1 PŘEPRAVNÍ PROGNÓZA 5 2 ODHAD INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ EKONOMICKÉ HODNOCENÍ 112

Transkript

1

2

3 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení Obsah: 1 PŘEPRAVNÍ PROGNÓZA POPIS DOPRAVNÍHO MODELU DOPRAVNÍ MODEL VHD DOPRAVNÍ MODEL IAD MATICE PŘEPRAVNÍCH VZTAHŮ PODKLADY PRO DOPRAVNÍ MODEL, CHOVÁNÍ LETECKÝCH CESTUJÍCÍCH ROZBOR CHOVÁNÍ LETECKÝCH CESTUJÍCÍCH PRŮZKUM CHOVÁNÍ LETECKÝCH CESTUJÍCÍCH ZATĚŽOVACÍ SCÉNÁŘE HODNOCENÉ VARIANTY ZMĚNY VE VHD BEZ OHLEDU NA PROJEKT ZMĚNY VE VHD V JEDNOTLIVÝCH VARIANTÁCH PROJEKTU MÍSTO UKONČENÍ PŘÍMĚSTSKÝCH SPOJŮ V PRAZE OPTIMALIZACE VHD NA KLADNĚ VEDENÍ VLAKOVÝCH LINEK PROGNÓZA PŘEPRAVNÍCH VZTAHŮ ČASOVÁ DOSTUPNOST PŘEVEDENÁ DOPRAVA INDUKOVANÁ DOPRAVA TARIFNÍ POLITIKA VÝSTUPY Z DOPRAVNÍHO MODELU POČET CESTUJÍCÍCH NA ŽELEZNICI OBSAZENOST VLAKŮ ANALÝZA VARIANT PROGNÓZY LETIŠTĚ PROFILOVÉ INTENZITY VZTAHY KLADNO PRAHA MODAL SPLIT LETIŠTĚ NAPOJENÍ LETIŠTĚ NA DÁLKOVÉ VLAKY ANALÝZA JÍZDNÍCH DOB ANALÝZA POLOHY AUTOBUSOVÉHO TERMINÁLU VYUŽITÍ TRAVELÁTORU ANALÝZA NOVÝCH ZASTÁVEK PODKLADY PRO EKONOMICKÉ HODNOCENÍ 16 2 ODHAD INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ 18 3 EKONOMICKÉ HODNOCENÍ FINANČNÍ ANALÝZA INVESTIČNÍ NÁKLADY A ZŮSTATKOVÁ HODNOTA PROVOZNÍ NÁKLADY NA ŘÍZENÍ DOPRAVY PROVOZNÍ NÁKLADY NA ÚDRŽBU A OPRAVY INFRASTRUKTURY PŘÍJMY Z POPLATKU ZA DC VÝSLEDKY FINANČNÍ ANALÝZY EKONOMICKÁ ANALÝZA INVESTIČNÍ NÁKLADY 135 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

4 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení PROVOZNÍ NÁKLADY ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY ÚSPORA PROVOZNÍCH NÁKLADŮ SILNIČNÍ DOPRAVY ÚSPORY ČASU ÚSPORA VNĚJŠÍCH NÁKLADŮ ÚSPORA EMISÍ ZE ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY ÚSPORA Z BEZPEČNOSTI DOPRAVY OSTATNÍ PŘÍNOSY VÝSLEDKY EKONOMICKÉ ANALÝZY ANALÝZA CITLIVOSTI A RIZIK ELASTICITA ANALÝZA CITLIVOSTI PŘEPÍNACÍ HODNOTA ANALÝZA RIZIK (KVANTITATIVNÍ) ANALÝZA RIZIK (KVALITATIVNÍ) DALŠÍ EKONOMICKÉ PŘÍNOSY DALŠÍ PŘÍNOSY NEMONETIZOVANÉ DALŠÍ PŘÍNOSY MONETIZOVANÉ ODSTRANĚNÍ BARIÉRY V ÚZEMÍ ZVÝŠENÍ BONITY UVOLNĚNÝCH POZEMKŮ PŘÍNOSY Z TRAVELÁTORU ZAPOČTENÍ DALŠÍCH PŘÍNOSŮ VYČÍSLENÍ RÁMCOVÝCH BUDOUCÍCH POŽADAVKŮ NA ÚHRADU OBJEDNATELŮ ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ PŘÍLOHY TABULKY INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ FINANČNÍ ANALÝZA (BEZ P+R) TABULKY INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ EKONOMICKÁ ANALÝZA (VČ. P+R) SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VZTAH ZÁMĚRU K PROCEDUŘE EIA A DALŠÍ STUDIE HODNOTÍCÍ DOPADY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EIA DALŠÍ STUDIE HODNOTÍCÍ DOPAD ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ POPIS SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BUDOU ZÁMĚREM DOTČENY OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY RÁMCOVÝ VLIV NA KRAJINNÝ RÁZ VLIV ZÁMĚRU NA KULTURNÍ PAMÁTKY A ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY HLUK A VIBRACE OCHRANA VOD VYVOLANÉ ZÁBORY ZPF A PUPFL MULTIKRITERIÁLNÍ ANALÝZA (MCA) ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ PROJEKTU DOPORUČENÍ DALŠÍHO POSTUPU 257 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

5 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení Seznam obrázků: Obr: 1. Rozsah řešeného území. 6 Obr: 2. Detail dopravního modelu. 8 Obr: 3. Linkové vedení tramvají v Praze současný stav. 8 Obr: 4. Linkové vedení městských autobusů v Praze současný stav. 9 Obr: 5. Linkové vedení regionálních autobusů PID (oblast sever) současný stav. 1 Obr: 6. Linkové vedení regionálních autobusů PID (oblast jih) současný stav. 11 Obr: 7. Linkové vedení městských autobusů na Kladně současný stav. 12 Obr: 8. Linkové vedení regionálních autobusů současný stav. 13 Obr: 9. Linkové vedení vlakových linek současný stav. 14 Obr: 1. Rozsah dopravního modelu použitý pro studii 16 Obr: 11. Dopravní model České republiky 16 Obr: 12. Agregované zóny 2 Obr: 13. Linkové vedení tramvají v Praze výhled bez projektu 37 Obr: 14. Linkové vedení městských autobusů v Praze výhled bez projektu 37 Obr: 15. Linkové vedení regionálních autobusů výhled bez projektu (terminál Nádraží Veleslavín) 4 Obr: 16. Linkové vedení regionálních autobusů výhled s projektem (terminál Dlouhá Míle) 41 Obr: 17. Linkové vedení regionálních autobusů výhled s projektem (terminál Dlouhá Míle detail) 42 Obr: 18. Linkové vedení regionálních autobusů výhled s projektem (terminál žst. Ruzyně) 43 Obr: 19. Linkové vedení regionálních autobusů výhled s projektem (terminál žst. Ruzyně detail) 44 Obr: 2. Předpokládaný rozvoj obcí do roku Obr: 21. Prognóza rozvoje Letiště Praha/Ruzyně. 53 Obr: 22. Časová dostupnost, rok 252 varianta bez projektu 54 Obr: 23. Časová dostupnost, rok 252 varianta R1 54 Obr: 24. Časová dostupnost, rok 252 varianta R1mod 55 Obr: 25. Časová dostupnost, rok 252 varianta P 55 Obr: 26. Časová dostupnost, rok 252 varianta J5 56 Obr: 27. Časová dostupnost, rok 252 varianta R2spoj 56 Obr: 28. Časová dostupnost, rok 252 varianta J1stř 57 Obr: 29. Časová dostupnost, rok 252 varianta R1stř 57 Obr: 3. Časová dostupnost, rok 252 varianta R1spěš 58 Obr: 31. Časová dostupnost, rok 252 varianta R1vyp 58 Obr: 32. Časová dostupnost, rok 252 varianta J5mod 59 Obr: 33. Zatížení sítě VHD pouze cestujícími převedenými z IAD (varianta R1, rok 252) 6 Obr: 34. Tarifní pásma PID. 62 Obr: 35. Denní variace letištní cestující. 78 Obr: 36. Denní variace ostatní cestující. 78 Obr: 37. Analyzované profily, podklad dopravní model, mapový podklad OpenStreetMap. 9 Obr: 38. Grafy závislosti ERR na změnách kritických proměnných - varianta R a J ) 16 Obr: 39. Grafy závislosti ERR na změnách kritických proměnných (varianta P ) 16 Obr: 4. Nesymetrické trojúhelníkové pravděpodobnostní rozdělení (výkony osobní dopravy) 163 Obr: 41. Výsledky rizikové analýzy pro ERR varianta R1 165 Obr: 42. Výsledky rizikové analýzy pro ERR varianta J5 166 Obr: 43. Výsledky rizikové analýzy pro ERR varianta P 166 Obr: 44. VRÚ Bubny Zátory 214, funkční využití 178 Obr: 45. VRÚ Bubny Zátory 214, bilance HPP 179 Obr: 46. Napojení OC Bubny na stanici metra Vltavská 18 Obr: 47. cenová mapa 214 bývalý drážní pozemek 182 Obr: 48. cenová mapa depo DPP metra B Zličín 183 Obr: 49. cenová mapa 214 odstavné koleje a depo žst. Praha-Libeň 183 Obr: 5. BUBNY - rozsah aktivovaného území 184 Obr: 51. cenová mapa 214 Bubny 185 Obr: 52. cenová mapa 214 Budějovická, Brumlovka 186 Obr: 53. HRADČANSKÁ - rozsah aktivovaného území, varianta bez projektu 187 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

6 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 54. HRADČANSKÁ - rozsah aktivovaného území, varianta projektová 187 Obr: 55. cenová mapa 214 Hradčanská 189 Obr: 56. VELESLAVÍN - rozsah aktivovaného území 19 Obr: 57. cenová mapa 214 Veleslavín 191 Obr: 58. RUZYNĚ - rozsah aktivovaného území, varianty typu R a P 192 Obr: 59. RUZYNĚ - rozsah aktivovaného území, varianty typu J 192 Obr: 6. cenová mapa 214 Černý most 193 Obr: 61. cenová mapa 214 Chodov 193 Obr: 62. cenová mapa 214 Zličín 194 Obr: 63. DLOUHÁ MÍLE - rozsah aktivovaného území 195 Obr: 64. cenová mapa 214 Dlouhá míle 196 Obr: 65. Přírodní park (PPK) Prokopské a Dalejské údolí 224 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

7 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení 1 PŘEPRAVNÍ PROGNÓZA Přepravní prognóza je zpracována jako podklad pro CBA analýzu projektu Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna. Základem prognózy je dopravní model veřejné hromadné dopravy současného stavu, který vychází ze stávajících přepravních proudů a model individuální automobilové dopravy, který je kalibrován na výsledky Celostátního sčítání dopravy 21 a na sčítání TSK na území Prahy z roku POPIS DOPRAVNÍHO MODELU DOPRAVNÍ MODEL VHD Pro výpočet prognózy zatížení sítě veřejné dopravy cestujícími byl použit dopravní model hromadné dopravy hlavního města Prahy a části Středočeského kraje. Pro vytvoření dopravního modelu byl použit program VISUM 13. pro zatěžování sítě VHD, který je součástí dopravně-plánovacího softwaru PTV-VISION společnosti PTV Karlsruhe. Program VISUM zajišťuje přiřazení matic dopravní poptávky na síť hromadné dopravy. Přiřazování respektuje linkové vedení, jízdní doby a jízdní řády. Výhledový dopravní model vychází z dopravního modelu současného stavu. Dopravní model hromadné dopravy současného stavu obsahuje detailní komunikační síť, linkové vedení a jízdní řády veřejné hromadné dopravy na území, ovlivněném posuzovanou stavbou (viz následující obrázek). V tomto území jsou do dopravního modelu zadány všechny linky metra, tramvají, autobusů a vlaků integrovaných v Pražské integrované dopravě, autobusy integrované ve Středočeské integrované dopravě, autobusy MHD Kladno, neintegrované autobusové linky (včetně linky AE) a neintegrované vlaky (R, Ex, IC, EC, SC) všech dopravců. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

8 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 1. Rozsah řešeného území. Zbylé území mimo tuto oblast je do dopravního modelu zahrnuto prostřednictvím vstupních zón, které jsou napojeny na krajní body a představují cestující, kteří vstupují do dopravního modelu na jeho hranicích. I tyto dopravní zóny obsahují údaje o obyvatelstvu a v čase dochází k nárůstu objemu generované dopravy. V závislosti na projektu dochází rovněž k převedení cestujících mezi jednotlivými vstupními zónami. Dopravní model se skládá z modelu dopravní poptávky, který představují matice přepravních vztahů, a z modelu přepravní nabídky, který obsahuje síť veřejné hromadné dopravy. Podkladem pro kalibraci dopravního modelu na současný stav byly údaje o obsazenosti linek VHD. DOPRAVNÍ POPTÁVKA Vstup dopravní poptávky z matic přepravních vztahů do sítě se odehrává pomocí napojení dopravních zón. Celé řešené území je rozděleno na dopravní zóny podle základních sídelních jednotek na základě údajů ze Statistického lexikonu obcí České republiky. Část hlavního města použitá pro studii (dopravní model VHD) je rozdělena na 277 dopravních zón, které jsou napojeny na nejbližší zastávky hromadné dopravy. Zbylé území Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

9 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení Prahy je napojeno na agregované vstupní zóny na okrajích použitého výřezu. Město Kladno je rozděleno na 51 dopravních zón, ve Středočeském kraji je každá obec představována jednou dopravní zónou a je napojena na autobusovou, případně i na železniční zastávku. Matice pro veřejnou hromadnou dopravu byla vypočtena na základě Dojížďky do zaměstnání a škol ze Sčítání lidu, domů a bytů k (ČSÚ, 21). Matice přepravních vztahů pro letiště Ruzyně vychází z Komplexního dopravního průzkumu ve veřejné části letiště Praha/Ruzyně 212 (Czech Consult, září 212). Během výpočtu jsou vztahy mezi jednotlivými zónami přidělovány na síť hromadné dopravy na základě impedance trasy, která je dána tzv. vnímanou cestovní dobou. Ta závisí na několika faktorech, jako např. pěší přesuny, doba čekání na první spoj, dobá čekání na přestup, počet přestupů a doba strávená ve vozidle (dle jízdního řádu). Každá ze složek vnímané cestovní doby je zohledňována určitou váhou, tzn. jednotlivé složky jsou v celkové vnímané cestovní době násobeny určitým koeficientem. Vnímaná cestovní doba = 1 x čistá doba strávená ve všech vozidlech VHD + 2 x suma všech pěších cest + 1,5 x doba čekání na první spoj + 1,5 x doba čekání na spoj při přestupu + 3 x počet přestupů. Po vytvoření matice přepravních vztahů byla provedena její kalibrace na hodnoty z průzkumů obsazenosti, které jsou do sítě zadány pomocí kalibračních profilů. Podkladem pro kalibraci dopravního modelu na současný stav byly údaje o obsazenosti vlakových a autobusových spojů, poskytnuté jednotlivými dopravci, a komplexní průzkum Pražské integrované dopravy (ROPID). Prognóza je vypočtena pro roky 217, 223 a 252. Matice pro výhledový stav byla získána navýšením kalibrované matice v souladu s předpokládaným rozvojem území. DOPRAVNÍ NABÍDKA Pro vytvoření modelu dopravní nabídky je použit program VISUM, který je součástí dopravně-plánovacího softwaru PTV-VISION společnosti PTV Karlsruhe. Program VISUM pracuje na základě principů síťové analýzy. Síť je tvořena uzly a hranami (spojnicemi), představujícími komunikační síť včetně železničních tratí. Uzly představují křižovatky, zastávky hromadné dopravy a místa napojení dopravních zón. Pro všechny zadané linky metra, tramvají, autobusů a vlaků obsahuje dopravní model podrobné jízdní řády pro průměrný pracovní den. V řešeném území jsou zadány všechny tři linky metra, 21 linek tramvají, 56 linek pražských městských autobusů, 31 regionálních autobusových linek v rámci PID, 16 autobusových linek MHD Kladno, 38 meziměstských autobusových linek (z toho 21 v rámci SID), autobusová linka AE, 16 vlakových linek (S a R) v systému Esko a neintegrované vlaky (R, Ex, IC, EC, SC) podle jednotlivých železničních tratí. Dálkové neintegrované autobusové linky od Slaného, Rakovníka a Plzně jsou zadány vždy společně jako jedna linka. U všech linek jsou zadány detailní jízdní řády. V řešeném území jsou do dopravního modelu zadány všechny zastávky a stanice. Většina zastávek je zadána zjednodušeně jako jeden bod, pouze rozsáhlejší přestupní uzly jsou zadány detailně v podrobnosti jednotlivých odjezdových a příjezdových stání. V rámci těchto přestupních uzlů fungují přestupní vazby mezi jednotlivými zastávkami s reálnými přestupními Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

10 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení časy. Kromě toho jsou do dopravního modelu zadány další pěší vazby, které slouží pro přestupy mezi různými zastávkami a stanicemi (např. Dejvická Vítězné náměstí). Dopravní model obsahuje celkem 736 zastávek včetně výhledových. Dopravní zóna Napojení dopravní zóny Spojnice (komunikace) Zastávka Uzlový bod (křižovatka, napojení zóny, zastávka) Pěší vazba Trasa metra Obr: 2. Detail dopravního modelu. Na následujících obrázcích je zobrazeno současné linkové vedení všech linek veřejné hromadné dopravy, zadaných do dopravního modelu. Obr: 3. Linkové vedení tramvají v Praze současný stav. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

11 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 4. Linkové vedení městských autobusů v Praze současný stav. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

12 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 5. Linkové vedení regionálních autobusů PID (oblast sever) současný stav. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

13 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 6. Linkové vedení regionálních autobusů PID (oblast jih) současný stav. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

14 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 7. Linkové vedení městských autobusů na Kladně současný stav. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

15 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 8. Linkové vedení regionálních autobusů současný stav. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

16 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 9. Linkové vedení vlakových linek současný stav DOPRAVNÍ MODEL IAD Model individuální hromadné dopravy je zpracován rovněž pomocí softwaru PTV-VISION společnosti PTV Karlsruhe. Použity byly programy VISEM 8.1 pro modelování dopravní poptávky a VISUM 13. pro zatěžování komunikační sítě. Program VISEM je základní součástí programů PTV-VISION, který je zaměřen na modelování přepravní poptávky. Vstupy do tohoto programu jsou: členění území do zón, demografické a aktivitní informace o jednotlivých zónách, vzory dopravního chování homogenních skupin obyvatelstva, rozhodovací algoritmy a nabídka dopravních sítí a dopravních služeb. Výstupem jsou matice dopravních objemů jízd v členění na osobní, lehká nákladní (hmotnost do 3,5 t) a ostatní nákladní vozidla (hmotnost nad 3,5 t). Program VISUM je dalším programem z balíku PTV-VISION, který zajišťuje přiřazení matic dopravní poptávky na parametrizované dopravní sítě. Přiřazování respektuje kapacitně závislé zatěžování, desítky iteračních kroků, síť definovanou uzly, spojnicemi, délkou, kategorií, kapacitou, výchozí rychlostí, křižovatkami, povolenými křižovatkovými pohyby a délkou zdržení. Program VISUM umožňuje sledovat rozdíly v zatížení komunikační sítě pro různé varianty a různé časové horizonty. Výstupem je síť s denními intenzitami automobilové dopravy. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

17 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení PODKLADY PRO VYTVOŘENÍ DOPRAVNÍHO MODELU Pro vytvoření dopravního modelu byly použity následující podklady: Celostátní sčítání dopravy (ŘSD, 21) Směrový průzkum na hraničních přechodech (ŘSD, 21) Intenzity automobilové dopravy na sledované síti v Praze 213 (TSK) Územní plán Hlavního města Prahy ZÚR Středočeského kraje Harmonogram výstavby dálnic a rychlostních silnic v České republice Statistický lexikon obcí České republiky 25 (ČSÚ 26) Základ modelu komunikační sítě byl převzat z modelu individuální automobilové dopravy v celé České republice do podrobnosti silnic III. třídy a hlavních průjezdných komunikací ve městech, včetně základních silnic evropského významu v zahraničí, zpracovaný v rámci zakázky Aktualizace kategorizace silniční sítě do roku 24. Tento model je průběžně aktualizován a používán pro potřeby ŘSD ČR, krajů a měst. Dopravní model intenzit automobilové dopravy zahrnuje kompletní komunikační síť a dopravní vztahy na území České republiky, včetně přeshraničních vazeb, a to jak pro současný stav, tak i v prognóze do roku 24. Celý proces tvorby dopravního modelu se skládá ze čtyř kroků (tzv. čtyřstupňový model): 1) Výpočet objemu zdrojové a cílové dopravy území 2) Směrování přepravních proudů 3) Dělba přepravní práce 4) Přidělení zatížení na komunikační síť Dopravní model se skládá z modelu dopravní poptávky, který představují matice přepravních vztahů pro jednotlivé druhy dopravy, a z modelu přepravní nabídky, který obsahuje parametrizovanou komunikační síť. Při zpracování této studie byla z celorepublikového modelu vyříznuta část sítě ve shodném rozsahu jako pro model VHD. V tomto dílčím modelu jsou prováděny další výpočty a analýzy. Tím, že dopravní model je zpracován na pozadí celorepublikového dopravního modelu, je možné ve výpočtech zohlednit změny intenzit na vstupujících komunikacích do vyříznuté části sítě způsobené dostavbou komunikační sítě na území celé České republiky. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

18 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 1. Rozsah dopravního modelu použitý pro studii Obr: 11. Dopravní model České republiky DOPRAVNÍ POPTÁVKA Pro účely dopravního modelu IAD je členění na dopravní zóny shodné jako pro veřejnou hromadnou dopravu. Model dopravní poptávky obsahuje matice přepravních vztahů pro vnitrostátní dopravu a samostatné matice pro přeshraniční dopravu (vnější a tranzitní vztahy). Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

19 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení MATICE VNITŘNÍ REPUBLIKOVÉ DOPRAVY Matice byly vypočteny v programu VISEM 8.1 na základě demografických údajů. Objem zdrojové a cílové dopravy v jednotlivých dopravních zónách je vypočten ze statistických údajů pro základní sídelní jednotky. Výchozími daty jsou celkový počet obyvatel, počet ekonomicky aktivních obyvatel, počet obyvatel do 14 let, počet pracovních příležitostí, atraktivita území, obchodní plochy atd. Tyto údaje byly převzaty ze Statistického lexikonu obcí České republiky. Směrování přepravních vztahů je vypočteno na základě řetězců aktivit (např. domov zaměstnání nakupování domov, domov škola domov atd.) pomocí gravitačního modelu. Velikost přepravního vztahu mezi dvěma dopravními zónami závisí na disponibilitě zdrojové zóny (objem zdrojové dopravy), na atraktivitě cílové zóny (objem cílové dopravy) a vzdálenosti zdroje a cíle. Matice přepravních vztahů jsou děleny podle druhu vozidel na osobní, lehká nákladní (hmotnost do 3,5 t) a ostatní nákladní (hmotnost nad 3,5 t) bez autobusů hromadné dopravy. Dopravní model obsahuje samostatnou matici přepravních vztahů pro veřejnou hromadnou dopravu a samostatnou matici pro individuální hromadnou dopravu. Tyto matice jsou kalibrovány na známé hodnoty současného dopravního zatížení na komunikační síti a na počty cestujících v prostředcích hromadné dopravy. MATICE PŘESHRANIČNÍ DOPRAVY Pro přeshraniční dopravu byly vytvořeny samostatné matice na základě směrového průzkumu na hraničních přechodech z roku 21. Dělení podle druhu vozidel je stejné jako u vnitřní dopravy. Po výpočtu matic proběhlo přidělení přepravních vztahů na komunikační síť a výpočet zatížení komunikační sítě. Volba trasy mezi dvěma dopravními zónami se uskutečňuje na základě impedance (odporu) trasy, která závisí na jízdní době. Jízdní doba je závislá na zdržení při průjezdech křižovatkami a na jízdní rychlosti na trase, která je závislá na stupni saturace (poměr intenzity a kapacity). Kapacitně závislý výpočet tak po dosažení určité stupně saturace přiděluje vztahy na alternativní, méně zatížené trasy. Po výpočtu zatížení byla provedena kalibrace matic na hodnoty z celostátního sčítání dopravy ŘSD z roku 21, na sčítání TSK na území Prahy z roku 211. Tyto hodnoty jsou do sítě zadány pomocí kalibračních profilů. PROGNÓZA VÝVOJE DOPRAVY Matice pro výhledový stav byly získány navýšením kalibrovaných matic koeficienty růstu pro příslušné roky. Výhledový nárůst intenzit dopravy vychází z technických podmínek TP 225 Prognóza intenzit automobilové dopravy a z územních plánů, ze kterých jsou převzaty rozvojové oblasti. Nárůsty přeshraniční dopravy byly uvažovány samostatným výhledovým koeficientem, zohledňujícím dynamiku rozvoje mezinárodní dopravy. V souvislosti s projektem železniční tratě Praha Kladno dojde k převedení části cestujících z osobních vozidel do systému hromadné dopravy (viz níže). Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

20 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení DOPRAVNÍ NABÍDKA Pro vytvoření modelu dopravní nabídky je použit program VISUM, který je součástí dopravně-plánovacího softwaru PTV-VISION společnosti PTV Karlsruhe. Program VISUM pracuje na základě principů síťové analýzy. Síť je tvořena uzly a hranami (spojnicemi), představujícími komunikační síť. Pro každou spojnici jsou zadány následující parametry: Typ komunikace o dálnice, rychlostní silnice, silnice I., II. a III. třídy o funkční skupina (MK rychlostní, sběrné, obslužné) dle ČSN Maximální rychlost Kapacita / 24 hod Počet jízdních pruhů Uzly představující křižovatky nebo místa napojení dopravních zón mají následující parametry: Typ křižovatky (světelně řízená, neřízená s / bez přednosti v jízdě, mimoúrovňová) Zakázané pohyby v křižovatkách Zdržení při průjezdu křižovatkou Komunikace v dopravním modelu jsou děleny podle typu na: dálnice rychlostní silnice silnice I. třídy (a průtahy) silnice II. třídy (a průtahy) silnice III. třídy místní komunikace rychlostní (funkční skupina A) místní komunikace sběrné (funkční skupina B) místní komunikace obslužné (funkční skupina C) ROZSAH KOMUNIKAČNÍ SÍTĚ Komunikační síť je ve výhledových časových horizontech roků 223 a 252 do dopravního modelu zadána dle předpokládaného harmonogramu výstavby dálnic a rychlostních silnic v České republice, silnice I. třídy jsou ve výhledu zadány dle kategorizace ŘSD. V Praze vychází komunikační síť z harmonogramu výstavby páteřní sítě v Praze (MO, radiály) a z územního plánu hlavního města Prahy. Ve Středočeském kraji vychází komunikační síť ze Zásad územního rozvoje. V roce 217 je oproti současnému stavu uvažováno se zprovozněním MO v úseku Malovanka Pelc-Tyrolka. V roce 223 je oproti roku 217 uvažováno se zprovozněním následujících důležitých staveb: R6, Nové Strašecí Řevničov Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

21 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno R6, Řevničov, obchvat A.2. Vyhodnocení R7, Slaný hranice Středočeského kraje SOKP, stavba 511 Běchovice D1 SOKP, zkapacitnění stavby 51 Městský okruh v úseku Pelc-Tyrolka Balabenka I/12, SOKP Úvaly I/16, Slaný Velvary V roce 252 se uvažuje se zprovozněním kompletní komunikační sítě dle kategorizace dálnic a silnic I. třídy do roku 24 a dle ÚP Prahy a ZÚR Středočeského kraje. Jedná se především o stavby: SOKP, stavby 518, 519 Ruzyně Suchdol Březiněves SOKP, stavba 52 Březiněves Satalice Městský okruh v úseku Balabenka Rybníčky Břevnovská radiála Radlická radiála, úsek N. Butovice Zlíchov D3 v celé délce R4 v celé délce R6 v celé délce R7 v celé délce I/61, přeložka Fialka Buštěhrad II/11, přeložky v úseku Tachlovice Rudná Unhošť II/11 a II/24, Tuchoměřice Kralupy n. Vlt. D8 II/116, přeložka Řevnice SOKP MATICE PŘEPRAVNÍCH VZTAHŮ Dopravní model řešeného území obsahuje celkem 563 dopravních zón různé velikosti. Kompletní matice přepravních vztahů mají tedy rozměr 563 x 563, což je potencionálně vztahů, z nichž některé mají nulovou hodnotu (počet cestujících je nulový). Z důvodu velikosti těchto matic byly kvůli názornosti vytvořeny tzv. agregované matice přepravních vztahů, ve kterých jsou dopravní zóny v určité oblasti sloučeny do jedné velké agregované zóny. Tyto agregované matice přepravních vztahů mají rozměr 38 x 38, což je celkem hodnot. Všechny agregované zóny jsou zobrazeny na následujícím obrázku Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

22 A.2. Vyhodnocení Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno Obr: 12. Agregované zóny Vstup Slaný 96 Vstup 17 rychlíky 95 Vstup 221 rychlíky 94 Vstup 11 dálkové 93 Vstup vlaky severovýchod 92 Vstup D5 západ 91 Vstup R6 / 12 západ 84 Vstup 9 rychlíky 83 metro C sever 82 metro C jihovýchod metro A východ Praha 7 levobřežní Suchdol,Lysolaje metro B východ 66 Bořislavka,Nebušice,P.Kopanina Dejvice Bílá Hora, Břevnov, Petřiny, Střešovice Veleslavín Liboc Ruzyně Dlouhá Míle Letiště sever Motol, Košíře metro B+trať 122 mimo centrum Radotín,Barrandov,Smíchov Anděl pravý břeh Vltavy jih 4 Praha 1+2 jih 33 M. Strana, Hradčany 32 Praha 1 severovýchod 31 Obce 12 jih 25 Obce Vltava-II/24 24 Obce Zličín 23 Obce 12 sever+vstup R7 západ 22 Hostivice+okolí Kladno-vlak Počet cest - veřejná hromadná doprava 11 Kladno-bus 12 Kladno-vlak 21 Hostivice+okolí 22 Obce 12 sever+vstup R7 západ 23 Obce Zličín 24 Obce Vltava-II/24 25 Obce 12 jih 31 Praha 1 severovýchod 32 M. Strana, Hradčany 33 Praha 1+2 jih 4 pravý břeh Vltavy jih 41 Vstup R1 jih 5 Anděl 51 Radotín,Barrandov,Smíchov 52 metro B+trať 122 mimo centrum 53 Motol, Košíře 6 Letiště sever 61 Dlouhá Míle 62 Ruzyně 63 Liboc 64 Veleslavín 65 Bílá Hora, Břevnov, Petřiny, Střešovice 66 Dejvice 67 Bořislavka,Nebušice,P.Kopanina 68 Suchdol,Lysolaje 7 Praha 7 levobřežní 81 metro B východ 82 metro A východ 83 metro C jihovýchod 84 metro C sever 91 Vstup 9 rychlíky 92 Vstup R6 / 12 západ 93 Vstup D5 západ 94 Vstup vlaky severovýchod 95 Vstup 11 dálkové 96 Vstup 221 rychlíky 97 Vstup 17 rychlíky 98 Vstup Slaný 12 Kladno-bus 11 Vstup R1 jih bez projektu Tab: Agregované matice přepravních vztahů VHD rok 223 bez projektu [cestující za den] Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

23 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení bez projektu Počet cest - osobní vozidla Kladno-bus Kladno-vlak Hostivice+okolí Obce 12 sever+vstup R7 západ Obce Zličín Obce Vltava-II/24 Obce 12 jih Praha 1 severovýchod M. Strana, Hradčany Praha 1+2 jih pravý břeh Vltavy jih Vstup R1 jih Anděl Radotín,Barrandov,Smíchov metro B+trať 122 mimo centrum Motol, Košíře Letiště sever Dlouhá Míle Ruzyně Liboc Veleslavín Bílá Hora, Břevnov, Petřiny, Střešovice Dejvice Bořislavka,Nebušice,P.Kopanina Suchdol,Lysolaje Praha 7 levobřežní metro B východ metro A východ metro C jihovýchod metro C sever Vstup 9 rychlíky Vstup R6 / 12 západ Vstup D5 západ Vstup vlaky severovýchod Vstup 11 dálkové Vstup 221 rychlíky Vstup 17 rychlíky Vstup Slaný Kladno-bus Kladno-vlak Hostivice+okolí Obce 12 sever+vstup R7 západ Obce Zličín Obce Vltava-II/ Obce 12 jih Praha 1 severovýchod M. Strana, Hradčany Praha 1+2 jih pravý břeh Vltavy jih Vstup R1 jih Anděl Radotín,Barrandov,Smíchov metro B+trať 122 mimo centrum Motol, Košíře Letiště sever Dlouhá Míle Ruzyně Liboc Veleslavín Bílá Hora, Břevnov, Petřiny, Střešovice Dejvice Bořislavka,Nebušice,P.Kopanina Suchdol,Lysolaje Praha 7 levobřežní metro B východ metro A východ metro C jihovýchod metro C sever Vstup 9 rychlíky Vstup R6 / 12 západ Vstup D5 západ Vstup vlaky severovýchod 95 Vstup 11 dálkové 96 Vstup 221 rychlíky 97 Vstup 17 rychlíky 98 Vstup Slaný Tab: Agregované matice přepravních vztahů IAD rok 223 bez projektu [os. voz. za den] bez projektu Počet cest - veřejná hromadná doprava Kladno-bus Kladno-vlak Hostivice+okolí Obce 12 sever+vstup R7 západ Obce Zličín Obce Vltava-II/24 Obce 12 jih Praha 1 severovýchod M. Strana, Hradčany Praha 1+2 jih pravý břeh Vltavy jih Vstup R1 jih Anděl Radotín,Barrandov,Smíchov metro B+trať 122 mimo centrum Motol, Košíře Letiště sever Dlouhá Míle Ruzyně Liboc Veleslavín Bílá Hora, Břevnov, Petřiny, Střešovice Dejvice Bořislavka,Nebušice,P.Kopanina Suchdol,Lysolaje Praha 7 levobřežní metro B východ metro A východ metro C jihovýchod metro C sever Vstup 9 rychlíky Vstup R6 / 12 západ Vstup D5 západ Vstup vlaky severovýchod Vstup 11 dálkové Vstup 221 rychlíky Vstup 17 rychlíky Vstup Slaný Kladno-bus Kladno-vlak Hostivice+okolí Obce 12 sever+vstup R7 západ Obce Zličín Obce Vltava-II/ Obce 12 jih Praha 1 severovýchod M. Strana, Hradčany Praha 1+2 jih pravý břeh Vltavy jih Vstup R1 jih 5 Anděl Radotín,Barrandov,Smíchov metro B+trať 122 mimo centrum Motol, Košíře Letiště sever Dlouhá Míle Ruzyně Liboc Veleslavín Bílá Hora, Břevnov, Petřiny, Střešovice Dejvice Bořislavka,Nebušice,P.Kopanina Suchdol,Lysolaje Praha 7 levobřežní metro B východ metro A východ metro C jihovýchod metro C sever Vstup 9 rychlíky Vstup R6 / 12 západ Vstup D5 západ Vstup vlaky severovýchod Vstup 11 dálkové Vstup 221 rychlíky Vstup 17 rychlíky Vstup Slaný Tab: Agregované matice přepravních vztahů VHD rok 252 bez projektu [cestující za den] Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

24 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení bez projektu Počet cest - osobní vozidla Kladno-bus Kladno-vlak Hostivice+okolí Obce 12 sever+vstup R7 západ Obce Zličín Obce Vltava-II/24 Obce 12 jih Praha 1 severovýchod M. Strana, Hradčany Praha 1+2 jih pravý břeh Vltavy jih Vstup R1 jih Anděl Radotín,Barrandov,Smíchov metro B+trať 122 mimo centrum Motol, Košíře Letiště sever Dlouhá Míle Ruzyně Liboc Veleslavín Bílá Hora, Břevnov, Petřiny, Střešovice Dejvice Bořislavka,Nebušice,P.Kopanina Suchdol,Lysolaje Praha 7 levobřežní metro B východ metro A východ metro C jihovýchod metro C sever Vstup 9 rychlíky Vstup R6 / 12 západ Vstup D5 západ Vstup vlaky severovýchod Vstup 11 dálkové Vstup 221 rychlíky Vstup 17 rychlíky Vstup Slaný Kladno-bus Kladno-vlak Hostivice+okolí Obce 12 sever+vstup R7 západ Obce Zličín Obce Vltava-II/ Obce 12 jih Praha 1 severovýchod M. Strana, Hradčany Praha 1+2 jih pravý břeh Vltavy jih Vstup R1 jih Anděl Radotín,Barrandov,Smíchov metro B+trať 122 mimo centrum Motol, Košíře Letiště sever Dlouhá Míle Ruzyně Liboc Veleslavín Bílá Hora, Břevnov, Petřiny, Střešovice Dejvice Bořislavka,Nebušice,P.Kopanina Suchdol,Lysolaje Praha 7 levobřežní metro B východ metro A východ metro C jihovýchod metro C sever Vstup 9 rychlíky Vstup R6 / 12 západ Vstup D5 západ Vstup vlaky severovýchod 95 Vstup 11 dálkové 96 Vstup 221 rychlíky 97 Vstup 17 rychlíky 98 Vstup Slaný Tab: Agregované matice přepravních vztahů IAD rok 252 bez projektu [os. voz. za den] 1.2 PODKLADY PRO DOPRAVNÍ MODEL, CHOVÁNÍ LETECKÝCH CESTUJÍCÍCH V současné době se dá skladba cestujících v areálu letiště rozdělit do následujících skupin, z nichž největší podíl tvoří letečtí cestující (44 %). Typ osoby Oba směry Počet osob Poměr Letečtí cestující % Doprovod % Zaměstnanci % Řidič (taxi, smluvní doprava, NA) % Ostatní % Suma % Tab: Počet osob překračujících hranici areálu dle účelu cesty (6-22h) Pro zjištění stávajících objemů cestujících byl použit Komplexní dopravní průzkum ve veřejné části Letiště Praha/Ruzyně (Czech Consult, 212). Z tohoto průzkumu byly použity nejen celkové počty cestujících, ale i jejich rozdělení na zaměstnance, letecké cestující, doprovod, řidiče taxi, smluvní dopravy a zásobování a ostatní. U všech těchto kategorií byl rovněž hodnocen druh použitého dopravního prostředku (IAD, NA, MHD, VLD, TAXI a ostatní). V areálu letiště Praha se podle průzkumů pohybuje denně (6 22 hod) cca 35 tis. cestujících. Počet osob, překračujících hranici areálu je pak přibližně dvojnásobek 69 tis. osob. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

25 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení Z hlediska druhu použitého dopravního prostředku jsou podíly následující: Druh dopravního prostředku Oba směry Počet osob Poměr IAD % NA % MHD % VLD % TAXI cestující % TAXI řidiči % Ostatní (kolo, pěšky) % Suma % Tab: Počet osob překračujících hranici areálu letiště dle dopravního prostředku (6-22h) Vzájemný vztah kategorie osob a druhu dopravního prostředku dokumentuje následující tabulka: Počet Typ osoby osob IAD MHD VLD TAXI Ostatní Letečtí cestující + doprovod Zaměstnanci Počet IAD MHD VLD TAXI Ostatní Typ osoby osob Letečtí cestující + doprovod 1 % 48 % 19 % 1 % 32 % % Zaměstnanci 1 % 52 % 33 % 12 % % 3 % *kolo, pěšky Tab: Vzájemný vztah kategorie osob a druhu dopravního prostředku S vyloučením irelevantní kategorie Ostatní, což jsou majoritně osoby závislé na automobilové dopravě (zásobování, kurýr apod.) a Řidič tabulka postihuje kompletní potenciální cestující železniční dopravy. Z analýzy je zřejmě, že u kategorie letečtí cestující převažuje z 8 % cestování osobními automobily, ať je to individuální automobilová doprava nebo taxi. Pouze nízký podíl (2 %) tvoří cestující používající prostředky hromadné dopravy osob ROZBOR CHOVÁNÍ LETECKÝCH CESTUJÍCÍCH Pro účely stanovení dopravního chování leteckých cestujících při jejich dopravě na letiště a z letiště byl zpracován podrobnější rozbor. Dopravní chování cestujících je problematikou, hodnou zřetele obecně; v případě leteckých cestujících obzvláště, neb u nich se při tomto dopravně/přepravním procesu jedná o: komplex méně běžných činností mezi zbylými rutinními (nejen dopravními, což má mj. vliv na preciznější plánování tohoto dopravně/přepravního procesu), jejich větší pozornost plánování dopravy zejména ve směru na letiště s ohledem na zvýšené požadavky na její včasnost, přesnost, informovanost a na absenci nežádoucí nervozity, spjaté s jejich vícenásobnými kontrolami (identity, přepravovaného zavazadla, oprávněnosti k přepravě vůbec apod.) a s odbavením zejména zavazadla Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

26 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení samotného (nebylo-li toto provedeno již před nástupem do dopravního prostředku, mířícího na letiště) před nástupem do samotného letadla, větší nároky na pohodlnost přepravy, větší senzitivnost na bezpečnost dopravy (ve smyslu safety, ale i security) proti jiným druhům dopravy. Samozřejmě jsou v chování leteckých cestujících rozdíly, vyplývající z: startu či cíle jejich cesty, účelu jejich cesty, jejich finančních možností, počtu účastníků jejich cesty a jejich skladby, způsobu přepravy jejich zavazadla v letadle, znalosti prostředí letecké dopravy a prostředí vůbec, kultury cestujícího. Z výše uvedeného plyne, že rozdíly v dopravním chování mohou nastat u téhož samého jedince, s ohledem na charakter jeho konkrétní cesty. DĚLENÍ LETECKÝCH CESTUJÍCÍCH Pro pochopení dalšího textu je žádoucí následující rozdělení leteckých cestujících (dle úvah z předchozího bodu): start a cíl cesty: letečtí cestující, odlétající z více vyvinuté země, letečtí cestující, odlétající z méně vyvinuté země; cíl cesty: letečtí cestující, přilétající do více vyvinuté země, letečtí cestující, přilétající do méně vyvinuté země; účel cesty: letečtí cestující, cestující na/z pracovní cesty, letečtí cestující, cestující na/z rekreační cesty; finanční možnosti cestujícího: letečtí cestující, preferující cenu, letečtí cestující, preferující kvalitu; počet účastníků cesty a jejich skladba: letečtí cestující osamocení, letečtí cestující ve skupině bez dětí, letečtí cestující ve skupině s dětmi, letečtí cestující s doprovázejícími osobami na/z letiště; způsob přepravy jejich zavazadla v letadle: palubní, podpalubní; Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

27 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení znalost prostředí letecké dopravy a prostředí vůbec: letečtí cestující rezidenti (znající prostředí), letečtí cestující abonenti (neznající prostředí); kultura cestujícího: starý svět, nový svět, třetí svět. POROVNÁNÍ VÝHOD A NEVÝHOD JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA LETIŠTĚ Z CENTRA SÍDLA A ZPĚT A PROGNÓZA REAKCE JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ LETECKÝCH CESTUJÍCÍCH NA NĚ Mezi hlavní atributy osobní dopravy na letiště a z něj patří: flexibilita, cestovní doba, jízdné, prostorový komfort, počet nácestných zastávek, on-line informace na palubě, prostor pro zavazadla, pravděpodobnost zpoždění, ostatní služby na palubě, možnost check-in, bezpřestupní návaznost na mimopražskou dopravu, investiční náročnost, provozní náročnost, předurčení pro dopravu na letiště, u následujících sledovaných druhů dopravy: automobil vlastní osobní, automobil taxislužby, autobus zájezdový, prostředek městské a příměstské hromadné dopravy: midibus (s pevnou trasou, bez pevných časů odjezdů a bez pevných míst zastavení), autobus zastávkový, autobus expresní, trolejbus, tramvaj zastávková, tramvaj expresní, vlak metra, vlak městský, Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

28 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení vlak speciální, prostředek meziměstské hromadné dopravy, autobus, konvenční vlak, vysokorychlostní vlak. Bližší informace o výhodách a nevýhodách jednotlivých druhů doprav, vedoucích na letiště a z letiště, uvádí následující tabulka: špatné 1 uspokojivé 2 dobré celková atraktivita flexibilita cestovní doba jízdné prostorový komfort počet nácestných zastávek on-line informace na palubě prostor pro zavazadla pravděpodobnost zpoždění služby na palubě check-in bezpřestupní návaznost na mimoměstskou dopravu autobus zastávkový 2 2 trolejbus tramvaj zastávková midibus vlak metra automobil taxislužby tramvaj expresní vlak městský automobil vlastní osobní autobus expresní autobus dálkový autobus zájezdový vlak dálkový konvenční vlak vysokorychlostní vlak speciální Tab: druhy dopravního prostředku a jejich výhody a nevýhody Z ní plyne menší preference volby městských druhů veřejné osobní dopravy leteckými cestujícími. Prognózu reakce jednotlivých kategorií leteckých cestujících (dálkoví cestující, regionální cestující, cestující místní znalec, cestující místní neznalec, cestující premium class, cestující business class, obchodní cestující economy class, cestující turisté economy class, cestující charterových letů, cestující nízkonákladových letů, cestující s doprovodem) na zavedení výše uvedených alternativ veřejné dopravy uvádí následující tabulka: Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

29 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení špatné 1 uspokojivé 2 dobré Celková atraktivita mezikontinentální kontinentální premium class business class obchodní economy class turista economy class charterový nízkonákladový místní znalec místní neznalec s doprovodem midibus automobil vlastní osobní autobus zájezdový autobus dálkový vlak dálkový konvenční vlak vysokorychlostní autobus zastávkový trolejbus tramvaj zastávková tramvaj expresní automobil taxislužby autobus expresní vlak metra vlak městský vlak speciální Tab: druhy dopravního prostředku a z pohledu leteckých cestujících Z ní mj. plyne, že není rozdíl mezi tím, zda cestující odlétá daleko či blízko (ev. přilétá z dálky či z blízka), rozdíl však je, či se jedná o dopravu na letiště ve více či méně vyvinuté zemi, neb letiště (zejména mezinárodní) je vnímáno celosvětově jako bezpečnější zóna (ve smyslu security, přičemž hrozba terorismu pro tyto úvahy je ignorována) všude, tj. i tam, kde již jeho okolí nese znaky diskomfortu; je-li možnost a potřebnost pocit komfortu přenést z letiště přes jeho okolí až do cíle cesty (např. hotelu (zřejmě též komfortního)), volí cestující komfortní způsob dopravy. Roli (kromě role ekonomické síly cestujícího) při volbě dopravního prostředku na letiště či z něj hraje i znalost prostředí neznalý cestující zvolí dražší, ale jistější (a z jeho úhlu pohledu i psychologicky bezpečnější (myšleno ve smyslu security, nikoliv safety)) dopravní prostředek typu jednoúčelový kyvadlový expresní spoj, který jej bezpečně doveze do cíle centra sídla, či na letiště. Letečtí cestující rezidenti, znající prostředí (dokážou se orientovat v cenách dopravy) preferují výhodnou cenu a dobré návazné spojení; letečtí cestující abonenti, neznající prostředí, se snaží využít co nejjednodušší možnost dopravy, preferují tedy jednoduchost a nadstandardní služby. Doprovod leteckých cestujících, zvláště pokud se jedná o skupinu více lidí, bude vždy velmi senzitivní na cenu, zejména při tom směru cesty, při které již (či ještě) nedoprovází leteckého cestujícího (obvykle se ovšem jedná o cesty z letiště zpět, neb loučení má pro všechny zúčastněné obvykle silnější psychologický efekt, než vítání). Objemnost přepravovaného zavazadla samozřejmě rovněž hraje velkou roli při volbě dopravního prostředku na letiště či z něj; nejedná-li se o palubní zavazadlo, volí cestující často vozidlo, ulehčující jeho přepravu a v případě cesty na letiště i dřívější dobu odjezdu (nevyužije- Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

30 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení li moderní způsob odbavení zavazadla již v centru sídla či ve s dopravcem spolupracujícím ubytovacím zařízení). Kultura cestujícího hraje roli ve volbě dopravního prostředku s ohledem na různý poměr konzervatismus/liberalismus jedince nebo různé požadavky na komfort, bezpečnost, rychlost apod. zvoleného dopravního módu s ohledem na různé životní hodnoty, vyznávané ve světě (hekticismus vs. stoicismus). Efekt zavedení jednotlivých alternativ veřejné dopravy na rozhodování o lokalizaci mezinárodních kongresových, sportovních a kulturních a jiných akcí uvádí následující tabulka: špatné 1 uspokojivé 2 dobré masová akce kongresová turistika automobil vlastní osobní automobil taxislužby 2 autobus zájezdový 1 1 midibus autobus zastávkový 1 autobus expresní 1 2 trolejbus 2 tramvaj zastávková 2 tramvaj expresní 2 1 vlak metra 1 1 vlak městský 2 1 doprava vlakem expresním 2 autobus dálkový 1 vlak dálkový konvenční vlak vysokorychlostní Tab: druhy dopravního prostředku ve vztahu k masovým akcím a kongresové turistice Z ní plyne výhodnost vlaku coby návazné dopravy pro masové akce; pro kongresovou turistiku je kyvadlová železnice přímo žádoucí. FAKTOR START/CÍL POZEMNÍ ČÁSTI CESTY LETECKÉHO CESTUJÍCÍHO Důležitým faktorem pro rozhodování o volbě způsobu dopravy na letiště či z něj je začátek či konec cesty cestujícího dle toho, či se jedná o: centrum (sídla s daným letištěm), periferii (sídla s daným letištěm), sídlo mimo (sídlo s daným letištěm). Zatímco (ve smyslu veřejné osobní dopravy) první případ mluví v prospěch liniového speciálního druhu dopravy, tj. letištního expresu v jakékoliv podobě dopravního módu (autobus, vlak železniční, vlak metra nebo např. vlak tramvajový), druhý mluví v prospěch plošného regionálního dopravního módu, tj. městský a příměstský autobus, železniční vlak, vlak metra nebo vlak tramvajový; třetí případ pak mluví v prospěch plošného nadregionálního dopravního módu, tj. dálkový autobus nebo železniční vlak. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

31 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení FAKTOR POLOHY LETIŠTĚ VŮČI SÍDLU PRO ROZHODOVÁNÍ CESTUJÍCÍHO Letiště ve vztahu k sídlu (regionu), které obsluhuje, může mít polohu následující: v extravilánu sídla, v intravilánu sídla. Pro volbu dopravy poloha letiště vůči sídlu může hrát velkou roli, neb zejména v případech, kdy letiště se nachází v jeho extravilánu, ztrácí doprava na něj či z něj svůj městský charakter a dostává charakter příměstský, resp. dálkový. Prognózu volby způsobu dopravy jednotlivých kategorií leteckých cestujících (dálkoví cestující, regionální cestující, cestující místní znalec, cestující místní neznalec, cestující premium class, cestující business class, obchodní cestující economy class, cestující turisté economy class, cestující charterových letů, cestující nízkonákladových letů, cestující s doprovodem) dle polohy letiště vůči sídlu, které obsluhuje, uvádí následující tabulka: špatné 1 uspokojivé 2 dobré intravilán extravilán midibus 2 automobil vlastní osobní 1 2 autobus zájezdový 2 2 autobus dálkový 2 2 vlak dálkový konvenční 2 2 vlak vysokorychlostní 2 2 autobus zastávkový 2 trolejbus 2 tramvaj zastávková 2 tramvaj expresní 2 2 automobil taxislužby 1 2 autobus expresní 2 2 vlak metra 2 1 vlak městský 2 1 vlak speciální 2 1 Tab: druhy dopravního prostředku z hlediska umístění letiště Z ní plyne větší preference volby meziměstských druhů veřejné osobní dopravy leteckými cestujícími v případě polohy letiště v extravilánu sídla, které obsluhuje, proti případu polohy letiště v intravilánu sídla, které obsluhuje. PŘEHLED MEZINÁRODNÍCH LETIŠŤ SVĚTA S VAZBOU NA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVU Tabulka na následující straně uvádí přehled všech mezinárodních letišť světa s vazbou na železniční dopravu. Kromě jejich identifikace (sídlo, ev. lokalita, ev. jméno) a druhu železniční osobní dopravy, na ně přivedené (městská, expresní, dálková konvenční, dálková vysokorychlostní), uvádí zejména jejich základní charakteristiku (roční počet leteckých cestujících s rokem sčítání) a dále základní charakteristiky železničního spojení na ně (délka, cena jízdného, doba jízdy, interval vlaků, možnost codesharing letenka/jízdenka, možnost check-in, průměrná rychlost vlaku a jednotková cena přepravy). Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

32 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení Až na vzácné výjimky byly údaje aktualizované za rok 213; v případě letiště Warszawa- Modlin, které obnovilo provoz až koncem roku 213, je zveřejněn údaj za prvních 1 měsíců roku 214. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

33 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení pořadové číslo sídlo letiště železnice roční počet leteckých cestujících lokalita jméno městská expresní dálková min. max. konvenční vysokorychlostní rok sčítání délka tratě (km) cena jízdného v měna jízdného směnný kurz k CZK cena jízdného v CZK doba jízdy v min interval vlaků letenka coby jízdenka možnost check in průměrná rychlost vlaku v km/h jednotková cena v CZK/km pozn. 1 Amsterdam Schiphol ICE ,8 EUR 25, ano* ne 6 6,47 údaje platí pro dálkový konvenční vlak; * pouze pro KLM 2 Ancona Falconara Raffaelo Sanzio ,5 EUR 25, ne ne 31 2,94 3 Atlanta Harstfield-Jackson ,5 USD 2, ne ne 42 3,62 4 Barcelona El Prat ,2 EUR 25, ne ne 32 4,1 Basel/Mulhouse/F 5 reiburg EuroAirport železnice v přípravě 6 Berlin Schönefeld Willy Brandt , EUR 25, ne ne 39 4,25 údaje platí pro dálkový konvenční vlak 7 Birmingham ,3 GBP 31, ne ne 84 7,49 údaje platí pro dálkový konvenční vlak 8 Brisbane ,5 AUD 2, ne ne 46 18,95 9 Brussel Zaventem Diabolo Express ,4 EUR 25, ano* ne 68 7,66 údaje platí pro expresní vlak; * pouze pro KLM 1 Bucureşti Otopeni Henri Coandă , RON 5, ne ne 42 1,91 od vlaku ještě 2 min autobusem údaje platí pro dálkový konvenční vlak; od provoz na terminal 1 zrušen; od vlaku ještě 11 min 11 Budapest Ferihégy Liszt Ferenc , HUF, ne ne 49 1,81 autobusem k Terminal 2 12 Cape Town D. F. Malan železnice v přípravě 13 Dresden Klotsche , EUR 25, ne ne 37 3,93 14 Düsseldorf , EUR 25, ano ne 8 19,14 údaje platí pro dálkový konvenční vlak údaje platí pro dálkový konvenční vlak; služba AIRail ve 15 Frankfurt am Main ICE ,1 EUR 25, ano ano 45 11,63 směru Köln, Siegburg/Bonn nebo Stuttgart 16 Frankfurt am Main Hahn železnice v přípravě 17 Friedrichshafen ,9 EUR 25, ne ne 36 16,16 údaje platí pro dálkový konvenční vlak 18 Genève , CHF 21, ano ne 34, pro letecké cestující 8 minut zdarma pro letecké cestující poloviční tarif, pro nové destinace půl 19 Glasgow Prestwick , GBP 31, ano ne 96 1,99 roku zdarma 2 Graz Thalerhof ,9 EUR 25, ne ne 5 4,85 údaje platí pro dálkový konvenční vlak 21 Hamburg Fuhlsbüttel ,85 EUR 25, ne ne 23 8,8 22 Hong Kong Chep Lap Kok Chep Lap Kok Airport Express , HKD 2, ne ano 1 6,5 23 Chennai/Madras , INR, ne ne 38 1,44 cena za 1. tř., 2. třída se se zavazadly nedoporučuje Adnan 24 İzmir Menderes ,75 TRY 1, ne ne 54 1,2 25 Katowice Pyrzowice železnice v přípravě 26 Kazanj Aeroexpres , RUB, ne ne 57 6,53 27 København Kastrup , DKR 3, ne ne 51 1,29 údaje platí pro dálkový konvenční vlak 28 Köln/Bonn ICE , EUR 25, ne ne 48 4,25 údaje platí pro městský vlak 29 Kraków Balice Jan Pawel II Balice Express , PLN 6, ne ne 51 6,75 3 Krungthep Don Mueang , THB, ne ano 97 3,36 údaje platí pro expresní vlak 31 Kuala Lumpur KLIA Transit KLIA Express , MYR 6, ne ano* 122 3,71 údaje platí pro expresní vlak; * pouze pro Emirates, Cathay Pacific, Royal Brunei Airlines a Malaysia Airlines Gatwick 32 London Gatwick Express ,85 GBP 31, ne ne 86 12,45 33 London Heathrow Heathrow Connect Heathrow Express , GBP 31, ne ne ,81 údaje platí pro expresní vlak 34 London Stansted Stansted Express ,5 GBP 31, ne ne 63 14,89 35 Lyon Satolas Saint- Exupéry TGV vlak nejede do centra města 36 Málaga ,6 EUR 25, ne ne 4 5,1 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

34 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení 37 Manchester ,5 GBP 31, ne ne 6 1,99 38 Milano Malpensa Malpensa Express , EUR 25, ne ne 8 5,85 39 Moskva Domodyedovo Aeroexpres , RUB, ne ne 48 6,2 4 Moskva Sheremetyevo Aeroexpres , RUB, ne ano* 65 5,22 * pouze pro Air France a KLM 41 Moskva Vnukovo Aeroexpres , RUB, ne ne 6 5,67 42 München Franz Josef Strauss ,6 EUR 25, ne ne 41 5,1 43 New York Newark Liberty ,5 USD 2, ne ne 64 7,92 údaje platí pro dálkový konvenční vlak Kansai 44 Osaka Kansai Airport Rapid Haruka Express , JPY, ne ne 6 4,46 45 Oslo Gardermoen Gardermoen Express , NOK 3, ne ne ,26 46 Ostrava Mošnov Leoš Janáček železnice v přípravě Falcone e 47 Palermo Punta Raisi Borsellino ,8 EUR 25, ne ne 41 3,9 Charles de Gaulle Express TGV ,1 EUR 25, ano* ne 54 9,29 48 Paris Roissy Charles de Gaulle 49 Philadelphia , USD 2, ne ne 38 1,14 Galileo 5 Pisa Galilei ,4 EUR 25, ne ne 48 8,93 Leonardo da Vinci Leonardo Express , EUR 25, ne ne 52 1,8 expresní vlak v přípravě; údaje platí pro městský vlak; * pouze pro KLM 51 Roma Fiumicino 52 San Francisco ,1 USD 2, ne ne 53 5,87 53 Sapporo Chitose , JPY, ne ne 83 5,2 54 Sochi Aeroexpres RUB, ne ne 68 2,43 55 Southampton Eastleigh ,4 GBP 31, ne ne 42 24,5 údaje platí pro dálkový konvenční vlak Arlanda 56 Stockholm Arlanda Express , SEK 2, ne ano* ,47 * pouze pro Norwegian, Finnair a Höga Kusten 57 Stuttgart Echterdingen ,5 EUR 25, ne ne 33 5,95 Kingsford 58 Sydney Smith ,4 AUD 2, ne ne 36 21,33 59 Szczecin Goleniów Solidarność železnice v přípravě 6 Tel Aviv Ben Gurion , ILS 5, ne ne 6 3,9 61 Tokyo Narita , JPY, ne ne 75 11,76 62 Trondheim Værnes , NOK 3, ne ne 65 5,85 údaje platí pro dálkový konvenční vlak 63 Vladivostok Knevichi Aeroexpres , RUB, ne ne 33 4,77 64 Warszawa Okęcie Fryderyk Chopin ,8 PLN 6, ne ne 34 1,64 * nově obnoveno, údaj za 1. 1 měsíců roku 214; ** pouze pro Ryanair; od vlaku ještě 1 min přípojným autobusem 65 Warszawa Modlin Masovia * ,5 PLN 6, ano** ne 6 1,72 City Airport 66 Wien Schwechat Train , EUR 25, ne ano 6 19,14 údaje platí pro expresní vlak 67 Zürich Kloten ,2 CHF 21, ne ano 34 6,81 údaje platí pro dálkový konvenční vlak Tab: Přehled světových letišť s napojením na železniční dopravu Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

35 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení PRŮZKUM CHOVÁNÍ LETECKÝCH CESTUJÍCÍCH Konkrétní dotazníkový průzkum, pomocí kterého měla být stanovena ochota leteckých cestujících k využití jednotlivých druhů dopravy, se uskutečnil v listopadu 214. Byl proveden týmem Fakulty dopravní Českého vysokého učení technického. Metodika průzkumu navazovala na podobný průzkum z roku 1996, který na letišti provedla firma Mott McDonald. Dohromady průzkumy pracovaly s celkovým počtem přes 1 respondentů (z toho cca 13 v roce 214). Tab: Přehled výsledků průzkumu z roku 1996, kladné odpovědi k využití vlaku Kategorie Podíl z celkového počtu Celkový Kladná Podíl kladných odpovědí leteckých cestujících (%) počet (osob) odpověď (osob) v rámci jednotlivých kategorií (%) Mezinárodní služební Mezinárodní turistické Tuzemské služební Tuzemské turistické Doprovod Přehled výsledků průzkumu z roku 214 Tab: Počet osob, s nimiž byl vyplněn dotazník: Typ osoby Oba směry Počet osob Poměr [%] Letečtí cestující 81 61,8 Doprovod 29 22,1 Zaměstnanci 2 15,3 Ostatní 1,8 Suma 131 1, Tab: Vztah kategorie osob a druhu dopravního prostředku (absolutně): Typy osob Počet osob IAD MHD TAXI Ostatní Letečtí cestující + doprovod Zaměstnanci Tab: Kladné odpovědi k využití vlaku Kategorie Celkový počet Kladná odpověď (osob) Podíl kladných odpovědí (%) (osob) Letečtí cestující Doprovod Dotazníkové průzkumy signalizují vysokou ochotu leteckých cestujících použít vlak pro dopravu z/na letiště. Oproti dnešnímu stavu, kdy vysoce převažuje využívání osobních automobilů (8 %), dochází podle průzkumů téměř k obrácení situace, kdy % leteckých cestujících by využilo MHD. Tento stav lze do určité míry přičítat virtuální realitě vlaku, který vyřeší všechny problémy a obtíže spojení letiště s centrem města. Při pohledu do zahraničí lze vysledovat nižší podíly cestujících vlakem, resp. MHD, v rozmezí cca 33 4 %, což by byl oproti dnešnímu stavu téměř dvojnásobný růst. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

36 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Pro účely dopravního modelování bylo v rámci zpracovatelského týmu studie proveditelnosti domluveno, že prognóza dopravy na letišti bude postavena na velmi konzervativním předpokladu, že dojde pouze k nepatrnému zvýšení podílu leteckých cestujících, kteří využijí vlak (o 1 2 %, v celkovém objemu cca osob převedených z IAD a Taxi). K výraznějším přesunům dojde při přechodu cestujících na vlak z autobusů. V roce 252 bude Letiště (terminál sever) generovat přibližně 93 tis. cestujících oběma směry za den. Ve variantě bez projektu bude cca 67,7 tis. osob využívat osobní automobily a necelých 25 tis. osob systém VHD. Realizací projektu dojde k převedení části cestujících z osobních vozidel na VHD. Úbytek osobních vozidel bude činit cca 6 9 vozidel (dle varianty), což odpovídá přibližně osob za den. Ve variantě bez projektu bude dělba přepravní práce mezi osobními vozidly a VHD cca 73 : 27. V projektových variantách se dělba přepravní práce nepatrně změní ve prospěch VHD, ale pouze o 1,2 1,8 procentního bodu. Výrazně se však změní dělba přepravní práce mezi jednotlivými subsystémy VHD. Ve variantě bez projektu využívá cca 23 % všech osob pro cesty z/na Letiště městského autobusu, cca 1,8 % autobusové linky AE a cca 2,1 % neintegrovaných autobusů. V projektových variantách klesne podíl osob v městských autobusech na cca 6,4 8,3 %, linka AE bude zrušena a v neintegrovaných autobusech na cca 1 1,6 % (kromě varianty R2spoj s 2 %). Podíl osob využívajících vlak se bude podle konzervativní prognózy pohybovat v rozmezí cca %. 1.3 ZATĚŽOVACÍ SCÉNÁŘE Pro účely ekonomického hodnocení je vypočtena prognóza pro roky 217, 223 a 252, a to jak pro individuální automobilovou dopravu, tak pro veřejnou hromadnou dopravu. Pro výhledový dopravní model VHD bylo upraveno linkové vedení v souvislosti s projektovou variantou a dalšími dopravními stavbami. Tyto změny jsou popsány v dalších kapitolách. 1.4 HODNOCENÉ VARIANTY Prognóza přepravních proudů na posuzované železniční trati Praha Letiště Ruzyně Kladno je vypočtena pro předpokládaný rok zahájení výstavby (217), pro první rok po zprovoznění (223) a pro výhledový rok 252 (konečný rok ekonomické analýzy). Pro roky 223 a 252 je vypočtena varianta bez projektu a 9 aktivních variant s projektem. Pro posouzení dopravním modelem byly vybrány tyto charakteristické varianty: R1 varianta klasická bez úprav, pro porovnání nového a starého provozního modelu. R1spěš varianta se 6 vlaky za hodinu v trase Prahy Kladno R1vyp varianta s vynechanými zastávkami Výstaviště, Liboc a Pletený Újezd R1stř varianta R1 s konceptem střídavého zastavování R1mod varianta s vynechanými zastávkami Liboc a Výstaviště, Kladno obsloužené 6 vlaky. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

37 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení R2spoj varianta se spojováním vlaků v Ruzyni ve špičce. Skladba je následující: 2 páry zrychlených vlaků od Kladna, 2 páry od letiště a 2 páry spojovaných (Kladno zastávkový + letiště) J1stř varianta J1 s konceptem střídavého zastavování J5 linka Praha Mas. n. Praha-Letiště VH je zajištěna 2 páry vlaků za hodinu. Další 2 trasy v třicetiminutovém intervalu využívají vlaky relace Praha Mas. n. Hostivice, které zajišťují zejména obsluhu terminálu autobusové dopravy a P+R. Na Kladno pak 2+2 v patnáctiminutovém intervalu. Trasy jsou uspořádány tak, aby vlaky kladenské linky vytvářely interval 15 minut bez ohledu na vlaky letištní linky. A letištní s hostivickými také 15 minut. J5mod varianta s vynechanými zastávkami Liboc a Výstaviště, Kladno obsloužené 6 vlaky. P varianta plně využívající potenciál průjezdného modelu. Na letiště jede od Prahy 6 páru vlaků, z toho 2 páry na letišti pásmují, 2 páry pokračují dále přes Jeneček a Hostivici na Praha hl.n. a 2 páry pokračují na Kladno jako plně zastávkové vlaky (obsluhující Pavlov, Přítočno, atd.). V relaci Kladno Hostivice Praha jsou vedeny 4 páry zrychlených vlaků. Varianta bez projektu ponechává tratě č. 12 a 122 ve stávajícím rozsahu. Ve variantách s projektem dochází alespoň na jedné z tratí ke stavebním úpravám spočívajícím v jejich částečném nebo úplném zdvoukolejnění, což se projeví jednak ve zkrácené jízdní době a jednak v četnosti spojů. V souvislosti s modernizací dochází k dalším změnám v hromadné dopravě, které jsou popsány dále. 1.5 ZMĚNY VE VHD BEZ OHLEDU NA PROJEKT Bez ohledu na projekt dojde ve výhledu ke zprovoznění dalších staveb, které budou mít vliv na současnou síť veřejné hromadné dopravy. V roce 217 již bude v provozu úsek metra A v úseku Dejvická Nemocnice Motol. V souvislosti s tím dojde k úpravě linkového vedení povrchové hromadné dopravy. Jedná se o následující změny: Autobusy PID o 119 zkrácena na Nádraží Veleslavín o 131 prodloužena k metru Bořislavka o 161 zkrácena k metru Bořislavka o 216 prodloužena k metru Bořislavka o 218 zkrácena na Nádraží Veleslavín o 312 zkrácena k metru Bořislavka o 316 zkrácena k metru Bořislavka o 356 zkrácena k metru Bořislavka Všechny neintegrované autobusy z Hradčanské a Dejvické jsou zkráceny resp. odkloněny na Nádraží Veleslavín Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

38 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Kromě toho dojde i k úpravám linek v oblasti Troje v souvislosti se zprovozněním Městského okruhu Malovanka Pelc-Tyrolka, konkrétně tramvajové linky 17 a autobusové linky 112. V železniční dopravě je uvažováno se zprovozněním nových železničních zastávek: Kačerov (linky S8 a S8) Podbaba (linky S4 a S41) Do roku 223 je uvažováno se zprovozněním dalších staveb pro hromadnou dopravu: Most a tramvajová trať Zlíchov Dvorce Tramvajová trať Divoká Šárka Na Padesátníku Tramvajová trať Podbaba Suchdol Tramvajová trať Sídliště Barrandov Slivenec S výše uvedenými stavbami je uvažováno ve všech výhledových variantách (bez projektu i s projektem). V souvislosti s tím bylo upraveno linkové vedení jednak prodloužením tramvajových linek z důvodu obsloužení nových tramvajových tratí a jednak zkrácením nebo zrušením autobusových linek. Jedná se o následující změny (oproti roku 217): Tramvaje o 3 ze zastávky Kublov vedena přes Barrandov do Slivence o 5 prodloužena z Divoké Šárky do zastávky Na Padesátníku o 6 prodloužena ze Sídliště Barrandov do Slivence o 8 prodloužena z Podbaby do Suchdola o 12 prodloužena ze Sídliště Barrandov do Slivence o 2 ze zastávky Lihovar vedena na Sídliště Modřany a z Vítězného Náměstí vedena do Suchdola o 26 prodloužena z Divoké Šárky do zastávky Na Padesátníku Autobusy PID o 17 zrušena o 147 zrušena o 16 prodloužena z Lysolají na Nový Suchdol o 179 vedena přes Dlouhou Míli o 218 zrušena Na následujících obrázcích je zobrazeno výhledové linkové vedení tramvají a městských autobusů v Praze k roku 223. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

39 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 13. Linkové vedení tramvají v Praze výhled bez projektu Obr: 14. Linkové vedení městských autobusů v Praze výhled bez projektu Kromě výše uvedených liniových staveb je uvažováno k roku 223 se zprovozněním některých nových železničních zastávek na stávajících železničních tratích. Jedná se o zastávky: Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

40 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Hlubočepy-střed (linka S6) náhrada za Praha-Hlubočepy Karlín (linky S1, S2 a S2) Rajská zahrada (linky S2, S3, S9 a S2) U kříže (linka S41) Další nové zastávky jsou uvažovány při modernizaci tratě č. 12. K roku 252 není v dopravním modelu uvažováno s žádnou významnou stavbou, která by zásadně změnila linkové vedení hromadné dopravy v řešené oblasti. Dochází pouze k drobným úpravám autobusových linek z důvodu výstavby nových komunikací (SOKP, Břevnovská radiála, Radlická radiála, silnice I/61). V tomto roce je rovněž zprovozněna trasa metra D, není však uvažováno se změnami v povrchové hromadné dopravě. V roce 252 se uvažuje s výstavbou dalších železničních zastávek, konkrétně: Výtoň (linka S7) Konvářka (linka S65) Nedílnou součástí systému hromadné dopravy jsou parkoviště P+R (park and ride), která jsou zřizována v blízkosti stanic metra nebo vlaku (případně tramvaje) mimo centrum města a slouží pro cestující dojíždějící individuální dopravou k zaparkování osobního vozidla a pokračování do centra města hromadnou dopravou. V rámci modernizace železniční tratě č. 12 je uvažováno s parkovištěm P+R téměř u každé železniční stanice či zastávky. Seznam plánovaných parkovišť s jejich kapacitou je uveden v následující tabulce. Umístění P+R Kapacita Dlouhá Míle 12 (pouze ve variantách R1, R1mod., R1stř, R1spěš, R1vyp a P) Ruzyně 12 (pouze ve variantách R2spoj, J1stř, J5 a J5mod) Zličín 3 Hostivice 6 Malé Přítočno 3 Jeneč 2 Kladno 4 Kladno-město 5 Z hlediska dopravního modelu budou tato parkoviště generovat cestující, kteří oproti současnému stavu přeruší svoji cestu individuální dopravou a budou pokračovat hromadnou dopravou. Počet generovaných cestujících závisí na kapacitě parkoviště, obrátkovosti a průměrné obsazenosti jednoho vozidla. U parkovišť P+R se předpokládá obrátkovost 1, průměrná obsazenost vozidla je dle ročenky dopravy Prahy 1,3. Počet cestujících generovaných parkovištěm je tedy rovný 1,3násobku jeho kapacity. Kapacita parkovišť je Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

41 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení stanovena na základě prostorových možností a v dopravním modelu se uvažuje s využitím plné kapacity. Dle dostupných informací není uvažováno s výstavbou P+R u metra a železniční stanice Veleslavín. Nicméně s ohledem na umístění v blízkosti Evropské ulice se předpokládá nelegální parkování v ulicích v okolí a proto je zde uvažováno rovněž s novými cestujícími ve stejném režimu. Pro účely této studie se uvažuje se 1 vozidly, která budou v okolí stanice Veleslavín nově parkovat. Všechna parkoviště P+R se uvažují již v roce ZMĚNY VE VHD V JEDNOTLIVÝCH VARIANTÁCH PROJEKTU V souvislosti s projektem je uvažováno s dalšími změnami některých autobusových linek veřejné hromadné dopravy. Následující změny se týkají všech projektových variant: Linka 119 zrušena Linka 225 vedena z Divoké Šárky přes zastávku Dědina na Dlouhou Míli Linka 36 zajíždí do zastávky Jeneč, nádraží Linka AE zrušena V projektových variantách je dále uvažováno s těmito novými železničními zastávkami: Bubny (nová poloha s přestupem na Vltavskou a zrušení zastávky Holešovice) Výstaviště Liboc Dlouhá Míle (kromě varianty J5) Letiště Praha/Ruzyně Malé Přítočno Pletený Újezd Další změny se již liší podle konkrétní projektové varianty a týkají se především ukončení meziměstských autobusů a nových vlakových linek. Ukončení meziměstských autobusových linek je závislé na variantě odbočky železniční tratě na letiště a frekvenci vlaků na této odbočce. Ve variantách R1, R1mod, R1stř, R1spěš, R1vyp a P je terminál umístěn u zastávky Dlouhá Míle, v ostatních variantách u zastávky Ruzyně. V těchto terminálech jsou ukončeny všechny autobusové linky, jedoucí do Prahy po silnicích R7, R6 a II/66 (přes Hostivici) a končící v současné době na Dejvické a Hradčanské. Do terminálu Dlouhá Míle zajíždí i autobusové linky jedoucí po silnici R7 a pokračující na Zličín a Stodůlky. Do terminálu Ruzyně tyto linky nezajíždí. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

42 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 15. Linkové vedení regionálních autobusů výhled bez projektu (terminál Nádraží Veleslavín) Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

43 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 16. Linkové vedení regionálních autobusů výhled s projektem (terminál Dlouhá Míle) Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

44 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 17. Linkové vedení regionálních autobusů výhled s projektem (terminál Dlouhá Míle detail) Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

45 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 18. Linkové vedení regionálních autobusů výhled s projektem (terminál žst. Ruzyně) Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

46 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 19. Linkové vedení regionálních autobusů výhled s projektem (terminál žst. Ruzyně detail) Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

47 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení MÍSTO UKONČENÍ PŘÍMĚSTSKÝCH SPOJŮ V PRAZE Poloha autobusového terminálu má vliv na celkovou jízdní dobu do centra Prahy. V následující tabulce jsou uvedeny jízdní doby z prostoru Dlouhé Míle do centra Prahy, konkrétně na Masarykovo nádraží, resp. Můstek. Celková doba se skládá z jízdy autobusem (v tomto případě se počítá jízda z Dlouhé Míle, proto ve variantě R1 je jízda autobusem nulová, v ostatních variantách je uvedena doba, o kterou je jízda autobusem na jiný terminál delší), doby na přestup (odhad), doby čekání (je rovna polovině špičkového intervalu) a jízdní doby vlakem nebo metrem do centra. varianta bez projektu R1 R1spěš R1vyp R1stř R1mod R2spoj J1stř J5 J5mod P poloha terminálu Veleslavín Dlouhá Míle Dlouhá Míle Dlouhá Míle Dlouhá Míle Dlouhá Míle Ruzyně Ruzyně Ruzyně Ruzyně Dlouhá Míle jízda busem na terminál přestup čekání (1/2 intervalu) ,75 3,75 5 jízda do centra (Můstek / Masaryčka) 11 22,5 21,5 19,5 21,5 19,5 17,5 17,5 16,5 16,5 21,5 Celkem 23 29,5 28,5 26,5 28,5 26,5 26,5 24,5 24,25 24,25 28,5 Tab: Jízdní doba do centra Prahy při dojezdu autobusem V souvislosti s předpokládaným přesunem části cestujících mezi Kladnem a Prahou z autobusů na železnici je redukován počet přímých autobusových spojů Kladno Praha o cca 2 %. Redukce počtu autobusových spojů byla provedena na základě přesunu cestujících z autobusů na železnici. Vlivem realizace projektu dojde v autobusech k poklesu počtu cestujících o cca 2 %, proto byl úměrně snížen i počet nabízených spojů OPTIMALIZACE VHD NA KLADNĚ Na území Kladna jsou provedeny úpravy linkového vedení MHD pro zajištění lepší návaznosti na železniční stanice: Linky č. 2 a 12 jsou prodlouženy k železniční zastávce Kladno město Linky č. 3, 5 a 13 jsou v úseku Tesco U Kauflandu / Holandská vedeny kolem nádraží Všechny ostatní linky a spoje jsou ponechány v současné trase a v současném rozsahu. Linkové vedení ve variantě bez projektu a s projektem je uvedeno na následujících stranách. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

48 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

49 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně Kladno A.2. Vyhodnocení Odklon linek 3, 5 a 13 Prodloužení linek 2 a 12 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

50 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení VEDENÍ VLAKOVÝCH LINEK Vedení vlakových linek a jejich jízdní řád vychází z provozních schémat jednotlivých variant a nákresného jízdního řádu. Pro účely dopravního modelu byl pro každou vlakovou linku vytvořen jízdní řád, který je zadán do výhledového dopravního modelu. Linky, které jsou vedeny ve stejné trase jako dnes, mají shodná označení, tj.: S5 Praha Masarykovo nádr. Kladno-Ostrovec R5 Praha Masarykovo nádr. Kladno-Ostrovec S65 Praha Smíchov Hostivice Rudná Nové letištní linky jsou označeny jako S55 resp. R55, zrychlené linky, které jsou vedené po trati č. 122 směr Kladno a Rakovník jsou označeny jako R65, linka Kladno Letiště ve variantě J5 jako R5. Konkrétní změny v železniční dopravě v závislosti na projektové variantě jsou popsány v následujícím textu. VARIANTA R1 Linka R5: Praha Masarykovo nádraží Kladno-Ostrovec (pouze ve špičkách, interval 3 min) Linka R65: Praha Hlavní nádraží Praha-Smíchov Kladno Rakovník (interval 6 min) Linka S5: Praha Masarykovo nádraží Kladno-Ostrovec (interval 3 min) Linka S55: Praha Masarykovo nádraží Letiště Václava Havla (interval 1 min ve špičce, 15 min v sedle, 3 min večer) Linka S65: Praha-Smíchov Hostivice (interval 3 min ve špičce, 6 min v sedle) Pro zajištění vazby mezi dálkovými rychlíky a letištěm je v této variantě navržen travelátor mezi Hlavním nádražím a Masarykovým nádražím pro zajištění rychlého přestupu na osobní vlaky směr letiště. VARIANTA R1SPĚŠ Linka R5: Praha Masarykovo nádraží Kladno-Ostrovec (pouze ve špičkách, interval 15 min) Linka R65: Praha Hlavní nádraží Praha-Smíchov Kladno Rakovník (interval 12 min) Linka S5: Praha Masarykovo nádraží Kladno-Ostrovec (interval 3 min), ve špičkách jede pouze v úseku Praha-Veleslavín Kladno Linka S55: Praha Masarykovo nádraží Letiště Václava Havla (interval 1 min ve špičce, 15 min v sedle, 3 min večer) Linka S65: Praha-Smíchov Hostivice (interval 3 min ve špičce, 6 min v sedle) Pro zajištění vazby mezi dálkovými rychlíky a letištěm je v této variantě navržen travelátor mezi Hlavním nádražím a Masarykovým nádražím pro zajištění rychlého přestupu na osobní vlaky směr letiště. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

51 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení VARIANTA R1VYP Linka R5: Praha Masarykovo nádraží Kladno-Ostrovec (pouze ve špičkách, interval 3 min) Linka R65: Praha Hlavní nádraží Praha-Smíchov Kladno Rakovník (interval 12 min) Linka S5: Praha Masarykovo nádraží Kladno-Ostrovec (interval 3 min) Linka S55: Praha Masarykovo nádraží Letiště Václava Havla (interval 1 min ve špičce, 15 min v sedle, 3 min večer) Linka S65: Praha-Smíchov Hostivice (interval 3 min ve špičce, 6 min v sedle) Pro zajištění vazby mezi dálkovými rychlíky a letištěm je v této variantě navržen travelátor mezi Hlavním nádražím a Masarykovým nádražím pro zajištění rychlého přestupu na osobní vlaky směr letiště. VARIANTA R1STŘ Linka R65: Praha Hlavní nádraží Praha-Smíchov Kladno Rakovník (interval 12 min) Linka S5: Praha Masarykovo nádraží Kladno-Ostrovec (interval 15 min ve špičce, 3 min v sedle); v úseku Hostivice Kladno jsou zastávky obsluhovány střídavě každým druhým spojem Linka S55: Praha Masarykovo nádraží Letiště Václava Havla (interval 1 min ve špičce, 1 min v sedle, 15 min večer) Linka S65: Praha-Smíchov Hostivice (interval 3 min ve špičce, 6 min v sedle) Pro zajištění vazby mezi dálkovými rychlíky a letištěm je v této variantě navržen travelátor mezi Hlavním nádražím a Masarykovým nádražím pro zajištění rychlého přestupu na osobní vlaky směr letiště. VARIANTA R1MOD Linka R5: Praha Masarykovo nádraží Kladno-Ostrovec (pouze ve špičkách, interval 15 min) Linka R65: Praha Hlavní nádraží Praha-Smíchov Kladno Rakovník (interval 12 min) Linka S5: Praha Masarykovo nádraží Kladno-Ostrovec (interval 3 min), ve špičkách jede pouze v úseku Praha-Veleslavín Kladno Linka S55: Praha Masarykovo nádraží Letiště Václava Havla (interval 1 min ve špičce, 15 min v sedle, 3 min večer) Linka S65: Praha-Smíchov Hostivice (interval 3 min ve špičce, 6 min v sedle) Pro zajištění vazby mezi dálkovými rychlíky a letištěm je v této variantě navržen travelátor mezi Hlavním nádražím a Masarykovým nádražím pro zajištění rychlého přestupu na osobní vlaky směr letiště. VARIANTA R2SPOJ Linka R5: Praha Masarykovo nádraží Kladno-Ostrovec (pouze ve špičkách, interval 3 min) Linka R65: Praha Hlavní nádraží Praha-Smíchov Kladno Rakovník (interval 12 min) Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

52 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Linka S5: Praha Masarykovo nádraží Kladno-Ostrovec (interval 3 min); v úseku Praha Masarykovo nádraží Praha-Ruzyně jsou vlaky spojena s vlaky linky S55 Linka S55: Praha Masarykovo nádraží Letiště Václava Havla (interval 15 min) Linka S65: Praha-Smíchov Hostivice (interval 3 min ve špičce, 6 min v sedle) Vlaky od Rakovníka jsou ukončeny na Kladně (interval 12 min) Pro zajištění vazby mezi dálkovými rychlíky a letištěm je v této variantě navržen travelátor mezi Hlavním nádražím a Masarykovým nádražím pro zajištění rychlého přestupu na osobní vlaky směr letiště. VARIANTA J1STŘ Linka R65: Praha Hlavní nádraží Praha-Smíchov Kladno Rakovník (interval 12 min) Linka S5: Praha Masarykovo nádraží Kladno-Ostrovec (interval 15 min ve špičce, 3 min v sedle); v úseku Hostivice Kladno jsou zastávky obsluhovány střídavě každým druhým spojem Linka S55: Praha Masarykovo nádraží Letiště Václava Havla (interval 1 min ve špičce, 1 min v sedle, 15 min večer) Linka S65: Praha-Smíchov Hostivice (interval 3 min ve špičce, 6 min v sedle) Pro zajištění vazby mezi dálkovými rychlíky a letištěm je v této variantě navržen travelátor mezi Hlavním nádražím a Masarykovým nádražím pro zajištění rychlého přestupu na osobní vlaky směr letiště. VARIANTA J5 Linka R5: Praha Masarykovo nádraží Kladno-Ostrovec (pouze ve špičce, interval 3 min) Linka R5: Kladno Letiště Václava Havla (interval 3 min ve špičce, 6 min v sedle) Linka R55: Praha Hlavní nádraží Letiště Václava Havla (interval 3 min) Linka S5: Praha Masarykovo nádraží Kladno-Ostrovec (interval 3 min ve špičce, 6 min v sedle) Linka S5 : Praha Masarykovo nádraží Hostivice (pouze ve špičce, interval 3 min) Souhrnný interval linky S5 v úseku Praha Masarykovo nádraží Hostivice je 15 min ve špičce a 3 min v sedle. Linka S55: Praha Masarykovo nádraží Letiště Václava Havla (interval 3 min) Linka S65: Praha-Smíchov Hostivice (interval 3 min ve špičce, 6 min v sedle) VARIANTA J5MOD Linka R5: Praha Masarykovo nádraží Kladno-Ostrovec (pouze ve špičce, interval 3 min) Linka R5 : Praha Masarykovo nádraží Kladno (pouze ve špičce, interval 3 min) Linka R5: Kladno-Ostrovec Letiště Václava Havla (interval 3 min ve špičce, 6 min v sedle) Linka R55: Praha Hlavní nádraží Letiště Václava Havla (interval 3 min) Linka S5: Praha Masarykovo nádraží Kladno-Ostrovec (interval 3 min) Linka S55: Praha Masarykovo nádraží Letiště Václava Havla (interval 3 min) Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

53 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Linka S65: Praha-Smíchov Hostivice (interval 3 min ve špičce, 6 min v sedle) Vlaky od Rakovníka jsou ukončeny na Kladně (interval 12 min) VARIANTA P Linka R5: Praha Masarykovo nádraží Kladno-Ostrovec (interval 15 min ve špičce, 3 min v sedle) Linka S55: Praha Masarykovo nádraží Letiště Václava Havla Kladno-Ostrovec / Hostivice Praha hl.n. (ve špičce v úseku Praha Letiště interval 1 min, 2 vlaky za hodinu končí na Letišti, dva vlaky pokračují směr Kladno a dva vlaky pokračují po trati 122 na Hlavní nádraží; v sedle v úseku Praha Letiště interval 15 min, dva vlaky pokračují směr Kladno a dva vlaky pokračují po trati 122 na Hlavní nádraží interval; v úsecích Letiště Kladno a Letiště Hlavní nádraží celodenně interval 3 min) Linka S65: Praha-Smíchov Hostivice (interval 3 min ve špičce, 6 min v sedle) Vlaky od Rakovníka jsou ukončeny na Kladně (interval 12 min) 1.7 PROGNÓZA PŘEPRAVNÍCH VZTAHŮ Prognóza počtu přepravních vztahů je řešena samostatně ve čtyřech oblastech. 1. Prognóza na území hlavního města Prahy 2. Prognóza na území Středočeského kraje 3. Prognóza dálkových vztahů 4. Prognóza vývoje letiště Praha/Ruzyně Rozvoj na území Prahy je uvažován podle platného územního plánu. V oblastech s předpokládaným rozvojem území byl navýšen objem generovaných cestujících na základě využití a velikosti plochy. Rozvoj obcí Středočeského kraje je uvažován dle Zásad územního rozvoje. Objem cestujících v každé obci v řešeném území byl navýšen samostatným koeficientem růstu. Tyto koeficienty vznikly na základě kombinace dvou faktorů, a to dosavadního skutečného růstu (nebo poklesu) počtu obyvatel v jednotlivých obcích Středočeského kraje a definováním obce jako součásti rozvojové oblasti či osy tak, jak je stanoveno v ZÚR. Růst rozvojových os byl předpokládán s různou dynamikou pro kategorie mezinárodního, státního či regionálního významu (dle studie Vyhodnocení a stanovení priorit budoucích komunikací dle ZÚR Středočeského kraje, SUDOP Praha, CityPlan, prosinec 29). Výsledný koeficient pro každou obec vychází z kombinace koeficientu dosavadního vývoje počtu obyvatel, který má váhu 4 % a koeficientu zohledňujícího rozvojové osy a oblasti, který má váhu 6 %. Tento postup zohledňuje gravitační potenciál hl. m. Prahy a rozvojový potenciál oblastí a os definovaných v ZÚR. Takto bylo hodnoceno celé území v dopr. modelu. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

54 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 2. Předpokládaný rozvoj obcí do roku 22. Nárůst dálkových vztahů vychází z Dopravní sektorové strategie 2. fáze, ve které je uvažováno do roku 22 s nárůstem výkonu v osobní železniční dopravě o 12 %, do roku 235 o 52 % a do roku 25 o 55 % (střední scénář prognózy). Rozvoj letiště Praha/Ruzyně vychází ze stávajícího počtu odbavených cestujících a z Dopravní sektorové strategie (2. fáze). Prognóza letecké osobní přepravy je vytvořena ve třech scénářích a vztahuje se k základnímu roku 21. Dle středního scénáře bude nárůst letecké přepravy v roce 22 činit 4 % oproti roku 21, v roce % a v roce %. V roce 21 byl počet odbavených cestujících na letišti Dle Sektorové strategie bude tedy v roce 22 počet cestujících Oproti předpokládanému postupnému nárůstu došlo však v letech 211 a 212 k mírnému poklesu odbavených cestujících. Pro účely dopravní prognózy je tento pokles považován za přechodný s tím, že do roku 22 se předpokládá počet odbavených cestujících dle Sektorové strategie (viz následující graf). Oproti současnému stavu se tedy jedná v roce 22 o nárůst o 5 %. V roce 252 bude dle sektorové strategie na letišti odbaveno cca 2 mil. cestujících. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

55 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení SeStra Reálně v r Obr: 21. Prognóza rozvoje Letiště Praha/Ruzyně. 1.8 ČASOVÁ DOSTUPNOST Modernizace železniční trati č. 12, případně i trati č. 122 bude mít zásadní vliv na cestovní dobu mezi oblastmi, ležícími podél těchto tratí, včetně letiště. To povede i k určitému převedení některých vztahů z individuální dopravy na dopravu hromadnou. Pro tyto účely byla pomocí dopravního modelu vypočtena časová dostupnost centrální části města s vazbou na Hlavní a Masarykovo nádraží. Izochrony časové dostupnosti jsou zobrazeny na následujících obrázcích. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

56 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 22. Časová dostupnost, rok 252 varianta bez projektu Obr: 23. Časová dostupnost, rok 252 varianta R1. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

57 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 24. Časová dostupnost, rok 252 varianta R1mod Obr: 25. Časová dostupnost, rok 252 varianta P Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

58 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 26. Časová dostupnost, rok 252 varianta J5 Obr: 27. Časová dostupnost, rok 252 varianta R2spoj Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

59 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 28. Časová dostupnost, rok 252 varianta J1stř Obr: 29. Časová dostupnost, rok 252 varianta R1stř Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

60 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 3. Časová dostupnost, rok 252 varianta R1spěš Obr: 31. Časová dostupnost, rok 252 varianta R1vyp Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

61 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 32. Časová dostupnost, rok 252 varianta J5mod PŘEVEDENÁ DOPRAVA Výstavbou nového železničního spojení Praha Letiště Kladno dojde k významnému zrychlení železniční dopravy v celé řešené oblasti. To bude mít za následek převedení části cestujících z autobusové a automobilové dopravy na dopravu železniční. K převedení cestujících z autobusů dochází vlivem poklesu vnímané cestovní doby. Pro některé vztahy se vlivem projektu stane rychlejší spojení s využitím vlaku místo autobusu, a tím poklesnou zátěže v autobusech a narostou zátěže ve vlacích. Matice přepravních vztahů v tomto případě zůstává stejná a mění se pouze trasy, po kterých jsou vztahy realizovány. Převedení cestujících z automobilové dopravy je vypočteno na základě porovnání vnímané cestovní doby mezi variantou bez projektu a variantou s projektem. Metoda výpočtu objemu převedené dopravy je odlišná pro účely dopravního posouzení a pro účely ekonomického posouzení. Výpočet převedené dopravy pro dopravní posouzení bere v úvahu vnímanou cestovní dobu jak ve VHD tak v IAD a uvažuje s naplněním kapacity parkovišť P+R. Výstupy z takto vypočteného dopravního modelu slouží pro analýzu počtu cestujících v jednotlivých úsecích železničních tratí a silničních komunikací a obratu cestujících v zastávkách, pro výpočet průměrné obsazenosti vlaků (celodenní, špičkové, po hodinách), pro analýzu polohy autobusového terminálu a variant prognózy růstu letiště. Postup výpočtu převedené dopravy pro účely dopravního posouzení je uveden v následující kapitole. Na základě doporučení JASPERS (z důvodu nedostatečných podkladů o dopravním chování) bylo pro účely ekonomického hodnocení přistoupeno k alternativnímu postupu při výpočtu převedené dopravy, který vychází z výpočtu úspor pomocí pravidla jedné Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

62 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení poloviny. Tento výpočet je popsán v příslušné kapitole týkající se výstupů pro ekonomické hodnocení. VÝPOČET PŘEVEDENÉ DOPRAVY PRO DOPRAVNÍ POSOUZENÍ V matici hromadné dopravy došlo k navýšení počtu cest mezi zónami, kde dojde vlivem projektu k poklesu cestovního času. K převedení cestujících z IAD na VHD však dojde pouze u vztahů, kde je vnímaná cestovní doba ve VHD nižší než vnímaná cestovní doba v IAD. Navýšení je přímo úměrné procentuálnímu poklesu cestovní doby, pro tyto vztahy byla aplikována elasticita poptávky ve výši -1. Zároveň byla u těchto vztahů snížena hodnota v matici individuální hromadné dopravy. Při výpočtu vnímané cestovní doby ve VHD jsou použity stejné koeficienty jako v dopravním modelu při přidělování vztahů na síť. Vnímaná cestovní doba v IAD je vypočtena jako 1,2násobek doby strávené ve vozidle, která je navýšena o 12 minut paušálně pro každý vztah (z důvodu např. parkování atd.). Navýšení vnímané cestovní doby u IAD o 12 min platí pro každý vztah. Pro některé další vztahy je vnímaná cestovní doba navýšena ještě více z důvodu regulace a zpoplatnění parkování v určitém území. To se týká parkování přímo v areálu Letiště Ruzyně a dále v oblasti širšího centra Prahy v místech se zavedenými parkovacími zónami. Tato oblast zahrnuje stávající parkovací zóny a nově i část Prahy 5 a 6. Pro všechny vztahy, které mají cíl na Letišti, byla vnímaná cestovní doba u IAD navýšena o dalších 2 minut a pro vztahy s cílem v oblasti s parkovacími zónami o dalších 1 minut. Objem převedené dopravy z IAD se pohybuje v rozmezí cca 5 tis. až 6,5 tis. cestujících za den, což odpovídá úbytku osobních vozidel v rozsahu cca 3,9 tis. až 5 tis. za den (při průměrné obsazenosti jednoho vozidla ve výši 1,3). Pro ilustraci je na následujícím obrázku zobrazeno zatížení sítě VHD pouze cestujícími převedenými z osobních vozidel ve variantě R1 v roce 252. Obr: 33. Zatížení sítě VHD pouze cestujícími převedenými z IAD (varianta R1, rok 252) Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

63 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení INDUKOVANÁ DOPRAVA V souvislosti se zlepšením železničního spojení mezi Prahou a Kladnem dojde ke vzniku indukované dopravy, což jsou nové vztahy, které vzniknou po modernizaci vlivem zkrácení cestovní doby (budou se uskutečňovat cesty, které se dnes neuskutečňují, např. četnější dojížďka do Prahy za zaměstnáním z větší vzdálenosti). Indukovaná doprava vznikne mezi dopravními zónami, kde dojde k poklesu vnímané cestovní doby veřejnou hromadnou dopravou. U těchto vztahů byla aplikována elasticita ve výši -,1, tzn. že 1% pokles vnímané cestovní doby má za následek 1% navýšení počtu cestujících. Konkrétní počet indukovaných cestujících se liší podle roku a varianty a je uveden v následující tabulce. Varianta Rok R R1spěš R1vyp R1stř R1mod R2spoj J1stř J J5mod P Tab: Počet indukovaných cestujících (oba směry za 24 hod). 1.9 TARIFNÍ POLITIKA Železniční trať č. 12 v úseku Masarykovo nádraží Kladno-Ostrovec i trať č. 122 v úseku Smíchovské nádraží Hostivice se nachází v oblasti zahrnuté do Pražské integrované dopravy. Aby bylo možné plně využít potenciálu těchto tratí po modernizaci, je bezpodmínečně nutné, aby i v budoucnu byly součástí Pražského integrovaného systému včetně odbočky k ruzyňskému letišti. To se týká i rychlíkových spojů, u kterých je uvažováno s plnou integrací v úseku Hlavní nádraží Smíchovské nádraží Letiště. Jinak není z hlediska tarifu uvažováno s žádnými změnami oproti současnému stavu ani v rámci PID ani u neintegrovaných autobusových linek a vlaků. Dopravní model s cenou jízdného neuvažuje, volba trasy závisí pouze na vnímané cestovní době. Tento princip je zachován jak v modelu současného stavu, tak ve všech výhledových variantách. Tzn. že varianta bez projektu a všechny projektové varianty se z hlediska tarifu neliší a přínosy jednotlivých projektových variant vychází ze stejných předpokladů. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

64 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 34. Tarifní pásma PID. 1.1 VÝSTUPY Z DOPRAVNÍHO MODELU Výstupem z dopravního modelu VHD jsou celodenní počty cestujících ve všech mezizastávkových úsecích kompletní sítě veřejné hromadné dopravy s rozlišením jednotlivých druhů dopravy (vlak, metro, tramvaj, městský autobus, regionální autobus PID, meziměstský autobus mimo PID a autobus ČD). Výstupem z modelu IAD jsou kartogramy intenzit, které zobrazují zatížení komunikační sítě ve formátu [všechna vozidla / lehká nákladní vozidla (do 3,5 t) / ostatní nákladní vozidla (nad 3,5 t) za 24 hodin]. Kartogramy zatížení jsou v grafických přílohách. Všechny výstupy a analýzy uvedené v následujícím textu a tabulkách v kapitole 1.1 se týkají dopravního modelu vypočteného pro dopravní posouzení, tedy se započtením plného využití parkovišť P+R a s výpočtem převedené dopravy dle postupu popsaného v kapitole Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

65 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení POČET CESTUJÍCÍCH NA ŽELEZNICI Údaje o počtu cestujících na železničních tratích č. 12 a 122 jsou základními údaji pro hodnocení ekonomické efektivnosti a přínosu posuzovaného projektu. V následujících tabulkách je uveden celodenní počet cestujících pro každý mezizastávkový úsek na trati č. 12 mezi zastávkami Praha-Bubny a Kladno-Ostrovec, na trati č. 122 mezi Smíchovským nádražím a Hostivicí a na odbočce k letišti Václava Havla (variantně). rok / scénář trať úsek R1 R1spěš R1vyp R1stř R1mod R2spoj J1stř J5 J5mod P Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec odb. Ruzyně Ruzyně - Dlouhá Míle Dlouhá Míle - Letiště Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček odb. Jeneček - Letiště Tab: Počet cestujících na železničních tratích v letech 217 a 223 (oba směry za 24 hod). V roce 223 je největší zatížení na trati č. 12 v úseku Masarykovo nádraží Ruzyně ve variantách R1mod a R1vyp (48,4 56,4 tis. cestujících za den). Nejnižší počet cestujících v tomto úseku je ve variantě J5 (33,3 46,7 tis. cestujících za den). V úseku Jeneč Kladno se zatížení pohybuje od 21,4 do 25,3 tis. cestujících za den, přičemž nejnižších hodnot je dosahováno ve variantě R1stř a nejvyšších ve variantě J5mod. Na trati č. 122 je nejvyššího počtu cestujících dosahováno ve variantách J5 a P (cca 12,5 13 tis. cestujících za den), nejméně ve variantě R1, a to cca 4 tis. cestujících za den. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

66 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení trať úsek Tab: Počet cestujících na železničních tratích v roce 252 (oba směry za 24 hod). V roce 252 je z důvodu rozvoje téměř na všech úsecích dosahováno vyššího počtu cestujících než v roce 223, a to až o cca 33 %. Největší zatížení na trati č. 12 v úseku Masarykovo nádraží Ruzyně je ve variantách R1mod a R1vyp (54,8 63 tis. cestujících za den). Nejnižší počet cestujících v tomto úseku je ve variantě J5 (37,5 51,8 tis. cestujících za den). V úseku Jeneč Kladno se zatížení pohybuje od 22,7 do 27,1 tis. cestujících za den, přičemž nejnižších hodnot je dosahováno ve variantě R1stř a nejvyšších ve variantě J5mod. Na trati č. 122 je nejvyššího počtu cestujících dosahováno ve variantě J5 (cca 15 tis.). Počet cestujících ve vlacích je kromě jízdních dob a intervalů závislý také na linkovém vedení jednotlivých linek. V následujících tabulkách jsou pro všechny varianty a pro každý mezizastávkový úsek uvedeny počty cestujících podle jednotlivých vlakových linek. Označení vlakových linek vychází ze současného označení, nové linky jsou označeny novými čísly dle následujícícho schématu: S55: Praha Mas.nádr. Letiště S5: Praha Mas.nádr. Kladno S65: Praha Smích.nádr. Hostivice Rudná S45: Kladno Kralupy n.v. R5: Praha Mas.nádr. Kladno R65: Praha Smích.nádr. Kladno Rakovník R5: Kladno Letiště R55: Praha Smích.nádr. Letiště rok / scénář 252 R1 R1spěš R1vyp R1stř R1mod R2spoj J1stř J5 J5mod P Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec odb. Ruzyně Ruzyně - Dlouhá Míle Dlouhá Míle - Letiště Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček odb. Jeneček - Letiště Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

67 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení trať úsek celkem S55 S5 S65 S45 R5 R65 Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec odb. Ruzyně Ruzyně - Dlouhá Míle Dlouhá Míle - Letiště Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček odb. Jeneček - Letiště Tab: Počet cestujících podle linek rok 223, varianta R1 (oba směry za 24 hod) 223 R1 trať úsek celkem S55 S5 S65 S45 R5 R65 Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec odb. Ruzyně Ruzyně - Dlouhá Míle Dlouhá Míle - Letiště Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček odb. Jeneček - Letiště Tab: Počet cestujících podle linek rok 252, varianta R1 (oba směry za 24 hod) Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / R1

68 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení trať úsek 223 R1mod celkem S55 S5 S65 S45 R5 R65 Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec odb. Ruzyně Ruzyně - Dlouhá Míle Dlouhá Míle - Letiště Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček odb. Jeneček - Letiště Tab: Počet cestujících podle linek rok 223, varianta R1mod (oba směry za 24 hod) trať úsek 252 R1mod celkem S55 S5 S65 S45 R5 R65 Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec odb. Ruzyně Ruzyně - Dlouhá Míle Dlouhá Míle - Letiště 2 2 Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček odb. Jeneček - Letiště Tab: Počet cestujících podle linek rok 252, varianta R1mod (oba směry za 24 hod) Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

69 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení trať úsek celkem S55 S5 S65 S45 R5 R65 Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec odb. Ruzyně Ruzyně - Dlouhá Míle Dlouhá Míle - Letiště Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček odb. Jeneček - Letiště Tab: Počet cestujících podle linek rok 223, varianta P (oba směry za 24 hod) trať úsek Tab: Počet cestujících podle linek rok 252, varianta P (oba směry za 24 hod) 223 P celkem S55 S5 S65 S45 R5 R65 Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec odb. Ruzyně Ruzyně - Dlouhá Míle Dlouhá Míle - Letiště Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček odb. Jeneček - Letiště P Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

70 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení trať úsek 223 J5 celkem S55 S5 S65 S45 R5 R5 R55 R65 Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec odb. Ruzyně Ruzyně - Dlouhá Míle Dlouhá Míle - Letiště Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček odb. Jeneček - Letiště Tab: Počet cestujících podle linek rok 223, varianta J5 (oba směry za 24 hod) 252 trať úsek J5 celkem S55 S5 S65 S45 R5 R5 R55 R65 Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec odb. Ruzyně Ruzyně - Dlouhá Míle Dlouhá Míle - Letiště Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček odb. Jeneček - Letiště 2 25 Tab: Počet cestujících podle linek rok 252, varianta J5 (oba směry za 24 hod) Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

71 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení trať úsek 223 R2spoj celkem S55 S5 S65 S45 R5 R65 Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec odb. Ruzyně Ruzyně - Dlouhá Míle Dlouhá Míle - Letiště Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček odb. Jeneček - Letiště Tab: Počet cestujících podle linek rok 223, varianta R2spoj (oba směry za 24 hod) trať úsek 252 R2spoj celkem S55 S5 S65 S45 R5 R65 Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec odb. Ruzyně Ruzyně - Dlouhá Míle Dlouhá Míle - Letiště Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček odb. Jeneček - Letiště Tab: Počet cestujících podle linek rok 252, varianta R2spoj (oba směry za 24 hod) Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

72 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení trať úsek celkem S55 S5 S65 S45 R5 R65 Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec odb. Ruzyně Ruzyně - Dlouhá Míle Dlouhá Míle - Letiště Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček odb. Jeneček - Letiště J1stř Tab: Počet cestujících podle linek rok 223, varianta J1stř (oba směry za 24 hod) trať úsek celkem S55 S5 S65 S45 R5 R65 Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec odb. Ruzyně Ruzyně - Dlouhá Míle Dlouhá Míle - Letiště Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček odb. Jeneček - Letiště J1stř Tab: Počet cestujících podle linek rok 252, varianta J1stř (oba směry za 24 hod) Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

73 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení trať úsek 223 R1stř celkem S55 S5 S65 S45 R5 R65 Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec odb. Ruzyně Ruzyně - Dlouhá Míle Dlouhá Míle - Letiště Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček odb. Jeneček - Letiště Tab: Počet cestujících podle linek rok 223, varianta R1stř (oba směry za 24 hod) trať úsek 252 R1stř celkem S55 S5 S65 S45 R5 R65 Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec odb. Ruzyně Ruzyně - Dlouhá Míle Dlouhá Míle - Letiště Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček odb. Jeneček - Letiště Tab: Počet cestujících podle linek rok 252, varianta R1stř (oba směry za 24 hod) Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

74 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení trať úsek 223 R1spěš celkem S55 S5 S65 S45 R5 R65 Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec odb. Ruzyně Ruzyně - Dlouhá Míle Dlouhá Míle - Letiště Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček odb. Jeneček - Letiště Tab: Počet cestujících podle linek rok 223, varianta R1spěš (oba směry za 24 hod) trať úsek 252 R1spěš celkem S55 S5 S65 S45 R5 R65 Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec odb. Ruzyně Ruzyně - Dlouhá Míle Dlouhá Míle - Letiště Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček odb. Jeneček - Letiště Tab: Počet cestujících podle linek rok 252, varianta R1spěš (oba směry za 24 hod) Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

75 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení trať úsek 223 R1vyp celkem S55 S5 S65 S45 R5 R65 Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec odb. Ruzyně Ruzyně - Dlouhá Míle Dlouhá Míle - Letiště Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček odb. Jeneček - Letiště Tab: Počet cestujících podle linek rok 223, varianta R1vyp (oba směry za 24 hod) trať úsek 252 R1vyp celkem S55 S5 S65 S45 R5 R65 Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec odb. Ruzyně Ruzyně - Dlouhá Míle Dlouhá Míle - Letiště Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček odb. Jeneček - Letiště Tab: Počet cestujících podle linek rok 252, varianta R1vyp (oba směry za 24 hod) Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

76 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení trať úsek 223 J5mod celkem S55 S5 S65 S45 R5 R5 R55 R65 Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec odb. Ruzyně Ruzyně - Dlouhá Míle Dlouhá Míle - Letiště Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček odb. Jeneček - Letiště Tab: Počet cestujících podle linek rok 223, varianta J5mod (oba směry za 24 hod) 252 trať úsek J5mod celkem S55 S5 S65 S45 R5 R5 R55 R65 Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec odb. Ruzyně Ruzyně - Dlouhá Míle Dlouhá Míle - Letiště Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček odb. Jeneček - Letiště Tab: Počet cestujících podle linek rok 252, varianta J5mod (oba směry za 24 hod) Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

77 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení OBSAZENOST VLAKŮ CELODENNÍ PRŮMĚRNÁ OBSAZENOST Na základě výhledového celodenního počtu cestujících a celkového počtu vlakových spojů je vypočtena průměrná obsazenost všech vlaků za celý den. Tyto údaje jsou v následujících tabulkách. trať úsek počet cestujícíc h za den R1 počet průměr spojů /spoj za den počet cestujícíc h za den R1spěš počet průměr spojů /spoj za den počet cestujícíc h za den R1vyp počet průměr spojů /spoj za den počet cestujícíc h za den R1stř počet průměr spojů /spoj za den počet cestujícíc h za den R1mod počet průměr spojů za /spoj den Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček Odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec Ruzyně - Dlouhá Míle odb. Ruzyně Dlouhá Míle - Letiště Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček Odb. Jeneček - Letiště x x x x x x x x x x 223 trať úsek počet cestujícíc h za den R2spoj J1stř J5 počet počet počet počet průměr průměr spojů cestujícíc spojů cestujícíc /spoj /spoj za den h za den za den h za den počet průměr spojů /spoj za den počet cestujícíc h za den Tab: Průměrná denní obsazenost vlaků v roce 223 J5mod počet průměr spojů /spoj za den počet cestujícíc h za den P počet průměr spojů /spoj za den Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček Odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec Ruzyně - Dlouhá Míle x x x x x x odb. Ruzyně Dlouhá Míle - Letiště x x x x x x Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček Odb. Jeneček - Letiště x x Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

78 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení trať úsek počet cestujícíc h za den R1 počet průměr spojů /spoj za den počet cestujícíc h za den R1spěš počet průměr spojů /spoj za den počet cestujícíc h za den R1vyp počet průměr spojů /spoj za den počet cestujícíc h za den R1stř počet průměr spojů /spoj za den počet cestujícíc h za den R1mod počet průměr spojů za /spoj den Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček Odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec Ruzyně - Dlouhá Míle x x x odb. Ruzyně Dlouhá Míle - Letiště x x x Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček Odb. Jeneček - Letiště x x x x x x x x x x 252 trať úsek počet cestujícíc h za den R2spoj počet průměr spojů /spoj za den počet cestujícíc h za den J1stř počet průměr spojů /spoj za den počet cestujícíc h za den J5 počet průměr spojů /spoj za den počet cestujícíc h za den počet průměr spojů /spoj za den počet cestujícíc h za den počet průměr spojů /spoj za den Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - odb. Jeneček Odb. Jeneček - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec Ruzyně - Dlouhá Míle x x x x x x odb. Ruzyně Dlouhá Míle - Letiště x x x x x x Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice odb. Jeneček Odb. Jeneček - Letiště x x J5mod P Tab: Průměrná denní obsazenost vlaků v roce 252 Průměrná denní obsazenost jednoho vlaku na trati č. 12 v úseku Praha Kladno se bude pohybovat převážně v rozmezí cestujících v roce 223 a v rozmezí cestujících v roce 252. Na trati č. 122 to bude cca 5 1 cestujících v roce 223 a cca 6 12 cestujících v roce 252. PRŮMĚRNÁ ŠPIČKOVÁ OBSAZENOST Průměrnou obsazenost vlaku ve špičkové hodině nelze určit z dopravního modelu, neboť je vypočten pouze pro celých 24 hodin. Výpočet průměrné obsazenosti ve špičce tak vychází z celodenního počtu cestujících a z denních variací, zjištěných ze současných hodnot. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

79 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Denní variace pro letištní cestující vychází z Komplexního dopravního průzkumu ve veřejné části letiště Praha/Ruzyně 212 (Czech Consult, září 212), denní variace pro ostatní cestující na železniční trati vychází z průzkumů počtu cestujících v současném stavu od Českých drah. denní variace Hodina letiště ostatní do centra z centra do centra z centra 3:-4:,%,%,%,1% 4:-5:,%,%,5%,1% 5:-6: 1,8% 5,% 4,8%,7% 6:-7: 3,1% 4,6% 12,% 1,8% 7:-8: 4,1% 6,6% 22,5% 2,8% 8:-9: 2,8% 8,% 14,1% 2,4% 9:-1: 5,8% 8,% 7,3% 2,1% 1:-11: 6,2% 7,7% 4,8% 2,3% 11:-12: 7,5% 7,4% 3,6% 2,6% 12:-13: 7,% 6,4% 4,% 3,7% 13:-14: 5,6% 5,4% 3,5% 6,1% 14:-15: 8,% 5,2% 4,% 9,2% 15:-16: 7,6% 6,3% 3,4% 1,9% 16:-17: 9,% 6,1% 3,5% 13,1% 17:-18: 7,5% 6,8% 4,2% 13,6% 18:-19: 7,2% 6,3% 3,4% 1,1% 19:-2: 5,3% 5,4% 1,9% 7,4% 2:-21: 4,9% 2,8% 1,2% 4,5% 21:-22: 6,6% 2,2%,9% 3,8% 22:-23:,%,%,4% 2,% 23:-24:,%,%,1%,6% Tab: Denní variace Špička pro letištní cestující je ve směru na letiště ráno mezi 8: a 9: a činí 8 % celodenního počtu cestujících. V opačném směru je mezi 16: a 17: ve výši 9 %. Pro ostatní cestující je ranní špičková hodina mezi 7: a 8: ve směru do Prahy ve výši 22,5 % a odpolední mezi 17: a 18: ve směru z Prahy a je ve výši 13,6 %. Špička na jednotlivých úsecích posuzovaných tratí je závislá na poměru letištních a oststaních cestujících v daném úseku. Na většině úseků odpovídá špička standardní době 7: 8: ve směru do Prahy 17: 18: ve směru z Prahy. Pouze na nových úsecích napojujících Letiště odpovídá špička letištním variacím. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

80 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení 1,% Denní variace - letištní cestující 9,% 8,% 7,% 6,% 5,% 4,% 3,% do centra z centra 2,% 1,%,% 3:-4: 4:-5: 5:-6: 6:-7: 7:-8: 8:-9: 9:-1: 1:-11: 11:-12: 12:-13: 13:-14: 14:-15: 15:-16: 16:-17: 17:-18: 18:-19: 19:-2: 2:-21: 21:-22: 22:-23: 23:-24: Obr: 35. Denní variace letištní cestující. 25,% Denní variace - ostatní cestující 2,% 15,% 1,% do centra z centra 5,%,% 3:-4: 4:-5: 5:-6: 6:-7: 7:-8: 8:-9: 9:-1: 1:-11: 11:-12: 12:-13: 13:-14: 14:-15: 15:-16: 16:-17: 17:-18: 18:-19: 19:-2: 2:-21: 21:-22: 22:-23: 23:-24: Obr: 36. Denní variace ostatní cestující. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

81 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení trať 12 odb. Letiště 122 úsek počet cestujících za den (oba směry) z toho letištní cestující z toho ostatní cestující počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod průměr / spoj počet cestujících za šp. hod Tab: Průměrná špičková obsazenost vlaků ve špičce var. R1, rok 223 počet spojů za šp. hod průměr / spoj směr Kladno > Praha (7: - 8:) směr Praha > Kladno (17: - 18:) Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - Jeneč , ,5 385 Jeneč - Pavlov , ,5 348 Pavlov - Unhošť , ,5 342 Unhošť - Pletený Újezd , ,5 332 Pletený Újezd - Kladno hl.n , ,5 33 Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec směr Letiště > Praha (7: - 8:) směr Praha > Letiště (17: - 18:) Ruzyně - Dlouhá Míle směr Letiště > Praha (16: - 17:) směr Praha > Letiště (8: - 9:) Dlouhá Míle - Letiště směr Hostivice > Praha (7: - 8:) směr Praha > Hostivice (17: - 18:) Smíchovské nádr. - Žvahov , ,5 14 Žvahov - Jinonice , ,5 14 Jinonice - Cibulka , ,5 14 Cibulka - Stodůlky , ,5 117 Stodůlky - Zličín , ,5 117 Zličín - Hostivice-Sadová , ,5 167 Hostivice-Sadová - Hostivice , , R1 trať 12 odb. Letiště 122 úsek počet cestujících za den (oba směry) z toho letištní cestující z toho ostatní cestující počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod průměr / spoj počet cestujících za šp. hod Tab: Průměrná špičková obsazenost vlaků ve špičce var. R1, rok 252 počet spojů za šp. hod průměr / spoj směr Kladno > Praha (7: - 8:) směr Praha > Kladno (17: - 18:) Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - Jeneč , ,5 41 Jeneč - Pavlov , ,5 368 Pavlov - Unhošť , ,5 359 Unhošť - Pletený Újezd , ,5 349 Pletený Újezd - Kladno hl.n , ,5 347 Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec směr Letiště > Praha (7: - 8:) směr Praha > Letiště (17: - 18:) Ruzyně - Dlouhá Míle směr Letiště > Praha (16: - 17:) směr Praha > Letiště (8: - 9:) Dlouhá Míle - Letiště směr Hostivice > Praha (7: - 8:) směr Praha > Hostivice (17: - 18:) Smíchovské nádr. - Žvahov , ,5 133 Žvahov - Jinonice , ,5 138 Jinonice - Cibulka , ,5 138 Cibulka - Stodůlky , ,5 15 Stodůlky - Zličín , ,5 15 Zličín - Hostivice-Sadová , ,5 19 Hostivice-Sadová - Hostivice , , R1 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

82 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení trať 12 odb. Letiště 122 úsek počet cestujících za den (oba směry) z toho letištní cestující z toho ostatní cestující počet cestujících za šp. hod 223 R1mod počet spojů za šp. hod průměr / spoj počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod Tab: Průměrná špičková obsazenost vlaků ve špičce var. R1mod, rok 223 průměr / spoj směr Kladno > Praha (7: - 8:) směr Praha > Kladno (17: - 18:) Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - Jeneč , ,5 274 Jeneč - Pavlov , ,5 25 Pavlov - Unhošť , ,5 245 Unhošť - Pletený Újezd , ,5 237 Pletený Újezd - Kladno hl.n , ,5 236 Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec směr Letiště > Praha (7: - 8:) směr Praha > Letiště (17: - 18:) Ruzyně - Dlouhá Míle směr Letiště > Praha (16: - 17:) směr Praha > Letiště (8: - 9:) Dlouhá Míle - Letiště směr Hostivice > Praha (7: - 8:) směr Praha > Hostivice (17: - 18:) Smíchovské nádr. - Žvahov , ,5 112 Žvahov - Jinonice , ,5 112 Jinonice - Cibulka , ,5 112 Cibulka - Stodůlky , ,5 125 Stodůlky - Zličín , ,5 125 Zličín - Hostivice-Sadová , ,5 157 Hostivice-Sadová - Hostivice , ,5 164 trať 12 odb. Letiště 122 úsek počet cestujících za den (oba směry) z toho letištní cestující z toho ostatní cestující počet cestujících za šp. hod 252 R1mod počet spojů za šp. hod průměr / spoj počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod Tab: Průměrná špičková obsazenost vlaků ve špičce var. R1mod, rok 252 průměr / spoj směr Kladno > Praha (7: - 8:) směr Praha > Kladno (17: - 18:) Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - Jeneč , ,5 292 Jeneč - Pavlov , ,5 266 Pavlov - Unhošť , ,5 258 Unhošť - Pletený Újezd , ,5 25 Pletený Újezd - Kladno hl.n , ,5 248 Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec směr Letiště > Praha (7: - 8:) směr Praha > Letiště (17: - 18:) Ruzyně - Dlouhá Míle směr Letiště > Praha (16: - 17:) směr Praha > Letiště (8: - 9:) Dlouhá Míle - Letiště směr Hostivice > Praha (7: - 8:) směr Praha > Hostivice (17: - 18:) Smíchovské nádr. - Žvahov , ,5 133 Žvahov - Jinonice , ,5 136 Jinonice - Cibulka , ,5 136 Cibulka - Stodůlky , ,5 149 Stodůlky - Zličín , ,5 149 Zličín - Hostivice-Sadová , ,5 175 Hostivice-Sadová - Hostivice , ,5 183 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

83 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení trať úsek počet cestujících za den (oba směry) z toho letištní cestující z toho ostatní cestující počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod průměr / spoj počet cestujících za šp. hod Tab: Průměrná špičková obsazenost vlaků ve špičce var. P, rok 223 Tab: Průměrná špičková obsazenost vlaků ve špičce var. P, rok 252 počet spojů za šp. hod průměr / spoj směr Kladno > Praha (7: - 8:) směr Praha > Kladno (17: - 18:) Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec směr Letiště > Praha (7: - 8:) směr Praha > Letiště (17: - 18:) Ruzyně - Dlouhá Míle Dlouhá Míle - Letiště odb. Letiště směr Letiště > Praha (7: - 8:) směr Praha > Letiště (17: - 18:) Hostivice - Letiště směr Kladno > Letiště (7: - 8:) směr Letiště > Kladno (17: - 18:) Jeneč - Letiště směr Hostivice > Praha (7: - 8:) směr Praha > Hostivice (17: - 18:) Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice trať úsek počet cestujících za den (oba směry) z toho letištní cestující z toho ostatní cestující počet cestujících za šp. hod 223 P počet spojů za šp. hod průměr / spoj počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod průměr / spoj směr Kladno > Praha (7: - 8:) směr Praha > Kladno (17: - 18:) Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec směr Letiště > Praha (7: - 8:) směr Praha > Letiště (17: - 18:) Ruzyně - Dlouhá Míle Dlouhá Míle - Letiště odb. Letiště směr Letiště > Praha (7: - 8:) směr Praha > Letiště (17: - 18:) Hostivice - Letiště směr Kladno > Letiště (7: - 8:) směr Letiště > Kladno (17: - 18:) Jeneč - Letiště směr Hostivice > Praha (7: - 8:) směr Praha > Hostivice (17: - 18:) Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice P Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

84 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení trať 12 odb. Letiště 122 úsek počet cestujících za den (oba směry) z toho letištní cestující z toho ostatní cestující počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod průměr / spoj počet cestujících za šp. hod Tab: Průměrná špičková obsazenost vlaků ve špičce var. J5, rok 223 počet spojů za šp. hod průměr / spoj směr Kladno > Praha (7: - 8:) směr Praha > Kladno (17: - 18:) Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec směr Letiště > Praha (16: - 17:) směr Praha > Letiště (8: - 9:) Hostivice - Letiště směr Kladno > Letiště (7: - 8:) směr Letiště > Kladno (16: - 17:) Jeneč - Letiště směr Hostivice > Praha (7: - 8:) směr Praha > Hostivice (17: - 18:) Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice J5 trať 12 odb. Letiště 122 úsek počet cestujících za den (oba směry) z toho letištní cestující z toho ostatní cestující počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod průměr / spoj počet cestujících za šp. hod Tab: Průměrná špičková obsazenost vlaků ve špičce var. J5, rok 252 počet spojů za šp. hod průměr / spoj směr Kladno > Praha (7: - 8:) směr Praha > Kladno (17: - 18:) Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec směr Letiště > Praha (16: - 17:) směr Praha > Letiště (8: - 9:) Hostivice - Letiště směr Kladno > Letiště (7: - 8:) směr Letiště > Kladno (16: - 17:) Jeneč - Letiště směr Hostivice > Praha (7: - 8:) směr Praha > Hostivice (17: - 18:) Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice J5 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

85 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení trať 12 odb. Letiště 122 úsek počet cestujících za den (oba směry) z toho letištní cestující z toho ostatní cestující počet cestujících za šp. hod 223 R2spoj počet spojů za šp. hod průměr / spoj počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod Tab: Průměrná špičková obsazenost vlaků ve špičce var. R2spoj, rok 223 průměr / spoj směr Kladno > Praha (7: - 8:) směr Praha > Kladno (17: - 18:) Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - Jeneč , ,5 393 Jeneč - Pavlov , ,5 358 Pavlov - Unhošť , ,5 352 Unhošť - Pletený Újezd , ,5 341 Pletený Újezd - Kladno hl.n , ,5 339 Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec směr Letiště > Praha (16: - 17:) směr Praha > Letiště (17: - 18:) Ruzyně - Dlouhá Míle směr Letiště > Praha (16: - 17:) směr Praha > Letiště (8: - 9:) Dlouhá Míle - Letiště směr Hostivice > Praha (7: - 8:) směr Praha > Hostivice (17: - 18:) Smíchovské nádr. - Žvahov , ,5 121 Žvahov - Jinonice , ,5 121 Jinonice - Cibulka , ,5 121 Cibulka - Stodůlky , ,5 138 Stodůlky - Zličín , ,5 138 Zličín - Hostivice-Sadová , ,5 176 Hostivice-Sadová - Hostivice , ,5 178 trať 12 odb. Letiště 122 úsek počet cestujících za den (oba směry) z toho letištní cestující z toho ostatní cestující počet cestujících za šp. hod 252 R2spoj počet spojů za šp. hod průměr / spoj počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod Tab: Průměrná špičková obsazenost vlaků ve špičce var. R2spoj, rok 252 průměr / spoj směr Kladno > Praha (7: - 8:) směr Praha > Kladno (17: - 18:) Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - Jeneč , ,5 417 Jeneč - Pavlov , ,5 38 Pavlov - Unhošť , ,5 369 Unhošť - Pletený Újezd , ,5 359 Pletený Újezd - Kladno hl.n , ,5 357 Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec směr Letiště > Praha (16: - 17:) směr Praha > Letiště (17: - 18:) Ruzyně - Dlouhá Míle směr Letiště > Praha (16: - 17:) směr Praha > Letiště (8: - 9:) Dlouhá Míle - Letiště směr Hostivice > Praha (7: - 8:) směr Praha > Hostivice (17: - 18:) Smíchovské nádr. - Žvahov , ,5 138 Žvahov - Jinonice , ,5 157 Jinonice - Cibulka , ,5 157 Cibulka - Stodůlky , ,5 172 Stodůlky - Zličín , ,5 172 Zličín - Hostivice-Sadová , ,5 198 Hostivice-Sadová - Hostivice , ,5 2 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

86 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení trať 12 odb. Letiště 122 úsek počet cestujících za den (oba směry) z toho letištní cestující z toho ostatní cestující počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod průměr / spoj počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod Tab: Průměrná špičková obsazenost vlaků ve špičce var. J1stř, rok 223 průměr / spoj směr Kladno > Praha (7: - 8:) směr Praha > Kladno (17: - 18:) Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - Jeneč , ,5 416 Jeneč - Pavlov , ,5 375 Pavlov - Unhošť , ,5 368 Unhošť - Pletený Újezd , ,5 356 Pletený Újezd - Kladno hl.n , ,5 354 Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec směr Letiště > Praha (16: - 17:) směr Praha > Letiště (8: - 9:) Hostivice - Letiště směr Hostivice > Praha (7: - 8:) směr Praha > Hostivice (17: - 18:) Smíchovské nádr. - Žvahov , ,5 117 Žvahov - Jinonice , ,5 117 Jinonice - Cibulka , ,5 117 Cibulka - Stodůlky , ,5 134 Stodůlky - Zličín , ,5 134 Zličín - Hostivice-Sadová , ,5 174 Hostivice-Sadová - Hostivice , , J1stř trať 12 odb. Letiště 122 úsek počet cestujících za den (oba směry) z toho letištní cestující z toho ostatní cestující počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod průměr / spoj počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod Tab: Průměrná špičková obsazenost vlaků ve špičce var. J1stř, rok 252 průměr / spoj směr Kladno > Praha (7: - 8:) směr Praha > Kladno (17: - 18:) Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - Jeneč , ,5 445 Jeneč - Pavlov , ,5 4 Pavlov - Unhošť , ,5 387 Unhošť - Pletený Újezd , ,5 376 Pletený Újezd - Kladno hl.n , ,5 373 Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec směr Letiště > Praha (16: - 17:) směr Praha > Letiště (8: - 9:) Hostivice - Letiště směr Hostivice > Praha (7: - 8:) směr Praha > Hostivice (17: - 18:) Smíchovské nádr. - Žvahov , ,5 139 Žvahov - Jinonice , ,5 148 Jinonice - Cibulka , ,5 148 Cibulka - Stodůlky , ,5 164 Stodůlky - Zličín , ,5 164 Zličín - Hostivice-Sadová , ,5 197 Hostivice-Sadová - Hostivice , , J1stř Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

87 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení trať 12 odb. Letiště 122 trať 12 odb. Letiště 122 úsek počet cestujících za den (oba směry) z toho letištní cestující z toho ostatní cestující počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod průměr / spoj počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod Tab: Průměrná špičková obsazenost vlaků ve špičce var. R1stř, rok 223 Tab: Průměrná špičková obsazenost vlaků ve špičce var. R1stř, rok 252 průměr / spoj směr Kladno > Praha (7: - 8:) směr Praha > Kladno (17: - 18:) Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - Jeneč , ,5 384 Jeneč - Pavlov , ,5 344 Pavlov - Unhošť , ,5 337 Unhošť - Pletený Újezd , ,5 325 Pletený Újezd - Kladno hl.n , ,5 323 Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec směr Letiště > Praha (7: - 8:) směr Praha > Letiště (17: - 18:) Ruzyně - Dlouhá Míle směr Letiště > Praha (16: - 17:) směr Praha > Letiště (8: - 9:) Dlouhá Míle - Letiště směr Hostivice > Praha (7: - 8:) směr Praha > Hostivice (17: - 18:) Smíchovské nádr. - Žvahov , ,5 121 Žvahov - Jinonice , ,5 121 Jinonice - Cibulka , ,5 121 Cibulka - Stodůlky , ,5 136 Stodůlky - Zličín , ,5 136 Zličín - Hostivice-Sadová , ,5 156 Hostivice-Sadová - Hostivice , ,5 151 úsek počet cestujících za den (oba směry) z toho letištní cestující z toho ostatní cestující počet cestujících za šp. hod 223 R1stř počet spojů za šp. hod průměr / spoj počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod průměr / spoj směr Kladno > Praha (7: - 8:) směr Praha > Kladno (17: - 18:) Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - Jeneč , ,5 411 Jeneč - Pavlov , ,5 368 Pavlov - Unhošť , ,5 356 Unhošť - Pletený Újezd , ,5 345 Pletený Újezd - Kladno hl.n , ,5 342 Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec směr Letiště > Praha (7: - 8:) směr Praha > Letiště (17: - 18:) Ruzyně - Dlouhá Míle směr Letiště > Praha (16: - 17:) směr Praha > Letiště (17: - 18:) Dlouhá Míle - Letiště směr Hostivice > Praha (7: - 8:) směr Praha > Hostivice (17: - 18:) Smíchovské nádr. - Žvahov , ,5 143 Žvahov - Jinonice , ,5 15 Jinonice - Cibulka , ,5 15 Cibulka - Stodůlky , ,5 164 Stodůlky - Zličín , ,5 164 Zličín - Hostivice-Sadová , ,5 177 Hostivice-Sadová - Hostivice , , R1stř Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

88 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení trať 12 odb. Letiště 122 trať 12 odb. Letiště 122 úsek počet cestujících za den (oba směry) z toho letištní cestující z toho ostatní cestující počet cestujících za šp. hod 223 R1spěš počet spojů za šp. hod průměr / spoj počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod Tab: Průměrná špičková obsazenost vlaků ve špičce var. R1spěš, rok 223 Tab: Průměrná špičková obsazenost vlaků ve špičce var. R1spěš, rok 252 průměr / spoj směr Kladno > Praha (7: - 8:) směr Praha > Kladno (17: - 18:) Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - Jeneč , ,5 275 Jeneč - Pavlov , ,5 25 Pavlov - Unhošť , ,5 246 Unhošť - Pletený Újezd , ,5 238 Pletený Újezd - Kladno hl.n , ,5 237 Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec směr Letiště > Praha (7: - 8:) směr Praha > Letiště (17: - 18:) Ruzyně - Dlouhá Míle směr Letiště > Praha (16: - 17:) směr Praha > Letiště (8: - 9:) Dlouhá Míle - Letiště směr Hostivice > Praha (7: - 8:) směr Praha > Hostivice (17: - 18:) Smíchovské nádr. - Žvahov , ,5 114 Žvahov - Jinonice , ,5 114 Jinonice - Cibulka , ,5 114 Cibulka - Stodůlky , ,5 127 Stodůlky - Zličín , ,5 127 Zličín - Hostivice-Sadová , ,5 152 Hostivice-Sadová - Hostivice , ,5 157 úsek počet cestujících za den (oba směry) z toho letištní cestující z toho ostatní cestující počet cestujících za šp. hod 252 R1spěš počet spojů za šp. hod průměr / spoj počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod průměr / spoj směr Kladno > Praha (7: - 8:) směr Praha > Kladno (17: - 18:) Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - Jeneč , ,5 293 Jeneč - Pavlov , ,5 266 Pavlov - Unhošť , ,5 258 Unhošť - Pletený Újezd , ,5 25 Pletený Újezd - Kladno hl.n , ,5 248 Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec směr Letiště > Praha (7: - 8:) směr Praha > Letiště (17: - 18:) Ruzyně - Dlouhá Míle směr Letiště > Praha (16: - 17:) směr Praha > Letiště (8: - 9:) Dlouhá Míle - Letiště směr Hostivice > Praha (7: - 8:) směr Praha > Hostivice (17: - 18:) Smíchovské nádr. - Žvahov , ,5 135 Žvahov - Jinonice , ,5 138 Jinonice - Cibulka , ,5 138 Cibulka - Stodůlky , ,5 15 Stodůlky - Zličín , ,5 15 Zličín - Hostivice-Sadová , ,5 17 Hostivice-Sadová - Hostivice , ,5 175 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

89 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení trať 12 odb. Letiště 122 úsek počet cestujících za den (oba směry) z toho letištní cestující z toho ostatní cestující počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod průměr / spoj počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod Tab: Průměrná špičková obsazenost vlaků ve špičce var. R1vyp, rok 223 průměr / spoj směr Kladno > Praha (7: - 8:) směr Praha > Kladno (17: - 18:) Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - Jeneč , ,5 384 Jeneč - Pavlov , ,5 346 Pavlov - Unhošť , ,5 34 Unhošť - Pletený Újezd , ,5 327 Pletený Újezd - Kladno hl.n , ,5 327 Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec směr Letiště > Praha (7: - 8:) směr Praha > Letiště (17: - 18:) Ruzyně - Dlouhá Míle směr Letiště > Praha (16: - 17:) směr Praha > Letiště (8: - 9:) Dlouhá Míle - Letiště směr Hostivice > Praha (7: - 8:) směr Praha > Hostivice (17: - 18:) Smíchovské nádr. - Žvahov , ,5 116 Žvahov - Jinonice , ,5 116 Jinonice - Cibulka , ,5 116 Cibulka - Stodůlky , ,5 129 Stodůlky - Zličín , ,5 129 Zličín - Hostivice-Sadová , ,5 161 Hostivice-Sadová - Hostivice , , R1vyp trať 12 odb. Letiště 122 úsek počet cestujících za den (oba směry) z toho letištní cestující z toho ostatní cestující počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod průměr / spoj počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod Tab: Průměrná špičková obsazenost vlaků ve špičce var. R1vyp, rok 252 průměr / spoj směr Kladno > Praha (7: - 8:) směr Praha > Kladno (17: - 18:) Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - Jeneč , ,5 412 Jeneč - Pavlov , ,5 37 Pavlov - Unhošť , ,5 359 Unhošť - Pletený Újezd , ,5 346 Pletený Újezd - Kladno hl.n , ,5 346 Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec směr Letiště > Praha (7: - 8:) směr Praha > Letiště (17: - 18:) Ruzyně - Dlouhá Míle směr Letiště > Praha (16: - 17:) směr Praha > Letiště (8: - 9:) Dlouhá Míle - Letiště směr Hostivice > Praha (7: - 8:) směr Praha > Hostivice (17: - 18:) Smíchovské nádr. - Žvahov , ,5 136 Žvahov - Jinonice , ,5 14 Jinonice - Cibulka , ,5 14 Cibulka - Stodůlky , ,5 152 Stodůlky - Zličín , ,5 152 Zličín - Hostivice-Sadová , ,5 18 Hostivice-Sadová - Hostivice , , R1vyp Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

90 trať 12 odb. Letiště 122 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno úsek počet cestujících za den (oba směry) z toho letištní cestující z toho ostatní cestující počet cestujících za šp. hod 223 J5mod počet spojů za šp. hod průměr / spoj A.2. Vyhodnocení počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod průměr / spoj směr Kladno > Praha (7: - 8:) směr Praha > Kladno (17: - 18:) Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec směr Letiště > Praha (16: - 17:) směr Praha > Letiště (8: - 9:) Hostivice - Letiště směr Kladno > Letiště (7: - 8:) směr Letiště > Kladno (16: - 17:) Jeneč - Letiště směr Hostivice > Praha (7: - 8:) směr Praha > Hostivice (17: - 18:) Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice Tab: Průměrná špičková obsazenost vlaků ve špičce var. J5mod, rok 223 trať 12 odb. Letiště 122 úsek počet cestujících za den (oba směry) z toho letištní cestující z toho ostatní cestující počet cestujících za šp. hod 252 J5mod počet spojů za šp. hod průměr / spoj počet cestujících za šp. hod počet spojů za šp. hod průměr / spoj směr Kladno > Praha (7: - 8:) směr Praha > Kladno (17: - 18:) Bubny - Výstaviště Výstaviště - Dejvice Dejvice - Veleslavín Veleslavín - Liboc Liboc - Ruzyně Ruzyně - Hostivice Hostivice - Jeneč Jeneč - Pavlov Pavlov - Unhošť Unhošť - Pletený Újezd Pletený Újezd - Kladno hl.n Kladno hl.n. - Kladno město Kladno město - Kladno-Ostrovec směr Letiště > Praha (16: - 17:) směr Praha > Letiště (8: - 9:) Hostivice - Letiště směr Kladno > Letiště (7: - 8:) směr Letiště > Kladno (16: - 17:) Jeneč - Letiště směr Hostivice > Praha (7: - 8:) směr Praha > Hostivice (17: - 18:) Smíchovské nádr. - Žvahov Žvahov - Jinonice Jinonice - Cibulka Cibulka - Stodůlky Stodůlky - Zličín Zličín - Hostivice-Sadová Hostivice-Sadová - Hostivice Tab: Průměrná špičková obsazenost vlaků ve špičce var. J5mod, rok 252 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

91 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Z důvodu značné směrové rozdílnosti denních variací je ve všech variantách dosahována vyšší průměrná špičková obsazenost vlaku v ranní špičce ve směru do Prahy. Konkrétní hodnoty závisí na počtu cestujících a na počtu spojů. V úseku Ruzyně Masarykovo nádraží bude největší špičková obsazenost vlaků ve variantě R2spoj, kde je uvažováno se spojováním souprav ve stanici Praha-Ruzyně (cca cestujících na vlak v roce 223 a cestujících na vlak v roce 252). Ve variantě J5 je průměrná špičková obsazenost na tomto úseku cca cestujících na vlak v roce 223 a cestujících na vlak v roce 252, ve variantě J5mod cca cestujících na vlak v roce 223 a cestujících na vlak v roce 252, v ostatních variantách cca cestujících na vlak v roce a 4 54 cestujících na vlak v roce 252. V úseku Kladno Ruzyně bude dosahováno ve variantách R1, R1stř, R1vyp, R2spoj a J1stř špičkové obsazenosti v rozmezí cca 53 7 cestujících na vlak v roce 223 a cca cestujících na vlak v roce 252. Ve zbývajících variantách bude špičková obsazenost cca cestujících na vlak v roce 223 a cca cestujících na vlak v roce 252. Na trati č. 122 bude nejvyšší špičková obsazenost vlaků v průměru 16 3 cestujících na vlak v roce 223 a cestujících na vlak v roce 252, přičemž nejvyšší špičková obsazenost vlaku bude ve variantě P a nejnižší ve variantě J5. Z analýzy denních variací počtu přepravených cestujících v průběhu pracovního dne na současných elektrizovaných tratích vstupujících do Prahy (např. od Kolína, resp. Benešova) vyplývá ráno ve směru na Prahu ještě výraznější špička, až 25, výjimečně 3 % z přepravního proudu. Takovou špičku lze očekávat především u linek z Kladna, méně u letištních linek. Více je uvedeno v příslušné kapitole Výhledový vozový park v části dokumentace A.1. Průvodní a technická část ANALÝZA VARIANT PROGNÓZY LETIŠTĚ Jak bylo uvedeno v kapitole Dopravní prognóza, pro účely dopravního modelu je uvažováno s prognózou letecké přepravy dle Dopravní sektorové strategie ve středním scénáři vývoje. Kromě tohoto scénáře je v Dopravní sektorové strategii uvedena i prognóza vývoje podle nízkého a vysokého scénáře. Protože rozvoj letiště je zcela klíčový pro výsledné počty cestujících na celé síti hromadné dopravy a především na železničních tratích č. 12 a 122, bylo pro projektovou variantu J5 vypočteno zatížení pro oba krajní scénáře prognózy letiště. To umožňuje posoudit vliv rozvoje letiště na zatížení železničních tratí č. 12 a 122. Pokud bude rozvoj letiště odpovídat nízkému scénáři (dle SeStra 2), dojde na obou železničních tratích k poklesu počtu cestujících oproti scénáři Trend. V úseku Bubny Ruzyně bude tento pokles cca 9 1 %. V úseku Ruzyně Hostivice činí pokles cestujících 15 %, v úseku Hostivice odbočka Jeneček 23,2 %. Na trati č. 122 je pokles počtu cestujících výraznější a činí cca 26 % v úseku Smíchovské nádraží Zličín a cca 32,5 % v úseku Zličín Hostivice. K největšímu poklesu dochází na odbočce Jeneček vedoucí k letišti, kde je počet cestujících nižší o 48,5 %. V úseku Jeneč Kladno pokles nepřesahuje 5 %. V případě vysokého scénáře rozvoje letiště dojde naopak na železničních tratích k nárůstu počtu cestujících. V úseku Bubny Ruzyně bude tento nárůst činit 5,6 6,1 %. V úseku Ruzyně Hostivice naroste počet cestujících o 9,4 %, v úseku Hostivice odbočka Jeneček o Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

92 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení 14 %. Na trati č. 122 mezi Smíchovem a Hostivicí naroste počet cestujících o 14,5 14,9 % v úseku Smíchovské nádraží Zličín a o 18,6 % v úseku Zličín Hostivice. Na odbočce mezi Jenečkem a letištěm dojde k nejvyššímu nárůstu, konkrétně o cca 29 %. Ve zbývajícím úseku tratě č. 12 mezi Jenčí a Kladnem naroste počet cestujících o max. 3 % PROFILOVÉ INTENZITY Protože železniční trať č. 12 je vedena radiálně do centra Prahy, bude mít její využití vliv i na ostatní souběžné trasy hromadné dopravy i na počet vozidel na paralelních komunikacích. Kvůli porovnání vlivu železnice na tyto paralelní trasy byly zhodnoceny počty cestujících na těchto trasách v závislosti na variantě projektu. Profily jsou umístěny na řezu, který je veden severojižním směrem od Červeného Vrchu přes Břevnov, Košíře do Jinonic (viz následující obrázek). Obr: 37. Analyzované profily, podklad dopravní model, mapový podklad OpenStreetMap. Počty cestujících a vozidel individuální dopravy v těchto vybraných profilech pro všechny varianty jsou uvedeny v následujících tabulkách. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

93 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Veřejná hromadná doprava [počet cestujících za den] Ind. autom. dopr. [všechna voz. za den] rok / scénář komunikace úsek subsystém 223 / trať 217 R1 R1spěš R1vyp R1stř R1mod R2spoj J1stř J5 J5mod P metro A Bořislavka - Nádraží Veleslavín metro Evropská Červený Vrch - Nádraží Veleslavín tramvaj městský bus bus mimo PID bus ČD CELKEM trať č. 12 Dejvice - Veleslavín vlak Na Petřinách Větrník - Vojenská nemocnice tramvaj Bělohorská Říčanova - Břevnovský klášter tramvaj městský bus bus mimo PID CELKEM tramvaj Plzeňská Kotlářka - Kavalírka městský bus CELKEM metro B Jinonice - Radlická metro trať č. 122 Konvářka - Jinonice vlak CELKEM VHD ZA VŠECHNY PROFILY Evropská Nádraží Veleslavín - Alžírská Na Petřinách Ankarská - Stamicova IAD Bělohorská Tomanova - Patočkova Plzeňská Pod Kotlářkou - Musílkova CELKEM IAD ZA VŠECHNY PROFILY Tab: Počet cestujících a vozidel individuální dopravy na vybraných profilech v letech 217 a 223 (oba směry za 24 hod) Veřejná hromadná doprava [počet cestujících za den] Ind. autom. dopr. [všechna voz. za den] komunikace / trať úsek subsystém R1 R1spěš R1vyp R1stř R1mod R2spoj J1stř J5 J5mod P metro A Bořislavka - Nádraží Veleslavín metro Evropská rok / scénář 252 tramvaj městský bus bus mimo PID bus ČD 1 7 CELKEM trať č. 12 Dejvice - Veleslavín vlak Na Petřinách Větrník - Vojenská nemocnice tramvaj Bělohorská Červený Vrch - Nádraží Veleslavín Říčanova - Břevnovský klášter tramvaj městský bus bus mimo PID CELKEM tramvaj Plzeňská Kotlářka - Kavalírka městský bus CELKEM metro B Jinonice - Radlická metro trať č. 122 Konvářka - Jinonice vlak CELKEM VHD ZA VŠECHNY PROFILY Evropská Nádraží Veleslavín - Alžírská Na Petřinách Ankarská - Stamicova IAD Bělohorská Tomanova - Patočkova Plzeňská Pod Kotlářkou - Musílkova CELKEM IAD ZA VŠECHNY PROFILY Tab: Počet cestujících a vozidel individuální dopravy na vybraných profilech v roce 252 (oba směry za 24 hod) Z tabulek vyplývá, že celkový počet cestujících na hlavních radiálních trasách hromadné dopravy bude v roce 217 necelých 29 tis. za den. V roce 223 dojde k nárůstu na necelých 324 tis. cestujících za den ve variantě bez projektu. V projektových variantách se celkový počet pohybuje kolem 335 tis. cestujících za den. V roce 252 dojde k dalšímu nárůstu počtu cestujících na radiálních trasách, konkrétně na cca 351 tis. za den ve variantě bez projektu. V projektových variantách je počet cestujících cca 362 tis. cestujících za den. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

94 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Nárůst počtu cestujících oproti variantě bez projektu je dán větší atraktivitou hromadné dopravy po modernizaci tratě a přesunem z individuální dopravy (včetně P+R). V jednotlivých profilech se počet cestujících liší v závislosti na variantě, dochází však pouze k přesunu cestujících mezi jednotlivými radiálními trasami, což je potvrzeno konstantním celkovým počtem cestujících v celém řezu. Součet vozidel IAD na čtyřech vybraných profilech bude dosahovat v roce 217 cca 131 tis. vozidel za den. V roce 223 dojde ve variantě bez projektu k nárůstu počtu vozidel na cca 135,5 tis. za den. Vlivem projektu a zatraktivnění spojení VHD dojde k poklesu počtu osobních vozidel, celkový součet na profilech bude v projektových variantách necelých 131 tis. vozidel za den. V roce 252 dojde na sledovaných profilech celkově k výraznému poklesu počtu vozidel, neboť se předpokládá zprovoznění kompletní komunikační sítě Prahy dle ÚP. Plánované stavby, především SOKP, Břevnovská a Radlická radiála, na sebe převezmou značnou část intenzit ze současných komunikací. Ve variantě bez projektu bude součet vozidel na sledovaných profilech necelých 78,5 tis. za den, v projektových variantách cca 76,5 tis. za den VZTAHY KLADNO PRAHA Zcela zásadní vliv na počty cestujících v řešené oblasti mají vztahy mezi Kladnem a Prahou, které se dnes odehrávají v naprosté většině autobusy. Modernizací železniční tratě dojde ke zvýšení cestovní rychlosti a přesunu části těchto vztahů z autobusů na železnici. V následujících tabulkách jsou porovnány počty cestujících ve vlacích a v autobusech hromadné dopravy a počet vozidel individuální dopravy mezi Kladnem a hranicí Prahy. Konkrétně se jedná o profil mezi Pavlovem a Jenčí na železniční trati č. 12, na rychlostní silnici R6 v úseku Jeneč Fialka a mezi Lidicemi a rychlostní silnicí R7 na silnici I/61. rok / scénář subsystém úsek R1 R1spěš R1vyp R1stř R1mod R2spoj J1stř J5 J5mod P vlak Jeneč - Pavlov autobus Lidice - Makotřasy CELKEM VHD ZA OBA PROFILY Jeneč - Fialka IAD Lidice - Makotřasy CELKEM IAD ZA OBA PROFILY Tab: Počet cestujících a vozidel individuální dopravy na vybraných profilech mezi Kladnem a Prahou v letech 217 a 223 (oba směry za 24 hod). Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

95 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení rok / scénář subsystém úsek 252 R1 R1spěš R1vyp R1stř R1mod R2spoj J1stř J5 J5mod P vlak Jeneč - Pavlov autobus Lidice - Makotřasy CELKEM VHD ZA OBA PROFILY IAD Jeneč - Fialka Lidice - Makotřasy CELKEM IAD ZA OBA PROFILY Tab: Počet cestujících a vozidel individuální dopravy na vybraných profilech mezi Kladnem a Prahou v roce 252 (oba směry za 24 hod). Součet cestujících ve VHD na obou profilech mezi Prahou a Kladnem bude v roce 217 cca 29 tis. za den. V roce 223 naroste tato hodnota na cca 31,7 tis. ve variantě bez projektu, ve variantách s projektem se pohybuje v rozmezí 35,3 37 tis. V roce 252 ve variantě bez projektu je součet cestujících na obou trasách cca 34,5 tis. za den, v projektových variantách se pohybuje v rozmezí 37,8 39,7 tis. za den. Počet vozidel individuální dopravy na dvou sledovaných profilech bude v roce 217 cca 39 tis. za den. V roce 223 ve variantě bez projektu dojde k nárůstu počtu vozidel na cca 41,6 tis. za den. V projektových variantách, vlivem přesunu cestujících na vlak, poklesne počet vozidel v součtu o necelé 2 tis. za den. V roce 252 bude ve variantě bez projektu na obou profilech v součtu cca 47,3 tis. vozidel za den, v projektových variantách bude součet o necelé 2 tis. vozidel za den nižší MODAL SPLIT LETIŠTĚ Dělba přepravní práce pro vztahy z/na Letiště v současném stavu vychází z výsledků Komplexního dopravního průzkumu ve veřejné části Letiště Praha/Ruzyně (Czech Consult, 212). Ve výhledu bude dělba přepravní práce ovlivněna realizací zprovozněním železničního spojení Praha Kladno / Letiště, čímž dojde k převedení některých cestujících z osobních automobilů na systém VHD a hlavně k výraznému převodu z autobusů na vlak. V roce 252 bude Letiště (areál sever) generovat přibližně 93 tis. cestujících oběma směry za den. Ve variantě bez projektu bude cca 67,7 tis. osob využívat osobní automobily a necelých 25 tis. osob systém VHD. Realizací projektu dojde k převedení části cestujících z osobních vozidel na VHD. Úbytek osobních vozidel bude činit cca 6 9 vozidel (dle varianty), což odpovídá přibližně osob za den. Ve variantě bez projektu bude dělba přepravní práce mezi osobními vozidly a VHD cca 73 : 27. V projektových variantách se dělba přepravní práce nepatrně změní ve prospěch VHD, ale pouze o 1,2 1,8 procentního bodu. Výrazně se však změní dělba přepravní práce mezi jednotlivými subsystémy VHD. Ve variantě bez projektu využívá cca 23 % všech osob pro cesty z/na Letiště městského autobusu, cca 1,8 % autobusové linky AE a cca 2,1 % neintegrovaných autobusů. V projektových variantách klesne podíl osob v městských autobusech na cca 6,4 8,3 %, linka AE bude zrušena a v neintegrovaných autobusech na Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

96 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení cca 1 1,6 % (kromě varianty R2spoj s 2 %). Podíl osob využívajících vlak se bude pohybovat v rozmezí cca %. Podrobné hodnoty o dělbě přepravní práce jsou uvedeny v následující tabulce. Osobní Osoby za den Podíl osob Varianta vozidla Bus celkem celkem Bus celkem OV Bus MHD Bus PID Bus AE vlak OV Bus MHD Bus PID Bus AE vlak za den ostatní VHD VHD+OV ostatní VHD Bez ,1% 22,9%,1% 2,1% 1,8%,% 26,9% R ,8% 7,6%,1% 1,6%,% 19,% 28,2% R1spěš ,8% 7,6%,1% 1,5%,% 19,% 28,2% R1vyp ,3% 7,4%,1% 1,5%,% 19,7% 28,7% R1stř ,9% 7,5%,1% 1,6%,% 19,% 28,1% R1mod ,3% 7,5%,1% 1,5%,% 19,7% 28,7% R2spoj ,8% 8,2%,1% 2,%,% 17,9% 28,2% J1stř ,9% 8,3%,1% 1,6%,% 18,2% 28,1% J ,6% 7,5%,1% 1,2%,% 19,6% 28,4% J5mod ,3% 7,2%,1% 1,%,% 2,4% 28,7% P ,3% 6,4%,% 1,1%,% 21,1% 28,7% Tab: Dělba přepravní práce pro letištní vztahy NAPOJENÍ LETIŠTĚ NA DÁLKOVÉ VLAKY Jedním z cílů projektu je přímé napojení letiště pro cestující, příjíždějící dálkovými vlaky. To je řešeno buď přestupem ve stanici Hlavní nádraží na spěšné letištní linky vedené po trati č. 122 anebo přestupem na regionální vlaky pomocí travelátoru mezi Hlavním a Masarykovým nádražím. Ze současných průzkumů a z dopravního modelu vyplývá, že tyto vztahy budou tvořit pouze malé procento všech vztahů na letiště. Celkový objem vztahů mezi letištěm Praha/Ruzyně a dálkovými vlaky (neintegrované R, Ex, IC, EC, SC ve směrech Pardubice, Č. Budějovice, Ústí nad Labem, Plzeň a Hradec Králové) bude ve výhledu roku 223 činit cca 15 cestujících za 24 hodin oběma směry. V roce 252 počet těchto cestujících naroste na cca 2. Procentuální podíl letištních cestujících dle jednotlivých hlavních směrů je následující: Trať č. 1 (11) směr Pardubice: 37 % Trať č. 22 (221) směr České Budějovice: 1 % Trať č. 9 (91) směr Ústí nad Labem: 15,5 % Trať č. 17 (171) směr Plzeň: 16,5 % Trať č. 2 (231) směr Hradec Králové: 21 % Tito cestující budou pro cesty na/z letiště využívat buď zrychlenou linku R55 po trati č. 122 nebo travelátor mezi Hlavním a Masarykovým nádražím s využitím regionálních vlakových linek. Ve variantách, ve kterých je dálkové spojení řešeno pomocí travelátoru mezi Hlavním a Masarykovým nádražím, využije z dálkových vztahů travelátor cca % cestujících, ve variantách R1stř a J1stř dokonce cca 7 73 % cestujících. Zbytek využije pro cestu na/z letiště jiného spojení. Ve variantách se zrychlenou linkou R55 po trati č. 122 se těmito vlaky bude realizovat cca 43 % dálkových vztahů ve variantě P a cca 65 % ve variantách J5 a J5mod. Doplněk do 1 % opět tvoří vztahy odehrávající se jinudy. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

97 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení ANALÝZA JÍZDNÍCH DOB Analýza cestovních dob je provedena pro typické relace mezi Prahou, Kladnem a Letištěm ve všech variantách. Porovnávána je čistá jízdní doba a vnímaná cestovní doba. Čistá jízdní doba obsahuje pouze dobu od nástupu do prvního spoje (resp. osobního vozidla) do příjezdu posledního použitého spoje do koncové zastávky (resp. osobního vozidla do cíle). V případě VHD jde tedy o dobu strávenou v jednotlivých vozidlech + dobu potřebnou na přestup. Pro výpočet vnímané cestovní doby VHD je použito stejné nastavení jako při výpočtu zatížení v dopravním modelu. Vnímaná cestovní doba (VHD) = 1 x čistá doba strávená ve všech vozidlech VHD + 2 x suma všech pěších cest + 1,5 x doba čekání na první spoj + 1,5 x doba čekání na spoj při přestupu + 3 x počet přestupů. Vnímaná cestovní doba v IAD je vypočtena stejným způsobem jako při výpočtu převedené dopravy z IAD na VHD, tedy jako 1,2násobek doby strávené ve vozidle, která je navýšena o 12 minut paušálně pro každý vztah (z důvodu např. parkování atd.). Navíc je vnímaná cestovní doba navýšena ještě více z důvodu regulace a zpoplatnění parkování v určitém území. To se týká parkování přímo v areálu Letiště Ruzyně a dále v oblasti širšího centra Prahy v místech se zavedenými parkovacími zónami. POSTUP VÝPOČTU Čistá jízdní doba a vnímaná cestovní doba jsou vypočteny přímo v dopravním modelu vždy mezi dvěma dopravními zónami. Na území města Kladna byly vybrány 3 dopravní zóny (Nádraží, Kladno-střed a U Pražské ulice), na území Prahy 4 dopravní zóny (Masarykovo nádraží, Jindřišský obvod, Smíchovské nádraží a Dejvická), Letiště je představováno jednou dopravní zónou. Mezi každými dvěma dopravními zónami existuje několik možných cest s různou délkou, dobou jízdy a impedancí. Výsledná čistá jízdní doba a vnímaná cestovní doba je vypočtena jako průměr z 1 % cest s nejnižší impedancí a pro porovnání i jako průměr z 5 % cest s nejnižší impedancí. První hodnoty více odpovídají nejrychlejšímu spojení, druhé hodnoty se blíží k průměrné délce spojení. Hodnoty čisté jízdní doby i vnímané cestovní doby ve všech aktivních variantách jsou porovnány s hodnotami ve variantě bez projektu. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

98 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení z do Čistá jízdní doba [min] Rozdíl oproti variantě bez projektu [min] obec název ZSJ č. ZSJ obec název ZSJ č. ZSJ IAD bez R1 R1spěš R1vyp R1stř R1mod R2spoj J1stř J5 J5mod P R1 R1spěš R1vyp R1stř R1mod R2spoj J1stř J5 J5mod P Masarykovo nádraží Praha Jindřišský obvod 7 Letiště Letiště-sever Smíchovské nádraží Dejvická Kladno-střed Praha Masarykovo nádraží 6 Jindřišský obvod 7 Nádraží U Pražské ulice Kladno-střed Nádraží U Pražské ulice Kladno Kladno-střed Smíchovské nádraží 166 Nádraží U Pražské ulice Kladno-střed Dejvická 278 Nádraží U Pražské ulice Masarykovo nádraží Letiště Letiště-sever 2552 Praha Jindřišský obvod Smíchovské nádraží Dejvická Kladno-střed Letiště Letiště-sever 2552 Kladno Nádraží U Pražské ulice Masarykovo nádraží Kladno-střed Jindřišský obvod Smíchovské nádraží Dejvická Masarykovo nádraží Jindřišský obvod Kladno Nádraží Praha Smíchovské nádraží Dejvická Masarykovo nádraží U Pražské ulice Jindřišský obvod Smíchovské nádraží Dejvická Kladno-střed Kladno Nádraží Letiště Letiště-sever U Pražské ulice Tab: Čisté jízdní doby průměr z 1 % cest s nejnižší impedancí Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

99 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení obec název ZSJ č. ZSJ obec název ZSJ č. ZSJ bez R1 R1spěš R1vyp R1stř R1mod R2spoj J1stř J5 J5mod P R1 R1spěš R1vyp R1stř R1mod R2spoj J1stř J5 J5mod P Masarykovo nádraží Jindřišský obvod Praha Letiště Letiště-sever 2552 Praha Letiště Letiště Smíchovské nádraží Dejvická Kladno-střed Masarykovo nádraží Jindřišský obvod Smíchovské nádraží Dejvická Letiště-sever Letiště-sever Kladno-střed Kladno Nádraží U Pražské ulice z do Nádraží U Pražské ulice Kladno-střed Nádraží U Pražské ulice Kladno Kladno-střed Nádraží U Pražské ulice Kladno-střed Nádraží U Pražské ulice Masarykovo nádraží Jindřišský obvod Praha Smíchovské nádraží Dejvická Kladno-střed Kladno Nádraží U Pražské ulice Masarykovo nádraží Jindřišský obvod Smíchovské nádraží Dejvická Masarykovo nádraží Jindřišský obvod Praha Čistá jízdní doba [min] Rozdíl oproti variantě bez projektu [min] Smíchovské nádraží Dejvická Masarykovo nádraží Jindřišský obvod Smíchovské nádraží Dejvická Kladno-střed Kladno Nádraží Letiště Letiště-sever U Pražské ulice Tab: Čisté jízdní doby průměr z 5 % cest s nejnižší impedancí Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

100 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení z do Vnímaná cestovní doba [min] Rozdíl oproti variantě bez projektu [min] obec název ZSJ č. ZSJ obec název ZSJ č. ZSJ IAD bez R1 R1spěš R1vyp R1stř R1mod R2spoj J1stř J5 J5mod P R1 R1spěš R1vyp R1stř R1mod R2spoj J1stř J5 J5mod P Masarykovo nádraží Praha Jindřišský obvod 7 Letiště Letiště-sever Smíchovské nádraží Dejvická Kladno-střed Praha Masarykovo nádraží 6 Jindřišský obvod 7 Nádraží U Pražské ulice Kladno-střed Nádraží U Pražské ulice Kladno Kladno-střed Smíchovské nádraží 166 Nádraží U Pražské ulice Kladno-střed Dejvická 278 Nádraží U Pražské ulice Masarykovo nádraží Letiště Letiště-sever 2552 Praha Jindřišský obvod Smíchovské nádraží Dejvická Kladno-střed Letiště Letiště-sever 2552 Kladno Nádraží U Pražské ulice Masarykovo nádraží Kladno-střed Jindřišský obvod Smíchovské nádraží Dejvická Masarykovo nádraží Jindřišský obvod Kladno Nádraží Praha Smíchovské nádraží Dejvická Masarykovo nádraží U Pražské ulice Jindřišský obvod Smíchovské nádraží Dejvická Kladno-střed Kladno Nádraží Letiště Letiště-sever U Pražské ulice Tab: Vnímané cestovní doby průměr z 1 % cest s nejnižší impedancí Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

101 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení z do Vnímaná cestovní doba [min] Rozdíl oproti variantě bez projektu [min] obec název ZSJ č. ZSJ obec název ZSJ č. ZSJ bez R1 R1spěš R1vyp R1stř R1mod R2spoj J1stř J5 J5mod P R1 R1spěš R1vyp R1stř R1mod R2spoj J1stř J5 J5mod P Masarykovo nádraží Praha Jindřišský obvod 7 Letiště Letiště-sever Smíchovské nádraží Dejvická Kladno-střed Praha Masarykovo nádraží 6 Jindřišský obvod 7 Nádraží U Pražské ulice Kladno-střed Nádraží U Pražské ulice Kladno Kladno-střed Smíchovské nádraží 166 Nádraží U Pražské ulice Kladno-střed Dejvická 278 Nádraží U Pražské ulice Masarykovo nádraží Letiště Letiště-sever 2552 Praha Jindřišský obvod Smíchovské nádraží Dejvická Kladno-střed Letiště Letiště-sever 2552 Kladno Nádraží U Pražské ulice Masarykovo nádraží Kladno-střed Jindřišský obvod Smíchovské nádraží Dejvická Masarykovo nádraží Jindřišský obvod Kladno Nádraží Praha Smíchovské nádraží Dejvická Masarykovo nádraží U Pražské ulice Jindřišský obvod Smíchovské nádraží Dejvická Kladno-střed Kladno Nádraží Letiště Letiště-sever U Pražské ulice Tab: Vnímané cestovní doby průměr z 5 % cest s nejnižší impedancí Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

102 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení ANALÝZA POLOHY AUTOBUSOVÉHO TERMINÁLU V současné době jsou regionální a dálkové autobusy ze směru Kladno, Slaný a Rakovník ukončeny u stanic metra Dejvická nebo Hradčanská, některé pokračují až na Florenc. Po zprovoznění metra A v úseku Dejvická Nemocnice Motol by mělo dojít ke zkrácení všech autobusových linek do nového terminálu u stanice Nádraží Veleslavín, aby regionální a autobusové linky co nejméně zatěžovaly komunikační síť v oblasti Prahy 6. Po realizaci železničního spojení Praha Kladno je uvažováno s další změnou polohy terminálu s vazbou právě na železnici. Budoucí poloha terminálu závisí jednak na konkrétní variantě napojení letiště a jednak na intervalech letištních vlaků. Pokud je napojení letiště realizováno přes odbočku Ruzyně (varianty R) a zároveň je špičkový interval letištních vlaků 1 minut, je autobusový terminál umístěn u stanice Dlouhá Míle. V ostatních případech, tzn. při napojení letiště přes odbočku Jeneček (varianty J) nebo při intervalech letištních vlaků větších než 1 minut (varianta R2spoj), je autobusový terminál umístěn u stanice Ruzyně. Podle výše uvedených kritérií je v každé variantě uvažováno pouze s jednou polohou terminálu. Aby bylo možné zhodnotit pouze dopad polohy samotného terminálu, bylo v dopravním modelu vypočteno zatížení sítě VHD v roce 223 pro variantu R1mod s alternativní polohou terminálu u stanice Ruzyně i u stanice Nádraží Veleslavín. ANALÝZA TERMINÁLU ŽST. PRAHA-RUZYNĚ V základní variantě R1mod je terminál umístěn u stanice Dlouhá Míle. Zde je možný přestup na letištní železniční linky, ale i na tramvaje ve směru Divoká Šárka Dejvice a na městské autobusové linky. Cestující tak více využívají tramvaje a autobusy MHD do oblasti Liboce, Petřin a Motola. Naopak při umístění terminálu u stanice Ruzyně je možný přestup v podstatě pouze na vlaky a cestující jsou nuceni použít pro pokračování cesty vždy vlak. Z těchto důvodů je ve variantě s terminálem Ruzyně dosahováno většího počtu cestujících na železnici v celém úseku Kladno Praha o cca 15 za den, v úseku Ruzyně Veleslavín o cca 25 za den. Zároveň klesá počet cestujících v autobusech mezi Kladnem a Ruzyní rovněž o cca 15 za den, neboť když je terminál v Ruzyni s vazbou pouze na vlak, tak někteří cestující použijí vlak již z Kladna, zatímco při umístění terminálu na Dlouhé Míli je pro tyto cestující výhodnější použít autobus s přestupem na tramvaj nebo autobus MHD na Dlouhé Míli. Přesunem terminálu do Ruzyně tím pádem poklesne počet cestujících i v tramvajích v úseku Dlouhá Míle Divoká Šárka Veleslavín a v autobusech ve směru Liboc Petřiny Motol. ANALÝZA TERMINÁLU U ŽST. PRAHA-VELESLAVÍN Pokud by i po realizaci železničního spojení Praha Kladno zůstal autobusový terminál u stanice Nádraží Veleslavín, došlo by na celé trati Praha Kladno k výraznému poklesu počtu cestujících. Důvodem je to, že terminál Veleslavín má přímou vazbu na metro A, které obsluhuje větší území než vlak. Oproti základní variantě s terminálem Dlouhá Míle by klesl počet cestujících ve vlacích přibližně o 3 tis. za den v úseku Kladno Ruzyně, o cca 13 tis. v úseku Ruzyně Veleslavín a o cca 7 tis. v úseku Veleslavín Masarykovo nádraží. Vytvořením přímé přestupní vazby mezi autobusy a metrem by došlo k nárůstu počtu cestujících v autobusech mezi Kladnem a Prahou o cca 3 tis. za den. V metru na lince A by došlo k nárůstu o cca 1 tis. cestujících za den. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

103 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení VYUŽITÍ TRAVELÁTORU Z důvodu nutnosti napojení letiště Václava Havla v Praze na dálkovou vlakovou dopravu, což je jedním z prioritních cílů hodnoceného projektu, je nutné v některých variantách zajistit možnost propojení stanice Praha-Masarykovo nádraží (jako koncové nebo počáteční stanice vlaků z letiště nebo na letiště) se stanicí Praha hl.n. (jako koncové a počáteční stanice vlaků dálkové dopravy do nebo z ostatních částí země). Pro realizaci tohoto propojení byl navržen travelátor, jehož konkrétní technické řešení bylo samostatně variantně zkoumáno v technicko-urbanistické studii Spojení Masarykova a hlavního nádraží v Praze (Metroprojekt, 11/27). Předpokládá se, že travelátor (vedený podél tělesa magistrály) bude provozovat SŽDC, jako vlastník a provozovatel železniční infrastruktury, využíván ovšem bude i cestujícími v pražské MHD a chodci. Investiční náklady travelátoru jsou uvažovány ve výši cca 44 mil. Kč a jsou zahrnuty do investičních nákladů jednotlivých variant, kde se počítá s jeho realizací (konkrétně u variant typu R1, R2spoj a J1stř). Obdobné je to i v případě provozních nákladů. V ostatních variantách P a J5 travelátor navržen není, neboť v těchto variantách jsou vedeny na letiště přímé zrychlené linky z Hlavního nádraží. Hlavním přínosem travelátoru bude zkrácení doby přestupu mezi uvedenými stanicemi a umožnění plynulého přesunu cestujících. Přínosy proto jsou vyčísleny jako úspory času, jejichž výše bude stanovena v následujícím textu. Přínosy se vztahují nejen k cestujícím na relaci Praha hl.n. Praha-letiště, ale i k cestujícím na jiných relacích, případně k cestujícím využívajícím jej jen k přestupu v rámci pražské MHD. Počet cestujících na travelátoru se bude pohybovat v roce 223 v rozmezí až cestujících za den a v roce 252 v rozmezí 3 4 až 32 3 cestujících za den. Jedná se pouze o cestující, kteří využijí zároveň nějakého prostředku hromadné dopravy. V tomto počtu nejsou zahrnuti lidé, kteří travelátor využijí pouze v rámci své pěší cesty. Skutečný počet tak může být ještě vyšší. Počet cestujících za 24 hodin v obou směrech je uveden v následující tabulce: Varianta R R1mod R2spoj J1stř R1stř R1spěš R1vyp Tab: Počet cestujících využívajících travelátor (oba směry za 24 hod) Pouze necelá 4 % ze všech cestujících, kteří budou používat travelátor, tvoří vztahy mezi dálkovými rychlíky a letištěm Praha/Ruzyně. Travelátor bude kromě přestupu mezi dálkovými vlaky a letištními linkami sloužit i ostatním cestujícím, přičemž tito cestující budou v naprosté většině. Travelátor bude napojen i na Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

104 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení autobusové nádraží Florenc a bude nahrazovat nejen pěší trasu Opletalovou ulicí mezi oběma nádražími, ale i další vztahy, které se dnes odehrávají tramvají nebo metrem. V následujících tabulkách je provedena analýza všech vztahů, které se odehrávají po travelátoru. Varianta R1 R1mod R2spoj J1stř R1stř R1spěš R1vyp Rok celkem Počet cestujících za den využívající trať 12 na Letiště ne na Letiště nevyužívající trať č Tab: Analýza travelátoru počet cestujících (oba směry za 24 hod) Varianta R1 R1mod R2spoj J1stř R1stř R1spěš R1vyp Rok celkem Podíl z celkového počtu využívající trať 12 na Letiště ne na Letiště nevyužívající trať č % 34% 7% 27% 66% 252 1% 34% 8% 26% 66% 223 1% 36% 7% 29% 64% 252 1% 36% 8% 28% 64% 223 1% 31% 8% 23% 69% 252 1% 31% 8% 23% 69% 223 1% 35% 7% 28% 65% 252 1% 35% 8% 27% 65% 223 1% 35% 8% 27% 65% 252 1% 35% 9% 26% 65% 223 1% 34% 7% 27% 66% 252 1% 34% 8% 25% 66% 223 1% 37% 7% 29% 63% 252 1% 37% 8% 28% 63% Tab: Analýza travelátoru procentuální podíl cestujících Z analýzy všech vztahů vyplývá, že z celkového počtu cestujících, využívajících travelátor, je cca % vztahů, které využívají zároveň železniční trať č. 12. Pouze cca 7 9 % jsou vztahy z/na letiště, cca % jsou vztahy, které využívají trať č. 12 z/do jiné stanice Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

105 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení než Letiště Praha/Ruzyně. Zbytek vztahů (cca %) jsou ostatní vztahy, které trať č. 12 nevyužívají. Významná část přínosů travelátoru tak není přímo navázána na řešený projekt, ale je do přínosů uvažována, protože součástí jsou i plné investiční a provozní náklady na jeho realizaci a jeho vznik je motivován dosažením cílů řešeného projektu. Travelátor je koncipován jako komunikace pro pěší. V obou směrech obsahuje mechanizovanou (pohyblivou) a pevnou část. Jednotlivé segmenty cestujících mohou využívat mechanizované části různě, v průměru je však zřejmá výrazná preference pohyblivé části (vlastního travelátoru), zejména pokud je travelátor delší (1 m a více) Pro stanovení přínosu travelátoru založeného na úspoře času je zapotřebí určit průměrnou časovou úsporu pro jednoho cestujícího v rámci jedné cesty. Délka trasy bez travelátoru je kratší než s travelátorem. Z toho vyplývá, že cestující, kteří na travelátoru stojí, popř. jdou mimo pohyblivý pás, nemohou získat časovou úsporu. Jejich rozhodnutí využít koridor travelátoru je založeno na kritériích, které nejsme schopni objektivně ohodnotit. Jedná se o následující kritéria: Bezpečnost Uzavřený koridor travelátoru s umělým osvětlením je subjektivně bezpečnější než průchod Vrchlického sady. Klimatické podmínky Uzavřený koridor chrání cestujícího vůči vlivům klimatických podmínek déšť, sníh, vítr a mráz. Zlepšená orientace Díky uzavřenému koridoru má cestující usnadněnou orientaci ve spojení dvou železničních stanic. Z výše uvedeného důvodu je určen přínos pouze pro cestující, kteří po travelátoru jdou. Jejich podíl je vypočten na základě průzkumu pohybu cestujících v koridoru travelátoru na Letišti Václava Havla Praha, který proběhl v pracovní den mezi 16: a 18: ve spojovacím objektu mezi Terminály 1 a 2. Výsledky průzkumu jsou následující: Tab.: Průzkum letiště - způsob využití koridoru travelátoru varianta mimo travelátor travelátor - chůze travelátor - stání letečtí cestující zaměstnanci celkem podíl 26% 63% 11% Z toho vyplývá, že do celkové bilance bude započteno 63 % z celkového počtu cestujících. PRŮMĚRNÁ DOBA CESTY BEZ TRAVELÁTORU V relaci Praha Masarykovo nádraží Praha hlavní nádraží byl proveden průzkum zaměřený na dobu cesty mezi definovanými body. Viz příloha č. B.1 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

106 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení V následující tabulce je uvedena celková průměrná doba cesty mezi definovanými body A F, pro vážený průměr bylo počítáno s tím, že 1 % cestujících jde s kufrem. Tab.: Doba cesty bez travelátoru [s] - výsledky průzkumu úsek bez kufru s kufrem tam zpět tam zpět A-B B-D D-E E-F celkem vážený průměr 332 s m/s. Délka měřené trasy je 45 m, z toho vyplývá průměrná rychlost chůze 45 / 332 = 1,22 PRŮMĚRNÁ DOBA CESTY S TRAVELÁTOREM V rámci analýzy doby pohybu na travelátoru bude trasa rozdělena na následující části: Travelátor Celková rychlost pohybu je dána součtem rychlosti pohybu travelátoru a rychlosti chůze. Tedy,75 + 1,2 = 1,95 m/s Eskalátor Rychlost pohybu eskalátoru je,65 m/s, při promítnutí do půdorysu (při sklonu 3 ) je rychlost,56 m/s. Pouze chodník Rychlost pěší chůze je stanovena na 1,22 m/s. Na základě souhrnné délky výše uvedených částí a rychlosti pohybu v rámci nich je stanovena doba cesty. V následující tabulce je vypočtena celková doba cesty mezi definovanými body A T F. Tab.: Doba cesty s travelátorem [s] travelátor eskalátor pouze chodník délka [m] rychlost [m/s] 1,95,56 1,22 doba [s] suma 312 s VYHODNOCENÍ Na základě výše uvedených vstupních podmínek je v následující tabulce vyčíslen roční ekonomický přínos z travelátoru: Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

107 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Tab.: Ekonomické přínosy z travelátoru popis koef. rok 223 rok 252 jednotka poznámka počet cestujích celkem [os/den] počet cestujících jdoucích po travelátoru, [os/den] úspora času pro jednoho cestujícího 2 2 [s/os] 332s - 312s úspora času celkem za den [hod/den] úspora času za rok 1 / [hod/rok] měrná hodnota času [Kč/hod] zdroj: HEATCO ekonomický přínos za rok [Kč/rok] přínosy ve zbylých letech budou interpolovány Pozn.: pro výpočet byly použity počty cestujících varianty R2 (nejnižší ze všech variant, rozdíl mezi variantami v počtu cestujících na travelátoru je kolem 5 %). Rozdíl (v časové dostupnosti) mezi variantou s travelátorem a bez travelátoru je relativně malý přibližně 6 %, což odpovídá možné odchylce výpočtu. Na druhou stranu nejsou monetizovány přínosy ze zvýšené kvality prostupnosti území, proto je výše popsaný přínos zahrnut do dalšího výpočtu. V případě, že by měla být realizována tramvaj spojující Praha Masarykovo nádraží s Praha hl.n., je realizace travelátoru neopodstatněná. V tomto případě je realizace travelátoru otázkou zadání, protože samotný travelátor vzhledem ke svým nákladům a přínosům projekt železničního spojení PLK ekonomicky pouze zatěžuje ANALÝZA NOVÝCH ZASTÁVEK V některých projektových variantách je uvažováno na území Prahy s realizací dvou nových zastávek Praha-Výstaviště a Praha-Liboc. Zároveň byly vytvořeny tři projektové varianty, které tyto dvě zastávky neobsahují. Nová zastávka znamená vždy lepší obsluhu území, na druhou stranu je toho dosaženo za cenu prodloužení jízdní doby zastavujících vlaků a zdržení projíždějících cestujících. Tato skutečnost je obsažena v ekonomickém hodnocení v celkové spotřebě času. V následující tabulce je uveden obrat cestujících (nástup a výstup) v nových zastávkách pro variantu R1 (s novými zastávkami) a dále obrat na sousedních zastávkách Bubny, Dejvice, Veleslavín a Ruzyně pro variantu R1 a variantu R1mod (bez nových zastávek). Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

108 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Stanice R1 R1vyp nástup výstup celkem nástup výstup celkem Bubny Výstaviště Dejvice Veleslavín Liboc Ruzyně Celkem Pozn.: obrat ve stanici Bubny zahrnuje i linku S4 Praha Kralupy n. V. Tab: Obrat cestujících na zastávkách v roce 223 (za 24 hod) Obrat v zastávce Praha-Výstaviště bude v roce 252 ve variantě R1 cca 5,6 tis. cestujících za den, v zastávce Praha-Liboc cca 1,9 tis. cestujících za den. Ve variantě R1vyp bez nových zastávek jsou tito cestující nuceni zvolit pro svou cestu jinou trasu a tím se zvýší obrat v sousedních zastávkách. Ve stanici Bubny o cca 5 tis. cestujících za den, ve stanici Dejvice o cca 1,9 tis. cestujících za den, ve stanici Veleslavín o cca 1,5 tis. cestujících za den a ve stanici Ruzyně o cca 1,3 tis. cestujících za den. Tento nárůst není způsoben pouze přesunem cestujících ze zastávek Výstaviště a Liboc, ale i celkově větším počtem cestujících na celé trati PODKLADY PRO EKONOMICKÉ HODNOCENÍ Podkladem pro ekonomické hodnocení projektu jsou, mimo jiné, výstupy z dopravního modelu v podobě přepravních a dopravních výkonů. Požadované výstupy jsou definovány v dokumentu Pokyny pro zpracování přepravních prognóz a jejich výstupů (SUDOP PRAHA a.s., březen 211). Jedná se o roční hodnoty výkonu ve: Vozokilometrech (resp. vlakokilometrech) Vozohodinách (resp. vlakohodinách) Osobokilometrech Osobohodinách Výše uvedené veličiny, kromě spotřeby času ve vozohodinách, jsou zpracovány pro každou variantu samostatně pro jednotlivé subsystémy: Autobus městský Autobus ČD Autobus regionální PID Autobus regionální mimo PID Metro Tramvaj Vlak osobní Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

109 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Vlak Spěšný Vlak rychlík Individuální automobilová doprava (osobní vozidla) Výkonové ukazatele jsou vypočteny z dopravního modelu pro posuzované časové horizonty (roky 217, 223 a 252). Hodnoty v ostatních letech jsou interpolovány s výjimkou výkonu ve vozokilometrech u VHD, který je uvažován konstantní a mění se skokově při změně linkového vedení v roce 223. Spotřeba času v osobohodinách pro VHD i IAD je vypočtena jako součin matice přepravních vztahů a matice vnímané cestovní doby mezi jednotlivými dopravními zónami. Jednotlivé složky vnímané cestovní doby jsou popsány v kapitole popisující dopravní model VHD. Spotřeba času ve VHD je v projektových variantách vypočtena samostatně pro indukované cestující, pro cestující převedené z IAD a pro stávající cestující, kteří zůstávají v systému VHD. VÝPOČET PŘEVEDENÉ DOPRAVY PRO EKONOMICKÉ POSOUZENÍ Jak bylo popsáno v kapitole 1.8, výpočet převedené dopravy z IAD na VHD pro účely ekonomického hodnocení je proveden odlišným způsobem než v případě výstupů pro dopravní posouzení. Úspory z převedené dopravy nejsou počítány na základě poklesu vnímané cestovní doby mezi cestou osobním vozidlem a prostředky VHD, ale pravidlem jedné poloviny. Ve výpočtech pro dopravní posouzení je uvažováno s tím, že k převedení z IAD na VHD dojde na vztazích, kde vlivem projektu poklesne vnímaná cestovní doba ve VHD a zároveň je tato doba nižší než vnímaná cestovní doba v IAD. U převedených cestujících tak vždy dojde k časové úspoře oproti jízdě osobním automobilem. Při aplikaci pravidla jedné poloviny není přínos převedených cestujících vypočten z reálné úspory vnímané cestovní doby mezi cestou osobním vozidlem a prostředky VHD. Úspora je dána polovinou rozdílu mezi vnímanou cestovní dobou ve VHD ve variantě s projektem a vnímanou cestovní dobou ve VHD ve variantě bez projektu. V rámci této studie byla ve variantě bez projektu a ve všech projektových variantách vypočtena matice vnímané cestovní doby mezi všemi dopravními zónami v dopravním modelu. Porovnáním matice vnímané cestovní doby v konkrétní projektové variantě s maticí vnímané cestovní doby bez projektu byly vybrány všechny relace, na kterých dojde vlivem realizace projektu k poklesu vnímané cestovní doby. Dále byly z těchto relací vybrány pouze ty, kde pokles vnímané cestovní doby je větší než 1 %. U těchto vztahů došlo k převedení cestujících z IAD na VHD na základě elasticity ve výši -1. Následně byla vypočtena celková spotřeba času všech převedených cestujících ve variantě s projektem a hypotetická celková spotřeba času stejných cestujících ve variantě bez projektu. Pro každý převedený vztah zdroj cíl platí: Úspora = (PJT bez projektu PJT s projektem)/2 Kde: PJT = vnímaná ccestovní doba Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

110 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení 2 ODHAD INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ Na rozdíl od jiných záměrů bylo pro tuto stavbu dříve zpracováno několik dokumentací, včetně dokumentace pro územní rozhodnutí. Součástí byly i propočty investičních nákladů. Relativně podrobná znalost území, zejména úseků v intravilánu, se odrazila na výši propočtů. Zahrnutí vlivu konfigurace území, vyvolaných přeložek infrastruktury území, vlivu na okolní zástavbu (ochrana proti hluku, demolice apod.) způsobilo značné odchylky oproti v ostatních studiích používaným cenovým normativům. Také využití nejnovějšího doporučeného materiálu pro tvorbu Studií proveditelnosti (Cenové normativy pro ocenění železničních staveb ve stupni Záměr projektu pro předprojektovou přípravu staveb, SUDOP PRAHA. 213) signalizuje odchylky v řádu desítek procent. V intravilánu Prahy 7, Prahy 6 a Kladna o více než třetinu směrem nahoru, v extravilánu (úsek Hostivice Kladno) pak mírně směrem dolů. Výše investičních nákladů tedy byla stanovena na základě již zpracovaných projektů, které řešily spojení centra Prahy s Kladnem a Letištěm Praha/Ruzyně. Z těchto zpracovaných projektů se vybíraly odhadované náklady na obdobná technické řešení a na totožném úseku trati. Tyto projekty byly zpracovávány v různých letech, takže se náklady indexovaly na současnou cenovou úroveň. Jedná se zejména o následující práce: Přípravná dokumentace Modernizace trati Praha Kladno, s připojením letiště Ruzyně, I.etapa z roku 29 (bez zastávky Dlouhý lán, ŽST LVH ve variantě z roku 27) Přípravná dokumentace Napojení letiště Praha z Odbočky Jeneček pro soukromého investora (213) Dokumentace DUR Napojení Letiště Praha Ruzyně na trať ČD Praha - Kladno z roku Přípravná dokumentace Modernizace trati Praha-Ruzyně - Kladno - II.etapa z roku 25 (aktualizace 28) úsek Praha-Ruzyně Kladno (mimo) Přípravná dokumentace Modernizace ŽST Kladno z roku 213 Přípravná dokumentace Modernizace ŽST Praha-Bubny z roku Studie spojení Masarykova a hlavního nádraží travelátorem z roku 27 Technický průkaz Železniční spojení středu města s letištěm Praha - Lokalita Ořechovka z let 26-7 Náklady jsou stanoveny v cenové úrovni roku 213, s přihlédnutím k cenovému vývoji na trhu stavebních prací v železničním sektoru v letech Samotný výpočet ceny jednotlivých variant je rozčleněn do čtyř stavebních úseků: Praha-Bubny Praha-Ruzyně (mimo) Praha hl. n. Hostivice lokalita Letiště VHP (včetně úseku Praha-Ruzyně Hostivice Jeneč) úsek Jeneč (mimo) Kladno-Ostrovec samostatně potom travelátor spojující stanice Praha hl.n. a Praha Masarykovo nádraží. Do nákladů vstupujících do ekonomického hodnocení jsou započítány i ostatní náklady (výkup pozemků, příprava staveb, inženýrská činnost) a náklady na zřízení parkovišť P+R a terminálů BUS. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

111 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Pro každý úsek je několik variant technického řešení trasy. Z těchto jednotlivých variant úseků je pak složena cena pro 1 (9+1) posuzovaných variant spojení centra Prahy s letištěm a Kladnem. V rámci zpracování Studie proveditelnosti a její aktualizace došlo v několika krocích k podstatnému snížení nákladů, jak z důvodu optimalizace technického řešení, tak revize rozsahu úprav (zejména vyvolaných investic). Na základě toho byly optimalizovány cenové ukazatele. Jen v rámci zpracování aktualizace studie proveditelnosti se práce nalezení úspornějších řešení soustředily do lokalit: - Žst. Praha-Bubny úprava rozsahu zastřešení náhrada halového typu za přístřešky s protihlukovou funkcí - Úsek Praha-Bubny Praha-Výstaviště navýšení podílu zemního tělesa na úkor mostních objektů, v takovém rozsahu, aby těleso netvořilo bariéru při urbanizaci rozvojového území Bubny-Zátory - Zast. Praha-Výstaviště aplikovány přístřešky s protihlukovou funkcí namísto kontinuálního zakrytí, zkrácení mostního objektu. V některých variantách je zastávka zcela vypuštěna - Žst. Praha-Dejvice úroveň podzemní stanice se o více než 1 metr přiblížila povrchu. Nutná bude rozsáhlejší přeložka kanalizace, spolu se zvednutím návazných úseků došlo k úspoře v řádu 1 mil. Kč - Úsek Praha-Dejvice Praha-Veleslavín úsek řešen povrchově - Úsek Praha-Veleslavín Praha-Ruzyně umělý tunel za zastávkou Praha-Liboc nahrazen zemním valem. U zastávky Praha-Liboc zjednodušeno zastřešení. V některých variantách zastávka vypuštěna - Žst. Hostivce a žst. Kladno úspornější rozsah kolejiště (v závislosti na variantách, zejména u žst. Kladno) - Žst. Praha-letiště Ruzyně ve variantách R má stanice novou polohu v méně exponované oblasti jižně od terminálů, s menším rozsahem zemních prací a vyvolaných přeložek. Byly zpracovány i náměty na další úspory, např. v úseku Praha-Bubny Praha-Výstaviště, které však nejsou dostatečně prověřeny z hlediska projednatelnosti, resp. souladu s rozvojovými záměry města, resp. městských částí. Dále byly v souladu se zadáním aktualizace studie proveditelnosti z rozsahu vyjmuty stavby Rekonstrukce žst. Praha Masarykovo nádraží a Rekonstrukce Negrelliho viaduktu, které mají samostatná ekonomická hodnocení. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

112 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Podrobnější členění nákladů je uvedeno na následující straně a v příloze odhad investičních nákladů (pouze v elektronické verzi) Varianta Travelátor Praha hl.n. - Praha Mas n. úsek Praha-Bubny - Praha- Ruzyně (mimo) úsek Praha hl. n. - Hostivice (mimo) lokalita Letiště VHP úsek Jeneč (mimo) - Kladno-Ostrovec CELKEM VARIANTA NRE [mil.kč] Příprava, pozemky, inženýrská činnost Investice P+R, BUS terminál, NRE CELKEM VARIANTA CIN bez rezervy [mil.kč] R1 mod R1 vyp R1=R1stř R1 spěš R J1stř J J5mod P Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení projektu / 259

113 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení 1 Masarykovo nádraží Ruzyně (mimo) řešení dvoukolejné částečně tunelové dvoukolejné částečně tunelové dvoukolejné částečně tunelové dvoukolejné částečně tunelové částečně jednokolejné dvoukolejné částečně tunelové dvoukolejné částečně tunelové dvoukolejné částečně tunelové dvoukolejné částečně tunelové CELKEM CELKEM Travelátor ŽST TÚ Zast. TÚ ŽST TÚ Zast. TÚ Zast. TÚ Příprava, P+R, BUS CIN Rezerva CIN varianta Praha hl.n. Bubny Bubny Výstaviště Výstaviště Dejvice Dejvice Veleslavín Veleslavín Liboc Liboc pozemky, terminál, NRE bez včetně Masarykovo n. Vltavská Výstaviště Dejvice Hradčanská Veleslavín Liboc Ruzyně inž. činnost rezervy rezervy R1 (R1stř) R1mod R1vyp R1spěš R2spoj J1stř J J5mod P Praha hl. n. Hostivice (mimo) řešení jednokolejné, pouze výhybny, bez el. trakce jednokolejné, pouze výhybny, bez el. trakce jednokolejné, pouze výhybny, bez el. trakce jednokolejné, pouze výhybny, bez el. trakce jednokolejné, pouze výhybny, bez el. trakce jednokolejné, pouze výhybny, bez el. trakce částečně dvoukolejné (bez el. trakce) částečně dvoukolejné (bez el. trakce) částečně dvoukolejné (s el. trakcí) výkres č CELKEM CELKEM ŽST ŽST TÚ Jinonice Zast. Cibulka TÚ Cibulka ŽST ŽST P+R, BUS Rezerva Žvahov Jinonice Cibulka Stodůlky Stodůlky Zličín terminál, NRE TÚ Smíchov Žvahov TÚ Žvahov Jinonice R1 (R1stř) R1mod R1vyp R1spěš R2spoj J1stř J J5mod P TÚ Stodůlky Zličín TÚ Zličín Hostivice Příprava, pozemky, inž. činnost CIN bez rezervy CIN včetně rezervy řešení výkres č CELKEM CELKEM TÚ Zast. TÚ ŽST TÚ ŽST TÚ ŽST Příprava, P+R, BUS Rezerva Ruzyně Dl. Míle Dl. Míle Letiště VHP Ruzyně Hostivice Hostivice Jeneč pozemky, terminál, Dl. Míle Letiště VHP Hostivice Jeneč inž. činnost NRE ŽST/zast. Ruzyně TÚ Letiště VHP Triangl Jeneček CIN bez rezervy CIN včetně rezervy 3 lokalita Letiště VHP SV bez stanice dálkových vlaků SV bez stanice dálkových vlaků SV bez stanice dálkových vlaků SV bez stanice dálkových vlaků SV bez stanice dálkových vlaků JZ bez stanice dálkových vlaků JZ bez stanice dálkových vlaků JZ bez stanice dálkových vlaků průjezdné bez stanice dálkových vlaků R1 (R1stř) R1mod R1vyp R1spěš R2spoj J1stř J J5mod P úsek Jeneč (mimo) Kladno Ostrovec řešení Invariantní Invariantní Invariantní Invariantní Invariantní Invariantní Invariantní Invariantní Invariantní 1 2 CELKEM CELKEM Jeneč (mimo) Kladno Příprava, P+R, BUS CIN Rezerva výkres č. Kladno (mimo) Kladno pozemky, terminál, NRE CIN bez Ostrovec (vč.) inž. činnost včetně rezervy rezervy R1 (R1stř) R1mod R1vyp R1spěš R2spoj J1stř J J5mod P Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

114 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení 1 Masarykovo nádraží Ruzyně (mimo) řešení dvoukolejné tunelové doukolejné povrchové doukolejné povrchové doukolejné povrchové částečně jednokolejné doukolejné povrchové doukolejné povrchové doukolejné povrchové doukolejné povrchové CELKEM CELKEM Travelátor ŽST TÚ Zast. TÚ ŽST TÚ Zast. TÚ Zast. TÚ Příprava, P+R, BUS CIN Rezerva CIN varianta Praha hl.n. Bubny Bubny Výstaviště Výstaviště Dejvice Dejvice Veleslavín Veleslavín Liboc Liboc pozemky, terminál, NRE bez včetně Masarykovo n. Vltavská Výstaviště Dejvice Hradčanská Veleslavín Liboc Ruzyně inž. činnost rezervy rezervy R1 (R1stř) R1mod R1vyp R1spěš R2spoj J1stř J J5mod P Praha hl. n. Hostivice (mimo) řešení jednokolejné, pouze výhybny, bez el. trakce jednokolejné, pouze výhybny, bez el. trakce jednokolejné, pouze výhybny, bez el. trakce jednokolejné, pouze výhybny, bez el. trakce jednokolejné, pouze výhybny, bez el. trakce jednokolejné, pouze výhybny, bez el. trakce částečně dvoukolejné (bez el. trakce) částečně dvoukolejné (bez el. trakce) částečně dvoukolejné (s el. trakcí) výkres č CELKEM CELKEM ŽST ŽST TÚ Jinonice Zast. Cibulka TÚ Cibulka ŽST ŽST P+R, BUS Rezerva Žvahov Jinonice Cibulka Stodůlky Stodůlky Zličín terminál, NRE TÚ Smíchov Žvahov TÚ Žvahov Jinonice R1 (R1stř) R1mod R1vyp R1spěš R2spoj J1stř J J5mod P TÚ Stodůlky Zličín TÚ Zličín Hostivice Příprava, pozemky, inž. činnost CIN bez rezervy CIN včetně rezervy řešení výkres č CELKEM CELKEM TÚ Zast. TÚ ŽST TÚ ŽST TÚ ŽST Příprava, P+R, BUS Rezerva Ruzyně Dl. Míle Dl. Míle Letiště VHP Ruzyně Hostivice Hostivice Jeneč pozemky, terminál, Dl. Míle Letiště VHP Hostivice Jeneč inž. činnost NRE ŽST/zast. Ruzyně TÚ Letiště VHP Triangl Jeneček CIN bez rezervy CIN včetně rezervy 3 lokalita Letiště VHP SV bez stanice dálkových vlaků SV bez stanice dálkových vlaků SV bez stanice dálkových vlaků SV bez stanice dálkových vlaků SV bez stanice dálkových vlaků JZ bez stanice dálkových vlaků JZ bez stanice dálkových vlaků JZ bez stanice dálkových vlaků průjezdné bez stanice dálkových vlaků R1 (R1stř) R1mod R1vyp R1spěš R2spoj J1stř J J5mod P úsek Jeneč (mimo) Kladno Ostrovec řešení Invariantní Invariantní Invariantní Invariantní Invariantní Invariantní Invariantní Invariantní Invariantní 1 2 CELKEM CELKEM Jeneč (mimo) Kladno Příprava, P+R, BUS CIN Rezerva výkres č. Kladno (mimo) Kladno pozemky, terminál, NRE CIN bez Ostrovec (vč.) inž. činnost včetně rezervy rezervy R1 (R1stř) R1mod R1vyp R1spěš R2spoj J1stř J J5mod P Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

115 3 EKONOMICKÉ HODNOCENÍ Ekonomické hodnocení Studie proveditelnosti železničního spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna je zpracováno jak pro finanční, tak pro ekonomickou analýzu metodou nákladovo - výnosové analýzy (Cost Benefit Analysis - CBA). Pro každý rok hodnocení projektu jsou porovnávány finanční toky stavu s projektem a stavu bez projektu. Stav s projektem má několik variant, v závislosti na technickém a technologickém řešení jednotlivých částí sledovaného úseku. Jednotlivé varianty realizují různý rozsah úprav infrastruktury v traťových úsecích uzlu Praha, které představují železniční propojení centra Prahy s lokalitou Kladna, ale i s letištěm Václava Havla. Klíčovým úsekem z hlediska výše investičních nákladů je Praha-Masarykovo nádraží Praha-Dejvice Praha-Veleslavín (trať Dejvická ), kde se předpokládá realizace zdvoukolejnění, rekonstrukce kolejiště, elektrifikace (v závislosti na variantě), rekonstrukce staničních kolejí, zabezpečovacího zařízení, výhybek a nástupišť a zahloubení části úseku pod úroveň terénu (délka a rozsah tohoto zahloubení závisí na konkrétní variantě). Druhým důležitým úsekem je potom větev spojující žst. Praha-Smíchov tratí č. 122 (tzv. Pražský Semmering) se stanicí Hostivice, resp. Jeneč (trať Jinonická ) a Kladno. V této části se realizuje podobný rozsah činností (vyjma zahloubení) jako ve výše popsaném prvním úseku (v závislosti na konkrétní variantě). Třetím úsekem je novostavba kolejového napojení letiště Václava Havla, která je odbočkou ze stávající trati v oblasti Praha-Ruzyně / Hostivice / Jeneč (v závislosti na konkrétním technickém a technologickém provedení). Z hlediska přínosů je potom nejvýznamnější, v příslušných projektových variantách, zvýšení počtu traťových kolejí v jednotlivých úsecích, zvýšení propustnosti a možnost zavedení vyššího rozsahu dopravy a s tím související lepší nabídky železničního spojení jak pro pravidelné cestující na relaci Praha Kladno, tak pro cestující využívající dálkové železniční dopravy pro cestu na letiště Václava Havla z různých částí republiky, úspory času stávajících cestujících, ale i cestujících převedených ze silniční dopravy. V neposlední řadě potom úspora vnějších nákladů silniční dopravy a provozních nákladů na údržbu silniční infrastruktury a provoz silničních vozidel oproti stavu bez projektu (jedná se o významný a dopravně zatížený úsek z hlediska silniční dopravy). V rámci ekonomického hodnocení nebyly detailně sledovány přínosy z nákladní dopravy, protože nákladní doprava v tomto úseku nehraje zásadní roli a projekt na ni nemá zásadní vliv (veškeré úpravy jsou realizovány v zájmu osobní dopravy). Výjimkou je úspora času plynoucí pro nákladní dopravu díky odstranění úvratě v žst. Hostivice. Jedná se ovšem spíše o pozitivní vedlejší efekt plánovaných úprav než o jeden z cílů. Výsledné projektové varianty, které jsou v ekonomickém hodnocení zkoumány, vycházejí z předchozí studie proveditelnosti (Studie proveditelnosti železničního spojení Prahy, Letiště VHP a Kladna; METROPROJEKT Praha, SUDOP PRAHA, AF Cityplan; 6/214), zadání a průběžného projednání a jsou z technického a technologického, ale i přepravního hlediska popsány v části A.1 Průvodní a návrhová část. Na základě výsledků předchozí studie proveditelnosti byly vybrány typové varianty, které byly podrobeny dalšímu zkoumání (vč. různých provozních scénářů) a jsou dále popsány v ekonomickém hodnocení. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

116 Jedná se o varianty R1 (a její provozní modifikace) a R2, varianty J1 a J5 (a provozní modifikace) a variantu P (podrobněji je geneze vývoje variant popsána v průvodní části studie). Ostatní dříve (v předchozí SP) zkoumané varianty nebyly do hodnocení zahrnuty a nejsou v této studii řešeny. Konkrétně jsou součástí ekonomického hodnocení následující varianty: Varianta bez projektu Stav jednotlivých objektů odpovídá jejich stáří a údržbě. Většina stávajících technologických zařízení je na hranici své životnosti nebo jsou zastaralá. Je proto uvažováno s dílčími rekonstrukcemi jednotlivých objektů a zařízení, které řeší budoucí nevyhovující stav. Dílčí rekonstrukce zajistí sice provozuschopnost trati ve stávající úrovni, nepřinesou však zásadní kvalitativní zlepšení ani pro cestující, ani pro drážní provoz nebo obyvatele okolí trati (zkrácení jízdních dob, zvýšení propustnosti, zajištění bezbariérových přístupů, snížení hluku ze železniční dopravy). Tato varianta nepředpokládá žádné vkládání investičních prostředků a jedná se o variantu, která slouží pro účely srovnání v ekonomickém hodnocení a modeluje vývoj úseku trati v případě, že nedojde k hodnocené investici. V úseku napojení letiště VHP se ve variantě bez projektu předpokládá neexistence železničního spojení a nulové náklady. Podrobněji je technické řešení této varianty popsáno v části A.1 Průvodní a návrhová část. Varianty R1 Varianta R1 vychází z původní varianty R1b a je dosud sledovanou podobou modernizace trati Praha Kladno (v úseku přes žst. Praha-Bubny a Praha-Dejvice) s připojením na Letiště VHP (I. a II. etapa). Součástí této varianty je zahloubení úseku trati (mezi Stromovkou a stanicí Praha-Dejvice) a napojení na dálkovou dopravu formou travelátoru spojujícího žst. Praha-Masarykovo nádraží s žst. Praha hl.n. Traťový úsek Praha-Bubny Praha-Veleslavín je dvoukolejný, trať je navržena se závislou trakcí. Trať Jinonická je uvažována jednokolejná včetně instalace nového zabezpečovacího zařízení. Trať je navržena s nezávislou trakcí. V rámci realizace této varianty je uvažováno s převedením dopravy ze silnice, což je umožněno i dostupností nových záchytných P+R parkovišť, která umožní využití železniční dopravy cestujícím z lokalit vzdálenějších od železničních zastávek a stanic. Náklady na vybudování těchto parkovišť jsou součástí ekonomické analýzy. Podrobný popis technického a technologického řešení této varianty je v části A.1 Průvodní a návrhová část. Tato varianta má následující podvarianty (alternativní provozní scénáře): R1 spěš - větší nabídka spěšných vlaků v relaci Praha Kladno, obratové koleje v žst. Veleslavín a pět nástupištních hran v žst. Kladno; R1 vyp - vypuštění zastávek Výstaviště, Liboc a Pletený Újezd (provozně i investičně); R1 mod - současná kombinace scénáře spěš a vyp ; R1 stř - střídavé zastavování spěšných vlaků. Varianta R2 Varianta R2 snižuje investiční náročnost a dopad do území dvoukolejného úseku Praha- Dejvice Praha-Veleslavín oproti dosud sledované podobě modernizace (dle varianty R1) za Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

117 cenu snížení kapacity trati Dejvická. Trať Dejvická je rekonstruována v úseku Praha-Bubny Praha-Ruzyně s realizací mimoúrovňového rozpletu ve směru na Kladno a ve směru na Letiště VH přes Dlouhou Míli (tzv. napojení Ruzyně ). Traťový úsek Praha-Bubny Praha- Veleslavín je v převážné míře jednokolejný. Dvoukolejné jsou pouze výběhy ze stanic Praha- Veleslavín a Praha-Bubny směrem k rekonstruované povrchové stanici Praha-Dejvice. Trať je navržena se závislou trakcí. Trať Jinonická je uvažována v podobě tzv. aktivace výhyben, kdy jsou reaktivovány dopravny Praha-Žvahov, Praha-Jinonice, Praha-Stodůlky a Praha- Zličín, včetně instalace nového zabezpečovacího zařízení. Trať je navržena s nezávislou trakcí. Infrastruktura je také doplněna travelátorem zajišťujícím komfortní přestup mezi stanicemi Praha Mas. n. a Praha hl. n. V rámci realizace této varianty je také uvažováno s převedením dopravy ze silnice, což je umožněno i dostupností nových záchytných P+R parkovišť, která umožní využití železniční dopravy cestujícím z lokalit vzdálenějších od železničních zastávek a stanic. Náklady na vybudování těchto parkovišť jsou součástí ekonomické analýzy. Podrobný popis technického a technologického řešení této varianty je v části A.1 Průvodní a návrhová část. Varianta J1 stř Varianta J1 stř vychází z původní varianty J1b a přebírá dle varianty R1a řešení dvoukolejného úseku Praha-Dejvice Praha-Veleslavín, avšak oproti ní uvažuje s upraveným napojením letiště z jihozápadního směru z lokality Jeneček. Nezvyšuje kapacitu trati Jinonická a napojení letiště VHP na dálkovou dopravu je v této variantě rovněž realizováno pomocí travelátoru. V celém úseku Praha-Smíchov Hostivice je ponechán jednokolejný úsek (aktivace výhyben), naopak úsek Hostivice Jeneček je veden jako elektrifikovaný trojkolejný s odbočkou na letiště. V rámci realizace této varianty je rovněž uvažováno s převedením dopravy ze silnice, což je umožněno i dostupností nových záchytných P+R parkovišť, která umožní využití železniční dopravy cestujícím z lokalit vzdálenějších od železničních zastávek a stanic. Náklady na vybudování těchto parkovišť jsou součástí ekonomické analýzy. Podrobný popis technického a technologického řešení této varianty je v části A.1 Průvodní a návrhová část. Varianta J5 Varianta J5 vychází z původní varianty J5b, přebírá dle varianty R1 řešení dvoukolejného úseku Praha-Dejvice Praha-Veleslavín, avšak oproti ní také uvažuje s upraveným napojením letiště z jihozápadního směru z lokality Jeneček. Současně zvyšuje kapacitu trati Jinonická tak, aby na ní mohl být provozován jak letištní, tak regionální segment osobní dopravy (zdvoukolejnění úseku Praha-Jinonice Praha- Stodůlky). Napojení letiště VHP na dálkovou dopravu je v této variantě realizováno pomocí přestupu ve stanici Praha hlavní nádraží a dále po jinonické neelektrifikované větvi (bez nutnosti existence travelátoru). V rámci realizace této varianty je rovněž uvažováno s převedením dopravy ze silnice, což je umožněno i dostupností nových záchytných P+R parkovišť, která umožní využití železniční dopravy cestujícím z lokalit vzdálenějších od železničních zastávek a stanic. Náklady na vybudování těchto parkovišť jsou součástí ekonomické analýzy. Podrobný popis technického a technologického řešení této varianty je v části A.1 Průvodní a návrhová část. Tato varianta má jednu podvariantu (alternativní provozní scénář): Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

118 J5 mod - větší nabídka spěšných vlaků v relaci Praha Kladno, čtyři nástupištní hrany v žst. Kladno a vypuštění zastávek Výstaviště, Liboc a Pletený Újezd (provozně i investičně). Varianta P Tato varianta vychází z původní varianty P1d, trať Dejvická je rekonstruována v úseku Praha-Bubny Praha-Ruzyně s realizací mimoúrovňového rozpletu ve směru na Kladno a na Letiště VH přes Dlouhou Míli (tzv. napojení Ruzyně ). Traťový úsek Praha-Bubny Praha- Veleslavín je dvoukolejný. Trať Jinonická je elektrifikována v celé délce, a pro zvýšení kapacity tratě je zdvoukolejněn úsek Praha-Jinonice Praha-Stodůlky. Obě tratě jsou navrženy se závislou trakcí. Stanice Praha-Letiště VH je bezúvraťově napojena na stanice Jeneč a Hostivice (tzv. napojení Jeneček). Stanice Praha-Letiště VH je doplněna o část umožňující obsluhu přímých dálkových vlaků a jejich průjezd stanicí. Napojení letiště VHP na dálkovou dopravu je v této variantě rovněž realizováno pomocí přestupu ve stanici Praha hlavní nádraží a dále po jinonické elektrifikované větvi (bez nutnosti existence travelátoru). V rámci realizace této varianty je rovněž uvažováno s převedením dopravy ze silnice, což je umožněno i dostupností nových záchytných P+R parkovišť, která umožní využití železniční dopravy cestujícím z lokalit vzdálenějších od železničních zastávek a stanic. Náklady na vybudování těchto parkovišť jsou součástí ekonomické analýzy. Podrobný popis technického a technologického řešení této varianty je v části A.1 Průvodní a návrhová část. Výše uvedené a hodnocené varianty vycházejí ze zadání a vznikly na základě výchozích technických a dopravně-technologických návrhů, již zpracovaných předchozích dokumentací a jejich projednání se zadavatelem v průběhu zpracování projektu. Pro výše popsané varianty byla kromě technického a technologického řešení zpracována přepravní prognóza, jejíž výsledky vstupují do ekonomického hodnocení. Pro všechny varianty byla následně provedena finanční a ekonomická analýza. Podrobnější popis jednotlivých vstupů a finančních toků je uveden dále. 3.1 FINANČNÍ ANALÝZA Výpočty jsou založeny na analýze diferenčních nákladových a výnosových finančních toků provozovatele dráhy v době hodnocení projektu, v souladu se zadáním dle materiálu Prováděcí pokyny pro hodnocení efektivnosti investic projektů železniční infrastruktury, MD ČR 213. Pro každý rok hodnocení projektu jsou porovnávány finanční toky příslušné varianty s projektem a varianty bez projektu. Jako finanční toky jsou hodnoceny investiční náklady, provozní náklady a příjmy. Z těchto finančních toků je vypracována tabulka cash-flow a z ní odvozeno finanční vnitřní výnosové procento (FRR) a finanční čistá současná hodnota (FNPV). Do finanční analýzy vstupují: investiční náklady, provozní náklady železniční dopravy (náklady na údržbu a opravy železniční infrastruktury), provozní náklady na řízení dopravy (staniční zaměstnanci), Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

119 příjmy z poplatku za použití dopravní cesty a prodeje kapacity dopravní cesty. Analýza je sestavena pro fázi výstavby a fázi provozu v délce trvání 36 let (217 až 252). Standardní doba hodnocení (3 let) byla v souladu s platnou národní metodikou prodloužena o dobu výstavby, jejíž délka překračuje v tomto projektu 3 roky (konkrétně trvá 6 let). Navíc není možné postupné uvádění do provozu z důvodu komplikovanosti výstavby a takové provázanosti a návaznosti jednotlivých řešených úseků, která znemožňuje efektivní etapizaci a dosažení dílčích efektů a přínosů již během výstavby. Finanční toky provozní fáze (mimo nákladů na údržbu a opravy infrastruktury) jsou vyjádřeny ve všech variantách od prvního roku provozu po předpokládaném dokončení stavebních úprav (od r. 223). Všechny finanční toky jsou vztaženy k cenové úrovni r. 217, tj. roku předpokládaného zahájení výstavby. Při výpočtu čisté současné hodnoty je ve finanční analýze použita diskontní sazba 5 % (dle materiálu Evropské komise Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a výnosů pro nové programové období ). V následujících kapitolách jsou stanoveny hodnoty jednotlivých finančních toků, které jsou použity pro sestavení finanční analýzy INVESTIČNÍ NÁKLADY A ZŮSTATKOVÁ HODNOTA Investiční náklady projektových variant byly sestaveny pro hodnoty celkových investičních nákladů (dále jen CIN) a celkových investičních nákladů bez rezervy (dále jen CIN bez rezervy) v CÚ 215 a dále byly pro účely ekonomického hodnocení převedeny na CÚ 217 (rok zahájení výstavby viz tabulky níže). Pro přepočet na CÚ 217 byl použit roční inflační koeficient ve výši, % dle aktuálního opatření SFDI (č.j. 2399/SFDI/2279/5375/214), pro všechny roky v období od současnosti do zahájení výstavby. Investiční náklady (na úrovni CIN) byly přiřazeny k jednotlivým letům výstavby. Dle metodického pokynu, obsaženého v nařízení Komise (ES) č. 846/29, se investiční náklady v ekonomickém hodnocení uvažují bez rezervy. Rezerva je ve všech variantách a ve všech letech výstavby uvažována ve výši 1% ze stavebních nákladů. V následující tabulce jsou uvedeny celkové investiční náklady projektových variant na úrovni CIN v rozdělení celkových nákladů jednotlivých variant do let. Součástí těchto investičních nákladů nejsou náklady nutné na vybudování záchytných parkovišť P+R a s nimi související infrastruktury, protože se nejedná o náklady, které bude vynakládat majitel železniční infrastruktury. Podrobnější rozpis investičních nákladů v jednotlivých variantách (dle řešených úseků trati a jednotlivých kategorií nákladů) je součástí předchozí kapitoly 2 - Odhad investičních nákladů ). Podrobnější tabulky členění nákladů dle povinné struktury dané platnou národní metodikou jsou uvedeny na konci textu ekonomického hodnocení v kapitole Tabulky investičních nákladů finanční analýza (bez P+R). Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

120 Tab. 3-1: Přehled investičních nákladů variant bez rezervy (bez zahrnutí P+R parkovišť, mil. Kč, CÚ 217) varianta CELKEM R R1 spěš R1 vyp R1 mod R1 stř R J1 stř J J5 mod P V následující tabulce jsou uvedeny investiční náklady jednotlivých variant v rozdělení dle profesí. Tab. 3-2: Přehled investičních nákladů variant dle profesí (mil. Kč, CÚ 217) 1. část profese R1 R1 spěš R1 vyp R1 mod R1 stř Zabezpečovací zařízení Sdělovací zařízení Silnoproudé rozv. a zařízení Železniční svršek a spodek Mosty, propustky, tunely Trakce Inženýrské sítě Pozemní stavby Objekty ochrany živ. prostředí Tab. 3-3: Přehled investičních nákladů variant dle profesí (mil. Kč, CÚ 217) 2. část profese R2 J1 stř J5 J5 mod P Zabezpečovací zařízení Sdělovací zařízení Silnoproudé rozv. a zařízení Železniční svršek a spodek Mosty, propustky, tunely Trakce Inženýrské sítě Pozemní stavby Objekty ochrany živ. tř dí Pro potřeby CBA analýzy byla vyčíslena také zůstatková hodnota investice na konci hodnotícího období. Zůstatková hodnota investice projektových variant byla vyčíslena jako rozdílová hodnota mezi investičními náklady a sumou odpisů nákladů dle jednotlivých profesí Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

121 (viz tabulku výše) za celé hodnotící období. Roční odpisy jednotlivých nákladových položek byly stanoveny podle směrnice SŽDC č. 12 z roku 27 změna 21 třídění DLHM. Výsledná výše zůstatkové hodnoty pro jednotlivé varianty je (v roce 252, v CÚ 217): varianta R tis. Kč, varianta R1 spěš tis. Kč, varianta R1 vyp tis. Kč, varianta R1 mod tis. Kč, varianta R1 stř tis. Kč, varianta R tis. Kč, varianta J1 stř tis. Kč, varianta J tis. Kč, varianta J5 mod tis. Kč, varianta P tis. Kč. Některé prvky infrastruktury, které jsou během doby hodnocení na konci životnosti, jsou obnoveny formou reinvestice. Tyto reinvestice jsou vyjádřeny jako součást oprav stavu s projektem v kapitole Provozní náklady na údržbu a opravy infrastruktury PROVOZNÍ NÁKLADY NA ŘÍZENÍ DOPRAVY Náklady na řízení dopravy vycházejí z počtu zaměstnanců zúčastněných na řízení dopravy a příslušných provozních režií odvozených od výše jejich mezd. Průměrné mzdové a režijní náklady byly převzaty z materiálu Prováděcí pokyny pro hodnocení efektivnosti investic projektů železniční infrastruktury, MD ČR 213 a převedeny (pomocí předpokládaných sazeb míry inflace a indexů růstu mezd s elasticitou 1) na CÚ 217. Celkové roční průměrné náklady dle jednotlivých profesí byly uvažovány v následující výši (v CÚ 217): dispečer 779,7 tis. Kč/rok, výpravčí 522,12 tis. Kč/rok, signalista 413,46 tis. Kč/rok, staniční dozorce 391,5 tis. Kč/rok, operátor železniční dopravy 373,45 tis. Kč/rok, hradlař hláskař 339,58 tis. Kč/rok. Při stanovení personálních úspor zpracovatel vycházel ze současné personální potřeby a z výhledového (cílového) stavu stanoveného v části A.1 Průvodní a návrhová část, kapitola 1 Dopravně technologické řešení dopravním technologem, kde jsou shrnuty početní stavy zaměstnanců v jednotlivých variantách a z toho vyplývající úspory. K úspoře provozních zaměstnanců dochází ve všech projektových variantách ve stejném rozsahu dle realizovaných úprav zabezpečovacího a sdělovacího zařízení. K úspoře dochází jen na trati Dejvická, kde dojde k zásadnějším změnám v organizaci a zabezpečení dopravy. Na trati Jinonická sice dojde k úspoře zaměstnanců oproti stávajícímu stavu, tato úspora by však byla dosažena i ve stavu bez projektu a proto se v hodnocení neprojeví. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

122 Úspora zaměstnanců je uvažována po dokončení výstavby a zahájení provozu celého řešeného úseku (od roku 223). Součástí uvažované úspory provozních zaměstnanců je i úspora plynoucí ze zavedení dálkového řízení v řešených úsecích a zapojení těchto úseků do ovládání z centrálního dispečerského pracoviště. To je možné pouze v projektových variantách díky realizaci mimoúrovňových nástupišť a přístupů na nástupiště. Na základě počtu pracovníků a měrných nákladů na jednoho pracovníka byly vyčísleny celkové náklady na řízení dopravy ve variantě bez projektu a projektových variantách. Měrné mzdové roční náklady byly od zahájení hodnocení indexovány po celé hodnotící období indexem růstu reálné mzdy v dopravě ve výši 1,5% v roce 215, 3% v letech , 2,5% v letech a 2% v letech Uvažovaný koeficient růstu reálných mezd byl zahrnut do výpočtu s elasticitou 1. Protože realizací projektu dojde k úspoře zaměstnanců je nutné do ekonomického hodnocení zahrnout i náklady vynaložené na odstupné popřípadě náklady na rekvalifikaci těchto zaměstnanců. Tyto náklady (3 průměrné měsíční výdělky včetně zákonného pojištění) byly vyčísleny v cenové úrovni roku 217 a jsou přiřazeny k nákladům na řízení dopravy v projektových variantách, v posledním roce realizace projektu, tedy v roce 222. Celkový přehled nákladů na staniční zaměstnance a souvisejících nákladů je součástí přílohy tohoto textu CBA tabulky a přehled celkových úspor z tohoto finančního toku je uveden v souhrnné tabulce finanční analýzy PROVOZNÍ NÁKLADY NA ÚDRŽBU A OPRAVY INFRASTRUKTURY Náklady na údržbu a opravy infrastruktury byly vyčísleny zvlášť pro jednotlivé projektové varianty a variantu bez projektu. Varianta Bez projektu Při výpočtu nákladů varianty bez projektu se vycházelo z podrobné analýzy současného stavu tratě. Náklady varianty bez projektu byly sledovány zvlášť jako náklady na běžnou údržbu a pravidelné opravy infrastruktury. Do nákladů varianty bez projektu jsou rovněž započítány náklady na mimořádné opravy infrastruktury. Podrobně je z tohoto pohledu varianta Bez projektu popsána a vyčíslena v části A.1 Průvodní a návrhová část, kapitola 2 Stavebně technické řešení varianta bez projektu. Stav Bez projektu, je prognóza vývoje současného stavu tratě bez výrazných investičních počinů. Znamená to tedy takový stav, kdy je současná infrastruktura udržována a opravována v současných technických parametrech. Stav Bez projektu je prognózován na období hodnocení projektu, tedy 36 let od zahájení stavby. V pravidelném cyklu cca 3 až 35 let (dle předpokládaného zatížení tratě) je uvažována výměna železničního svršku s drobnými opravami železničního spodku včetně mostů. Jako výchozí je uvažován rok vložení železničního svršku (dle Nákresných přehledů železničního svršku, případně dle informací správce o technickém stavu). V případě mostů je výchozí klasifikace současného stavu (spodní stavba, nosná konstrukce). Opravné zásahy jsou uvažovány postupně, vždy pro příslušný dílčí úsek, na který přijde řada např. zhlaví železniční stanice, popř. souvislejší úsek tratě. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

123 Do stavu Bez projektu je dále zahrnuta obnova trakce včetně napájení (měnírny) rovněž v cyklu cca 3 až 35 let, dále obnova některých částí elektro (osvětlení, rozvody nn/vn apod.) a sdělovacího zařízení. Zvláštní kapitolou je obvykle zabezpečovací zařízení, které má vliv jednak na bezpečnost, ale i na jízdní doby a personální náročnost. V případě sledovaných úseků se nepředpokládá kvalitativní vylepšení zabezpečovacího zařízení ve stavu Bez projektu. Z hlediska nákladů na běžnou údržbu a pravidelné opravy byla celková roční výše nákladů stanovena na základě měrných hodnot uvedených v materiálu Prováděcí pokyny pro hodnocení efektivnosti investic projektů železniční infrastruktury, MD ČR 213 a převedených na CÚ 217. Tyto měrné hodnoty byly vztaženy na konkrétní rozsah sledovaného kolejiště a délky traťových úseků (jednokolejná trať v nezávislé trakci o délce 31,33 km - Dejvické trati a 18,98 km Jinonická trať), které jsou řešeny v rámci jednotlivých projektových variant a navyšovány ročně o 1% až do konce hodnotícího období. Uvažovaná měrná hodnota pro uvedený typ tratě dle metodiky je 788, 58 tis. Kč/km v CÚ 217. Celkové náklady na údržbu infrastruktury ve stavu Bez projektu v CÚ 217 za celé hodnocené období činí tis. Kč (náklady na běžnou údržbu), resp tis. Kč (náklady na mimořádné opravy). Varianty projektové U nákladů variant s projektem byly jako základ výpočtu rovněž použity sazby z materiálu Prováděcí pokyny pro hodnocení efektivnosti investic projektů železniční infrastruktury, MD ČR 213, které byly převedeny na CÚ 217 a verifikovány podle skutečných měrných nákladů (poskytnutým správcem infrastruktury) typově obdobné (dvoukolejná elektrifikovaná koridorová trať) nedávno nově rekonstruované tratě (konkrétně v úseku Praha-Uhříněves Benešov). Na základě těchto průměrných nákladů byly poměrně poníženy i měrné náklady ostatních typů tratí. Při celkovém vyčíslení se postupovalo obdobně jako v případě nákladů pravidelné údržby stavu Bez projektu. V jednotlivých variantách byl do běžných nákladů na trať po investici vždy započten jen takový rozsah kolejiště, který je v dané variantě řešen (včetně kolejiště, které je v dané variantě nové (např. napojení letiště Václava Havla). Konkrétní uvažované rozsahy kolejiště a typy tratí jsou uvedeny v následující tabulce. Náklady na údržbu investičně řešených úseků jsou v prvních pěti letech od uvedení do provozu uvažovány konstantní, v dalších letech zohledňují postupné navyšování nákladů z důvodu opotřebovávání tratě a jejích zařízení (,5% za rok, resp. 1% ročně po vložení první reinvestice do konce hodnotícího období). Podrobně je konstrukci provozních nákladů v jednotlivých variantách možné vidět ve výpočtech v příslušném listu CBA tabulek pro jednotlivé varianty, které jsou součástí odevzdání SP. K nákladům na údržbu infrastruktury všech projektových variant jsou přičleněny také tzv. náklady na reinvestici, tj. náklady, které bude nutno v průběhu hodnotícího období vynaložit na opravy vybraných nově vybudovaných objektů. Reinvestice je vložena vždy následující rok po skončení životnosti příslušného zařízení a její výše je uvažována jako 6% z investičních nákladů na objekty v případě zabezpečovacího, sdělovacího a silnoproudého zařízení, resp. 7% pro ostatní položky, které během hodnotícího období skončí svou životnost. V případě skupiny variant skupiny R a P, ale i varianty J1 byly do projektových provozních Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

124 nákladů infrastruktury započteny rovněž náklady na opravy v úsecích, které nejsou v těchto variantách řešeny v rámci investice (Jinonická trať). Tyto náklady jsou shodné s příslušnými náklady na opravy varianty Bez projektu a diferenční toky pro tyto úseky jsou tak nulové. Tab. 3-4: Délky úseků a parametry trati pro účely výpočtu provozních nákladů projektových variant Úsek délka [km] počet tr. kolejí typ trakce varianty R1 (vč. všech podvariant) DEJVICKÁ TRAŤ Praha-Bubny Kladno 31, 2 elektrická JINONICKÁ T. Praha-Smíchov Hostivice 19,6 1 nezávislá NAPOJENÍ LVH Praha-Ruzyně Praha-Letiště VH 5,9 2 elektrická varianta R2 Praha-Bubny Kladno* 25,7 2 DEJVICKÁ TRAŤ elektrická Praha-Výstaviště Praha-Skleník 5,3 1 JINONICKÁ T. Praha-Smíchov Hostivice 19,6 nezávislá NAPOJENÍ LVH Praha-Ruzyně Praha-Letiště VH 5,9 2 elektrická varianta J1 stř DEJVICKÁ TRAŤ Praha-Bubny Kladno 31, 2 elektrická JINONICKÁ T. Praha-Smíchov Hostivice 19,6 1 nezávislá NAPOJENÍ LETIŠTĚ Hostivice odb. Jeneček 1,2 3 odb. Jeneček Praha-Letiště VH 3,9 2 varianta J5 = J5 mod elektrická DEJVICKÁ TRAŤ Praha-Bubny Kladno 31, 2 elektrická JINONICKÁ TRAŤ NAPOJENÍ LETIŠTĚ Praha-Smíchov Hostivice** 14,7 1 Praha-Jinonice Praha-Stodůlky 4,9 2 Hostivice odb. Jeneček 1,2 3 odb. Jeneček Praha-Letiště VH 3,9 2 varianta P DEJVICKÁ TRAŤ Praha-Bubny Kladno*** 29,8 2 JINONICKÁ TRAŤ Praha-Smíchov Hostivice 14,7 1 Praha-Jinonice Praha-Stodůlky 4,9 2 NAPOJENÍ Hostivice odb. Jeneček 1,2 3 LETIŠTĚ odb. Jeneček Praha-Letiště VH 3,9 2 * mimo úseku Praha-Výstaviště Praha-Skleník ** mimo úseku Praha-Jinonice Praha-Stodůlky *** mimo úseku Hostivice Hostivice-Jeneček nezávislá elektrická elektrická Zvláštní kapitolou jsou provozní náklady travelátoru, který v projektových variantách R1 (vč. podvariant), R2 a J1 stř slouží jako propojení dálkové dopravy s dopravou na letiště Václava Havla Praha přes Masarykovo nádraží po Dejvické trati. Vychází se z předpokladu, že provozovatelem travelátoru bude provozovatel železniční infrastruktury. Při vyčíslení nákladů byly zahrnuty náklady na pravidelný provoz travelátoru (pohon, chlazení, osvětlení, turnikety, úklid apod.) ve výši cca tis. Kč/rok a dále na nutné revize a opravy ve výši cca 339 tis. Kč/rok (obojí v CÚ 217). V případě nákladů na pohon, které jsou přímo vázány na ceny elektrické energie, je pak uvažováno navyšování o 1,5% ročně, pro ostatní položky potom 1% ročně. Celkové náklady na údržbu infrastruktury v projektových variantách v CÚ 217 za celé hodnocené období činí (vč. nákladů na travelátor v příslušných variantách): Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

125 Náklady na běžnou údržbu varianta R1 (vč. všech podvariant) tis. Kč, varianta R tis. Kč, varianta J1 stř tis. Kč, varianta J5 (vč. var. J5 mod ) tis. Kč, varianta P tis. Kč. Náklady na mimořádné opravy varianta R tis. Kč, varianta R1 spěš tis. Kč, varianta R1 vyp tis. Kč, varianta R1 mod tis. Kč, varianta R1 stř tis. Kč, varianta R tis. Kč, varianta J1 stř tis. Kč, varianta J tis. Kč, varianta J5 mod tis. Kč, varianta P tis. Kč. Celkový přehled nákladů na údržbu a opravy infrastruktury v jednotlivých letech je pro příslušné varianty součástí přílohy tohoto textu CBA tabulky a přehled celkových úspor z tohoto finančního toku je uveden v souhrnné tabulce finanční analýzy PŘÍJMY Z POPLATKU ZA DC Celková výše poplatku za dopravní cestu je přímo závislá na dopravním výkonu (počtu vlakových kilometrů a hrubých tunových kilometrů). Tato položka představuje příjem provozovatele dráhy. Výpočet příjmů z poplatku je v souladu s národní metodikou proveden dle materiálu SŽDC Příloha D_214 - Maximální ceny a určené podmínky za použití vnitrostátní železniční dopravní cesty celostátních a regionálních drah při provozování drážní dopravy a Prohlášení o dráze celostátní a regionální platné pro jízdní řád 214. Příjem z poplatku za použití dopravní cesty je vyčíslen v příloze tohoto textu CBA tabulky a přehled celkových hodnot z tohoto diferenčního finančního toku je uveden v souhrnné tabulce finanční analýzy. Diferenční tok je do výpočtu uvažován od uvedení stavby do provozu (r. 223), kdy dojde ke zvýšení počtu vlaků, případně vzniku převedené dopravy. Nákladní doprava není zohledněna, protože v ní nedochází ke změně (viz úvod kapitoly Ekonomické hodnocení ). Konkrétní měrné hodnoty poplatků za využití infrastruktury použité pro sledované úseky jsou (dle výše uvedených materiálů) pro osobní dopravu 6,49 Kč/vlkm (poplatek za Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

126 provozování dopravní cesty) a 35,59 Kč/1 hrtkm (poplatek za zajištění provozuschopnosti DC) v CÚ 217. Celkové příjmy z poplatku za použití DC jsou v jednotlivých variantách v CÚ 217 následující: varianta Bez projektu tis. Kč, varianta R tis. Kč, varianta R1 spěš tis. Kč, varianta R1 vyp tis. Kč, varianta R1 mod tis. Kč, varianta R1 stř tis. Kč, varianta R tis. Kč, varianta J1 stř tis. Kč, varianta J tis. Kč, varianta J5 mod tis. Kč, varianta P tis. Kč VÝSLEDKY FINANČNÍ ANALÝZY Na základě uvedených finančních toků byla sestavena finanční analýza. Do výpočtu vstupují diferenční finanční toky, tj. rozdíl jejich hodnot varianty bez projektu a variant s projektem. Při výpočtu byla použita diskontní sazba 5%. Výsledky finanční analýzy a diferenční finanční toky jednotlivých variant jsou shrnuty v následujících tabulkách. Tab. 3-5: Přehled výsledků finanční analýzy (CÚ 217) 1. část ukazatel R1 R1 spěš R1 vyp R1 mod R1 stř FRR [%] -3,53-3,51-3,56-3,54-3,53 FNPV [tis. Kč] Tab. 3-6: Přehled výsledků finanční analýzy (CÚ 217) 2. část ukazatel R2 J1 stř J5 J5 mod P FRR [%] -3,62-3,54-3,39-3,34-3,76 FNPV [tis. Kč] Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

127 Tab. 3-7: Finanční analýza, varianta R1 v tis. Kč (CÚ 217) rok varianta projektová varianta bez projektu IN ZH PN infra PN řízení tržby PN infra PN řízení tržby cash flow kumul. CF NPV Název díla Železniční spojení Prahy. letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

128 Tab. 3-8: Finanční analýza, varianta R1 spěš v tis. Kč (CÚ 217) rok varianta projektová varianta bez projektu IN ZH PN infra PN řízení tržby PN infra PN řízení tržby cash flow kumul. CF NPV Název díla Železniční spojení Prahy. letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

129 Tab. 3-9: Finanční analýza, varianta R1 vyp v tis. Kč (CÚ 217) rok varianta projektová varianta bez projektu IN ZH PN infra PN řízení tržby PN infra PN řízení tržby cash flow kumul. CF NPV Název díla Železniční spojení Prahy. letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

130 Tab. 3-1: Finanční analýza, varianta R1 mod v tis. Kč (CÚ 217) rok varianta projektová varianta bez projektu IN ZH PN infra PN řízení tržby PN infra PN řízení tržby cash flow kumul. CF NPV Název díla Železniční spojení Prahy. letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

131 Tab. 3-11: Finanční analýza, varianta R1 stř v tis. Kč (CÚ 217) rok varianta projektová varianta bez projektu IN ZH PN infra PN řízení tržby PN infra PN řízení tržby cash flow kumul. CF NPV Název díla Železniční spojení Prahy. letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

132 Tab. 3-12: Finanční analýza, varianta R2 v tis. Kč (CÚ 217) rok varianta projektová varianta bez projektu IN ZH PN infra PN řízení tržby PN infra PN řízení tržby cash flow kumul. CF NPV Název díla Železniční spojení Prahy. letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

133 Tab. 3-13: Finanční analýza, varianta J1 stř v tis. Kč (CÚ 217) rok varianta projektová varianta bez projektu IN ZH PN infra PN řízení tržby PN infra PN řízení tržby cash flow kumul. CF NPV Název díla Železniční spojení Prahy. letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

134 Tab. 3-14: Finanční analýza, varianta J5 v tis. Kč (CÚ 217) rok varianta projektová varianta bez projektu IN ZH PN infra PN řízení tržby PN infra PN řízení tržby cash flow kumul. CF NPV Název díla Železniční spojení Prahy. letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

135 Tab. 3-15: Finanční analýza, varianta J5 mod v tis. Kč (CÚ 217) rok varianta projektová varianta bez projektu IN ZH PN infra PN řízení tržby PN infra PN řízení tržby cash flow kumul. CF NPV Název díla Železniční spojení Prahy. letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

136 Tab. 3-16: Finanční analýza, varianta P v tis. Kč (CÚ 217) rok varianta projektová varianta bez projektu IN ZH PN infra PN řízení tržby PN infra PN řízení tržby cash flow kumul. CF NPV Název díla Železniční spojení Prahy. letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

137 3.2 EKONOMICKÁ ANALÝZA Výstupy ekonomické analýzy jsou shodné jako u analýzy finanční. Rozdílný je však úhel pohledu na celý projekt. Navíc zde totiž přistupují další finanční toky, které jsou relevantní z hlediska celé společnosti. V ekonomické analýze jsou tedy hodnoceny navíc finanční toky provozovatelů drážní dopravy, uživatelů drážní dopravy a celospolečenské účinky. Součástí investičních nákladů v ekonomické analýze jsou i náklady potřebné k vybudování parkovišť P+R, které jsou podmínkou pro dosažení cílů připravovaného záměru a předpokládaných kladných efektů. Jedná se o náklady jiného investora, které ale musí být vynaloženy a nelze je tak při výpočtu ekonomické analýzy opomenout. Do ekonomické analýzy vstupují: investiční náklady (vč. nákladů na P+R), provozní náklady železniční dopravy (náklady na údržbu a opravy železniční infrastruktury, náklady na řízení dopravy, provozní náklady na provoz vlaků), provozní náklady silniční dopravy (snížení nákladů na údržbu a opravy silniční infrastruktury a provoz vozidel), úspory času, vnější účinky zahrnující snížení nehodovosti, hlučnosti z dopravy, znečištění ovzduší a změny klimatu, efekt zvýšení bezpečnosti železniční dopravy, úspora snížením emisí železniční dopravy díky elektrizaci, ostatní přínosy (efekty dosažené díky odstranění úrovňového křížení se silniční a pěší dopravou). Z těchto finančních toků je vypracována tabulka cash-flow a z ní odvozeno ekonomické vnitřní výnosové procento (ERR), ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) a poměr přínosů a nákladů (B/C Ratio) pro projektovou variantu. Při výpočtu čisté současné hodnoty je použita v ekonomické analýze diskontní sazba 5,5 % (dle materiálu Evropské komise Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a výnosů pro nové programové období ). Ekonomické příjmy a náklady, ze kterých je sestavena ekonomická analýza, jsou uvedeny v tzv. ekonomických cenách, tj. v cenách, které jsou očištěny od daňového zatížení. Koeficient pro přepočet na ekonomické ceny (konverzní faktor) je převzat z materiálu Prováděcí pokyny pro hodnocení efektivnosti investic projektů železniční infrastruktury, MD ČR 213. Pro investiční náklady a náklady na údržbu a opravy je výše konverzního faktoru,86, pro provozní náklady na řízení dopravy (staniční zaměstnanci) je hodnota konverzního faktoru,52 a pro náklady na provoz vlaků je jeho výše,82. V ekonomické analýze se liší celková výše investičních nákladů (ve srovnání s finanční analýzou) z důvodu zahrnutí nákladů nutných na vybudování parkovišť P+R. Ve výpočtech se v projektových variantách nesleduje nákladní doprava (jak již bylo uvedeno v úvodu kapitoly Ekonomické hodnocení), protože v ní nedochází k významné změně (cílem projektu není řešení nákladní dopravy) ani převedení dopravy ze silnice na železnici s výjimkou úspory času díky odstranění úvrati ve stanici Hostivice (viz dále). Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

138 Naopak v osobní dopravě se ve všech variantách předpokládá převedení cestujících ze silnice na železnici. K tomuto převedení dojde především díky zlepšení nabídky dopravy na železnici a dalším opatřením souvisejícím s realizací projektů (např. realizace parkovišť P+R) obzvláště pak na relaci Praha - Kladno. V následujících kapitolách jsou stanoveny hodnoty jednotlivých finančních toků, které jsou použity pro sestavení ekonomické analýzy INVESTIČNÍ NÁKLADY Celkové investiční náklady bez započtení rezervy jsou vyčísleny v kapitole 2 Odhad Investičních nákladů. Do ekonomické analýzy však vstupují v tzv. ekonomických cenách, tj. v cenách, které jsou očištěny od daňového zatížení pomocí konverzního faktoru ve výši,86. Navíc, jak již bylo uvedeno výše, jsou v ekonomické analýze uvažovány i náklady na vybudování odstavných parkovišť P+R, aby bylo možné dosáhnout naplnění cílů projektu a vytvořit dostatečnou nabídku pro potenciální uživatele železniční dopravy. V následující tabulce jsou uvedeny náklady jednotlivých variant se zahrnutím parkovišť P+R (bez zohlednění konverzního faktoru, který do výpočtu vstupuje později). Konkrétní investiční náklady na jednotlivá parkoviště stejně jako podrobnější informace o jejich technickém řešení jsou uvedeny v kapitole 2 Odhad investičních nákladů. Podrobnější tabulky členění nákladů dle povinné struktury dané platnou národní metodikou jsou uvedeny na konci textu ekonomického hodnocení v kapitole Tabulky investičních nákladů ekonomická analýza (vč. P+R). Tab. 3-17: Přehled investičních nákladů variant bez rezervy (vč.p+r parkovišť, mil. Kč, CÚ 217) varianta CELKEM R R1 spěš R1 vyp R1 mod R1 stř R J1 stř J J5 mod P Pro výpočty zůstatkové hodnoty v ekonomické analýze je dále uvažováno s rozdělením nákladů dle profesí, které je ve shodě s rozdělením ve finanční analýze. Konkrétní výše nákladů dle profesí a zůstatkové hodnoty jsou uvedeny pro příslušné varianty v přílohách tohoto textu CBA tabulky a přehled celkových úspor z tohoto finančního toku je uveden v souhrnné tabulce ekonomické analýzy. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

139 3.2.2 PROVOZNÍ NÁKLADY ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY V této části jsou sledovány provozní náklady železniční dopravy, konkrétně náklady na řízení dopravy, údržbu a opravy železniční infrastruktury a náklady na provoz vlaků. Realizací projektu dojde k úsporám provozních nákladů v železniční dopravě na sledovaných úsecích ve variantách s projektem oproti variantě bez projektu u nákladů na údržbu a opravy železniční infrastruktury a nákladů na řízení vlakové dopravy. Náklady na údržbu a opravy železniční infrastruktury jsou již vyčísleny v předchozí kapitole Finanční analýza. Do ekonomické analýzy však vstupují opět v tzv. ekonomických cenách, přenásobeny konverzním faktorem,86. Z výše uvedeného důvodu jsou v této kapitole podrobně popsány pouze náklady na provoz vlaků. Náklady na provoz vlaků Stavba bude mít přímý vliv na výši provozních nákladů vlaků na sledovaných úsecích v závislosti na příslušné projektové variantě (zvýšení traťové rychlosti, zkrácení jízdních dob, změna rozsahu dopravy, změna trakce na jednotlivých úsecích, změna vozového parku) a z toho vyplývající úsporu nákladových položek, závislých na vlakových hodinách. Pro výpočet byly použity nákladové sazby hnacích vozidel dle typové řady (konkrétní řady vozidel používaných na této trati jsou uvedeny v části A.1 Průvodní a návrhová část, kapitola 1 Dopravně technologické řešení převážně jde v projektových variantách o jednotky ř. 471 na Dejvické trati a 844 na Jinonické trati ), náklady na vozový park a náklady na vlakovou četu za pomoci materiálu Opatření k oceňování výkonů hnacích vozidel ČD, a.s.. Tyto nákladové sazby zohledňují (formou zvýšených odpisů) i náklady potřebné k obnově nebo rozšíření vozového parku v souvislosti s realizací projektu. Konkrétní výše provozních nákladů vlaků byla vyčíslena na základě podrobného rozboru rozložení vozového parku na jednotlivých větvích ( Jinonická, resp. Dejvická trať), typů vozidel a konkrétních oběhů jednotlivých souprav (zohledněno vyšší nasazení vlaků ve špičkových hodinách). V kombinaci s výstupy přepravní prognózy pro jednotlivé linky (Sp, Os i R vlaků) byly vyčísleny roční náklady a z nich stanoveny průměrné hodnoty na vlakohodinu dle typu dopravy. Pro osobní dopravu byly z uvedeného vypočteny následující sazby v CÚ 217 (dálková doprava se v projektových variantách nerealizuje): ve variantě Bez Projektu regionální Kč/vlhod dálková 5 54 Kč/vlhod, ve variantě R1 regionální Kč/vlhod ve variantě R1 spěš regionální Kč/vlhod ve variantě R1 vyp regionální Kč/vlhod ve variantě R1 mod regionální Kč/vlhod ve variantě R1 stř regionální Kč/vlhod ve variantě R2 regionální 4 11 Kč/vlhod ve variantě J1 stř regionální Kč/vlhod ve variantě J5 regionální 4 41 Kč/vlhod ve variantě J5 mod regionální Kč/vlhod ve variantě P regionální Kč/vlhod Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

140 Na základě projednávání předchozí verze studie a požadavků vznesených ze strany objednatelů dopravy je dále uveden i přepočet předpokládaných provozních nákladů na vlkm (CÚ 217). ve variantě Bez Projektu trať Dejvická 112 Kč/vlkm, trať Jinonická 68 Kč/vlkm, ve variantě R1 trať Dejvická 113 Kč/vlkm, trať Jinonická 87 Kč/vlkm, ve variantě R1 spěš = R1 vyp trať Dejvická 15 Kč/vlkm, trať Jinonická 76 Kč/vlkm, ve variantě R1 mod trať Dejvická 1 Kč/vlkm, trať Jinonická 76 Kč/vlkm, ve variantě R1 stř trať Dejvická 11 Kč/vlkm, trať Jinonická 76 Kč/vlkm, ve variantě R2 trať Dejvická 11 Kč/vlkm, trať Jinonická 76 Kč/vlkm, ve variantě J1 stř trať Dejvická 18 Kč/vlkm, trať Jinonická 76 Kč/vlkm, ve variantě J5 trať Dejvická 12 Kč/vlkm, trať Jinonická 76 Kč/vlkm, ve variantě J5 mod trať Dejvická 11 Kč/vlkm, trať Jinonická 77 Kč/vlkm, ve variantě P trať Dejvická 16 Kč/vlkm, trať Jinonická 71 Kč/vlkm, Přehled nákladů na provoz vlaků v jednotlivých letech je pro příslušné varianty součástí přílohy tohoto textu CBA tabulky a přehled celkových úspor z tohoto finančního toku je uveden v souhrnné tabulce ekonomické analýzy. Ve všech projektových variantách je výsledná úspora záporná, dochází tedy k celkovému růstu nákladů na provoz vlaků, což je dáno částečně předpokládaným nárůstem počtu realizovaných vlakohodin, částečně předpokládaným využitím vozového parku resp. případným zdvojováním souprav. Do výpočtu ekonomické analýzy tento finanční tok vstupuje v ekonomických cenách, tedy přenásobený konverzním faktorem hodnoty, ÚSPORA PROVOZNÍCH NÁKLADŮ SILNIČNÍ DOPRAVY V rámci ekonomického hodnocení je sledováno, zda realizací projektu (zvýšením konkurenceschopnosti železniční dopravy) dojde k převedení části dopravy ze silnice na železnici. Při hodnocení projektu železničního spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna existuje tato tzv. převedená doprava pouze v případě osobní dopravy. Převedená doprava je taková, Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

141 kdy se vlivem realizace projektu nemění zdroj a cíl cesty, ale mění se dopravní prostředek. V tomto případě dochází ke změně mezi autobusovou, individuální a železniční dopravou ve smyslu převedení dopravy ze silnice na železnici. Tato změna se předpokládá především díky zkvalitnění přepravní nabídky. Ke vzniku převedené osobní dopravy dochází ve všech projektových variantách díky zlepšení dopravní nabídky železnice, zvýšení počtu spojů a zajištění možnosti přístupu k železnici díky realizaci parkovišť P+R. V nákladní dopravě nedochází ke vzniku převedené dopravy. Podíl osobní převedené dopravy byl stanoven na základě expertních rozborů současného stavu a prognóz výhledové dopravy. Podrobněji je převedená doprava včetně způsobu jejího stanovení popsána v kapitole 1 Přepravní prognóza. Převedením této dopravy lze pak vyjádřit v projektových variantách úspory nákladů silniční dopravy - úspory nákladů na údržbě a opravách silniční infrastruktury a nákladů potřebných na provoz a údržbu vozidel. Finanční vyjádření předmětných měrných nákladů je uvedeno v následující tabulce. Použité nákladové sazby úspor nákladů na údržbě a opravách silniční infrastruktury byly převzaty z materiálu Prováděcí pokyny pro hodnocení efektivnosti investic projektů železniční infrastruktury, MD ČR 213. Tyto náklady byly převedeny na příslušnou cenovou úroveň roku 217. Tab. 3-18: Měrné náklady silniční dopravy (CÚ 217) položka měrný náklad údržba a opravy silniční infrastruktury osobní doprava 4,81 Kč/1 oskm IAD 6,22 Kč/vozkm* provoz vozidel osobní doprava BUS 21,51 Kč/vozkm* *průměrná obsazenost v osobní dopravě IAD 1,3 os/voz, BUS 35 os/voz Zdroj: Prováděcí pokyny pro hodnocení efektivnosti investic projektů železniční infrastruktury, MD ČR 213 Pomocí měrných příjmů a výhledových dopravních výkonů v převedené dopravě byly stanoveny úspory provozních nákladů silniční dopravy pro celé hodnotící období projektu, které jsou do výpočtu uvažovány od prvního roku provozu (r. 223). Přehled úspor provozních nákladů silniční dopravy v jednotlivých letech je pro příslušné varianty součástí přílohy tohoto textu CBA tabulky a přehled celkových úspor z tohoto finančního toku je uveden v souhrnné tabulce ekonomické analýzy ÚSPORY ČASU Realizací projektu dojde ke zkrácení jízdních dob v osobní železniční dopravě. Velikost zkrácení závisí na ujeté vzdálenosti a typu vlaku. Pro finanční vyjádření účinků časových úspor byly použity hodnoty úspory jízdních dob pro jednotlivé vlaky převzaté z výsledků dopravní technologie a přepravní prognózy. Hodnota času byla v souladu s materiálem Prováděcí pokyny pro hodnocení efektivnosti investic projektů železniční infrastruktury, MD ČR 213 převzata z materiálu HEATCO - Developing Harmonized European Approaches for Transport Costing and Project Assessment, V tomto materiálu jsou uvedeny hodnoty času pro jednotlivé státy Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

142 Evropské unie, pro tuto studii byly proto převzaty hodnoty zpracované pro Českou republiku (viz následující tabulku), které sloužily jako podklad pro další výpočty (pro potřeby ekonomického hodnocení byly tyto hodnoty přepočteny na české koruny a převedeny na CÚ 217). Tab. 3-19: Měrný náklad pro ohodnocení času (CÚ 217) položka měrný náklad osobní doprava EUR/osobohod Kč/osobohod* pracovní čas krátká dojížďka bus 24,88 613,94 auto, vlak 31,1 765,17 bus 8,97 221,52 auto, vlak 12,5 38,32 nepracovní čas dlouhá dojížďka ostatní krátká vzdálenost ostatní dlouhá vzdálenost bus 11,54 284,77 auto, vlak 16,4 395,71 bus 7,52 185,55 auto, vlak 1,47 258,42 bus 9,68 238,62 auto, vlak 13,42 331,4 nákladní doprava EUR/tunohod Kč/tunohod* železnice 1,83 45,4 Zdroj: HEATCO Při výpočtech časových úspor bylo v souladu s materiálem Prováděcí pokyny pro hodnocení efektivnosti investic projektů železniční infrastruktury, MD ČR 213 měrné ohodnocení dále zvyšováno indexem odhadovaného růstu HDP na hlavu ve výši 3,% v letech , 2,% v letech a 1% v letech Uvažovaný koeficient růstu HDP na hlavu byl zahrnut do výpočtu s elasticitou,7. Rozdělení sledovaných přepravních proudů z hlediska účelu cest bylo uvažováno v poměru 5% pracovních cest a 95% nepracovních. Úspory času jsou rozděleny na úspory ze zkrácení cestovních dob železniční dopravy variant s projektem oproti variantě bez projektu, úspory ze zkrácení cestovních dob železniční dopravy oproti silniční dopravě převedením dopravy a úspory z indukované dopravy (v jejich případě je použito pravidlo jedné poloviny). Podrobněji se problematikou převedené dopravy zabývá kapitola 1 Přepravní prognóza. Pro stanovení úspor jednotlivých cestovních dob byly vzaty v úvahu výhledové průměrné cestovní doby projektu a jejich porovnání s průměrnými cestovními dobami jednak na železnici ve variantě bez projektu a jednak na silnici v osobní automobilové a autobusové dopravě. Jednotlivé hodnoty úspor se budou postupně měnit v závislosti na objemech dopravy a změně jízdních dob. Podrobné vyčíslení těchto úspor v letech hodnocení je pro příslušné varianty součástí přílohy tohoto textu CBA tabulky a přehled celkových úspor z tohoto Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

143 finančního toku je uveden v souhrnné tabulce ekonomické analýzy. Přínosy z úspor času jsou do hodnocení uvažovány od r. 223 (první rok provozu). V nákladní dopravě je uvažována úspora času, která vzniká odstraněním nutnosti úvraťových jízd ve stanici Hostivice. Tohoto efektu je dosaženo díky zdvoukolejnění, zvýšení traťové rychlosti a realizaci bezúvraťové spojky v prostoru Jeneček, která je součástí všech projektových variant (nedochází ke změně počtu vlakokilometrů, protože jde jen o úvraťové jízdy hnacího vozidla). Úspora je uvažována pro ucelené nákladní vlaky, které vozí pravidelně vápenec z lomu Mořina (který je napojen vlečkou na stanici Nučice) do severočeských elektráren Prunéřov (žst. Kadaň) a Tušimice (žst. Březno u Chomutova) jako surovinu nutnou pro odsíření elektrárny. Dle vyjádření objednatele této dopravy se s touto přepravou počítá do konce hodnotícího období. Pravidelné ucelené nákladní vlaky díky absenci nutnosti úvraťové jízdy ušetří 2 minut. Ročně je uvažováno s 312 vlaky se zátěží cca 165 čistých tun. Celkově tak dochází k roční úspoře cca tunohodin. Tato úspora je uvažována také od zahájení provozu po dokončení realizace projektu (r. 223) a oceněna měrnou hodnotou času dle tabulky uvedené výše. Celková roční úspora se mění v závislosti na měrné hodnotě času a jeho růstu během hodnocení v rozsahu 8 517,9 tis. Kč (v roce 223) až po 1 87,1 tis. Kč (v roce 252). Souhrnná úspora za celé hodnotící období je pro nákladní dopravu ve všech projektových variantách shodná ve výši ,4 tis. Kč (CÚ 217). Celková hodnota úspory času osobní dopravy v jednotlivých variantách je následující (CÚ 217): ve variantě R1 železniční doprava tis. Kč indukovaná doprava tis. Kč převedená doprava tis. Kč, ve variantě R1 spěš železniční doprava tis. Kč indukovaná doprava tis. Kč převedená doprava tis. Kč, ve variantě R1 vyp železniční doprava tis. Kč indukovaná doprava tis. Kč převedená doprava tis. Kč, ve variantě R1 mod železniční doprava tis. Kč indukovaná doprava tis. Kč převedená doprava tis. Kč, ve variantě R1 stř železniční doprava tis. Kč indukovaná doprava tis. Kč převedená doprava tis. Kč, ve variantě R2 železniční doprava tis. Kč indukovaná doprava tis. Kč převedená doprava tis. Kč, ve variantě J1 stř železniční doprava tis. Kč Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

144 indukovaná doprava tis. Kč převedená doprava tis. Kč, ve variantě J5 železniční doprava tis. Kč indukovaná doprava tis. Kč převedená doprava tis. Kč, ve variantě J5 mod železniční doprava tis. Kč indukovaná doprava tis. Kč převedená doprava tis. Kč, ve variantě P železniční doprava tis. Kč indukovaná doprava tis. Kč převedená doprava tis. Kč ÚSPORA VNĚJŠÍCH NÁKLADŮ V ekonomickém hodnocení je zohledněn dopad realizace projektu na náklady související s vedlejšími negativními účinky dopravy. Tyto účinky zahrnují: nehodovost v dopravě, hlučnost z dopravy, emise z dopravy, změny klimatu. Ve výpočtu je zahrnuto porovnání varianty bez projektu s projektovými variantami a rovněž je zohledněna převedená doprava. Jak již bylo dříve popsáno, dojde k převedení dopravy pouze u osobní dopravy a to ze silnice na železnici. Poměrné náklady a vyvolané vnější náklady v silniční dopravě, jsou v souladu s materiálem Prováděcí pokyny pro hodnocení efektivnosti investic projektů železniční infrastruktury, MD ČR 213 převzaty z materiálu Průvodce analýzou nákladů a výnosů investičních projektů pro Strukturální fond ERDF, Kohezní fond a ISPA z roku 24 (viz následující tabulku) a převedeny na CÚ 217. Tab. 3-2: Průměrné vnější náklady na dopravu, CÚ 217 osobní doprava [Kč/1 oskm] automobilová motocyklová autobusová železniční nehody 2 45, 14 23,8 175,9 5,6 hluk 324,2 965,2 73,5 221,7 zneč. ovzduší 983,3 448,3 1113,5 278,4 změny klimatu 93,8 788,1 56,1 31,3 Zdroj: Průvodce analýzou nákladů a výnosů inv. projektů, Strukturální fond ERDF, Kohezní fond a ISPA, rok 24 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

145 Stejně jako v případě výpočtu úspor času bylo v souladu s materiálem Prováděcí pokyny pro hodnocení efektivnosti investic projektů železniční infrastruktury, MD ČR 213 měrné ohodnocení dále zvyšováno indexem odhadovaného růstu HDP na hlavu ve výši 3,% v letech , 2,% v letech a 1% v letech Uvažovaný koeficient růstu HDP na hlavu byl zahrnut do výpočtu s elasticitou 1,. Vnější náklady byly stanoveny na základě měrného ohodnocení jednotlivých účinků v osobní dopravě a objemu osobní převedené dopravy. Jednotlivé hodnoty úspor se budou postupně měnit v závislosti na přepravních výkonech v jednotlivých variantách. Podrobné vyčíslení všech těchto úspor je pro příslušné varianty součástí přílohy tohoto textu CBA tabulky a přehled celkových úspor z tohoto finančního toku je uveden v souhrnné tabulce ekonomické analýzy. Úspory vnějších nákladů díky převedené dopravě netvoří významný přínos celkového projektu, protože ve velké míře dochází k převedení cestujících z autobusové dopravy na železnici, kde rozdíl externích nákladů není tak významný, jako ve srovnání s IAD (viz tabulku výše). Zároveň dochází díky významnému navýšení vlakové dopravy v projektových variantách oproti variantě Bez projektu k velkému nárůstu absolutních hodnot externalit z tohoto zdroje ÚSPORA EMISÍ ZE ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY Díky realizaci projektu dojde ke změně trakce na většině sledovaných traťových úseků (v závislosti na projektové variantě). Namísto nezávislé trakce ve stavu Bez projektu bude v projektových variantách využívána většinově trakce elektrická, což má přímý vliv na snížení množství emisí železniční dopravy. Do ekonomického hodnocení tak vstupuje finanční tok úspory emisí ze železniční dopravy díky změně trakce. Pro výpočet byly použity nákladové sazby externích nákladů emisí z železniční dopravy uvedené v materiálu Prováděcí pokyny pro hodnocení efektivnosti investic projektů železniční infrastruktury, MD 213. Po převedení na CÚ 217 jsou použité měrné hodnoty následující: dieslová trakce 6,9 Kč/1 oskm, elektrická trakce 4,9 Kč/1 oskm. Tyto měrné sazby byly přenásobeny množstvím osobokilometrů realizovaných ve stavu Bez projektu a v projektových variantách v příslušné trakci. Výsledný diferenční finanční tok potom vstupuje do výpočtu v ekonomickém hodnocení od uvedení projektu do provozu v r Stejně jako v předchozích vstupech bylo ohodnocení indexováno odhadovaným růstu HDP na hlavu ve výši 3,% v letech , 2,% v letech a 1% v letech Uvažovaný koeficient růstu HDP na hlavu byl zahrnut do výpočtu s elasticitou 1,. Tento efekt byl sledován pouze v osobní dopravě. Podrobné vyčíslení všech těchto úspor je pro příslušné varianty součástí přílohy tohoto textu CBA tabulky a přehled celkových úspor z tohoto finančního toku je uveden v souhrnné tabulce ekonomické analýzy ÚSPORA Z BEZPEČNOSTI DOPRAVY Hodnocené projektové varianty podstatně zvýší bezpečnost železniční dopravy a tím umožní úsporu nákladů, jak v oblasti železniční dopravy, tak i v oblasti celospolečenské. Realizace projektu zlepší bezpečnostní situaci omezením vlivu lidského činitele (díky realizaci Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

146 nového dálkově ovládaného zabezpečovacího zařízení), bezpečnějším přístupem na nástupiště (ve všech variantách dochází např. k omezení nutnosti pohybu cestujících v kolejišti a realizaci nových nástupišť s mimoúrovňovým přístupem) a zlepšením bezpečnostní situace na železničních přejezdech, případně odstraňováním kolizních bodů. Konkrétně se jedná o přínos z bezpečnosti vyplývající z řízení provozu na řešených traťových úsecích z Centrálního dispečerského pracoviště Praha. V rámci dálkového řízení dochází k soustředění veškerých informací od jednotlivých systémů z železničních stanic a ostatních míst na trati (návěstidla, přejezdová zabezpečovací zařízení aj.) do dispečerského centra. Obsluhující pracovník (dispečer) má tyto systémy přehledně zobrazeny ve svém zorném poli a jedním přehlédnutím může vyhodnotit správnou funkci všech systémů a dopravní situaci v celé řízené oblasti. Tímto soustředěním a řízením většího počtu stanic dochází ke zvýšení bezpečnosti železniční dopravy jak při řádné činnosti zařízení, tak i při mimořádných situacích. Přínosy tohoto soustředění lze při mimořádných situacích doložit na konkrétních příkladech. Ve více případech dispečer zabránil nehodě tím, že použil funkci generální stop, při které se jedním stisknutím tlačítka zastaví všechny vlaky na trati. Může se jednat o mimořádné případy, kdy hrozí střet vlaků nebo při stržení trolejového vedení apod. Současně vyráběná zabezpečovací zařízení mají zakomponovanou i funkci EZŠ (evidence ztráty šuntu). Ta se týká těch částí kolejiště, které jsou vybaveny kolejovými obvody, a spočívá v tom, že detekuje stav, ve kterém kolej, která byla obsazena vozidly, se náhle jeví jako volná, aniž by byl dán povel k odjezdu těchto vozidel buď jako vlak nebo jako posun. Tato ztráta citlivosti kolejových obvodů v ojedinělých případech může nastat - například v žst. Otrokovice se toto stalo u osobního vlaku. Vzhledem k tomu, že celá trať je dálkově řízena, tuto ztrátu šuntu zaregistroval dispečer, který přes kamerový systém tuto skutečnost ověřil a následně zastavil provoz v obvodu celé stanice. Další velmi užitečnou funkcí soudobých elektronických stavědel je VNPN (výstraha při nedovoleném projetí návěstidla) ta upozorňuje dispečera, že vlak minul návěstidlo, i když návěstidlo zakazovalo jízdu a dispečer tak má možnost okamžitě zasáhnout. Tyto případy jsou způsobené nepozorností strojvedoucího a jsou poměrně časté. Nedovolený odjezd ze stanice byl i příčinou nejtragičtější nehody na železnici v roce 196 se mezi železničními stanicemi Stéblová a Rosice nad Labem srazily dva protijedoucí plně obsazené vlaky a následky srážky ještě umocnil vzniklý požár. Tato nehoda měla 11 obětí na životech a 16 zraněných. Při mimořádných stavech, které jsou způsobeny výpadkem zařízení, kdy obsluha je nucena využívat nouzové povely (nouzové uzavření přejezdu, přivolávací návěst apod.) dálkové řízení předchází potencionálním chybám obsluhy. Je to především možností vhodnějšího volby obsluhy, jakou je i možnost přesunutí křižování vlaků do jiné dopravny s funkčním zabezpečovacím zařízením. Výhodou dálkového řízení v těchto případech je i soustředění většího množství pracovníků se shodnou kvalifikací v jedné místnosti. Pracovníci mají k dispozici přehledové zobrazení aktuální dopravní situace a podvědomě zajišťují jistou kontrolu ostatních. Dalším nepochybným přínosem k bezpečnosti a i k vyšší kultuře cestování je výstavba nových nástupišť a podchodů případně rekonstrukce stávajících nástupišť a podchodů. Současný přístup k vlakům v podobě úrovňových nástupišť s přecházením kolejí jednak činí Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

147 potíže zejména cestujícím se sníženou pohyblivostí, dětem a kočárkům, a zadruhé mohou být zdrojem konfliktních situací, pokud nechtěně dojde ke křížení dráhy vlaku s pohybem cestujících. Dalším efektem je zrychlení nástupu a výstupu cestujících a při nasazení nízkopodlažních vozidel je přístup do vozidel zcela bezbariérový. Jak vyplývá z údajů Drážní inspekce, došlo v letech 23 až 212 na předmětných úsecích trati k řadě nehod s lehkým i těžkým zraněním nebo dokonce s následkem smrti. Na základě provedené analýzy mimořádných událostí, které měly souvislost s provozem na trati, pak bylo stanoveno potenciální riziko a pravděpodobnost opakování těchto událostí v průběhu hodnotícího období v případě nerealizace projektu. Mimořádných událostí bylo na sledovaném úseku více, než je zahrnuto do výpočtu, ale do výčtu nebyly zahrnuty události s cizím zaviněním (bez ovlivnění technickými parametry dráhy) a způsobené sebevrahem. Uvažovaná lehká i těžká a smrtelná zranění byla způsobena střetem vlaku s osobními vozidly a chodci na přejezdech. Takové události by měly být po zrušení těchto přejezdů jako úrovňových v projektovém stavu kompletně eliminovány (nedojde již k interakci silniční a železniční dopravy). Z toho důvodu je pravděpodobnost opakování podobných mimořádných událostí ve stavu s projektem uvažovaná, jako zanedbatelná naopak ve stavu bez projektu je předpoklad, že se takové události mohou v určitém intervalu opakovat. Je zde tedy uplatněn předpoklad, že se pravděpodobnost výskytu mimořádných události realizací projektu sníží o cca 9-1%. Realizací projektu dojde tedy k zásadnímu snížení rizika opakování popsaných mimořádných událostí a z toho plynoucí úspory nákladů souvisejících s odstraněním následků těchto nehod. Pro vyčíslení úspor z bezpečnosti bylo převzato ohodnocení z materiálu Prováděcí pokyny pro hodnocení efektivnosti investic projektů železniční infrastruktury, MD ČR 213. Pro lehké zranění je použita sazba 273 tis. Kč, pro těžké zranění tis. Kč a pro smrtelné zranění tis. Kč v cenové úrovni 217. Úspory z bezpečnosti železniční dopravy jsou vyjádřeny od uvedení projektu do provozu, tedy od roku 223. Tyto úspory jsou sledovány po celou dobu hodnocení jako konstantní. Celková úspora ze zvýšení bezpečnosti za hodnotící období je uvažována ve všech projektových variantách shodná ve výši tis. Kč (v CÚ 217) OSTATNÍ PŘÍNOSY Vzhledem ke specifickým podmínkám, které jsou dány polohou řešených traťových úseků v hustě obydleném území centrální Prahy, ale i parametry návrhu technického a koncepčního řešení, byly identifikovány další přínosy, které budou díky realizaci projektu dosaženy a nebyly zahrnuty do žádného z výše popsaných finančních toků. Konkrétně se jedná o přínosy vzniklé díky odstranění úrovňových křížení železnice s pozemními komunikacemi na trati Dejvická, přínosy z odstranění bariér v území (úspora času), zvýšení bonity území díky uvolnění nebo zhodnocení pozemků, přínosy z realizace travelátoru mezi žst. Praha-Masarykovo nádraží a Praha hl.n. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

148 Důvodem je buď nejednoznačnost stanovení konkrétní výše přínosů (reálná úspora času v případě travelátoru) nebo neprůkaznost přínosu jako takového (zahloubení trati). Odstranění úrovňového křížení Díky realizaci úprav na úseku trati mezi žst. Praha-Masarykovo nádraží Praha-Veleslavín bude ve všech projektových variantách odstraněno několik úrovňových křížení s pozemními komunikacemi. Díky tomuto opatření dojde k významné úspoře času uživatelů silniční dopravy, jejíž přínos byl vyčíslen pro nejvytíženější komunikace, které se úrovňově kříží se železnicí (kritériem pro výběr započtených rušených přejezdů byla intenzita silniční dopravy na dané komunikaci). Do vyčíslení je zahrnut i jeden pěší přechod. Konkrétně byly do výpočtu zahrnuty (na základě dat o zatížení pozemních komunikací dle TSK Praha) křížení s ulicemi: Bubenská (16,7 tis. vozidel/den), Pelléova (3,9 tis. vozidel/den), Veleslavínská (6, tis. vozidel/den), Drnovská (7,7 tis. vozidel/den) a křížení s přechodem pro pěší v ulici Bubenečská (cca 19,5 tis. osob/den). Pro stanovení celkové výsledné úspory času byly uvažovány výše uvedené průměrné denní intenzity dopravy na dotčených komunikacích v období od 6 do 22 hodin a předpokládané doby uzavření přejezdu (v rozsahu 9 17 s na jeden průjezd vlaku). Z těchto údajů byla stanovena za pomocí přibližného údaje o obsazenosti vozidel (uvažována obsazenost 1,3) průměrná doba čekání jednotlivých cestujících ve vozidlech, která byla dále násobena předpokládaným počtem vlaků využívajících denně daný přejezd. Takto získaná celková úspora času byla přenásobená průměrnou měrnou hodnotou času získanou ze stejného zdroje jako v případě standardně uvažovaných úspor času (viz kapitolu Úspory času ). V případě pěšího přechodu bylo postupováno obdobně, počet osob čekajících po dobu uzavření přechodu byl stanoven na základě průzkumu provedeného na místě. Výsledná měrná hodnota času se stejně jako v případě standardní úspory času během hodnotícího období zvyšuje, jak je popsáno v příslušné předchozí kapitole. Přínos je ve výpočtu uvažován od dokončení projektu (r. 223) a jeho výsledná celková výše za dobu hodnocení je tis. Kč. Ostatní uvažované přínosy (přínosy z odstranění bariér v území, zvýšení bonity území a přínosy z realizace travelátoru) jsou podrobně analyzovány a vyčísleny dále v samostatné kapitole 3.4 Další ekonomické přínosy. V případě odstranění bariér v území a úspor plynoucích z realizace travelátoru (ve variantách a podvariantách R1, R2, J1 a P) se jedná v podstatě o úsporu času pěších cestujících, která je ohodnocena průměrnou nákladovou sazbou hodnoty času definované v rámci kapitoly Úspory času. Do výpočtu jsou oba přínosy zahrnuty od prvního roku provozu investice (223) a po celou dobu hodnocení jsou uvažovány konstantní. U přínosu dosaženého zvýšením bonity území díky uvolnění pozemků jsou odborné odhady výše přínosu na základě analýzy cenových map a vývoje tržních cen pozemků Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

149 v obdobných lokalitách stanoveny jako předpokládaný rozdíl tržní ceny před realizací projektu a po jeho realizaci převedený na ekonomické ceny pomocí konverzního faktoru v hodnotě,87. Přínos je uvažován jednorázově v letech 228 a 231 v závislosti na příslušné projektové variantě a lokalitě. Podrobněji je celá problematika (včetně konkrétního vyčíslení jednotlivých dílčích přínosů pro příslušné varianty) popsána v již zmíněné kapitole 3.4. Podrobné vyčíslení výše popsaných ostatních přínosů v jednotlivých letech je pro příslušné varianty součástí přílohy tohoto textu CBA tabulky a přehled celkových úspor z tohoto finančního toku je uveden v souhrnné tabulce ekonomické analýzy VÝSLEDKY EKONOMICKÉ ANALÝZY Všechny výše uvedené finanční toky byly použity při sestavení ekonomické analýzy. Při výpočtu byla použita diskontní sazba 5,5 %. Z těchto finančních toků je vypracována tabulka cash-flow a z ní odvozeno ekonomické vnitřní výnosové procento (ERR), ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) a poměr přínosů a nákladů (B/C Ratio). Ekonomické příjmy a náklady, ze kterých je sestavena ekonomická analýza, jsou uvedeny v tzv. ekonomických cenách, tj. v účetních cenách, které byly získány transformací tržních cen použitých ve finanční analýze. V následujících tabulkách jsou uvedeny výsledky zpracované ekonomické analýzy a jednotlivé finanční toky ekonomické analýzy. Tab. 3-21: Přehled výsledků ekonomické analýzy (CÚ 217) 1. část ukazatel R1 R1 spěš R1 vyp R1 mod R1 stř ERR [%] 7,6 7,37 7,38 7,53 7,25 ENPV [tis. Kč] B/C Ratio 1,239 1,291 1,292 1,319 1,27 Tab. 3-22: Přehled výsledků ekonomické analýzy (CÚ 217) 2. část ukazatel R2 J1 stř J5 J5 mod P ERR [%] 6,93 7,29 6,33 7,1 6,4 ENPV [tis. Kč] B/C Ratio 1,214 1,288 1,121 1,226 1,135 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

150 Tab. 3-23: Ekonomická analýza, varianta R1 v tis. Kč (CÚ 217) rok IN ZH úspora úspora PN úspora PN úspora PN úspora úspora úspora úspora sn. ostatní PN zam. infra. vlaků silnice času VN bezp. emisí ŽD přínosy cash flow kumul. CF NPV Název díla Železniční spojení Prahy. letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

151 Tab. 3-24: Ekonomická analýza, varianta R1 spěš v tis. Kč (CÚ 217) rok IN ZH úspora úspora PN úspora PN úspora PN úspora úspora úspora úspora sn. ostatní PN zam. infra. vlaků silnice času VN bezp. emisí ŽD přínosy cash flow kumul. CF NPV Název díla Železniční spojení Prahy. letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

152 Tab. 3-25: Ekonomická analýza, varianta R1 vyp v tis. Kč (CÚ 217) rok IN ZH úspora úspora PN úspora PN úspora PN úspora úspora úspora úspora sn. ostatní PN zam. infra. vlaků silnice času VN bezp. emisí ŽD přínosy cash flow kumul. CF NPV Název díla Železniční spojení Prahy. letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

153 Tab. 3-26: Ekonomická analýza, varianta R1 mod v tis. Kč (CÚ 217) rok IN ZH úspora úspora PN úspora PN úspora PN úspora úspora úspora úspora sn. ostatní PN zam. infra. vlaků silnice času VN bezp. emisí ŽD přínosy cash flow kumul. CF NPV Název díla Železniční spojení Prahy. letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

154 Tab. 3-27: Ekonomická analýza, varianta R1 stř v tis. Kč (CÚ 217) rok IN ZH úspora úspora PN úspora PN úspora PN úspora úspora úspora úspora sn. ostatní PN zam. infra. vlaků silnice času VN bezp. emisí ŽD přínosy cash flow kumul. CF NPV Název díla Železniční spojení Prahy. letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

155 Tab. 3-28: Ekonomická analýza, varianta R2 v tis. Kč (CÚ 217) rok IN ZH úspora úspora PN úspora PN úspora PN úspora úspora úspora úspora sn. ostatní PN zam. infra. vlaků silnice času VN bezp. emisí ŽD přínosy cash flow kumul. CF NPV Název díla Železniční spojení Prahy. letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

156 Tab. 3-29: Ekonomická analýza, varianta J1 stř v tis. Kč (CÚ 217) rok IN ZH úspora úspora PN úspora PN úspora PN úspora úspora úspora úspora sn. ostatní PN zam. infra. vlaků silnice času VN bezp. emisí ŽD přínosy cash flow kumul. CF NPV Název díla Železniční spojení Prahy. letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

157 Tab. 3-3: Ekonomická analýza, varianta J5 v tis. Kč (CÚ 217) rok IN ZH úspora úspora PN úspora PN úspora PN úspora úspora úspora úspora sn. ostatní PN zam. infra. vlaků silnice času VN bezp. emisí ŽD přínosy cash flow kumul. CF NPV Název díla Železniční spojení Prahy. letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

158 Tab. 3-31: Ekonomická analýza, varianta J5 mod v tis. Kč (CÚ 217) rok IN ZH úspora úspora PN úspora PN úspora PN úspora úspora úspora úspora sn. ostatní PN zam. infra. vlaků silnice času VN bezp. emisí ŽD přínosy cash flow kumul. CF NPV Název díla Železniční spojení Prahy. letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

159 Tab. 3-32: Ekonomická analýza, varianta P v tis. Kč (CÚ 217) rok IN ZH úspora úspora PN úspora PN úspora PN úspora úspora úspora úspora sn. ostatní PN zam. infra. vlaků silnice času VN bezp. emisí ŽD přínosy cash flow kumul. CF NPV Název díla Železniční spojení Prahy. letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

160 3.3 ANALÝZA CITLIVOSTI A RIZIK Analýza citlivosti a rizik se zaměřuje na prozkoumání variability výsledků ekonomického hodnocení, v porovnání s nejlepším dříve učiněným odhadem a rizik změn tohoto odhadu. Jsou určeny a dále zkoumány kritické proměnné a jejich vliv na celkový výsledek hodnocení. Následně může být na základě těchto poznatků provedena kvantitativní analýza rizik s užitím katalogu rizik pomocí výpočetní metody Monte Carlo. Na závěr je ještě provedena kvalitativní analýza rizik, která hodnotí a prověřuje rizika obtížně vyčíslitelná a rozšiřuje tak kvantitativní analýzu ELASTICITA Výše výsledných ekonomických ukazatelů je dána hodnotou jednotlivých finančních toků vstupujících do výpočtu efektivnosti. Hodnoty finančních toků jsou určovány výší nezávislých proměnných. Pomocí podrobného prozkoumání jejich elasticity jsou následně určeny proměnné, jejichž výše (resp. změna) nejvíce ovlivňuje hodnotu výsledných ukazatelů. Jsou to tzv. kritické nezávislé proměnné (v souladu s materiálem Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů, Strukturální fond ERDF, Kohezní fond a ISPA). Elasticita je poměr mezi procentní změnou výsledného ukazatele (NPV) a procentní změnou příslušné nezávislé proměnné od nejlepšího odhadu. Jako kritické byly označeny proměnné, které splňují podmínku, že jejich elasticita (po normování) je větší než 1 nebo velmi blízká této hodnotě. Změnou takto zjištěných proměnných je možné nejvíce ovlivnit ekonomické výsledky celého projektu a to jak negativně, tak pozitivně. Průzkum elasticity byl pro finanční i ekonomickou analýzu proveden pro tyto nezávislé proměnné: projektové investiční náklady (IN), úspora provozních nákladů na infrastrukturu (PN infrastruktury), úspora provozních nákladů na provozní zaměstnance (PN řízení), prognózované přepravní výkony v osobní dopravě (Výkony Os). Tab. 3-33: Elasticita vstupních proměnných - finanční a ekonomická analýza -1. část elasticita proměnná R1 finanční analýza R1 R1 R1 spěš vyp mod R1 stř R1 ekonomická analýza R1 R1 R1 spěš vyp mod R1 stř IN 1,21 1,21 1,21 1,22 1,21 4,18 3,44 3,42 3,13 3,7 PN infrastruktury,13,13,13,13,13,42,34,35,32,37 PN řízení,6,6,6,6,6,11,9,9,8,1 Výkony Os,3,3,3,3,3 4,1 3,55 3,53 3,32 3,74 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

161 Tab. 3-34: Elasticita vstupních proměnných - finanční a ekonomická analýza -2. část elasticita proměnná R2 finanční analýza J1 J5 J5 stř mod P R2 ekonomická analýza J1 J5 J5 stř mod P IN 1,22 1,22 1,25 1,26 1,18 4,66 3,47 8,28 4,42 7,39 PN infrastruktury,14,13,16,16,1,51,34,98,55,61 PN řízení,6,6,6,6,5,13,9,22,12,16 Výkony Os,2,3,3,4,3 4,36 3,58 7,7 4,21 6, ANALÝZA CITLIVOSTI Jako kritické proměnné v souladu s výše uvedeným byly vybrány investiční náklady (ve finanční i ekonomické analýze všech variant), a výkony osobní dopravy (v ekonomické analýze všech variant). Citlivostní analýza zkoumá změnu výsledných proměnných při předem definovaných hodnotách kritických proměnných. Výsledky citlivostní analýzy pro jednotlivé varianty jsou shrnuty v následujících tabulkách a grafech. Tab. 3-35: Citlivostní analýza pro FRR a ERR změna vstupu finanční analýza ekonomická analýza IN IN Výkony OS varianta R1-2% -3,18% 8,88% 5,8% -1% -3,38% 7,89% 6,45% % -3,53% 7,6% 7,6% 1% -3,65% 6,34% 7,64% 2% -3,76% 5,72% 8,19% varianta R1 spěš -2% -3,16% 9,22% 6,7% -1% -3,36% 8,21% 6,74% % -3,51% 7,37% 7,37% 1% -3,64% 6,64% 7,96% 2% -3,74% 6,1% 8,53% varianta R1 vyp -2% -3,21% 9,23% 6,9% -1% -3,4% 8,23% 6,75% % -3,56% 7,38% 7,38% 1% -3,68% 6,65% 7,97% 2% -3,79% 6,2% 8,53% Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

162 varianta R1 mod -2% -3,19% 9,4% 6,23% -1% -3,39% 8,39% 6,9% % -3,54% 7,53% 7,53% 1% -3,67% 6,8% 8,13% 2% -3,78% 6,16% 8,7% varianta R1 stř -2% -3,18% 9,9% 5,97% -1% -3,38% 8,9% 6,63% % -3,53% 7,25% 7,25% 1% -3,65% 6,53% 7,84% 2% -3,76% 5,9% 8,4% varianta R2-2% -3,25% 8,77% 5,69% -1% -3,45% 7,77% 6,33% % -3,62% 6,93% 6,93% 1% -3,75% 6,21% 7,5% 2% -3,85% 5,58% 8,4% varianta J1 stř -2% -3,17% 9,6% 6,4% -1% -3,38% 8,1% 6,68% % -3,54% 7,29% 7,29% 1% -3,68% 6,59% 7,85% 2% -3,78% 5,98% 8,39% varianta J5-2% -2,96% 8,13% 5,13% -1% -3,2% 7,15% 5,75% % -3,39% 6,33% 6,33% 1% -3,54% 5,63% 6,89% 2% -3,66% 5,3% 7,41% varianta J5 mod -2% -2,9% 8,88% 5,75% -1% -3,15% 7,87% 6,4% % -3,34% 7,1% 7,1% 1% -3,5% 6,29% 7,59% 2% -3,63% 5,65% 8,15% varianta P -2% -3,48% 8,14% 5,16% -1% -3,64% 7,19% 5,8% % -3,76% 6,4% 6,4% 1% -3,86% 5,72% 6,97% 2% -3,94% 5,13% 7,51% Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

163 Obr: 38. Grafy závislosti ERR na změnách kritických proměnných - varianta R a J ) Citlivost ERR na vybrané proměnné 1,% 9,% 8,% 7,% 6,% ERR 5,% 4,% 3,% 2,% 1,% Investiční náklady Osobní doprava,% -2% -1% % 1% 2% Změna proměnné Obr: 39. Grafy závislosti ERR na změnách kritických proměnných (varianta P ) Citlivost ERR na vybrané proměnné 9,% 8,% 7,% 6,% ERR 5,% 4,% 3,% 2,% 1,% Investiční náklady Osobní doprava,% -2% -1% % 1% 2% Změna proměnné Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

164 3.3.3 PŘEPÍNACÍ HODNOTA Pro vybrané významné kritické proměnné v ekonomické analýze byla určena tzv. přepínací hodnota. Je to hodnota změny kritické proměnné, při které jsou ekonomické ukazatele na hranici efektivnosti - vnitřní výnosové procento 5,5 % (výše diskontní sazby) a čistá současná hodnota stavby je nulová. Hodnota je vyjádřená mezní procentuální změnou kritické proměnné. Přepínací hodnota byla stanovena pro ekonomickou analýzu a proměnnou investiční náklady a výkony osobní dopravy dle příslušných variant. Tab. 3-36: Přepínací hodnota kritických proměnných (ekonomická analýza) 1. část proměnná R1 R1 spěš R1 vyp R1 mod R1 stř IN 23,9% 29,6% 29,22% 31,94% 27,5% Výkony Os -24,38% -28,14% -28,33% -3,15% -26,74% Tab. 3-37: Přepínací hodnota kritických proměnných (ekonomická analýza) 2. část proměnná R2 J1 stř J5 J5 mod P IN 21,45% 28,84% 12,8% 22,61% 13,53% Výkony Os -22,92% -27,97% -14,14% -23,74% -14,74% Z analýzy citlivosti přepínacích hodnot je zřejmé, že výsledky všech variant jsou nad hranicí efektivity a k její ztrátě (dosažením hranice ERR = 5,5%) by muselo dojít k významné změně investičních nákladů (zvýšení v rozsahu o cca 1-3%) nebo předpokládaných výkonů osobní dopravy (snížení rovněž v rozsahu cca 15 3%). Zároveň nelze říct, že by výsledky byly nad hranicí efektivity s takovým odstupem, který by opravňoval k domněnce, že není nutné provádět kvantitativní rizikovou analýzu. Vzhledem k vysokému počtu variant a jejich principiální podobnosti (z hlediska ekonomických ukazatelů) bude z důvodu přehlednosti provedena riziková analýza pouze na jednu (nejhůře vycházející) variantu z každé skupiny variant. Konkrétně to tedy znamená, že bude provedena riziková analýza variant R1, J5 a P. Pro ostatní varianty lze předpokládat, že rozdíl pravděpodobného výsledku od základního výpočtu bude podobný jako u uvedených tří variant ANALÝZA RIZIK (KVANTITATIVNÍ) Po stanovení kritických veličin, analýze jejich chování a výběru variant pro podrobnou rizikovou analýzu je v následujícím textu proveden rozbor jejich možného statistického chování v rámci odhadnutých minimálních a maximálních mezí, na jehož základě byla provedena riziková analýza, která stanoví pravděpodobnost dosažení vypočtených výsledků a nejpravděpodobnější výsledek (při zohlednění popsaných rizik). Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

165 Investiční náklady První identifikovanou kritickou veličinou, která má výrazný vliv na výsledky ekonomického hodnocení, jsou investiční náklady. Rozpětí výše konečných investičních nákladů bylo stanoveno podle největších zpracovatelem očekávaných příležitostí a rizik v oblasti možné změny investičních nákladů. Největší příležitost na snížení IN je zapracování námětu alternativního řešení žst. Praha- Bubny, kde může dojít k úspoře až 1 mld. Kč. Naopak největší riziko je spojené s průchodem trati Prahou 6, respektive trváním MČ Praha 6 na zahloubení trati v celé délce mezi Stromovkou a Veleslavínem, což může IN zvýšit o cca 3 mld. Kč. Z těchto důvodů jsou meze pro investiční náklady staveb týkající se projektu Praha Ruzyně - Kladno stanoveny v rozmezí -6% až +17%. Toto omezení bylo stanoveno shodně pro všechny testované varianty po konzultaci s autorem technického řešení a je v jednotlivých letech výstavby shodné. Výkony osobní dopravy Možné odchylky od prognózy osobní dopravy jsou kvantifikovány na základě možných změn parametrů, na kterých je tato prognóza založena a způsobu stanovení jednotlivých úspor. Protože nejzásadnějším přínosem vyplývajícím z přepravní prognózy je úspora času (cca 5% přínosů), která oproti předchozímu odevzdání narostla cca trojnásobně (což je způsobeno mírně změněnými předpoklady a jiným způsobem stanovení úspory času pomocí tzv. vnímaných cestovních dob a užitím pravidla jedné poloviny), bylo možné rozpětí prognózovaných hodnot stanoveno na základě odhadu potenciálních (kladných i záporných) změn ve výši přínosů plynoucích z úspor času. Do nastavení hranic v rizikové analýze nebyly naopak zahrnuty možné změny ve vývoji HDP, počtu obyvatel, ceny dopravy a stupně automobilizace. Pro výpočet byl kromě základního scénáře stanoven scénář minimální (MIN), kde se uvažuje s poklesem reálné časové úspory o třetinu u cestujících z převedené dopravy (VHD i IAD), a také scénář maximální (MAX), kde dochází naopak k růstu úspor času cestujících převedených z VHD (autobusy, metro, tramvaj), protože údaj zohledňující i přesné přestupní časy a tím výslednou cestovní dobu nelze z výstupů přepravní prognózy přesně zjistit a může se reálně oproti odhadu lišit. Výsledná podoba pravděpodobnostního rozdělení využitá ve výpočtu má tak následující podobu (hodnoty scénáře MAX jsou v pravé části grafu). Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

166 ,5 Průměr 25,4 2 Pravděpodobnost,3, Četnost,1 5,,8558,8665,8771,8878,8984,991,9197,934,941,9517,9623,973,9836,9943 1,49 1,156 1,262 Obr: 4. Nesymetrické trojúhelníkové pravděpodobnostní rozdělení (výkony osobní dopravy) V posledním roce hodnocení (252) tedy vykazuje scénář MAX odchylku 3,8% a MIN odchylku 15,3% oproti základnímu scénáři (v celkových přínosech z osobní dopravy jen díky změně hodnot úspor času). Scénáře MIN a MAX představují okrajové hodnoty, které však s určitou pravděpodobností mohou nastat, výhledový přepravní výkon by se měl pohybovat mezi těmito dvěma hraničními křivkami. Metodika analýzy rizik Model pro výpočet pravděpodobných finančních a ekonomických ukazatelů uvažuje změnu těchto výše popsaných kritických veličin: investičních náklady, prognózovaných přepravních proudů osobní dopravy. Pro výpočet výsledných pravděpodobných ukazatelů byl použit software Profeta risk analyzer. Program při výpočtu modelu vychází z definovaných předpokladů, v tomto případě omezení maximálních odchylek proměnných a jejich pravděpodobnostního rozdělení. Pro modelování předpokládaného chování veličiny investiční náklady a úspora provozních nákladů na infrastrukturu bylo zvoleno normální (Gaussovo) rozdělení, které bylo definováno střední hodnotou a směrodatnou odchylkou. Střední hodnota je pro jednotlivé varianty stanovena jako průměr z minimální a maximální hodnoty. Směrodatná odchylka je uvažována standardní ve výši 5%. V případě modelování výkonů osobní dopravy bylo zvoleno trojúhelníkového rozdělení, kde minimum a maximum odpovídají nejpesimističtějšímu a nejoptimističtějšímu scénáři. Nejpravděpodobnější hodnota odpovídá základnímu scénáři. Toto rozdělení bylo zvoleno z důvodu nedostatku podrobných informací o chování sledované veličiny v minulosti. Pro výpočet rozdělení pravděpodobnosti výsledných veličin projektu (IRR, NPV) byla použita metoda Monte Carlo, která pracuje se stanoveným počtem náhodných pokusů. Pokus Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

167 je vymezen výše popsanými předpoklady a výsledky jsou popsány prostřednictvím předpovědí. Počet pokusů byl stanoven na 5. Výsledky byly graficky i statisticky zaznamenány pro proměnné FRR resp. FNPV a ERR resp. ENPV. Výsledky V následujících tabulkách a grafech je přehled výsledků simulací v rámci rizikové analýzy. Tab. 3-38: Statistické ukazatele rizikové analýzy varianta R1 ukazatel finanční analýza ekonomická analýza FRR [%] FNPV [tis. Kč] ERR [%] ENPV [tis. Kč] průměr -3, , minimum -3, , maximum -3, , směrodatná odchylka, , Tab. 3-39: Srovnání výsledků rizikové analýzy varianta R1 ukazatel původní pravděpodobná minimální maximální FRR [%] -3,53-3,63-3,74-3,52 FNPV [tis. Kč] ERR [%] 7,6 6,65 5,92 7,32 ENPV [tis. Kč] Tab. 3-4: Statistické ukazatele rizikové analýzy varianta J5 ukazatel finanční analýza ekonomická analýza FRR [%] FNPV [tis. Kč] ERR [%] ENPV [tis. Kč] průměr -3, , minimum -3, , maximum -3, , směrodatná odchylka, , Tab. 3-41: Srovnání výsledků rizikové analýzy varianta J5 ukazatel původní pravděpodobná minimální maximální FRR [%] -3,39-3,61-3,73-3,49 FNPV [tis. Kč] ERR [%] 7,1 5,94 5,21 6,59 ENPV [tis. Kč] Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

168 Tab. 3-42: Statistické ukazatele rizikové analýzy varianta P ukazatel finanční analýza ekonomická analýza FRR [%] FNPV [tis. Kč] ERR [%] ENPV [tis. Kč] průměr -3, , minimum -3, , maximum -3, , směrodatná odchylka,2 395, Tab. 3-43: Srovnání výsledků rizikové analýzy varianta P ukazatel původní pravděpodobná minimální maximální FRR [%] -3,76-3,85-3,95-3,77 FNPV [tis. Kč] ERR [%] 6,4 6,1 5,31 6,64 ENPV [tis. Kč] ERR Pravděpodobnost,8,7,6,5,4,3,2,1 Průměr Četnost, 5,95% 6,3% 6,12% 6,2% 6,28% 6,37% 6,45% 6,54% 6,62% 6,7% 6,79% 6,87% 6,96% 7,4% 7,12% 7,21% 7,29% Obr: 41. Výsledky rizikové analýzy pro ERR varianta R1 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

169 ERR Pravděpodobnost,8,7,6,5,4,3,2,1 Průměr Četnost, 5,24% 5,32% 5,4% 5,49% 5,57% 5,65% 5,73% 5,82% 5,9% 5,98% 6,7% 6,15% 6,23% 6,31% 6,4% 6,48% 6,56% Obr: 42. Výsledky rizikové analýzy pro ERR varianta J5 ERR,9,8,7 Průměr Pravděpodobnost,6,5,4,3,2, Četnost, 5,34% 5,42% 5,5% 5,58% 5,66% 5,74% 5,82% 5,9% 5,98% 6,5% 6,13% 6,21% 6,29% 6,37% 6,45% 6,53% 6,61% Obr: 43. Výsledky rizikové analýzy pro ERR varianta P Závěr kvantitativní analýzy rizik Z výsledků rizikové analýzy vyjádřených předchozími grafy a tabulkami je zřejmé, že pravděpodobná hodnota vnitřního výnosového procenta bude v případě všech zkoumaných variant i se zohledněním možného odlišného vývoje některých vstupů stále relativně bezpečně nad hranicí efektivity (5,5%), konkrétně ve výši 6,65% (var. R1) resp. 5,94% (var. J5), resp. 6,1% (var. P). Dojde tedy pravděpodobně ke zhoršení celkových výsledných ekonomických ukazatelů všech varianty oproti základnímu výsledku, ale zhoršení není tak významné, aby Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

170 ohrozilo efektivitu celého projektu. Významný vliv na uvedené zhoršení má předpokládané zvýšení investičních nákladů, ale i možný pokles úspor času. Obecně lze z uvedených výsledků rovněž přijmout závěr, že při zachování shodných předpokladů pro rizikovou analýzu i u dalších variant (resp. podvariant) bude rozdíl pravděpodobné hodnoty a základní vypočtené hodnoty ERR vždy cca,4 1,% ERR. Proto na základě výsledků kvantitativní rizikové analýzy lze všechny hodnocené varianty považovat za bezpečně efektivní ANALÝZA RIZIK (KVALITATIVNÍ) Metodika kvalitativní analýzy rizik Kvalitativní analýza rizik používá slov a číselných hodnot kritérií k popisu rozsahu možných následků a pravděpodobností, že se tyto následky přihodí. Slouží jako doplňující informace pro kvantitativní analýzu, která se především snaží vyjádřit míru rizika v případě, kde je obtížné ji konkrétně vyčíslit. Je založena na hodnocení využívající multioborové skupiny specialistů a expertů. Pozitiva tohoto přístupu jsou zejména ve schopnosti hodnotit dopady na projekt, které nelze elementárně vyjádřit v peněžních jednotkách (jak bylo provedeno výše u kvantitativní analýzy). Kvalitativní přístup se vyznačuje tím, že rizika jsou vyjádřena v určitém rozsahu (určena pravděpodobností nebo slovně). Konkrétní úroveň je určena kvalifikovaným odhadem. Kvalitativní přístup jsou jednodušší a rychlejší, ale více subjektivní. Po vyhodnocení konkrétních rizik jsou navržena opatření pro jejich prevenci a minimalizaci. V posuzovacím procesu se vychází z použití jednoduché rozhodovací matice, jejímž vstupem je posouzení jednotlivých definovaných rizik z hlediska pravděpodobnosti jejich možné realizace a následně z pohledu závažnosti následků posuzovaného rizika. Pro každé jednotlivé riziko v rámci příslušných oblastí rizik je nutné stanovit jeho pravděpodobnost (hodnotu) a závažnost ve stanoveném rozmezí (viz následující tabulky): Tab. 3-44: Stupnice pravděpodobnosti výskytu rizika pravděpodobnost výskytu rizika (P) hodnota slovní popis procentuální vyjádření 1 nepravděpodobné - 2% 2 nahodilé 21-4% 3 běžně možné 41-6% 4 pravděpodobné 61-8% 5 vysoce pravděpodobné 81-1% Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

171 Tab. 3-45: Stupnice závažnosti důsledků rizika závažnost důsledků rizika (Z) hodnota slovní popis procentuální vyjádření 1 neznatelná - 2% 2 drobná 21-4% 3 významná 41-6% 4 kritická 61-8% 5 katastrofická 81-1% V dalším kroku je pro každé riziko stanovena tzv. "míra rizika" (R) dle vztahu R = P * Z. Z takto získaných hodnot lze pomocí následující tabulky vytipovat nejzávažnější rizika, jejich míru a přijatelnost (viz následující tabulku). Tab. 3-46: Míra rizik a jejich přijatelnost míra rizika a jeho přijatelnost stupeň (R) kategorie přijatelnost rizika 1-2 I. zanedbatelné riziko 3-5 II. mírné riziko 6-8 III. akceptovatelné riziko 9-14 IV. závažné riziko V. nepřijatelné riziko Po vyhodnocení míry rizik je třeba stanovit potřebná opatření pro prevenci rizik dle následujícího klíče: kategorie I. přijatelné (nevýznamné) riziko, není nutné žádné zvláštní opatření; jedná se o riziko, na které je nutno pouze upozornit kategorie II. mírné riziko, pro jehož eliminaci je vyžadováno vhodné opatření kategorie III. středně významné riziko, u nějž je nutno zvážit případné řešení nebo zavést vhodné opatření kategorie IV. závažné riziko, u nějž je vyžadováno provedení odpovídajících opatření snižujících míru rizika na přijatelnou úroveň kategorie V. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

172 kritické riziko, u nějž je nutné odložení projektu do doby realizace nezbytných opatření a nového vyhodnocení rizik; projekt je nevyhovující, dokud se míry rizika nesníží Vyhodnocení závažnosti rizik V rámci SP Praha - Kladno byla z hlediska kvalitativní analýzy rizik posuzována rizika jednotlivých skupin variant hodnocených v rámci EH (uvažována řešení typu R, typu J a typu P ) navrženého řešení jako celku (nikoliv dle jednotlivých větví Jinonická nebo Dejvická trať). Pro hodnocení byla vybrána konkrétní rizika, jež byla rozdělena do šesti oblastí: 1. Plánovací a administrativní rizika 2. Rizika při výkupu pozemků 3. Projektová rizika 4. Stavební rizika 5. Rizika přepravní prognózy 6. Další rizika Jednotlivým rizikům v těchto skupinách byly multioborovým týmem specialistů přiděleny váhy (pravděpodobnost a závažnost) a následně byla vypočtena výsledná míra rizika. Pro rizika v kategorii I. a II. a IV. VI. byla pak navržena příslušná opatření. Výsledek hodnocení je shrnut v následující tabulce. Tab. 3-47: Vyhodnocení kvalitativní analýzy rizik oblast číslo název rizika popis rizika rizika plánovací a administrativní rizika soulad s územním plánem získávání územního rozhodnutí získávání stavebního povolení pochybení při právních úkonech negativní ovlivnění paralelními železničními nebo infrastrukturními projekty Návrh a varianta nemusí být v souladu se záměry územního plánu pro toto území - může vést ke zpoždění stavby díky nutnosti čekání na změnu ÚP. Zpoždění při získávání územního rozhodnutí může vést ke ztrátám očekávaných přínosů projektu. Zpoždění při získávání stavebního povolení může vést ke ztrátám očekávaných přínosů projektu. Pokud jsou vydávána dílčí stavební povolení, mohou chybějící povolení vést k zbytečným mimořádným výdajům na staveništi. Následná odvolání např. při podávání žádostí o povolení stavby Riziko snížení přínosů díky nedodržení plánů na realizaci jiných souvisejících železničních nebo infrastrukturních projektů (nemožnost napojení do dálkového řízení, nižší počty vlaků kvůli nedostatku kapacity na jiné trati, nedostatek poptávky kvůli souběžné městské infrastruktuře apod.) míra rizika var. J var. R var. P 6 III. 4 II. 9 IV. 9 IV. 9 IV. 9 IV. 9 IV. 9 IV. 9 IV. 4 II. 4 II. 4 II. 4 II. 4 II. 4 II. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

173 rizika při výkupu pozemků projektová rizika stavební rizika rizika přepravní prognózy 1.6 změny v požadavcích na životní prostředí 2.1 cena pozemků zpoždění při výkupu pozemků dodatečné požadavky nedostatečný průzkum staveniště 3.2 změny požadavků neodpovídající odhady proj. nákladů chyby ve zpracování proj. dokumentace změna právních předpisů, technických norem ap. neodpovídající odhady stav. nákladů Např. dodatečná ochrana proti hluku (instalace protihlukových oken v dotčené oblasti). Nepřesné odhady nákladů ve fázi plánování. Neznámí vlastníci, neúplný katastr, spory o výkupní cenu (problémy pokud projekt nemá statut veřejně prospěšné stavby) Je potřeba více plochy, než bylo původně plánováno. Nesprávné předpoklady o půdním materiálu, stavech podzemní vody, atd., mohou vést k vyšším projektovým nákladům na aktualizace projektu. Profil, výhybny a kol. propojení, napojení na ostatní infrastrukturu, odvodnění. Nepřesné odhady nákladů v plánovací fázi. Např. s vlivem na zábory a výkupy pozemků. 6 III. 6 III. 6 III. 4 II. 4 II. 4 II. 4 II. 9 IV. 9 IV. 4 II. 4 II. 4 II. 4 II. 4 II. 4 II. 4 II. 4 II. 6 III. 4 II. 4 II. 6 III. 4 II. 4 II. 4 II. Zdržení stavby, zvýšení nákladů. 4 II. 4 II. 4 II. Nepřesné odhady nákladů v plánovací fázi (před veřejnou soutěží) způsobené nepřesnými sazbami, množstvím a inflací. 6 III. 6 III. 6 III. 4.2 překročení nákladů Vícepráce, potřeba dodatečné práce. 9 IV. 9 IV. 9 IV. 4.3 záplavy, sesuvy půdy a podobně 4.4 archeologické nálezy 4.5 veřejné zakázky 4.6 smluvní riziko 5.1 doprava 5.2 přeprava poptávka po letecké přepravě dosažení uvažovaných úspor času konkurenční infrastruktura Způsobující zpoždění a vyšší náklady kvůli poškození již provedených prací. Způsobující zpoždění, dodatečné náklady (např. zapojení archeologického týmu po dobu několika měsíců). Mohou způsobit zpoždění kvůli odvolání, opakovaným procedurám, atd. Vztah investora a zhotovitele (dodržování závazků, navyšování ceny, odstoupení od smlouvy atd.) Odchylka v počtu objednávaných vlaků (kraj/md) oproti předpokladům s následkem změny očekávaných přínosů. Odchylka v počtu přepravených osob nebo tun oproti předpokladům s následkem změny očekávaných přínosů. Riziko nižšího zájmu ze strany letištních cestujících nebo změna vývoje poptávky oproti současným předpokladům letiště. Riziko nenaplnění předpokladů pro úspory času (odlišnou konstrukcí GVD, ze systematických důvodů nebo kvůli jiné než předpokládané skladbě vozového parku) a s tím související nižší přínosy. Změny konkurenční infrastruktury (např. výstavba dálnice) ve vyšší kvalitě či v kratším termínu než bylo předpokládáno. 2 I. 2 I. 2 I. 4 II. 4 II. 4 II. 6 III. 6 III. 6 III. 4 II. 4 II. 4 II. 4 II. 4 II. 9 IV. 9 IV. 9 IV. 9 IV. 6 III. 9 IV. 6 III. 6 III. 6 III. 6 III. 4 II. 4 II. 4 II. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

174 6.1 protestní akce Mohou způsobit zpoždění a škody. 6 III. 6 III. 6 III. další rizika 6.2 změna strategie 6.3 politické riziko - změna priorit 6.4 změna trakce 6.5 vozidlový park nedostatek národních financí nedostatek dalších finančních zdrojů nedostatek provozních finančních zdrojů škody na životním prostředí Může způsobit ztrátu již investovaných financí (např. vlakotramvaj). Změna priorit vlády nebo místních samospráv a přesměrování financí do jiných oblastí vedoucí následně k nedostatku financí na dokončení stavby (souboru staveb). Možné vícenáklady plynoucí z rizika změny trakční napájecí soustavy vzhledem k předpokládané celonárodní koncepci. Riziko nedostatku vhodných vozidel (ať už z důvodu finančních omezení na straně potenciálního dopravce nebo jiných) nebo riziko zvýšení předpokládaných provozních nákladů vozidel (oproti odhadu ve SP) 4 II. 4 II. 4 II. 6 III. 6 III. 6 III. 2 I. 2 I. 2 I. 9 IV. 9 IV. 9 IV. Může způsobit zpoždění. 9 IV. 9 IV. 9 IV. Např. spolufinancování z EU, omezení poskytovaných prostředků, dodatečné požadavky na doplnění dokumentací, nesplnění požadavků. Riziko nedostatku finančních zdrojů v rámci samospráv (kraj, hlavní město) na objednávku potřebného rozsahu dopravy v rámci dopravní obslužnosti. Zásah stavby do vzácných a chráněných lokalit a míra jejich narušení. 6 III. 6 III. 9 IV. 6 III. 6 III. 9 IV. 4 II. 4 II. 4 II. Jako významná rizika byla dle výše uvedeného vyhodnocena rizika v kategorii III. IV. (žádné riziko nedosahovalo míry ohodnocené jako V. kritické). Jedná se o následující rizika: Varianty J soulad s územním plánem získávání územního rozhodnutí získávání stavebního povolení změny v požadavcích na životní prostředí neodpovídající odhady stavebních nákladů překročení nákladů veřejné zakázky přeprava poptávka po letecké přepravě dosažení uvažovaných úspor času protestní akce politické riziko - změna priorit vozidlový park nedostatek národních financí nedostatek dalších finančních zdrojů nedostatek provozních finančních zdrojů Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

175 Varianty R získávání územního rozhodnutí získávání stavebního povolení změny v požadavcích na životní prostředí zpoždění při výkupu pozemků neodpovídající odhady stavebních nákladů překročení nákladů veřejné zakázky přeprava poptávka po letecké přepravě dosažení uvažovaných úspor času protestní akce politické riziko - změna priorit vozidlový park nedostatek národních financí nedostatek dalších finančních zdrojů nedostatek provozních finančních zdrojů Varianty P soulad s územním plánem získávání územního rozhodnutí získávání stavebního povolení změny v požadavcích na životní prostředí zpoždění při výkupu pozemků změny požadavků neodpovídající odhady projektových nákladů neodpovídající odhady stavebních nákladů překročení nákladů veřejné zakázky doprava přeprava poptávka po letecké přepravě dosažení uvažovaných úspor času protestní akce politické riziko - změna priorit vozidlový park nedostatek národních financí nedostatek dalších finančních zdrojů nedostatek provozních finančních zdrojů Opatření snižující míru rizik Níže jsou shrnuty návrhy opatření a doporučení pro další postup, která mají snížit míru výše vytipovaných rizik v kategorii III. IV. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

176 Oblast plánovacích a administrativních rizik Rizika v této oblasti je možné minimalizovat převážně urychleným dořešením a projednáním vybrané varianty sledovaného problematického úseku (minimálně z hlediska území). Již v průběhu zpracování další projektové dokumentace je pak třeba mít na zřeteli kritické oblasti a lokality, a vést odborná jednání, která zamezí zpoždění při získávání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Zároveň je paralelně nutné koordinovat postup s relevantními partnery a samosprávami na straně Prahy a městských částí, ale i středočeského kraje a zajistit tak smysluplnost a akceptovatelnost řešené investice i v regionálním kontextu. Rizika v této oblasti je třeba podrobit velmi důkladné kontrole, protože z hodnocení vplývá, že se ve třech kategoriích u všech variant jedná o rizika ve stupni závažné. Oblast rizik při výkupu pozemků Rizika při výkupu pozemků je vhodné minimalizovat již při přípravě projektu a projektové dokumentace např. předběžným projednáním s vlastníky pozemků nebo minimalizací nutného záboru pozemků, případě počtu vlastníků dotčených pozemků. Míra závažnosti tohoto rizika je velmi závislá na vybrané projektové variantě a výběrem vhodné varianty je tak možné toto riziko minimalizovat. Oblast projektových rizik Eliminace těchto rizik je možná důkladnou průběžnou křížovou kontrolou při zpracování nebo úpravách projektu stavby a všech dalších prací. V souvislosti s tím je vhodné zajistit prostředky např. pro důkladný geotechnický průzkum podloží v oblasti plánovaných zahloubení trati tak, aby bylo možné provést podrobné zkoumání a předejít tak případným komplikacím a vícenákladům během stavby. Přesto tato oblast rizik nepředstavuje pro projekt bez ohledu na vybranou výslednou variantu významnou zátěž. Oblast stavebních rizik Stavební rizika lze minimalizovat již ve fázi přípravy projektové dokumentace (podrobnějším zpracováním a průzkumy). Potenciální rizika problémů s veřejnými zakázkami lze minimalizovat důkladným posouzením všech rozhodujících kritérií a podrobným zdůvodněním výběru zhotovitele, jenž dává malý prostor k případným opravným prostředkům. Následné smluvní riziko lze účinně omezit dobře odladěnou a právně ošetřenou smlouvou se zhotovitelem, která řeší nejen dodržování závazků a případné vícepráce, ale i sankce v případě problémů. Obzvláště významné je riziko překročení nákladů a to u všech hodnocených projektových variant. Oblast přepravních rizik V případě rizika souvisejícího s nedostatkem poptávky (počtu přepravených osob), lze toto částečně omezit například vhodným způsobem sestavení GVD, který vychází vstříc poptávce každodenních cestujících, ale i letištního sektoru a je konkurenceschopný ostatním přepravním módům. Zároveň je vhodná propagace a zvýhodnění železniční dopravy v celkovém lokálním, ale i celonárodním kontextu. Pokud jde o konkurenční infrastrukturu, tak je klíčová koordinační role MD ČR a spolupráce správců všech typů infrastruktury. Velkým Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

177 rizikem u všech variant je potom míra správnosti odhadu (předpovědi) počtu osob ve všech dopravních módech. Oblast dalších rizik Jedná se především o klíčové riziko všech variant (významně se ovšem dotýkající především těch dražších) nedostatek finančních prostředků, ať už z národních zdrojů, tak na spolufinancování. Toto riziko nelze nikdy úplně vyloučit, ale lze jej společným koordinovaným postupem samospráv, orgánů státní správy a investora snížit na minimum. Především je však nutné zajistit stabilní a obhajitelné projekty staveb a uvažovat s reálnými možnostmi národního rozpočtu, ale i možnostmi pro spolufinancování a pak zpracovat důkladně a na základě předchozích zkušeností s obdobnými úspěšnými projekty potřebnou žádost o spolufinancování. Dalším neméně významným rizikem v této oblasti je dostupný vhodný vozový park, který bude vyhovovat nejen předpokládanému množství železničních cestujících, ale i požadavkům na kvalitu a úroveň cestování odpovídající současným evropským standardům. Vzhled a úroveň provozovaných vozidel bude mít vliv na přepravní poptávku obzvláště u letištních cestujících. Pro získávání finančních prostředků na vhodný vozidlový park je rovněž vhodné využít podpory nabízené EU v rámci dotačních programů. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

178 3.4 DALŠÍ EKONOMICKÉ PŘÍNOSY Základní podmínkou CBA je zahrnutí všech identifikovatelných přínosů a nákladů hodnoceného projektu formou přímého započtení (přínosy a náklady jsou monetizovány), popř. komentářem (pouze v případech, kde není monetizování objektivně proveditelné). Proto byly zkoumány další možné efekty a přínosy, které vyplývají z vedení tratí v urbanizovaném a urbanizovatelném prostředí. Tyto efekty jsou obtížně monetizovatelné, resp. není pro ně stanovena metodika výpočtu; základní principy a následné bilance jsou popsány v následujících kapitolách. Pro objektivní zhodnocení všech nákladů a přínosů tohoto velkého investičního projektu je třeba posoudit jak jejich finanční efektivnost (tj. efektivnost finančních toků probíhajících v přímé souvislosti s realizací projektu mezi jeho bezprostředními účastníky investorem, provozovatelem a uživateli), tak jeho ekonomickou (též sociálně ekonomickou) efektivnost hodnotící širší, celospolečenské náklady a přínosy projektu. Aby bylo možno srovnávat finanční a ekonomické efekty, je třeba všechny tyto vlivy ocenit v peněžních jednotkách. Aby zároveň bylo takovéto hodnocení co nejúplnější, je třeba nevynechat žádný vliv, o němž je důvod se domnívat, že nastane ať již je takovýto vliv zjevný ze samotné povahy projektu nebo byly v tomto směru zaznamenány zkušenosti z obdobných projektů v ČR nebo v zahraničí. Dokument Metodika hodnocení efektivnosti investic železniční infrastruktura, který je součástí Věstníku dopravy č. 11/213, uvádí konečný výčet možných ekonomických vlivů projektu, který však není po věcné stránce zcela úplný. (Neobsahuje například vlivy daného projektu na zhodnocení souvisejících nemovitostí, které byly u obdobných projektů prokázány v zahraničí a v některých případech jsou i významným zdrojem financování projektu.) Věstník dopravy č. 11/213 nicméně na straně 44 uvádí: V hodnocení je možné zohlednit i další přínosy, pokud je zpracovatel dokáže důkladně obhájit a jsou přínosné pro zdůvodnění projektu. Tím je účel a základní smysl ekonomického hodnocení přirozeně nadřazen textové úpravě konkrétních metodických materiálů. Z tohoto pohledu je doplněna i CBA projektu. Hledání možných rezerv v rámci analýzy se tedy soustředilo na věcnou stránku obsahu a struktury CBA tak, aby: CBA byla ve výsledku co možná nejúplnější a neopomíjela žádné důležité ekonomické vlivy, které lze rozumně očekávat příslušné sociálně ekonomické vlivy bylo možné přesvědčivým způsobem zkalkulovat v peněžních jednotkách pracnost takovéto kalkulace byla v rovnováze s vypovídací schopností výsledků. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

179 3.4.1 DALŠÍ PŘÍNOSY NEMONETIZOVANÉ Na výši jednotkových sazeb ekonomických přínosů a nákladů investičního projektu má vliv ukazatel HDP na obyvatele jako nejobecnější měřítko výkonnosti ekonomiky a s ní souvisejících životních nákladů obyvatelstva. Proto je doporučováno při používání těchto sazeb zohlednit rozdílnost tvorby HDP na obyvatele všude tam, kde to objektivně dává smysl. V tomto směru se vyjadřují i studie HEATCO a výše zmíněný Věstník dopravy č. 11/213, který se na ně odvolává. Je zřejmé, že v tomto konkrétním případě projektu existuje významný rozdíl mezi HDP na obyvatele v Praze a celorepublikovým průměrem. Tímto rozdílem by bylo možné zatížit všechny uvažované sociálně ekonomické vlivy projektu, do nichž se tento makroekonomický ukazatel promítá, tzn. úspory času a nákladů souvisejících s emisemi, hlukem a dopravními nehodami. Dalším zjevným faktorem ovlivňujícím výši ekonomických sazeb je rozdílnost v hustotě osídlení. Ta má vliv zejména na škody způsobené hlukem a emisemi čím větší hustota, tím více obyvatel je těmito vlivy zasaženo. V konkrétním případě projektu bude hrát významnou roli rozdíl v hustotě osídlení mezi extravilánem a intravilánem, který lze popsat pomocí známých údajů o hustotě osídlení v Praze a v průměru ČR. I tento rozdíl by se mohl promítnout do propočtu ekonomických vlivů hluku a emisí včetně emisí ze železniční dopravy. Tyto dvě úvahy v ekonomickém hodnocení nebyly konkrétně vyčísleny. Důvodem je obecně přístup ke zpracování měrných hodnot času a externalit, které vychází z komplexních studií, zpracovaných pro celou EU (resp. jednotlivé státy) jednotnou metodikou. Tato metodika (HEATCO) používá jako nejmenší jednotku právě národní státy a její výsledky jsou široce uznávané a respektované v rámci celé EU. Podrobnější dělení z hlediska ukazatelů typu HDP (na nižší územní celky např. jednotlivé regiony v rámci územního členění ČR) není tedy možné opřít o podobně zpracovaný a verifikovaný materiál. Zmiňované národní hodnoty navíc v sobě již tyto regionální rozdíly zohledňují a zahrnují DALŠÍ PŘÍNOSY MONETIZOVANÉ Z analýzy investičních nákladů je zřejmé, že jejich výše v úseku Praha-Bubny Praha-Ruzyně je neúměrná významu tratě a jejím technickým parametrům. To je dáno jednak objektivním důvodem průchod trati hustě zastavěným územím a jednak požadavky různých orgánů státní správy i samospráv. Tyto vysoké náklady lze částečně vyvážit následujícími přínosy: z odstranění bariéry v území úspora času pro pěší ze zvýšené bonity uvolněných (nově urbanizovatelných) železničních pozemků přínosy z travelátoru zrychlení spojení Masarykova a Hlavního nádraží V následujícím textu je uvedeno vyčíslení jednotlivých přínosů. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

180 3.4.3 ODSTRANĚNÍ BARIÉRY V ÚZEMÍ Ve stavebnětechnickém řešení projektu jsou navrženy zahloubené úseky a úseky vedené na estakádě. Tyto stavební úpravy vedou k odstranění bariéry v území, kterou stávající železnice v urbanizovaném území vytváří. Jedná se o následující: Zahloubení žst. Veleslavín V ekonomickém hodnocení je započten přínos z odstranění úrovňového křížení (ul. Veleslavínská, viz kapitola Ostatní přínosy, přínos z odstranění bariéry v území nemůže být vzhledem k dvojímu započtení přínosu dále sledován. Zahloubení žst. Dejvice V ekonomickém hodnocení byl již započten přínos z odstranění úrovňového křížení (ul. Bubenečská, ul. Pelléova a ul. U Vorlíků, viz kapitola Ostatní přínosy, přínos z odstranění bariéry v území nemůže být vzhledem k dvojímu započtení přínosu dále sledován. Estakáda v Bubnech V ekonomickém hodnocení byl již započten přínos z odstranění úrovňového křížení ul. Bubenská, přínos z odstranění bariéry v území (přejezdu ul. Bubenská) nemůže být proto dále sledován. Dále byla odstraněna bariéra podél ulice Strojnická a v nově urbanizovaném území Bubny-Zátory. Přínosy z odstranění bariéry v území jsou v tomto případě velmi obtížně monetizovatelné, popř. jejich monetizace není objektivně obhájitelná. Podchody žst. Praha-Bubny Vzhledem k nově navrženým podchodům pod železniční stanicí je odstraněna stávající bariéra v území. Efekt odstranění bariéry lze v tomto případě vyčíslit. Základní myšlenka, postup a výsledná monetizace jsou popsány v následujícím textu. Ve východní části urbanizovatelného území Bubny Zátory v blízkosti ulic Argentinská a Za Viaduktem je rozvojová plocha vhodná k urbanizaci nezávisle na realizaci modernizace železniční infrastruktury. V tomto prostoru je v souladu s urbanistickou studií (VRÚ Holešovice Bubny Zátory 214, zpracovatel: CMC architects, a.s., zadavatel: Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy) navržena výstavba obchodního centra Bubny (investor ORCO Czech Republic a Unibail-Rodamco Česká republika, zahájení stavby je plánováno na rok 216, popř. 217.). Na obr. č. 44 je červeně vyznačena plocha OC Bubny, zastavitelná plocha je cca 31 5 m2. V bilanci hrubých podlažních ploch, viz obr. č. 45, je stanovena HPP = m2 pro blok 3, OC Bubny z toho tvoří přibližně polovinu cca 11 m2. HPP obsahuje všechny plochy objektu včetně parkovišť. Výsledná obchodní plocha bude odhadem 3-5% HPP. Z toho vyplývá odhadovaná užitná plocha nákupních galerií OC Bubny cca m2. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

181 Obr: 44. VRÚ Bubny Zátory 214, funkční využití Dle informací poskytnutých investorem je plánovaný počet návštěvníků OC minimálně 1 mil. za rok. Investor dále předpokládá (vzhledem poloze obchodního centra a dostupnosti zastávek MHD), že 6% návštěvníků využije k dopravě MHD, resp. PID. V následující tabulce je pro porovnání uvedena návštěvnost vybraných OC v Praze. Tab. 3-48: Návštěvnost vybraných OC v Praze obchodní centrum plocha [m2] počet návštěvníků za rok OC Letňany (29) OC Nový Smíchov (214) Centrum Chodov (27) Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

182 Obr: 45. VRÚ Bubny Zátory 214, bilance HPP Obchodní plocha OC Bubny je v porovnání s ostatními obchodními centry uvedenými v tab spíše menší, plánovaný počet návštěvníků se však s ohledem na lokalitu a dostupnost jeví jako reálný. Odhad počtu návštěvníků ovšem vychází pouze ze záměru investora (projektová příprava je ve fázi přípravy a nelze doložit konkrétní projektové řešení) a z urbanistické studie, která nemá odsouhlasenou finální podobu (základní principy by však neměly být změněny). Pro další výpočet je proto konzervativně a na straně bezpečnosti redukován předpokládaný počet návštěvníků na 5 mil. za rok. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

183 Pro dopravní dostupnost OC nastávají dva scénáře: Železnice vyjma odstavných kolejí bude ponechána ve stávajícím stavu. Dostupnost OC veřejnou dopravou bude zajištěna ze zastávky Vltavská (tram a metro), popř. ze zastávky Pražská tržnice (tram). Výhledovou možností je změna tramvajové sítě (viz obr. č. 46), která by zajistila lepší dostupnost v návaznosti na tramvajovou síť. Železnice bude modernizovaná. Dostupnost OC veřejnou dopravou bude zajištěna ze zastávky Vltavská a ze žst. Praha-Bubny. Také v tomto případě je možná výhledová změna tramvajové sítě. Pro další posouzení (z pohledu železnice bude porovnávána varianta projektová a bez projektu) bude posuzována pouze vazba OC na stanici metra C Vltavská. Cestující využívající tramvaj nejsou v bilanci uvažováni vzhledem k těžko odhadnutelnému vývoji tramvajové sítě, na základě vnímané cestovní doby je obhájitelný předpoklad, že cestující jedoucí metrem nevyužijí ve vazbě Vltavská OC tramvaj. Vazba OC na stanici metra C Vltavská je znázorněna na následujícím obrázku: Obr: 46. Napojení OC Bubny na stanici metra Vltavská Na Obr: 46 jsou mezi body A a B porovnány rozdílné pěší trasy: varianta bez projektu (zelená, délka trasy 35m) varianta projektová (fialová, délka trasy 22m). Z porovnání je zřejmé, že rozdíl v dostupnosti pro pěší je 13m, z čehož vyplývá (při rychlosti chůze 1,2 m/s) časová úspora v jednom směru 86 s. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

184 V bilanci není zahrnuta vazba OC na žst. Praha-Bubny. Důvodem je nereálnost této vazby ve variantě bez projektu. U varianty projektové by se v případě zahrnutí přínosů nové vazby OC žst. Bubny mohlo de facto jednat o přínos ze zlepšené obslužnosti území, který je již zahrnut v modelu přepravní prognózy. V případě projektové varianty ovšem nastává správný předpoklad a to, že bude část návštěvníků OC (jedoucí metrem) převedena na železniční trať, resp. žst. Praha-Bubny. Z modelu přepravní prognózy (varianta R1, rok 252) vyplývá pro jednotlivé módy dopravy následující podíl obratu na zastávce Vltavská/Bubny (jedná se čistě o vazbu do území, nejsou tedy zahrnuty přestupní vazby): vlak - 31,6 % metro - 25,2 % tram - 36,6 % bus - 6,7 % Na základě těchto údajů je stanoven podíl cestujících PID využívající metro v řešené oblasti 25,2%. Pro srovnání je uveden stávající obrat (obrat zahrnuje i přestup mezi jednotlivými módy MHD) cestujících na tramvajové zastávce Vltavská (bez zastávek ve směru na Těšnov), na stanici metra Vltavská a v žst. Praha-Bubny: tramvaj os/den (průzkum 214) 34,7% metro os/den (průzkum 28) 64,8% vlak 317 os/den (průzkum 212),1% Z porovnání je zřejmé, že podíl využití je ve stávajícím stavu a v návrhovém stavu podobný, jen s jedním zásadním rozdílem podíl metra je v návrhovém stavu rozdělen mezi metro a železnici. Na základě výše uvedených vstupních podmínek je v následující tabulce vyčíslen přínos z odstranění bariéry v území pro návštěvníky obchodního centra, kteří přijíždí metrem: Tab. 3-49: Výpočet ekonomické úspory z odstranění bariéry popis koeficient hodnota jednotka poznámka počet návštěvníků OC Bubny 5 [os/rok] zdroj: investor počet návštěvníků využívajících PID,6 3 [os/rok] zdroj: investor počet návštěvníků využívajících PID pouze metro, [os/rok] počet cest v relaci stanice metra VLTAVSKÁ - OC Bubny [cest/rok] cesta tam a zpět úspora vzdálenosti pro jednu cestu 13 [m] viz obr. č.46, 35-22=13m úspora času pro jednu cestu, [s] rychlost chůze 1m/s úspora času celkem za rok [hod/rok] měrná hodnota času 37 [Kč/hod] zdroj: HEATCO, krátká cesta ekonomický přínos Kč/rok Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

185 3.4.4 ZVÝŠENÍ BONITY UVOLNĚNÝCH POZEMKŮ Vlivem projektu dochází k aktivaci území - k urbanizaci. Toto území získává na hodnotě na základě zvýšení jeho využitelnosti k urbanizaci a to především díky odstranění železniční infrastruktury, popř. odstraněním bariérového efektu železnice. Tento přínos, zvýšení bonity území, je monetizovatelný metodou náhražkového trhu, kdy je socioekonomický přínos urbanizace vyčíslen změnou ceny pozemků. V tomto případě se nezapočítává finanční dopad z prodeje pozemku (to je otázkou finanční analýzy), ale cena pozemku je použita jako ukazatel zvýšené hodnoty. Jinak řečeno, z celospolečenského hlediska má větší přínos urbanizované území, než pozemek, na kterém je umístěna železniční infrastruktura (při zachování stejné dopravní obsluhy). Ve variantě bez projektu je z hlediska výpočtu důležité přesné stanovení ceny neurbanizovatelných pozemků. Jedná se především o plochy zatížené stávající železniční infrastrukturou (pozemky, na nichž je železniční infrastruktura umístěna, nebo které jsou železnicí odříznuty od okolní urbanistické struktury). Dále se jedná o pozemky, u nichž je další rozvoj blokován rezervou pro budoucí modernizaci železnice (např. dočasnými zábory) a které jsou závislé na její finální podobě (jinak řečeno, v těchto místech nevznikne nová zástavba, dokud nebude realizován projekt modernizace železničního spojení PLK). Výše uvedené plochy mají ve stávajícím stavu z celospolečenského hlediska stejnou hodnotu, která bude jednotně určena z cenové mapy na základě hodnoty ploch s podobným způsobem využití, v tomto ohledu je potřeba upozornit na to, že hodnota drážních pozemků není v cenové mapě definována. Obr: 47. cenová mapa 214 bývalý drážní pozemek Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

186 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 48. cenová mapa depo DPP metra B Zličín Obr: 49. cenová mapa 214 odstavné koleje a depo žst. Praha-Libeň Z výše uvedených obrázků vyplývá cena pozemků zatížených drážní infrastrukturou: 9, 242 a 38 Kč/m2. Odhad ceny na nízké cenové hladině má v relativním srovnání značný rozptyl (odhadem se hodnota pohybuje v rozmezí 1 4 Kč/m2), ovšem v porovnání s cenou urbanizovaného území (cena se pohybuje v rozmezí 1 3 Kč/m2) se nejedná o zásadní rozdíl. Na základě výše uvedeného je stanovena hodnota ve stávajícím stavu neurbanizovatelných pozemků na 38 Kč/m2. Jednotlivé lokality pro potenciální urbanizaci jsou: Bubny Hradčanská Veleslavín Ruzyně Dlouhá Míle Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

187 Pro potřeby výpočtu je vždy uvedena (změřena) plocha potenciální urbanizace v dané lokalitě s přímou vazbou na urbanistické studie a předpoklady ÚP hl. m. Prahy, dále jsou zohledněny místní podmínky možnosti výstavby. Pomocí cenové mapy pro rok 214 je pro každou definovanou plochu určenou k urbanizaci definována její hodnota. Tam, kde nebyla cena pozemku přímo určena, byla brána v potaz hodnota pozemku okolních, popř. ceny pozemků podobného charakteru. Pro určení přínosu zvýšení bonity je vždy porovnávána hodnota území pro variantu projektovou a bez projektu. BUBNY Rozsah aktivovaného území (viz obr. č. 5) je definovaný na základě platné urbanistické studie (VRÚ Holešovice Bubny Zátory 214, zpracovatel: CMC architects, a.s., zadavatel: Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy) s ohledem na možnosti výstavby v dané lokalitě. Plochy nacházející se východně od navrhované, resp. stávající žst. Praha-Bubny jsou zastavitelné již ve stávajícím stavu, popř. ve variantě bez projektu, a proto nejsou dále posuzovány. V bilanci jsou započteny plochy nacházející se v západní části rozvojového území, u nichž je zřejmé, že nebudou plně urbanizovány do doby realizace modernizace železnice. Naopak nejsou započteny navrhované velké plochy veřejného prostoru náměstí v blízkosti bývalé výpravní budovy a plocha zeleně nad stanicí metra Vltavská, tyto plochy nelze objektivně ocenit. Obr: 5. BUBNY - rozsah aktivovaného území Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

188 Hodnota ploch ve variantě bez projektu byla určena v předchozím textu - 38 Kč/m2. Hodnota ploch ve variantě projektové je určena z cenové mapy 214 na základě hodnoty území podobné kvality (tím je myšlena dopravní dostupnost, architektonická a urbanistická kvalita území, lokalita). V odhadu hodnoty pozemků je kalkulováno s cenou pozemků nacházejících se v okolí posuzovaného území (v tomto případě je potřeba však upozornit na to, že je cena těchto pozemků ovlivněna stávajícím brownfieldem aktivovaných ploch a lze předpokládat, že jejich hodnota bude vlivem urbanizace vyšší) a dále jsou doloženy příklady již existující zástavby, která svou kvalitou odpovídá urbanizované podobě řešeného území. Výsledná cena pozemků je určena jako konzervativní odhad plynoucí z výše uvedených vstupů: Stávající hodnota pozemků v okolí aktivovaného území V cenové mapě (viz následující obrázek) jsou vyznačeny tři velké objekty odpovídající charakteru budoucí zástavby, dále je v ní určena hodnota rezidenčního území: Bývalá budova DP u Strossmayerova náměstí 123 Kč/m2 Benzínová pumpa (popř. zastav. plocha) ul. Za Viaduktem 1 Kč/m2 ArtGen Office Gallery (nová výstavba) 2824 Kč/m2 Rezidenční zástavba cca 78 Kč/m2 Obr: 51. cenová mapa 214 Bubny Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

189 Hodnota pozemků se zástavbou podobné kvality Jako příklad je použita oblast Budějovická Brumlovka. Toto území je s lokalitou Buben v mnoha ohledech podobné v poloze vůči centru, svou vazbou na silniční síť (a z toho plynoucí dopravní dostupnosti a hlukové zátěže) a dostupností MHD. Z následujícího obrázku jsou patrné dvě hlavní plochy s rozdílnou cenou: Zástavba nad stanicí metra C Budějovická 2663 Kč/m2 Nová zástavba v Brumlovce 1742 Kč/m2 Obr: 52. cenová mapa 214 Budějovická, Brumlovka V hodnotě výše uvedených cen jsou značné rozdíly, lze v nich ovšem vypozorovat určité tendence, které jsou v souladu s principy vytváření cenové mapy (podrobnosti viz vyhláška č. 2/213 o cenové mapě stavebních pozemků v hlavním městě pro rok 214). Hodnota pozemku je vyšší v případě nové zástavby a v těsné blízkosti stanice metra. Budoucí hodnota aktivovaného území by měla odpovídat hodnotě pozemků nové zástavby pohybující se v rozmezí Kč/m2. Cena 1742Kč/m2 je stanovena pro oblast Brumlovky, která je charakterem zástavby téměř totožná budoucí urbanizaci Buben, byť s horší dostupností MHD. V rámci konzervativního odhadu je proto cena pozemku stanovena na 175 Kč/m2. Tab. 3-5: Přínosy ze zvýšené bonity území - Bubny varianta bez projektu varianta projektová měrná cena [Kč/m2] plocha [m2] celková hodnota [Kč] ekonomický přínos Kč Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

190 HRADČANSKÁ Pro potřeby bilance je posuzována urbanizovatelnost území ve variantě projektové a bez projektu. Definování ploch vychází ze zpracované Koncepční rozvahy o území Městský boulevard Letná Prašný most 214, zpracovatel: CMC architects, a.s., zadavatel: Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (dále US Hradčanská). Viz následující obrázky: Obr: 53. HRADČANSKÁ - rozsah aktivovaného území, varianta bez projektu [zdroj: US Hradčanská] Obr: 54. HRADČANSKÁ - rozsah aktivovaného území, varianta projektová [zdroj: US Hradčanská] Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

191 V US Hradčanská byly pro definovanou urbanizaci určeny zastavitelné plochy, které jsou vyčísleny v následující tabulce: Tab. 3-51: Urbanizovatelné plochy - Hradčanská plocha varianta bez projektu varianta projektová A-I A-II A-III B-I 548 B-II 268 C-I 261 celkem [m2] V bilanci budou posuzovány zvlášť plochy, které jsou ve variantě bez projektu zastavitelné a nezastavitelné. U ploch ve variantě bez projektu nezastavitelných je situace stejná jako v předchozím posouzení, jejich výchozí hodnota je 38 Kč/m2. U ploch zastavitelných je situace odlišná díky možnosti zastavění mají určitou hodnotu, která je nesporně vyšší než 38 Kč/m2. Tyto plochy mají ovšem svá omezení spočívající v: Zástavba musí být v souladu s urbanistickým návrhem výhledového stavu (stavu pro variantu projektovou). Musí umožnit její budoucí napojení na novou urbanistickou strukturu, čímž je zastavitelnost velmi limitována. Zástavba je limitována napojením pouze z ul. Svatovítská Plocha je od okolní zástavby odříznuta železnicí a ul. Milady Horákové Území se nachází v nejméně atraktivní dopravně zatížené části Posouzení hodnoty této plochy je obtížné a diskutabilní. Z pohledu bilance a určitého zjednodušení je stanoveno, že hodnota zastavitelného území ve variantě bez projektu je poloviční vůči hodnotě území při plné urbanizaci. Pro variantu projektovou bude hodnota území stanovena podobně jako v předchozí bilanci, v Bubnech. Bude porovnávána hodnota pozemků okolní zástavby a hodnota pozemků podobné kvality. Stávající hodnota pozemků v okolí aktivovaného území V cenové mapě (viz následující obrázek) je vyznačena zástavba podobného charakteru jako potenciální urbanizace. Dále je v ní určena hodnota rezidenčního území: Administrativní zástavba jižně od ul. Milady Horákové 235 Kč/m2 Rezidenční zástavba jižně od ul. Milady Horákové 1514 Kč/m2 Rezidenční zástavba ostatní Kč/m2 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

192 Obr: 55. cenová mapa 214 Hradčanská Stávající hodnota pozemků nacházejících se jižně od Milady Horákové má pro nacenění budoucí urbanizace Hradčanské velkou vypovídající hodnotu, a to z důvodu podobnosti budoucí kvality obou ploch. Hodnota stávajících pozemků je 1514Kč/m2 pro rezidenční a 235 Kč/m2 pro administrativní zástavbu. Pro potřeby bilance je potřeba stanovit vážený průměr ceny pozemků odpovídajícím budoucí urbanizaci. Z ÚS Hradčanská plyne pro budoucí urbanizaci poměr rezidenčního bydlení (HPP = 4 372m2) a ostatních funkcí (administrativa + obchod HPP = 94 22m2) 3 : 7. V tomto případě předpokládáme, že hodnota pozemku stávající zástavby nebude změněna, výsledná průměrná hodnota bude tedy: (3 * * 235)/ 1 = 2992 Kč/m2. Hodnota pozemků se zástavbou podobné kvality Jako příklad můžeme opět použít zástavbu v území Budějovická Brumlovka, popsanou v předchozí části. V lokalitě Brumlovka (nacházející ve větší vzdálenosti od metra) je cena 1742 Kč/m2. Dá se předpokládat, že hodnota nově urbanizovaného území bude směrem od nového dejvického centra (od metra, žst. Praha-Dejvice a nového dejvického náměstí) se vzdáleností klesat. V předchozím textu byly stanoveny dvě ceny území: 2992 Kč/m2 pro plochy nacházející se v blízkosti nového dejvického centra 1742 Kč/m2 pro plochy nacházející se v blízkosti ul. Svatovítská Výsledná průměrná hodnota celého nově urbanizovaného území je stanovena jako průměr z výše uvedených hodnot ( ) / 2 = 1926 Kč/m2. Pro bilanci je použita cena nově urbanizovaného území 192 Kč/m2. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

193 Tab. 3-52: Přínosy ze zvýšené bonity území - Hradčanská nezastavitelná plocha zastavitelná plocha varianta bez projektu varianta projektová měrná cena [Kč/m2] plocha [m2] celková hodnota [Kč] měrná cena [Kč/m2] 9 6 (5%) 19 2 plocha [m2] celková hodnota [Kč] ekonomický přínos Kč VELESLAVÍN Oproti předchozím případům není přínos pro urbanizaci založen na odstranění železniční infrastruktury, ale ve vzniku centrálního autobusového terminálu a P+R na okraji města (Dlouhá Míle nebo Ruzyně), díky němuž může být autobusový terminál na Veleslavíně zrušen. V prostoru odstraněného terminálu vznikne nová zástavba. Výše uvedená plocha byla řešena v mnoha urbanistických studiích, které však nejsou aktuální. V bilanci se proto vychází z plochy definované územním plánem, viz následující obrázek: Obr: 56. VELESLAVÍN - rozsah aktivovaného území Hodnota ploch ve variantě bez projektu byla určena v předchozím textu - 38 Kč/m2. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

194 Hodnota pozemku ve variantě projektové je stanovena na základě ceny nové výstavby nacházející se severně od ul. Evropská v blízkosti zájmového území, viz následující obrázek: Obr: 57. cenová mapa 214 Veleslavín Pro bilanci je použita cena nově urbanizovaného území 1 Kč/m2. Tab. 3-53: Přínosy ze zvýšené bonity území - Veleslavín varianta bez projektu varianta projektová měrná cena [Kč/m2] plocha [m2] celková hodnota [Kč] ekonomický přínos Kč RUZYNĚ V Ruzyni je bilancována plocha definovaná dle územního plánu, jedná se o plochu SV (všeobecně smíšená) a k tomu přiléhající rozvojovou plochu. Tato plocha bude ve variantě projektové aktivována díky posunutí železniční trati jižním směrem. Bilance je provedena zvlášť pro varianty typu R a P a varianty typu J. Důvodem je rozdílná velikost uvolněné plochy, viz následující obrázky: Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

195 Obr: 58. RUZYNĚ - rozsah aktivovaného území, varianty typu R a P Obr: 59. RUZYNĚ - rozsah aktivovaného území, varianty typu J Hodnota ploch ve variantě bez projektu byla určena v předchozím textu - 38 Kč/m2. Stanovení hodnoty pozemků pro variantu projektovou bude založeno výhradně na stávající ceně pozemků se stejnými vlastnostmi, kterými jsou: poloha je v těsné blízkosti přestupního uzlu páteřního systému MHD metra, železnice funkce je administrativní nebo obchodní Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

196 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Na následujících obrázcích jsou znázorněny příklady pozemků, a jejich cen, splňující výše uvedené podmínky: Obr: 6. cenová mapa 214 Černý most Obr: 61. cenová mapa 214 Chodov Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

197 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Obr: 62. cenová mapa 214 Zličín Ve výše zobrazených cenových mapách jsou uvedeny následující ceny pozemků: OC Černý most 656 Kč/m2 Obchodní a administrativní centrum Chodov 93 Kč/m2 Metropole Zličín 68 Kč/m2 Pro porovnání byla zvolena obchodní a administrativní centra nacházející se v blízkosti dopravního uzlu metra, v jejichž blízkosti je navíc umístěné sběrné parkoviště P+R. Ceny pozemků se pohybují v rozmezí Kč/m2. Při zkoumání cenové mapy byla pro stavby podobného charakteru nejběžnější cena pozemku 656 Kč/m2. Pro bilanci je použita cena nově urbanizovaného území 656 Kč/m2. Tab. 3-54: Přínosy ze zvýšené bonity území - Ruzyně varianta s odbočkou Ruzyně varianta bez projektu varianta projektová měrná cena [Kč/m2] plocha [m2] celková hodnota [Kč] ekonomický přínos Kč varianta bez odbočky Ruzyně varianta bez projektu varianta projektová měrná cena [Kč/m2] plocha [m2] celková hodnota [Kč] ekonomický přínos Kč Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

198 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení DLOUHÁ MÍLE Na Dlouhé Míli je bilancována plocha definovaná územním plánem, viz následující obrázek. Jedná se o rozvojové území, jehož existence je svázána s kolejovým napojením územní plán je připraven na vznik zast. Praha-Dlouhá Míle včetně autobusového terminálu a P+R. Bilancovaný pozemek je v současném stavu zastavitelný, urbanizace však bude aktivována až realizací železniční zastávky. Obr: 63. DLOUHÁ MÍLE - rozsah aktivovaného území Posuzované pozemky jsou ve variantě bez projektu zastavitelné, proto je jejich hodnota určena dle ceny pozemku OC Šestka, které se nachází v těsné vazbě na urbanizované území. Z následujícího obrázku vyplývá hodnota pozemků pro variantu bez projektu Kč/m2. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

199 Obr: 64. cenová mapa 214 Dlouhá míle Cena pozemku pro variantu projektovou je stejná jako v lokalitě Ruzyně. Obě lokality jsou si svou využitelností a dopravní dostupností velmi podobné. Pro bilanci je použita cena nově urbanizovaného území 656 Kč/m2. Tab. 3-55: Přínosy ze zvýšené bonity území - Dlouhá Míle varianta bez projektu varianta projektová měrná cena [Kč/m2] plocha [m2] celková hodnota [Kč] ekonomický přínos Kč OSTATNÍ LOKALITY Zbylé lokality nacházející se v blízkosti navrhovaných železničních stanic a zastávek nejsou posuzovány, protože v nich nevznikají obhájitelné přínosy z potenciální urbanizace. Odůvodnění je následující: Uvolněné drážní pozemky jsou využity pro parkoviště (P+R) a další dopravní plochy, které mají stejnou hodnotu pro variantu projektovou a bez projektu. V okolí dopraven je navržena nová zástavba, která však vznikne nezávisle na modernizaci železnice (není s ní v těsné vazbě). Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

200 CELKOVÝ PŘÍNOS ZE ZVÝŠENÍ BONITY ÚZEMÍ Pro započtení celkového přínosu je zapotřebí znát předpokládané časový horizont budoucí urbanizace jednotlivých bilancovaných pozemků. Jednotlivé lokality rozdělíme pro potřeby výpočtu do dvou skupin: a. Plochy zatížené stávající infrastrukturou Bubny, Hradčanská Jedná se o plochy, na nichž se ve stávajícím stavu nachází železniční infrastruktura, která znemožňuje potenciální urbanizaci. Výše uvedené dvě lokality (a jejich další rozvoj) jsou dlouhodobě sledovány z pohledu urbanistického a developerského. V tomto území lze očekávat okamžitou developerskou činnost okamžitě po dokončení projektu modernizace železniční trati. V okamžiku uvolnění pozemků nelze předpokládat okamžitou urbanizaci - realizaci, je zapotřebí počítat s časem potřebným pro projektovou přípravu a výstavbu (na druhou stranu lze předpokládat, že projektová příprava započne dříve, než bude modernizace dokončena, popř. bude probíhat koordinovaně). Pro potřeby výpočtu lze časový odstup uvolnění pozemku a realizace developerského záměru vyčíst z již realizovaných developerských projektů. Příkladem může být projekt Florentinum: Penta investment koupil bývalou budovu Typografie v lednu roku 21. Florentinum bylo otevřeno v lednu 214. Dalším příkladem je Futurama Business Park v Karlíně - v roce 25 areál ve veřejné soutěži koupila developerská společnost Immorent ČR, v listopadu 27 začala demolice původních kancelářských pavilonů. Od dubna 28 probíhala výstavba první etapy, která byla dokončena v květnu 29. Areál byl kompletně dokončen koncem roku 211. Podobných příkladů lze v Praze doložit nespočet. Z výše uvedeného vyplývá, že celková doba přípravy a realizace projektu je 4 až 6 let. V rámci výpočtu je stanovena doba mezi uvolněním pozemků (rok 223 realizace modernizace železnice v řešené lokalitě) a budoucí urbanizací 5 let. Území v lokalitě Bubny a Hradčanská bude urbanizováno do roku 228. b. Ostatní bilancované plochy Veleslavín, Ruzyně, Dlouhá Míle V případě Veleslavína mohou být pozemky uvolněny až po zprovoznění terminálu na Dlouhé Míli, popř. na Ruzyni. Z toho důvodu je zřejmé, že pozemky nemohou být uvolněny okamžitě v době realizace modernizace železnice. Území na Dlouhé Míli a na Ruzyni je rozvojová oblast, která nemůže být zastavěna do té doby, dokud nebude vyjasněna finální podoba budoucí železnice. Navíc budou tyto pozemky na železniční obsluze závislé. Pro stanovení doby realizace je vhodné doložit již realizovaný příklad. Tím je realizace konečné stanice metra B Zličín v roce 1994, přilehlá metropole Zličín byla dostavěna v první fázi v roce 22 a ve druhé fázi v roce 24. Z toho plyne 8 letý, resp. 1 letý odstup. Jiná situace byla na Černém mostě, kde bylo OC Černý Most dostavěno těsně před realizací stanice metra (Oc Černý Most není primárně vázáno na obsluhu metrem). Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

201 Na základě výše uvedeného lze odhadnout to, že řešené lokality budou urbanizovány s odstupem 5 1 let po dokončení modernizace železnice, pro výpočet lze obhájitelně použít průměrný časový odstup v horizontu 8 let. Území v lokalitě Veleslavín, Ruzyně a Dlouhá Míle bude urbanizováno v roce 231. Tab. 3-56: Přínosy ze zvýšené bonity území celkem varianty typu R a P varianty typu J rok dokončení urbanizace Bubny Hradčanská Veleslavín Ruzyně Dlouhá Míle ekonomický přínos (nediskontovaný) Kč Kč PŘÍNOSY Z TRAVELÁTORU Z důvodu nutnosti napojení letiště Václava Havla v Praze na dálkovou vlakovou dopravu, což je jedním z prioritních cílů hodnoceného projektu, je nutné v některých variantách zajistit možnost propojení stanice Praha-Masarykovo nádraží (jako koncové nebo počáteční stanice vlaků z letiště nebo na letiště) se stanicí Praha hl.n. (jako koncové a počáteční stanice vlaků dálkové dopravy do nebo z ostatních částí země). Pro realizaci tohoto propojení byl navržen travelátor, jehož konkrétní technické řešení bylo samostatně variantně zkoumáno v technicko-urbanistické studii Spojení Masarykova a hlavního nádraží v Praze (Metroprojekt, 11/27). Předpokládá se, že travelátor (vedený podél tělesa magistrály) bude provozovat SŽDC, jako vlastník a provozovatel železniční infrastruktury, využíván ovšem bude i cestujícími v pražské MHD a chodci. Investiční náklady travelátoru jsou uvažovány ve výši cca 44 mil. Kč a jsou zahrnuty do investičních nákladů jednotlivých variant, kde se počítá s jeho realizací (konkrétně u variant typu R1, R2spoj a J1stř). Obdobné je to i v případě provozních nákladů. Hlavním přínosem travelátoru bude zkrácení doby přestupu mezi uvedenými stanicemi a umožnění plynulého přesunu cestujících. Přínosy proto jsou vyčísleny jako úspory času, jejichž výše bude stanovena v následujícím textu. Přínosy se vztahují nejen k cestujícím na relaci Praha hl.n. Praha-letiště, ale i k cestujícím na jiných relacích, případně k cestujícím využívajícím jej jen k přestupu v rámci pražské MHD. Počet cestujících za 24 hodin v obou směrech je uveden v následující tabulce: Tab. 3-57: Počet cestujících využívajících travelátor varianta R R1spěš R1vyp R1stř R1mod R2spoj J1stř Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

202 Z modelu přepravní prognózy vyplývá, že z celkového počtu cestujících využívajících travelátor je cca % vztahů, které využívají železniční trať č. 12. Pouze cca 7 9 % jsou vztahy z/na letiště. Významná část přínosů travelátoru tak není přímo navázána na řešený projekt, ale je do přínosů uvažována, protože součástí jsou i plné investiční a provozní náklady na jeho realizaci a jeho vznik je motivován dosažením cílů řešeného projektu. Pro stanovení přínosu travelátoru založeného na úspoře času je zapotřebí určit průměrnou časovou úsporu pro jednoho cestujícího v rámci jedné cesty. Délka trasy bez travelátoru je kratší než s travelátorem. Z toho vyplývá, že cestující, kteří na travelátoru stojí, popř. mimo pohyblivý pás, nemohou získat časovou úsporu. Jejich rozhodnutí využít koridor travelátoru je založeno na kritériích, které nejsme schopni objektivně ohodnotit. Jedná se o následující kritéria: Bezpečnost Uzavřený koridor travelátor s umělým osvětlením je subjektivně bezpečnější než průchod Vrchlického sady. Klimatické podmínky Uzavřený koridor chrání cestujícího vůči vlivům klimatických podmínek déšť, sníh, vítr a mráz. Zlepšená orientace Díky uzavřenému kooridoru má cestující usnadněnou orientaci ve spojení dvou železničních stanic. Z výše uvedeného důvodu je určen přínos pouze pro cestující, kteří po travelátoru jdou. Jejich podíl je vypočten na základě průzkumu pohybu cestujících v koridoru travelátoru na Letišti Václava Havla Praha, který proběhl v pracovní den mezi 16-18: ve spojovacím objektu mezi Terminály 1 a 2. Výsledky průzkumu jsou následující: Tab. 3-58: Průzkum letiště - způsob využití koridoru travelátoru varianta mimo travelátor travelátor - chůze travelátor - stání letečtí cestující zaměstnanci celkem podíl 26% 63% 11% Z toho vyplývá, že do celkové bilance bude započteno 63% z celkového počtu cestujcích. PRŮMĚRNÁ DOBA CESTY BEZ TRAVELÁTORU V relaci Praha Masarykovo nádraží Praha hlavní nádraží byl proveden průzkum zaměřený na dobu cesty mezi definovanými body. Viz příloha CBA (odevzdaná v el. formě). Tab. 3-59: Doba cesty bez travelátoru [s] - výsledky průzkumu úsek bez kufru s kufrem tam zpět tam zpět A-B B-D D-E E-F celkem vážený průměr 332 s Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

203 Ve výše uvedené tabulce je uvedena celková průměrná doba cesty mezi definovanými body A F, pro vážený průměr bylo počítáno s tím, že 1% cestujících jde s kufrem. Délka měřené trasy je 45 m, z toho vyplývá průměrná rychlost chůze 45 / 332 = 1,22 m/s. PRŮMĚRNÁ DOBA CESTY S TRAVELÁTOREM V rámci analýzy doby pohybu na travelátoru bude trasa rozdělena na následující části: Travelátor Celková rychlost pohybu je dána součtem rychlosti pohybu travelátoru a rychlosti chůze. Tedy,75 + 1,2 = 1,95 m/s Eskalátor Rychlost pohybu eskalátoru je,65 m/s, při promítnutí do půdorysu (při sklonu 3 ) je rychlost,56 m/s. Pouze chodník Rychlost pěší chůze je stanovena na 1,22 m/s. Na základě souhrnné délky výše uvedených částí a rychlosti pohybu v rámci nich je stanovena doba cesty. V následující tabulce je vypočtena celková doba cesty mezi definovanými body A T F. Tab. 3-6: Doba cesty s travelátorem [s] travelátor eskalátor pouze chodník délka [m] rychlost [m/s] 1,95,56 1,22 doba [s] suma 312 s VYHODNOCENÍ Na základě výše uvedených vstupních podmínek je v následující tabulce vyčíslen roční ekonomický přínos z travelátoru: Tab. 3-61: Ekonomické přínosy z travelátoru popis koef. rok 223 rok 252 jednotka poznámka počet cestujích celkem [os/den] počet cestujících jdoucí po travelátoru, [os/den] úspora času pro jednoho cestujícího 2 2 [s/os] 332s - 312s úspora času celkem za den [hod/den] úspora času za rok 1 / [hod/rok] měrná hodnota času [Kč/hod] zdroj: HEATCO ekonomický přínos za rok [Kč/rok] přínosy ve zbylých letech budou interpolovány Pozn.: pro výpočet byly použity počty cestujících varianty R2 (nejnižší ze všech variant, rozdíl mezi variantami v počtu cestujících na travelátoru je kolem 5%). Rozdíl (v časové dostupnosti) mezi variantou s travelátorem a bez travelátoru je relativně malý přibližně 6%, což odpovídá možné odchylce výpočtu. Na druhou stranu nejsou monetizovány přínosy ze zvýšené kvality prostupnosti území, proto je výše popsaný přínos zahrnut do dalšího výpočtu. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

204 3.4.6 ZAPOČTENÍ DALŠÍCH PŘÍNOSŮ V kapitole byly monetizovány další přínosy projektu: z odstranění bariéry v území úspora času pro pěší ekonomický přínos: Kč/rok ze zvýšené bonity uvolněných (nově urbanizovatelných) železničních pozemků ekonomický přínos varianty typu R a P: Kč (228) Kč (231) ekonomický přínos varianty typu J: Kč (228) Kč (231) přínosy z travelátoru zrychlení spojení Masarykova a Hlavního nádraží ekonomický přínos (varianty typu R a J1stř): Kč/rok (223) Kč/rok (252) Hodnoty ve zbylých letech budou interpolovány. Uvedené bilance představují hodnocení dalších přínosů z odstranění bariéry v území, zvýšení bonity území (zhodnocení nemovitého majetku) a přínosů z travelátoru. Přínosy z úspor času jsou do hodnocení uvažovány od roku 223 (první rok provozu). Při výpočtech časových úspor je měrné ohodnocení při započtení do CBA zvyšováno indexem odhadovaného růstu HDP na hlavu ve výši 2,% v letech a 1% v letech Uvažovaný koeficient růstu HDP na hlavu byl zahrnut do výpočtu s elasticitou,7. Přínos ze zvýšené bonity území byl započten jednorázově v letech 228 a 231, viz tabulka č VYČÍSLENÍ RÁMCOVÝCH BUDOUCÍCH POŽADAVKŮ NA ÚHRADU OBJEDNATELŮ V kapitole Provozní náklady železniční dopravy byly na základě konstrukce studijních GVD, včetně oběhů souprav stanoveny náklady na provoz železničních vozidel. Dalším úkolem bylo vyčíslení rámcových plateb objednatelů dopravy v rámci jednotlivých variant. Z uvažovaného nového rozsahu dopravy v jednotlivých variantách je zřejmé, že platby objednatelů za dopravní obslužnost značně vzrostou, ruku v ruce s vyšší kvalitou a spolehlivostí nabízených služeb. Metodicky se jedná o vyjádření dopravních výkonů na územích jednotlivých vyšších územně-správních celků, v případě řešené studie je to Středočeský kraj a Hlavní město Praha. Údaje jsou vyjádřeny ve vlakových kilometrech (vlkm). Objednatelé přispívají dopravců platbou, která kompenzuje jejich náklady na provoz linek (dotace, protarifovací ztráta, platba za obslužnost apod). Platba je stanovena sazbou za ujetý vlakový kilometr. Jelikož nebyla výše dotací s ohledem na smluvní ujednání mezi Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

205 objednatelem dopravy a dopravce zpracovateli studie sdělena, nelze přesnou výši budoucích plateb stanovit. Ve studii proveditelnosti se uvažuje s náklady na provoz vozidel (vlaků) ve výši cca 15 Kč/vlkm za výkony v elektrické trakci a cca 8 Kč/vlkm za výkon v dieselové trakci. Tyto hodnoty se však nedají uvažovat jako dotace, neboť jsou konstruovány dle metodiky hodnocení efektivnosti investic. Zejména neobsahují zisk a poplatek za použití dopravní cesty (v současné době cca 6,5 Kč/vlkm). Dále je v dotacích zohledněna výše vybraného jízdného, která by na rozdíl od zisku a poplatku za dopravní cestu měla sazbu dotací snižovat. Jediný veřejně dostupný údaj pochází z roku 213, kdy byla dopravcem České dráhy, a.s. uplatněna výše dotací za rychlíky Praha-Rakovník 186 Kč/vlkm. Objednavatelem bylo Ministerstvo dopravy (stát) jako garant dálkových (meziregionálních) vlaků. Do budoucna se v navržených variantách uvažuje v této relaci spíše přestupem ve stanici Kladno, kdy objednávka státu pravděpodobně zanikne. Následující tabulky ukazují rámcovou výši roční úhrady objednatelů dopravy pro sazby 1, 15 a 2 Kč/vlkm. Pro porovnání je uvedena výše současné objednávky. Je zřejmé, že varianty J a P, které jsou založeny na scénářích s vyššími hodnotami ujetých vlakových kilometrů, generují nutnost vyšší úhrady objednatelů. Tab.: Rámcový přehled ročních úhrad objednatelů dopravy v současné době denní roční proběh proběh roční úhrada objednatelů (při sazbě) varianta objednatel 1 Kč/vlkm 15 Kč/vlkm 2 Kč/vlkm 186 Kč/vlkm vlkm vlkm tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč GVD Středočeský kraj /215 Hl. m. Praha Stát (MD ČR) Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

206 Sdružení METROPROJEKT + SUDOP Praha Ruzyně - Kladno A.2. Vyhodnocení Tab.: Rámcový přehled ročních úhrad objednatelů dopravy v projektových variantách denní proběh roční proběh roční úhrada objednatelů (při sazbě) 1 Kč/vlkm 15 Kč/vlkm 2 Kč/vlkm linka úsek Celkem Hl.m. Praha Stř.kraj Celkem Hl.m. Praha Stř.kraj Hl.m. Praha Stř.kraj Hl.m. Praha Stř.kraj Hl.m. Praha Stř.kraj vlkm vlkm vlkm vlkm vlkm vlkm tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč Varianta R1 R5-Sp Praha Mas.n. - Kl.-Ostrovec R65-Sp Praha hl.n. - Kladno S5 Praha Mas.n. - Kl.-Ostrovec S55 Praha Mas.n. - Praha Letiště S65 Praha Smíchov - Hostivice Celkem Varianta R1spěš R5-Sp Praha Mas.n. - Kl.-Ostrovec R65-Sp Praha hl.n. - Kladno S5 Praha Mas.n. - Kl.-Ostrovec S55 Praha Mas.n. - Praha Letiště S65 Praha Smíchov - Hostivice Celkem Varianta R1vyp R5-Sp Praha Mas.n. - Kl.-Ostrovec R65-Sp Praha hl.n. - Kladno S5 Praha Mas.n. - Kl.-Ostrovec S55 Praha Mas.n. - Praha Letiště S65 Praha Smíchov - Hostivice Celkem Název díla Železniční spojení Prahy. letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

207 denní proběh roční proběh roční úhrada objednatelů (při sazbě) 1 Kč/vlkm 15 Kč/vlkm 2 Kč/vlkm linka úsek Celkem Hl.m. Praha Stř.kraj Celkem Hl.m. Praha Stř.kraj Hl.m. Praha Stř.kraj Hl.m. Praha Stř.kraj Hl.m. Praha Stř.kraj vlkm vlkm vlkm vlkm vlkm vlkm tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč Varianta R1stř R65-Sp Praha hl.n. - Kladno S5 Praha Mas.n. - Kl.-Ostrovec S55 Praha Mas.n. - Praha Letiště S65 Praha Smíchov - Hostivice Celkem Varianta R1mod R5-Sp Praha Mas.n. - Kl.-Ostrovec R65-Sp Praha hl.n. - Kladno S5 Praha Mas.n. - Kl.-Ostrovec S55 Praha Mas.n. - Praha Letiště S65 Praha Smíchov - Hostivice Celkem Varianta R2spoj R5-Sp Praha Mas.n. - Kl.-Ostrovec R65-Sp Praha hl.n. - Kladno S5 Praha Mas.n. - Kl.-Ostrovec S55 Praha Mas.n. - Praha Letiště S5+S55 spoj Praha Mas.n. - Praha-Ruzyně S65 Praha Smíchov - Hostivice Celkem Varianta J1stř R65-Sp Praha hl.n. - Kladno S5 Praha Mas.n. - Kl.-Ostrovec S55 Praha Mas.n. - Praha Letiště S65 Praha Smíchov - Hostivice Celkem Název díla Železniční spojení Prahy. letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

208 denní proběh roční proběh roční úhrada objednatelů (při sazbě) 1 Kč/vlkm 15 Kč/vlkm 2 Kč/vlkm linka úsek Celkem Hl.m. Praha Stř.kraj Celkem Hl.m. Praha Stř.kraj Hl.m. Praha Stř.kraj Hl.m. Praha Stř.kraj Hl.m. Praha Stř.kraj vlkm vlkm vlkm vlkm vlkm vlkm tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč Varianta J5 R5-Sp Praha Mas.n. - Kl.-Ostrovec R5-Sp Praha Letiště - Kladno R55-Sp Praha hl.n. - Praha Letiště S5 Praha Mas.n. - Kl.-Ostrovec S55 Praha Mas.n. - Praha Letiště S65 Praha Smíchov - Hostivice Celkem Varianta J5mod R5-Sp Praha Mas.n. - Kl.-Ostrovec R5-Sp Praha Letiště - Kl.-Ostrovec R55-Sp Praha hl.n. - Praha Letiště S5 Praha Mas.n. - Kl.-Ostrovec S55 Praha Mas.n. - Praha Letiště S65 Praha Smíchov - Hostivice Celkem Varianta P R5-Sp Praha Mas.n. - Kl.-Ostrovec S55 Praha Mas.n. - Praha Letiště S55 (R5) Praha Letiště - Kl.-Ostrovec S55 (R55) Praha Letiště - Praha hl.n S65 Praha Smíchov - Hostivice Celkem Název díla Železniční spojení Prahy. letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla: A.2. Vyhodnocení / 259

209 V tabulce byl použit princip skutečně ujetých kilometrů v rámci území hl.m. Prahy a Středočeského kraje. Tento princip by patrně neplatil např. v případě linky R55/S55 z Prahy- Masarykova nádraží na letiště Ruzyně ve variantách J1 a J5, resp. J5 mod, kdy linka přes území Středočeského kraje pouze peážuje, neboť projíždí všechny stanice a zastávky na území kraje. Pro stanovení přesnější výše úhrad by muselo dále dojít k detailními rozboru nákladů dopravců (náklady na personál, odstavy souprav, režijních nákladů, provázání oběhů mezi dalšími linkami apod.). 3.6 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ Ekonomické hodnocení je zpracováno pomocí nákladovo-výnosové analýzy (Cost Benefit Analysis CBA). CBA byla provedena v souladu se zadáním dle materiálu Prováděcí pokyny pro hodnocení efektivnosti investic projektů železniční infrastruktury, MD ČR 213. Ve finanční analýze jsou výpočty založeny na analýze diferenčních nákladových a výnosových finančních toků provozovatele dopravní infrastruktury v době hodnocení projektu. Výstupy ekonomické analýzy jsou shodné jako u analýzy finanční. Rozdílný je však úhel pohledu na celý projekt. Navíc zde totiž přistupují další finanční toky, které jsou relevantní z hlediska celé společnosti. V ekonomické analýze jsou tedy hodnoceny navíc finanční toky uživatelů dopravy a celospolečenské účinky a náklady (včetně nutných nákladů jiných investorů). Z diferenčních finančních toků je vypracována tabulka cash-flow a z ní odvozeno vnitřní výnosové procento (FRR / ERR), čistá současná hodnota (FNPV / ENPV) a poměr přínosů a nákladů (B/C Ratio). V následující tabulce jsou uvedeny výsledky zpracované finanční a ekonomické analýzy. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

210 Tab. 3-48: Přehled výsledků varianta/ukazatel FRR/ERR [%] FNPV/ENPV [tis. Kč] B/C Ratio Finanční analýza varianta R1-3, varianta R1 spěš -3, varianta R1 vyp -3, varianta R1 mod -3, varianta R1 stř -3, varianta R2-3, varianta J1-3, varianta J5-3, varianta J5 mod -3, varianta P -3, Ekonomická analýza varianta R1 7, ,239 varianta R1 spěš 7, ,291 varianta R1 vyp 7, ,292 varianta R1 mod 7, ,319 varianta R1 stř 7, ,27 varianta R2 6, ,214 varianta J1 7, ,288 varianta J5 6, ,121 varianta J5 mod 7, ,226 varianta P 6, ,135 Z pohledu finanční analýzy jsou hodnoty FRR a FNPV všech variant pod hranicí ekonomické efektivnosti. Je to logické, vzhledem k zaměření projektu na modernizaci infrastruktury, která z hlediska investora obvykle nepřináší podstatné finanční efekty. Projekt sice přinese efekty i v oblasti provozu investora (především úspora provozních nákladů infrastruktury a zaměstnanců), výše úspor však nebude tak velká, aby jimi byly pokryty celé investiční náklady. Z hlediska celospolečenského přínosu dosahují přínosy projektu takové výše, aby kompenzovaly všechny nutné investiční náklady, a jsou tedy nad hranicí ekonomické efektivity (ERR = 5,5%), konkrétně ve výši cca ERR = 6, 7,5%). Nejvýznamnějším přínosem je úspora času (cca 5%) a úspora provozních nákladů silniční dopravy (cca 2%), resp. úspora externalit (cca 15%), tedy efekty plynoucí převážně z převedení dopravy ze silnice na železnici, což je (obzvláště v oblasti velkého města celospolečensky významný pozitivní efekt). Vzhledem k dosaženým hodnotám vnitřního výnosového procenta a čisté současné hodnoty lze výsledky ekonomického hodnocení považovat u všech hodnocených variant za velmi podobné, resp. prakticky shodné. Zásadní rozdíl mezi projektovými variantami jak z hlediska finanční tak ekonomické analýzy je (kromě investičních nákladů vyplývajících z rozsahu konkrétního technického řešení a od toho se odvíjejících provozních nákladů) ve složení předpokládaných přepravních proudů a jejich přidělení na železniční síť (resp. rozdělení přepravní práce mezi tratě Dejvická a Jinonická ). Speciální pozornost je nutné věnovat problematice stanovení klíčového přínosu, tedy úspory času cestujících. Pro tento přínos byla nově (oproti předchozímu odevzdání) využita Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

211 metoda vnímaných cestovních dob, což má za následek významný nárůst úspory času (obzvláště u cestujících v převedené dopravě) a následný růst výsledných ekonomických ukazatelů a dosažení efektivity. Dosažené výsledky byly dále testovány a prověřeny citlivostní a rizikovou analýzou, která potvrdila, že pravděpodobně dojde ke snížení původně předpokládaných hodnot výstupních ekonomických ukazatelů, ale v případě všech variant to nebude mít vliv na dosažení ekonomické efektivity (jak je podrobněji popsáno v příslušné kapitole). Součástí provedené rizikové analýzy byla i úvaha o obtížné projednatelnosti navržených řešení s místními samosprávami a s tím související možné zvýšení investičních nákladů z důvodu nutnosti úprav technického řešení, resp. rizicích vyplývajících z možného nedostatku finančních zdrojů, resp. vhodného vozidlového parku. Z analýzy investičních nákladů je zřejmé, že jejich výše v úseku Praha-Bubny Praha- Ruzyně je neúměrná významu tratě a jejím technickým parametrům. To je dáno jednak objektivním důvodem průchod trati hustě zastavěným územím a jednak požadavky různých orgánů státní správy i samospráv. Tyto vysoké náklady lze částečně eliminovat přínosy ze zvýšené bonity železničních pozemků. Ve studii byly ekonomicky hodnoceny různé varianty a podvarianty řešení obou tratí, rozdílné napojení letiště Praha a různé provozní scénáře jejich využití. Varianty R1, R2 předpokládaly napojení letiště Praha ze stanice Praha-Ruzyně, varianty J1, J5 napojily letiště z odbočky Jeneček a varianta P, pak využívala obě napojení a z hlediska letiště Praha je průjezdná. Scénáře pak byly stanoveny na základě využití jednotlivých tratí různého vedení vlaků i odlišného místa zastavení. Jedná se o scénáře základní, mod. (modifikovaný), stř. (se střídavým zastavováním), spěš. (s protažením spěšných vlaků do Kladna) a vyp. (s vypuštěním některých zastávek). Jednotlivé scénáře jsou popsány v samostatné kapitole. Všechny scénáře byly posouzeny jen u varianty R1 s tím, že pořadí jejich ekonomické efektivity je následující. R1 mod, R1 vyp, R1 spěš, R1 stř, R1 (základní). U ostatních variant byly hodnoceny jen některé scénáře. Nicméně lze očekávat i u těchto variant stejné pořadí efektivity jednotlivých scénářů. Pokud posuzujeme srovnatelné varianty, pak vychází mírně lépe J1 stř než R1 stř (o,4%). Pokud posuzujeme variantu R1 ve srovnání s J5 ve srovnatelných scénářích dosahuje lepších ekonomických výsledků varianta R1 (o,52%). Závěrem lze konstatovat, že na základě uvažovaných vstupů lze z hlediska ekonomického hodnocení doporučit k realizaci kteroukoliv ze zkoumaných variant. Výsledné ekonomické ukazatele jednotlivých variant jsou si natolik podobné, že z nich nelze usuzovat na preferenci některé z variant, a proto je pro rozhodování o konkrétní realizované variantě nutno přihlédnout i k jiným ukazatelům (např. míra dosažení cílů projektu, projednatelnost, disponibilní finanční prostředky pro realizaci té které varianty). Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

212 3.7 PŘÍLOHY TABULKY INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ FINANČNÍ ANALÝZA (BEZ P+R) Tab. 3-49: Přehled investičních nákladů varianty R1 bez P+R parkovišť (mil. Kč, CÚ 217) rok CELKEM Příp. a projektová dokum. 522,86 4,37 5,4 3,92 3,67 19,28 559,14 Zábory a nákupy pozemků 185, 356, 132,,,, 673, Stavby a konstrukce 2 76, , , , , , ,32 Stroje a zařízení,,,,,,, Tech. asistence, propagace 46,57 19,14 22,4 17,14 16,7 16,5 137, Technický dozor 9,4 37,15 42,79 33,27 31,19 31,16 265,95 CELKEM (CIN bez rezervy) 3 551, , , , , , ,41 Rezerva 27,65 273,21 314,7 244,74 229,39 229, ,83 CELKEM (CIN) 3 821, , , , , , ,24 DPH 82,61 718,6 769,34 576,75 54,58 543, ,2 CELKEM S DPH 4 624, , , , , , ,44 Tab. 3-5: Přehled investičních nákladů varianty R1 spěš bez P+R parkovišť (mil. Kč, CÚ 217) rok CELKEM Příp. a projektová dokum. 524,81 4,39 5,6 3,93 3,68 19,36 561,22 Zábory a nákupy pozemků 185, 356, 132,,,, 673, Stavby a konstrukce 2 717, , , , ,35 2 3, ,66 Stroje a zařízení,,,,,,, Tech. asistence, propagace 46,75 19,21 22,13 17,19 16,12 16,11 137,52 Technický dozor 9,75 37,29 42,96 33,38 31,29 31,28 266,94 CELKEM (CIN bez rezervy) 3 564, , ,5 2 59, , , ,34 Rezerva 271,73 274,29 315,99 245,48 23,14 23, ,67 CELKEM (CIN) 3 836, , , , , , ,1 DPH 85,64 721,16 772,39 578,51 542,34 545, ,43 CELKEM S DPH 4 642, 4 155, , , , , ,44 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

213 Tab. 3-51: Přehled investičních nákladů varianty R1 vyp bez P+R parkovišť (mil. Kč, CÚ 217) rok CELKEM Příp. a projektová dokum. 517,97 4,33 4,98 3,89 3,65 19,1 553,91 Zábory a nákupy pozemků 185, 356, 132,,,, 673, Stavby a konstrukce 2 677,6 2 73, , , , , ,46 Stroje a zařízení,,,,,,, Tech. asistence, propagace 46,11 18,93 21,79 17,4 15,96 15,9 135,72 Technický dozor 89,51 36,75 42,3 33,7 3,98 3,86 263,47 CELKEM (CIN bez rezervy) 3 516, , , , , , ,57 Rezerva 267,76 27,32 311,11 243,22 227,87 226, ,25 CELKEM (CIN) 3 783, , , , , , ,82 DPH 794,63 711,8 76,88 573,18 537, 538, ,62 CELKEM S DPH 4 578, , , , ,17 3 1, ,44 Tab. 3-52: Přehled investičních nákladů varianty R1 mod bez P+R parkovišť (mil. Kč, CÚ 217) rok CELKEM Příp. a projektová dokum. 52,12 4,34 5, 3,91 3,66 19,18 556,21 Zábory a nákupy pozemků 185, 356, 132,,,, 673, Stavby a konstrukce 2 689, , , , , , ,61 Stroje a zařízení,,,,,,, Tech. asistence, propagace 46,3 19,2 21,89 17,1 16,2 15,96 136,29 Technický dozor 89,89 36,91 42,49 33,19 31,1 3,99 264,56 CELKEM (CIN bez rezervy) 3 53, , , , , , ,67 Rezerva 268,93 271,49 312,49 244,8 228,73 227, ,66 CELKEM (CIN) 3 799, , , , , , ,33 DPH 797,91 714,56 764,14 575,21 539,4 54, ,27 CELKEM S DPH 4 597, , , , , , ,6 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

214 Tab. 3-53: Přehled investičních nákladů varianty R1 stř bez P+R parkovišť (mil. Kč, CÚ 217) rok CELKEM Příp. a projektová dokum. 522,86 4,37 5,4 3,92 3,67 19,28 559,14 Zábory a nákupy pozemků 185, 356, 132,,,, 673, Stavby a konstrukce 2 76, , , , , , ,32 Stroje a zařízení,,,,,,, Tech. asistence, propagace 46,57 19,14 22,4 17,14 16,7 16,5 137, Technický dozor 9,4 37,15 42,79 33,27 31,19 31,16 265,95 CELKEM (CIN bez rezervy) 3 551, , , , , , ,41 Rezerva 27,65 273,21 314,7 244,74 229,39 229, ,83 CELKEM (CIN) 3 821, , , , , , ,24 DPH 82,61 718,6 769,34 576,75 54,58 543, ,2 CELKEM S DPH 4 624, , , , , , ,44 Tab. 3-54: Přehled investičních nákladů varianty R2 bez P+R parkovišť (mil. Kč, CÚ 217) rok CELKEM Příp. a projektová dokum. 489,41 4,5 4,64 3,76 3,51 18,5 523,42 Zábory a nákupy pozemků 185, 33, 119,,,, 67, Stavby a konstrukce 2 56, , , , , , ,57 Stroje a zařízení,,,,,,, Tech. asistence, propagace 43,41 17,74 2,29 16,44 15,37 15, 128,25 Technický dozor 84,26 34,43 39,39 31,92 29,83 29,12 248,96 CELKEM (CIN bez rezervy) 3 39, ,74 3 8, , , , ,2 Rezerva 25,69 253,25 289,75 234,76 219,41 214, ,6 CELKEM (CIN) 3 559, , , , , , ,26 DPH 747,54 66,45 77,83 553,24 517,7 57, ,95 CELKEM S DPH 4 37, , , , , , ,21 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

215 Tab. 3-55: Přehled investičních nákladů varianty J1 stř bez P+R parkovišť (mil. Kč, CÚ 217) rok CELKEM Příp. a projektová dokum. 521,68 4,36 5,3 3,9 3,66 19,24 557,88 Zábory a nákupy pozemků 78, 216, 18,,,, 312, Stavby a konstrukce 2 71, , , , , , ,1 Stroje a zařízení,,,,,,, Tech. asistence, propagace 46,47 19,1 22, 17,9 16,2 16,1 136,69 Technický dozor 9,21 37,7 42,71 33,18 31,9 31,8 265,35 CELKEM (CIN bez rezervy) 3 437,56 3 3, , , , , ,2 Rezerva 27,12 272,68 314,17 244,3 228,68 228, ,31 CELKEM (CIN) 3 77, , , , , , ,33 DPH 778,61 687,96 744,15 575,9 538,92 542, ,8 CELKEM S DPH 4 486, , , , , , ,13 Tab. 3-56: Přehled investičních nákladů varianty J5 bez P+R parkovišť (mil. Kč, CÚ 217) rok CELKEM Příp. a projektová dokum. 524,99 4,35 5,3 4,17 3,67 19,28 561,5 Zábory a nákupy pozemků 93, 238, 18,,,, 349, Stavby a konstrukce 2 669, , , , , , ,31 Stroje a zařízení,,,,,,, Tech. asistence, propagace 46,43 19,6 22,2 18,27 16,6 15,74 137,58 Technický dozor 9,12 37,1 42,74 35,47 31,18 3,56 267,7 CELKEM (CIN bez rezervy) 3 423,75 3 2, , , , , ,46 Rezerva 266,92 272,18 314,35 26,89 229,34 224, ,43 CELKEM (CIN) 3 69, , , , , , ,89 DPH 775,4 691,4 744,58 614,81 54,48 532, ,26 CELKEM S DPH 4 465, , , , ,19 3 7, ,15 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

216 Tab. 3-57: Přehled investičních nákladů varianty J5 mod bez P+R parkovišť (mil. Kč, CÚ 217) rok CELKEM Příp. a projektová dokum. 52,12 4,31 4,97 4,15 3,65 19,1 556,3 Zábory a nákupy pozemků 93, 238, 18,,,, 349, Stavby a konstrukce 2 64, , 3 17, , , , ,9 Stroje a zařízení,,,,,,, Tech. asistence, propagace 45,97 18,86 21,77 18,17 15,96 15,59 136,31 Technický dozor 89,23 36,61 42,25 35,27 3,98 3,26 264,6 CELKEM (CIN bez rezervy) 3 388, , , , , , ,3 Rezerva 264,4 269,3 31,77 259,38 227,84 222, ,91 CELKEM (CIN) 3 652, ,8 3 55, , , , ,21 DPH 767,9 684,62 736,15 611,27 536,93 527, ,83 CELKEM S DPH 4 419, , , ,6 3 93, , ,5 Tab. 3-58: Přehled investičních nákladů varianty P bez P+R parkovišť (mil. Kč, CÚ 217) rok CELKEM Příp. a projektová dokum. 614,46 5, 5,68 5,7 4,51 22,58 657,3 Zábory a nákupy pozemků 242, 373, 121,,,, 736, Stavby a konstrukce 3 64, , , , , , ,23 Stroje a zařízení,,,,,,, Tech. asistence, propagace 53,92 21,87 24,87 22,2 19,72 18,46 161,6 Technický dozor 14,67 42,46 48,28 43,1 38,28 35,84 312,64 CELKEM (CIN bez rezervy) 4 79, , , , , , ,22 Rezerva 36,42 312,32 355,13 316,98 281,58 263, ,2 CELKEM (CIN) 4 385, , , , , , ,24 DPH 92,99 814,34 862,32 746,99 663,57 625, ,28 CELKEM S DPH 5 36, , ,6 4 34, , , ,52 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

217 3.7.2 TABULKY INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ EKONOMICKÁ ANALÝZA (VČ. P+R) Tab. 3-59: Přehled investičních nákladů varianty R1 vč. P+R parkovišť (mil. Kč, CÚ 217) rok CELKEM Příp. a projektová dokum. 539,53 4,49 5,15 4,8 3,83 19,9 576,99 Zábory a nákupy pozemků 185, 356, 132,,,, 673, Stavby a konstrukce 2 781, , , , , , , Stroje a zařízení,,,,,,, Tech. asistence, propagace 47,97 19,66 22,57 17,84 16,76 16,57 141,38 Technický dozor 93,13 38,16 43,8 34,63 32,54 32,17 274,44 CELKEM (CIN bez rezervy) 3 646, , , , , , ,81 Rezerva 278,13 28,69 322,18 254,71 239,36 236, ,7 CELKEM (CIN) 3 925,5 3 55, , , , , ,51 DPH 824,26 736,23 786,97 6,25 564,8 561,5 4 72,85 CELKEM S DPH 4 749, , , ,6 3 25, , ,36 Tab. 3-6: Přehled investičních nákladů varianty R1 spěš vč. P+R parkovišť (mil. Kč, CÚ 217) rok CELKEM Příp. a projektová dokum. 541,49 4,51 5,18 4,9 3,84 19,98 579,8 Zábory a nákupy pozemků 185, 356, 132,,,, 673, Stavby a konstrukce 2 792, , , , , , ,34 Stroje a zařízení,,,,,,, Tech. asistence, propagace 48,15 19,74 22,66 17,89 16,82 16,64 141,89 Technický dozor 93,48 38,31 43,98 34,73 32,65 32,29 275,43 CELKEM (CIN bez rezervy) 3 66, , , , , , ,74 Rezerva 279,21 281,77 323,47 255,46 24,11 237, ,53 CELKEM (CIN) 3 939, , , , , , ,27 DPH 827,29 738,79 79,2 62,2 565,85 563, ,8 CELKEM S DPH 4 766, , , , , , ,35 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

218 Tab. 3-61: Přehled investičních nákladů varianty R1 vyp vč. P+R parkovišť (mil. Kč, CÚ 217) rok CELKEM Příp. a projektová dokum. 534,65 4,44 5,1 4,5 3,81 19,72 571,77 Zábory a nákupy pozemků 185, 356, 132,,,, 673, Stavby a konstrukce 2 752, , , , , , ,15 Stroje a zařízení,,,,,,, Tech. asistence, propagace 47,51 19,46 22,31 17,73 16,66 16,42 14,1 Technický dozor 92,23 37,77 43,32 34,42 32,34 31,88 271,96 CELKEM (CIN bez rezervy) 3 611, , , , , , ,97 Rezerva 275,24 277,8 318,59 253,19 237,84 234, ,11 CELKEM (CIN) 3 887, , , , , , ,8 DPH 816,28 729,43 778,51 596,68 56,51 555, ,27 CELKEM S DPH 4 73, , , , ,6 3 22, ,35 Tab. 3-62: Přehled investičních nákladů varianty R1 mod vč. P+R parkovišť (mil. Kč, CÚ 217) rok CELKEM Příp. a projektová dokum. 536,79 4,46 5,12 4,6 3,82 19,8 574,6 Zábory a nákupy pozemků 185, 356, 132,,,, 673, Stavby a konstrukce 2 764, , , , , , ,3 Stroje a zařízení,,,,,,, Tech. asistence, propagace 47,71 19,54 22,41 17,79 16,72 16,49 14,66 Technický dozor 92,61 37,93 43,5 34,54 32,45 32,1 273,5 CELKEM (CIN bez rezervy) 3 626, , , , , , ,7 Rezerva 276,41 278,97 319,97 254,6 238,71 235, ,53 CELKEM (CIN) 3 92, , , , , , ,6 DPH 819,56 732,19 781,76 598,72 562,55 558, ,92 CELKEM S DPH 4 722, , , , , , ,52 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

219 Tab. 3-63: Přehled investičních nákladů varianty R1 stř vč. P+R parkovišť (mil. Kč, CÚ 217) rok CELKEM Příp. a projektová dokum. 539,53 4,49 5,15 4,8 3,83 19,9 576,99 Zábory a nákupy pozemků 185, 356, 132,,,, 673, Stavby a konstrukce 2 781, , , , , , , Stroje a zařízení,,,,,,, Tech. asistence, propagace 47,97 19,66 22,57 17,84 16,76 16,57 141,38 Technický dozor 93,13 38,16 43,8 34,63 32,54 32,17 274,44 CELKEM (CIN bez rezervy) 3 646, , , , , , ,81 Rezerva 278,13 28,69 322,18 254,71 239,36 236, ,7 CELKEM (CIN) 3 925,5 3 55, , , , , ,51 DPH 824,26 736,23 786,97 6,25 564,8 561,5 4 72,85 CELKEM S DPH 4 749, , , ,6 3 25, , ,36 Tab. 3-64: Přehled investičních nákladů varianty R2 vč. P+R parkovišť (mil. Kč, CÚ 217) rok CELKEM Příp. a projektová dokum. 56,9 4,17 4,76 3,92 3,67 18,67 541,27 Zábory a nákupy pozemků 185, 33, 119,,,, 67, Stavby a konstrukce 2 581, , , , , , ,25 Stroje a zařízení,,,,,,, Tech. asistence, propagace 44,81 18,26 2,82 17,14 16,7 15,53 132,63 Technický dozor 86,99 35,45 4,41 33,27 31,19 3,14 257,45 CELKEM (CIN bez rezervy) 3 44, , , , , , ,6 Rezerva 258,17 26,73 297,23 244,73 229,38 221, ,93 CELKEM (CIN) 3 662, , , , , , ,53 DPH 769,19 678,8 725,45 576,74 54,57 525, ,6 CELKEM S DPH 4 431, , 4 18, 3 323, , , ,13 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

220 Tab. 3-65: Přehled investičních nákladů varianty J1 stř vč. P+R parkovišť (mil. Kč, CÚ 217) rok CELKEM Příp. a projektová dokum. 538,36 4,48 5,15 4,6 3,82 19,86 575,73 Zábory a nákupy pozemků 78, 216, 18,,,, 312, Stavby a konstrukce 2 776,5 2 81, , , , , ,14 Stroje a zařízení,,,,,,, Tech. asistence, propagace 47,88 19,62 22,53 17,79 16,72 16,54 141,7 Technický dozor 92,94 38,9 43,73 34,53 32,45 32,1 273,84 CELKEM (CIN bez rezervy) 3 533, , , , , , ,78 Rezerva 277,61 28,16 321,65 254,1 238,66 236, ,21 CELKEM (CIN) 3 81, , , , , , ,99 DPH 8,27 75,6 761,79 598,61 562,44 559, ,53 CELKEM S DPH 4 611,1 4 65, , , , , ,52 Tab. 3-66: Přehled investičních nákladů varianty J5 vč. P+R parkovišť (mil. Kč, CÚ 217) rok CELKEM Příp. a projektová dokum. 541,67 4,47 5,15 4,33 3,83 19,9 579,35 Zábory a nákupy pozemků 93, 238, 18,,,, 349, Stavby a konstrukce 2 744, , , , , , ,34 Stroje a zařízení,,,,,,, Tech. asistence, propagace 47,83 19,59 22,54 18,97 16,76 16,27 141,96 Technický dozor 92,85 38,2 43,76 36,83 32,54 31,57 275,56 CELKEM (CIN bez rezervy) 3 519, , , , , , ,21 Rezerva 274,41 279,66 321,83 27,87 239,33 232, ,33 CELKEM (CIN) 3 793, , , , , , ,55 DPH 796,7 79,4 762,22 638,33 564, 55,69 4 2,99 CELKEM S DPH 4 59, , , , 3 249, , ,53 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

221 Tab. 3-67: Přehled investičních nákladů varianty J5 mod vč. P+R parkovišť (mil. Kč, CÚ 217) rok CELKEM Příp. a projektová dokum. 536,8 4,43 5,9 4,31 3,81 19,72 574,15 Zábory a nákupy pozemků 93, 238, 18,,,, 349, Stavby a konstrukce 2 715, , , , ,22 2 3, ,13 Stroje a zařízení,,,,,,, Tech. asistence, propagace 47,37 19,39 22,29 18,87 16,66 16,11 14,68 Technický dozor 91,96 37,63 43,27 36,62 32,33 31,28 273,9 CELKEM (CIN bez rezervy) 3 484, , , , , , ,6 Rezerva 271,53 276,79 318,26 269,36 237,82 23,6 1 63,81 CELKEM (CIN) 3 755, , , , , , ,87 DPH 788,75 72,26 753,79 634,79 56,45 545, ,56 CELKEM S DPH 4 544, , , , , , ,43 Tab. 3-68: Přehled investičních nákladů varianty P vč. P+R parkovišť (mil. Kč, CÚ 217) rok CELKEM Příp. a projektová dokum. 631,14 5,12 5,8 5,23 4,66 23,2 675,15 Zábory a nákupy pozemků 242, 373, 121,,,, 736, Stavby a konstrukce 3 138, , , , , , ,91 Stroje a zařízení,,,,,,, Tech. asistence, propagace 55,33 22,4 25,4 22,9 2,42 18,99 165,43 Technický dozor 17,4 43,48 49,3 44,45 39,64 36,86 321,13 CELKEM (CIN bez rezervy) 4 174, , , ,9 2 98, , ,62 Rezerva 313,9 319,8 362,61 326,95 291,55 271, ,89 CELKEM (CIN) 4 488, , , , ,78 3 6, ,51 DPH 942,64 831,97 879,95 77,5 687,7 642, ,93 CELKEM S DPH 5 431, ,74 5 7, , , , ,44 Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

222 3.8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů (Strukturální fond ERDF, Kohezní fond a ISPA) Guide to cost-benefit analysis of investment projects (Structural Fund ERDF, Cohesion Fund and ISPA), 28 HEATCO - Developing Harmonized European Approaches for Transport Costing and Project Assessment, Prováděcí pokyny pro hodnocení efektivnosti investic projektů železniční infrastruktury, MD ČR 213 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a výnosů pro nové programové období , Evropská komise, 28 Studie proveditelnosti železničního spojení Prahy, Letiště VHP a Kladna (Metroprojekt, SUDOP Praha, AF Cityplan, 6/214) Technicko-urbanistická studie Spojení Masarykova a hlavního nádraží v Praze (Metroprojekt, 11/27) Územní studie průmyslové zóny letiště České Budějovice (Metroprojekt, 27) Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

223 4 VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Obsahem části studie proveditelnosti hodnotící životní prostředí je shrnutí údajů o proběhlých studiích životního prostředí a procesech EIA. Dále jsou pro posuzované trasy zhodnoceny z hlediska životního prostředí vybrané nejdůležitější složky ochrany přírody. Jedná se zejména o posouzení NATURA 2, zvláště chráněná území, vliv na krajinný ráz, ochrana vod, dále kulturní památky, vliv hluku z provozu na nejbližší objekty obytné zástavby a dopad na odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkce lesa. 4.1 VZTAH ZÁMĚRU K PROCEDUŘE EIA A DALŠÍ STUDIE HODNOTÍCÍ DOPADY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EIA Záměr byl na základě dokumentací Modernizace trati Praha Kladno, s připojením na letiště Ruzyně, I. etapa a II. etapa, (varianta R1a z původní studie proveditelnosti, v úseku Praha-Dejvice Praha-Veleslavín zahloubená) posouzen podle zákona č. 1/21 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o záměr dle přílohy č. 1, kategorie I: 9.1 Novostavby železničních tratí delší 1 km, kde příslušným úřadem pro proces posuzování vlivů na životní prostředí je Ministerstvo životního prostředí. Záměr je posouzen v úseku žst. Praha Bubny/Vltavská žst. Praha Dejvice/Hradčanská žst. Praha Ruzyně Kladno jako dvoukolejná, elektrizovaná trať s novým zabezpečovacím zařízením 3. kategorie. Proces EIA proběhl samostatně pro I. a II. etapu: Modernizace trati Praha - Kladno s připojením na letiště Ruzyně I. etapa Modernizace trati Praha - Kladno s připojením na letiště Ruzyně II. etapa, žst. Praha - Ruzyně Kladno Pro I. etapu bylo vydáno souhlasné stanovisko (následně prodloužena platnost), pro II. etapu (pokud není zahájeno navazující řízení podle zákona č. 183/26 Sb. mají vydaná stanoviska omezenou časovou platnost, za předpokladu, že nedošlo k podstatným změnám záměru, změnám podmínek v dotčeném území, příp. k novým znalostem ve vztahu k novým technologiím, může investor stavby požádat o prodloužení platnosti stanoviska). Pro ostatní varianty dosud nebyl záměr podle zákona 1/21 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí hodnocen. Závěr procesu hodnocení podle zákona 1/21 Sb., ať již stanovisko, nebo závěr zjišťovacího řízení, pokud by se neprovádělo celé hodnocení EIA, slouží jako výchozí podklad pro veškeré navazující povolování záměru (územní, stavební řízení apod.). Bez závěrečného stanoviska EIA nemůže žádný úřad, který vede navazující správní řízení, vydat žádné rozhodnutí nutné k provedení konkrétního záměru DALŠÍ STUDIE HODNOTÍCÍ DOPAD ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Posouzení možných variant železničního spojení mezi Prahou a Kladnem je rovněž z environmentálních hledisek součástí studie Východiska pro posouzení variant železničního spojení Praha Letiště Praha Ruzyně - Kladno a SWOT analýza a riziková analýza všech variant železničního spojení Praha Letiště Praha Ruzyně Kladno zpracované týmem odborníků ČVUT v Praze, Fakultou dopravní, vedeného Prof. Ing. Petrem Moosem, 27. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

224 Vliv stavby na životní prostředí je pro variantu trasy Jinonická - převážně v koridoru trati č. 122 (Praha hlavní n.) Praha Smíchov Praha Zličín Hostivice (Kladno) popsán v rámci studie Železniční spojení středu města s letištěm Praha Ruzyně přes ŽST. Praha Smíchov, Metroprojekt Praha a.s., POPIS SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BUDOU ZÁMĚREM DOTČENY Z hlediska životního prostředí jsou v navazujícím textu pro hodnocené trasy studie proveditelnosti vyhodnoceny vybrané nejdůležitější složky ochrany přírody: NATURA 2, zvláště chráněná území, kulturní památky a vliv hluku z provozu na nejbližší objekty obytné zástavby a ochrana vod. Zákres do situace 1 : 1 je součástí části dokumentace B OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY NATURA 2 Natura 2 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště na území EU. Nejdůležitějšími právními předpisy EU v oblasti ochrany přírody jsou: Směrnice Rady 29/147/ES z o ochraně volně žijících ptáků (zkr. směrnice o ptácích). Směrnice Rady 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (zkr. směrnice o stanovištích). Zájmové území záměru pro trasu Dejvická není v kolizi se žádnou z evropsky významných lokalit ve smyslu 45 a c zák. č. 218/24 Sb., která by byla zahrnuta do národního seznamu těchto lokalit ve smyslu příloh NV č. 132/25 Sb. ve znění NV č. 171/29 Sb. V rámci procesu EIA byl příslušnými orgány státní správy vyloučen vliv na evropsky významné lokality i ptačí oblasti. Trasa Jinonická prochází po hranici EVL CZ115 Prokopské údolí (výměra 126,7728 ha). Celé toto území je velmi významné pro studium geologických i biologických fenoménů. Jeho výzkum trvá již více než 15 let. Mezinárodně uznávaný je stratigrafický význam území. Nacházejí se zde klíčové opěrné profily ke globálnímu stratotypu hranice silur devon v Čechách a ke globálnímu stratotypu hranice spodní střední devon v Německu. Území představuje mezinárodně významné typické naleziště zkamenělin. Z biologického hlediska se jedná o jednu z nejvýznamnějších krasových lokalit v České republice s výskytem dlouhé řady ohrožených organismů. Z hlediska přírodovědného bádání v oblasti botaniky, mykologie a studia bezobratlých živočichů se jedná o jednu z nejprozkoumanějších a nejvýznačnějších lokalit v České republice. Posuzovaný záměr prochází po hranici EVL v km 4,5 4,8 a 5,3 5,7, v tomto úseku zůstává ve stávající stopě, nedojde k významnému ovlivnění EVL, podstatné je zabezpečení neohrožení území EVL při realizaci stavby. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ (ZCHÚ) Dle platné legislativy zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny dle 14, odst. 2 jsou stanoveny následující kategorie zvláště chráněných území: Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

225 a) národní parky (NP) b) chráněné krajinné oblasti (CHKÚ) c) národní přírodní rezervace (NPR) d) přírodní rezervace (PR), e) národní přírodní památky (NPP) f) přírodní památky (PP) Nejbližšími zvláště chráněnými územími jsou: Trasa Dejvická: Přírodní památka (PP) KRÁLOVSKÁ OBORA Jde o území, vyhlášené v roce 1988 původně jako chráněný přírodní výtvor krajinářského prvku a historického parku na výměře přes 1 ha. Od počátku 19. století zde probíhala výsadba řady druhů exotických dřevin, cenný soubor starých stromů domácích druhů dřevin, hodnotné sadovnicko-krajinářské kompozice, největší enkláva souvislých porostů dřevin v zástavbě Prahy ve vnitřním oblouku Vltavy. Současná trať prochází při okraji jižní části Stromovky do okolí zapojeným zářezem v délce cca 8 m, jihozápadní část parku podchází tunelem. Dendrologicky, vědecky a sadovnicky je nejhodnotnějším prostorem v koridoru trati prostor úseku kolem stávajícího tunelu ve Stromovce, v JZ části PP. V případě dvoukolejných variant návrhu záměru dojde ke kácení mimolesní zeleně a tím i přímému ohrožení dendrologicky cenné části parku, což znamená nejzávažnější vliv z celého hodnoceného úseku. Jednokolejná varianta umožňuje zachování stávající trasy a tím snížení nároků na rozsah kácení mimolesní zeleně. V dalších stupních projektové přípravy je nezbytné upřesnění rozsahu zásahů do mimolesní zeleně a stanovení kompenzačních opatření. Další zvláště chráněné území přírody není trasou Dejvická, do níž je dle aktuálního členění zařazen invariantní úsek Jeneč (mimo) Kladno-Ostrovec, dotčeno. Trasa Jinonická: Navrhovaná trasa prochází po hranici ZCHÚ v km 2,6-6,2 (PP Pod Žvahovem, PP Pod školou, PP Železniční zářez, PR Prokopské údolí, PP Ctirad), km 12,8 13,4 PP Motolský ordovik, PP U Hájů. Pro posuzovaný záměr byl zejména z důvodu minimalizování dopadu do ZCHÚ zvolen v uvedeném staničení tratě jednokolejný úsek. Případné rozšíření, směrové úpravy apod. by znamenaly přímý zásah do předmětu ochrany. Přírodní památka (PP) POD ŽVAHOVEM Vyhlášeno NVP , výměra,5 ha, předmět ochrany významný geologický profil dokumentující vývoj pražské prvohorní pánve ve spodním devonu, lokalita zkamenělin a lokality xerotermních skalních společenstev a křovin, výskyt teplomilných druhů rostlin a hmyzu. Trať prochází ZCHÚ v km cca 2,6-2,8 vlevo ve směru staničení, v zářezu. Přírodní památka (PP) - POD ŠKOLOU Vyhlášeno NVP , výměra 2,46 ha, předmětem ochrany je klasický geologický profil odkrytý bývalým lomem dokumentující pražské prvohorní pánve ve spodním a středním devonu a vývoj života, paleontologická, botanická a entomologická lokalita. Trať se okrajově dotýká polohy ZCHÚ v km cca 3,3-3,5 zprava ve směru staničení, přímo neohrožuje předmět ochrany. Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

226 Přírodní památka (PP) ŽELEZNIČNÍ ZÁŘEZ Vyhlášeno dne , výměra,55 ha, předmětem ochrany je geologický profil na hranici eifel-givet ve středním devonu, jde o mezinárodně významné paleontologické naleziště fauny a suchozemské flory v srbském souvrství, profil je odkryt zářezem trati Praha Rudná Beroun. Posuzovaná trať netvoří jádro území, ohraničuje ZCHÚ z jihu v rámci mimoúrovňového křížení po viaduktu v km cca 3,7. Záměr bude představovat okrajový zásah do jižního prostoru plochy mimo zářez trati berounské při úpravách přemostění. Přírodní rezervace (PR) PROKOPSKÉ ÚDOLÍ Výnosem MK ČSR ze dne , výměra 11,5 ha, předmětem ochrany jsou jednak geologické profily a odkryvy, paleontologické lokality, řada xerotermních lokalit a typickou květenou a zvířenou, skalní stepi. Lesostepi, dále tok s břehovými porosty, technické památky, charakteristická a jedinečná geomorfologie. Trať se dotýká ZCHÚ ve dvou úsecích - jižního okraje PR v km cca 4,5-4,8 pod charakteristickými a pro území nezastupitelnými skalními útesy východního okraje PR v km cca 5,3-5,8 na vysokém náspu zprava a v zářezu zleva. Jádrové území a těžiště předmětu ochrany není dotčeno. Přírodní památka (PP) CTIRAD Vyhlášeno NVP dne , výměra 6,4 ha, předmětem ochrany je především unikátní geologický profil v podobě skalních výchozů kóty Dívčí hrady, stěn železničního zářezu, opuštěného lomu, dokumentující vývoj pražské prvohorní pánve v siluru a devonu, mezinárodně významná paleontologická lokalita, významná xerothermní květena a zvířena. Trať prochází chráněným územím mezi km cca 5,8-6,2 v zářezu. Přírodní památka (PP) MOTOLSKÝ ORDOVIK Vyhlášeno NVP dne , výměra,2 ha, předmětem ochrany je severní strana železničního zářezu cca 2 m západně nad Bucharovou ulicí, jde o významný geologický profil dokumentující vývoj pražské prvohorní pánve v ordoviku včetně dokladů o vývoji života. Jde o hraniční stratotyp českých ordovických stupňů dobrotiv a beroun a o významnou paleontologickou lokalitu. Trať prochází zářezem v km cca 12,8. Přírodní památka (PP) U HÁJŮ Vyhlášeno NVP dne , výměra 6,6 ha, předmětem ochrany je významný geologický profil ordovickými horninami, dále podmáčené louky a lesy okolo prameniště Větveného potoka východně od dvora Háje, ojedinělá ostřicomechová společenstva na výstupech vápnitých pramenů. Trať se dotýká severního okraje ZCHÚ v mírném zářezu až náspu v km cca 13,2-13,4; překonává malý tok mostním objektem, mimo jádrová území ZCHÚ a hlavní předmět ochrany. Okrajově je možné předpokládat zásah do horninového prostředí a do ekosystému malého toku přestavbou objektu tok překonávajícího. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY A VKP Územní systém ekologické stability (ÚSES) dle zákona č.114/1992 Sb. tvoří v krajině soubor funkčně propojených ekosystémů, resp. ekologicky stabilnějších přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. V rámci nadregionálních, regionálních a místních (lokálních) ÚSES jsou vymezována tzv. biocentra a biokoridory. Inženýrské objekty zřizované pro křížení prvků ÚSES a záměru jsou navrhovány a projednávány s pověřenými orgány státní správy v průběhu zpracování navazující projektové dokumentace. Obecně lze Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259

227 konstatovat, že příznivě působí tunelové úseky, které žádným způsobem neomezují migraci. Podrobné posouzení jednotlivých variant ve vztahu k ÚSES bude předmětem navazujících stupňů projektové přípravy a zejména dokumentace hodnocení vlivů stavby na životní prostředí podle zákona 1/21 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Řada ZCHÚ plní funkci skladebných prvků ÚSES a v rámci technického řešení záměru je nezbytné zajistit odpovídající průchodnost RÁMCOVÝ VLIV NA KRAJINNÝ RÁZ Ochrana krajinného rázu je ustanovena v 12 zákona č.114/1992sb. o ochraně přírody a krajiny. Je významnou možností orgánů ochrany přírody regulovat či ovlivňovat výstavbu a využití území nejenom ve zvláště chráněných územích, ale i ve volné krajině. Zájmové území záměru pro trasu Dejvická bylo z hlediska krajinného rázu hodnoceno jako součást procesu EIA, je konstatováno, že nedochází k zásadním střetům se zájmy ochrany krajinného rázu. V počátku trasy Jinonická je výjimečný krajinný ráz chráněn zřízením přírodních parků (PPK) - Prokopské a Dalejské údolí, km 4,5 6,5 a PPK Košíře Motol vstupuje celkem 2x - nejprve v lesním úseku mezi km cca 9, po km 9,7 a následně od km cca 1,1 po km cca 12,8), viz následující obrázek - (fialově jsou vyznačeny hranice přírodních parků). hranice přírodního parku Obr: 65. Přírodní park (PPK) Prokopské a Dalejské údolí Přírodní park (PPK) PROKOPSKÉ A DALEJSKÉ ÚDOLÍ Trať do území PPK vstupuje kolem km 4,5 s tím, že prakticky sleduje hranici PR Prokopské údolí a území PPK opouští až za severní hranici PP Ctirad v km cca 6,5. Nevhodným aspektem je především elektrifikace, která výrazně opticky změní působení do krajiny dokonale začleněné trati a pohledově ovlivní vizuálně vnímatelné prostory zářezů (nárůst tzv. optického znečištění) proti pozadí skal, zejména kontext stěn v rámci PR Prokopské údolí, PP Ctirad a navazujících odkryvů a stěn. Průvodním jevem elektrifikace bude i zásah do lesních porostů podél trati ve vztahu k zajištění ochrany trolejí, i když většinově v nepůvodních, ale krajinotvorně významných porostech. V jižním předpolí PPK je nutno zmínit nezastupitelný Název díla Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna Aktualizace studie proveditelnosti 215 Identifikační číslo dokumentu Název části díla A.2. Vyhodnocení / 259