wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg Světová škola (učební lekce) hjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxc

Transkript

1 qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq Lidská práva v minulosti a současnosti wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg Světová škola (učební lekce) hjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxc Základní škola Zámecká, Litomyšl Mgr. Stanislav Švejcar vbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg hjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxc vbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg hjklzxcvbnmrtyuiopasdfghjklzxcvbn mqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwert yuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopas dfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklz xcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnm qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty

2 Název učební jednotky (téma) Lidská práva v minulosti a současnosti Stručná anotace učební jednotky Učební lekce je tvořena třemi částmi: 1. Lidská práva v minulosti (holocaust) 2. Současné nedemokratické režimy (Severní Korea) 3. Lidská práva a jejich porušování v ČR (romská problematika) Žáci pracují formou samostatné i skupinové práce, diskuze v rámci širší skupiny a frontální výuky. V každé části pracujeme s jedním dokumentárním filmem. Žáci vytvoří dva výstupy úvahu na dané téma a výtvarně zpracují klíčový pojem lekce. Reflexe (hodnocení) je vedena především formou diskuze, která má jasná pravidla (způsob argumentace, věcnost kritiky atd.). Časový rozsah učební jednotky Nutné předpoklady - 3 x 90 minut (učební lekci používáme již tři roky v rámci předmětu výchova k občanství, který učíme ve dvouhodinových blocích (1 x 2 vyučovací hodiny v týdnu, vyučovací hodiny následují za sebou); vzhledem k oddělenosti témat je možné učit jednotlivé části jako samostatné učební lekce na každou je potřeba 2 x 45 minut) - žáci by měli mít osvojeny základní informace týkající se problematiky holocaustu, dále pak Listinu základních práv a svobod ČR Věk žáků (ročník) Zařazená průřezová témata Vyučovací obor (y) let, 9. ročník - Osobnostní a sociální výchova - Výchova demokratického občana - Výchova v evropských a globálních souvislostech - Multikulturní výchova - výchova k občanství, dějepis 2

3 Osobnostní a sociální výchova - přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni - rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti - vede k uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupu k řešení problémů - přispívá k uvědomování mravních rozměrů různých způsobů lidského chování - napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů chování Cíle jednotlivých průřezových témat (DOV) a vyučovacích oborů (OVO), které chci v dané učební jednotce naplnit Výchova demokratického občana - vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod - rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti - přispívá k utváření hodnot, jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost - rozvíjí a podporuje schopnost zaujetí vlastního stanoviska v pluralitě názorů - vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností Výchova v evropských a globálních souvislostech - rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy - pomáhá překonávat stereotypy a předsudky - utváří pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti Multikulturní výchova - poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti - učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si, že všechny etnické skupiny a všechny kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena jiné - rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických, náboženských a sociálních skupin - rozvíjí dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá prevenci vzniku xenofobie - učí žáky uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů a připravenosti nést odpovědnost za své jednání - pomáhá uvědomovat si neslučitelnost rasové (náboženské či jiné) intolerance s principy života v demokratické společnosti 3

4 Výchova k občanství - rozlišuje projevy vlastenectví od projevů nacionalismu - objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám - rozpoznává netolerantní, rasistické, xenofobní a extremistické projevy v chování lidí a zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti Dějepis - na příkladech vyloží antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv - prokáže základní orientaci v problémech současného světa Cíle učební jednotky - cílem učební jednotky je představit žákům problematiku lidských práv v širším kontextu - v kontextu historie a současnosti u nás i ve světě (ve státech s nedemokratickými režimy) - nejde o předání základních informací o lidských právech (lekci lze použít pouze v případě, že žáci již tyto informace mají), ale o rozvíjení vlastních postojů a uvědomění si nutnosti bránit lidská práva všude tam, kde jsou porušována (a to právě s odkazem na to, k čemu porušování lidských práv v minulosti vedlo lze učinit i krátký exkurz do doby komunistické diktatury v Československu) - žáci komunikují mezi sebou i s učitelem, učí se respektovat odlišné názory a postoje, při kritice používají věcnou argumentaci, vyhýbají se odsuzování, xenofobním, rasistickým a jiným podobným postojům - uvědomují si význam lidských práv a svobody pro svůj vlastní současný i budoucí život a pro život celé společnosti Hodnocení - hodnotit žáka za jeho názory a postoje je podle mého názoru velmi problematické (a to i s ohledem na to, že v řadě případů nejde zejména na počátku práce o názory žáka, ale často o názory, které si žák přinesl z rodiny, médií, od kamarádů apod.); ke klasickému hodnocení bych se proto nepřikláněl lépe je diskutovat, konfrontovat mezi sebou různé názory a postoje atd. - u druhé části lekce (Současné nedemokratické režimy) zásadně nehodnotím výtvarný způsob ztvárnění, ale myšlenku - dílčích cílů bude dosaženo tehdy, pokud žák vypracuje úkoly, které z jednotlivých částí lekce vycházejí (úvaha, výtvarné dílo) ani tyto práce bych nehodnotil známkou, ale například slovním komentářem (s cílem vyzdvihnout to, co se žákovi povedlo, na 4

5 nedostatky upozornit citlivým, empatickým způsobem) cílem nesmí být samo hodnocení, ale snaha, aby žák nad sebou (svými názory a postoji) přemýšlel apod. Popis učební jednotky, obsahující použité metody a reflexi směřující ke všem zformulovaným cílům Lidská práva v minulosti: - práce navazuje na výuku holocaustu v hodinách dějepisu - žáci pracují samostatně - na začátku práce učitel ve společné diskuzi připomene základní fakta o problematice holocaustu (antisemitismus, hitlerovské Německo, protižidovská nařízení, ghetta, koncentrační a vyhlazovací tábory) - následuje projekce filmu O zlém snu - po jeho skončení dostanou žáci úkol napsat úvahu na téma Můj jeden den v koncentračním táboře (co všechno mohl člověk za jediný den v koncentračním táboře prožít, jak vlastně takový den vypadal, jaké myšlenky jej asi napadaly, co cítil, co prožíval smyslem je pokusit se co nejvíce vžít do situace takového člověka) - pokud žák práci ve škole nestihne, dokončí ji za domácí úkol - v následující vyučovací hodině proběhne prezentace vybraných prací (žáci /případně učitel/ některé práce přečtou, možnost diskuze) Lidská práva v současnosti: - tato část učební lekce začíná diskuzí nad tím, zda a v kterých státech jsou i v současnosti porušována lidská práva a svobody (žáci obvykle jako první uvedou Čínu, většinou ale jmenují i Severní Koreu, případně další státy) - lokality, které žáci uvedli, společně vyhledáme na zeměpisné/dějepisné mapě světa - následuje projekce filmu Severní Korea jeden den života: 1. Po prvních deseti minutách žáci odpovídají na otázku: Co vám zatím přišlo nejpodivnější? 2. Po dalších deseti minutách následuje otázka: V čem se život lidí v Severní Koreji podobá, v čem zásadně odlišuje od toho našeho? 3. Po skončení filmu: Chtěl bys v takovém státě žít proč ano, proč ne? - následuje diskuze nad otázkou: Co je to svoboda? 5

6 - žáci dostanou domácí úkol výtvarně ztvárnit to, co si pod svobodou představují (dílo může být konkrétní, abstraktní, může jít i o koláž); následující hodinu žáci své práce prezentují před třídou Lidská práva a jejich porušování v ČR - na začátku hodiny učitel položí žákům tuto (nebo podobnou) otázku: Jsou v České republice porušována lidská práva a svobody (pokud ano, kde, v kterých oblastech)? - žáci většinou sami uvedou romskou problematiku, někdy Vietnamce - následuje projekce filmu Barevný národ s aktivitou Postřehy (ze vzdělávacího projektu Jeden svět na školách). Žáci dostanou tabulku, do níž si během projekce filmu zapisují tři úkoly: Nejzajímavější postřehy, pojmy, které mě zaujaly, Jak jim rozumím?, Jsou pro mě důležité? - po skončení filmu je možné žáky rozdělit do menších skupin (3 4) a nechat je, aby si vzájemně sdělili informace, které si během filmu zapsali (stejně tak je možné rovnou přistoupit k diskuzi) - následuje diskuze, v níž se žáci k romské problematice v ČR vyjadřují. Velmi důležitá je v tomto ohledu role učitele, který musí odmítnout případné xenofobní či rasistické postoje žáků. Výstupem diskuze by mělo být uvědomění si vlastní jinakosti a nutnosti tolerance k druhým lidem. Seznam příloh - pro aktivitu Postřehy lze využít tohoto odkazu: 6

7 Mgr. Stanislav Švejcar, ZŠ Litomyšl, Zámecká 496 Autor lekce, škola (případně zdroje) Použité zdroje: Všechny uvedené filmy pochází z nabídky vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni ( Kol.: Průřezová témata prostřednictvím dokumentárního filmu/zš. Člověk v tísni Jeden svět na školách. Praha Závěrečná sebereflexe učitele Co se mi osvědčilo během vyučování - nejdůležitější je dát žákům prostor pro vyslovení jejich názorů, ale i pro sdělení emocí (zejména film O zlém snu může u některých žáků vyvolat emoce velmi silné) jde o to nechat těmto emocím (setkal jsem se i se slzami zejména u dívek) volný průběh, nebránit jim (řada žáků dokáže své pocity velmi dobře zformulovat do vět úvahy, kterou píší). - za důležité považuji i to, když žáci prezentují své práce před třídou (zásadně však nikoho do prezentace nenutím; v případě, že žák pociťuje úzkost, strach z vystoupení před ostatními, by mu měl být učitel schopen a ochoten nabídnout pomoc); při prezentaci se mi osvědčilo, když si žáci po jejím skončení navzájem zatleskali, čímž práci druhého ocenili - osobně jsem měl radost především z míry empatie, kterou mnozí při práci projevili (viz konkrétní ukázky) S jakými obtížemi jsem se během vyučování setkal/a. - zřejmě nejdůležitější je umět se vyrovnat s emocemi, které některé filmy vyvolávají; žádné emoce nesmí být bagatelizovány či přehlíženy, žák by mohl nabýt dojmu, že je učitel lhostejný k tomu, co cítí, vnímá, prožívá - v minulosti jsem zkoušel první část lekce realizovat prostřednictvím skupinové práce (žáci se měli v menších skupinkách shodnout na tom, co by mohli během jediného dne v koncentračním táboře prožít); to se mi však příliš neosvědčilo. Taková forma práce sice pomůže žákům nejslabším, nerozvíjí však nadání řady dalších. Kromě toho 7

8 se řada žáků při takové formě práce jen veze a nesnaží se přemýšlet do hloubky Co bych příště udělal/a jinak (jak bych upravil/a tuto přípravu). - viz předchozí odpověď 8