Pru be h chilské penzijní reformy v roce 1981 a její du sledky

Transkript

1 Národohospodářská fakulta Vysoká škola ekonomická v Praze Soutěžní práce do Soutěže o cenu děkana Národohospodářské fakulty VŠE Kategorie: práce studentů bakalářského studia Název práce: Pru be h chilské penzijní reformy v roce 1981 a její du sledky bakalár ská práce Autor: Petr Brabec Praha 2011

2 Abstrakt: Tato práce se zabývá přípravou a provedením penzijní reformy v Chile v roce 1981, která vedla k přechodu ze systému průběžného financování na systém kapitálový. Analyzuji financování přechodu, politickoekonomická rizika, vývoj nového penzijního systému v osmdesátých a na počátku devadesátých let a dopady na dnešní Chile. Hlavním přínosem mé práce je ucelení dostupných poznatků o penzijní reformě v Chile v češtině a jejich následná analýza. Abstract: This thesis deals with the preparation and the implication of the pensionary reform in Chile in That reform led to the transition from the PAYG system to the capital system. I analyze the financing of the transition, political and economical risks, developement of the new pensionary system in the 80s and the beginning of the 90s and the impacts on the present Chile. The main benefits of my thesis is summarising the available data about the pensionary reform in Chile and ensuing analysis of them in the Czech language. Klíčová slova: Chile, penzijní reforma, kapitálový systém, PAYG, 1981 Keywords: Chile, pensionary reform, capital system, PAYG, 1981 JEL klasifikace: P110, G230, H550, J320 JEL Classification: P110, G230, H550, J320

3 Obsah Úvod Přechod z průběžného systému na systém kapitálových účtů Základní principy nového systému Úvod do problematiky přechodu Fungování předchozího systému PAYG jako důvod k reformě Financování přechodu Analýza dopadů nového systému Dopady na přispěvatele Dopady na ekonomiku Vývoj S (agregované úspory) Růst HDP Nezaměstnanost Dopady na státní rozpočet...12 Závěr...14 Zdroje Seznam tabulek a ilustrací... 18

4 Úvod Náš národ se snaží, aby byl zemí vlastníků, nikoliv proletářů. 1 Výrok, který generál Pinochet pronesl v roce 1987 pro deník El Mercurio dokonale odrážel čtrnáctiletou snahu jeho vlády o liberalizaci ekonomiky. Násilné převzetí moci z 11. září 1973 vytvořilo rámec pro následné reformy. 2 Převrat vedl k přeorientování Chile z levicového až socialistického vývoje na ekonomicky liberální diktaturu 3, která ovšem brutálně perzekuovala a odstraňovala své odpůrce. Liberalizace, respektive ekonomické změny v sedmdesátých a osmdesátých letech byly provedeny ve školství, zdravotnictví, sektoru bydlení, posléze spočívaly také v decentralizaci Chile (vytvoření samosprávných regionů) a zejména v reformě penzijního systému. 4 Posledním jmenovaným se bude tato práce zabývat. Valná většina všech výše zmíněných reforem proběhla díky chilským ekonomům známým jako Chicago boys. Šlo o skupinu ekonomů z Katolické university v Santiagu de Chile, kteří díky neoliberálnímu smýšlení dané fakulty byli vysílání na spřátelenou universitu v Chicagu, kde tehdy působil Milton Friedman. Friedmanovy názory a postoje se zprostředkovaně, přes jeho chilské žáky, dostaly do Chile a staly se stavebními kameny reforem. 5 Tato případová studie vytvořená speciálně pro účely Soutěže o cenu děkana 2011 je zkrácenou verzí mé bakalářské práce se stejným názvem. Cílem mé práce je analýza dopadů nového kapitálového penzijního systému v Chile, čemuž bude předcházet popis jeho zavádění, tedy popis a analýza přechodu z průběžného financování penzí na systém povinných kapitálových účtů, který byl navržen tehdejším ministrem práce a sociálních věcí José Piñerou 6 roku 1980 a vešel v platnost na jaře roku První část práce bude věnována popisu a analýze přechodu ze starého průběžného systému na nový systém kapitálových účtu. Druhá část práce bude analýzou dopadů zavedení nového systému, jeho nedostatků i jeho předností. Fundamentální změna penzijního 1 PINOCHET, Augosto: El Mercurio - Frases destacadas, citace , přístup z internetu: 2 PIÑERA, José: Nunca más - Un ensayo sobre el quiebre de la democracia en Chile, str. 14, citace , přístup z internetu: 3 Vlastní označení režimu Augusta Pinocheta 4 CASTAÑEDA, Tarsicio: Combating Poverty Innovative Social Reforms in Chile during the 1980s, 1. vydání, San Francisco, International Center for Economic Growth 1992, str , ISBN MARTÍNEZ, Javier DÍAZ, Alvaro: Chile The Great Transformation, 1. vydání, Geneva, UNRISD 1996, str , ISBN José Piñera považován za hlavního tvůrce důchodové reformy. V roce 1978 se stal ministrem práce a sociálních věcí v Chile, kde měl za hlavní úkol vytvořit důchodovou reformu. Je bratrem nynějšího prezidenta Chile. 7 7 PIÑERA, José: LongCV, citace , přístup z internetu: 1

5 uspořádání spočívala v nahrazení průběžného systému financování doplněného o nepříliš fungující sektorové spoření na jednotný povinný režim kapitálových účtů. Jelikož se průběžný systém stává neudržitelným v mnoha státech Evropy je studium změny v Chile příhodné. Hlavním cílem je pak potvrzení nebo vyvrácení základní teze této práce, tedy že přechod z průběžného systému financování na kapitálový systém znamenal v Chile znatelné zvýšení penzí i zvýšení celkové životní úrovně, a to díky nižší daňové zátěži a vysokým vytvářeným úsporám. 2

6 1. Přechod z pru be žného systému na systém kapitálových účtu 1.1. Základní principy nového systému Ve své velmi vydařené studii pro Světovou banku Acuña s Iglesiasem 8 definovali několik základních principů, které jednoduše popisují fungování celého systému. Po doplnění a úpravě podle knihy Tariscia Castañedy 9 se jedná o následujících osm bodů: 1) Každý účastník nového systému si povinně každý měsíc spoří na svém vlastním investičním účtu 10 % ze své zdanitelné mzdy. 2) Výše starobní penze záleží na celoživotních zúročených úsporách na oněch privátních účtech. Odchod do penze je od roku 1981 nastaven na 60 let pro ženy a 65 let pro muže. 3) Pro případ invalidity či smrti se povinně každý pracující pojišťuje, a to ve výši 3,4 % (z této částky se platí i administrativa AFP) ze své mzdy. 4) Každý účastník má právo zvolit si jakéhokoliv správce svých prostředků (AFP), k tomu schváleného, a volně mezi správci v průběhu spoření přecházet. 5) AFP jsou soukromé investiční společnosti, které spravují a investují prostředky v zastoupení svých členů. 6) Existuje možnost zvolit si z několika různých investičních programů v jednotlivých AFP, a to na základě jejich rizika a výnosu. Stát částečně reguluje, zejména u starších přispěvatelů. 7) Po dosažení důchodového věku má penzista možnost zvolit si ze tří různých možných výplat svého dosavadně naspořeného jmění u AFP. 8) Stát má v celém systému jen podpůrnou roli. Jedná se zejména o garanci investovaných prostředků (ve smyslu ručení) v případě krachu AFP, poskytování minimální penze a dalšího dohledu a regulaci celého systému. 8 ACUÑA, Rodrigo INGLESIAS, Augusto: Chile's pension reform after 20 years, Social Protection Discussion Paper No (December), Washington D.C., The World Bank 2001, str. 5-6, přístup z internetu: worldbank.org/socialprotection/resources/sp-discussion-papers/pensions-dp/0129.pd 9 CASTAÑEDA, Tarsicio: Combating Poverty..., str

7 1.2. Úvod do problematiky přechodu Během vlády levicového prezidenta Allendeho existoval v Chile systém průběžného financování penzí, který byl doplněný o velice komplikované spoření do takzvaných Cajas, a to podle vykonávané profese plátce. Počátky tohoto systému sahaly až k roku 1924, od kterého se procento odvodů na sociální spoření neustále zvyšovalo. 10 V agregovaných datech se v období změny režimu (1973) jednalo o obrovské zdanění příjmů na sociální pojištění. Spolu se zdravotním pojištěním musel každý pracující Chilan průměrně odvádět více než polovinu ze svého zdanitelného příjmu státu, respektive danému spravujícímu úřadu. 11 Při představě, že zaměstnanec měl ještě platit daně, docházíme k neudržitelnosti tohoto systému. Proč se již dříve občané nevzbouřili, a nenastal převrat před rokem 1973? Odpovědí je rozdílnost odvodů pro různé profese, které se nepočítalo v jednotkách, ale v desítkách procent. V den převratu odváděli manuálně pracující necelých 50 % z příjmů na sociální pojištění, duševně pracující pro soukromé firmy necelých 60 %, zatímco státní zaměstnanci jen 25 %. 12 První parametrická úprava stávajícího pořádku přišla v roce Avšak hlavní reforma přišla až v roce 1980, kdy byl týmem tehdejšího ministra práce a sociálních věcí José Piñery vytvořen nový systém opírající se o kapitálové účty. Změna vešla v platnost na jaře roku Ač byl systém od roku 1981 stále obměňován, jeho základ zůstal nezměněný. Každý, kdo využil možnosti přechodu na kapitálové účty, se řídil novými pravidly. Ti, kteří již byli v pracovním procesu, nemuseli do nového systému přejít. Jednalo se o dobrovolné rozhodnutí. Absolventi v roce 1983 a po něm na výběr neměli, museli vstoupit do nového režimu. Do konce roku 1981 zaměnila starý PAYG systém za kapitálové účty víc jak polovina zaměstnaných. 15 Na konci roku 1983 nový systém využívalo již přes 70 % zaměstnanců BOSWORTH, Barry DORNBUSCH, Rudiger LABÁN, Raúl: The Chilean economy : policy lessons and challenges, str. 258, 1. vydání, Wachington, D.C., The Brookings Institution 1994, ISBN CASTAÑEDA, Tarsicio: Combating Poverty..., str tamtéž, str BOSWORTH, Barry DORNBUSCH, Rudiger LABÁN, Raúl: The Chilean economy..., str PIÑERA, José: LongCV, citace , přístup z internetu: 15 BOSWORTH, Barry DORNBUSCH, Rudiger LABÁN, Raúl: The Chilean economy..., str tamtéž, str

8 1.3. Fungování předchozího systému PAYG jako důvod k reformě Jak již bylo nastíněno v předchozím bodě, hlavními důvody pro reformu bylo špatné a nákladné financování průběžného systému. Jednalo se zejména o tyto problémy: Zvyšující se deficit důchodového účtu, který byl v roce 1980 již okolo 3 % HDP 17 a podle studie Gerta Wagnera 18 z roku 1983 by se v roce 2000 pohyboval mezi 10 a 16 procenty, přičemž státní účast na systému by se vyšplhala na více než 20 % HDP. 19 Prudce se snižující poměr přispívajících do systému (zaměstnanci) a ze systému profitujících (důchodci), přičemž svého minima dosáhl v roce 1974, kdy byl 2:1 20, přitom ještě v roce 1955 byl poměr 12:1. 21 Jednoduchá úvaha o demografických změnách, ale není správná. Takto prudké snížení lze přičíst spíše přemíře velkorysosti systému, kdy někteří zaměstnanci přispívající do státem zvýhodněných Cajas odcházeli do penze již ve 42 letech. 22 Z druhého bodu plyne bod další, tedy rozmanitost různých Cajas, které si člověk nemohl svobodně zvolit. V den převratu existovalo 32 různých Cajas a v rámci nich 100 různých programů důchodového spoření. Rozdíly byly markantní, reálné zhodnocení o %. 23 Ilustrace 1: Odvody jednotlivých profesí do starého systému, zdroj: uveden v ilustraci. 17 TERRIER, Gilbert a kol.: Chile: Selected Issues IMF Country report No. 05/316 (September 2005), 1. vydání, Washington D.C., IMF 2005, str WAGNER, Gert: CV, citace: , přístup z internetu: 19 ACUÑA, Rodrigo INGLESIAS, Augusto: Chile's..., str BOSWORTH, Barry DORNBUSCH, Rudiger LABÁN, Raúl: The Chilean..., str ACUÑA, Rodrigo INGLESIAS, Augusto: Chile's..., str TERRIER, Gilbert a kol.: Chile:..., str ACUÑA, Rodrigo INGLESIAS, Augusto: Chile's..., str

9 Posledním zásadním důvodem pro přechod byly veliké odvody na sociální pojištění, které se lišily zejména podle profesí a zaměstnavatele (veřejný x privátní sektor). Jak ukazuje graf (Ilustrace 1), na začátku sedmdesátých let se jednalo o odvody na sociální pojištění od 14 do 66 procent ze zdanitelného příjmu Financování přechodu Z hlediska financování bylo nutno vyřešit dva zásadní problémy. Prvním bylo, kde se na reformu vůbec sežene dostatek prostředků a zda její dlouhodobé prodeficitní tlaky neohrozí stabilitu celého rozpočtu. Druhým bylo, jak vynahradit novým účastníkům systému jejich předchozí příspěvky ve starém systému. V roce 1974 vláda na doporučení ekonomů rozhodla o nutnosti získání jednorázového balíku peněz na financování reformy. Druhá možnost, financování reformy průběžně, byla zavrhnuta jako příliš riskantní. 25 Od roku 1975 se tak začaly tvořit rozpočtové přebytky v rámci zákona, který počítal se stabilním snižováním všech státních výdajů. Potřebný dostatek financí se tak dokázal získat díky radikálnímu snížení státních investic a počtu úřadů, prodejem státního majetku, tedy privatizací, a v neposlední řadě zrušením různých transferů. Poměr HDP k sociálním dávkám se však nesnižoval, také se nezvyšoval poměr celkového výběru daní na HDP. 26 Níže je tabulka ukazující přebytky roku 1977 jak v pesetách, tak jako procento k HDP. přebytky státního rozpočtu přebytky státního rozpočtu celková rok jako procento HDP reálná výše miliardy 1977 pes výše HDP ru st HDP bez privatizace s privatizací bez privatizace s privatizací reálný 1977 reálný v % ,1 0,9 0,3 2,7 300,0 9, ,5 2,2 4,9 7,3 329,7 8, ,3 5,2 11,8 18,6 356,7 8, ,5 5,5 17,4 21,2 386,3 7,8 Tabulka 1: vývoj přebytků státního rozpočtu v Chile mezi lety Zdroj: vlastní výpočty podle BOSWORTH, Barry DORNBUSCH, Rudiger LABÁN, Raúl: The Chilean..., str , 82, 274. Rozlišil jsem také přebytek vzniklý jen úsporami a přebytek získaný úsporami i privatizací. Náhrada těm, kteří již spořili do starého průběžného systému se vyřešila vydáním tak zvaných uznávacích dluhopisů, které byly úročeny reálnými 4 % ročně a při odchodu do důchodu z jejich výše vyplácen státem důchod jako přídavek k částce, již si přispěvatel uspořil na svém účtu u AFP CASTAÑEDA, Tarsicio: Combating Poverty..., str BOSWORTH, Barry DORNBUSCH, Rudiger LABÁN, Raúl: The Chilean..., str tamtéž, str CASTAÑEDA, Tarsicio: Combating Poverty..., str 177 6

10 2. Analýza dopadu nového systému 2.1. Dopady na přispěvatele Hlavním dopadem je pochopitelně zhodnocování vkládaných peněz, a z toho plynoucí důchod. Čím vyšší zhodnocování, tím vyšší uspořená částka, a tím i vyšší důchod. V první grafu (Ilustrace 2) uvádím průměrné reálné zhodnocování mezi lety v reálných pesetách (UF) 28 v povinných fondech vedených AFP (vážený průměr). Na levé ose Y je kumulovaná Reálné zhodnocení v danném roce a kumulovaná návratnost prvního příspe vku (průměr AFP, v UF, ) zhodnocení kumulovaná návratnost prvního příspěvku 1100,00% 1000,00% 900,00% 800,00% 700,00% 600,00% 500,00% 400,00% 300,00% 200,00% 100,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 0,00% -5,00% Ilustrace 2: Reálné procentuální zhodnocení z penzijních fondů AFP. Zdroj: vlastní výpočty podle: FIAP: Estatisticas - Rentabilidad Nominal en moneda local (Chile en UF ), citace , přístup z internetu: ASOCFILE xls návratnost prvního příspěvku z května Pokud tedy přispěvatel přešel do nového systému ihned po jeho zahájení a v květnu 1981 se mu z jeho mzdy odvedlo do AFP například peset, na konci roku 2005 již z těchto peset bylo peset, a to reálných, tedy očištěných o inflaci. 29 Na pravé ose Y je každoroční procentuální zhodnocení, taktéž mezi lety , když hlavně v první dekádě dosahovalo reálné zhodnocení závratných výšek, v průměru se jednalo o 28 Vlastní výpočty podle zdroje uvedeného v Ilustraci 3 potvrzeného podle BOSWORTH, Barry DORNBUSCH, Rudiger LABÁN, Raúl: The Chilean..., str vlastní výpočty podle: FIAP: Estatisticas - Rentabilidad Nominal en moneda local (Chile en UF ), citace , přístup z internetu: ASOCFILE xls 7

11 15 % každoročního zhodnocení. 30 Celkové průměrné reálné roční zhodnocení ve sledovaném období činilo 11 % 31, což znamená zdvojnásobení vložené částky během méně jak sedmi let. Pro porovnání uvádím v následujícím grafu (Ilustrace 3) srovnání se zhodnoceními v zemích, které přijaly systém kapitálových účtu stejně jako Chile. Problémem srovnání je malý časový odstup, jelikož ostatní země přijaly tento systém daleko později, povětšinou na konci devadesátých let. Jak je z grafu patrné, dochází k velkým výkyvům, zejména v Argentině, kde kvůli státnímu bankrotu reálná znehodnocení fondů v roce 2002 dosáhla závratných 45 %. 32 Jak je patrné, ač Chile kopírovalo vývoj ostatních zemí, celkově bylo spolu s Mexikem nejstabilnější 33, což svědčí o celkově zdravé ekonomice a dobře nastavenému systému. Průměrné zhodnocení v jednotlivých zemích mezi lety je v tabulce (Tabulka 2). 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% -5,00% Zhodnocení ve fondech vybrané země, real % přepočet USD -10,00% Chile Mexiko El Salvador Bolívie Argentina Ilustrace 3: Reálné % zhodnocení fondů od 1991, resp. začátku fungování fondů v zemi, ve vybraných zemích. Zdroj: vlastní výpočty podle FIAP: Estatisticas - Rentabilidad Real Anual x Chile Mexiko El Salvador Bolívie Argentina zhodnocení 7,66% 10,54% 5,80% 5,79% -1,93% Tabulka 2: Reálné % zhodnocení fondů mezi lety ve vybraných zemích. Zdroj: vlastní výpočty podle FIAP: Estatisticas - Rentabilidad Real Anual Rozdíly mezi těmi, kteří zůstali ve starém průběžném systému a těmi, kteří přešli do nového fondového, se již od počátku zvyšovaly. První vypovídající data, deset let po reformě (1992), mluví již o 43 % rozdílu u starobních penzí a dokonce 63 % rozdílu u invalidních penzí. Stejně tak vdovské důchody byly pod novým systémem vyšší o 42 %. Jediný sirotčí důchod byl 30 vlastní výpočty podle: BOSWORTH, Barry DORNBUSCH, Rudiger LABÁN, Raúl: The Chilean..., str Rok 1981 se zhodnocovalo jen půl roku, takže pro přesnost vynásoben údaj roku x. 31 vlastní výpočty podle: FIAP: Estatisticas - Rentabilidad Nominal en moneda local (Chile en UF ). Rok 1981 se zhodnocovalo jen půl roku, takže pro přesnost vynásoben údaj roku x. 32 FIAP: Estatisticas - Rentabilidad Real Anual, položka Argentina 33 tamtéž 8

12 vyšší ve starém systému oproti novému, a to o 9 %. 34 O pozitivním vlivu penzijního systému vypovídá i podíl důchodců žijících za životní minimum 35, které je druhé nejnižší v celé Latinské Americe a činí 9,8 % (1997). 36 Problémem celého systému však zůstávají živnostníci, kteří ze zákona nemají povinnost účastnit se jakéhokoliv penzijního systému, a proto se ho z valné většiny neúčastní. 37 Z cirka 1,3 milionu živnostníků dobrovolně do AFP přispívá jen 6 %. 38 Stejně tak byla z reformy vyloučena celá armáda. 39 Tímto si Pinochet udržel jistotu, že v případě neúspěchu reformy nepůjde proti němu jeho vlastní armáda Dopady na ekonomiku Vzhledem k faktu, že reforma penzijního systému nebyla jedinou, která se provedla po převratu, nelze například u růstu HDP či zaměstnanosti říci, že se jen díky reformě sociálního zabezpečení měnily. Ovšem její partikulární vliv na změny bude v následujících odstavcích analyzován. Jediný agregát, u kterého lze s patřičnou jistotou říct, že byl ovlivněn především touto reformou, jsou úspory (S). U nich prokážu, zda se díky reformě zvyšovaly, a pokud ano, tak o kolik Vývoj S (agregované úspory) Jednoduchá úvaha při zavedení povinných kapitálových účtů by byla, že postupně zvýší soukromé úspory, jelikož lidé budou muset spořit, a to minimálně 10 % ze své mzdy, jak byl systém nastaven. Naproti tomu jde argument vytlačení dobrovolných úspor kvůli zavedení těch povinných. Ten se dá ale částečně vyvrátit snížením sociálních (zdravotních) odvodů z průměrných 36 procent v roce na 20 % (13 procent sociální pojištění, 7 procent zdravotní pojištění) pod novým systémem od roku 1981, 41 čímž zbylo lidem více prostředků a přitom i spořili. Jak ukazuje graf 34 ACUÑA, Rodrigo INGLESIAS, Augusto: Chile's..., str Životní minimum zde chápáno jako částka nutná k základním potřebám (jídlo, čistá voda, základní ubytování). 36 GIMÉNEZ, Daniel: GÉNERO, PREVISIÓN Y CIUDADANÍA SOCIAL EN AMÉRICA LATINA, str. 141, citace: , přístup z internetu: 37 PALACIO, Robert ROFMAN, Rafael: Annuity Markets and Benefit Design in Multipillar Pension Schemes: Experience and Lessons from Four Latin American Countries, str. 21, citace , přístup z internetu: 38 ACUÑA, Rodrigo INGLESIAS, Augusto: Chile's..., str ACUÑA, Rodrigo INGLESIAS, Augusto: Chile's..., str RUIZ-TAGLE, Joaquín CASTRO, Francisca: The Chilean Pension System, part of Préserver la prospérité dans une socété vieillissante AWP 5.6., str CASTAÑEDA, Tarsicio: Combating Poverty..., str

13 (Ilustrace 4), od roku 1981 začaly růst soukromé povinné úspory ve fondech, avšak přitom rostly i soukromé dobrovolné úspory, což vyvrací argument vytěsnění dobrovolných úspor povinnými. Celkově tak díky reformě rostly agregátní privátní úspory, a to z obou výše zmíněných důvodů, tedy jak díky povinným úsporám ve fondech, tak díky snížení celkových odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Třetím faktorem růstu dobrovolných úspor bylo však i snížení korporátní daně, které pomohlo soukromým firmám více investovat, ale i více spořit (vytvářet zálohy). Tedy dobrovolné úspory rostly, jak díky snížení odvodů na sociální pojištění pro domácnosti, tak díky snížení daní pro firmy. 42 Ilustrace 4: Agregované úspory v Chile rozlišené. Zdroj: vlastní úprava podle: PERRY, Guillermo, LEIPZIGER, Danny M.: Chile - Recent Policy Lessons and Emergening Challanges, 1. vydání, Washington, D.C., World Bank 1999,str. 77, ISBN PERRY, Guillermo, LEIPZIGER, Danny M.: Chile - Recent Policy Lessons and Emergening Challanges, 1. vydání, Washington, D.C., World Bank 1999,str. 77, ISBN

14 Růst HDP Pochopitelně nelze extrahovat z růstu reálného HDP jen efekt penzijní reformy, ale s přihlédnutím k předpokladu, že vyšší míra úspor dokázaná v bodu dlouhodobě povede k vyššímu růstu HDP, lze tvrdit, že penzijní reforma měla pozitivní vliv na HDP. Z grafu (Ilustrace 5) je vidět růst reálného HDP v Chile, přičemž rok před převratem 1972 je brán jako základní (1972 = 100). Po provedení reformy v roce 1981 HDP prudce propadlo, což bylo způsobeno bankovní krizí a na úroveň před krizí se vrátilo až roku Poté HDP již rostlo s rekordními růsty v letech 1991, 1992 a 1995, vždy přes 10 %. 43 Od provedení reformy se reálné HDP více jak zdvojnásobilo a vůči roku 1972 se k roku 2007 ztrojnásobilo, když index z původních 100 vyrostl na Vývoj reálného HDP v Chile ; konstatní ceny (HDP 1972 = 100) HDP (100=1972) Exponential Regression for HDP (100=1972) Ilustrace 5: Vývoj reálného HDP v Chile mezi lety , základním rokem Zdroj: vlastní výpočty podle BOSWORTH, Barry DORNBUSCH, Rudiger LABÁN, Raúl: The Chilean..., str ( ) a IMF: Report for Selected Countries... ( ) 43 IMF: Report for Selected Countries and Subjects, citace: , přístup z internetu: (1991,1992,1995 Chile) 44 Vlastní výpočty podle BOSWORTH, Barry DORNBUSCH, Rudiger LABÁN, Raúl: The Chilean..., str ( ) a IMF: Report for Selected Countries and Subjects ( ) 11

15 Nezaměstnanost Jeden z dalších faktorů, které reforma ovlivnila, byla nezaměstnanost. Teoreticky by nezaměstnanost měla klesat díky relativně levnější pracovní síle, a to se i stalo. Stále rostoucí procento přispěvatelů do nového systému také znamenalo více pracujících s nižšími odvody na sociální pojištění. Jak je patrné z grafu, po odeznění bankovní krize (1982) nezaměstnanost neustále klesala míra nezame stnanosti v Chile (v %, ) nezaměstnanost v % Logarithmic Regression for nezaměstnanost v % Ilustrace 6: míra nezaměstnanosti v Chile mezi lety 1980 a Zdroj: vlástní výpočty podle: World Bank: Chile unemployment rate , citace: , přístup z internetu: Dopady na státní rozpočet Z logiky přechodu z průběžného systému na systém kapitálových účtů plynou dlouhodobé deficity průběžného systému a poté nutnost financování uznávacích dluhopisů (viz bod 1.4.) Efekt nedostatku financí ve starém systému je okamžitý, jakmile začnou přecházet do nového systému první zaměstnanci a přispěvatelé přispívají celkově méně, než kolik jsou celkové penze. Na rozdíl od toho u uznávacích dluhopisů je deficitní efekt odložený až do té doby, kdy ti, kteří přešli do nového systému a již předtím odváděli prostředky do starého systému, odejdou do penze a stát jim musí vyplatit zhodnocený uznávací dluhopis. V tabulce (Tabulka 3) jsou vyčísleny náklady přechodu v pesetách roku 1988 a poté jako procento z HDP. Jelikož byla data vydána roku 1988, 12

16 další léta byla jen predikcí, kterou jsem přepočítal podle reálného růstu HDP. Ztučněný sloupec procento HDP tedy odpovídá až do roku 2005, poté jde opět jen o predikce, ale taktéž přepočítanou. Jak je z tabulky patrné, prvních dvacet let po přechodu zatěžoval přechod státní rozpočet nejvíce, a to ve výši mezi 4 5 procenty HDP každoročně. 45 Pro lepší představu výše 5 % HDP v České republice odpovídá 180 miliardám korun. 46 rok Fiskální efekt (v milionech peset roku 1988) procento na starý systém uznávací dluhopisy celkově HDP , , , , , , , , , , , , , ,15 Tabulka 3: Fiskální efekt penzijní reformy v milionech peset roku 1988 a jako procento aktuální HDP. Zdroj: Vlastní výpočty podle BOSWORTH, Barry DORNBUSCH, Rudiger LABÁN, Raúl: The Chilean..., str. 280 ( reálný stav a predikce) a IMF: Report for Selected Countries and Subjects (přepočtení predikcí do reálného stavu a do nových predikcí) V tabulce 4 jsou uvedeny přebytky státního rozpočtu jako procento HDP, pokud by stát nemusel platit tento přechod na kapitálové účty a zároveň nemusel doplácet důchody přispěvatelů, kteří se rozhodli zůstat ve starém systému a na jejichž důchody by nestačil celý starý systém. Po vyjmutí těchto nákladu je jasné, že se hospodářská politika Chile zaměřila na dotažení penzijní reformy a vytvářela pro ni dostatečné rezervy 47, a to zejména díky snižování státních výdajů, investicí a privatizacím. Díky tomu se do znatelného deficitu veřejných financí Chile dostalo jen v prvních pěti letech po Přebytky státního rozpočtu Chile bez financování penzijní reformy rok přebytek rok přebytek ,10% ,25% ,65% ,01% ,29% ,45% ,36% ,39% ,72% ,18% ,70% ,58% Tabulka 4: Přebytky státního rozpočtu bez financování penzijní reformy - přebytky jako procento HDP. Zdroj: BOSWORTH, Barry DORNBUSCH, Rudiger LABÁN, Raúl: The Chilean..., str. 282 reformě 48, což bylo ovšem z velké části způsobeno i bankovní krizí z roku Na druhou stranu, všechny tyto výdaje zabránily obrovskému deficitu, který by starý nezměněný systém tvořil odhadnutý na 20 % HDP v roce 2000, který by musel hradit stát a každým rokem by se ještě zvyšoval. 50 V porovnání s 10 % HDP roku a odhadovanými 8 % HDP v roce se jedná o více než dvojnásobný deficit, kterému tato reforma zabránila. 45 Vlastní výpočty podle BOSWORTH, Barry DORNBUSCH, Rudiger LABÁN, Raúl: The Chilean..., str. 280 a IMF: Report for Selected Countries and Subjects 46 Vlastní výpočet podle: ČSÚ: Tab_N Hrubý domácí produkt důchodovou metodou , citace: , přístup z internetu: 47 BOSWORTH, Barry DORNBUSCH, Rudiger LABÁN, Raúl: The Chilean..., str tamtéž, str HACHETTE, Dominique LÜDERS, Rolf: Privatization in Chile An Economic Appraisal, str ACUÑA, Rodrigo INGLESIAS, Augusto: Chile's..., str BOSWORTH, Barry DORNBUSCH, Rudiger LABÁN, Raúl: The Chilean..., str. 32, 33, Vlastní výpočet podle: BOSWORTH, Barry DORNBUSCH, Rudiger LABÁN, Raúl: The Chilean..., str. 32, 33, 280, 282 a IMF: Report for Selected Countries and Subjects 13

17 Záve r V celé své práci jsem chtěl popsat a analyzovat penzijní reformu v Chile, která se stala podkladem pro mnoho dalších zemí nejen v Latinské Americe. V první kapitole jsem nejdříve uvedl zásadní parametry nového systému a poté jsem si dal za cíl popsat a analyzovat důvod k reformě, reformu samotnou, a to včetně historických souvislostí. Zjistil jsem, že průběžný systém, který v Chile fungoval do roku 1981 a v upravené verzi dokončuje svou činnost do teď, byl vytvořen již v roce V den převratu odváděli manuálně pracující necelých 50 % z příjmů na sociální pojištění, duševně pracující pro soukromé firmy necelých 60 %, zatímco státní zaměstnanci jen 25 %. 54 Se zásadní reformou přišel až ministr práce a sociálních věcí José Piñera. Jak jsem zmínil v úvodu, očekával jsem, že reformu produkovali tak zvaní Chicago boys, avšak Piñera je považován spíše za Harvard boy, jelikož na Harvardu studoval. Nejdůležitějším aspektem přechodu z průběžného na kapitálový systém bylo jeho vlastní financování. Za prvé financování penzí současným důchodcům, na které po přechodu nebude mít kdo přispívat. Za druhé vyřešení náhrad pro ty, kteří již přispívali do starého systému a rozhodli se přejít. Jak jsem zjistil, oboje bylo vyřešeno dlouhodobými přebytky státního rozpočtu a zejména předreformní přebytky byly vysoké a dovolily nastartování celého přechodu. 55 Ve druhé kapitole jsem získané poznatky zanalyzoval a dospěl k závěru, že reforma penzijního systému byla velice úspěšná a pro ty, kteří se rozhodli pro přechod, znamenala nejen zvýšení jejich budoucích penzí, ale také okamžité snížení odvodů na sociální (i zdravotní) pojištění, a tak jim zbylo více prostředků, které mohli samovolně spořit, utratit. Nejdříve jsem se v této kapitole zaměřil na dopady na jednotlivce. Jak jsem zjistil, průměrné reálné roční zhodnocení ve sledovaném období ( ) činilo 11 %. 56 V další části jsem se zaměřil na dopady na celou ekonomiku, tedy na agregované úspory, HDP a nezaměstnanost. Jak jsem zjistil, povinné úspory do AFP začaly růst, avšak přitom rostly i soukromé dobrovolné úspory, což vyvrací možný argument vytěsnění dobrovolných úspor povinnými. Posledním sledovaným faktorem byla míra nezaměstnanosti, která neustále snižovala a své dno našla okolo pěti procent. 57 V poslední části jsem se zaměřil na dopady na státní rozpočet. Jak jsem zjistil, tento dopad byl zejména v prvních dvou dekádách velmi negativní, reforma přinášela obrovské náklady pohybující 53 ANDREWS, Emily S.: Pension Reform and Development of Pension System, str. 62, 1. vydání, Washington, D.C., IBRD (WB) 2006, IBSN CASTAÑEDA, Tarsicio: Combating Poverty..., str BOSWORTH, Barry DORNBUSCH, Rudiger LABÁN, Raúl: The Chilean..., str vlastní výpočty podle: FIAP: Estatisticas - Rentabilidad Nominal en moneda local (Chile en UF ). 57 World Bank: Chile unemployment rate