ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ. Sedmá zpráva o pokroku dosaženém při provádění prohlášení EU a Turecka

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2017) 470 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ Sedmá zpráva o pokroku dosaženém při provádění prohlášení EU a Turecka CS CS

2 Úvod V období, na které se vztahuje tato sedmá zpráva 1, plní prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března nadále klíčovou úlohu při zajišťování účinného a společného řešení problému migrace ve východním Středomoří ze strany EU a Turecka. Ačkoli se denní počet příchozích oproti období před létem mírně zvýšil, počet nelegálních překročení hranic zůstává nízký (od šesté zprávy v průměru 93 za den). Počet osob, které přišly v Egejském moři o život, rovněž oproti minulosti výrazně klesl. Také počet osob, které přišly přes řecko-turecké pozemní hranice, zůstává na nízké úrovni. Znovuusídlení postupovalo stabilním tempem, přičemž z Turecka bylo do EU přesídleno téměř Syřanů. Pokroku bylo dosaženo také ve schvalování projektů a vyplácení prostředků v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku (dále jen nástroj ). V současné době byly z částky 3 miliard EUR na období podepsány smlouvy na 48 projektů v celkové hodnotě 1,664 miliardy EUR (nárůst oproti 1,572 mld. EUR) a dosud bylo vyplaceno 838 milionů EUR (nárůst oproti 811 milionům EUR). Nedostatky zjištěné v předchozích zprávách však přetrvávají. Zejména tempo navracení z řeckých ostrovů do Turecka se nezlepšilo. Počet navrácených osob zůstává mnohem nižší než počet nově příchozích, což soustavně zvyšuje tlak na zařízení v ostrovních hotspotech. Na schůzce v rámci politického dialogu na vysoké úrovni mezi EU a Tureckem konané dne 25. července 2017 obě strany znovu potvrdily svůj závazek k provádění prohlášení EU a Turecka. EU se nadále zasazuje za úplné a nediskriminační provádění prohlášení EU a Turecka ve všech jeho aspektech a vůči všem členským státům, jak uvedla Evropská rada ve dnech června Současná situace Od vydání šesté zprávy dorazilo z Turecka na řecké ostrovy celkem osob (od 9. června do 31. srpna 2017), což znamená v průměru 93 příchozích za den. Ačkoli je počet denně přicházejících osob vyšší než před létem, je ve srovnání s měsícem, který předcházel prohlášení, stále podstatně nižší. Od aktivace prohlášení EU a Turecka 4 přišlo v Egejském moři o život nebo je nezvěstných 113 osob. Během roku, který předcházel prohlášení, zemřelo nebo bylo hlášeno jako nezvěstných osob V návaznosti na COM(2016) 231 final ze dne 20. dubna 2016, COM(2016) 349 final ze dne 15. června 2016, COM(2016) 634 final ze dne 28. září 2016, COM(2016) 792 final ze dne 8. prosince 2016, COM(2017) 204 final ze dne 2. března 2017 a COM(2017) 323 final ze dne 13. června 2017 ( šestá zpráva ). Podle databáze nezvěstných migrantů Mezinárodní organizace pro migraci; období od dubna 2016 do 4. září

3 18/3 - prolášení EU a Turecka 22,500 Nedovolené přechody námořní hranice z Turecka do Řecka v období , v jednotlivých týdnech 20,000 17,500 15,000 12,500 10,000 7,500 5,000 2, [v případě 35. kalendářního týdne jsou údaje do ] Pro turecké orgány je i nadále prioritou zajistit ubytování více než třem milionům uprchlíků ze Sýrie 5, Iráku a dalších zemí, přičemž tyto orgány vyvíjejí obrovské úsilí, aby zajistily odpovídající přijetí a životní podmínky. Posílená koordinace a spolupráce Koordinátor EU nadále v úzké spolupráci se všemi příslušnými partnery zajišťuje každodenní činnosti, jež vyplývají z prohlášení a ze společného akčního plánu o provádění prohlášení EU a Turecka 6. Společný akční plán spoléhá na to, že Řecko bude nepřetržitě usilovat o zajištění jeho provádění s operační podporou všech členských států. Od vydání předchozí zprávy Komise podporuje řecké orgány v oblasti koordinace a řízení ochrany a bezpečnosti na ostrovech, při modernizaci přijímacích zařízení a zlepšování životních podmínek na ostrovech, urychlení přesunů migrantů odkázaných k řádnému azylovému řízení, včetně zranitelných skupin, do zvláštních zařízení na pevnině, zavádění nezbytných postupů, které umožní snížit počet nahromaděných nevyřízených druhoinstančních žádostí o azyl, přednostnímu posuzování žadatelů o azyl nacházejících se na ostrovech a zvyšování kapacity před vyhoštěním a zajišťovací kapacity na ostrovech s hotspoty za účelem zrychlení tempa navracení. Zvláštní priorita je nadále přiznávána opatřením na účinnou ochranu zranitelných skupin, jako např. opakovaný důraz na potřebu jmenování úředníků pro ochranu dětí v přijímacích zařízeních, včetně všech hotspotů, kde jsou ubytovány děti. 5 6 Podle údajů tureckých úřadů poskytlo Turecko ke dni 27. července 2017 dočasnou ochranu Syřanům. COM(2016) 792 final ze dne 8. prosince Společný akční plán byl schválen na prosincovém zasedání Evropské rady: 3

4 Účinné provádění prohlášení EU a Turecka vyžaduje trvalé úsilí všech členských států, aby urychleně reagovaly na potřeby zjištěné Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu a Evropskou pohraniční a pobřežní stráží. To předpokládá vysílání pracovníků na dostatečně dlouhou dobu a v souladu s danými požadavky, zejména pokud jde o vysílání odborníků na azylovou problematiku na ostrovy s hotspoty, včetně odborníků na určování zranitelných osob. Nedostatky zjištěné v předchozích zprávách však dosud nebyly plně vyřešeny. Ke dni 4. září vyslal Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu do Řecka 98 tlumočníků a dále 96 odborníků z členských států, z nichž všichni byli vysláni do hotspotů, přičemž v 84 případech se jedná o odpovědné pracovníky v rámci azylových řízení. To znamená, že stále ještě chybí 54 odborníků. Evropská pohraniční a pobřežní stráž vyslala 888 příslušníků v rámci společné operace Poseidon, včetně 35 příslušníků na podporu zpětného přebírání v rámci provádění prohlášení. Pro režim zpětného přebírání v rámci prohlášení EU a Turecka chybí pro září 11 odborníků a pro říjen 13 odborníků. Rezervní tým hostujících příslušníků vyslaných členskými státy a vycvičených Europolem čítá 278 osob. Jsou nasazováni na principu rotace po třech měsících do pěti řeckých hotspotů a čtyř hotspotů v Itálii k provádění sekundárních bezpečnostních kontrol. V současnosti je do řeckých hotspotů vysláno 10 hostujících příslušníků a 2 úředníci Europolu jsou nasazeni v regionální jednotce Evropské unie v Pireu, kde plní koordinační úkoly Regionální jednotka Evropské unie je důležité koordinační fórum, které propojuje operace na moři a na souši a zajišťuje tok informací mezi vnitrostátními subjekty a agenturami EU. V důsledku toho, že se od dubna zvýšilo úsilí v oblasti řešení průřezových záležitostí v hotspotech, začala jednotka zvát na své schůzky konané každých 14 dní rovněž řecké orgány. Evropská pohraniční a pobřežní stráž nadále spolupracuje s NATO, jakož i s řeckou a tureckou pobřežní stráží. Turecká pobřežní stráž pokračuje v aktivním hlídkování a zabraňování útěků z Turecka. Informační iniciativy V návaznosti na probíhající projekty na ostrovech Chios a Lesbos bylo zahájeno poskytování informací migrantům a žadatelům o azyl o jejich právech, povinnostech a dostupných možnostech, např. pokud jde o azyl nebo návrat, a to prostřednictvím informačních stánků. Komise vyzývala řeckou přijímací a identifikační službu, aby vytvořila podobné informační stánky pro všechny hotspoty a zdůraznila jejich důležitost. Hlavní výzvy a další kroky Členské státy bezodkladně poskytnou potřebný personál Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu a Evropské pohraniční a pobřežní stráži. Úsilí o provádění opatření společného akčního plánu pro provádění prohlášení EU a Turecka by mělo nadále pokračovat. 2. Navracení všech nových nelegálních migrantů z Řecka do Turecka 4

5 Prohlášení upravuje navracení všech nových nelegálních migrantů a žadatelů o azyl, kteří připlují z Turecka na řecké ostrovy po 20. březnu 2016 a jejichž žádosti byly prohlášeny za nepřípustné či neopodstatněné. Předmětná opatření jsou důsledně prováděna v souladu s požadavky práva EU a mezinárodního práva a při plném dodržování zásady nenavracení (non-refoulement) 7. Současný stav Od vydání předchozí zprávy do dne 4. září 2017 bylo na základě prohlášení EU a Turecka vráceno 97 osob, které přicestovaly do Řecka z Turecka, včetně 11 Syřanů. Mezi další národnosti patřili Alžířané (30), Pákistánci (27), Bangladéšané (5), Iráčané (4), Maročané (3), Kameruňané (2), Haiťané (2), Íránci (2), Nigerijci (2), Senegalci (2), Libanonec (1), Afghánec (1), Egypťan (1), Konžan (1), Gambijec (1), občan Pobřeží slonoviny (1) a Zimbabwan (1). Celkově bylo do Turecka od vydání prohlášení EU a Turecka vráceno migrantů 8. Počet navracení z řeckých ostrovů do Turecka zůstává mnohem nižší než počet nově příchozích, což soustavně zvyšuje tlak na zařízení v ostrovních hotspotech. Jedná se o kombinovaný výsledek nahromadění nevyřízených druhoinstančních žádostí o azyl na řeckých ostrovech a nedostatečné zpracovatelské kapacity ve fázi před navrácením a zajišťovací kapacity, zejména na ostrovech Chios a Samos. Zajišťovací kapacity před vyhoštěním na ostrovech Lesbos a Kos byly navýšeny. Nedostatek aktuálních informací týkající se poskytování ubytování komplikuje identifikaci a zadržení migrantů, pro něž byla vydána negativní druhoinstanční rozhodnutí o azylu. Za tímto účelem je naléhavě potřebná registrace migrantů nacházejících se v oficiálních ubytovacích zařízeních na ostrovech, po níž následuje pravidelné sledování přítomnosti migrantů a stavu žádosti o azyl. Od vydání poslední zprávy se prostřednictvím programu asistovaného dobrovolného návratu a opětovného začlenění a za finanční a/nebo věcné podpory do země svého původu dobrovolně vrátilo 372 migrantů z ostrovů (a 929 migrantů z pevniny). Celkový počet migrantů, kteří od počátku roku 2016 využili tohoto programu, tak dosahuje celkem přibližně migrantů. Řecko by mělo podniknout kroky za účelem plného využití společných návratových programů financovaných z prostředků EU a plného zapojení (zejména do programu sítě evropského nástroje pro reintegraci) s cílem zvýšit jeho kapacitu prostřednictvím tohoto programu, a to úzkou a aktivní spoluprací s hlavními prováděcími agenturami a plným využitím dostupné podpory. Mezinárodní organizace pro migraci nadále zajišťuje trvalou přítomnost na pěti ostrovech s hotspoty, přičemž podporuje program asistovaného dobrovolného návratu a opětovného začlenění a poskytuje individuální poradenství. Tureckým orgánům doposud 9 předložilo žádosti o mezinárodní ochranu 57 vrácených osob s jinou než syrskou státní příslušností: dvěma osobám byl přiznán status uprchlíka, 39 žádostí Každý, kdo dorazí na řecké ostrovy po 20. březnu 2016, má právo žádat o azyl. Každá žádost se zpracovává individuálně s ohledem na konkrétní žadatelovu situaci v souladu se směrnicí o azylovém řízení. To vylučuje jakékoli hromadné vyhoštění. Žadatelé mají právo na podání opravného prostředku a právo na účinný soudní opravný prostředek proti každému zamítavému rozhodnutí o své žádosti o azyl. Řecko i Turecko přijaly a provádějí příslušné právní kroky, aby bylo zajištěno plné dodržování práva EU a mezinárodního práva. Ode dne 20. března 2016 bylo do Turecka navráceno osob na základě prohlášení EU a Turecka a 589 osob na základě dvoustranného protokolu mezi Řeckem a Tureckem. Vrácené osoby buď obdržely zamítavé rozhodnutí o azylu (včetně zamítavých druhoinstančních rozhodnutí), vzaly své žádosti o mezinárodní ochranu zpět, nebo o azyl vůbec nepožádaly. Podle informací tureckých orgánů. 5

6 čeká na vyřízení a devět osob obdrželo zamítavé rozhodnutí osob bylo vráceno do zemí svého původu. Až doposud byli všichni navrácení Syřané předběžně registrováni za účelem dočasné ochrany, s výjimkou 16 osob, které se rozhodly pro dobrovolný návrat do Sýrie; 19 Syřanů se rozhodlo zůstat v pobytových zařízeních zajišťovaných tureckými orgány a 177 Syřanů se rozhodlo žít mimo tato zařízení. Právní kroky Pokud jde o případy na řeckých ostrovech, dosáhl počet odvolání proti zamítavým provoinstančním rozhodnutím 11 azylové služby ve věci přípustnosti a ve věci samé celkového počtu V těchto případech odvolání bylo dosud přijato druhoinstančních rozhodnutí (tj. 58 % všech případů). Z 556 dosavadních rozhodnutí o odvolání ve věci přípustnosti dosud 135 druhoinstančních rozhodnutí potvrdilo a 421 druhoinstančních rozhodnutí zrušilo prvoinstanční rozhodnutí o nepřípustnosti 13. Pokud jde o rozhodnutí o odvolání ve věci samé, druhoinstančních rozhodnutí potvrdilo prvoinstanční zamítavá rozhodnutí a tato zamítavá rozhodnutí zrušilo. Navíc 13 případům byla poskytnuta doplňková ochrana. Během vykazovaného období bylo uzavřeno 252 případů odvolání z jiných důvodů, než je rozhodnutí o odůvodněnosti odvolání, tj. nezrušená implicitní a explicitní stažení žádosti. Počet 15 odvolacích výborů a zpravodajů 16, kteří pomáhají stanovit skutečný stav v jednotlivých případech, argumenty odvolatele a informace o jeho zemi původu, se od poslední zprávy nezměnil. Řecký odvolací orgán nadále zlepšuje pracovní postupy, například zlepšováním stanovování priorit případů na základě seznamů ubytování poskytnutého Řeckou registrační a identifikační službou na ostrovech nebo pokračováním v oblasti zavádění stálého IT nástroje pro plánování termínů schůzek, což by také mohlo usnadnit možnost specializace výborů podle referenčních souborů země původu. Vedle zajišťování řádného vybavení odvolacího orgánu (tj. kancelářský materiál a vybavení) má provádění těchto ustanovení za cíl zlepšit činnost odvolacích výborů a zkrátit dobu, po kterou musí odvolávatel čekat na ostrovech na druhoinstanční rozhodnutí, tj. poskytovat mezinárodní ochranu těm, kteří to potřebují, a odeslat nelegální migranty k řízení o navrácení. Navzdory tomuto úsilí je rozhodování odvolacích výborů nadále pomalé (od vydání předchozí zprávy průměrně asi 30 za týden). V souvislosti s prohlášením EU a Turecka vydaly doposud pouze rozhodnutí, z toho 132 o přípustnosti a ve věci samé. Řecké orgány Kromě toho je sedm žádostí klasifikováno jako jiné (vzaté zpět, atd.). Od aktivace prohlášení bylo na řeckých ostrovech ke dni 27. srpna 2017 podáno celkem žádostí o azyl. Z těchto žádostí přijala řecká azylová služba od 20. března 2016 v kontextu řízení na ostrovech rozhodnutí, z toho ve věci přípustnosti a ve věci samé. Ode dne 27. srpna Tento celkový počet zahrnuje druhoinstanční rozhodnutí, jimiž bylo zrušeno prvoinstanční rozhodnutí o nepřípustnosti, a jimiž byl udělen status uprchlíka. Tento celkový počet nezahrnuje druhoinstanční rozhodnutí, jimiž byl udělen status uprchlíka a jimiž byla zrušena prvoinstanční rozhodnutí o nepřípustnosti. Rozhodnutí o odvoláních proti prvoinstančním rozhodnutím řecké azylové služby přijímá v současnosti dvanáct odvolacích výborů. Kromě toho jeden odvolací výbor nahrazuje ostatní výbory v případě, že nejsou funkční (pokud z nějakého důvodu není přítomna většina členů). Deset zpravodajů jsou zaměstnanci odvolacího orgánu a dvanáct zpravodajů bylo k odvolacímu orgánu vysláno Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu. Zamítavá prvoinstanční rozhodnutí byla potvrzena v případech a zrušena v 17 případech a ve 12 případech byla poskytnuta doplňková ochrana.. 6

7 uznávají důležitost a naléhavost zvýšení produkce odvolacích výborů a přezkoumávají možná další opatření. Rozhodnutí plenárního zasedání řecké Státní rady, která dne 10. března 2017 vyslechla dva případy týkající se toho, zda lze Turecko považovat za bezpečnou třetí zemi pro návrat dvou syrských žadatelů o azyl, kteří podali odvolání proti druhoinstančnímu rozhodnutí, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí o nepřípustnosti jejich případů přijaté v první instanci, se stále očekávají a dosud nebylo stanoveno datum jejich přijetí. Operativní kroky Podle řeckých orgánů je v současné době na ostrovech přítomno migrantů. Oficiální přijímací kapacita, kterou daly řecké orgány na ostrovech s hotspoty k dispozici, činila míst v hotspotech spravovaných řeckou přijímací a identifikační službou a 228 míst pro nezletilé osoby bez doprovodu v ubytovacím zařízení spravovaném řeckým státním střediskem pro sociální solidaritu a dalších míst bylo poskytnuto v rámci programu pro pronájem ubytovacích zařízení financovaného EU, který provádí Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky 19. Řecké orgány rovněž za podpory Komise nadále usilují o zlepšení podmínek v hotspotech a na ostrovech modernizací vybavení a zaváděním efektivnějších postupů. Řecká přijímací a identifikační služba začala pracovat na vytváření pravidelných seznamů o přiděleném ubytování na každém ostrově s hotspotem. Za podpory Komise byl zaveden postup sdílení údajů z těchto seznamů mezi řeckou přijímací a identifikační službou, řeckou azylovou službou a odvolacími výbory, který usnadní úsilí o snížení nahromadění nevyřízených prvoinstančních a druhoinstančních žádostí o azyl. Řecká přijímací a identifikační služba musí nyní zajistit pravidelnou aktualizaci seznamů o přiděleném ubytování, včetně seznamů týkajících se táborů spravovaných obecními orgány, jakož i programu pro pronájem ubytovacích zařízení spravovaných Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, a tyto seznamy musí nadále pravidelně sdílet s příslušnými orgány. Za účelem posílení návratů byla v srpnu na ostrově Kos dokončena dostavba střediska před vyhoštěním, které tak bylo rozšířeno na plnou provozní kapacitu 500 míst. Pokročily rovněž práce na zařízení předběžného zajištění v hotspotu na ostrově Lesbos a středisko před vyhoštěním má nyní kapacitu 210 míst. Bylo podepsáno společné ministerské rozhodnutí týkající se uzavírání smluv se zařízením předběžného zajištění v hotspotu na ostrově Samos, avšak práce dosud nebyly zahájeny, neboť vyčleněná oblast se používá pro ubytování migrantů, kteří musí být naléhavě přemístěni na jiné místo. Na ostrově Chios nebylo dosaženo pokroku v dostavbě střediska před vyhoštěním, a to zejména v důsledku odporu na místní úrovni Ke dni 3. září Vzhledem k tomu, že existují zprávy, které uvedené údaje zpochybňují, Komise vyzývá řecké orgány, aby upřesnily, kolik migrantů je přítomných na ostrovech a v hotspotech. Zpřesnění údajů pomůže při plánování a vyřizování. Údaje poskytlo řecké národní koordinační centrum pro správu hranic, migraci a azyl, které od řecké policie převzalo úlohu poskytování údajů týkajících se přijímání na ostrovech. Zprávy národního koordinačního centra pro správu hranic, migraci a azyl nezohledňují kapacitu táborů provozovaných obcemi, které byly dříve zahrnuty do zpráv řecké policie, ale obsahují informace o počtu míst pro nezletilé osoby bez doprovodu v ubytovacím zařízení spravovaném státním střediskem pro sociální solidaritu. 7

8 Řecká policie připravila evakuační plány pro všechny hotspoty a sdílí je s koordinátory hotspotů. Ve všech hotspotech byla organizována bezpečnostní cvičení a na ostrovech Chios, Kos, Leros, Samos a Lesbos byla úspěšně provedena evakuační cvičení. Navzdory přijatým opatřením to není pro řešení situace na ostrovech dostatečné a řecké orgány se tudíž vyzývají, aby přijaly nezbytné kroky, které byly uvedeny již v poslední zprávě. Zejména lhůta mezi učiněním a podáním žádosti by měla být zkrácena v souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice o azylovém řízení, který vyžaduje, aby řecké orgány zajistily, aby osoba, která podává žádost o mezinárodní ochranu, měla příležitost podat žádost co možná nejdříve. Finanční pomoc EU určená Řecku Dalšího pokroku bylo dosaženo v zajištění udržitelnějšího přístupu k řešení potřeb v oblasti migrace s postupným přechodem z nástroje pomoci při mimořádných událostech a pomoci při mimořádných událostech v rámci Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost na financování zajištěné prostřednictvím řeckých víceletých vnitrostátních programů v rámci dvou výše uvedených fondů. V souladu s finančním plánováním na rok 2017 pro přijímací zařízení pro Řecko přijaly řecké orgány nezbytná opatření k zajištění financování prostřednictvím vnitrostátních programů pro poskytování služeb přijímání migrantů na ostrovech a provozování ubytovacích zařízení pro nezletilé osoby bez doprovodu. Dne 16. srpna 2017 byl přezkoumán vnitrostátní program pro Řecko v rámci Azylového, migračního a integračního fondu s cílem posílit politické priority pro integraci a návrat dodatečnými finančními prostředky (28 milionů EUR). Celková částka vyčleněná pro řecké vnitrostátní programy v rámci Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost představuje 537 milionů EUR na období Kromě toho byla od roku 2015 poskytnuta značná mimořádná pomoc z Azylového, migračního a integračního fondu a z Fondu pro vnitřní bezpečnost ve výši přibližně 371,2 milionu EUR, jejímž účelem bylo pomoci Řecku posílit jeho zařízení pro příjem a rozšířit kapacitu země v oblasti řízení migrace, azylu a správy hranic. Součástí této podpory jsou dva nedávné granty, které byly uděleny dne 6. a 31. července 2017 Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a jsou určeny na podporu řecké vlády se zaměřením na ostrovy ve východním Egejském moři s cílem zajistit nepřetržité poskytování služeb, zatímco financování činnosti se přesouvá z pomoci při mimořádných událostech na vnitrostátní programy pro Řecko v rámci Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost. Ke dni 4. září 2017 bylo pro 15 humanitárních partnerů smluvně vázáno 410,6 milionu EUR z nástroje pomoci při mimořádných událostech v rámci EU. V souladu s finančním plánovaním na rok 2017 pro přijímací zařízení pro Řecko se priority nástroje pomoci při mimořádných událostech v EU nyní postupně přesouvají z táborů k ubytování formou podnájmu (pro celkem až osob) a rozšíření víceúčelového programu peněžní hotovosti, který bude tam, kde to podmínky dovolí, určen rovněž k nákupu potravin. Pro tyto dvě priority byl v červenci 2017 zahájen program pomoci při mimořádných událostech v oblasti integrace a ubytování. Sestává ze dvou smluv (v hodnotě 93,5 mil. EUR a 57,7 mil. EUR) s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, který již zavádí opatření s partnery, a ve spolupráci s místními orgány, pokud jde o nájemní ubytování. Částka 34,9 mil. EUR zůstává k dispozici do konce roku pro další potřeby. V tomto rámci se jednání s humanitárními partnery týkající se nových projektů, jakož i dalších prostředků na probíhající projekty, nacházejí v konečné fázi. 8

9 Hlavní výzvy a další kroky Naléhavě urychlit zpracovávání žádostí o azyl a značně zvýšit počet rozhodnutí přijímaných jednotlivými odvolacími výbory, považovat odvolání podaná na ostrovech za prioritu a urychlit navracení osob do Turecka v souladu s prohlášením EU a Turecka, na všech ostrovech zajistit potřebné přijímací kapacity a kapacity před vyhoštěním, zajistit včasné, účinné a efektivní využívání finančních prostředků EU, které jsou dostupné v rámci řeckých vnitrostátních programů. 3. Přesídlení uprchlíků z Turecka do EU podle zásady jeden za jednoho Současný stav Ke dni 4. září dosáhl počet Syřanů přesídlených z Turecka do EU v režimu 1:1 celkem Ve vykazovaném období bylo přesídleno Syřanů do 15 členských států (Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko) 20. Celkový počet osob, jež byly schváleny a jež čekají na přesídlení, aktuálně činí Od května 2017, kdy přesuny za účelem přesídlování dosáhly svého vrcholu, došlo k mírnému poklesu počtu osob přesídlených každý měsíc, tudíž je stále nutné zvýšit stabilní tempo přesídlování ze současných úrovní, aby se prokázalo, že pro syrské uprchlíky v Turecku zůstává otevřená alternativní legální cesta do EU. Stabilní tempo přesídlení je třeba zachovat, aby byl splněn závazek na přesídlení osob v roce 2017, jak bylo uvedeno dříve. Členské státy nadále úspěšně pokračují v přípravě na další přesídlení, včetně misí do Turecka za účelem pohovorů s kandidáty na přesídlení. V roce 2017 předložily turecké orgány Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky nový seznam žádostí o vypracování stanoviska s téměř osobami. 13 členských států dosud nepřesídlilo z Turecka žádné osoby 21. Nicméně Malta v červenci provedla svou misi do Turecka za účelem výběru osob vhodných pro přesídlení. Očekává se, že Kypr provede přesídlení v nadcházejících týdnech a Chorvatsko zvýšilo svůj závazek ze 30 na 150 osob a má v úmyslu na začátku října uskutečnit ověřovací misi. Slovinsko se obrátilo na Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky s žádostí o přesídlení 60 osob v rámci prohlášení EU a Turecka. Operativní kroky Dotazník, který vytvořila delegace EU ve spolupráci s členskými státy a Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky za účelem poskytnutí syrským kandidátům na přesídlení komplexní informace o jednotlivých přijímacích členských státech, by se měl začít používat co nejdříve během rozhovorů se syrskými kandidáty, aby se snížil počet osob, které přesídlení odmítnou. Hlavní výzvy a další kroky Zajistit odpovídající tempo přesídlení Kromě toho od 4. dubna 2016 přesídlilo Norsko z Turecka 629 Syřanů. Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Chorvatsko, Irsko, Kypr, Maďarsko, Malta, Polsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Spojené království. 9

10 4. Prevence vzniku nových námořních či pozemních tras pro nelegální migraci Neexistují důkazy o tom, že úsilí o omezení migračních toků na trase přes východní Středomoří způsobilo významné přesměrování tras z Turecka. Od šesté zprávy však navzdory pokračujícím tureckým operacím Aegean Hope a Safe Med 22 od 9. června do 3. září připlulo do Itálie z Turecka 23 lodí s celkem migranty a na Kypr připluly dvě lodě s celkem 228 migranty na palubě (všichni byli Syřané). Počet odhalených nelegálních přechodů na pozemních hranicích Turecka s Bulharskem a Řeckem obecně zůstává za posledních šest měsíců, jak se zdá, nízký: denně bylo průměrně registrováno přibližně dvanáct případů nelegálního překročení hranic do Řecka a dvou do Bulharska. V posledním čtvrtletí byl však na hranicích s Řeckem zaznamenán nárůst zjištěných případů nelegálního překročení hranic, čímž se denní průměr za uvedené období zvýšil na 18 osob a situaci je potřebné nadále pečlivě sledovat. V současné době je na bulharsko-turecké pozemní hranici nasazeno 87 a na řecko-turecké pozemní hranici 20 příslušníků Evropské pohraniční a pobřežní stráže. 5. Dobrovolný program přijímání osob z humanitárních důvodů Mezi zúčastněnými státy a Tureckem probíhají jednání o standardních operačních postupech pro dobrovolný program přijímání osob z humanitárních důvodů, přičemž cílem je dohodnout se co nejdříve. Urychlená dohoda o standardních operačních postupech a rozhodnutí o její aktivaci by podpořily provádění prohlášení EU a Turecka, jelikož by Syřanům nabídly bezpečnou a legální alternativu k nelegální migraci do EU. 6. Uvolnění vízového režimu Co se týče provádění plánu na uvolnění vízového režimu, zbývá ještě splnit sedm kritérií, jak zdůraznily předchozí zprávy: vydávání biometrických cestovních dokladů plně vyhovujících normám EU, přijetí protikorupčního opatření uvedeného v plánu, uzavření dohody o operativní spolupráci s Europolem, revidování právních předpisů a postupů v oblasti terorismu, aby byly v souladu s normami EU, uvedení předpisů o ochraně osobních údajů do souladu s normami EU, nabídnutí účinné justiční spolupráce v trestních věcech všem členským státům EU, provádění všech ustanovení dohody mezi EU a Tureckem o zpětném přebírání osob, včetně ustanovení o státních příslušnících třetích zemí, které vstoupí v platnost dne 1. října Komise nadále vybízí Turecko k co nejrychlejšímu splnění všech kritérií, jež v kontextu plánu na uvolnění vízového režimu dosud nebyla dosažena. Komise a Turecko vedou dialog o možných řešeních, včetně legislativních a procedurálních změn, které jsou v souvislosti s nesplněnými kritérii nezbytné. 22 Do těchto operací bylo nasazeno příslušníků, 65 lodí pobřežní stráže, dva záchranné čluny, deset vrtulníků a tři letadla s pevnými křídly. Podle informací sdílených s tureckými orgány bylo dosud v roce 2017 v rámci operace Aegean Hope zadrženo nelegálních migrantů a v rámci operace Safe Med nelegálních migrantů. 10

11 7. Nástroj pro uprchlíky v Turecku Od vydání šesté zprávy urychlila Komise své úsilí o řešení nejnaléhavějších potřeb uprchlíků a hostitelských komunit v Turecku. Z přidělené částky 2,9 mld. EUR byly podepsány smlouvy na 48 projektů v hodnotě 1,664 mld. EUR (nárůst oproti 1,572 mld. EUR v době předchozí zprávy). Celková vyplacená částka dosáhla 838 milionů EUR (z 811 milionů EUR) na humanitární i nehumanitární pomoc 23. Poslední schůze řídícího výboru, která se konala dne 28. června 2017, uznala, že financování koordinované v rámci tohoto nástroje má nadále významný přímý dopad v terénu. Řídícímu výboru byly prezentovány první výsledky monitorování z rámce pro výsledky nástroje 24. Komise úzce spolupracuje s tureckými orgány a ostatními partnery s cílem zajistit, aby do konce roku 2017 byly podepsané smlouvy v hodnotě přidělené částky téměř 1,4 mld. EUR a aby vynakládání a vyplácení prostředků i nadále probíhalo rychlým tempem. Při provádění nástroje se věnuje zvláštní pozornost celkové situaci lidských práv uprchlíků a nástroj zejména podporuje ženy, děti a osoby se zdravotním postižením. Komise nadále investuje do posílení viditelnosti na všech úrovních podpory poskytované z nástroje uprchlíkům a hostitelským komunitám za účelem zachování povědomí a přijetí. Důležitý bude příspěvek Turecka k tomuto úsilí, mimo jiné prostřednictvím společných iniciativ. Humanitární pomoc Plnění humanitární strategie v rámci nástroje postupuje rychlým tempem 25. Z částky 593 milionů EUR byly uzavřeny smlouvy, jejichž předmětem je 35 humanitárních projektů s 19 partnery, kteří se starají o zajišťování základních potřeb, ochrany, vzdělávání, zdravotní péče, potravin a přístřeší. Z těchto smluvně vázaných 593 milionů EUR bylo doposud vyplaceno 463 milionů EUR. Počet zranitelných uprchlíků, kteří dostávají podporu z nouzové záchranné sociální sítě, se rychle zvýšil na osob 26. Komise hodlá do konce roku 2017 poskytnout pomocí nouzové záchranné sociální sítě podporu 1,3 mil. uprchlíků. Problémy zejména v oblasti registrace, které mají uprchlíci při přístupu k nouzové záchranné sociální síti, přetrvávají. EU a Turecko společně pracují na řešení s cílem zajistit, že se o podporu mohou ucházet všichni zranitelní uprchlíci V souladu se zásadami řádného finančního řízení budou prostředky plně vyplaceny v tranších a až po dokončení projektů. V rámci činností zaměřujících se na zviditelnění tohoto nástroje byla vytvořena interaktivní mapa umožňující přímou vizualizaci míst realizace a předpokládaných výsledků jednotlivých projektů: Například k 30. dubnu 2017 (nejzazší termín prvního čtvrtletního cyklu podávání zpráv provedeného na základě rámce pro výsledky) byly syrským studentům z řad uprchlíků poskytovány dopravní služby, aby mohli chodit do školy, a osobám byla poskytnuta nezbytná zdravotní péče. Rovněž byla podána druhá čtvrtletní žádost o monitorování údajů. Humanitární pomoc je v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku i nadále poskytována v souladu s unijními předpisy o humanitární pomoci a podle zásad stanovených v Evropském konsensu o humanitární pomoci. Po zavedení nové hodnoty hotovostní platby a širších kritérií způsobilosti v červnu dostávají nyní způsobilé rodiny 120 tureckých lir na osobu a měsíc plus další čtvrtletní částky. 11

12 Rodinám uprchlíků byly vyplaceny druhé dvouměsíční platby v rámci programu podmíněných převodů peněžní hotovosti pro vzdělávání. Prostředky byly vyplaceny příjemcům a Komise očekává, že v prvním roce jejího dosud největšího programu pro vzdělávání v mimořádných situacích bude poskytnuta přímá podpora dětem. Probíhají další humanitární projekty ve spolupráci s OSN a ostatními partnery v oblastech primární zdravotní péče, včetně fyzické rehabilitace, péče o duševní zdraví, neformálního vzdělávání a ochrany. Činnosti v oblasti ochrany se zaměřují především na podporu uprchlíků při registraci a nasměrování na vhodné služby poskytované tureckou vládou a nevládními organizacemi. Komise spolupracuje s partnery na dokončování smluv v rámci plánu provádění humanitární pomoci pro Turecko na rok 2017 ve spolupráci s tureckými ministerstvy. Provádění pomoci v hodnotě 714 milionů EUR v rámci humanitární složky tohoto nástroje je zaměřeno na nepřetržitou pomoc některým z nejzranitelnějších uprchlíků v Turecku a na odkazování uprchlíků na vládní služby, přičemž hlavním nástrojem provádění zůstává nouzová záchranná sociální síť. 27 Očekává se, že první smlouvy budou podepsány již brzy, a to v září Nehumanitární pomoc V rámci nehumanitární složky nástroje byla dosud nasmlouvána částka ve výši 1,071 miliardy EUR a prostředky vyplacené prováděcím partnerům v hodnotě 375 mil. EUR. Dne 15. června 2017 byl se Světovou bankou podepsán projekt na zlepšení přístupu ke krátkodobému a dlouhodobému zaměstnání pro uprchlíky a hostitelské komunity, včetně financování programů odměna za odvedenou práci (cash for work) a odborného a jazykového vzdělávání pro osob v deseti provinciích. Dne 1. září 2017 bylo s Kreditanstalt für Wiederaufbau (KfW) podepsáno rozšíření projektu ve výši 45 milionů EUR za účelem výstavby více než 40 škol z montovaných dílců, které mají být otevřeny příští rok, a kromě toho i na výstavbu zděných škol, pro které již byly uzavřeny smlouvy. Provozní rada regionálního svěřenského fondu EU dne 13. června 2017 schválila čtyři akční dokumenty (tj. návrhy na financování z regionálního svěřenského fondu EU zřízeného v reakci na krizi v Sýrii ( regionální svěřenský fond EU )) v hodnotě 131,5 milionu EUR. Tři návrhy mají za cíl zlepšit přístup syrských uprchlíků ke zdravotnickým službám, stejně jako posílit odolnost syrských uprchlíků i hostitelských komunit a životní dovednosti uprchlíků s jinou než syrskou státní příslušností. Čtvrtý návrh se zaměřuje zejména na posilování postavení žen a dívek a dokládá význam, který se v rámci nástroje přikládá rovnosti žen a mužů a lidským právům obecně. Dne 20. července 2017 byla upravena dvě zvláštní opatření, aby lépe sloužila potřebám uprchlíků v Turecku. Zvláštní opatření z července 2016 v hodnotě 1,415 miliardy EUR bylo upraveno zvýšením o částku 10 milionů EUR a jeho cíle byly rovněž upraveny, aby se usnadnilo zadávání zakázek na zbývající projekty s mezinárodními finančními institucemi. Úprava umožňuje financování nové struktury nemocnice v Hatay, kterou provede Agence française de développement, jakož i financování výše uvedených školních budov z montovaných dílců. Další úprava, která byla provedena ve speciálním opatření v hodnotě 60 milionů EUR v dubnu 2016 ve spolupráci s tureckým generálním ředitelstvím pro řízení 27 Tato strategie je založena na třech pilířích: zajištění živobytí a základních potřeb, zdravotnické služby a podpora na vzdělávání. Tyto tři pilíře jsou podporovány průřezovými činnostmi v oblasti ochrany. 12

13 migrace, rozšířila rozsah podpory poskytovaný tureckým orgánům na posílení jejich schopnosti řídit migraci, přijímat a zajišťovat ubytování pro migranty a osoby navrácené do Turecka z členských států EU. Od poslední zprávy přijala EU několik opatření, aby pomohla zvládat tlak na místní infrastrukturu a služby. Například první zdravotní středisko pro migranty v Kilis od svého oficiálního otevření dosahuje značných výsledků: bylo zde vyšetřeno přibližně syrských pacientů, včetně více než 600 těhotných žen 28. V Ankaře by v září 2017 mělo být otevřeno nové zdravotní středisko pro migranty. V současné době se připravují další projekty týkající se zdraví a komunální infrastruktury, které jsou zaměřeny především na vodu a hygienu a na provincie, které jsou nejvíce zasaženy krizí. Hlavní výzvy a další kroky Urychleně uzavřít smlouvy týkající se všech zbývajících akcí v rámci zvláštních opatření a v rámci plánu provádění humanitární pomoci na rok 2017 a zajistit jejich účinné provádění v souladu se zásadami řádného finančního řízení. 8. Modernizace celní unie Na schůzce v rámci politického dialogu na vysoké úrovni mezi EU a Tureckem konané dne 25. července 2017 se obě stran dohodly, že modernizace celní unie zůstane klíčovou prioritou ve vztazích EU a Turecka. Komise proto vyzývá Radu, aby dokončila svoji práci na návrhu Komise zahájit jednání s Tureckem o aktualizovaném dvoustranném obchodním rámci 29. To umožní zahájit jednání o důležité dohodě, která pokud se bude vztahovat na všechny členské státy uvolní dosud nevyužitý potenciál obchodních a hospodářských vztahů mezi EU a Tureckem. 9. Proces přistoupení V rámci přístupových jednání bylo dosud zahájeno 16 kapitol a jedna z nich je předběžně uzavřena. Ve vykazovaném období se neuskutečnily žádné schůzky. EU od Turecka očekává dodržování nejvyšších standardů, pokud jde o demokracii, právní stát a respektování základních svobod, včetně svobody projevu. 10. Humanitární situace v Sýrii Humanitární situace v Sýrii je nadále mimořádně znepokojivá, nachází se zde 6,3 mil. vnitřně vysídlených osob, řada z nich byla vnitřně vysídlena několikanásobně, a 13,5 mil. lidí potřebuje naléhavou pomoc. Naléhavá žádost OSN pro potřeby uvnitř Sýrie pro rok 2017 dosahuje přibližně 3,3 miliardy EUR, tyto potřeby jsou v současnosti pokryty z 35 %. Od zřízení deeskalačních zón v Sýrii došlo v některých oblastech Sýrie údajně ke snížení násilí, ale humanitární situace a otázka ochrany zůstávají pro civilisty v mnoha částech země extrémně obtížné. V severozápadní Sýrii došlo v červenci k vojenským operacím a bojům mezi různými ozbrojenými skupinami, což vedlo k úmrtí civilistů. Některé humanitární Od května do července Komise přijala svůj návrh směrnic pro jednání v prosinci

14 činnosti musely být dočasně pozastaveny a hlavní hraniční přechod s Tureckem byl dočasně uzavřen. Z města Rakká je hlášeno pokračující rozsáhlé vysídlování 30, nejsou pokryty základní zdravotní potřeby, chybí přístup k nezávadné vodě, potravinám a nepotravinářskému zboží. Humanitární situace v oblastech ovládaných nestátními ozbrojenými skupinami zůstává vzhledem k vysoké úrovni potřeb mimořádně znepokojivá. Zdá se, že situace se zhoršuje rovněž v jihovýchodní Sýrii, kde roste počet vnitřně vysídlených osob. Klíčovým problémem zůstává přístup k přibližně 4,5 milionu osob v těžko přístupných oblastech, včetně osob v obléhaných oblastech, ačkoli humanitárním konvojům OSN se v červenci podařilo dostat do některých těžko přístupných oblastí a do obléhaného města Nashabiyeh. V roce 2017 se pomoc OSN dostala dosud pouze ke 13 % potřebných osob v těžko přístupných oblastech a 39 % potřebných osob v obléhaných oblastech. Humanitární aktéři hlásí řadu překážek 31 bránících poskytování humanitární pomoci. Význam přeshraniční pomoci stále roste. Většina přeshraničních dodávek je zajišťována z Turecka a Jordánska, které nadále usnadňují přístup po všech možných trasách. EU podporuje přeshraniční záchranné operace z Turecka, jejichž cílem je poskytovat prostřednictvím partnerských humanitárních organizací pomoc nejvíce potřebným obyvatelům v severní Sýrii, konkrétně potraviny, vodu, přístřeší, zdravotní péči a ochranu. Zdá se, že opětovná registrace a regulační prostředí mezinárodních nevládních organizací v Turecku mají dopad na jejich schopnost provádět operace pomoci uvnitř Sýrie. Vzhledem k přetrvávajícímu násilí a obrovským humanitárním potřebám EU i nadále naléhá na všechny strany, aby dodržovaly závazky vyplývající z mezinárodního humanitárního práva a aby zajistily, že ochrana civilistů bude první prioritou, což se týká všech možných míst vstupu, včetně míst vstupu z Turecka a Jordánska. To se týká také koncepce deeskalačních zón v Sýrii. EU vítá veškeré snahy v tomto ohledu, pokud bude respektováno mezinárodní humanitární právo. 11. Závěr Prohlášení EU a Turecka i nadále přináší konkrétní výsledky v podobě snižování nelegálního a nebezpečného překračování hranic i mnohem menších ztrát na životech v Egejském moři společně se stejně důležitými praktickými dopady na podporu syrských uprchlíků a hostitelských komunit v Turecku v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku a prostřednictvím přesídlení syrských uprchlíků z Turecka bezpečně do Evropy. Faktory, které vedou k nelegální migraci do Evropy však přetrvávají, a proto prohlášení EU a Turecka hraje klíčovou úlohu při zajišťování účinného a společného řešení problému migrace ve východním Středomoří ze strany EU a Turecka. K zajištění úplného a trvalého provádění prohlášení EU a Turecka je však zapotřebí neustálé úsilí a trvalé politické odhodlání vycházející ze všech stran Od 1. července bylo vysídleno více než lidí a od 1. dubna více než lidí (brífing zástupkyně koordinátora nouzové pomoci v Radě bezpečnosti OSN ( Patří sem chybějící administrativní povolení a doporučující dopisy, nejistota a boje, svévolné omezování ze strany ozbrojených skupin, teroristických skupin uvedených na seznamu Rady bezpečnosti OSN a samozvaných místních orgánů. 14

15 Tempo uzavírání smluv a realizace projektů v rámci nástroje by se mělo neustále zvyšovat, aby se urychlilo poskytování konkrétní podpory syrským uprchlíkům a jejich hostitelským komunitám v Turecku. Stávající tempo a závazky členských států týkající se přesídlení syrských uprchlíků z Turecka do Evropy by měly být zachovány a mělo by se v nich pokračovat. To bude dále usnadněno rychlým schválením dobrovolného programu přijímání osob z humanitárních důvodů a jeho aktivací. Ke zlepšení situace na řeckých ostrovech je naléhavě nutné, aby řecké orgány, agentury EU a členské státy posílily kapacity řecké správy v oblasti řízení migrace a azylu a zvýšily počet osob navracených do Turecka, které nejsou oprávněny k pobytu v Řecku, a to v plném souladu s unijními a mezinárodními pravidly. Komise bude i nadále pokračovat v práci a bude nadále pravidelně podávat zprávy o dosaženém pokroku. 15