Jenišovice 5. Karl Randak (Karel Randák) firma bratrů Randáka a firma Hlavatý

Transkript

1 Jenišovice 5 Název objektu Husův sbor č.p. 519 Adresa Jenišovice č.e Jenišovice u Jabl.n.N. K.ú./parcela č. Jenišovice/ st.p.č. 188 Architekt Stavitel Karl Randak (Karel Randák) firma bratrů Randáka a firma Hlavatý Projekt 1927 (?) Realizace Vlastník Typ objektu 5. května 1927 (položení základního kamene) 7. července 1929 (slavnostní otevření) Náboženská obec Církve československé husitské kultovní Typ památkové ochrany Popis: Myšlenka na stavbu sboru vyvstala v roce 1924, kdy bylo náboženské obci Církve československé zapovězeno pro své liturgické potřeby využívat místní katolický kostel. V roce 1926 byl sestaven stavební výbor a byla provedena řada přednášek vybízející ke sbírce. Pro stavbu byl vybrán pozemek pod obecnou školou pod katolickou farou, který byl od obce odkoupen. Své služby ve věci návrhu sboru nabídl dopisem architekt Vladimír Krýš, jeho nabídka byla vzata na vědomí, ale nebylo na ni reflektováno. Návrhem stavby byl pověřen stavitel Karel Randák ze Šumburku (Tanvald) a k její realizaci byl ještě přizván stavitel Randák z Radimovic. Slavnost položení základního kamene se konala , kameny jsou vyskládány kolem hlavního vstupu, jejich celkem osmnáct a každý na sobě nese vyryté jméno obce, která na jeho realizaci přispěla. Slavnostní otevření se konalo a v jeho předvečer (výročí upálení Mistra Jana Husa) na sokolském jevišti v místním hostinci u Starých provedena divadelní hra Kostnické plameny. Celkové náklady na stavbu byly ,- korun, které byly z části uhrazeny z vlastních zdrojů, sbírek a také si náboženská obec vzala půjčku. Sbor má obdélný půdorys a jejímu jižnímu průčelí dominuje hranolová věž s mansardovou jehlancovou střechou krytou plechem, ve věži jsou umístěny dva zvony. Střecha objektu je sedlová, na jižní straně opatřená valbou, krytá eternitovými šablonami. Fasády opatřené tvrdou omítkou probarvenou ve hmotě člení pilastry, lizény a bosování nároží, které kopíruje orámování vstupů základními kameny. Ve střední části věže je reliéfně ztvárněn výrazný kalich. Okna jsou kovová s trojúhelným dělením opatřená barevnými skly. Dveře jsou dřevěné kazetové, na severním průčelí s prosklenou horní částí. Bohoslužebná plochostropá loď je ukončena mělkou apsidou, v níž byl umístěn obraz Hus na hranici od místního malíře Františka Pojkara. Obraz byl v roce 1946 nahrazen proskleným křížem se žárovkami (dílo místního truhláře Josefa Bíma). Obraz přesunut na bok chrámové lodi. Přibližně do čtvrtiny lodi sahá kůr na jednoduchých sloupech, vše betonové konstrukce. Sbor je přístupný ze severního (hlavní vstup), tak i jižního průčelí. Vedle oltáře dvoje dveře vedoucí do přípravných místností za oltářem. V lodi je umístěno 20 lavic zhotovených z modřínu. Původní podlaha z betonových dlaždic byla nahrazena v roce 1946 teplejší podlahou prkennou. Pro sbor byl v roce 1941 vytvořen betlém řezbářem Josefem Sachunským z Husy u Sychrova. Celkem 30 figurek, které zaplatili farníci (jejich jména byla napsána zespodu figur). Dnes je betlém používán v Husově sboru v Přepeřích. V roce 1946 byl také dle návrhu Vladimíra Krýše pořízen nový obětní stůl zhotovený z umělého kamene. V témže roce také Vilém Dlask, předseda náboženské obce namaloval kolem kněžiště dva výjevy ze života Krista. Také byl pořízen reliéf z kopanické žuly znázorňující volbu krále Jiřího z Poděbrad, který za pomoci svých žáků (především Václava Dlaska juniora) zhotovil Josef Bílek, profesor hořické kamenosochařské školy.

2 Památkové zhodnocení: Husův sbor v Jenišovicích je ukázkou moderní kostelní stavby, která vychází z tradičních stavebních forem. Objekt se svým provedením příliš neliší od ostatních církevních staveb, které v tomto období vznikly v oblastech s převahou německy mluvícím obyvatel (Bedřichov, Rašovka apod.). Je to patrně dáno osobou autora Karla Randáka, který z tohoto prostředí pocházel a čerpal inspiraci. Jenišovický sbor Církve československé se svým provedením příliš nepřihlásil k radikální moderně, tak jak to bylo u jiných nově vzniklých sborů mladé církve zvykem. Dochovaná je v poměrně autentické podobě, avšak její stavebně technický stav je poměrně špatný a vyžaduje obnovu. Sbor slouží svému účelu, pro který byl postaven, konají se zde bohoslužby v letním období. Objekt je také důležitým dokladem náboženské obecní sounáležitosti nově ustanovené církve mladé Československé republiky. Stejně jako na jiných místech země jeho stavba byla hrazena především z darů. Prameny a literatura: Dějiny náboženské obce Církve československé v Jenišovicích u Turnova, archiv Náboženské obce v Jenišovicích Archiv digitální fotografie NPÚ ÚOP v Liberci, ps, ps Zpracovatel Mgr. Petra Šternová Datum

3 Husův sbor situační zákres

4 Husův sbor historická dokumentace Pohlednice s návrhem Husova sboru od Karla Randáka prodávaná u příležitosti slavnostního položení základního kamene , fotografie z Dějin náboženské obce Církve československé v Jenišovicích u Turnova Fotografie Husova sboru z roku 1949 z Dějin náboženské obce Církve československé v Jenišovicích u Turnova

5 Husův sbor historická dokumentace Fotografie interiéru, zvonů a betléma z roku 1949 z Dějin náboženské obce Církve československé v Jenišovicích u Turnova

6 Husův sbor fotodokumentace stávajícího stavu Foto ps DSC_0985 pohled od jihozápadu Foto ps DSC_2253 pohled od severovýchodu

7 Husův sbor fotodokumentace stávajícího stavu Foto ps DSC_2264 pohled od severu Foto ps DSC_2257 pohled na vstupní portál severního průčelí tvořený základními kameny se jmény obcí

8 Husův sbor fotodokumentace stávajícího stavu Foto ps DSC_2145 pohled ke kněžišti Foto ps DSC_2144 pohled ke kůru

9 Husův sbor fotodokumentace stávajícího stavu Foto ps DSC_2146 pohled na obětní stůl, kříž a reliéf od Josefa Bílka a bustu duchovního Josefa Přikryla Foto ps DSC_2166 reliéf s výjevem korunovace Jiřího z Poděbrad

10 Husův sbor fotodokumentace stávajícího stavu Foto ps DSC_2229, 2242, 2208 obraz Hus na hranici od Františka Pojkara, obraz s Kristovou hlavou a detail lustru lodi