Architektura s rudou hvězdou bez stigmat a předsudků. 5. ročník odborné konference ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Transkript

1 Architektura s rudou hvězdou bez stigmat a předsudků 5. ročník odborné konference ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

2 Křižovatky architektury Architektura s rudou hvězdou bez stigmat a předsudků , Nová budova Národního muzea, Praha 1 Éra socialismu, tedy léta , v naší zemi zanechala také dědictví architektonické. Jde o stylově velmi různorodý soubor staveb, na nichž nicméně ulpívá negativní stigma a jež jsou neprávem hodnoceny právě jen z politického hlediska. Často přitom jde o stavby, které jsou bezesporu hodnotou samy o sobě a k tomu také cenným historickým svědectvím. Jak se k tomuto dědictví chovat? Má cenu tyto objekty rekonstruovat nebo některé zbouráme? Jak se k socialistické architektuře staví památková péče? A proč je laickou veřejností většinou vnímána negativně? Především o těchto problémech byl letošní ročník Křižovatek architektury. PROGRAMOVÁ RADA Předsedkyně Ing. arch. Naděžda Goryczková generální ředitelka NPÚ Členové PhDr. Anna Matoušková náměstkyně MK ČR akad. arch. Ladislav Kuba Kuba & Pilař architekti, zástupce ČKA Ing. arch. Iveta Ludvíková městská architektka, Znojmo Mgr. Jakub Potůček kurátor sbírky architektury SMSU, NG v Praze JUDr. Petr Bým šéfredaktor Stavebního fóra BLOK i ARCHITEKTONICKÉ DĚDICTVÍ ÉRY SOCIALISMU Zahájení konference PhDr. Michal Lukeš, Ph.D., generální ředitel Národního muzea PhDr. Anna Matoušková, náměstkyně MK ČR Česká architektura a evropský kontext Mgr. Jakub Potůček, NG v Praze Hodnoty architektury 2. pol. 20. století prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc., Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i. Foto Jakub Potůček Kde se bere ošklivost architektury z období socialismu? Mgr. Slavomíra Ferenčuhová, Ph.D., Fakulta sociálních studií MU v Brně Ochrana a obnova památek architektury pozdního modernismu Mgr. Martin Strakoš, ÚOP NPÚ v Ostravě Památková ochrana staveb 2. pol. 20. století Ing. Jana Dvořáková, Odbor památkové péče MK ČR Hotel International a jeho rekonstrukce Ing. arch. Michal Šourek, MS architekti s.r.o. Foto archiv NG v Praze

3 BLOK ii ochrana, REKONSTRUKCE, KONVERZE PŘÍPADOVÉ STUDIE Prezentace Beton Brož Ing. David Hajíček, produktový poradce Beton Brož s.r.o. Zkušenost samosprávy s péčí o architekturu 2. pol. 20. století v rámci plošné ochrany Ing. Miroslav Křídlo, Oddělení památkové péče Magistrátu města Ostravy, Ing. arch. Cyril Vltavský, ÚHA Magistrátu města Ostravy Památky 2. pol. 20. století na Slovensku a postoj k nim prof. Ing. arch. Matúš Dulla, DrSc., FA ČVUT v Praze, ÚSTARCH SAV Bratislava Máj vs. Quadrio - konfrontace dvou pohledů doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc., NG v Praze, Dipl. arch. Vincent Marani, AIA, Cigler Marani Architects, a.s. Obchodní dům Uran, Česká Lípa: ochrana vs. záměry vlastníka Mgr. Hana Moudrá, starostka města Česká Lípa Sídliště Lesná v Brně - panelová diskuse JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D., Advokátní kancelář Kříž a partneři s.r.o., Mgr. Martin Maleček, Občanské sdružení Obzor Lesná, Ing. arch. Karel Doležel, ÚOP NPÚ v Brně Bývalé Federální shromáždění jako symbol architektury doby socialismu doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc., NG v Praze Moderátor: Petr Král, ČRo Radiožurnál Foto archiv Národního muzea DOPROVODNÝ PROGRAM exkurze po budově bývalého Federálního shromáždění KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA VEŘEJNÝCH I NEVEŘEJNÝCH PROSTOR Nová budova Národního muzea je unikátní z hlediska své historie, sloužila jako burza, parlament a sídlo Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, dále z hlediska architektonického díky přestavbě z přelomu 60. a 70. let podle návrhu Karla Pragera a jeho kolegů a v neposlední řadě také z hlediska novodobých českých a československých dějin díky přelomovým událostem, které se v budově odehrály. Foto archiv Národního muzea

4 NA KONFERENCI ZAZNĚLO Socialistická architektura za katedrou a v praxi Budova Federálního shromáždění je památníkem normalizace! takto kategoricky a zjevně nikoli jako sympatizant zmíněného objektu se před časem vyjádřil mediální odborník na historii architektury Zdeněk Lukeš. Projekt ovšem vznikl v roce 1966 (tedy před startem normalizace), ideově měl Foto Jaroslav Vebr, Soudobá architektura ČSSR, Praha 1980 být podporou obnovy parlamentarismu v tehdejším Československu, ovládaném komunistickou stranou, a kovový pylon před budovou měl nést plastiku připomínající Jana Palacha upřesnil na konferenci Křižovatky architektury Rostislav Švácha, naše nezpochybnitelná autorita pro moderní a soudobou architekturu, s tím, že zároveň má budova řadu pozoruhodných a dobově unikátních technických detailů. Už to naznačuje, kolik neznalosti, nepřesností, zavádějících zkratek, omylů a nedorozumění diskurs o české socialistické architektuře, tedy stavbách z období , přináší. Hlavně proto bylo toto období historie naší architektonické a urbanistické tvorby zvoleno jako téma 5. ročníku konference Křižovatky architektury. Ta se konala stylově právě ve Federálním shromáždění, dnes Nové budově Národního muzea. Foto Jakub Potůček Do budovy bývalého Federálního shromáždění zavítalo na 150 účastníků. Teorie a praxe Zbourat jako připomínku obecně odmítnuté dějinné epochy? Zachovat coby nenahraditelný historický doklad? A nejnaléhavěji: co s ní v praktickém, každodenním životě? Konference s názvem Architektura s rudou hvězdou bez stigmat a předsudků absolutně platné odpovědi na tyto otázky nikoli překvapivě nepřinesla. Na řadu otázek konference odpovědi Foto Sbírka architektury, Muzeum umění Olomouc nepřinesla, nicméně přesvědčivě zdokumentovala, že ani zdaleka nejde o homogenní soubor staveb, naopak je velmi různorodý od funkcionalismu a sorely, přes mašinismus až k brutalismu a modernismu. A také to, že i v té době byla česká architektura součástí světového vývoje tohoto oboru. Jména jako Pleskot, Prager či Rajniš budila už tehdy pozornost ve světě a v některých případech možná díla jejich a dalších českých architektů posloužila jako vzor a inspirace za hranicemi. Zatímco v tomto ohledu mezi odborníky a poučenou veřejností žádné zvláštní rozpory nejsou, zcela jiné je to s praktickým přístupem ke stavbám ze zmíněného období. Zdá se, že na tomto poli se katedra, tedy akademická, vědecká i správní (památková péče) komunita, s praxí, tedy samosprávou, stavebníky a majiteli, moc neshodnou. První by zhusta a nejraději zachovali vše, a to bez jediného, byť sebemenšího zásahu. Druzí tváří v tvář realitě musejí zvažovat nejen rozměry historické a estetické. V životě českých měst je totiž ve hře podstatně více pochopitelně finance, majetkové vztahy, názory veřejnosti a potažmo samosprávy a zejména konkrétní potřeby obce či lokality, kde se socialistická stavba nachází.

5 NA KONFERENCI ZAZNĚLO Doklad doby nebo důkaz zločinu? International je otrockou kopií moskevských stalinských mrakodrapů. V jejich pozadí snad byla nějaká poctivá myšlenka, International je ale pouhým ideologickým paskvilem. Budovu nestojí za to chránit, ochranu si zaslouží jen některé detaily jako doklady špičkového uměleckého řemesla, tvrdí architekt Michal Šourek, jehož MS atelier prováděl první porevoluční rekonstrukci této nejspíš nejznámější stavby z období tzv. sorely, tedy období socialistického realismu v české architektuře. Socialistický realismus ovšem nikdy nebyl jako styl či směr přesně definován, a to proto, aby ho komunistická strana mohla používat jako obušek proti nepohodlným dílům i lidem, ilustruje tehdejší poměry v umělecké tvorbě Šourek a jejich společensko-politické souvislosti. Město je text, prostor plný symbolů. Stavby a jejich uspořádání jsou prezentací jeho minulosti, upozorňuje Slavomíra Ferenčuhová z brněnské Masarykovy univerzity. Co ovšem dělat tehdy, kdy jde o doklady historie negativní, odmítané, nebo dokonce zločinné? Ferenčuhová poukazuje na Foto archiv MS architekti skutečnost, že praktické řešení tohoto problému má více podob. Ihned po dějinných zvratech se obvykle koná jakási dezinfekce městské krajiny, mizejí dobové názvy a pomníky, samotné stavby se někdy dokonce maskují (ohromné billboardy dlouhá léta zakrývaly varšavský stalinský Palác kultury) a samozřejmě také bourají to ovšem přináší spíše ekonomická praxe než společenské a politické důvody. Popsaný postup ovšem není univerzální. Například tradičně levicové Ostravsko si z tamní sorely udělalo oficiální architekturu (a současně všechny tamní promomateriály míjejí architekturu z období určitě cennějšího, let 60. a 70.). Postupem let se leckde sorelové budovy zase staly objektem komodifikace v cestovním ruchu. Ferenčuhová přitom upozornila, že takový marketingový přístup je důsledkem změn v interpretaci socialistické epochy dějin Česka. Mladší generace prostě negativní konotace s ní spjaté vnímá už spíše jen teoreticky. A do debat o osudech nejrůznějších staveb také ale postupem času stále více vstupuje teoretická fronta s tendencemi architektonické památky spíše zachovat. Někdy ovšem pozdě. Promeškaná kauza Uran Poprvé v životě jsem pocítila, co to je, být vydírána! takto emotivně uvedla své vystoupení na konferenci Hana Moudrá, starostka České Lípy. Oč šlo a jde? O vskutku unikátní a pozoruhodnou stavbu socialistického obchodního domu Uran, dílo architekta Emila Přikryla. Uran stále slouží původnímu účelu, ovšem nikoli optimálně, jeho majitel ho proto chce nechat zbourat a nahradit modernější a době více odpovídající stavbou. Zveřejnění takového záměru ovšem vedlo k vytvoření hnutí historiků, architektů a občanských aktivistů pro jeho záchranu a všichni se obraceli hlavně na samosprávu. Majitel ovšem v té chvíli měl v ruce demoliční výměr! konstatovala českolipská první dáma. Ať už explicitně či nepřímo z jejího expozé vyplynuly dvě základní výtky vůči teoretické frontě i státu. Co je hodno záchrany (a Uran, byť dnes zpotvořený reklamní výzdobou, určitě je), má být už dávno zmapováno (pak by k zmíněné situaci nemohlo dojít), a pokud stát trvá na ochraně té či oné stavby, musí jejich majitele podpořit (rozuměj materiálně): Něco po majitelích chceme, musíme jim tedy také pro splnění našich požadavků vytvořit podmínky! Foto archiv MS architekti Foto archiv OS Obzor Lesná Foto archiv města Česká Lípa

6 NA KONFERENCI ZAZNĚLO Majitel není zločinec Musíme se zbavit předsudku, že majitel je nějaký darebák! trochu z jiné strany na kauzu Uran navázal Cyril Vltavský z magistrátu města Ostravy. Tedy jeden z těch, kteří podobné problémy řeší v praktickém životě, v konkrétních společenských a hospodářských podmínkách, nikoli v přednáškových sálech. Hlavní ostravský architekt určitě i proto zdůraznil význam spolupráce města či státu s majiteli a nutnost hledat pro každý chráněný objekt novou, udržitelnou funkci. Zároveň také trochu zlomyslně navrhl, aby se u staveb, které podle teoretiků prošly nevhodnou přestavbou, uváděla nejen jména původních autorů, ale také architektů, kteří stojí právě za takovou rekonstrukcí, za niž je vina standardně svalována na majitele, stát či obec. Odjinud upozornila na problém vnímání ochrany architektury socialistické epochy Jana Dvořáková Foto archiv města Ostravy z Ministerstva kultury: Ochrana se prosazuje obtížně, veřejnost totiž tyto objekty nevnímá jako dostatečně staré. U budov, které vznikly před dvěma a více stoletími, je argumentem pro zachování už samotná jejich existence, fakt, že přetrvaly. Tento aspekt či argument ale v těchto případech schází. Státní správa a samospráva se s problematikou ochrany staveb z uvedeného období zjevně bude potýkat ještě dlouho. Bude zajímavé sledovat, jak se vyrovnají se zmíněným Uranem. Majitel, jaksi v intencích výroku C. Vltavského, jakkoli by už mohl bourat, totiž s demolicí zatím vyčkává. Betonáři pro dobrou věc Architektura let je zjevně živé téma. Na konferenci to dokazovaly nejen příspěvky přednášejících, ale i zcela zaplněné auditorium, které na rozdíl od jiných podobných akcí vydrželo na svých místech do poslední chvíle. Mezi návštěvníky převládali představitelé památkové péče, samosprávy a také architekti, český development bohužel absentoval. Aktuálnost tématu dokazoval i sice nevelký, ale výmluvný seznam sponzorů, bez nichž se podobné akce neobejdou. V první řadě Křižovatky architektury letos stejně jako loni podpořilo Ministerstvo kultury ČR. Náměstkyně Anna Matoušková také ve svém vystoupení zdůraznila, že ochrana architektonického dědictví, jakožto důležitého pramenu poznávání naší historie, je výsostnou záležitostí a odpovědností státu a je dobré, že ministerstvo do ní zahrnuje i podporu odborné diskuse. Ještě více uznání zaslouží druhý partner akce, společnost Beton Brož. Ta v duchu tradic měla v průběhu konference možnost užít si svou hvězdnou chvíli, nicméně nadhled a humor prezentace pozoruhodného sortimentu firmy svědčil o tom, že zjevně prosperitním Moravanům šlo evidentně více o podporu dobré věci než o utilitární prezentaci firmy. Postoje odborníků i veřejnosti k tak složitým a komplikovaným jevům, jakým nesporně je i česká architektura socialistické éry, se tvoří i na takových fórech, jakým byly letošní Křižovatky architektury. Petr Bým, šéfredaktor Stavebního fóra ŘEKLI O NÁS V posledních letech se nám nabízí stále více důkazů o tom, že česká společnost nevnímá památky pouze jako starožitnosti, jako doklady spojené s dávnou minulostí. Obecné chápání toho, co má být součástí naší hmotné historické paměti, již vzalo na milost donedávna památkářsky podceňované 19. stol., učí se vnímat dědictví 1. pol. 20. stol. a je stále více připravené na přijímání faktu, že součástí památkového fondu musí být i objekty svázané s obdobím chronologicky vymezeným intervalem Zatímco zařazování movitých hmotných historických pramenů z období socialismu do legislativou uchopeného fondu našeho kulturního dědictví, jemuž se poměrně systematicky věnují naše muzea, probíhá stranou zájmu široké veřejnosti, je tomu v případě obohacování památkového fondu o nemovitosti svázané s 2. pol. 20. stol. zcela jinak. Otázka, jak z pohledu státní památkové péče přistupovat k architektonickému dědictví éry socialismu, resonuje veřejným prostorem stále intenzivněji a je spojena s ostrými názorovými střety i četným tápáním. To, že byl letošní ročník odborné konference Křižovatky architektury věnován právě architektuře období socialismu, je třeba ocenit jako pohotovou reakci na tuto skutečnost. Ministerstvo kultury si je vědomo toho, že o otázce rozšiřování památkového fondu o segment architektonické produkce 2. poloviny 20. stol. je třeba vést široký mezioborový diskurs. Proto se na přípravě konference podílelo nejen věcně, ale také finančně, proto též iniciovalo participaci svých příspěvkových organizací (Národní památkový ústav a Národní muzeum) na její přípravě a průběhu. Děkuji pořadateli konference i všem ostatním, kteří se o letošní Křižovatky zasloužili, děkuji všem, kteří se konference zúčastnili a nakonec vyslovuji i dík všem těm, kteří dál povedou korektní a konstruktivní dialog nad tématem, které 5. ročník Křižovatek architektury otevřel do nových dimenzí. Anna Matoušková, náměstkyně ministryně kultury

7 MICHAL ACHREMENKO v Brně pro to má vysvětlení stavba je vnímána jako ošklivá, protože je spojována s mi- Praha Rozhodně to není líbivá stavba. Ale je vynikající nulostí a touhou se od ní odříznout. Architektura tohoto a od mimořádně talentovaného architekta, říká historik architektury Rostislav symbol nechtěné minulosti období je odmítána spíše jako Švácha a má na mysli obchodní dům Uran v České Lítě. Její odstraňování je sou- než kvůli své estetické hodnopě z roku 1983, který jménem částí čištění městské krajiny, kam patří i přejmenová- České komory architektů bojuje za jeho záchranu. vání ulic a odstraňování soch To nejde jednoduše vysvětlit. Lidé se musí sami čuhová. a památníků, uvedla Feren- vzdělávat, číst knihy o architektuře a zjistit, že ten ateliér Položíme-li lidem otázku, SIAL, jmenovitě architekt Emil Přikryl (autor projektu Obecně platná Uranu), byl významný. To nikomu za pár vteřin nevysvět- definice socialistického realismu neexistovala. líte, dodal Švácha, který se zúčastnil konference Křižovatky architektury. rafinované politické Pojem sloužil jen jako Obchodní dům Uran však zadání. bude mít asi smůlu. Žádost o jeho prohlášení kulturní památkou ministerstvem kultu- rekonstrukce hotelu Internacionál Ing. Arch. Michal Šourek, autor ry nebyla zatím vyřízena, vše ale nasvědčuje jejímu zamítnutí. Zatím v něm sídlí vietnamská tržnice a současný česká architektura éry socia- co si představují pod pojmem majitel chce dům zbourat a lismu, téměř každý odpoví, postavit na jeho místě novou panelák. Ale na příkladu několika významných staveb se nákupní galerii. Přitom neofunkcionalistický Uran je můžeme přesvědčit, že čeští nejpublikovanější stavbou architekti se v letech 1948 až České Lípy v architektonických časopisech. špičkovým výkonům, a reali dokázali vybičovat ke Štěstí, že se dostaly pod památkovou ochranu, má jen referovaly prestižní evropské zovali tak stavby, o kterých mizivý počet staveb z tohoto architektonické publikace, období. Mezi nimi je například pražský obchodní dům rodní galerie v Praze. uvedl Jakub Potůček z Ná- Máj, budova Federálního To, že nějaká budova shromáždění a také dejvický vznikla v totalitních podmínkách, určitě neznamená, že je hotel Internacionál. Problém, který naznačil architekt Přibyl, platí obecně. Laická ve až 1989 vznikala zajímavá automaticky špatná. I v letech řejnost nemá podklady, vzdělání a informace, aby si na ardova Federálního shromáždě- architektonická díla. Jistě také proto, že jejich autoři režimem nastavená pravidla často nerespektovali, řekla Na- Když se stavba dostane do dějin ďa Goryczová, generální ředitelka Národního památkového ústavu. (architektury), nezáleží na tom, jestli je hezká nebo ošklivá, profesor PhDr. Rostislav Švácha, V hlavním městě se nachází Ústav dějin umění AV ČR hned několik kandidátů na zápis do seznamu památek. Po právu se na něm ocitla už buchitekturu tohoto období ní v Praze u Václavského náměstí, navzdory tomu, že ji ve- utvořila názor a ignorují ho i lidé, v jejichž moci je o osudu řejnost v anketě označila za cenné památky rozhodovat. nejošklivější českou stavbu. Magistra Slavomíra Ferenčuhová z Fakulty sociálních dí: Když se stavba dostala do Rostislav Švácha však tvr- studií Masarykovy univerzity světových dějin architektury, OSTRAVSKÝ OBLOUK. Inspirace renesancí a sovětským vzorem. Foto: VLP/Pavel Sonek tak nezáleží na tom, jestli je hezká nebo ošklivá. O jejím významu svědčí časté citace ve světové odborné literatuře. Jejím autorem je Karel Prager a hlavní koncepcí je dům na domě. Stavba obsahuje některá unikátní technická řešení, jako například skleněná zavěšená stěna směrem k Národnímu muzeu, takzvaná terčovka skla drží pohromadě jen kovové terče a svého času to byla v Evropě největší stavba, která tuto technologii využila. Zdeněk Lukeš, teoretik a popularizátor architektury, ji označil za pamětník normalizace. To si ovšem neuvědomil, že projekt vyhrál soutěž už v roce 1966, kdy o nějaké normalizaci ještě nebyla ani řeč, upozornil Švácha. Jediným ústupkem architekta vůči režimu bylo neumístění sochy Plamenonosiče na pylon URAN. Architektonicky cenná budova v České Lípě se památkové ochrany asi nedočká Foto: VLP před budovou, která byla poctou Janu Palachovi. postavený v letech 1970 až 1972 mátek) a třeba ambasáda v jako například ve Frýdku ňovaný obchodní dům Máj ském seznamu kulturních pa- Vítkovice) a sportovní haly V Praze najdeme příkladů a oceňovaný i ve světovém Brazílii. Místku. Celkem je vytipováno architektury s rudou měřítku. Dále pak Dům ČKD Nejpopulárnější stavbou 3414 objektů, z nichž jen 88 bylo zatím uznáno za památko- hvězdou samozřejmě víc. Je autorů Aleny a Jana Šrámkových Na můstku, který mimo tědu, ale představitele této éry vé. socialistické éry je věž na Ješ- to například sídliště Solidarita ve Strašnicích, Ústav jiné zdařile dokazuje, že i ve najdeme po celé republice, a to Při této úvaze, zda statut makromolekulární chemie od starší budově lze provozovat i v malých obcích, jako například tělocvičnu v Němčicích hraje hlavní roli pohled z bu- památky přiznat či nikoliv, Karla Pragera, budova bývalého Strojimportu v Praze 10, Poměrně volnou ruku měli na Hané, jinde, v Ostravě a doucnosti. Co o nás ta která obchod. hotel Interkontinental (kvůli naopak čeští architekti při Ostrově nad Ohří, jsou to celá stavba vypovídá? pohledovému betonu zařazovaný ke směru brutalismu). venských velvyslanectví ve záchraně sídliště Lesná v Brnulost zajímat, o stavby, které projektování budov českoslo- sídliště. Právě nyní se jedná o Veřejnost by se měla o mi- Podle odborníků je ale škoda, světě. Například Obchodní ně a jeho prohlášení za památkovou zónu. nátěru hodnotné. A protože jsou navzdory ideologickému že současný vlastník hotelu zastupitelství v Sofii, ambasáda v Londýně (cena za nej- Mnoho solitérních staveb je mnohým z nich hrozí záhuba, hrubý beton natřel barvou. Patří sem i obchodní dům hezčí neanglickou stavbu na roztroušeno po celém území měly by se alespoň podrobně Kotva manželů Věry a Vladimíra Machoninových, zmi- Stockholmu (ta je na švéd- nádražní budovy (Havířov, nezbude už vůbec území Velké Británie), ve republiky. Jsou to mnohdy dokumentovat. Jinak po nás nic. NEJHEZČÍ.Jedna z mála všeobecně kladně přijímaných. Foto: VLP Miroslav Hanuš a herci na první čtené zkoušce POD OCHRANOU.Bývalý obchodní dům Máj. Foto: VLP/Vladimír Šťastný NEJOŠKLIVĚJŠÍ. Budova bývalého Federálního shromáždění je odmítána. Foto VLP/Vladimír Šťastný Režisér Miroslav Hanuš připravuje v Divadle ABC vlastní adaptaci nejnovějšího románu oblíbeného amerického autora Roberta Fulghuma plnou tance, písní a moudré nostalgie Drž mě pevně, miluj mě zlehka. Zkoušení je zatím dost netradiční. Někteří herci mají totiž role, ve kterých nebudou mluvit, ale jen tančit. Tančit argentinské tango se už od první zkoušky učí všichni herci. Inscenací Drž mě pevně, miluj mě zlehka Městská divadla pražská navazují na dramaturgickou linku takzvaných muzikálů pro činoherce, počítá se i s živou kapelou, takže příznivci hudebního divadla si jistě přijdou na své. Česká premiéra proběhne za účasti Roberta Fulghuma 8. června v Divadle ABC. Miroslav Hanuš má rád výzvy, a tak se s chutí pouští do tzv. nerealizovatelných projektů. Takovým dobrodružstvím je pro něj i převedení knihy o vášni baví ho i mezilidské vztahy v něm. Inspiroval se také vlastním zážitkem z mi- Podle Miroslava Hanuše má román Roberta Fulghuma atmosféru a potenciál, pro tanec a především pro tango. Příběh se odehrává v tančírně Century, kde longů, což jsou večery, kde se setkávají tanečníci tanga, kteří spolu tančí, aniž se setkáme s množstvím zajímavých charakterů, lidí, kteří přijali tanec nejen by se znali: Jsou to docela obyčejní lidé věnující se něčemu tichému, erotickému, je to vlastně taková uznávaná nevěra, zvláštní svět. jako součást svého života, ale dokonce jako životní filozofii. Hanuš si s postavami pohrává, a kromě těch existujících v knize přidává i různé postavy odkazující na jiná dramatická díla. Na scéně se objeví i alter ego samotného autora Roberta Fulghuma a jeho ženy, malířky Willow Baderové. nislav Fiaer a Lubomír Lipský, který 19. dubna oslaví devadesáté Hlavní roli ztvární Jiří Hána. Na jevišti se v jedné roli budou alternovat také Sta- narozeniny. P A R L A M E N T V L Á D A S A M O S P R Á V A MEDIÁLNÍ KAMPAŇ Mediální kampaň probíhala na stránkách odborných titulů a odborných webových portálů. Celkem bylo publikováno více než 40 mediálních výstupů. O konferenci informoval také zpravodajský televizní kanál ČT24. Hodnota mediální a PR kampaně dosáhla téměř Kč. 12 PUBLICISTIKA deník úterý 25. června 2013 odborné webové portály Architektura s rudou hvězdou bez stigmat a předsudků. Zaslouží si památkovou ochranu? Kolem staveb z období 1948 až 1989 chodíme nevšímavě a spíše jsme nakloněni věřit tomu, že se nám nelíbí. Bez ohledu na to, že některé z nich jsou už cennými památkami, byť oficiálně tento status nemají. A bohužel asi mít nikdy nebudou. Jen málo z nich má to štěstí. Pražský výběr M Ě S T S K Á D I V A D L A P R A Ž S K Á Adaptace románu Roberta Fulghuma na prknech Divadla ABC odborné tituly 52 Generální partner: HLAVNÍ partner: PARTNEŘI: Hlavní mediální partner a spoluorganizátor: ZÁŠTITA: Ing. Dan Jiránek, předseda Svazu měst a obcí České republiky Mediální partneři: Projekt byl realizován s finanční podporou Ministerstva kultury ČR.

8 kontakt: Bc. Eva Pácaltová, manažerka projektu tel.: ABF, a.s. Mimoňská 645/2a Praha 9 - Prosek