Přírodovědný průzkum

Transkript

1 Odborný znalecký posudek č. 110 Z OBORU OCHRANA PŘÍRODY EKOLOGICKÁ RIZIKA A ŠKODY NA ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Přírodovědný průzkum Mgr. Luboš Motl

2 Zpracovatel průzkumu: Mgr. Luboš Motl Soudní znalec z oboru ochrana přírody a ekologická rizika a škody na životním prostředí. Certifikace: držitel autorizace podle zákona č.100/2001 Sb. č.j.:1522/243/opžv/99. Tel. kontakt: info@ees-servis.cz 2

3 Obsah 1 Úvod a vymezení základních pojmů Cíle studie Umístění záměru a specifikace dotčených pozemků Charakteristika zájmového území Stávající ekologie předmětné lokality Biologický průzkum Metodika průzkumu Botanický průzkum Herpetologický průzkum Průzkum bezobratlých živočichů Ornitologický průzkum Výsledky průzkumu Seznam rostlinných druhů Seznam živočišných druhů Výskyt zvláště chráněných druhů Shrnutí biologického průzkumu Doporučení Fotodokumentace

4 1 Úvod a vymezení základních pojmů Biologický průzkum prováděný před realizací projektů má za cíl zjistit hodnotu stávajícího stavu předmětné lokality z jejího ekologického hlediska. Dalším cílem je navrhnout opatření k eliminaci případných negativních vlivů stavby na zjištěnou biotu. Toto hodnocení je zaměřeno na výskyt převážně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, resp. vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Hodnocení má tyto dílčí části: všeobecné údaje o lokalitě ekologický charakter území a zjištěné taxony návrh opatření sloužících k eliminaci případných negativních vlivů Pro účely tohoto posouzení je používáno těchto pojmů: Navrhovaný záměr: Posuzovaná Lokalita: Jedná se o dva pozemky v lesním porostu SZ od obce Oseček. Zákres zájmového území zobrazuje Obr Cíle studie Toto posouzení je zpracováno jako studie ke zjištění ekologické hodnoty ploch, uvažovaných k revitalizaci tůní. Cílem tohoto posouzení je zjistit stav a ekologickou hodnotu stávající plochy. Dílčími cíli posouzení jsou: Popis ekologických poměrů v místě záměru Vyhodnocení stávající bioty Doporučení ke vhodnému využití lokality Posouzení je doplněno o fotodokumentaci lokality. 4

5 3 Umístění záměru a specifikace dotčených pozemků Lokalizace záměru: Jedná se o dva podmáčené pozemky, místně nazývané jako Dlouhé a Kulaté jezero. Obě plochy se nacházejí na okraji lesního porostu SV od obce Oseček. Pozemky jsou od sebe cca 350 metrů vzdáleny a oba leží nedaleko lesní cesty, vedoucí k Sokolečské hájovně. Pozice GPS: Dlouhé jezero: 50 06'22.06"N, 15 08'09.11"E Kulaté jezero: 50 06'16.14"N, 15 07'49.51"E 4 Charakteristika zájmového území Zájmové území se nachází na okraji intenzivně obhospodařovaného lesního porostu nedaleko obce Oseček. Lesní porost je poměrně homogenní, s dominantní borovicí lesní (Pinus sylvestris) a dubem letním (Quercus robur). Okolní terén je rovinatý a v celém širším území se nachází písčité podloží. Obě lokality jsou tvořeny terénními depresemi, v nichž jsou periodické tůně. Vodní hladina závisí na sezónních srážkách, ovšem na žádné z lokalit se nenachází trvalá otevřená vodní plocha. Ani při nejvyšším vodním stavu nepřesahuje hloubka vody 1m. Podobných tůní se v okolí nachází několik. V širším okolí obce Oseček se pak nacházejí četné tůně a slepá ramena Labe, z nichž některé jsou vyhlášenými zvláště chráněnými územími. Průzkum byl realizován na plochách, které nesou místní názvy Dlouhé a Kulaté jezero a tyto názvy jsou dále používány v celé zprávě o průzkumu. Dlouho jezero má charakter prameniště a nachází se v těsné blízkosti lesní cesty. Terénní deprese vůči svému okolí je cca 2 3 m. Směrem k obci Oseček z plochy vytéká částečně meliorovaný vodní tok, který následně ústí do Klipecké strouhy, ta ústí po cca 3 km do Labe. Okolí Dlouhého jezera je tvořeno na levém břehu dubovým lesem, na pravém břehu mladým borovicovým porostem v oplocence. Břehy jsou porostlé vlhkomilnými rostlinami a celý podmáčený prostor je značně neprostupný kvůli hustému křovinnému porostu vrby jívy (Salix caprea). Kulaté jezero má charakter zazemněné tůně a nachází se při okraji lesa tam, kde porost vybíhá do přilehlé louky. Terénní deprese má hloubku 2 3 vůči svému okolí. Na okrajích plochy rostou vzrostlé duby letní (Quercus robur) a náletové dřeviny. Plocha je bezodtoková, vodní hladinu tvoří pouze hladina podzemní vody, nebo akumulované srážky. Okolí Kulatého jezera je tvořeno borovicovým lesním porostem. 5

6 Prostor tůně je tvořen vlhkomilnou vegetací, v níž dominuje rákos obecný (Phragmites australis). Celkovou charakteristiku oblasti v širších souvislostech představuje Tab. 1 Tab. 1. Charakteristika zájmové oblasti Charakteristika Popis Autor Geomorfologické členění Biogeografické členění Soustava: Česká tabule Podcelek: Nymburská kotlina Celek: Středočeská tabule Okrsek: Sadská rovina Biochora: 2RV Plošiny s pahorky na vátých píscích 2 v.s. Bioregion: 1.7 Polabský Demek J. et al., 2006 Culek M. et al., 2005 Klimatická oblast Kód T2 Teplá oblast Quitt, 1971 Přírodní lesní oblast Kód 17 Polabí ÚHUL, 2015 Potenciální vegetace Borové doubravy (Pino Quercetum) Lipová doubrava (Tilio - Betuletum) Neuhäslová et al. 4.1 Stávající ekologie předmětné lokality Floristická charakteristika Dlouhé jezero Prostor dlouhého jezera tvoří hlavní dva biotopy prameniště a vlhkomilná vegetace okolí vodních ploch. Terénní depresi zarůstají stromové vrby (Salix sp.), olše lepkavé (Alnus glutinosa), jasany ztepilé (Fraxinus excelsior) a bezy černé (Sambucus nigra). V bylinném podrostu převládá porost kopřivy dvoudomé (Urtica dioica) a svízele přítuly (Galium aparine). Dalšími podrostovými druhy jsou děhel lesní (Angelica sylvestris), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris), česnáček lékařský (Alliaria petiollata), kuklík městský (Geum urbanum) a pryskyřník plazivý (Ranunculus repens). 6

7 Kulaté jezero Střední část prostoru je periodicky podmáčená a je pokryta porostem rákosu obecného (Phragmites australis) a společenstvy vysokostébelných ostřic (Carex sp.). Směrem od středu přechází vlhká společenstva k sušším s dominancí chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea) a kopřivy dvoudomé (Urtica dioica). Z kvetoucích rostlin se zda nacházejí pomněnka bahenní (Myosotis palustris), konopice pýřitá (Galeopsis pubescens) a krvavec menší (sanquisorba minor). Ve vlhčím okolí tůně rostou přeslička bahenní (Equisetum palustre), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), děhel lesní (Angelica sylvestris), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris), česnáček lékařský (Alliaria petiollata), kuklík městský (Geum urbanum) a pryskyřník plazivý (Ranunculus repens). Obr. 1 Lokalizace přírodovědného průzkumu Západní lokalita: Kulaté jezero Východní lokalita: Dlouhé jezero 7

8 Zoologická charakteristika Z hlediska zoologického je území silně ovlivněné okolními lesními porosty, proto se zda nacházejí spíše druhy lesní, než druhy vázané na vodní biotopy. Obě plochy jsou propojeny lesním biotopem bez bariéry, bránící migraci živočichů. Širší okolí je ohraničeno polopropustnými barierami (silnice, zemědělské plochy, vodní tok Labe), které ale také zásadně nebrání přírodní migraci druhů. Z hlediska migrace je tedy území poměrně zajímavé, jelikož se v okolí nachází další tůně, anebo podmáčené plochy. Vzhledem k absenci trvalé vodní hladiny nebyly zjištěny ryby, ale v jarním období byly nalezeny na obou lokalitách snůšky obojživelníků. Převážnou část živočichů tvoří bezobratlí a ptáci. 5 Biologický průzkum Průzkum byl zaměřen na zjištění stavu území a jeho ekologické hodnoty a zjištění výskytu vzácnějších druhů rostlin a živočichů. Vzhledem k charakteru lokality bylo šetření zaměřeno na zjištění vzácnějších druhů vyšších rostlin, ptáků, indikačních skupin hmyzu a na výskyt obojživelníků. 5.1 Metodika průzkumu Botanický průzkum Terénní průzkum výskytu cévnatých rostlin v okolí obou ploch byl proveden ve dnech: , , a Herpetologický průzkum Průzkum zaměřený na obojživelníky byl proveden na obou lokalitách ve dnech , , a bylo prozkoumáno i navazující prostředí, zejména možné biokoridory. V jarním období, kdy byla na lokalitách volní vodní hladina, byly na obou lokalitách nalezeny snůšky obojživelníků skokana štíhlého (Rana dalmatina) a skokana skřehotavého (Pelophylax ridibundus). Také navazující prostředí a biokoridory umožňují osídlení některými druhy obojživelníků. Napříč poli vedou vodoteče (svodnice a kanály), kterými nebo podél nich se mohou některé druhy pohybovat i zemědělskou krajinou a v lesním porostu v dosahu do 1 km jsou další malé vodní tůně. Během terénního průzkumu byla proto podle mapy vybrána a navštívena i další místa potencionálně vhodná pro obojživelníky. V okolí se vyskytují další druhy, které 8

9 jsou schopny osídlit případnou novou vodní plochu a využít biokoridory zejména za deštivého počasí: blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), čolek obecný (Lissotriton vulgaris) a ropucha obecná (Bufo bufo) Průzkum bezobratlých živočichů Během průzkumu, provedeného ve dnech a byly zjištěny druhy hmyzu uvedené v kapitole 6. Druhy rodu Bombus a Formica jsou chráněny vyhláškou č. 395/ Ornitologický průzkum Ornitologický průzkum probíhal v ranních hodinách metodou pro sčítání hnízdních okrsků. Během průzkumu na lokalitě byly zjištěny druhy ptáků uvedené v kapitole 6. Okolí Labe je migračně významné území, což činí předmětné atraktivní pro mnohé druhy ptáků. Tento fakt podtrhuje i relativně blízká vzdálenost k nejbližším vyhlášeným (Natura 2000) ptačím oblastem. 6 Výsledky průzkumu Nalezené druhy odpovídají spíše lesnímu charakteru okolí lokalit, přesto se zde nacházejí některé druhy, vázané na vodní biotopy. Z nalezených druhů je také zřejmé, že zde dříve vodní biotopy byly, ale nyní jsou na ústupu, což má za následek ochuzení biodiverzity. V tabulkách jsou uvedeny jen taxony, nalezené přímo na pozemcích, dotčených plánovaným záměrem. 6.1 Seznam rostlinných druhů Dlouhé jezero: Alliaria petiolata Alnus glutinosa Angelica sylvestris Anthriscus sylvestris Artemisia vulgaris Athyrium filix-femina Caltha palustris Cardamine amara česnáček lékařský olše lepkavá děhel lesní kerblík lesní pelyněk čenobýl papradka samičí blatouch bahenní řeřišnice hořká 9

10 Carex sp. Cirsium oleraceum ostřice pcháč zelinný Deschampsia caespitosa metlice trsnatá Dryopteris filix-mas Equisetum arvense Equisetum palustre Fraxinus excelsior Galeopsis pubescens Galium aparine Geum urbanum Heracleum sphondylium Humulus lupulus Chelidonium majus Impatiens parviflora Lactuca serriola Lycopus europeus Lychnis flos-cuculi Lyzimachia vulgaris Malus sp. Myosotis palustris Phalaris arundinacea Poa palustris Prunus spinosa Quercus robur Ranunculus acris kapraď samec přeslička rolní přeslička bahenní jasan ztepilý konopice pýřitá svízel přítula kuklík městský bolševník obecný chmel otáčivý vlaštovičník větší netýkavka malokvětá locika kompasová karbinec evropský kohoutek luční vrbina obecná jabloň sp. pomněnka bahenní chrastice rákosovitá lipnice bahenní slivoň trnka dub letní pryskyřník prudký 10

11 Ranunculus repens Ribes sp. Rosa sp. Rubus idaeus Sambucus nigra Sanquisorba officinalis Scirpus sylvaticus Solanum dulcamara Stellaria media Stellaria nemorum Thlaspi arvense Urtica dioica Veronica chamaedrys pryskyřník plazivý rybíz sp. růže sp. maliník obecný bez černý krvavec obecný skřípina lesní lilek potměchuť ptačinec žabinec ptačinec hajní penízek rolní kopřiva dvoudomá rozrazil rezekvítek Kulaté jezero: Alliaria petiolata Alnus glutinosa Angelica sylvestris Anthriscus syslvestris Armoratia rusticana Artemisia vulgaris Athyrium filix-femina Caltha palustris Cardamine amara Carex sp. česnáček lékařský olše lepkavá děhel lesní kerblík lesní křen selský pelyněk čenobýl papradka samičí blatouch bahenní řeřišnice hořká ostřice 11

12 Cirsium oleraceum Crataegus sp. pcháč zelinný hloh sp. Deschampsia caespitosa metlice trsnatá Dryopteris filix-mas Equisetum arvense Equisetum palustre Fraxinus excelsior Galeopsis pubescens Galium aparine Geum urbanum Glyceria fluitans Heracleum sphondylium Humulus lupulus Chelidonium majus Impatiens parviflora Lactuca serriola Lycopus europeus Lychnis flos-cuculi Lyzimachia vulgaris Malus sp. Myosotis palustris Phalaris arundinacea Phragmites australis Poa palustris Populus sp. kapraď samec přeslička rolní přeslička bahenní jasan ztepilý konopice pýřitá svízel přítula kuklík městský zblochan vzplývavý bolševník obecný chmel otáčivý vlaštovičník větší netýkavka malokvětá locika kompasová karbinec evropský kohoutek luční vrbina obecná jabloň sp. pomněnka bahenní chrastice rákosovitá rákos obecný lipnice bahenní topol sp. 12

13 Populus tremula Prunus domestica Prunus spinosa Quercus robur Ranunculus acris Ranunculus repens Ribes sp. Rosa sp. Rubus idaeus Salix fragilis Sambucus nigra Sanquisorba officinalis Scirpus sylvaticus Solanum dulcamara Stellaria media Stellaria nemorum Thlaspi arvense Urtica dioica Veronica chamaedrys topol osika slivoň švestka slivoň trnka dub letní pryskyřník prudký pryskyřník plazivý rybíz sp. růže sp. maliník obecný vrba křehká bez černý krvavec obecný skřípina lesní lilek potměchuť ptačinec žabinec ptačinec hajní penízek rolní kopřiva dvoudomá rozrazil rezekvítek 6.2 Seznam živočišných druhů Obratlovci: Apodemus sylvaticus Bombus hortorum Myšice křovinná Čmelák zahradní 13

14 Capreolus capreolus Crocidura suaveolens Erinaceus europeus Formica spp. Lepus europaeus Microtus arvalis Sorex araneus Sus scrofa Vulpes vulpes Alauda arvensis Buteo buteo Carduelis carduelis Dendrocopos major Emberiza citrinella Erithacus rubecula Fringilla coelebes Garrulus glandarius Motacilla alba Parus major Passer montanus Pica pica Streptopelia turtur Turdus merula Rana dalmatina Pelophylax ridibundus Srnec obecný Bělozubka šedá Ježek západní Mravenec Zajíc polní Hraboš polní Rejsek obecný Prase divoké Liška obecná Skřivan polní Káně lesní Stehlík obecný Strakapoud velký Strnad obecný Červenka obecná Pěnkava obecná Sojka obecná Konipas bílý Sýkora koňadra Vrabec polní Straka obecná Hrdlička divoká Kos černý Skokan štíhlý Skokan skřehotavý 14

15 Bezobratlí Aeschna cyanea Araneus diadematus Arion rufus Coccinella septempunctata Cordulia aenea Culex pipiens Ephemera vulgata Gerris sp. Helix pomatia Iulus sp. Lasius niger Lestes sponsa Lumbricus terrestris Lycaenidae gen.sp. Notonecta glauca Pentatoma rufipes Pyrrhocoris apterus Simulium equinum Somatochlora metallica Sympetrum sanguineum Šídlo modré Křižák obecný Plzák lesní Slunéčko sedmitečné Lesklice měděná Komár písklavý Jepice obecná Bruslařka sp. Hlemýžď zahradní Mnohonožka sp. Mravenec obecný Šídlatka páskovaná Žížala obecná Modráskovití Znakoplavka obecná Kněžice rudonohá Ruměnice pospolná Muchnička koňská Lesklice zelenavá Vážka rudá 15

16 6.3 Výskyt zvláště chráněných druhů Mezi rostlinnými druhy nebyly nalezeny žádné druhy, spadající do kategorie ochrany dle Vyhlášky MŽP 395/1992 Sb. Mezi živočišnými druhy byly nalezeny tyto druhy, spadající do kategorie ochrany dle Vyhlášky MŽP 395/1992 Sb. - Rana dalmatina Skokan štíhlý, silně ohrožený - Pelophylax ridibundus Skokan skřehotavý, kriticky ohrožený - Bombus hortorum Čmelák zahradní, ohrožený - Formica Mravenec, ohrožený 6.4 Shrnutí biologického průzkumu Obě lokality Dlouhé a Kulaté jezero jsou příkladem zazemněných tůní, v nichž dochází k postupnému úbytku vlhkomilných rostlin a živočichů, vázaných na vodní biotopy. Na lokalitách převládají spíše lesní druhy, které se vyskytují v okolním lesním porostu. Na lokalitách byly nalezeny snůšky chráněných obojživelníků skokana štíhlého a skokana skřehotavého. Vzhledem k tomu, že se v okolí vyskytují další menší vodní plochy, k nimž jsou tyto druhy schopny migrovat, jsou Kulaté a Dlouhé jezero pro tyto druhy velmi důležité. Pro udržení a další rozvoj biodiverzity doporučuji následovat opatření, uvedená v kapitole 7. 7 Doporučení Obě lokality Dlouhé a Kulaté jezero mají velký potenciál k rozvoji vlhkomilných a vodních společenstev. Tento potenciál je značně omezen jejich postupným zazemňováním a uplatňováním běžných lesních druhů rostlin. Zároveň se v okolí vyskytují i další menší vodní plochy. Z uvedených důvodů by bylo prospěšné na těchto plochách obnovit vodní hladinu vytvořením tůní, nebo malých vodních nádrží. Tím by se podpořil rozvoj vlhkomilných druhů i zde se vyskytujících ohrožených druhů skokanů. Zároveň se vytvoří síť vodních biotopů, mezi nimiž mohou uvedené druhy migrovat a vytvořit tak pestrou ekologickou síť. Záměr revitalizace tůní je prospěšný i z krajinotvorného hlediska a zlepšení vodního režimu v lokalitě a lze předpokládat i zvýšení biodiverzity v území. 16

17 V případě revitalizace tůní doporučuji následovat tato opatření: - Terén dna nádrže upravit tak, aby i při poklesu hladiny byly v nádrži zachovány mělčiny potřebné pro úspěšný vývoj larev obojživelníků. Na mělčinách se spíše vytvoří potravní nabídka pro larvy obojživelníků, v litorální vegetaci se larvy snáze ukrývají před predátory (vodní hmyz, ryby, užovka obojková, ptáci) a mírnější sklon břehů usnadňuje metamorfujícím jedincům výstup z vody na souš. - Bezprostřední okolí nádrže zbavit náletových dřevin, aby hladina byla zastíněna co nejméně. - Z hlediska záměru revitalizace vodní nádrže není zapotřebí s ohledem na vegetaci dbát zvýšené opatrnosti při realizaci. Dá se naopak očekávat, že revitalizace zvýší diverzitu cévnatých rostlin a sníží pokryvnost ruderálních druhů (např. Urtica dioica, Galium aparine, Chaerophyllum temulum, Anthriscus sylvestris) na úkor vodních a vlhkomilných rostlin, které mohou vytvořit přirozený charakter vegetace okrajů vodních toků či nádrží. Zvýší se i stanovištní diverzita od stanovišť trvale zamokřených až po místa výsušná na jižně orientovaných stráňkách na okrajích nádrže, což pravděpodobně povede k většímu rozrůznění vegetačního pokryvu. - Přítomnost vodní plochy bude naopak velice prospěšná pro zvýšení diverzity hmyzu na této lokalitě. Důležitým faktorem udržení vysoké diverzity vodního hmyzu bude nepřítomnost ryb. Po realizaci plánovaného opatření lze v blízké době očekávat kolonizaci hmyzem vázaného na vodní plochu; např. vážky, šídla, různé vodní ploštice a brouci. 17

18 8 Fotodokumentace Kulaté jezero v jarních měsících, kdy je zde otevřená vodní hladina Významná část plochy Kulatého jezera je porostlá rákosem 18

19 Na hrázi Kulatého jezera se nacházejí vzrostlé duby a náletové dřeviny V letních měsících je Kulaté jezero téměř bez vody 19

20 Vegetace Kulatého jezera postupně přebírá druhy lesních společenstev Přírodovědný průzkum Dlouhé jezero má charakter lesního prameniště 20

21 Samotná plocha Dlouhého jezera není kvůli hustým křovinám dobře prostupná 21

22 Na některých místech jsou stále pěkně zachovaná mokřadní společnestva Přírodovědný průzkum Také Dlouhé jezero postupně zarůstá dřevinami a zazemňuje se 22

23 ZNALECKÁ DOLOŽKA Znalecký posudek jsem vypracoval jako znalec jmenovaný rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne pod čj. spr. 332/2002 z oboru ochrana přírody, specializace ekologická rizika a škody na životním prostředí. Posudek byl vypracován v 1 (jednom) originále. Byla vytvořena 1 (jedna) elektronická kopie. Znalecký posudek obsahuje 23 stran. Znalecký úkon jsem zpracoval pod pořadovým číslem 110 znaleckého deníku. 8. srpna 2017 Mgr. Luboš Motl soudní znalec 23