VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 TOMÁŠ LEDBA

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 213 TOMÁŠ LEDBA

2 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 26/9a, 158 Praha 5 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE KOMUNIKACE A LIDSKÉ ZDROJE Vysoká škola ekonomie a managementu info@vsem.cz /

3 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 26/9a, 158 Praha 5 NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE/TITLE OF THESIS Penetrace mobilních internetových prezentací v pražském a londýnském pohostinství / Penetration of mobile websites in Prague and London restaurant industry TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK) Leden 214 Tomáš Ledba / PKLZ3 JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Ing. Aleš Marek, Ph.D. PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracoval samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použil pouze literární prameny v práci uvedené. Jsem si vědom skutečnosti, že tato práce bude v souladu s 47b zák. o vysokých školách zveřejněna, a souhlasím s tím, aby k takovému zveřejnění bez ohledu na výsledek obhajoby práce došlo. Prohlašuji, že informace, které jsem v práci užil, pocházejí z legálních zdrojů, tj. že zejména nejde o předmět státního, služebního či obchodního tajemství či o jiné důvěrné informace, k jejichž použití v práci, popř. k jejichž následné publikaci v souvislosti s předpokládanou veřejnou prezentací práce, nemám potřebné oprávnění. Datum a místo: 29. listopadu 213 v Praze podpis studenta PODĚKOVÁNÍ Rád bych tímto poděkoval vedoucímu bakalářské práce, za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce. Vysoká škola ekonomie a managementu info@vsem.cz /

4 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 26/9a, 158 Praha 5 1. Cíl práce: SOUHRN Cílem práce je statistické zachycení a porovnání penetrace internetových prezentací optimalizovaných pro mobilní zařízení. Průzkum je zaměřen na restaurační zařízení v centrálních částech Prahy a Londýna. 2. Výzkumné metody: Literární rešerše Práce se sekundárními daty Kriteriální hodnocení Sumarizace dat 3. Výsledky výzkumu/práce: Výsledkem průzkumu ve vybraných lokalitách jsou následující zjištění: plnohodnotnou mobilní internetovou prezentací disponovala v Praze pouhá 3 % sledovaných restaurací oproti 24 % sledovaných restaurací v Londýně; internetovou prezentací s alespoň základní úrovní použitelnosti na mobilních zařízeních disponovalo celkem 42 % pražských a 54 % londýnských sledovaných restaurací; internetovou prezentací s nedostatečnou použitelností na mobilních zařízeních disponovalo 2 % pražských a 15 % londýnských sledovaných restaurací; vlastní funkční internetová prezentace nebyla zjištěna u 38 % pražských a 31 % londýnských sledovaných restaurací. 4. Závěry a doporučení: Z výsledků průzkumu vyplývá, že pražská restaurační zařízení v optimalizaci svých internetových prezentací pro mobilní zařízení oproti Londýnu jednoznačně zaostávají. Důsledkem nedostatečné optimalizace je špatná použitelnost prezentace, která vyvolává frustraci a zklamání návštěvníků a kromě obchodní účinnosti dané prezentace může ohrozit také celkovou image podniku. Vzhledem k rychlosti, s jakou se chytrá mobilní zařízení v populaci rozšiřují, je autor přesvědčen, že optimalizace pro tato zařízení by měla být nedílnou součástí přípravy každé nové internetové prezentace. Přitom je důležité, aby tato prezentace obsahovala všechny informace, které od ní její návštěvníci očekávají a aby tyto informace byly přístupné bez ohledu na typ zobrazovacího zařízení. KLÍČOVÁ SLOVA Mobilní web, mobilní internetové prezentace, mobilní zařízení, chytré telefony Vysoká škola ekonomie a managementu info@vsem.cz /

5 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 26/9a, 158 Praha 5 1. Main objective: SUMMARY The aim of this thesis is to capture and compare penetration of websites optimized for mobile devices. The survey is focused on the restaurant industry in the central parts of Prague and London. 2. Research methods: Literature research Work with secondary data Criterial evaluation Data summarizing 3. Result of research: The survey results in the selected areas indicate the following findings: website with an advanced level of usability on mobile devices (full-fledged mobile website) is owned by 3 % of restaurant businesses in Prague and 24 % of restaurant businesses in London; website with at least a basic level of usability on mobile devices is owned by 42 % of restaurant businesses in Prague and 54 % of restaurant businesses in London; website with a poor usability on mobile devices is owned by 2 % of restaurant businesses in Prague and 15 % of restaurant businesses in London; 38 % of Prague restaurant business and 31 % of London restaurant businesses do not have any private website. 4. Conclusions and recommendation: The survey shows that restaurant businesses in Prague behind in optimizing their web presentations for mobile devices. Lack of optimization is poor usability of websites, which causes frustration and disappointment of visitors, reduces the efficiency of business website and threatens the company's image. The penetration of smart mobile devices is rapidly increasing. The author is therefore convinced that optimizing for these devices should be an integral part of the preparation of each new website. This presentation should contain all the information that its visitors expect and this information should be accessible regardless of device type. KEYWORDS Mobile web, mobile internet websites, mobile devices, smartphones JEL CLASSIFICATION M3 - Marketing and Advertising: General; M31 Marketing; M37 Advertising Vysoká škola ekonomie a managementu info@vsem.cz /

6 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 26/9a, 158 Praha 5 Vysoká škola ekonomie a managementu info@vsem.cz /

7 Obsah 1 Úvod Cíl a struktura práce Optimalizace internetové prezentace pro mobilní zařízení Definice chytrých mobilních zařízení Podstata optimalizace pro chytrá mobilní zařízení Možnosti optimalizace pro chytrá mobilní zařízení Důvody pro realizaci optimalizace pro chytrá mobilní zařízení Penetrace chytrých mobilních zařízení a mobilního internetu Dopady špatné použitelnosti Specifika uživatelů chytrých mobilních zařízení Obecná doporučení k optimalizaci internetových prezentací pro mobilní zařízení Přístupnost prezentace Ovladatelnost prezentace Obsah prezentace Metodika průzkumu Cíl průzkumu Základní a výběrové soubory provozoven Metodika kriteriálního hodnocení Způsob sběru dat a termín realizace průzkumu Průzkum penetrace int. prezentací optimalizovaných pro mobilní zařízení Provozovny disponující vlastní funkční internetovou prezentací Provozovny disponující prezentací se základní použitelností Provozovny disponující prezentací s pokročilou použitelností Celkové shrnutí průzkumu Závěr Literatura Přílohy

8 Seznam tabulek Tabulka 1 Předpověď vývoje penetrace chytrých mobilních telefonů ve Spojeném království... 8 Tabulka 2 Vývoj počtu internetových uživatelů z mobilních zařízení v ČR v roce Tabulka 3 Vývoj počtu internetových uživatelů z mobilních zařízení ve Spojeném království... 9 Tabulka 4 Porovnání rychlosti internetu v mobilních a pevných sítích v ČR v srpnu Tabulka 5 Kritérium pro ověření existence vlastní funkční internetové prezentace Tabulka 6 Kritéria pro ověření základní úrovně použitelnosti na mob. zařízeních... 3 Tabulka 7 Kritérium pro ověření pokročilé úrovně použitelnosti na mob. zařízeních... 36

9 Seznam grafů Graf 1 Komplikace při prohlížení standartních internetových prezentací na mob. zařízeních... 4 Graf 2 Vývoj penetrace chytrých mobilních zařízení v České republice... 7 Graf 3 Vývoj celosvětové návštěvnosti z mobilních zařízení... 9 Graf 4 Podíl mobilních přístupů na různé segmenty prezentací ve 4Q Graf 5 Trpělivost uživatelů mobilních zařízení při načítání internetové prezentace Graf 6 Tolerance nedostatků v použitelnosti mezi uživateli mobilních zařízení Graf 7 Důvody pro použití internetového vyhledávání na mobilních zařízeních Graf 8 Místa nejčastějšího užití chytrých mobilních zařízení Graf 9 Provozovny disponující vlastní funkční internetovou prezentací Graf 1 Provozovny disponující prezentací se základní použitelností na mob. zařízeních Graf 11 Technická a obsahová vybavenost sledovaných internetových prezentací Graf 12 Provozovny disponující prezentací s pokročilou použitelností na mob. zařízeních Graf 13 Rozdělení provozoven podle úrovně použitelnosti jejich internetových prezentací... 38

10 Seznam obrázků Obrázek 1 Stupnice použitelnosti internetové prezentace na mobilním zařízení... 6 Obrázek 2 Formulace dotazů pro vyhledání provozoven v katalozích Obrázek 3 Způsob dodatečného vyhledání internetové adresy provozovny Obrázek 4 Příklad zobrazení technologie Flash na běžném počitači a na mobilním zařízení Obrázek 5 Příklad problémů způsobených komplikovanou grafikou na mobilním zařízení Obrázek 6 Příklad nevhodného umístění nabídky provozovny ve formátu PDF souboru Obrázek 7 Příklad nedostatečně viditelného telefonního kontaktu Obrázek 8 Pyramida penetrace internetových prezentací optimalizovaných pro mob. zařízení. 37

11 1 Úvod Bakalářská práce se zaměřuje na internetové prezentace optimalizované pro chytrá mobilní zařízení. Téma práce tak reaguje na skutečnost, že stále více uživatelů přistupuje na internet skrze chytré mobilní telefony a tablety (StatCounter, 213a). Podle výzkumu Sdružení pro internetovou reklamu v ČR (213) tvoří tito uživatelé již čtvrtinu české internetové populace a na základě rychle rostoucí penetrace chytrých mobilních zařízení (Median, 213) lze předpokládat, že podíl těchto návštěvníků dále poroste. Uživatelé chytrých mobilních telefonů a tabletů však často bojují se špatnou použitelností internetových prezentací na svých zařízeních. Mezi typické problémy patří podle průzkumu společnosti Compuware (211, s. 8) pomalé načítání, složité ovládání nebo chybné zobrazování prezentací. V důsledku těchto chyb pak uživatelé ze stránek odchází, aniž by prováděli požadované úkony, ukazuje průzkum Compuware. Aktuálním trendem v oblasti internetového marketingu je proto optimalizace internetových prezentací pro chytrá mobilní zařízení. Optimalizované prezentace jsou lépe připraveny na omezení těchto zařízení, jako je malá obrazovka nebo pomalejší internetové připojení, a současně mohou využívat jejich pokročilých funkcí, jako je například integrovaný fotoaparát nebo GPS přijímač. 1.1 Cíl a struktura práce Cílem práce je statistické zachycení a porovnání penetrace internetových prezentací optimalizovaných pro chytrá mobilní zařízení. Průzkum je zaměřen na restaurační provozovny v centrálních částech Prahy a Londýna. Internetové prezentace z oblasti pohostinství totiž vykazují nadprůměrný podíl návštěvnosti z chytrých mobilních zařízení (Janča, 213) a optimalizace pro tato zařízení je zde o to důležitější. Práce je rozdělena na tři části. První část představuje základní teoretický úvod do zkoumané problematiky. Zaměřuje se na podstatu a možnosti optimalizace internetových prezentací pro mobilní zařízení a také na nejdůležitější důvody pro její realizaci. Součástí teoretické části je také shrnutí obecných doporučení k optimalizaci internetových prezentací pro mobilní zařízení. 1

12 Ve druhé části jsou představeny všechny metodické náležitosti související s realizací průzkumu penetrace. Pozornost je věnována především způsobu výběru provozoven a metodice hodnocení prezentací, která se opírá se o využití objektivních hodnotících kritérií. V poslední části práce je realizován samotný průzkum penetrace. Internetové prezentace provozoven jsou zde postupně rozděleny podle úrovně jejich použitelnosti na chytrých mobilních zařízeních. Následně je provedeno porovnání penetrace v obou sledovaných lokalitách. 2

13 2 Optimalizace internetové prezentace pro mobilní zařízení 2.1 Definice chytrých mobilních zařízení Na úvod je nutné zmínit, že tato práce se nezabývá optimalizací internetových prezentací pro všechna mobilní zařízení, nýbrž pouze pro tzv. chytré mobilní telefony a tablety. Základní charakteristikou těchto chytrých zařízení je podle Googlu (212e) schopnost zobrazit standartní internetové prezentace původně určené pro běžné počítače. 1 Mezi zástupce chytrých mobilních zařízení lze zařadit například iphone a ipad od společnosti Apple nebo telefony a tablety vybavené operačním systémem Android. Mezi další typické znaky chytrých mobilních zařízení patří ovládání skrze dotykovou obrazovku a operační systém umožňující instalaci sofistikovaných aplikací (Jannsen, 213). Hlavními důvody, proč se práce nezabývá optimalizací pro klasická mobilní zařízení, je jejich postupně klesající podíl na trhu (Gartner, 213) a podstatně komplikovanější využití internetu na těchto zařízeních. 2.2 Podstata optimalizace pro chytrá mobilní zařízení Chytrá mobilní zařízení jsou schopna zastoupit řadu funkcí běžných počítačů, přesto se oproti nim vyznačují určitými omezeními. Mezi nejpatrnější z těchto omezení patří menší obrazovka, dotykové ovládání bez myši a klávesnice, a jak potvrzuje měření serveru DSL (213), stále ještě pomalejší mobilní internetové připojení. V důsledku těchto odlišností není prohlížení běžných internetových prezentací na mobilních zařízeních uživatelsky zcela komfortní a často jej provází řada komplikací. Podle průzkumu společnosti Compuware (211, s. 8) si uživatelé v této souvislosti nejčastěji stěžují na pomalé načítání prezentací, jejich zamrzávání, chybné zobrazení, špatnou čitelnost a použitelnost, celkovou nefunkčnost nebo nedostupnost prezentace (viz graf č. 1). 1 S vyjímkou některých specifických technologií viz další kapitoly. 3

14 Graf 1 Komplikace při prohlížení standartních internetových prezentací na mob. zařízeních Zdroj: Compuware (211) Internetové prezentace optimalizované pro mobilní zařízení jsou podle Googlu (212a) takové, které respektují specifické potřeby uživatelů mobilních zařízení, pracují s omezeními, jež mobilní zařízení mají a které zároveň využívají předností, kterými mobilní zařízení oproti běžným počítačům disponují Optimalizace pro mobilní zařízení tedy spočívá v odstraňování výše uvedených nedostatků a ve zvyšování použitelnosti internetové prezentace na mobilním zařízení. Podle Janovského (213) přitom dobrá použitelnost znamená, že uživatelům se na webu podaří udělat to, co chtějí (např. najít informaci pro kterou přišli, najít ), že to dokáží v rozumném čase a bez velkého přemýšlení, bez chyb a zásadních zkamání. 2.3 Možnosti optimalizace pro chytrá mobilní zařízení Optimalizaci pro mobilní zařízení lze podle Lawsona (211) realizovat na několika úrovních v závislosti na finančních a časových možnostech zadavatele a na jeho požadavcích na výslednou kvalitu použitelnosti dané internetové prezentace. Základní optimalizace spočívá podle Lawsona (211) v odstraňování největších nedostatků, které znemožňují nebo výrazně komplikují použitelnost prezentace na mobilních zařízeních. Výsledkem jsou podle autora prezentace s dostatečnou mírou použitelnosti, které se na mobilním zařízení zobrazují prakticky stejně jako na běžném 4

15 počítači. Mezi výhody této základní optimalizace patří podle Lawsona především nízké časové a finanční nároky. Za hlavní nevýhodu pak autor označuje relativně horší použitelnost prezentace, protože její design není více přizpůsoben pro mobilní zařízení. Z technického hlediska se vlastně jedná o dílčí vylepšování stávající internetové prezentace. Podle Nielsena a Budia (213, s. 18) je tato úroveň optimalizace vhodná pro internetové prezentace s menším podílem návštěvníků z mobilních zařízení. Pokročilá optimalizace spočívá podle Lawsona (211) v úplném přizpůsobení vzhledu a ovládání prezentace menší obrazovce a dotykovému ovládání mobilních zařízení a v přizpůsobení obsahu specifickým potřebám návštěvníků z těchto zařízeních. Nevýhodou pokročilé optimalizace jsou podle Lawsona (211) vyšší časové a finanční náklady, které by však měly být kompenzovány jednoznačně vyšší mírou použitelnosti. Pokročilá optimalizace předpokládá využití specifických technologických postupů. Prvním z nich je podle Krumové (21, s. 156) vytvoření specifické mobilní verze, která je fyzicky umístěna mimo stávající standartní verzi prezentace. Tato verze se pak podle autorky zobrazuje pouze návštěvníkům z mobilních zařízení. Druhou možností je podle Krumové vytvoření jedné verze prezentace, jejíž vzhled a ovládání se dynamicky přizpůsobuje typu koncového zařízení (tzv. responzivní design). Z výše uvedeného tedy vyplývá, že čím pokročilejší optimalizace je realizována, tím vyšší úrovně použitelnosti dané prezentace by mělo být dosaženo. Tento vztah je zachycen na obrázku č. 1. 5

16 Obrázek 1 Stupnice použitelnosti internetové prezentace na mobilním zařízení Zdroj: vlastní úprava na základě Google (212a) a Lawson (211) 2.4 Důvody pro realizaci optimalizace pro chytrá mobilní zařízení Penetrace chytrých mobilních zařízení a mobilního internetu Optimalizace pro mobilní zařízení musí být smysluplná především z obchodního hlediska. Jedním z důležitých faktorů je proto podíl návštěvníků, kteří tuto prezentaci na svých mobilních zařízeních skutečně využijí. Podle zjištění Media Projektu společnosti Median (213) vlastnilo ve druhém čtvrtletí roku 213 chytrý mobilní telefon 22 % populace ČR. To představuje ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 212 nárůst penetrace o více než 8 %. Ještě rychlejším tempem rostou počty vlastníků tabletů. Tímto typem zařízení disponovalo podle výše uvedeného výzkumu (Median, 213) ve druhém čtvrtletí roku 6

17 213 9 % české populace. Tato hodnota tak představuje nárůst o 125 % ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 212. Vývoj vybavenosti populace chytrými mobilními zařízeními je zachycen na grafu č. 2. Graf 2 Vývoj penetrace chytrých mobilních zařízení v České republice Zdroj: Median (213) Rychlé rozšiřování chytrých mobilních zařízení se však zdaleka netýká pouze České republiky. Podle odhadů společnosti emarketer (213b) by penetrace chytrých mobilních telefonů v Spojeném království mělo na konci roku 213 dosáhnout 5 %. To by znamenalo, že tímto typem telefonu bude disponovat každý druhý občan této země. Analytici ze společnosti emarketer (213b) přitom předpovídají, že penetrace poroste minimálně do roku roku 217, jak ukazuje tabulka č. 1. 7

18 Tabulka 1 Předpověď vývoje penetrace chytrých mobilních telefonů ve Spojeném království Celkový počet uživatelů (v mil.) ,6 26,4 3,9 34,6 37,8 4,7 43,4 % změna 64,6 % 22,3 % 17,2 % 11,9 % 9,2 % 7,9 % 6,5 % % populace 34,3 % 41,7 % 48,4 % 53,7 % 58,2 % 62,2 % 65,8 % Poznámka: jednotlivci vlastníci alespoň jeden chytrý mobilní telefon, který použíjí alespoň jednou za měsíc. Zdroj: emarketer (213b) Spolu s rostoucí penetrací chytrých mobilních zařízení roste také podíl mobilních návštěvníků internetu (SPIR, 213). Tato skutečnost není ostatně nijak překvapivá vzhledem k tomu, že přístup na internet je jednou z klíčových předností chytrých mobilních zařízení. V ČR podle Sdružení pro internetovou reklamu (213) přistupovalo v červenci roku 213 na internet skrze mobilní zařízení již téměř 1,7 miliónů uživatelů, což představuje přibližně 27 % české internetové populace (cca 6,3 mil. uživatelů). Vývoj počtu těchto uživatelů v průběhu roku 213 zachycuje tabulka č. 2. Tabulka 2 Vývoj počtu internetových uživatelů z mobilních zařízení v ČR v roce 213 Internetoví uživatelé přicházející z mobilních zařízení Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Změna 2,8 % 5,9 % 1,7 % 6, % 2,8 % -1,7 % Podíl na internetové populaci v ČR Zdroj: SPIR (213) 21,5 % 22,3 % 23, % 23,8 % 25,2 % 27,3 % 26,6 % 8

19 Rovněž podle britského statistického úřadu 2 (211, 212, 213) se podíl mobilních uživatelů na celkové návštěvnosti internetu zvyšuje. Zdroj uvádí, že zatímco v roce 29 tvořili tito uživatelé 23 % internetové populace ve Spojeném království, v roce 213 činil jejich podíl již 53 %, jak je patrné z tabulky č. 3. To znamená, že mobilní uživatelé tvoří již většinu uživatelů internetu v zemi. V uvedené statistice jsou přitom zachyceni pouze uživatelé mobilních telefonů a nikoliv tabletů. Lze proto předpokládat, že ve skutečnosti je celkový podíl návštěvníků z mobilních zařízení ještě vyšší. Tabulka 3 Vývoj počtu internetových uživatelů z mobilních zařízení ve Spojeném království Podíl na internetové populaci ve Spojeném království 23 % 24 % 45 % 51 % 53 % Změna 4,3 % 87,5 % 13,3 % 3,9 % Zdroj: Office for National Statistics (211, 212, 213) Celosvětově rostoucí podíl mobilních uživatelů internetu pak ukazuje graf č. 3 od společnosti StatCounter (213a), podle které generují mobilní zařízení na celém světě již více než 15 % veškerých přístupů na internet. Z grafu je jasně patrné, že růst podílu mobilních návštěvníků probíhá na úkor postupně se snižujícího podílu návštěvníků z běžných počítačů. Graf 3 Vývoj celosvětové návštěvnosti z mobilních zařízení Zdroj: StatCounter (213a) 2 Office for National Statistics 9

20 Rostoucí návštěvnost z mobilních zařízení je pravděpodobně také důsledkem toho, že pro uživatele těchto zařízení se prohlížení internetu stalo rutinní zvyklostí. Alespoň nasvědčuje průzkum Googlu (212b), podle kterého mobilní internet využívá ve Spojeném království každodenně 64 % jeho uživatelů. V této souvislosti je důležité zmínit, že podíl mobilních návštěvníků není na všech internetových prezentacích stejný, ale odvíjí se od typu a zaměření prezentace. Janča (213) ze společnosti Cognito analyzoval 4,5 miliónů přístupů na desítkách vybraných prezentací, které následně rozdělil do několika skupin. Janča ve své analýze dospěl k závěru, že internetové prezentace pro volný čas (mezi které patří právě ty z oblasti pohostinství) vykazují druhý největší podíl návštěvníků z mobilních zařízení (viz graf č. 4). Graf 4 Podíl mobilních přístupů na různé segmenty prezentací ve 4Q 212 Zdroj: Janča (213) Na základě výše uvedených zjištění Janča (213) tvrdí, že optimalizace internetových prezentací v oblasti pohostinství je poznanou nutností. Restaurace, kina, divadla, sportovní areály mohou optimalizací webů pouze získat, dodává Janča (213). 1

21 2.4.2 Dopady špatné použitelnosti V úvodu teoretické části bylo uvedeno, že podstatou optimalizace pro mobilní zařízení je zvýšování použitelnosti internetové prezentace na těchto zařízeních. Použitelnost totiž podle Nielsena (212a) zásadním způsobem ovlivňuje obchodní účinnosti dané prezentace. Neexistují návštěvníci, kteří by četli nápovědu pro používání stránky, nebo kteří by obětovali příliš mnoho času pro to, aby ji pochopili. K dispozici totiž mají spoustu dalších stránek konkurence. Opuštění stránky je tedy jejich první reakcí v případě, kdy se určitá stránka zdá být příliš složitou 3, vysvětluje Nielsen (212a). Špatná použitelnost tedy způsobuje, že návštěvníci z prezentace odchází a neplní na ni požadované cíle. Jedním z důsledků špatné optimalizace je pomalé načítání prezentace. To je podle průzkumu Compuware (211, s. 6-8) dokonce nejčastěji uváděným problémem v souvislosti s použitelností na mobilních zařízeních. Z výsledků průzkumu přitom vyplynulo, že většina mobilních uživatelů je ochotna čekat maximálně tři vteřiny a pokud se do té doby prezentace nenačte, odchází na stránky konkurence. Pomalé načítání prezentace tak může způsobit odchod návštěvníků ještě před samotným zobrazením prezentace, varuje Compuware. Compuware (211, s. 9) dále zjišťovala ochotu návštěvníků opakovat načtení prezentace při problémech s jejím zobrazením. Z průzkumu vyplynulo, že přibližně tři čtvrtiny návštěvníků jsou ochotny opakovat pokus o načtení prezentace maximálně dvakrát, jak je patrné v grafu č. 5. Nepracuje-li ani potom prezentace podle očekávání, odcházejí tito návštěvníci jinam, tvrdí Compuware. 3 There's no such thing as a user reading a website manual or otherwise spending much time trying to figure out an interface. There are plenty of other websites available; leaving is the first line of defense when users encounter a difficulty. 11

22 Graf 5 Trpělivost uživatelů mobilních zařízení při načítání internetové prezentace Zdroj: Compuware (211) Téměř polovina (46 %) dotazovaných v závěru průzkumu uvedla, že by se na problémovou prezentaci pravděpodobně již nikdy nevrátila a 57 % dotazovaných dokonce uvedlo, že by takovou prezentaci velmi pravděpodobně nikomu nedoporučili (graf č. 6) (Compuware, 211, s. 9). Z toho vyplývá, že ztráta návštěvníků v důsledku problémů s použitelností může být definitivní. Graf 6 Tolerance nedostatků v použitelnosti mezi uživateli mobilních zařízení Zdroj: Compuware (211) V souvislosti s dopady špatné použitelnosti upozorňují Nielsen a Budiu (213, s. 18) na výsledky průzkumu společnosti Monetate (212, s. 17), ze kterého vyplývá, že 12

23 průměrný konverzní poměr 4 dosahovaný na mobilních telefonech je pouze 1,4 % a je tedy podstatně nižší než konverzní poměr dosahovaný na běžných počítačích, který činí 3,5 %. Nielsen a Budiu (213, s. 18) tento špatný výsledek zdůvodňují právě nízkou použitelností standartních prezentací na mobilních zařízeních, kterých je v celkovém součtu stále většina. Autoři uvádějí, že z jejich vlastních uživatelských testování vyplývá, že průměrná míra úspěšnosti plnění úkolů na mobilních zařízeních je vyšší, jsou-li testované prezentace pro mobilní zařízení přímo optimalizovány. Na zdánlivě nenápadné důsledky špatné použitelnosti se ve svém průzkumu zaměřila také společnost Google (212d). Výsledky průzkumu totiž naznačují, že špatná použitelnost prezentace může negativně ovlivnit také celkovou image společnosti. Google uvádí, že 52 % respondentů své špatné zkušenosti s použitelností firemní internetové prezentace na mobilním zařízení přenáší na celkové vnímání dané společnosti. Google (212d) proto tvrdí, že jedním z přínosů realizace internetových prezentací optimalizovaných pro mobilní zařízení je získání zakazníků, kteří jsou nespokojeni s prezentacemi konkurence. Z výše uvedeného průzkumu rovněž vyplynulo, že sami uživatelé chytrých mobilních zařízení preferují internetovou prezentaci optimalizovanou pro tato zařízení. Alespoň tak se podle Googlu (212d) vyjádřilo 75 % respondentů, zatímco 48 % respondentů pak podle stejného zdroje uvedlo, že cítí frustraci, pokud navštíví prezentaci, která není optimalizovaná pro tato mobilní zařízení Specifika uživatelů chytrých mobilních zařízení Naopak v souvislosti s přínosy optimalizace pro mobilní zařízení je vhodné upozornit na další z průzkumů společnosti Google (211), jehož část se zabývala specifickým chováním uživatelů těchto zařízení. Z průzkumu Googlu (211) například vyplynulo, že uživatelé mobilních zařízení jsou silně lokálně zaměření. 95 % respondentů totiž uvedlo, že na svém telefonu nebo tabletu běžně vyhledává informace spojené s lokalitou, ve které se aktuálně vyskytují (51 % respondentů dokonce uvedlo, že vyhledává informace spojené se stravováním), tvrdí 4 Konverzní poměr procentuální podíl návštěvníků, kteří dokončí požadovanou akci na webu (Nielsen a Budiu, 213, s. IX). V případě prezentace restauračního zařízení se může jednat například o kliknutí na telefonní číslo, odeslání rezervačního formuláře, zobrazení nabídky a podobně. 13

24 Google. Z průzkumu dále vyplývá, že 77 % respondentů podnik nějakým způsobem nakonec kontaktuje, a to buď telefonicky (61 %), nebo fyzickou návštěvou (59 %) 88 % ještě během téhož dne (Google, 211). Z výše uvedených zjištění tak vyplývá, že uživatelé mobilních zařízení jsou rovněž vysoce motivovaní. To potvrzují i další zjištění Googlu (211), podle kterého 89 % jeho mobilních uživatelů vyhledává informace proto, aby vyřešili určitou naléhavou potřebu (viz graf č. 7). Motivaci mobilních návštěvníků zdůrazňuje také Krumová (21, s. 186), podle které je vyhledávání na mobilních zařízeních stále ještě méně komfortní než na běžném počítači a pokud už se k němu uživatel uchýlí, má skutečně velký zájem o hledané informace. Lidé používají hledání na mobilních zařízeních protože informace potřebují okamžitě a nemohou čekat než se vrátí k běžnému počítači 5, tvrdí Krumová (21, s. 186). Graf 7 Důvody pro použití internetového vyhledávání na mobilních zařízeních Zdroj: Google (211) Z výše uvedeného je zřejmé, že pro provozovny s lokální působností je důležité věnovat uživatelům mobilních zařízení náležitou pozornost, protože ti se mohou nacházet v bezprostřední blízkosti provozovny. U těchto zákazníků lze navíc předpokládat silnější motivaci k návštěvě provozovny. K výše uvedenému je vhodné doplnit, že podle Hopkinsové a Turnera (212, s. 13) existují dvě skupiny návštěvníků z mobilních zařízení. První skupinu tvoří podle 5 People search on mobile phones because they need information immediately, and they cannot wait until they get back to their computers to find it. 14

25 autorů ti uživatelé, kteří hledají jednu konkrétní předem vybranou restauraci. Těmto návštěvníkům je dle autorů nezbytné poskytnout všechny základní informace, jako je mapa, nabídka restaurace, informace o otevírací době a telefonní číslo. Druhou skupinu pak podle Hopkinsové a Turnera (212, s. 13) tvoří uživatelé, kteří ještě žádnou konkrétní restauraci vybranou nemají, ale teprve ji hledají. Tyto návštěvníky je podle autorů potřeba oslovit nějakou speciální nabídkou. Podstatné podle autorů je, aby internetová prezetace oslovila obě výše uvedené skupiny návštěvníků. 2.5 Obecná doporučení k optimalizaci internetových prezentací pro mobilní zařízení V následujících kapitolách jsou uvedena obecná doporučení k optimalizaci internetové prezentace pro mobilní zařízení. Část doporučení vychází z obecných zásad použitelnosti mezinárodní organizace W3C (organizace zabývající se dohledem nad vývojem internetových standardů), ostatní doporučení vycházejí z příspěvků nezávislých odborníků. Poznatky z této kapitoly poslouží kromě jiného k nastavení objektivních hodnotících kritérií v metodické části práce. Vzhledem k rozsahu problematiky zde není možné popsat všechny aspekty optimalizace, autor se proto zaměřuje na ty oblasti, které z hlediska použitelnosti na mobilních zařízeních považuje za klíčové Přístupnost prezentace První podmínkou dobré použitelnosti je, aby se náštěvníci se svými mobilními zařízeními na prezentaci vůbec dostali a byli schopni ji ovládat. Prezentace by tedy měla být pro návštěvníky přístupná. Přístupnou internetovou prezentaci definuje Špinar (24, s. 12) následovně: Přístupná webová stránka je použitelná pro každého uživatele internetu, a to nezávisle na jeho postižení, schopnostech, znalostech, zkušenostech či zobrazovacích možnostech. 15

26 Z toho vyplývá, že přístupnost se soustředí na dostupnost prezentace pro skupiny uživatelů s různým typem omezení. O důležitosti přístupnosti svědčí také skutečnost, že u internetových prezentací státní správy je přístupnost vyžadována ze zákona. 6 V kontextu optimalizace pro mobilní zařízení je přitom důležité, že skupinou s určitým omezením jsou také mobilní uživatelé se svými stále ještě specifickými zobrazovacími zařízeními. Technická omezení těchto zařízení spočívají především v pomalejším internetovém připojení a ve specifickém softwarovém vybavení. Již bylo uvedeno, že jedním z nejčastějších problémů, na které si mobilní návštěvníci v souvislosti s přístupností a použitelností stěžují, je dlouhé načítání prezentace (Compuware, 211, s. 8). To je způsobeno tím, že internetové připojení pomocí mobilních sítí je oproti pevnému připojení stále relativně pomalé (DSL, 213) a prezentace, které nejsou optimalizovány pro mobilní zařízení, mohou být datově velmi objemné. Průměrné rychlosti mobilního a pevného připojení k internetu porovnává tabulka č. 4. Tabulka 4 Porovnání rychlosti internetu v mobilních a pevných sítích v ČR v srpnu 213 Rychlost v kbit/s Meziroční změna Mobilní sítě celkový průměr % Pevné sítě celkový průměr % Zdroj: DSL (213) Podle Cerejeho (211) je proto důležité vyvarovat se datově objemných obrázků a při vytváření kódu prezentace postupovat úsporným způsobem. Krumová (21, s. 18) upozorňuje, že velikost jedné stránky by neměla přesáhnout 35 kb. Jedním ze způsobů snížení datové velikosti prezentace je podle autorky vynechání těch obrázků, které mají pouze okrasný charakter a nenesou žádnou informační hodnotu. Dalším závažným problémem z hlediska přístupnosti na mobilních zařízeních jsou podle Cerejeho (211) některé technologie, které se na standartních prezentacích běžně vyskytují, ale které nejsou se softwarovým vybavením mobilních zařízení kompatibilní. Cerejo doporučuje vyhnout se technologiím typu Java, Flash, pop-up nebo obsahu 6 Vyhláškou č. 64/28 Sb. o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o přístupnosti). 16

27 v rámcích (iframe), které podle autora mohou způsobit částečnou nebo úplnou nepřístupnost internetové prezentace z mobilních zařízení. Problémy může způsobit také komplikovaná grafika nebo dynamické efekty, které zpomalují či znemožňují správné vykreslení prezentace. Casel (213) varuje především před PDF soubory, které jsou pro řadu uživatelů na mobilních zařízení nedostupné. Ve formátu PDF by se tak rozhodně neměl nacházet žádný důležitý obsah, jako je například nabídka podniku, varuje Casel (213) Ovladatelnost prezentace Podstatným rozdílem mezi běžnými počítači a mobilními zařízeními je způsob ovládání. Zatímco počítače jsou ovládány skrze relativně přesný kurzor myši, moderní mobilní zařízení používají dotykové ovládání prsty. Z toho důvodu je podle Anthonyho T. (212) důležité zachovat dostatečnou velikost veškerých ovládacích prvků, jako jsou tlačítka a odkazy. Společnost Apple (213) doporučuje, aby velikost (šířka x výška) tlačítek dosahovala minimálně 44 x 44 pixelů. Tlačítka s rozměry 45 pixelů a více umožňují podle Anthonyho T. (212) dostatečně pohodlné ovládání a zároveň zajišťují, že část tlačítka bude i po stisknutí stále viditelná. Tím je podle autora zajištěna dostatečná vizuální odezva, protože návštěvník si je jistý, že tlačítko bylo skutečně stisknuto. Podle Nielsena a Budia (213, s. 5) je nutné kromě dotykového ovládání zohlednit také menší obrazovku mobilních zařízení. W3C (28) v této souvislosti poznamenává, že zatímco na standartních internetových prezentacích se obvykle nachází několik ovládacích prvků současně (hlavní a doprovodná navigace, drobečková navigace, vyhledávání, různé rozcestníky a podobně), na mobilních zařízeních může stejný přístup vyústit v situaci, kdy navigace vzhledem k menší obrazovce potlačí samotný obsah na stránce. W3C proto doporučuje, aby ovládací prvky mobilní prezentace byly do jisté míry skryty nebo umístěny na konec stránky. Je důležité, aby návštěvníci byli schopni vidět obsah stránky ihned po načtení bez nutností jejího posouvání 7, upozorňuje W3C (28). 7 Provide basic navigation, which should be placed on the top of the page. Any other secondary navigational element may be placed at the bottom of the page if really needed. It is important the users should be able to see page content once the page has loaded without scrolling. 17

28 Počet položek v navigaci by měl být podle mobithinking [28] omezen, protože široká nabídka zatěžuje uživatele rozhodováním o tom, který z odkazů směřuje na požadovaný obsah. MobiThinking proto doporučuje, aby navigace obsahovala pouze ty položky, které mají určitou souvislost s právě zobrazovaným obsahem. Tímto typem kontextové navigace lze navíc řídit cestu návštěvníka po webu a dovést jej na požadované místo na stránce (například rezervační formulář). V rámci návrhu navigace je nutné zvážit také pořadí položek, které by podle Cerejeho (211) mělo odpovídat jejich důležitosti z pohledu návštěvníka Obsah prezentace S použitelností úzce souvisí také obsah prezentace. Nedisponuje-li totiž prezentace obsahem, pro který ji uživatel navštívil, stává se pro něj logicky nepoužitelnou. Podle W3C (28) je především důležité, aby obsah mobilní prezentace odpovídal skutečným potřebám mobilních návštěvníků, které se přitom mohou lišit od potřeb uživatelů běžných počítačů. Podle této organizace obecně platí, že mobilní uživatelé více spěchají a častěji proto hledají jednu konkrétní informaci, než aby prohlíželi celý obsah prezentace. Nakolik má být obsah mobilní verze specifický se však odborníci zcela neshodují. Nielsen (212b) je přesvědčen, že obsah mobilní verze prezentace by měl být zcela specifický. Důvodem je podle autora odlišný kontext, ve kterém jsou mobilní zařízení využívána. Při práci mimo domov a na malé obrazovce není podle Nielsena žádoucí nabízet návštěvníkům ten samý obsah, jako když se návštěvníci nacházejí v pohodlí svého domova, kde je nic neruší a kde pracují na velké obrazovce. Společnost mobithinking [28] připomíná, že kontext ovlivňuje nejenom aktuální potřeby návštěvníků, ale také jejich aktuální pozornost a rozpoložení. ( ) mobilní web musí být mnohem jednodušší, než jeho desktopový protějšek a musí být mnohem více orientovaný na splnění určitých cílů nebo úkolů 8, doporučuje mobithinking [28]. 8 The desktop web has definite contextual and physical limits. You need a desk (or table) or a lap and two hands free to use it, and this fact tends to dictate how and why it gets used. As such, the desktop web is great for research, casual browsing, and writing important s and documents. The mobile web, on the other hand, has none of these contextual / spatial limits. You could be traveling, snowboarding, or loafing on the couch - all of which assume a different user mentality and suggest different user requirements. In short, the mobile web needs to be a lot simpler than its desktop counterpart and a lot more goal or task-based to get the job done. 18

29 Kontext, ve kterém jsou mobilní zařízení používána je skutečně velmi různorodý, jak dokládají výsledky průzkumu společnosti Google (211). Z grafu č. 8. je například patrné, že 87 % uživatelů je zvyklých využívat svůj chytrý mobilní telefon na pochůzkách mimo domov, velká část dotazovaných rovněž uvedla, že své mobilní zařízení používá v obchodech, restauracích, v práci a na dalších místech. Graf 8 Místa nejčastějšího užití chytrých mobilních zařízení Zdroj: Google (211) Nielsen a Budiu (213, s. 2) připouštějí, že pro část návštěvníků nemusí být takový obsah dostatečný, a proto doporučují umístit do spodní části stránky odkaz na plnohodnotnou verzi prezentace. Výzvou je nastavit hranici mezi funkcemi mobilní a běžné verze webu takovým způsobem, aby funkce mobilního webu uspokojily drtivou většinu potřeb mobilních náštěvníků. Pokud se to podaří, pak počet kliknutí na odkaz vedoucí na plnohodnotnou verzi webu bude zanedbatelný 9, tvrdí Nielsen (212b). Další část odborníků je však přesvědčena, že všichni návštěvníci očekávají stejný obsah, ať už přistupují na prezentaci skrze běžný počítač nebo mobilní zařízení. Zastáncem tohoho přístupu je McGrane (212), která ve svém článku poukazuje na výsledky průzkumu společnosti Google (212c), ze kterého vyplývá, že 9 % uživatelů 9 The design challenge is to place the cut between mobile and full-site features in such a way that the mobile site satisfies almost all the mobile users' needs. If this goal is achieved, the extra interaction cost of following the link to the full site will be incurred fairly rarely. 19

30 vlastnících více zařízení, začíná svou akci na jednom zařízení (nejčastěji na mobilních zařízeních), avšak končí ji na jiném zařízení (nejčastěji na běžných počítačích). Tito uživatelé pak podle McGrane (212) nechtějí různý obsah v závislosti na koncovém zařízení, nýbrž očekávají, že stejný obsah bude dobře přístupný z jakéhokoliv zařízení. Zastánci tohoto přístupu jsou rovněž přesvědčeni, že je-li obsah postradatelný na mobilní verzi, neměl by se objevit ani na standartní verzi prezentace (Ferdinandi, 213). Pokud je polovina obsahu dostatečná pro splnění potřeb návštěvníků, pak byste jim měli poskytnout právě tu polovinu na všech zařízeních. A pokud návštěvníci mohou potřebovat dodatečné informace na notebooku, proč by je neměl potřebovat také někdo s menším zařízením? 1, míní Ferdinandi (213). Wroblewski (211, s. 1) ve své knize Mobile First dokonce tvrdí, že návrh prezentace by měl začít mobilní verzí a teprve poté pokračovat návrhem běžné verze prezentace. Jen tím se podle autora předejde vytváření nepotřebného obsahu. Podle doporučení společnosti Rewardjunkie (211) by typická internetová prezentace pohostinského zařízení měla obsahovat minimálně telefonní spojení, mapu s vyznačenou polohou provozovny, jídelní a nápojový list, informace o provozní době, fotogalerii zachycující interiér provozovny, případně možnost online rezervace a informace o speciálních či cenově výhodných nabídkách. Tento obsah by měl podle Rewardjunkie pokrýt všechny obvyklé potřeby návštěvníků. Stejné požadavky na obsah uvádí ostatně také Hopkinsová a Turner (212, s. 13) nebo Brian Casel (212) na serveru Webdesigner Depot. Wiebeová (211) zdůrazňuje důležitost kontaktních informací, které by měly být umístěny na dobře viditelném místě na stránce. Autorka doporučuje jejich umístění do hlavičky prezentace. Podle Wiebeové viditelný telefonní kontakt zvyšuje šance na oslovení zákazníka a potvrzuje důvěryhodnost společnosti. Vzhledem k tomu, že lokální podniky výrazně spoléhají na zákazníky přicházející pěšky z nejblišího okolí, ujistěte se, že vaše telefonní číslo a lokalita jsou na titulní stránce mobilní prezentace jasně viditelné. ( ) Snažte se, aby Vám zákazníci mohli co nejjednodušeji zavolat nebo 1 People now expect access to the same content on any device. Not being able to find content, or being able to find it but not access it, is incredibly frustrating for users. ( ) If 5 percent less information is the right amount of information people need to complete their tasks, then you should only provide that 5 percent on all devices. And if visitors on laptops could use that additional information, why wouldn t someone on a smaller screen want access to it, too? 2

31 Vás navštívit 11, vysvětluje Roos [213]. Firtman (21) pak zdůrazňuje, že telefonní číslo by mělo být umístěno v takovém formátu, který umožní jeho snadné vyvolání nebo uložení do paměti telefonu (funkce click-to-call). Jedním z úkolů internetové prezentace je bezpečné navedení návštěvníka do místa provozovny. Podle Tocka [212] je pro tento účel vhodné vložit do prezentace odkaz s přednastavenou polohou provozovny směřující na interaktivní mapu od společnosti Google. Ta umožňuje plynulé přibližování a posouvání, zobrazení polohy náštěvníka nebo jeho navigaci do místa provozovny prostřednictvím GPS signálu. V českém prostředí lze podobným způsobem využít také Mapy od společnosti Seznam. Tento jednoduchý způsob elegantně využívá pokročilých funkcionalit mobilních zařízení a zároveň eliminuje nedostatky klasické mapy ve formě statického obrázku. Ta totiž obvykle zobrazuje pouze malý výsek lokality a pro návštěvníka, který se v dané lokalitě neorientuje, tak nemusí být dostatečně přínosná. Casel (212) připomíná, že jednou z důležitých částí internetové prezentace restauračního zařízení je také fotogalerie. Atmosféra daná interiérem provozovny může být podle autora pro některé zákazníky rozhodujícím kritériem při výběru a jedině kvalitní fotografie mohou návštěvníkovi tuto atmosféru alespoň částečně zprostředkovat. Casel současně upozorňuje, že klíčová je kvalita, nikoliv kvantita fotografií. Ty by proto podle autora měly být umístěny v omezeném počtu, zato profesionálně nafocené a zpracované. 11 Due to the fact that local businesses heavily rely on foot traffic from their local area, be sure to make your phone number and location clearly visible on your mobile website s home page. Mobile internet users are on the go and are usually looking to call you up or come by that s it. So make it super easy for them to call or come by. 21

32 3 Metodika průzkumu 3.1 Cíl průzkumu Cílem průzkumu je statistické zachycení a porovnání penetrace internetových prezentací optimalizovaných pro chytrá mobilní zařízení. V úvodu teoretické části bylo uvedeno, že podstatou této optimalizace je zvyšování použitelnosti prezentace. Optimalizace tak byla měřena jako dosažená úroveň použitelnosti dané prezentace na mobilním zařízení. Internetové prezentace byly rozděleny podle stejné stupnice použitelnosti, jako byla uvedena v teoretické části v kapitole 2.3: Internetové prezentace s pokročilou použitelností na mobilních zařízeních. Jedná se o plnohodnotné mobilní internetové prezentace se specifickým vzhledem a ovládáním, které jsou navrženy speciálně pro mobilní zařízení; Internetové prezentace se základní použitelností na mobilních zařízeních. Jedná se o prezentace bez zásadních technických nedostatků, na kterých je veškerý důležitý obsah přístupný také skrze mobilní zařízení. Ovládání a zobrazování těchto prezentací je však navrženo pro běžné počítače a v důsledku toho může být jejich použitelnost na mobilních zařízeních snížena (překlepnutí způsobená drobnými odkazy, hůře čitelný text, nutnost horizontálního posouvání stránkou a podobně); Internetové prezentace s nedostatečnou použitelností na mobilních zařízeních. Jedná se o prezentace, které obsahují zásadní technické nebo obsahové nedostatky, v důsledku kterých jsou na mobilních zařízeních neovladatelné, nebo kvůli kterým nelze důležitý obsah prezentace na mobilním zařízení zobrazit. 3.2 Základní a výběrové soubory provozoven Průzkum byl zaměřen na internetové prezentace restauračních zařízení v centrálních částech Prahy a Londýna. Z toho vyplývá, že klíčovou podmínkou pro zařazení do průzkumu byla lokalita provozovny. Základní soubor v Praze tvořily provozovny na území městské části Praha 1. V Londýně se pak jednalo o provozovny na území tří městských obvodů City, Westminster a Kensington & Chelsea. 22

33 Uvedené oblasti jsou oblíbenými turistickými destinacemi s vysokou koncentrací kupní síly, u které lze předpokládat zvýšenou poptávku po internetových prezentacích optimalizovaných pro mobilní zařízení. Samotný Londýn reprezentuje zemi s nejvyšší mírou penetrace chytrých mobilních telefonů v Evropě (emarketer, 213a). Ta v roce 213 dosahovala 48,4 % (emarketer, 213b) a oproti České republice je tedy více než dvojnásobná (Median, 213). Výsledky průzkumu v zemi s nadprůměrně vysokou penetrací chytrých mobilních zařízení tak mohou jisté míry potvrdit reálnou potřebu optimalizace pro tato zařízení. Kromě umístění provozovny ve výše uvedených lokalitách byla pro základní soubory zadána další dvě omezení. Jejich smyslem bylo zajistit, aby do průzkumu byly zařazeny pouze skutečně relevantní provozovny. Součástí základního souboru proto nebyly: provozovny se zjevně nekomerčním charakterem jako například stravovací zařízení v nemocnicích, závodní jídelny, pečovatelské služby a podobně; provozovny, ve kterých jsou stravovací služby poskytovány výlučně s dalšími službami. Jedná se například o hotely s restaurací pouze pro ubytované návštěvníky. Základními zdroji pro sestavení výběrových souborů byly internetové firemní katalogy Zlaté stránky 12 ( v ČR a Yell ( ve Spojeném království. Registrace do těchto katalogů je bezplatná a nepodléhá žádným dalším specifickým omezením. Není podmíněna ani vlastnictvím internetové prezentace. Všechny provozovny měly tedy teoreticky stejnou šanci být zařazeny do průzkumu. Do výběrových souborů byly zahrnuty všechny provozovny ve výše uvedených katalozích, které splňovaly podmínky základního souboru. Zpracování seznamu provozoven probíhalo v následujících krocích: 12 Alternativní možností bylo využití oficiálního seznamu evidovaných provozoven společného stravování, který v souladu se zákonem č. 258/2 Sb. spravuje Ministerstvo zdravotnictví ČR. Tento seznam však obsahuje řadu provozoven s nekomerčním charakterem a tyto provozovny by bylo nutné ručně vyloučit. Provozovny v seznamu jsou navíc rozděleny pouze na úrovní krajů, přičemž některé záznamy podstrádají jednoznačnou identifikaci městské části. Z uvedených důvodů by využití tohoto seznamu nebylo efektivním řešením. 23

34 1. vyhledání provozoven. Oba katalogy disponují interním vyhledáváním, prostřednictvím kterého lze specifikovat typ a lokalitu hledané provozovny. Pro vyhledávání provozoven byly využity základní formuláře na vstupních stránkách obou katalogů. Pro vyhledání provozoven na území Prahy 1 stačilo zadat jediný dotaz. Základní soubor londýnských provozoven zahrnoval tři obvody, a proto bylo nutné provést tři samostatná vyhledávání. Formulaci zadávaných dotazů zachycuje obrázek č. 2. Kromě vyplnění a odeslání vyhledávacího formuláře nebylo nutné provádět žádná další nastavení; Obrázek 2 Formulace dotazů pro vyhledání provozoven v katalozích Zdroj: vlastní zpracování 2. přenesení výsledků vyhledávání do tabulkového procesoru. Pro další práci s daty bylo nutné uložit výsledky vyhledávání do tabulkového procesoru. Ani jeden z katalogů bohužel neumožňoval jednoduchý export výsledků. Ty proto musely být kopírovány ručním způsobem. Z každého výsledku vyhledávání byl přenesen nadpis (obvykle název provozovny nebo provozovatele) a fyzická a internetová adresa provozovny (pokud internetovou adresu výsledek obsahoval). Tímto způsobem autor postupoval až do posledního výsledku u každého vyhledávání; 3. odstranění duplicitních záznamů. Výsledky vyhledávání obsahovaly duplicity dvojího typu. První typ duplicity se týkal výhradně katalogu Zlatých stránek, ve kterém byla jedna a ta samá provozovna často umístěna dvakrát. Jednou pod vlastním označením provozovny, podruhé pod jménem provozovatele. Tyto duplicity byly odstraněny na základě identické fyzické adresy provozovny. Druhý typ duplicit spočíval ve sdílení jedné obchodní značky více provozovnami. Typicky se jednalo o řetězce rychlého občerstvení. Tyto 24