Amur bílý celoroční lov 50 cm. pásmo:

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Amur bílý celoroční lov 50 cm. pásmo:"

Transkript

1 Amur bílý celoroční lov 50 cm Latinský název: Ctenopharyngodon idella průměrná délka: cm věk: let pohlavní dospělost: 3-11 let Kaprovitá ryba, pochází z čínských řek a z řeky Amuru; odtud před lety dovezena a aklimatizována do rybníků v okolí Moskvy a později i k nám. Je býložravý a velmi rychle roste. Amur bílý by se dal stručně popsat jako velká ryba tvarem těla podobná tloušti, ale zbarvená jako kapr. Má širokou hlavu s nízko postavenýma očima a zvláštními ústy, která mají střední postavení a silné kožnaté pysky. Ploutve jsou dobře vyvinuté, jejich tvar a rozmístění nápadně připomíná jelece tlouště, ale naprosto tu chybí jakýkoli náznak červené barvy. Šupiny jsou veliké a lehce nazlátlé. V čistých vodách s rostoucím věkem ryby postupně tmavnou. V rybnících je možno jej přikrmovat jetelem, vojtěškou a jinými hospodářskými plodinami. V našich teplejších oblastech místy chován v rybnících. Z rybníků unikl do tekoucích vod. Do ČR dovezen v 60. letech 20. století ze SSSR. V teplém období se zdržuje při hladině v mělkých prohřátých porosty zarostlých zátokách, kde pro něj bývá dostatek rostlinné potravy. S blížící se zimním obdobím, se stahuje do hlubších vod, kde s ostatními kaprovitými rybami přezimuje. Kříží se s tolstolobcem pestrým. Průměrná váha lovených ryb se pohybuje mezi 2 4 kg. Na závěr je třeba zmínit pověstné chování větších kusů po zaseknutí na udici i metrová ryba se často nechá poměrně snadno přitáhnout do blízkosti břehu, kde pak náhle prudce vyrazí na volnou vodu a překvapený rybář má obvykle plné ruce práce, aby o ni v této chvíli nepřišel. Toto chování nemusí být pravidlem. Řada ryb bojuje naplno už od záseku. Amur je pro svou bojovnost oblíben milovníky sportovního rybolovu. Autor Karel Litoš Podklady poskytl internet a odborná literatura

2 Bolen dravý Hájen od Minimální lovná délka: 40 cm Latinský název: Aspius aspius průměrná délka: cm věk: okolo 15 let pohlavní dospělost: 3-5 rok Tělo je štíhlé, protáhlé, hřbetní linie téměř rovná. Koncová ústa jsou hluboce rozeklaná, koutky sahají až po úroveň velkého oka. Na konci spodní čelisti je výběžek, zapadající do příslušné vyhloubeniny v horní čelisti. Dolní čelist je o něco delší než horní. Na spodní straně těla je za břišními ploutvemi kýl pokrytý šupinami. Ve hřbetní ploutvi jsou 3 tvrdé a 8 9 měkkých paprsků v řitní ploutvi 3 tvrdé a měkkých paprsků. V postranní čáře je šupin, nad ní 11 12, pod ni 5 6 šupin. Žaberních tyčinek je okolo deseti. Požerákové zuby jsou dvouřadé, hladké, hákovité ( nebo ). Tře se poměrně časně při teplotě vody 5 1O C v mírně proudivých úsecích na čisté písčité či štěrkovité dno. Větší samice mají až žlutavých jiker o průměru I přes 2 mm. V mládí, býložravá - hmyzožravá v dospělosti loví převážně malé rybky. Dravá ryba dolních toků řek a větších údolních nádrží. Živí se rybami i jinými drobnějšími obratlovci. V některých velkých vodách, např. v údolních nadržích, patří k velmi hojným a důležitým dravým rybám. Loví hlavně v povrchových vrstvách vody. Dorůstá poměrně velkých rozměrů a je známý svým aktivním způsobem lovu v horní části vodního sloupce. Přes svůj razantní způsob lovu je bolen velmi opatrný a opakované úlovky této ryby jsou výsadou zkušenějších rybářů. Často se zdržuje ve vodě naplavených nebo uměle člověkem vytvořených překážek, mostní pilíře atd. S blížící se zimním obdobím, se stahuje do hlubších vod, kde s ostatními kaprovitými rybami přezimuje.

3 Candát obecný (dravý) Hájen od Minimální lovná délka: 45 cm Latinský název: Sander lucioperca řád: Ostnoploutví čeleď: Okounovití průměrná délka: cm věk: okolo 15 let pohlavní dospělost: 3-5 rok Poznat candáta není těžké, je to ryba natolik typická, že případná záměna je možná jen s příbuzným candátem východním žijícím u nás jen na jižní Moravě. Typickým znakem candáta je dlouhé protáhlé tělo s drobnými drsnými šupinami vybavené dvojicí hřbetních ploutví. Základní barva je šedá s nádechem žlutavých a zelenavých tónů s tmavým hřbetem a bílým břichem. Na bocích je několik tmavších svislých pruhů, které se s rostoucí velikostí ryby postupně vytrácejí. Oči candáta jsou přizpůsobeny k životu ve špatných světelných podmínkách a obsahují vysoce odrazivou vrstvu, díky níž budí dojem, jakoby vyzařovaly světlo. Břišní ploutve jsou posunuty hned za úroveň prsních, což candátovi umožňuje nenápadný kradmý pohyb těsně nade dnem. V tlamě candáta obecného najdeme mezi ozubením několik výrazných zubů označovaných jako psí zuby. Jejich přítomnost odlišuje tento druh od candáta východního. Druhým znakem dovolujícím tyto druhy rozlišit je ošupení hlavové části těla. U candáta obecného najdeme šupiny jen v nejhořejší části skřelové kosti, u východního zasahují až do okolí oka. Jednorázové tření zpravidla probíhá v dubnu až červnu na mělčinách s čistým písčitým nebo mírně zarostlým dnem. Samec tam vyčistí část dna nebo porostu od jemných nánosů a po výtěru hlídá a očišťuje jikry až do vylíhnutí. Je přitom agresivní, útočí na kolem plující ryby a neváhá napadnout jakéhokoli narušitele prostoru hnízda včetně člověka. Toto chování je někdy zdrojem paniky a různých novinářských perliček anebo je naopak využíváno pytláky pro nezákonný lov starostlivých candátích otců. Pokud se však člověk delší dobu dívá na starostlivého nervózního candáta střežícího svůj poklad, vyrážejícího za rybami, které se přiblížily příliš blízko a rychle se vracejícího ve strachu, aby se snad nevzdálil příliš, působí jeho chování spíš sympaticky až dojemně. Množství jiker je u candáta poměrně vysoké, běžně je to od do kusů a u jikernaček nad 10 kg jistě může překročit i jeden milión. Žije dosti hojně při dně v hlubších úsecích řek s nezabahněným dnem. Vysazován do rybníků, řek i přehradních nádrží. Osidluje střední a dolní úseky řek i stojaté vody. Zdržuje se ve volné vodě (dále od břehu) a v hlubších partiích. Významně se uplatňuje při regulaci plevelných ryb (nekonkuruje si se štikou). Je hospodářsky i sportovně velmi ceněnou rybou. Průměrná váha lovených ryb je mezi 1,5-2,5 kg. Doba rozmnožování: duben-červen. Samci chrání své jikry, až do rozplavání plůdku. O candátech se traduje, že je to ryba velmi náchylná na zacházení a že po vylovení na udici stejně zahyne. Je to pravda i není to pravda. Candát je velmi choulostivá ryba, trpící zdlouhavým pobytem na suchu. Pokud to jde, 2-3 minuty jsou limitní. Hodně candátů hyne díky spolknuté nástraze s dvoj-trojháčkem. O včasném záseku, správné montáži toho bylo již napsáno mnoho, není tudíž problém toto používat v praxi. Není nic hezčího, než když vámi puštěný candát ladně odplave.

4 Candát východní Hájen od Minimální lovná délka: 45 cm Latinský název: Sander volgensis řád: Ostnoploutví čeleď: Okounovití průměrná délka: cm věk: okolo 10 let pohlavní dospělost: 3-5 rok Menší druh okounovité dravé ryby velmi připomínající candáta obecného. Je to tedy ryba spíše ve velikostní kategorii okouna a navíc štíhlejší. Od candáta obecného ho odlišuje několik dalších znaků nemá pověstné psí zuby, tlama je menší, šupiny na hlavě najdeme i v blízkosti oka, tmavé pruhy jsou výrazněji vytvořeny a setkáme se s nimi i u starších jedinců. Dvě hřbetní ploutve, první ostnité ploutve šedé až bělavé barvy v tlamě jen drobné zuby šupiny až na lících kolem oka. U nás kdysi býval velmi vzácný nebo se v některých obdobích ani nevyskytoval, ale postupně se bez výraznějšího přispění člověka začal objevovat ve větším počtu. Hojněji se vyskytuje až od začátku 90. let 20. století (literatura uvádí první oficiální nálezy z dolní Dyje v letech ) a není zákonem nijak chráněn, takže je v místě výskytu běžně loven sportovními rybáři. Výtěr probíhá v březnu - dubnu. Vytírá se na dně do připravených hnízd. Samec do vykulení jikry hlídá.

5 Cejn perleťový celoročně hájen Latinský název: Abramis sapa průměrná délka: cm věk: okolo 10 let pohlavní dospělost: 4-5. rok Má velmi dlouhou řitní ploutev a poměrně velké oči. Ústa jsou spodní. Spodní lalok ocasní ploutve je výrazně protáhlý. Hřbet bývá zbarvený tmavomodře až zeleně, boky jsou stříbřité párové ploutve šedé, na koncích tmavé. Žije pouze v přítocích Dunaje, kde patří mezi hojné druhy ryb lovené na udici. Tření probíhá v období od dubna do května. V tomto období cejni táhnou proti proudu řek. Třou se nejčastěji na vodní rostliny. Jedna samice může běžně naklást jiker. Pro odlišení od cejna siného se stačí podívat na polohu úst, cejn siný má ústa namířená mírně vzhůru, zatímco cejn perleťový má spodní ústa velmi podobná ústům cejna velkého. Dobře viditelným znakem je hrubost ošupení, která je podobná jako u cejna velkého, zatímco cejn siný má šupiny podstatně jemnější.

6 Cejn siný celoroční lov 0 cm Latinský název: Abramis ballerus průměrná délka: cm věk: okolo 10 let pohlavní dospělost: 4-5. rok Z našich cejnů má nejštíhlejší tělo, z boků nápadně stlačené. Řitní ploutev je velmi dlouhá. Hlava je zakončena ústy mírně obrácenými nahoru.ve hřbetní ploutvi jsou 3 tvrdé a 8 9 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3 tvrdé a měkkých paprsků. V postranní čáře je šupin, nad ní 13 20,pod ní 7 11 šupin. Žaberních tyčinek je 30 39, požerákové zuby jsou jednořadé (5 5). Hlavní potravou je živočišný plankton, hlavně perloočky. V Čechách a na Moravě vzácný, na Slovensku místy hojný, tvoří podstatnou část úlovku cejnů z dunajských ramen. Každý, kdo si oblíbil lov cejnů, by si měl aspoň jednou zkusit ulovit i tento druh. Potravu přijímá pouze ve dne. Živí se hlavně planktonem, příležitostně také bentosem a částmi rostlin. Tření probíhá v období od dubna do května. Třou se nejčastěji na potopené kmeny a větvě stromů, vzácněji na rostlinstvo či kamení. Jedna samice může běžně naklást jiker.

7 Cejn velký celoroční lov 0 cm Latinský název: Abramis brama průměrná délka: okolo 30 cm věk: let pohlavní dospělost: 4-5. rok Vysoké, ze stran zploštělé tělo je pokryto drobnějšími, méně lesklými šupinami. Ploutve jsou tmavé, dlouhé a špičaté. Hřbet je zbarven až do černa, boky šedožluté až zlatavé, břicho je světlé, ústa spodní a vysunovatelná. Dosahuje délky vzácně až 95 cm a hmotnosti 10 kg. Živí se potravou dna. Patří k nejběžnějším rybám našich vod. V tekoucích vodách se cejn velký, často nazývaný lopaťák, vyskytuje samozřejmě v cejnovém pásmu, ale i ve vodách mnohem proudnějších. Tření probíhá bouřlivě v období od poloviny dubna do června, vždy v závislosti na teplotě vody, která musí být vyšší než 12 C. Ryby se shromažďují v zarostlých mělčinách, kde samice kladou na vodní rostliny asi 1,5 mm velké žluté jikry. Jediná samice muže může naklást až jiker. Velmi často se kříži s jinými druhy kaprovitých ryb, jako například s ploticí, perlínem nebo cejnkem malým.

8 Cejnek malý celoroční lov 0 cm Latinský název: Abramis bjoerkna průměrná délka: cm věk: let pohlavní dospělost: 4-5. rok Tělo je vysoké, zploštělé, hlava poměrně malá, oči velké, ústa se spodním postavením. Malá hlava s velikýma očima, které mohou opalizovat. Za břišními ploutvemi je kýl bez šupin. Na přední části hřbetu je rýha nekrytá šupinami. Ve hřbetní ploutvi 3 tvrdé a 7 9 měkkých paprsků, v řitní ploutvi vždy 3 tvrdé a měkkých paprsků. V postranní čáře šupin, převážně Žaberních tyčinek je 14 21, požerákové zuby jsou hladké, dvouřadé ( , nebo ). Kříženec cejnka s cejnem velkým má v řitní ploutvi 3 tvrdé a měkkých paprsků, v postranní čáře šupin, žaberních tyčinek 20 28, požerákové zuby jsou obyčejně dvouřadé kříženec cejnka s podouství má za hřbetní ploutví vytvořený kýl, požerákové zuby mohou být jedno či dvouřadé. Při srovnání s ostatními cejny kratší řitní ploutev. Základny párových ploutví jsou červenavé. Žije v nížinných, pomalu tekoucích řekách, říčních ramenech a jezerech; místy patří mezi nejhojnější ryby. Tření probíhá v období od května do června. Samice klade jikry na zatopené pobřežní rostliny. Plodnost cejnka se pohybuje v rozmezí jiker na samici. Často se kříží s ostatními druhy cejnů, ploticemi nebo s perlíny.

9 Drsek menší celoročně hájen Latinský název: Zingel streber řád: Ostnoploutví čeleď: Okounovití průměrná délka: cm věk: okolo 5-ti let pohlavní dospělost: 2-3 rokem. Tělo je vřetenovité, výrazněji nižší než u drska velkého. Také kořen ocasu má delší a štíhlejší. Šupiny jsou na pohmat drsné. V přední hřbetní ploutvi jsou jen tvrdé paprsky a bývá jich 7 9, v zadní hřbetní ploutvi 1 3 tvrdé a měkkých, v řitní ploutvi 1 tvrdý a měkkých paprsků. V postranní čáře je šupin, nad ní 4 5, pod ní šupin. Přední část břicha není pokryta šupinami. Základní zbarvení je Žlutohnědé nebo šedohnědé, břišní část vždy světlejší. Černé skvrny na těle chybějí, je však přítomno 4-5 příčných, poměrně širokých tmavě hnědých pruhů. V době tření nabývá zbarvení těla kovového lesku. Vzhledem připomínající candátka, břicho bez šupin. Tře se dávkovaně v jarním období na kameny v proudící vodě. Klade kolem 3000 jiker. Drsek menší je po úhořovi druhým kandidátem na titul naší nejhubenější ryby. Málokdo to ale mohl na vlastní oči ověřit.

10 Drsek větší celoročně hájen Latinský název: Zingel zingel, Linnaeus řád: Ostnoploutví čeleď: Okounovití průměrná délka: cm věk: okolo 11-ti let pohlavní dospělost: 2-3 rokem. Tělo je protáhlé, spíše nižší, vřetenovité. Hlava je poměrně velká,shora výrazně zploštělá a zčásti pokrytá šupinami. Ústa polospodní. Na hřbetě jsou dvě ploutve. Šupiny jsou na omak drsné, přední část břicha je pokryta šupinami. V první hřbetní ploutvi je paprsků, ve druhé 1 tvrdý a měkkých, v řitní ploutvi 1 2 tvrdé a měkkých paprsků. V postranní čáře šupin, nad ní 7 9, pod ní šupin. Žaberních tyčinek je Základní zbarvení je žlutošedé, ve hřbetní části s nahnědlým odstínem. Břicho světlejší až bělavě žluté. Po celém těle jsou rozptýleny malé tmavé skvrny. Na bocích jsou čtyři příčné pruhy, které však mohou být i nezřetelné. Šupiny na hlavě jsou pouze na její horní části. Oko je žluté. Hřbetní ploutve jsou oddělené. Na našem území žije kromě vlastního toku Dunaje vzácně v dolním toku Moravy až po Hodonín a v Dyji po Břeclav, dále v dolním toku Váhu, Hronu a lperu. Na východním Slovensku se vyskytuje v Tise a v dolních úsecích Bodrogu, Latorice, Laborce a Uhu. Jeho početnost je nízká a výskyt pouze pomístní. Žije v proudech dolních toků řek, živí se bezobratlými i drobnými rybkami v dospělosti žere rybí potěr (i vlastní-kanibalismus). Jeho biologie je málo známá, stejně jako u jeho příbuzných až k břišním ploutvím nepravidelné hnědé skvrny. Barva boků je pískově žlutá s tmavými skvrnami. Má zakrnělý plynový měchýř a tak neumí plavat, po dně se pohybuje drobnými poskoky nebo se dokonce postrkuje ploutvemi, podobně jako Vranka obecná. Jeho ocasní násadec je velmi dlouhý a štíhlý. Dorůstá délky až 50cm, hmotnosti 1,3kg. Tře se v březnu až květnu, má až jiker které mají žlutou barvu. V době tření mají třecí vyrážku, samci výraznější, kromě toho mají také delší prsní a břišní ploutve. Vytírá se v proudu na kamenité nebo štěrkovité dno.

11 Hlavatka obecná (podunajská) Hájena od Minimální lovná délka: 65 cm Latinský název: Hucho hucho řád: Bezostní čeleď: Lososovití průměrná délka: cm věk: 30 let pohlavní dospělost: 3-4rokem. Poznat hlavatku není příliš obtížné. Potíže mohou nastat jen u jedinců menší velikosti, kde dochází k záměně s pstruhem duhovým po pravdě řečeno, záměny se dopouštějí lidé buď z velmi hrubé neznalosti anebo často i záměrně. Tělo hlavatky je protáhlé, oproti duhákovi skoro vždy znatelně štíhlejší, narůžověle až hnědočerveně zbarvené s červenavou ocasní ploutví, která je na rozdíl od pstruha duhového vždy bez teček. Tuková ploutvička je velká načervenalá a rovněž bez teček jen u některých populací (např. z řeky Oravy) se tečky na tukové ploutvičce vyskytují. Jinak jsou tmavé tečky pouze na hlavě a na bocích. Jsou méně výrazné než u pstruha duhového, často mají tvar křížků a není jich tolik. Hlavatce chybí růžový pruh na boku, zato má někdy načervenalou zadní část těla včetně ocasní ploutve. Zvláště patrné je to u větších kusů. Hlava je velká a protáhlá s prostornou tlamou proporcionálně větší než u pstruhů. Podobně jako u jiných lososovitých ryb se na bocích mladých hlavatek vyskytují namodralé proužky, které obvykle zmizí ve druhém roce života. Potrava: V mládí drobní vodní živočichové, v dospělosti loví ryby. Doba rozmnožování: duben. V našich podmínkách se rozmnožuje uměle.

12 Hořavka duhová celoročně hájena Latinský název: Rhodeus amarus průměrná délka: 5-8 cm věk: 5 let pohlavní dospělost: 1. rok Tělo je poměrně vysoké, řitní ploutev začíná přeci svislou čárou vedenou od zadního konce báze hřbetní ploutve. Postranní čára je neúplná nemá více než 8 šupin (obvykle je perforováno 4 6 šupin). Ve hřbetní ploutvi jsou 2 4 tvrdé a 7 11 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 2 4 tvrdé a 8 10 měkkých paprsků, příčných řad šupin podél těla je Žaberních tyčinek 9 13, požerákové zuby jsou hladké, jednořadé (5 5). V ČR žije poddruh hořavka duhová západní Rhodeus sericeus amarus. Hřbet je šedavě zelený, boky a břicho stříbřitě bílé. Podél boků těla se táhne modře zelený pruh, který se v zadní části těla rozšiřuje. V době tření se barvy samců ještě více zvýrazní, ruh září tyrkysově modrou barvou a je obklopen růžovým zbarvením. Navíc se na rypci a nad očima samců objeví bělavé hrbolky připomínající třecí vyrážku. Samice jsou barevně poněkud skromnější, ale zato se u nich v období výtěru objeví dlouhé kladélko potřebné k dopravení jiker dovnitř těla mlžů. Kladélko může být dlouhý jako tělo ryby a mezi našimi druhy jde o naprosto unikátní znak. Navíc se na rypci a nad očima samců objeví bělavé hrbolky připomínající třecí vyrážku. Ploutve hořavky jsou výrazně vyvinuty. Zvláště hřbetní ploutev je dlouhá i vysoká a je vyklenutá do oblouku. Vyskytuje se ve stojatých a mírně proudících vodách téměř v celé Evropě, kromě Skandinávie a Finska. Její výskyt je podmíněn výskytem mlžů, proto je velmi ohrožována znečišťováním životního prostředí. Hořavka se živí rostlinným i živočišným planktonem, drobnými živočichy a částmi rostlin. Potravu přijímá i v zimě. Pokud se podaří hořavku ulovit, například při čeřínkování, není problém ji odlišit od ostatních druhů kaprovitých ryb nebo jejich potěru. Hořavka sice není mimořádně vzácným druhem, ale počet lokalit jejího výskytu pomalu klesá. Limitující je pro její výskyt dostatek vhodných vod s početným zastoupením mlžů jako je škeble rybničná nebo velevrubi. Proto byla v Červeném seznamu zařazena mezi druhy patřící do kategorie ohrožený. Podle vyhlášky 395/1992 Sb., která je z hlediska zákonné ochrany druhu směrodatná, však chráněna není.

13 Hrouzek Kesslerův celoročně hájen Latinský název: Romanogobio kesslerii průměrná délka: 8-11 cm věk: 5 let pohlavní dospělost: 2-3 rok Podobný hrouzku obecnému, ale menší a štíhlejší vousky dosáhnou na úroveň zadního okraje oka hrdlo je holé bez šupin prsní ploutve dosahují téměř k základně ploutví břišních skvrny na ocasní ploutvi vytvářejí dvojitou čáru. Jako druh dunajského povodí u nás žije pouze na východní Moravě. Vyskytuje se v Bečvě na dolních zhruba 40 km jejího toku a v posledních letech byl jeho výskyt zaznamenán i v Moravě v asi desetikilometrovém úseku nedaleko soutoku s Bečvou. Hojnější je na Slovensku, kde se místy vyskytoval celkem běžně, ale dnes jeho stavy klesají. Stejně jako hrouzek obecný je typickou rybou dna. Obývá pouze čisté tekoucí vody a na rozdíl od výše uvedeného příbuzného druhu nepreferuje písčité, ale kamenité (oblázkové) dno. Tvoří malá hejnka a živí se především drobnými organismy, které vyhledává mezi kameny. Údaje o růstu i stáří nejsou dostupné, lze předpokládat určitou analogii s hrouzkem obecným. Znamenalo by to maximální věk do 5 let, možná i méně a ještě pomalejší růst než má jeho větší a hojnější příbuzný. Rozmnožuje se od dubna do června. Samice kladou jikry na mělčiny v silném proudu. Jako vzácný a zranitelný druh vyskytující se na omezeném počtu lokalit, je jak v textu vyhlášky 395/1992 Sb., tak i v Červeném seznamu ryb a mihulí ČR veden v kategorii kriticky ohrožený.

14 Hrouzek obecný celoroční lov 0 cm Latinský název: Gobio gobio průměrná délka: 8-14 cm věk: 6 let pohlavní dospělost: 2-3 rok Tělo je vřetenovité, s úzkým a protaženým ocasním násadcem. Velká, vysunovatelná ústa jsou spodního postavení s párem vousků, které mohou, ale I nemusí sahat až k oku. Ve hřbetní ploutvi jsou 3 tvrdé a 7 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 2 3 tvrdé a 6 7 měkkých, v postranní čáře je šupin, nad ní 5 6, pod ní 3 4 šupiny. Požerákové zuby jsou dvouřadé,v postavení , , nebo Hrdlo je často holé, bez šupin, pouze u některých jedinců je podél střední linie řídce pokryté šupinami. Hřbet je hnědý až hnědozelený, boky světlejší, žlutavé, s 6 12 velkými tmavými skvrnami, umístěnými za sebou v podélné linii. Skvrnitá bývá i vrchní část hlavy. Břicho je světlejší, někdy bělavě namodralé. Hřbetní, prsní a ocasní ploutve jsou šedožluté a mají příčné pruhy složené z malých černých skvrn. V ocasní ploutvi tvoří tyto skvrny obvykle tři, někdy i více nepravidelných pruhů. Hrouzek obecný je typickou rybou proudnějších úseků našich řek od lipanového pásma až do nížin. Může se vyskytovat i v čistých stojatých vodách, zvláště je-li uspokojen jeho požadavek na čisté písčité dno. Běžně se vyskytuje i na velmi mělkých místech nebo v nepatrné vzdálenosti od břehu. Žije u dna, kde si i hledá potravu. Pokud pomineme druhy patřící do stejného rodu (hrouzek běloploutvý, dlouhovousý a Kesslerův) vzácně se vyskytující na východě naší republiky, pak není v našich vodách žádný podobný druh, s nímž bychom mohli hrouzka zaměnit. Potravu hrouzka tvoří z velké části larvy chrostíků, jepic a pakomárů, místy i plankton (perloočky), detrit a omezený podíl rostlinné složky. Při hledání potravy jsou hrouzci velmi shánčliví, systematicky prohledávají dno a víří písek pohyby tlamky. K výtěru dochází v průběhu května až června v několika etapách (porcionální výtěr) na písčité dno. Ryby se před výtěrem shlukují do hejn. Celkový počet jiker od jedné samice kolísá v rozmezí zhruba jiker. Celkově se o hrouzkovi dá říci, že je u nás zejména v tekoucích vodách významným a nezastupitelným druhem využívajícím produkci nejmělčích úseků a poskytujícím potravu mnoha dalším druhům organismů včetně dravých ryb.

15 Jelec jesen Hájen od Minimální lovná délka: 25 cm Na revírech ČRS Územního svazu města Prahy Začínajícím trojčíslím mimopstruhové pásmo pstruhové pásmo Je celoročně hájen. Latinský název: Leuciscus idus průměrná délka: cm věk: 10 let pohlavní dospělost: 3-4. rok Jesen se dost podobá jelci tloušti, ale jeho tělo je daleko vyšší. Svým tvarem spíše připomíná tělo plotice. Dalším výrazným rozdílem mezi oběma druhy je ošupení. Šupiny jesena jsou ve srovnání s tlouštěm drobnější. Tělo má jesen protáhlé, ze stran zploštělé. Boky jsou zbarveny stříbřitě, malé oči jsou žluté a ploutve načervenalé. Ústa jsou malá, i když větší v porovnání s většinou kaprovitých ryb. Ozdobné verze pro chov v zahradních a parkových jezírkách mohou být různě zabarveny od zlatava až do tmavá či strakata. Tře se v dubnu a květnu, výtěr je pravděpodobně dávkovitý (v těle samic byly zjištěny jikry v různém stupni vývoje). K výtěru si vybírá mělčí proudy, jikry klade na voní rostlinstvo nebo na kameny. Samcům se tvoří lehká třecí vyrážka zejména v přední části těla. Počet jiker se pohybuje podle velikosti samice mezi a , výjimečně dosahuje až Jelec jesen je rybou plachou a zdržuje se v hejnech. Patří mezi všežravce, potravu mu tvoří plankton, hmyz, měkkýši, kousky rostlin, ale i plůdkem ryb, větší jedinci i menšími rybkami. U nás dorůstá délky 30 40cm a váhy do 1kg, úlovky nad 50cm bývají již spíše vyjímečné. Dříve býval loven ve větším počtu a na některých revírech se pohyboval na předních příčkách ve výkazech evidujících množství vykázaných úlovků. V současnosti je jesen podle vyhlášky 395/1992 Sb. stále veden jako chráněný druh v kategorii "ohrožený" a pokud není jeho lov na daném revíru ošetřen výjimkou, musí být po ulovení šetrně vrácen vodě.

16 Jelec proudník celoroční lov 0 cm Latinský název: Leuciscus leuciscus průměrná délka: cm věk: 13 let pohlavní dospělost: 2-3 rok Celková stavba jeho těla je ve srovnání s jelcem tlouštěm mnohem jemnější. Tělo má nižší, protáhlé, ze stran zploštělé. Malá hlava s výrazným okem je poněkud zašpičatělá, koncová ústa jsou situována mírně směrem dolů. Ve hřbetní ploutvi jsou 3 tvrdé a 7-8 měkkých paprsků. Řitní ploutev je zřetelně vykrojená a má 3 tvrdé a 7-9 měkkých paprsků. Hřbet je šedomodrý, boky světlé a břicho bílé. Párové ploutve jsou nažloutlé, řitní je načervenalá. V postranní čáře bývá šupin, nad ní 7-9, pod ní 4-5 šupin. Požerákové zuby jsou dvouřadé. Žaberních tyčinek je 6-9. Jelec proudník je typickým obyvatelem proudivých úseků tekoucích vod, se značnými nároky na čistotu vody. Jeho potravu tvoří téměř výlučně larvy vodního hmyzu (chrostíci, pakomáři, muchničky, jepice aj.), sbírá i suchozemský hmyz spadlý na vodní hladinu. V menší míře se v jeho potravě vyskytují i úlomky rostlin a řasy. Roste velmi pomalu a mezi samci a samicemi není v růstu podstatných rozdílů hmotnosti 0,2-0,5 kg je však velmi vzácný. Vytírá se jednorázově v dubnu nebo květnu na písčité či štěrkovité dno, popřípadě na kořínky a vodní rostliny. Samice klade až lepkavých jiker ve velmi proudné vodě. Samci mají v době tření vyrážku, která se objevuje i na párových ploutvích. Vyskytuje na celém území v čistých tocích, v úsecích parmového a lipanového pásma a také v některých údolních nádržích. I když je v našich vodách poměrně běžný, není obecně rozšířeným druhem. Pouze v některých místech je hojný, většinou však je proudník málo početný.

17 Jelec tloušť Hájen od Minimální lovná délka: 25 cm Latinský název: Leuciscus cephalus průměrná délka: cm věk: 20 let pohlavní dospělost: 3 rok Válcovité tělo velká kulatá ústa velké šupiny s černým síťováním zakulacené ploutve řitní ploutev spolu s břišními má červenou barvu ocasní ploutev černá. Tloušťovy smysly jsou více než dokonalé. Přes svůj pověstný zájem o vše poživatelné je neustále ve střehu. Perfektně vidí, je citlivý na hluk na břehu a po vyrušení nadlouho opouští nebezpečné místo. Jeho chuťové buňky patří mezi rybami k nejvýkonnějším, rychle najde i jedinou nástrahu, skvěle reaguje na krmení, ale snadno krmené místo opouští. Potrava tlouště je neuvěřitelně pestrá. Potravu tvoří larvy vodního hmyzu a ostatní vodní bezobratlí, suchozemský hmyz a u větších jedinců i drobnější ryby. Po povodních konzumuje tloušť veškeré uhynulé živočichy unášené proudem od žížal a slimáků až po utopené myši. Potravu drtí silnými požerákovými zuby, které rozdrtí i krunýře raků. Rostlinná složka tlouští potravy je stejně bohatá jako ta živočišná. Zahrnuje řasy, listy rostlin a prakticky veškeré plody napadané do vody. Při rozmnožování se tloušti shlukují do hejn a třou se v mělkých proudech někdy i s hloubkou pouhých 20 cm. Výtěr je porcionální, což znamená, že jikry jsou uvolněny ve více dávkách 2-4. První (obvykle větší) dávka je uvolněna při výtěru během května, další kolo výtěru se odehrává o několik týdnů později v závislosti na podmínkách. Samice klade v průměru asi jiker, maximum u velkých jikernaček bude za hranicí Samcům se v době výtěru tvoří jemná třecí vyrážka.

18 Jeseter malý Hájen od Minimální lovná délka: 30 cm Latinský název: Acipenser ruthenus řád: Jeseteři čeleď: Jeseterovití průměrná délka: cm věk: 15 let pohlavní dospělost: 3-7 rok Zvláštní starobylá ryba s protáhlým tělem, špičatým rypcem, asymetrickou ocasní ploutví a kostěnými štítky na povrchu těla. U nás je původní na dolních tocích řek jižní Moravy. Zbarvení je šedavé, nahnědlé nebo nazelenalé. Hlava přechází v dlouhý špičatý rypec, v jehož spodní části se nacházejí ústa a čtyři vousky. Hřbetní ploutev je posazena až za úroveň břišních ploutví. Na hřbetě má v řadě 11-17, na boku a na břiše kostěných štítků. Ocasní ploutev je nesouměrná. V Česku se vyskytuje velmi vzácně v řece Moravě kam proniká z Dunaje. Živí se drobnými bezobratlými (larvy hmyzu, červi, korýši), vzácně také drobnými rybkami. Potravu většinou sbírá ze dna, ale příležitostně i z vodního sloupce a z hladiny. Tření probíhá zpravidla v květnu. Jeseteři v této době táhnou proti proudu řeky do vyšších partií. Jikry jsou kladeny na štěrkové dno. Plodnost se pohybuje mezi a jikrami na samici. Jeseteři jsou jednou z nejprimitivnějších skupin v současnosti žijících ryb. Jejich tělo nese řadu znaků, se kterými se už u pokročilejších ryb nesetkáme. Především je to chrupavčitá kostra, jejíž osou je nezaškrcovaná struna hřbetní bez vyvinutých těl obratlů. Tu a tam se setkáváme i s jednotlivými náhodnými úlovky po celém území státu, kde byl jeseter vysazen nebo unikl z chovů. Většina takto ulovených jeseterů jsou ale zástupci jiných druhů, nejčastěji se jedná o jesetera sibiřského, který je díky svým rozměrům a relativně snadnému chovu nejběžnějším jeseterem na našem území. Pokud jde o ochranu druhu, jeseter malý má poměrně zvláštní status - podle vyhlášky 395/1992 Sb. není řazen mezi chráněné druhy. V Červeném seznamu ryb a mihulí byl v roce 2000 veden jako nevyhodnocený s odvoláním na nedostatek informací o přírodních populacích. Ve verzi z roku 2005 je už ale zařazen jako druh "kriticky ohrožený". Z pohledu rybářských předpisů se zřejmě předpokládá, že se naši rybáři setkají spíše s rybami vysazenými nebo uniklými z chovů. Snad i proto má běžně stanovenou minimální lovnou délku a dobu hájení. Pro ty, kdo jesetera malého uloví na některé z jihomoravských řek, je na místě připomenout, že čistě z etických důvodů by na těchto vodách měl být jako původní a velice vzácný druh ryby vrácen s maximální šetrností zpět do revíru.

19 Ježdík obecný celoroční lov 0 cm Latinský název: Gymnocephalus cernuus řád: Ostnoploutví čeleď: Okounovití průměrná délka: 8-15 cm věk: 6 let pohlavní dospělost: 2-3 rok Tělo je ze stran zploštělé, hřbetní linie je mírně vyklenutá. Ústa jsou relativně malá. Hřbetní ploutve jsou spojeny v jednu tak, že první ploutev s ostnitými tvrdými paprsky přechází plynule ve druhou, která má pouze měkké paprsky. Ve hřbetní ploutvi je tvrdých a měkkých paprsků, v řitní ploutvi 2 tvrdé a 4-6 měkkých. V postranní čáře je šupin, nad ní 6-7, pod ní šupin. Žaberních tyčinek je Hřbet je šedozelený, boky jsou hnědavé, břišní část je žlutobílá. Na hřbetě a bocích jsou dále rozmístěny početné tmavé skvrny nepravidelného tvaru. Skřele jsou zbarveny namodrale, s kovovým leskem. Na nepárových ploutvích jsou nepravidelně rozmístěny tmavé skvrny. Tření probíhá v období od března do května. Samice klade jikry na kameny i vodní rostlinstvo. Jeho plodnost se pohybuje v rozmezí jiker na samici. V povodí Dunaje žijí další dva příbuzné druhy ježdík žlutý, pronikající občas i na naše území a ježdík dunajský, se kterým se u nás nesetkáme. Na většině našeho území tak nehrozí, že bychom si mohli splést s některým příbuzným druhem. Možná se poněkud podobá okounovi, ale jeho tělo postrádá pruhy a na ploutvích nenajdeme jakoukoli stopu červeného nebo oranžového zbarvení.

20 Ježdík žlutý celoročně hájen Latinský název: Gymnocephalus schraetser řád: Ostnoploutví čeleď: Okounovití průměrná délka: cm věk: 6 let pohlavní dospělost: 2-3 rok Tělo z boků zploštělé, poměrně nižší než u ježdíka obecného. Hlava je nápadně protažena do délky. Ve hřbetní ploutvi je tvrdých a měkkých paprsků, v řitní ploutvi 2 tvrdé a 6 7 měkkých. V postranní čáře je šupin, nad ní 7 9, pod ní šupin. Hřbet je olivově zelený, boky žlutavé až nahnědlé, břicho stříbřitě bílé. Podél boků a hřbetu se táhnou 3 4 tmavé pásy, někdy ve svém průběhu přerušované. Na přední části hřbetní ploutve jsou rozmístěny tmavé oválné skvrny ve 2 3 podélných pruzích. Skřele jsou namodralé s kovovým leskem. Ježdík žlutý má tělo protáhlejší než ježdík obecný. Od řitní části se tělo silně zužuje k ocasní části. Zadní skřelová kost končí zdvojeným trnem. Oči jsou menší, posazené výše. Hřbetní ploutev je delší, s tvrdšími ostnitými paprsky v předním díle. Ocasní ploutev je více vykrojená. Šupiny jsou poměrně menším více vrostlé v kůži a méně slizké než u ježdíka obecného. Tření probíhá v dubnu a květnu, kdy dvouleté až tříleté ryby táhnou do mělčích míst a kladou okolo 4 6 tisíc jiker v pásech na dno, kořeny a potopené větve. Dále je neochraňuje. V době tření je sameček výrazněji zbarven. Mláďata se po vylíhnutí živí drobnou planktonní potravou. Ježdík žlutý je na našem území velmi vzácným druhem, který je loven jen náhodně. Pro svou vzácnost byl zařazen mezi chráněné druhy živočichů a v Červeném seznamu je veden jako kriticky ohrožený druh. V textu vyhlášky 395/1992 Sb. je zařazen pouze do kategorie "ohrožený".

21 Kapr obecný celoroční lov 35 cm Latinský název: Cyprinus carpio průměrná délka: cm věk: 40 let pohlavní dospělost: 3-5 rok Tělo kapra je robustně stavěné. Jde prakticky o největší českou rybu. Jeho tělo je pokryté šupinami. Má krátkou hlavu s ústy směrovanými dolů. Na horním rtu má čtyři fousky. Hlava plynule přechází přes záhyb v hřbet a směřuje dolů až ke hřbetní ploutvi, která je velmi široká. Celkově jsou ploutve kapra obecného mohutné a jejich paprsky jsou silné. Barva ploutví je většinou šedomodrá. Kapr je nedravá ryba, takže v tlamě nemá zuby, ale ani jazyk. Má pouze tzv. požeráky. Na požerákové kosti je pět stoličkových zubů, kterými drtí a dále upravuje potravu. Ta posléze putuje přes hltan do jícnu a odtud do žaludkové části střeva. K rozmnožování kaprů dochází při teplotě vody cca 18 v období jejich pohlavní zralosti, ke které v našich podmínkách dochází kolem 3. až 4. roku jejich života v květnu a červnu. V horkém podnebí (tropy) dochází k pohlavní zralosti již dříve. Kapr obecný ( Cyprinus Carpio ) je nejvýznamnější rybou našeho i evropského rybníkářství, je velmi cennou sportovní rybou mimopstruhových tekoucích vod i nádrží. (U kulturních kaprů jsou známy 4 fenotypy ošupení) Š-šupinatý, L-lysec, Ř-řádkový, H-hladký. Pro ozdobu byli vyšlechtěni kapři zlatě a tříbarevně (koi) zabarvení. Kříží se s oběma karasy, tolstolobikem bílým, tolstolobcem pestrým, línem a amurem bílým. Průměrná váha lovených ryb je okolo 2 kg. V Čechách a na Moravě má chov kapra dlouhou tradici. První zmínky o něm pocházejí z 11. století a největší rozvoj zaznamenalo naše rybníkářství v století, kdy se stalo velmi výnosným oborem podnikání. Založení tisíců nových rybníků v této době změnilo tvář krajiny na mnoha místech našeho státu. Jména největších stavitelů rybníků jako byli Štěpánek Netolický nebo Jakub Krčín, nebyla dodnes zapomenuta.

22 Karas obecný celoroční lov 0 cm Latinský název: Carassius carassius průměrná délka: cm věk: 10 let pohlavní dospělost: 3 rok Základní zbarvení karasa je šedozelené, s nádechem do zlatova, hřbet je tmavý, boky světlejší, břicho zlatožluté. Hřbetní a ocasní ploutve jsou nahnědlé, párové hnědožluté, často načervenalé. Pobřišnice je světlá,pouze u některých populací má jemný nádech do tmavošeda. Tělo je vysoké, kratší, zavalité, hlava malá, skřele vypouklé, na omak drsné, koncová ústa bez vousků. Horní okraj hřbetní a dolní okraj řitní ploutve je vypouklý. Největší (třetí) tvrdý paprsek ve hřbetní ploutvi je ze zadní strany jemně ozubený, asi s třiceti stejně velkými zoubky.ocasní ploutev je mělce vykrojena. Ve hřbetní ploutvi jsou 3 4 tvrdé a měkkých paprsků, v řitní ploutvi 2 3 tvrdé a 5 8 měkkých paprsků, v břišní ploutvi 2 3 tvrdé a 7 8 měkkých paprsků, v prsní ploutvi 1 tvrdý a měkkých paprsků. V postranní Čáře je šupin, nad ní 6 8, pod ní 5 7 šupin. Žaberních tyčinek je 22 23, požerákové zuby jsou jednořadé (4 4).Při nepříznivých potravních podmínkách vytváří nízkotělé a pomalu rostoucí populace, označované jako Carassius carassius morka humiiis Heckel,1840, u nichž bývá postranní čára neúplná, přerušovaná. Karas se kříží s kaprem. Kaprokaras má silně vydutý horní okraj hřbetní ploutve a dolní okraj řitní ploutve, ocasní ploutev je silně vykrojená. Na zadním okraji nejdelšího tvrdého paprsku hřbetní ploutve bývá nad dvacet drobných, stejně velkých zoubků. Žaberní víčko je silně vypouklé, u úst je 1 2 páry slabých a krátkých vousků, které však mohou i chybět. V postranní čáře je šupin, žaberních tyčinek je Požerákové zuby jsou dvou až trojřadé, s různým počtem zubů. Karas obecný je naší původní kaprovitou rybou, která se v mnohém podobá kaprovi. Je to druh obývající teplé stojaté vody často s nedostatkem kyslíku v letním i zimním období. Díky životu v nepříznivých podmínkách je karas nesmírně odolná a životaschopná ryba. Od kapra se pozná nepřítomností vousků a drsností skřelí. Odtud pochází oblíbená finta starých rybníkářů, kteří předvádí, jak dokáží neomylně a poslepu najít jediného karase ve vaně s kapří násadou. Navíc má karas kratší a klenutější hřbetní ploutev než kapr a o poznání menší ústa.

23 Karas stříbřitý (eurasijský) celoroční lov 0 cm Latinský název: Carassius auratus průměrná délka: cm věk: 10 let pohlavní dospělost: 3 rok Tělo je poměrně vysoké, ze stran zploštělé. Horní okraj hřbetní ploutve a dolní okraj řitní ploutve je vypouklý, ocasní ploutev je silně vykrojená. Na zadním okraji nejdelšího (třetího) tvrdého paprsku hřbetní ploutve bývá zoubků, které se směrem ke špičce paprsku zvětšují. Žaberní víčko je silně vypouklé. V postranní čáře je šupin, nad ní 6 8, pod ní 5 7 šupin. Ve hřbetní ploutvi jsou 3 4 tvrdé paprsky a měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3 tvrdé paprsky a 5 6 měkkých paprsků. Žaberních tyčinek je 39 50, požerákové zuby jsou jednořadé (4 4). V našich vodách žije poddruh karas stříbřitý eurasijský, Carassius auratus gibelio (Bloch, 1783). v našich vodách tvoří tento druh tzv. monosexuální populace, ve kterých jsou až na výjimky zastoupeny pouze samice. Karas střibřitý se u nás rozmnožuje tzv. gynogenezí, při které se samice vytírají se samci jiných druhů kaprovitých ryb, přičemž ale nevznikají kříženci, neboť oplození je neúplné a zárodek se vyvíjí v podstatě jen ze samičí buňky. Z takto oplozených jiker se vyvíjejí opět pouze samice karasa stříbřitého, které dospívají ve věku 1 3 roky. Na jednu samici připadá až jiker, které jsou vytírány v květnu až červnu na vodní rostliny, popř. na náhradní podklad. U nás není původním druhem, pronikl k nám v 70. letech z povodí Dunaje a Tisy. Jeho původ je pravděpodobně někde ve východní Evropě. Vyskytuje se po celém našem území. A v dnešní době je rozšířen takřka po celé Evropě. Většinou se vyskytuje v slepých zarostlých ramenech a zátokách řek, v rybnících, jezerech a v klidnějších tocích cejnového pásma.

24 Koljuška tříostná celoroční lov 0 cm Latinský název: Gasterosteus aculeatus řád: Volnoostní čeleď: Koljuškovití průměrná délka: 4,5-7 cm věk: 4 roky pohlavní dospělost: 1 rok Hřbet je šedomodrý, olivově zelenavý nebo šedavý, boky stříbřitě bílé. Tělo je štíhle protáhlé, před hřbetní ploutví jsou zpravidla tři izolované ostny, které vzájemně nejsou spojeny blánou. Ve vlastní hřbetní ploutvi jsou 3 4 tvrdé a měkkých paprsků, v řitní ploutvi 1 tvrdý a 8 10 měkkých. Tělo je holé nebo na bocích s různým počtem kostěných štítků, kterých může být až 35, zpravidla je jich méně. Podle uspořádání těchto štítků rozlišujeme formu trachura, která má tělo pokryté štítky, forma semiarmata má štítky jen vpředu a na zádi, forma gymnura jen vpředu, záď má hladkou, a forma hologymna má celé tělo holé. Rozmnožování: březen - květen / během roku stihne i více výtěrů. Samci jsou v době tření výrazněji barevnější, kdy břišní partie jsou až sitě oranžové. Samec staví z vodních rostlin hnízda, do kterého samice kladou jikry. Samec jikry a plůdek po nějaký čas hlídá. Plodnost samice se pohybuje v rozmezí jiker. Nepůvodní druh. Do našich vod byla přivezena pravděpodobně akvaristy. Škůdce na jikrách a potěru původních druhů ryb.

25 Lín obecný celoroční lov 20 cm Na revírech ČRS Územního svazu města Prahy Začínajícím trojčíslím mimopstruhové pásmo pstruhové pásmo Je lovná míra stanovena na 25 cm V jednom dni si lovící může ponechat pouze 4 ks, jestliže nebude v jednom dni přesáhnuta celková hmotnost ulovených druhů ryb 7 kg Latinský název: Tinca tinca průměrná délka: cm věk: 10 let pohlavní dospělost: 3-4 rok Tělo je robustní, nepříliš vysoké a silné. Pokrývá ho silná slizová vrstva, která ho chrání při prodírání vegetací. Pod ní jsou drobné šupiny pevně zarostlé v silné kůži. Barva boků je obvykle zelená, což není mezi kaprovitými rybami obvyklé. Podle typu vod jsou ale mezi líny značné rozdíly ve zbarvení. V čistých rašelinných vodách jsou až černozelení, jinde nazlátlí a někde, zpravidla tam, kde voda není příliš průhledná, bývají velmi světlí až do béžova. Ploutve jsou veliké, silné a mají kulaté zakončení. Normálně slouží ke klidnému a pomalému pohybu mezi stonky rostlin, ale dovedou udělit línovu tělu i celkem slušné zrychlení. Hlava je rovněž zakulacená s velkými masitými ústy, vedle nichž najdeme jeden pár vousků. Oko lína má načervenalou duhovku a vypadá velmi působivě. Délka břišních ploutví je jednoduchý rozpoznávací znak pohlaví samci mají tyto ploutve delší, sahají až k řitnímu otvoru. Dospívá ve třetím a čtvrtém roce života, tře se dávkovitě, od května do července, při teplotě vody nad 18 stupňů Celsia. Jako svá trdliště si volí své životní prostředí, nikam za třením neodplouvá, jen se v daných místech shromažďuje a po malých skupinkách se oddávají aktu tření. Před výtěrem tvoří líni hejna, z nichž se vydělují menší skupinky 2 3 ryb, které se společně vytírají na vodní rostlinstvo. Počet jiker od jedné samice se jako u většiny kaprovitých ryb pohybuje v řádech desetitisíců až statisíců. U samice o hmotnosti 1,83 kg byl odhadnut počet jiker na jiker

26 Lipan podhorní Hájen od Minimální lovná délka: 30 cm Na revírech ČRS Územního svazu města Prahy Začínajícím trojčíslím mimopstruhové pásmo pstruhové pásmo Je celoročně hájen. Latinský název: Thymallus thymallus řád: Bezostní čeleď: Lososovití průměrná délka: cm věk: 10 let pohlavní dospělost: 2-4 rok Tělo je štíhlé, protáhlé vřetenovitého tvaru. Hlava je poměrně malá,s velkýma očima, ústa malá, spodního postavení pod přesahujícím rypcem. Na čelistech jsou drobné zoubky. Tělo je pokryto poměrně velkými šupinami. Typickým znakem je dlouhá a vysoká hřbetní ploutev. Za touto ploutví se nachází tuková ploutvička. Ocasní ploutev je hluboce vykrojena- ve hřbetní ploutvi je 6 9 tvrdých a měkkých paprsků v řitní ploutvi 2 4 tvrdé a 9 11 měkkých, v prsní ploutvi jeden tvrdý a měkkých, v břišní ploutvi jeden tvrdý a 9 11 měkkých paprsků v postranní čáře je šupin, žaberních tyčinek je Lipani ve věku 1 2 roky bývají na bocích stříbřitě zeleni až šedí, břicho je bílé, hřbet šedozelený. Na hřbetě a části boků jsou šedomodré oválné skvrny. Starší a pohlavně dospělí jedinci jsou pestřejší: hřbet mají tmavě šedozelený až do modra, boky se světlejším odstínem šedomodré až šedozelené. Břicho je bílé či nažloutlé. Na bocích od prsních k břišním ploutvím se táhne podélný bronzový pruh. Skřele jsou nafialovělé. Za hlavou na hřbetě a na bocích jsou rozmístěny různě velké černé, nepravidelné skvrny o průměru 2 3 mm. Hřbetní ploutev je u dospělých pásově pruhovaná což způsobuje střídání políček hnědé, černé nebo hnědočerné barvy. Zbarvení lipanů je značně proměnlivé v závislosti na typu lokality. V našich vodách dospívá nejdříve ve věku dvou let. Začátek tření spadá do doby, kdy teplota vody vystoupí během dne na 7 10 C. Vytírá se v proudivých úsecích toku na kamenité, štěrkovité či písečné dno. Tře se v párech: samice se vytírá v několika dávkách během 2 3 dnů postupně s několika samci. Plodnost dosahuje až přes jiker, které jsou žlutavé či oranžové, o průměru i přes 3 mm. Při vlastním tření bývá část jiker přikryta a zahrabána pod písek či štěrk (tuto ochranu zajišťuje samec). Potravu lipan získává především na dně. Tvoří ji hlavně larvy chrostíků, jepic a pakomárů. Kromě nich konzumuje i další vodní bezobratlé někde to může být korýš beruška vodní, jinde třeba mlž kamomil říční, blešivci, larvy pošvatek apod. Je samozřejmě schopen přijímat i hrubší složku potravy jako jsou žížaly nebo drobné rybky. Někdy se živí i jikrami ryb. Samostatnou kapitolu potravního spektra lipana tvoří náletový hmyz a stadia vodního hmyzu stoupající před líhnutím k hladině. Vyznat se v této části lipanovy potravy je důležité při jeho lovu m muškařením, zejména pak na suchou mušku. Potravu lipan přijímá i v zimě a za jistých okolností je možno ho úspěšně lovit muškařením i v zimních měsících.

27 Losos obecný Minimální lovná délka: 60 cm Na revírech ČRS Územního svazu města Prahy Začínajícím trojčíslím mimopstruhové pásmo pstruhové pásmo Je celoročně hájen. Latinský název: Salmo salar řád: Bezostní čeleď: Lososovití průměrná délka: cm věk: 13 let pohlavní dospělost:? Losos má dlouhé protáhlé tělo se štíhlým ocasním násadcem, na kterém se ve přední části nachází relativně malá hlava začínající malým špičatým rypcem. Na hlavě je umístěna široká tlama, která se táhne až za oči. Tělo je na stranách stříbro-modře zbarveno při pobytu v moři. V době návratu do třecích oblastí jeho tělo postupně tmavne. Hřeb samců začíná být postupně hnědý, bok přechází do namodralé barvy a zespodu je červený. Tělo je pokryto drobnými šupinami, kterých je přibližně 120 až 150 v oblasti postranní čáry a 11 až 15 mezi tukovou ploutvičkou a postranní čárou. Losos obecný je dravec, který se živí ve sladké vodě larvami hmyzu, korýši a drobnými rybkami. V době života v moři loví výhradně menší ryby, jako jsou například sledi. Čerstvě narozený plůdek se živí larvami jepic pošvatek, chrostíků či larvami mušniček. Dospělí lososi se vždy vracejí do řeky, ve které se narodili. Tento jev je vysvětlován schopností lososa si zapamatovat typické složení (tzv. vůně ) řeky a na jejím základě ji pak objevit a vydat se k ní. Typickým trdlištěm lososů jsou prudce tekoucí bystřiny, ve kterých se vytírají. Tah lososů začíná nejednotně, což je nejspíše způsobeno rozdílnými vzdálenostmi jednotlivých řek od sebe. K tomu, aby mohl losos přirozeně migrovat je nutné, aby byly pro něj řeky splavitelné. Pro umožnění migrace se budují často speciální propusti na přehradách či schody, které umožňují rybě se přes umělou bariéru dostat. Lososi jsou známí tím, že jsou schopni vyskočit do značné výšky a tím se dostat přes překážku (např. vodopád). Během migrace jsou schopni urazit vzdálenost až 4000 km a překonat bariéry, které jsou až 3 metry vysoké. Doba rozmnožování: rijen - prosinec. V současnosti probíhají projekty na jeho návrat na území Česka za pomoci vysazování mladých jedinců do řek. Jedná se například o projekt Losos 2000, který vznikl v roce 1997 za spolupráce Českého rybářského svazu a Německého rybářského svazu. Projekt byl zahájen přípravou programu v roce 1994 německou stranou. Hledal se losos, který by odpovídal původní populaci žijící na Labi. Byl vybrán losos žijící na území Švédska, který byl v počtu 1,4 miliónů kusů plůdku vysazen v Německu. V návaznosti na to v roce 1997 přistoupila k projektu česká strana, kdy byly využity zkušenosti z Německa.

28 Mihule ukrajinská celoročně hájena Latinský název: Petromyzon marinus řád: Mhulotvaří čeleď: Mihulovití průměrná délka: cm věk: 9-11 let pohlavní dospělost: 3 4 roky Úhořovité tělo bez párových ploutví. Okrouhlá terčovitá ústa s roztřepeným okrajem. V přední části těla má na každé straně sedm žaberních štěrbin. Nepárový nosní otvor na čele. Jazyk kyjovitě ztloustlý a ozubený. Hřbetní ploutev rozdělená do dvou částí oddělených mezerou. Zbarvení v závislosti na věku a původu velmi rozdílné. Žije v Evropských pobřežních vodách od bílého moře až po Gibraltar; západní středomoří a Jaderské moře. Živí se jako rybí parazit. Do Čech se dostávala v minulosti Labem. Poslední doložený exemplář byl uloven v Labi u Děčína v roce Mihule jsou prazvláštní stvoření. Jsou, ale zároveň nejsou rybami, a také to jsou obratlovci, kteří ovšem žádné obratle nemají. Jejich kostra je chrupavčitá, páteř tvoří jakýsi nečlánkovaný prut, tzv. struna hřbetní. Mihule mořské se někdy přisají i na loď a mimoděk tak použijí lidský výtvor jako dopravní prostředek. Touto cestou se dokonce mohou dostat až k nám, nejednou byly uloveny na Labi. Všechny druhy jsou ovšem přísně chráněny. Tření probíhá od března do června, v této době táhnou ryby v malých hejnech proti proudu řek do svých trdlišť. Počet jiker závisí na velikosti samice, pohybuje se od 30 do 240 tisíc. Larvy (minohy) se líhnou po 1 2 týdnech. Když larvy dorostou délky cm, což je asi za 2 5 let, stěhují se mladé rybky do moře.

29 Mihule potoční celoročně hájena Latinský název: Lampetra planeri řád: Mhulotvaří čeleď: Mihulovití průměrná délka: cm věk: 5-6 let pohlavní dospělost: 6-7 let Systematicky nepatří mihule mezi ryby, i když ji rybáři často mezi ně řadí. Je představitelem vývojově nižší třídy kruhoústých (Cyclostomata) žijícím v našich vodách. Je to vodní obratlovec válcovitého těla bez párových končetin. Na hřbetě jsou dvě nepárové ploutve, které se u samců před výtěrem dotýkají. Skelet těla tvoří hřbetní struna spolu s chrupavčitými paprsky. Ústa jsou nálevkovitá, přísavná a bez čelistí. Místo žáber má mihule na každém boku za očima sedm míšků, na které navazují žaberní váčky se zřasenou výstelkou. V dospělosti má mihule ústní nálevku vystlanou rohovitými zoubky. Těchto zoubků je na dolnočelistní destičce sedm, může jich však být i více. Tělo je pokryté hladkou slizkou neošupenou kůží. Na hlavě má mihule jen jednu nozdru a velmi malé oči. Samci mají v době tření prodlouženou močopohlavní trubičku. Mihule se vytírá v čistých proudivých potocích. Jikry klade do písku a zasypává je. Plůdek žije do ztráty žloutkového váčku na dně. Potom se larvy zavrtávají do písčitých nánosů dna. Larvy jsou větší než dospělé mihule a žijí asi 4 roky. Mají velká trojúhelníkovitá ústa. Oči jsou jakoby zakrnělé, kryje je totiž neprůhledná pokožka. Mihule dorůstá maximálně do délky cm, v dospělosti žije jen několik měsíců a nepřijímá potravu. Mihule se u nás vyskytuje jen velmi omezeně v některých přítocích Labe a Odry. Rozmnožuje se při teplotě asi 11 C a samice může mít až 2600 jiker. Po vytření samec i samice do jednoho měsíce hynou.

30 Mník jednovousý Hájen od Minimální lovná délka: 30 cm Na revírech ČRS Územního svazu města Prahy Začínajícím trojčíslím mimopstruhové pásmo pstruhové pásmo Je celoročně hájen. Minimální lovná délka: 40 cm V popisu revíru musí být poznámka lov mníka jednovousého povolen nebo MNÍK Latinský název: Lota lota řád: Hrdloploutví čeleď: Mníkovití průměrná délka: cm věk: 6 let pohlavní dospělost: 3-4. rok Tělo má protáhlé a válcovité, zužující se směrem k ocasu. Široká a zploštělá hlava je charakteristická velkými žabími ústy, na spodním rtu má jeden lichý vous. Oči jsou poměrně malé, uložené na vrchu hlavy. Dvojitá hřbetní ploutev má menší přední část, zadní je dlouhá a dosahuje až k ocasní ploutvi, ke které je připojena kožovitým lemem. Také řitní ploutev je dlouhá a dosahuje až k ocasu. Břišní ploutve jsou předsunuty před prsní a jejich tvar je protáhle zúžený. Všechny ploutve mají pouze měkké paprsky. Zbarvení mníka je velmi proměnlivé, odpovídá prostředí a stáří ryby. Základním zbarvením je tmavá až šedavá hněď různého odstínu, na níž je vytvořeno tmavší či světlejší mramorování, přecházející i na hřbetní ploutev. Boky, břicho a spodní část hlavy jsou světle šedé. Šupiny má velmi malé a hluboce uložené v kůži, takže na první pohled se jeví jako lysý. Jeho kůže je na pohmat hladká a slizovitá. Výtěr se odehrává nejčastěji ve druhé polovině prosince a v lednu. Předchází mu krátká migrace na vhodná trdliště obvykle mírnější mělčí proudy s písčitým nebo štěrkovitým dnem. Mníci se vytírají ve skupinách tvořených obvykle jednou samicí a několika samci, kteří kolem ní vytvářejí vířící klubko. Jikry po výtěru klesají pomalu na dno. Jsou velmi malé stejně jako vylíhlý plůdek, ale zato je jich obrovské množství. Běžně se pohybuje v řádu statisíců, ale u samice s hmotností 2225 g bylo odhadnuto na 1,3 miliónu kusů. Velmi zajímavá je mníkova chladnomilnost. Nejaktivnější bývá v zimních měsících, kdy se i rozmnožuje a proto mnohem lépe než u nás prospívá tento druh například v chladných vodách Skandinávie či Ruska, kde je i významným komerčně loveným druhem. Původně byl řazen mezi treskovité ryby, v nedávné době ale byla zavedena čeleď mníkovití a mník je u nás jediným jejím zástupcem. Navíc je jediným druhem této čeledi, který se přizpůsobil životu ve sladké vodě. Podle vyhlášky 395/1992 Sb. je u nás mník řazen mezi chráněné druhy a je veden v kategorii "ohrožený". Navzdory tomu, že má vypsanou minimální lovnou délku a dobu hájení, může si ho rybář ponechat jen na revírech, kde byla udělena výjimka a byla vysloveně uvedena v soupisu revírů. Takových revírů není mnoho, takže na většině našich vod by mělo být s mníkem zacházeno jako s chráněnou rybou.

31 Mřenka mramorovaná celoročně hájena Latinský název: Noemacheilus barbatulus čeleď: Mřenkovití průměrná délka: 8-12 cm věk: 5 let pohlavní dospělost: 2 rok Tělo je válcovité, hlava zaoblená (není zmáčklá z boků). Okolo ústního otvoru je šest vousků. Ve hřbetní ploutvi jsou 3 4 tvrdé, 6 10 měkkých paprsků. V řitní ploutvi 3 4 tvrdé a 4 6 měkkých. V břišních ploutvích 1 2 tvrdé a 5-7 měkkých. V prsních ploutvích 1 tvrdý a 9 12 měkkých paprsků. Drobné šupiny jsou rozmístěny na těle jen pomístně. Hřbet je hnědý či zelenavý, boky nažloutlé s nepravidelnými černohnědými skvrnami. Břicho šedé až bělavé, někdy narůžovělé. Na hřbetní a ocasní ploutvi jsou rozmístěny drobné tmavé skvrny, uspořádané do příčných řad. Z našich vod je známo několik nálezů žlutě až oranžově zbarvené mřenky mramorované (Noemacheilus barbatulus aber. erythrina), a to z povodí Berounky, Ondavy a Bebravy. Samci mají prsní ploutve trojúhelníkovité, poměrně delší než samice, u nichž mají tyto ploutve spíše vějířovitý tvar. V době tření je vnitřní strana prsních ploutví u samců pokryta drobnými třecími bradavkami. obvykle dorůstá délky 12 cm, vzácně více. Dožívá se asi pěti let. V roce 1983 byla v Dyji ulovena mřenka o délce 18 cm a o hmotnosti 65 g. Potrava: larvy pakomárů a další vodní bezobratlí. Pohlavně dospívají ve 2. roce života. Samice mívají až přes bezbarvých jiker o průměru kolem 1 mm. Tření probíhá v květnu až červenci. Jikry lze nalézt na koříncích rostlin nebo na písčitém dně. Mřenka je spolu se střevlí často hlavní složkou potravy pstruhů. I přes svoji poměrně značnou odolnost ke znečištění vody mají její stavy klesající tendenci. Šupiny zarostlé v kůži a jen na bocích (vzniká dojem holé kůže bez šupin) 3 páry vousků mramorované zbarvení boků (sekavci mají řádku skvrn, piskoř pruhy).

32 Okoun říční celoroční lov Na revírech ČRS Územního svazu města Prahy Začínajícím trojčíslím mimopstruhové pásmo Minimální lovná délka: 20 cm Latinský název: Perca fluviatilis řád: Ostnoploutví čeleď: Okounovití průměrná délka: cm věk: 15 let pohlavní dospělost: 2-5. rok Tělo je poměrně vysoké. Na hřbetě se nacházejí dvě samostatné hřbetní ploutve. V první se nachází tvrdých paprsků, ve druhé 1-2 tvrdé a měkkých paprsků. Břišní, řitní a ocasní ploutve mají obvykle načervenalý nádech. Ústa jsou koncová. Šupiny jsou drobné ostré a ktenoidní. Na bocích jsou výrazné tmavé příčné pruhy. Tlama je opatřena drobnými zoubky, které vytvářejí spíše jen drsné plochy a rozhodně nijak nevyčnívají. Svaly ovládající stisk čelistí jsou poměrně slabé, proto má okoun vyvinutý silný polykací reflex a potravu uchopenou do tlamy ihned posunuje do jícnu. Dá se to pozorovat na ulovených okounech, kteří někdy ještě v ruce rybáře polykají vláčecí nástrahu, jejíž háček se jim v tlamě uvolnil. Při lovu na měkké vláčecí nástrahy se tento fakt úspěšně využívá a zkušení vláčkaři nechávají své gumy okounům několik sekund dobrat. Tření probíhá od března do června, při teplotě vody okolo 8 C. Samice klade jikry na vodní rostliny nebo jiné potopené předměty. Jikry jsou spojeny do větších provazcovitých útvarů. Okoun říční má jikry spojené v dlouhých pásech, které se snadno zachytí na kamenech a spadaných větvích v mělkých a pomalu tekoucích vodách. Okoun patří mezi dravce. Často tvoří hejna, v nichž napadá jiné ryby, někdy taky stejného druhu. Další složkou potravy jsou žížaly, bezobratlí a rybí potěr.

33 Ostroretka stěhovavá Hájena od Minimální lovná délka: 30 cm Na revírech ČRS Územního svazu města Prahy Začínajícím trojčíslím mimopstruhové pásmo pstruhové pásmo Na revírech jsou povoleny pouze 2 ks denně. Latinský název: Chondrostoma nasus průměrná délka: cm věk: 20 let pohlavní dospělost: 4-7 rok Tělo je protáhle štíhlé, kryté velkými šupinami, hlava poměrně malá oko velké. Ústa jsou spodní a mají tvar příčné štěrbiny s ostrými rohovitými rty, pouze u zcela malých jedinců (asi do 10 cm) jsou poněkud obloukovitá. Ocasní ploutev je silně vykrojená. Ve hřbetní ploutvi (2)3(4) tvrdé a (8)9(10) měkkých paprsků, v řitní ploutvi (2)3(4) tvrdé a 9 12 (převážně 10 11) měkkých paprsků. V postranní čáře je šupin s převahou hodnot 56 63, pod postranní čárou (4)5 6(7), nad ní (7)8 9(10) šupin. Žaberních tyčinek je 27 35, požerákové zuby jsou jednořadé, v postavení nejčastěji 6 6, popř. 5 6, 6 5 či 7 6. hřbet šedý s modravým nebo zlatistým leskem, boky a břicho stříbřitě bílé. Všechny ploutve kromě hřbetní jsou načervenalé. Pobřišnice černá. Ostroretky spásají z kamenů nárosty řas a na nich přisedlých živočichů. Při sběru rostlinných nárostů se otáčejí na bok a přítomnost prozrazují blýskáním svých stříbřitých těl. Tření nastává brzy na jaře při teplotě vody do 10 C. Jako trdliště jí slouží peřejnaté úseky toků se štěrkovitým až kamenitým dnem, kam podniká různě dlouhé tahy. Na samici připadá až jiker o průměru i přes 2 mm. Tření probíhá v hejnech a je poměrně bouřlivé. Ostroretka osídluje dolní části pstruhového pásma, pásmo lipana a někde celou horní část parmového pásma, pouze úseky s tvrdým, kamenitým dnem.

34 Ostrucha křivočará celoročně hájena Latinský název: Pelecus cultratus průměrná délka: cm věk: 16 let pohlavní dospělost: 3-5 rok Tělo je protáhlé, silně z boků stlačené, s nápadně zvlněnou postranní čárou. Hřbetní linie je rovná, břišní obloukovitě vyklenutá, Od hrdla po řiť je vytvořen ostrý kýl. Prsní ploutve jsou protažené, přesahující kolmici od báze břišních ploutví. Ústa horní. Ve hřbetní ploutvi jsou 2 3 tvrdé a 6 7 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 2 3 tvrdé a měkkých paprsků. V postranní čáře je šupin, nad ní 12 15, pod ní 3 5 šupin. Žaberních tyčinek je 18 23, požerákové zuby jsou dvouřadé ( ), slabě ozubené, hákovité. Hřbet je stříbřitě šedavý nebo modrozelený, boky stříbřitě bílé. Hřbetní a ocasní ploutve našedlé, ostatní ploutve načervenalé. Tření probíhá při teplotě C v proudu řek. Na jednu samici připadá až jiker, které mohou mít v průměru až 6 mm. Jikry se vznášejí ve vodním sloupci a zde prodělávají svůj vývoj. Značnou část potravy tvoří vodní bezobratlí, tedy různí korýši a hmyz, dále pak také náletový hmyz, který sbírá z hladiny. Mimoto přijímá i rybí potěr a větší ostruchy také menší rybky. Záměrný lov tohoto vzácného a navíc chráněného druhu nelze doporučit. Protože chování ostruchy v mnohém připomíná mladší ročníky bolena, je pravděpodobné, že náhodné úlovky mohou být uloveny na plavanou, ale i muškařením nebo lehkou přívlačí. Dříve vytahovala Moravou až po Hodonín, byla pozorována i v dolním úseku Dyje. Celkově lze v současné době hodnotit její výskyt jako málo početný.

35 Ouklej obecná celoroční lov 0 cm Latinský název: Alburnus alburnus průměrná délka: cm věk: 8 let pohlavní dospělost: 3 rok Štíhlé, protáhlé tělo s téměř rovným hřbetem. Ústa jsou malá,vrchního postavení. Tělo je ze stran zploštělé. Mezi břišními ploutvemi a řitním otvorem je ostrý kýl. Šupiny jsou větší, lehce opadavé. Ve hřbetní ploutvi jsou 3 4 tvrdé a 7 9 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3 tvrdé a měkkých paprsků. V postranní čáře je šupin (většinou 47 50), nad postranní čárou 7 9, pod ní 3 4 šupiny. Žaberních tyčinek je 16 22, požerákové zuby jsou dvouřadé, mírně rýhované nebo hladké, v postavení Hřbet je zelenošedý s modrým odstínem. Boky stříbřitě bílé, břicho bílé. Hřbetní a ocasní ploutev jsou šedavé, ostatní ploutve mají zbarvení do žluta. Tře se v hejnech při teplotě vody nad 16 C na rostliny, popř. na náhradní podklad (štěrk, kameny). Největší samice mívají až jiker, které jsou lepkavé, žlutavé, o průměru asi 1,5 mm. Z Dunaje jsou známi kříženci oukleje s tlouštěm a bolenem. Dnes je ouklej vnímána jako druh tvořící důležitou složku potravy dravců a používá se jako nástražní rybka spíše mrtvá, protože živá na háčku dlouho nevydrží. Jako mimořádně hojný druh je často cílovou rybou na závodech v plavané. Pro její lov se vyrábí speciální náčiní i vnadicí směsi. Kromě plavačkářů se s ouklejemi často setkávají muškaři lovící na mimopstruhových revírech.

36 Ouklejka pruhovaná celoročně hájena Latinský název: Alburnoides bipunctatus průměrná délka: 8-13 cm věk: 7 let pohlavní dospělost: 2-3 rok Ryba podobná oukleji obecné, ve hřbetní čáře je však vyšší (výška těla obsažena 3 4krát v délce těla). Ústa jsou koncová nebo s mírně horním postavením. Ve hřbetní ploutvi jsou 2 3 tvrdé a 7 8 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3 tvrdé a měkkých paprsků. V postranní Čáře je šupin, nad ní 9 10, pod ní 4 5 šupin. Požerákové zuby jsou hladké, dvouřadé ( nebo ). Hřbet je tmavě olivově hnědý, boky nad postranní čarou světlejší, břicho stříbřité, břišní a řitní ploutve narůžovělé, po obvodu až červené,ostatní ploutve šedavé. Typickým znakem je tmavý dvojitý přerušovaný proužek, lemující postranní čáru. Třecí vyrážka se objevuje u samců, někdy ale i u samic. Samci mají poměrně delší párové ploutve. Ouklejka pruhovaná je rozšířena v řekách celé Evropy. U nás se vyskytuje zejména v proudivých úsecích středních či horních částí toků, ale setkáváme se s ní na některých místech i v dolních částech řek. Žije v hejnech a je poměrně náročná na čistotu vody. Základní složkou její potravy je zoobentos, zejména larvy chrostíků a dalšího vodního hmyzu. Tře se v květnu až červnu v proudivých úsecích na kamenitý a štěrkovitý podklad. Počet jiker kolísá mezi 3-6 tisíci podle velikosti samice a jejich vývoj trvá 4-7 dnů v závislosti na teplotě vody.

37 Parma obecná Hájena od Minimální lovná délka: 40 cm Na revírech ČRS Územního svazu města Prahy Začínajícím trojčíslím mimopstruhové pásmo pstruhové pásmo Na většině revírů je celoročně hájena. Latinský název: Barbus barbus průměrná délka: cm věk: 15 let pohlavní dospělost: Má špičatou hlavu se spodními ústy, se dvěma páry krátkých masitých vousků a válcovité, svalnaté tělo s poměrně velkými ploutvemi, takže jí nečiní potíže setrvávat v silném proudu u dna, kde se hejna parem nejčastěji zdržují a vyhledávají potravu. Parma je svojí anatomií uzpůsobena k životu v tekoucích vodách, zejména u dna. Má štíhlé, válcovité tělo. Její rypec je poměrně dlouhý, s masitou tlamou ve spodním postavení, která je vybavena čtyřmi vousky. Dorůstá obvykle do délky 50 cm a hmotnosti 1 2 kg. Při hledání potravy mezi balvany se často zlatavě zablýsknou a tak z vysokého břehu či mostu jejich stanoviště můžeme často poměrně dobře lokalizovat. Menší ryby občas vyskočí i nad hladinu, snad jen tak z přebytku energie. Parmy se vytírají v mělčích proudech na přelomu května a června (pravděpodobně především v závislosti na teplotě a stavu vody). Mlíčáci rostou výrazně pomaleji, teprve ve věku třinácti až patnácti let dosahují délky okolo půl metru. Jikernačky rostou rychleji, hlavně se také dožívají vyššího věku a tak se občas uloví i ryby dlouhé přes sedmdesát centimetrů. Z neověřených zdrojů se lze dozvědět i o údajných úlovcích či pozorování parem v délkách kolem metru či snad ještě větších. Taková ryba je ale opravdovou vzácností a už pěkná šedesátka"dokáže rybáři (i s jeho náčiním) připravit skutečnou zatěžkávací zkoušku". Při rozmnožování se parmy shlukují do hejn a migrují do mělkých kamenitých úseků. Vlastní tření je poměrně bouřlivé a s jednou jikernačkou se obvykle vytírá několik podstatně menších mlíčáků. Relativně velké jikry ( až na 1 kg hmotnosti samice) nejsou nijak ukrývány. K výtěru dochází obvykle během května až června, tedy později než u většiny kaprovitých ryb. Vyskytuje se v proudech s tvrdým dnem v řekách nebo i potocích na celém našem území. Místy vzácná, někde i celoročně hájená. Na některých revírech naopak zcela běžná. Dobrý stav parem mají např. Berounka, Bečva, Dyje, Lužnice, Svitava, ale i některé úseky Labe a Vltavy.

38 Perlín ostrobřichý celoroční lov 0 cm Latinský název: Scardinius erythrophthalmus průměrná délka: cm věk: 12 let pohlavní dospělost: 2 rok Tělo je ze stran zploštělé, vyšší než u plotice. Za břišními ploutvemi směrem k řitnímu otvoru je na břiše vytvořen kýl pokrytý šupinami. Ústa jsou malá, horního postavení. Hřbetní ploutev je posunuta za kolmici vztyčenou z hráze břišních ploutví. Ve hřbetní ploutvi jsou 2 3 tvrdé a 7 10 měkkých paprsků, v řitní ploutvi jsou 3 tvrdé a 9 12 měkkých. V postranní čáře je šupin, nad ní 7 9, pod ní 3 4 šupiny. Žaberních tyčinek je 11 12, požerákové zuby jsou dvouřadé ( , výjimečně ). Kříženec perlína s ouklejí má kýl za břišními ploutvemi, který může být pokryt šupinami. V řitní ploutvi jsou 3 tvrdé a měkkých paprsků, v postranní čáře je šupin, požerákové zuby jsou dvouřadé. Kříženec s cejnkem malým má za břišními ploutvemi kýl pokrytý šupinami po celé délce nebo jen v přední části. V řitní ploutvi jsou 3 tvrdé a měkkých paprsků. Hřbet je zelenomodrý, břicho je střibřitě bílé. Hřbetní ploutev je načernalá, jen při svrchním okraji červenavá, prsní ploutve jsou šedavé, slabě načervenalé. Ostatní ploutve výrazně krvavě červené. Oko nažloutlé nebo oranžové, nikdy ne červené. Tření probíhá při teplotě vody alespoň 18 C. Na samici připadá až lepkavých jiker, jejichž průměr je přes 1 mm a lze je po výtěru nalézt na vodních rostlinách, popř. i kamenech. Kříží se s cejnkem malým, ploticí, ouklejí a tlouštěm. Potrava perlína je do jisté míry unikátní, protože zahrnuje možná největší podíl rostlinné složky ze všech našich původních druhů ryb. Jedná se o různé jemnolisté vodní rostliny a řasy. Z rybářského hlediska je perlín zajímavý hlavně pro plavačkáře jako jeden z běžných druhů menších kaprovitých ryb, výborně se ale loví i na mušku.

39 Piskoř pruhovaný celoročně hájen Latinský název: Misgurnus fossilis čeleď: Sekavcovití průměrná délka: cm věk: 10 let pohlavní dospělost: Tělo je výrazně protáhlé do délky, válcovité, v zadní polovině ze stran zploštělé. Na předním konci hlavy je deset vousků. Ve hřbetní ploutvi jsou 2 4 tvrdé a 5 7 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3 4 tvrdé a 5 6 měkkých paprsků. V málo zřetelné postranní čáře je šupin. Hřbet je nahnědlý, boky a břicho žluté, vzácněji červenavé. Podél boků těla se táhne Od očí až po ocasní ploutev podélný tmavý a poměrně široký pás. Ploutve jsou žlutohnědé s malými černými skvrnkami. Žije při dně v bahnitých stojatých vodách. Při nedostatku kyslíku ve vodě si pomáhá tím, že polyká vzduch a vstřebává jej střevem. V západních oblastech u nás vzácnější než na východě. Tření probíhá v dubnu až červnu. Samice mívá až jiker o průměru do 2 mm, které klade při teplotě vody C na porosty vodních rostlin nebo na kořeny. Vylíhlý plůdek má charakteristické nitkovité vnější žábry, které později mizí Piskoř je dnes natolik vzácný, že pravděpodobnost ulovení je jen malá. Na prut by mohl zabrat na drobnou živočišnou nástrahu, pravděpodobnější je úlovek do čeřínku. Jako chráněný druh by rozhodně neměl být loven záměrně.

40 Plotice lesklá ( Dunajská ) celoročně hájena Latinský název: Rutilus pigus průměrná délka: cm věk: 12 let pohlavní dospělost: 2-4 rok Její podobnost s ploticí obecnou je na první pohled zřejmá a většina rybářů obě pokládá za tentýž druh. Při rozlišování je třeba si všímat protáhlejšího těla plotice lesklé, menších a nepatrně dolů směřujících úst, mírně dozadu posunuté hřbetní ploutve a v průměru většího počtu šupin v postranní čáře. Výstelka břišní dutiny je vždy černá. Největší výška těla je obsažena v jeho délce 3,7 4,5krát, délka hlavy v délce těla 5,6 6,3krát. Ve hřbetní ploutvi 3 tvrdé a 9 11 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3 tvrdé a měkkých, v postranní čáře je (nejčastěji 46 47) šupin, nad postranní čárou 7 a pod ní 4 šupiny. Požerákové zuby jednořadé (6 5 nebo 5 5). U nás žije poddruh plotice lesklá dunajská (Rutilus pigus virgo, (Heckel, 1852)). Hřbetní strana těla je tmavozelená až šedozelená, boky a břicho jsou stříbřité s vysokým leskem. Hřbetní ploutev je načervenalá, prsní a ocasní ploutve jsou nažloutlé, břišní a řitní červené. Růst a věk: z našeho území je nedostatek údajů. Předpokládá se, že zde dosahuje hmotnosti kolem 1 kg a věku patnácti let. V nádrži Domaša byla v roce 1987 chycena plotice lesklá o délce 39 cm, a o hmotnosti 0,87 kg, v Dunaji ulovené plotice (43,5 cm, 1,21 kg) byl stanoven na 14+. Chráněná, vedena jako "ohrožený druh"

41 Plotice obecná celoroční lov 0 cm Latinský název: Rutilus rutilus průměrná délka: cm věk: 18 let pohlavní dospělost: 2-3 rok Tělo je ze stran zploštělé, za břišními ploutvemi je ostrá hrana pokrytá šupinami. Hlava je s malými ústy, v podstatě koncového postavení. Ve hřbetní ploutvi jsou 2 4 tvrdé a 7 11 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 2 4 tvrdé a 8 12 měkkých paprskú, v postranní čáře je šupin, nad postranní čárou 7 9 šupin, pod ní 3 5 šupin, žaberních tyčinek je 11 18, požerákové zuby jsou jednořadé, v postavení 6 5, méně často 6 6 či 5 5. Břišní výstelka (peritoneum) je většinou světlá, ale může býti tmavá až černá. Kříženec mezi ploticí a cejnem velkým má výrazný kýl za břišními ploutvemi, tento kýl je celý nebo jen v přední části ošupený. V řitní ploutvi jsou 3 4 tvrdé a(14) měkkých paprsků. Požerákové zuby jsou většinou jednořadé, někdy i dvouřadé. U křížence plotice s cejnkem malým chybí šupinami nepokrytá rýha před hřbetní ploutví. V řitní ploutvi jsou 3 tvrdé a měkkých paprsků, požerákové zuby jsou jednořadé nebo dvouřadé. Pro křížence plotice s ouklejí jsou charakteristické 3 tvrdé a měkkých paprsků v řitní ploutvi, v postranní čáře je šupin, požerákové zuby jsou jednořadé či dvouřadé. Hřbet je tmavě zelený nebo zelenohnědý, kovově lesklý, boky jsou střibřité, břicho matně bílé. Hřbetní a ocasní ploutev je slabě červenohnědá, párové ploutve jsou načervenalé, duhovka oka je červená. Tření probíhá při teplotě vody C na rozmanitý podklad (rostlinstvo, kameny, štěrk). Samice mívá až jiker, které jsou lepkavé, nažloutlé nebo šedavé,o průměru kolem 2 mm. Kříží se s cejnem velkým, cejnkem malým, ouklejí, perlínem, jesenem, tlouštěm i ostroretkou.

42 Podoustev říční (nosák) Hájena od Minimální lovná délka: 25 cm Na revírech ČRS Územního svazu města Prahy Začínajícím trojčíslím mimopstruhové pásmo pstruhové pásmo Na revírech jsou povoleny pouze 2 ks denně. Latinský název: Vimba vimba průměrná délka: až 50 cm věk: 10 let pohlavní dospělost: 2-4 rok Původní druh na většině našeho území. Tělo je protáhlé, z boků mírně stlačené. Za hřbetní ploutví se nachází ostrý kýl pokrytý šupinami za břišními ploutvemi je kýl bez šupin. Ústa jsou spodní obloukovitá, pod masitým rypcem. Ve hřbetní ploutvi jsou 3 tvrdé a 8-9 měkkých paprsků v řitní ploutvi 3 tvrdé a měkkých paprsků. v postranní čáře je šupin, nad ní 9 10, pod ní 6-7 šupin. Hřbet je modrošedý intenzita tmavého zbarvení klesá směrem k břišní části, břicho je stříbřitě bílé. V době tření se hřbet a boky zbarvují tmavě až černě, spodní část hlavy přední a břišní část těla, břišní a prsní ploutve jsou v této době jasně oranžové až červené. Vysoké tělo charakteristický nos možný výskyt žlutého zbarvení spodku těla hlavně zjara spodní ústa podobná cejnům všechny ploutve relativně tmavé poměrně dlouhá řitní ploutev. Tření obvykle probíhá v mělkých proudech se štěrkovým nebo kamenitým dnem. Na jeho počátku ryby očistí dno od jemných usazenin. Jikry unáší proud a protože jsou lepivé, zachycují se na kamenech a mezi nimi. Výtěr je dávkový, často až ve třech dávkách následujících s odstupem 2 3 týdny, přičemž více než polovina jiker je vytřena v první dávce. S věkem samic klesá počet dávek, staré exempláře se mohou vytírat už pouze v jediné dávce a ryby nad 10 let věku se výtěru často neúčastní. Samice běžně klade od do jiker, ale jsou uváděny i vyšší hodnoty až do jiker, pocházející zřejmě od samic výrazně nadprůměrné velikosti. Podoustev je oblíbenou rybou plavačkářů. Na rozdíl od cejnů je to ryba, která na udici velice slušně bojuje a využívá při tom i sílu proudu. Dalším plusem je skutečnost, že je aktivní po velkou část roku a je možno ji za teplého počasí lovit i v zimě. S rostoucím počtem rybářů lovících na feederové pruty se objevuje další skupina zájemců o lov tohoto druhu.

43 Pstruh duhový celoroční lov 25 cm Latinský název: Oncorhynchus mykiss řád: Bezostní čeleď: Lososovití průměrná délka: cm věk: 10 let pohlavní dospělost: 2 rok Stavbou těla se podobá pstruhovi potočnímu. Hlava je klínovitá, čelisti ozubené, koutky úst sahají až pod oko. Před ocasní ploutví je na hřbetě tuková ploutvička. Ve hřbetní ploutvi jsou 2 3 tvrdé a měkkých paprsků, v řitní ploutvi 2 3 tvrdé a 8 10 měkkých. V postranní čáře je šupin. Radličná kost má člunkovitý tvar, na přední trojúhelníkovité plošce této kosti je v příčné řadě 2 6 zubů a na zadní člunkovité liště 9 18 zubů v jedné až dvou podélných řadách. V literatuře se můžeme běžně setkat s latinským názvem pstruha duhového Salmo gairdnerii Richardson, 1836, popř. pstruha amerického duhového Salmo gairdnerii irideus Gibbons, Nejnověji však bylo zjištěno, že pstruh americký je totožný s druhem Salmo mykiss z řek Kamčatky. Druh Salmo mykiss byl později přeřazen do rodu Oncorhynchus, takže podle práce se musí nyní pro pstruha amerického používat vědecké jméno Oncorhynchus mykiss. Hřbet je modře či olivově zelený, boky stříbřité, břicho bílé. Středem boků probíhá podélný růžový či načervenalý pás. Na hlavě, hřbetě, bocích a na hřbetní i ocasní ploutvi jsou rozmístěny poměrně hustě černé skvrny. Albín pstruha amerického byl znám z proslulého Vackova chovu v Litomyšli- Nedošíně V posledních letech se objektem záměrného šlechtění stala zlatě zbarvená barevná odchylka s tmavými skvrnami. Ve zbarvení a proporcích těla jsou značné rozdíly dané lokalitou, podmínkami chovu a konkrétní chovnou linií. Můžeme tak najít pstruhy štíhlé i nestvůrně zavalité, někdy jen s torzy ploutví. U barvy kolísá hlavně celková intenzita zbarvení od stříbřitých až po úplně tmavé. Do Čech byl pstruh duhový poprvé dovezen v roce 1888 z Německa. Pozdější dovozy ve 20. století pocházely zejména z chovů v Dánsku a jejich základem by měla být jezerní forma duháka z jezera Kamloops v Britské Kolumbii (tehdy uváděná jako Salmo gairdnerii kamloops). Dnes se pstruh duhový hojně vysazuje i do sportovních revírů a v některých řekách se i přirozeně vytírá. Bohužel díky nadměrnému vysazování ryb z umělého odchovu dochází k situaci, kdy jsou loveni duháci s nedostatečně vyvinutými ploutvemi bez mnoha prvků chování divokých ryb. Tření hodně připomíná pstruha obecného. Dochází k němu v říjnu až lednu (existují i linie s jarním výtěrem) a tak jako jeho příbuzný se i duhák vytírá do hnízda, které vybuduje samice v písčitém nebo štěrkovitém dně mělkého proudu. Jedinci žijící v nádržích vytahují většinou za výtěrem do přítoků. Jikry jsou o něco menší než u pstruha obecného (do 5 mm) a samice jich klade 800 až Výskyt dnes zcela závisí na vysazování, které probíhá nejen na většině pstruhových revírů, ale i na mnoha mimopstruhových a soukromých revírech. Legendární řekou s dlouhodobým výskytem pstruha duhového, kde bylo asi poprvé prokázáno jeho přirozené rozmnožování u nás, je Loučná (levostranný přítok Labe).

44 Pstruh obecný (potoční) Hájena od Minimální lovná délka: 25 cm Na revírech ČRS Územního svazu města Prahy Začínajícím trojčíslím mimopstruhové pásmo pstruhové pásmo Na některých revírech lovná míra 40 cm Latinský název: Salmo trutta řád: Bezostní čeleď: Lososovití průměrná délka: cm věk: 5 9 let pohlavní dospělost: 2-4 rok Pstruzi mají vřetenovité, svalnaté tělo, které je ze stran mírně zploštěno. Má poměrně velkou klínovitou hlavu, s hluboce rozštěpenými a širokými ústy. Silné čelisti jsou opatřeny drobnými zuby. Má zaokrouhlené břišní i hřbetní ploutve, které jsou poměrně krátké. Pro pstruha je klasická tuková ploutvička. Pstruh se v českých vodách vyskytuje v mnoha podobách. Na straně jedné, se můžeme setkat s vysokým a krátkým tělem, na průřezu oválným či zploštělým, na druhé straně jsou jedinci s tělem protáhlým a nízkým, zpravidla však mají tvar mezi oběma uvedenými extrémy. Hřbet bývá zbarven zelenohnědě, jindy žlutočerně, existují však i další barevné varianty. Břišní část bývá vždy světlejší, s odstíny do žluté či špinavě bílé. Na hřbetě, bocích i na hřbetní a tukové ploutvičce bývají červené skvrny, které jsou většinou na bocích světle olemovány. Někdy tyto skvrny mohou chybět, nebo mají jiný odstín. Samci mají delší hlavu než samice, u starších jedinců se objevuje hákovité zahnutí spodní čelisti. Pstruzi v našich podmínkách dospívají mezi druhým a třetím rokem života. Relativní plodnost samic kolísá v intervalu ks/kg, ale v málo úživných horských potocích je to méně. Jikry bývají žluté a relativně velké, mají průměr 4 až 6 milimetrů. Ke tření dochází v říjnu a listopadu a závisí především na teplotě vody v daném toku. Do trdlišť dlouze migrují, přičemž jsou schopni překonávat poměrně vysoké vodní překážky, jako jsou vodopády a jezy. Jako trdliště si vybírá místa s písčitým nebo štěrkovitým dnem, s pomaleji proudící vodou a hloubkou do 0,5 metru. Vytloukají břichem ve dně oválné jamky až 50 centimetrů dlouhé, do kterých v několika dávkách ukládají jikry, které samec oplodňuje. Během tření oba rodiče víří písek a drobný štěrk, který jikry překrývá. V přírodních podmínkách dochází k vylíhnutí larev v únoru až březnu. Pstruh se dožívá věku 3 až 5 let, starší jedinci se vyskytují velmi zřídka. Jeho růst je závislý na množství potravy v dané lokalitě, v málo úživných tocích dorůstá ve věku 5 let do velikosti okolo 20 centimetrů, v lepších podmínkách větších řek přes 30 centimetrů. Pstruh obecný je původně mořským druhem, který migruje na tření do řek obdobně jako losos. Pstruh obecný mořský k nám kdysi táhnul Labem a na Slovensko Dunajcem. Vodní stavby ovšem jeho cestu definitivně přehradily. Část potomstva z vytřelých jiker pstruha obecného mořského zůstala natrvalo v potocích a řekách a byla základem pro dnes u nás žijící formu pstruha obecného potočního. Pokud se pstruh obecný dostane do jezera či údolní nádrže, vytváří tam další formu pstruha obecného jezerního. Jednotlivé formy mají určité vlastnosti fixovány (např. zbarvení, stěhovací pud, nástup pohlavní dospělosti), ale ne trvale. Dovezeme-li pstruha obecného mořského a zabráníme mu v migraci do moře, během jedné či dvou generací se změní ve formu potoční. Obdobně z potoční formy vzniká v jezerech během jedné až tří generací forma jezerní. rekordní hodnoty: U nás přes 7 kg, mořská forma kolem 20 kg.

45 Sekavec písečný celoročně hájen Latinský název: Cobitis elongatoides čeleď: Sekavcovití průměrná délka: 8-11 cm věk: 4 roky pohlavní dospělost: 2 rok Tělo je protáhlé, z boků silně stlačené, stejně tak i hlava. Kolem úst šest vousků. Pod okem vztyčitelný trn, na konci rozdvojený.mezi hřbetní a ocasní ploutví není kožní kýl. Ve hřbetní ploutvi 2 3 tvrdé a 6 7 měkkých paprsků. V řitní ploutvi 2 3 tvrdé a 5 6 měkkých paprsků. Hřbet je šedohnědý s početnými drobnými tmavými skvrnkami, boky a břicho bílé nebo nažloutlé. V podélné hřbetní linii je dále přítomno okrouhlých šedohnědých skvrn. Na bocích podél postranní čáry jsou dvě podélné řady šedohnědých skvrn. V horní řadě jsou skvrny drobnější a většinou splývají, v dolní řadě jsou větší a jejich počet kolísá mezi Na hřbetní a ocasní ploutvi jsou rozmístěny drobné hnědé skvrnky ve 2 3 příčných řadách. Při bázi ocasní ploutve, blíže hřbetu, je větší černá nebo tmavošedá skvrna. Tření probíhá v dubnu a květnu při teplotě vody nad 16 Jikry o průměru do 2 mm jsou ukládány na vodní rostliny. Všechny naše druhy sekavců žijí poměrně skrytě, vedou noční život a den tráví zahrabané v sedimentu. Proto je poměrně složité vůbec je na některé konkrétní lokalitě objevit a ještě obtížnější je mapovat jejich výskyt. Také informací o jejich životě nemáme příliš mnoho. Živí se drobnými vodními bezobratlými, zčásti lze v trávicím ústroj í najít řasy a detrit. Původní druh. Je řazen mezi ohrožené druhy

46 Sekavčík horský celoročně hájen Latinský název: Sabanejewia balcanica čeleď: Sekavcovití průměrná délka: 8-11 cm věk: 4 roky pohlavní dospělost: 2 rok Tělo protažené ze stran zploštělé stejně tak i hlava. Okolo úst je 6 vousků a pod okem vztyčitelný trn, na konci rozdvojený. Na spodní i svrchní straně zádě je silný kožní kýl. Ve hřbetní ploutvi (1 ) 2 3 tvrdé a (5)6 7 měkkých paprsků, V řitní ploutvi 2 3 tvrdé a 4 7 měkkých, žaberních tyčinek 7 9(10). Základní zbarvení je šedavě bílé, na bocích a břiše nažloutlé, na hřbetě přechází do šedé. V podélné linii hřbetu je umístěno 4 12 tmavohnědých skvrn. Na bocích těla je podélná řada 8 15 červenohnědých a tmavě fialových skvrn. U báze ocasní ploutve jsou nad sebou dvě tmavé skvrny, často splývající v proužek. Obývá většinou podhorské řeky a potoky se štěrkovitým dnem a jemnými nánosy detritu v zátočinách. Vyskytuje se v čistých tekoucích vodách s tvrdším dnem od nížin do středních poloh, u nás asi do výšky 600 m nad mořem. Preferuje mělčí úseky, často jen 50 cm hluboké. Dokáže ale žít i ve stojatých vodách například v záplavových jezírkách kolem Dunaje. U nás byl v 50. letech minulého století doložen z Bečvy u Lipníka nad Bečvou, ale později už nebyl jeho výskyt na této lokalitě potvrzen. V současnosti je u nás známa pravděpodobně jen jediná populace v povodí říčky Vláry na východní hranici naší republiky. Živí se zooplanktonem a zvířenou dna, sbírá suchozemský a vodní hmyz. V trávicím ústrojí byla potvrzena i rostlinná složka. Je řazen mezi kriticky ohrožené druhy.

47 Siven americký celoroční lov 25 cm Latinský název: Salvelinus fontinalis řád: Bezostní čeleď: Lososovití průměrná délka: cm věk: 15 let pohlavní dospělost: 2-3 rok Tělo je vyšší než u pstruha obecného, ze stran zploštělé. Ústa jsou koncová, silně rozeklaná, s ozubenými Čelistmi. Mezi hřbetní a ocasní ploutví je tuková ploutvička. Šupiny velmi drobné, hluboce zapuštěné v kůži. Ve hřbetní ploutvi jsou 3 5 tvrdých a 8 10 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3 5 tvrdých a 7 9 měkkých paprsků. V postranní Čáře je šupin, žaberních tyčinek je Hřbet olivový až modrozelený, s meandrovitými proužky a skvrnami. Boky světlejší, břicho oranžové až načervenalé. Na bocích a často i na hřbetě jsou žluté, modré nebo karmínové skvrny. Prsní, břišní a řitní ploutve jsou načervenalé, lemované výrazným bílým a Černým proužkem. Zbarvení sivena je velmi proměnlivé podle typu lokality a mění se i během roku. U nás nepůvodní druh. Je rozšířen jen v některých potocích a řekách. Dlouhodobý výskyt je např. znám z horního toku Labe a říčky Pančavy v Krkonoších. Dříve se vyskytoval i v Černém jezeře na Šumavě, jeho výskyt je uváděn ze Štrbského plesa v Tatrách, z nádrže Richtárovo u Podbrezové, Nitře a z pstruhových potoků v Pohroní a Pováží. Přizpůsobil se životu v některých údolních nádržích. Snáší kyselejší vodu (nižší hodnotu ph) než pstruh obecný. K výtěru dochází na podzim podobně jako u našeho pstruha obecného. Ojediněle přitom dochází ke zkřížení obou druhů a vznikají pozoruhodně zbarvení kříženci označovaní jako tygří nebo tygrovité ryby. Jsou neplodní a občas se s nimi na našich vodách můžeme setkat. Jako většina lososovitých ryb se i siveni vytírají v mělkých proudech, kde samice hloubí jakési hnízdo ve štěrkovitém dně a následně do něj oplodněné jikry zahrabává. Inkubace jiker závisí na teplotě vody, ale obecně se dá říct, že je dlouhá, v extrémním případě (území Kanady) i přes půl roku. U nás se plůdek líhne někdy koncem zimy. Počet jiker není velký a hodně závisí na velikosti jikernačky. Kolísá od zhruba stovky jiker u zakrnělých populací až po asi jiker u samic vážících kolem 2 kg.

48 Síh severní (maréna) celoroční lov 25 cm Latinský název: Coregonus maraena řád: Bezostní čeleď: Lososovití průměrná délka: cm věk: 10 let pohlavní dospělost: 2-3 rok Síh severní, zvaný běžně maréna, má ze stran stlačené, protáhlé tělo, hlava je malá s výrazným okem, štěrbinovitá ústa mají spodní postavení nad protáhlým rypcem. Tělo je kryto velkými, opadavými šupinami, za hřbetní ploutví je tuková ploutvička. Ve hřbetní ploutvi jsou 3 4 tvrdé a 8 11 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3 4 tvrdé a 9 12 měkkých paprsků, v postranní čáře šupin, (v průměru 91), nad postranní čárou 10 12, pod ní 8 10 šupin, žaberních tyčinek je Sih severní se kříží se síhem peleděm; počet žaberních tyčinek u těchto kříženců má většinou intermediární charakter. U nás je chován poddruh síh severní maréna Coregonus Iavaretus maraena. U nás nepůvodní druh. Síh severní přežívá v chladných prostornějších vodách s bohatším obsahem kyslíku. Je přisazován do některých rybníků i do údolních nádrží (např. Slapská, Jesenická, Lipenská), na Slovensku je znám např. z Oravské přehrady, Belianského jazera u Banské Štiavnice či Štrbského plesa. V Oslavě byla jeho početnost místy až 6 ks.ha-1. Samice dozrávají k výtěru v průběhu listopadu, kdy teplota vody poklesne na 4 6 C.Na jednu samici připadá až žlutě až oranžově zbarvených jiker o průměru kolem 2 mm. Tře se na hlubších místech nad tvrdším štěrkovitým nebo písečným dnem. Většinou se u nás vytírá uměle, jsou však již známy případy přirozeného rozmnožování, např. v některých nádržích (Jesenická Lipenská) či rybnících na Českomoravské vrchovině. Živí se zooplanktonem příležitostně i zvířenou dna.

49 Slunka obecná celoroční lov 0 cm Latinský název: Leucaspius delineatus průměrná délka: 3-6 cm věk: 5 let pohlavní dospělost: 2-3. rok Tělo je štíhlé, ze stran zploštělé, ústa horní. Šupiny jsou poměrně velké, lehce opadavé. Postranní čára neúplná (tvoří ji 1 12 proděravělých šupin). Ve hřbetní ploutvi jsou 3 tvrdé a 8 9 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3 tvrdé a měkkých paprsků. Počet příčných řad šupin podél těla je Žabernich tyčinek požerákové zuby bývají u menších jedinců jednořadé (5 5),u větších dvouřadé, z boků stlačené, slabě rýhované, hákovitě zakončené ( , , , nejčastěji ). Hřbet je nazelenalý, boky a břicho stříbřitě bílé. Párové ploutve mají jemné zbarvení do červena. ostatní jsou šedavě bílé. Tře se na mělčinách při teplotě vody C od dubna až po červen. Svůj nevelký počet jiker (asi 300 ks o průměru kolem 1,5 mm) lepí samička pomocí krátkého kladélka na spodní stranu listů vodních rostlin, popř. na jiný podklad. Sameček jikry střeží až do vylíhnutí. U nás všeobecně rozšířený druh stojatých a mírně tekoucích vod, menších nádrží a rybníků, slepých ramen a tůní Vyhledává především prohřátá, bohatě zarostlá místa, kde se dokáže při chybění dravců silně namnožit. Dnes je na slunku třeba nahlížet jako na mizející původní druh a její roli plevelné rybky konkurující na chovných rybnících kaprům dnes převzala zavlečená daleko agresivnější střevlička východní.

50 Střevle potoční celoročně hájena Latinský název: Phoxinus phoxinus průměrná délka: 5-8 cm věk: 5 let pohlavní dospělost: 2-3. rok Menší rybka s výrazně zaoblenými ploutvemi, ocasní ploutev má zaoblené laloky. Hřbetní ploutev je posunuta mírně dozadu. Šupiny jsou velmi drobné. Postranní čára není úplná. Podle LOHNISKÉHO (1964) ve hřbetní ploutvi jsou (2) 3 tvrdé a (6)7(8) měkkých paprsků, v řitní ploutvi jsou (2) 3 tvrdé a 6 8 měkkých paprsků, v prsní ploutvi 1 tvrdý a 13 16(17) měkkých a v břišní ploutvi 1 2 tvrdé a 6 8 měkkých paprsků. Podél těla je příčných řad šupin s převahou hodnot Žaberních tyčinek je 5 11,požerákové zuby jsou dvouřadé, postavení či Hřbet je hnědozelený, boky jsou světle zelené se zlatavým leskem, břicho je bělavé až slabě narůžovělé. Na hřbetě a bocích jsou tmavé skvrny až pruhy, které někdy v boční linii splývají v podélný tmavý pás. Ploutve jsou nažloutlé až slabě růžové. Tření probíhá v dubnu až červnu při teplotě vody nad 15 C. Tehdy střevle vytahují i do těch nejmenších potůčků. Jikry jsou kladeny samicemi na dno i do porostů rostlin. Na samici připadá několik set až několik tisíc jiker o průměru do 1,5 mm. Ještě v nedávné minulosti byla u nás častým a hojným druhem čistých úseků horních toků řek a potoků. V souvislosti se znečišťováním a nežádoucími úpravami toků z mnoha míst vymizela. Její početnost je omezována také přítomností dravců. Výjimečně žije i v některých stojatých vodách.

51 Střevlička východní (rasbora) celoroční lov 0 cm Latinský název: Pseudorasbora parva průměrná délka: 3-6 cm věk: 5 let pohlavní dospělost: 2 rok Vzhledově se jedná o drobnou stříbrnou rybku s tmavším pruhem na bocích a malými nezaměnitelně tvarovanými okrouhlými ústy. Ta mají střední postavení a dají se vysunout poměrně daleko dopředu. Při sběru potravy v akváriu vydává zvláštní cvakavé zvuky. Další, co nás na střevličce upoutá, je výrazná kresba šupin jsou větší a zřetelnější než šupiny našich ryb, s jejichž potěrem by mohla být zaměňována. Ploutve jsou dobře vyvinuté, mírně vypouklé a řitní ploutev je poměrně krátká. Střevlička východní je u nás nepůvodním druhem. Do Evropy pronikla společně se zásilkami plůdku býložravých ryb amura a tolstolobika. I její objevení na našem území mělo stejný průběh - dorazila se zásilkami plůdku těchto ryb z Maďarska v letech a bleskově se začala šířit. Jedná se o odolný, přizpůsobivý a rychle se množící druh a navzdory snaze rybníkářů potlačit její výskyt se dnes rozšířila téměř na celé území naší republiky. Proniká i do sportovních revírů, kde se ale zatím nikde nedokázala namnožit do počtu, který by působil větší potíže. Střevlička prý nemá u nás přirozené nepřátele, není to pravda. Hlavně candáti a okouni jsou schopni zredukovat nebo úplně zlikvidovat (ku prospěchu věci) něžádoucí populaci střevličky.

52 Sumec velký Hájen od Minimální lovná délka: 70 cm Latinský název: Silurus glanis čeleď: Sumcovití průměrná délka: cm věk: přes 30 let pohlavní dospělost: 3-5 rok Sumec velký má protáhlé tělo, které je pokryté slizkou kůží nemající šupiny. Barva těla je olivově zelená až modrošedá. Na bocích je vidět mramorování a břicho je světle šedé či bílé. Někteří samci jsou bíle zbarvené. Tělo nenápadně přechází v širokou nízkou hlavu. Ta je vybavená dvěma dlouhými vousy v horní čelisti. V dolní čelisti má pak čtyři kratší fousy. Jde o chemoreceptory, ve kterých má sumec chuťové buňky. Ty představují kompenzaci pro jeho špatně vyvinutý zrak. Sumec má silné čelisti s velkým množstvím zubů. Mají sklon dovnitř tlamy. Oči jsou malé, nevelká je i hřbetní ploutev, která nemá tvrdé paprsky. Řitní ploutev je široká. Ocasní část těla je zploštělá a dlouhá. Sumec pohlavně dospívá ve stáří kolem čtyř let. Samci jsou pohlavně zralý průměrně o rok dříve než samičky. Sumci se třou v párech. Nejvhodnější období je květen a červen. V této době má teplota vody 18 22, a to je pro ně ideální. Chce-li se sumec velký rozmnožovat, přesouvá se z hloubky do větších přítoků. Pro rozmnožování volí klidnější vody pod podemletými břehy. Nejlépe v takových místech, ve kterých je dostatek kořenů a rostlin. Sumec se vytírá na kořínky stromů či na měkký travnatý porost. K tření dochází při poklesu barometrického tlaku, většinou před bouřkou. Jikernačka má až několik desítek tisíc jiker, o které pečuje mlíčňák. Jeho hlavním úkolem je hlídat je. To ovšem není vůbec jednoduché. Sumci jsou nepřáteli mnohých ryb, a tak jich většina zahyne. Výtěr přebývá v hnízdech, které rovněž připravují samečci. Malý sumci připomínají pulce. Plodnost sumce je ovlivněna potravou, kterou jikrňačka přijímá na jaře. Podle toho dozraje menší či větší počet plůdků. Vývoj jiker trvá cca 3 dny. Sumec se živí různou potravou, která se mění i jeho věkem. Mladší jedinci se živí zooplanktonem Dospělý jedinec filtruje bahno, aby z něho dostal mikroskopické bezobratlé, chytá červy, obojživelníky, plazy, měkkýše, korýše, z ryb hlavně líny a kapry, vodní savce a dokonce i vodní ptáky (kachny).

53 Sumeček americký celoroční lov 0 cm Latinský název: Ameiurus nebulosus čeleď: Sumečkovití průměrná délka: cm věk: přes 5 let pohlavní dospělost: 2-3 rok Má válcovité tělo, s nízkou a širokou hlavou. Na horní čelisti jsou 4 vousky, z nichž jeden pár je značně dlouhý. Na dolní čelisti jsou rovněž 4 vousky. Oči jsou poměrně malé. Sumeček má tukovou ploutvičku, umístěnou mezi hřbetní a ocasní ploutví. Řitní ploutev není tak široká a nesahá až k ocasní ploutvi, jako je tomu u sumce velkého. Tvrdé paprsky ve hřbetní a zejména v prsních ploutvích jsou nebezpečně ostré a pichlavé. Ve hřbetní ploutvi je 1 tvrdý a 6 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3 tvrdé a paprsků měkkých. V břišních ploutvích je 8 paprsků a v prsních ploutvích 1 tvrdý paprsek a 8 měkkých. Hřbet je zbarven tmavozeleně, až do hněda, boky jsou světlejší, břicho je nažloutlé až bělavé. Původní areál rozšíření zahrnoval Severní Ameriku. Dovozem byl rozšířen do takřka celého světa, kde je mnohdy považován za invazivní druh. V ČR se vyskytuje v nejteplejších oblastech a dává přednost stojatým prohřátým vodám. V některých řekách tvoří dokonce dominantní druh. V 19.století byl vysazen na Třeboňsku, ale chov se nezdařil, neboť v našich nedostatečně teplých vodách nedosahuje potřebné velikosti pro trh. Pohlavně dospívá ve 2-3 letech života a tře se koncem dubna a v květnu. Staví si hnízdo na písčitém dně, kam samice ukládá 1-5 tisíc jiker. Oplozené jikry a vykulený plůdek samec ochraňuje.

54 Štika obecná Hájen od Minimální lovná délka: 50 cm Na revírech ČRS Územního svazu města Prahy Začínajícím trojčíslím mimopstruhové pásmo Na revírech lovná míra 60 cm Není-li v popisu revíru uvedeno jinak. Latinský název: Esox lucius řád: Bezostní čeleď: Štikovití průměrná délka: cm věk: přes 15 let pohlavní dospělost: 2 rok Tělo je válcovité, s širokým hřbetem. Hlava má široká ústa s mohutně rozevíratelnými ozubenými čelistmi, ostré zuby jsou i na dalších kostech ohraničujících ústní dutinu. Řitní a zejména hřbetní ploutev jsou posunuty dozadu směrem k ocasní ploutvi. Prsní ploutve jsou posunuty dopředu až na hrdlo pod konec skřelí. Šupiny jsou poměrně malé, oválné. Ve hřbetní ploutvi je 6 10 tvrdých a měkkých paprsků, v řitní ploutvi je 4 8 tvrdých a měkkých paprsků, v postranní čáře je šupin, nad ní a pod ní šupin. Zbarvení: velmi proměnlivé. Hřbet bývá tmavě či světle hnědozelený, břicho bílé až nažloutlé. Tělo i hlava jsou pokryty nažloutlými skvrnami, na bocích jsou někdy přítomny tmavší svislé pruhy. Šupiny, zejména na bocích,mohou mít zlatavý lem. Oko je žlutavé. Prsní a břišní ploutve jsou světlé hřbetní a řitní ploutve bývají tmavší, žlutavě šedé. Na nepárových ploutvích jsou tmavé skvrny uspořádané nepravidelně nebo v příčných řadách. Počátek tření spadá do období těsně po roztání ledů; probíhá, když teplota vody dosáhne 7 8 C a končí při trvalé teplotě 14 C. Velké samice mívají až žlutooranžových jiker, o průměru obvykle větším než 2 mm. Lepkavé jikry lze nalézt na rostlinách v mělkých pobřežních partiích. Už tohoroční štičky s celkovou délkou pod 20 cm mohou mít plně vytvořené pohlavní orgány a v příštím roce se účastnit výtěru. Potěr se živí hlavně zooplanktonem, larvami a kuklami pakomárů a larvami jepic. Od délky kolem 5 cm začíná přecházet na typický dravý způsob života a v potravě se objevuje již i rybí plůdek. Jakmile štika dosáhne délky asi 20 cm, tvoří její potravu téměř výlučně ryby, a to zejména nejběžnější druhy, např. plotice, okoun, jelci.

55 Tolstolobik bílý celoroční lov 50 cm Latinský název: Hypophthalmichthys molitrix průměrná délka: cm věk: 20 let pohlavní dospělost: 6-7 rok Robustní trup je z boků stlačený, hlava je poměrně menší než u tolstobika pestrého. Ústa mají horní postavení (nad podélnou osou těla),oči jsou posazeny nápadně nízko. Spodní čelist mírně přesahuje horní a zapadá do ní malým výběžkem. Žábry jsou zakryty mohutnými skřelemi, jejichž zadní okraj zpravidla zasahuje až k bázím prsních ploutví. Tyto ploutve nedosahují za kolmici vedenou z báze ploutví břišních. Břišní kýl bez šupin probíhá od hrdla až po řitní otvor. Ve hřbetní ploutvi jsou 2 3 tvrdé a 6 7 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 2 3 tvrdé a měkkých paprsků, v břišních ploutvích 1 tvrdý a 6 8 měkkých a v prsních ploutvích 1 tvrdý a měkkých paprsků. V postranní čáře je šupin, požerákové zuby jsou hladké, jednořadé (4 4). Žaberní tyčinky jsou velmi dlouhé, tenké, při bázi srostlé a vytvářejí hustou filtrační mřížku. Hlava a hřbet šedozelené, boky a břicho stříbřitě bílé. V původní domovině se tře v hlavním toku řeky při teplotě vody nad 20 o. Jikry jsou vytírány přímo do vodního sloupce, kde se vznášeli a prodělávají svůj vývoj. v maďarském úseku Tisy se pravidelně vytírá. V našich podmínkách je rozmnožován uměle. Jsou známi údajně plodní kříženci mezi tolstolobikem bílým a pestrým. kteří v růstu předstihují rodičovské druhy. Tito kříženci svým vzezřením a uspořádáním břišního kýlu více připomínají tolstolobika bílého. KOUŘIL a VALENTA (1979) upozorňují na křížence mezi kaprem a tolstolobikem bílým. Kříženci připomínají šupinatého kapra. Jsou však světlejší barvy a mají protáhlejší trup. Zavedení zmíněných kříženců může představovat další intenzifikační prvek v našem rybníkářství. U nás nepůvodní druh. Po introdukci clo našich vod v polovině šedesátých let byl ve volných vodách poprvé chycen v Dunaji u Radvaně v roce Vyhovují mu rybníky a údolní nádrže ležící v nižší nadmořské výšce. Hejnový druh.

56 Tolstolobec pestrý celoroční lov 50 cm Latinský název: Arisichthys nobilis průměrná délka: cm věk: 20 let pohlavní dospělost: 3-8 rok U dospělých kusů je obvyklé šedavé zbarvení boků doplněné nepravidelnými tmavšími skvrnami. Ploutve jsou velice dobře vyvinuté zejména ocasní je přímo obrovská. Jejich barva je tmavě šedá až hnědá. Už samo skvrnité zbarvení postačí, je-li dobře vyvinuté, k odlišení tolstolobce od tolstolobika bílého. Dalším typickým znakem tohoto druhu je ostrý kýl na břiše, který je narozdíl od tolstolobika vyvinut pouze v úseku mezi břišními ploutvemi a ploutví řitní. Kůže tolstolobce je velice dobře prokrvena a při manipulaci s rybou často dochází k poškození krevních kapilár a následnému krvácení na velké části povrchu těla. Stává se to jak při sportovním rybaření, tak i během manipulace na výlovech. Komerční rybáři si pak stěžují, že tato poranění nemající žádný vliv na kuchyňské upotřebení snižují prodejnost tohoto druhu. Společně s tolstolobikem bílým se tolstolobec odlišuje od ostatních našich ryb nízko položenýma očima. Jejich pozice na spodku obrovské hlavy působí až nepřirozeným dojmem. Ústa mají svrchní polohu a jsou mimořádně veliká, aby bylo množství profiltrované vody co největší. Potrava se zachycuje na žaberních tyčinkách, které jsou velmi jemné. K nám byl dovezen ve dvou hlavních vlnách - v roce 1964 byl proveden první import z území tehdejšího SSSR a v letech byl chov doplněn jedinci pocházejícími z Maďarska. Dnes je celkem běžně chován jako součást obsádky komerčních rybníků a vysazuje se i do sportovních revírů. Tam je jakožto druh živící se planktonem jen ojediněle uloven na udici a tak se na mnoha vodách můžeme běžně setkat s hejny těchto ryb o hmotnosti kg. Jeho velkou výhodou je, že se živí potravou nacházející se na velmi nízkých patrech potravní pyramidy (čím níž, tím je potravy víc) a jen omezeně si konkuruje s kaprem. Jeho zařazením do obsádky se proto znatelně zvýší produkce rybníků.

57 Úhoř říční Hájen od Minimální lovná délka: 50 cm Latinský název: Anguilla anguilla řád: Holobřišní čeleď: Úhořovití průměrná délka: cm věk: 20 let pohlavní dospělost: let Úhoře si určitě nespleteme s žádnou jinou rybou. Štíhlé, hadovité tělo je lemováno ploutvovým lemem, který tvoří srostlé nepárové ploutve, nevýrazné prsní ploutve jsou umístěny hned za hlavou, břišní ploutve úhoř nemá. V tuhé kůži jsou pevně vrostlé drobné šupiny, celé tělo pokrývá vrstva slizu, který úhoři kromě jiného umožňuje protáhnout se úzkými škvírami mezi kameny, ve spleti kořenů a pod. Tento sliz také velmi znesnadňuje jeho uchopení a pokud se dostane do otevřené rány či do kontaktu se sliznicí, může způsobit nepříjemné záněty. A navíc - krev úhoře je toxická, následky případné otravy připomínají účinky zmijího uštknutí. Po tepelné úpravě však svou jedovatost ztrácí a poněkud tučné maso úhoře patří mezi vyhledávané lahůdky, v jakékoliv úpravě. Oči úhoře jsou malé, úhoři se totiž řídí především svým výtečným čichem. Poměrně široce rozeklaná ústa jsou ve středním postavení, podle tvaru hlavy rozdělujeme formu úzkohlavou a širokohlavou. Samci jsou menší, jen vzácně dosahují přes padesát centimetrů, samice pak mohou dorůstat délky až přes jeden metr. Zbarvení úhořů je nejčastěji černohnědé, někdy se ale podaří ulovit jedince zlatavě nahnědlé či až strašidelně brčálově zelené. Larvy úhořů jsou nejprve prúhledné, začínají se zbarvovat až při vstupu do řek, kde jsou také nejčastěji loveny. V tomto stádiu se nazývají monté a bývají loveny ve velkém. Bohužel ale hlavním cílem není vysazení úhoří omladiny do nedostupných toků, ale lov za účelem konzumace. V mnoha zemích jsou tito úhoříci žádanou lahůdkou. Ve sladké vodě stráví přibližně šest let a potom se vydávají na opět většinou nerealizovatelnou pouť zpět do Sargasového moře. Turbíny elektráren bývají pro ně osudnými. Zábrany či odpuzovače nejrůznějších typů a koncepcí se zatím prostě neosvědčují a ani rybí přechody a skluzy nejsou zatím na odpovídající úrovni. Určité procento úhořů se sice podaří ulovit do lapadel, slupů a vrší, ztráty ale bývají opravdu velké. A cena monté stále stoupá. Pro úhoře tedy dost neradostné vyhlídky i přes zavádění nových forem ochrany. U nás je to poměrně nedávno zavedené podzimní hájení. Kdysi dávno nebylo známo nic o místě a způsobu rozmnožování úhoře a tak se zrodily teorie o zrodu malých úhoříků z bahna v hlubinách. Později při zkoumání úhořů, napadených cizopasnými červy, přišli vědátoři na myšlenku o živorodnosti úhořů. Teprve v devatenáctém století došli vědci ke zjištění, že drobné, průhledné rybky tvaru a velikosti vrbového listu, považované do té doby za samostatný živočišný druh, jsou ve skutečnosti larválním stádiem úhoře říčního

58 Vranka obecná celoročně hájena Latinský název: Cottus gobio řád: Ostnoploutví čeleď: Vrankovití průměrná délka: 8-12 cm věk: 8 let pohlavní dospělost: 2-3 rok Tělo je vřetenovité se shora zploštělou mohutnou hlavou, ústa velmi široká, ozubená. Tělo holé bez šupin. Postranní čára je patrná podél celého těla, na špičce dolní čelisti je jeden pór. Prsní ploutve vějířovité, břišní ploutve menší, posunuté na hrdlo. Ocasní ploutev mírně zaoblená. Délka vnitřního paprsku v břišní ploutvi tvoří procent její délky. Konce břišních ploutví nedosahují k řitnímu Otvoru. V první hřbetní ploutvi (6) 7 8 (9) tvrdých paprsků, ve druhé (14 15)16 18(19 20) měkkých, v řitní ploutvi (9)10 13(14) měkkých paprsků. V břišních ploutvích je 1 tvrdý a 4 měkké a v prsních ploutvích měkkých paprsků. Hřbet a boky jsou hnědavé či šedohnědé s různě zřetelnou mramorovanou kresbou, břicho je světlé. Na ploutvích bývají tmavší pásy s výjimkou ploutví břišních, které postrádají pruhování. Zbarvením těla se může přizpůsobovat charakteru dna. Vytírá se v dubnu až květnu. Snůška jiker je obvykle umístěna na spodní straně kamenů. Jikry jsou oranžově žluté, o průměru až přes 2 mm. Samice o délkách těla mm měly jiker. Nakladené jikry samec stráží. Ze Švédska bylo popsáno křížení vranky obecné s vrankou pruhoploutvou. Vranka je rybou čistých chladných vod s kamenitým dnem a dostatkem úkrytů. Pokud tyto podmínky má, je na takové lokalitě naprosto běžným druhem. Vzhledem ke své citlivosti ale z mnoha vod vymizela a dnes je na seznamu chráněných druhů.

59 Vranka pruhoploutvá celoročně hájena Latinský název: Cottus poecilopus řád: Ostnoploutví čeleď: Vrankovití průměrná délka: 8-12 cm věk:6 let pohlavní dospělost: 2-4 rok Tělo je vřetenovité, dozadu se zužující, hlava shora zploštělá s ústy širokými, ozubenými. Tělo holé bez šupin, na hřbetě jsou dvě ploutve. Prsní ploutve jsou mohutné, vějířovité, břišní ploutve posunuty na hrdlo. Celkově je podobná vrance obecné, od které se liší tím, že vnitřní paprsek břišní ploutve tvoří 41 44% její délky. Břišní ploutve přesahují řitní otvor. Póry postranní čáry nedosahují báze ocasní ploutve, na špičce dolní čelisti jsou dva póry. V první hřbetní ploutvi je 8 9 tvrdých paprsků, v druhé měkkých paprsků, v řitní ploutvi měkkých, v břišních ploutvích 1 tvrdý a 4 měkké a v prsních 14 měkkých paprsků. Zbarvení těla je velmi přizpůsobivé okolnímu prostředí. Hřbet a boky jsou hnědavé nebo našedlé s různě intenzívním mramorováním. Břicho vždy světlé. Na ploutvích jsou různě zřetelné tmavé pásy. Břišní ploutve vždy zřetelně pruhované. Celkově je zbarvení ve srovnání s vrankou obecnou spíše tmavší a kontrastnější. Tře se obvykle v dubnu. Jikry jsou žlutě pomerančové, lepkavé a bývají nalepené na spodní straně kamenů. Snůška obsahuje až 800 jiker o průměru do 2,5 mm a je samcem hlídána. Vyskytuje se v pstruhových a lipanových tocích v povodí Odry (tj. na severu Moravy). Její výskyt byl prokázán a zmapován až po 2. světové válce. Byla uváděna z Opavice, Moravice, Desné, Olše a Černé Ostravice. Poměrně hojný výskyt byl zaznamenán i v povodí Vsetínské Bečvy. Současný výskyt závisí na aktuálním stavu kvality vody a zachování původního rázu říčních koryt.

TEST. na přezkoušení uchazeče. pro získání kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku. 1. O jaký druh ryby se jedná.

TEST. na přezkoušení uchazeče. pro získání kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku. 1. O jaký druh ryby se jedná. TEST na přezkoušení uchazeče pro získání kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku 1. O jaký druh ryby se jedná a] úhoř říční b] lipan podhorní c] hrouzek obecný 2. O jaký druh ryby se jedná a]

Více

Štika obecná. Pstruh obecný. latinsky: Esox lucius slovensky: Šťuka obyčajná anglicky: Pike, v USA Northern Pike německy: Hecht hovorově: zubatá

Štika obecná. Pstruh obecný. latinsky: Esox lucius slovensky: Šťuka obyčajná anglicky: Pike, v USA Northern Pike německy: Hecht hovorově: zubatá Štika obecná latinsky: Esox lucius slovensky: Šťuka obyčajná anglicky: Pike, v USA Northern Pike německy: Hecht hovorově: zubatá řád: Bezostní čeleď: Štikovití potrava: dravec délka života: 15 let pohlavní

Více

O B R A T L O V C I - SLADKOVODNÍ RYBY

O B R A T L O V C I - SLADKOVODNÍ RYBY VODNÍ O B R A T L O V C I - SLADKOVODNÍ RYBY 1. Kapr obecný Délka: 110 cm, váha: 21 kg, místo nálezu: Španělsko délka života: 40 let pohlavní dospělost: 3-5. rok doba rozmnožování: květen-červen běžná

Více

Okoun říční - Perca fluviatilis

Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční je značně rozšířenou rybou celého severního mírného pásu. Obývá Evropu, značnou část Asie a také Severní Ameriku. kde žije poddruh P. fluviatilis flavescens

Více

Hřbetní ploutev. Tuková ploutvička. Vousky. Ocasní ploutev. Břišní ploutev. Řitní ploutev. Prsní ploutev. vnější stavba

Hřbetní ploutev. Tuková ploutvička. Vousky. Ocasní ploutev. Břišní ploutev. Řitní ploutev. Prsní ploutev. vnější stavba Ryby Hřbetní ploutev Tuková ploutvička Vousky Prsní ploutev Břišní ploutev Řitní ploutev Ocasní ploutev vnější stavba Hlava První část hřbetní ploutve Druhá část hřbetní ploutve Skřele Postranní čára Trup

Více

Třída: Ryby nejpočetnější skupina obratlovců ploutví: párové nepárové

Třída: Ryby nejpočetnější skupina obratlovců ploutví: párové nepárové RYBY Třída: Ryby - vodní živočichové(sladká i slaná voda) - druhově nejpočetnější skupina obratlovců -tělojeprotáhlé,zestranzploštělé,členísenahlavu,trupaocas(hlava je nepohyblivá- srůstá s trupem) - pohybují

Více

Obrázky a základ textu: http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_obratlovci/

Obrázky a základ textu: http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_obratlovci/ 1 Patří do skupiny lososovitých, pro které je typická tzv. tuková ploutvička. Vytvořil stálé sladkovodní populace, které přestaly táhnout do moře. Dosahují délky 500 mm hmotnosti až 2 kg. Vyhovují jim

Více

Odpovědi na soutěžní otázky:

Odpovědi na soutěžní otázky: Odpovědi na soutěžní otázky: 1. Co tvoří hlavní potravu ryb? Většina našich ryb se živí bezobratlými živočichy, kteří se zdržují převážně v kalné vodě u dna. 2. Jak se měří délka ryb? Od vrcholu rypce

Více

CVIČENÍ HYDROBIOLOGIE (rybovití obratlovci)

CVIČENÍ HYDROBIOLOGIE (rybovití obratlovci) CVIČENÍ HYDROBIOLOGIE (rybovití obratlovci) NEKTON Vodní organismy, které jsou schopné aktivně plavat, často překonávat i silné proudění. Především ryby a mihule, dále někteří obojživelníci a plazi. Velké

Více

Upozornění. Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů. Legislativa. Mihule obecné znaky. Kriticky ohrožené 5.5.2010.

Upozornění. Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů. Legislativa. Mihule obecné znaky. Kriticky ohrožené 5.5.2010. Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů Zvláště chráněné ryby podle přílohy vyhlášky 395/1992 Sb. Ve znění pozdějších aktualizací Jan Fechtner a Vladimír Vrabec Aktualizováno 2009, pro studijní

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.9 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.16 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.3 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Sinice, řasy a makrofyta v ekosystémech povrchových vod. Významné rybí druhy. Taxonomický systém ryb, hlavní zástupci ichtyofauny ČR

Sinice, řasy a makrofyta v ekosystémech povrchových vod. Významné rybí druhy. Taxonomický systém ryb, hlavní zástupci ichtyofauny ČR Sinice, řasy a makrofyta v ekosystémech povrchových vod Významné rybí druhy Taxonomický systém ryb, hlavní zástupci ichtyofauny ČR prof. Ing. Petr Spurný, CSc. Taxonomický systém ryb Ryby představují nejstarší

Více

Nové systematické členění

Nové systematické členění Cvičení 4 Nové systematické členění Řád: Cypriniformes (Máloostní) Čeleď: Cyprinidae (Kaprovití) Rod: Rutilus (Plotice) Druh: Rutilus rutilus (Plotice obecná) Druh: Rutilus pigus (Plotice lesklá) Rod:

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.18 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

OBSAH. ZÁVĚREČNÁ ABSOLVENTSKÁ PRÁCE IX. ročník Rybníky a ryby, Aneta Čepeláková

OBSAH. ZÁVĚREČNÁ ABSOLVENTSKÁ PRÁCE IX. ročník Rybníky a ryby, Aneta Čepeláková Toto téma Rybníky a ryby jsem si vybrala, protože se mi to líbí a baví mě chytání ryb a také prostředí kolem rybníků. Ráda bych se jela na některé z těchto rybníků podívat i s přáteli, protože si u vody

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.12 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Morfologie těla ryb, vnější popis, meristické a plastické znaky

Morfologie těla ryb, vnější popis, meristické a plastické znaky Morfologie těla ryb, vnější popis, meristické a plastické znaky Tvar těla ryb Přizpůsoben trvalému životu ve vodě Vypovídá o preferovaném habitatu - charakteru prostředí výskytu daného druhu Ovlivněn etologií

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/5 5.2.02.4 Ryby nejpočetnější skupina obratlovců - druhově nejpočetnější skupina obratlovců - stavba těla hlava, trup, ocas - hlava nepohyblivá, pevně srůstá s trupem, v zadní části - skřele - ploutve

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.20 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.11 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

2. Která z našich ryb má oko chráněno dvojitou rohovkou: 4. Která kaprovitá ryba má typicky červenou duhovku oka:

2. Která z našich ryb má oko chráněno dvojitou rohovkou: 4. Která kaprovitá ryba má typicky červenou duhovku oka: 1. K čemu slouží žaberní aparát ryb: a) k okysličování krve b) k rozmělnění potravy c) k pohybu 2. Která z našich ryb má oko chráněno dvojitou rohovkou: a) úhoř říční b) mník jednovousý c) vranka obecná

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.1 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Název materiálu: Ryby - zástupci

Název materiálu: Ryby - zástupci Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.20 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.13 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.14 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Koníček mořský. Jehla velká, hranatá, uzoučká

Koníček mořský. Jehla velká, hranatá, uzoučká Amur bílý - žije v rybnících a řekách - původně z Asie (řeka Amur) - živí se makrovegetací (vodní rostliny, řasy) - v Čechách má délku kolem 1m a hmotnosti 15-20kg - rychle se stal velmi oblíbenou rybou

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.6 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.15 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.5 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Šablona č. 01.22. Přírodopis. Co už víme o rybách?

Šablona č. 01.22. Přírodopis. Co už víme o rybách? Šablona č. 01.22 Přírodopis Co už víme o rybách? Anotace: Pracovní list s opakováním učiva o rybách. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci vyplní pracovní list, ve kterém si ověří znalosti

Více

Losos obecný - Salmo salar

Losos obecný - Salmo salar Losos obecný - Salmo salar Losos obecný je jednou z nejzajímavějších ryb. Asi nejvíce fascinoval lidi tah losů z moře na vzdálená trdliště na horním toku řek a jejich sebezničující vůle překonat všechny

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.16 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.1 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Test č. 10. 1. O jaký druh ryby se jedná? a) sumec velký b) štika obecná c) mník jednovousý

Test č. 10. 1. O jaký druh ryby se jedná? a) sumec velký b) štika obecná c) mník jednovousý Test č. 10 1. O jaký druh ryby se jedná? a) sumec velký b) štika obecná c) mník jednovousý 2. O jaký druh ryby se jedná? a) losos obecný b) pstruh obecný c) hlavatka obecná 3. O jaký druh ryby se jedná?

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.13 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9. třídy) Základní

Více

Poznámky k určování larev obojživelníků ČR

Poznámky k určování larev obojživelníků ČR Poznámky k určování larev obojživelníků ČR Jaromír Maštera AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod listopad 2008 Autoři většiny fotografií: Jan Dvořák & Jaromír Maštera, 2006-2008 Obecné poznámky na úvod starší

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.14 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Jak se stát rybářem. Rybářský team Dolnobřežanská Bělice. Jiří Šimák, Viktor Lebeda

Jak se stát rybářem. Rybářský team Dolnobřežanská Bělice. Jiří Šimák, Viktor Lebeda Jak se stát rybářem Rybářský team Dolnobřežanská Bělice Jiří Šimák, Viktor Lebeda 1 Obsah 1 Etika Rybáře... 3 2 Druhy vod a jejich význam... 5 3 Naše ryby... 8 3.1 Stavba těla ryb... 8 3.2 Anatomie ryb...

Více

Rybářský řád pro rok 2006

Rybářský řád pro rok 2006 Rybářský řád pro rok 2006 Český rybářský svaz Přehled nejdůležitějších ustanovení zákona č. 99/2004 Sb. a vyhlášky č. 197/2004 Sb. a Bližší podmínky výkonu rybářského práva platné na revírech Českého rybářského

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. sinkulová 1/9 5.2.02.5 Významné mořské ryby - jsou hlavním zdrojem potravy obyvatelstva přímořských států sleď obecný v severních mořích, plankton, korýši, drobné ryby, slaneček /nasoluje se/, udí se /uzenáč/, marinuje

Více

Zvířata ve vodě kdv0177.indd 11 kdv0177.indd 11 2.12.2013 12:23:15 2.12.2013 12:23:15

Zvířata ve vodě kdv0177.indd 11 kdv0177.indd 11 2.12.2013 12:23:15 2.12.2013 12:23:15 Zvířata ve vodě kdv0177.indd 11 2.12.2013 12:23:15 Pstruh obecný potoční potoční tukovou ploutvičku. Je to měkká ploutvička mezi hřbetní a ocasní ploutví. Délka těla: 20 až 60 cm Hmotnost: až 2,5 kg Pstruh

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu. EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu. EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 27. 05.

Více

Ctenopharyngodon idella

Ctenopharyngodon idella Amur bílý Ctenopharyngodon idella Tato kaprovitá ryba k nám byla dovezena v roce 1961. Má dlouhé válcovité tělo, v bocích mírně zploštělé. Charakterizuje ji široká hlava, na skřelích výrazné paprskové

Více

Úhoř říční - Anguilla anguilla

Úhoř říční - Anguilla anguilla Úhoř říční - Anguilla anguilla Úhoř je naprosto nezaměnitelná ryba obývající vody velké části Evropy. Je proslulý svým ojedinělým rozmnožovacím cyklem, během něhož táhnou dospělé ryby do vzdálených oblastí

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.15 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Školení uchazečů o vydání prvního rybářského lístků.

Školení uchazečů o vydání prvního rybářského lístků. Školení uchazečů o vydání prvního rybářského lístků. Český rybářský svaz je...... občanské sdružení, jehož posláním je zejména: Vykonávat rybářské právo ve smyslu zákona o rybářství. Provozovat akvakulturu,

Více

1. Cíl průzkumu. 2. Metodika provedení prací

1. Cíl průzkumu. 2. Metodika provedení prací Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický Ichtyologický průzkum ve vybraných lokalitách pstruhových revírů v rámci Jihočeského kraje. SDL/OZZL/318/08 Zpráva

Více

Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD. 2008-06-25 verze první

Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD. 2008-06-25 verze první Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD 2008-06-25 verze první Vody je možno dělit z mnoha různých hledisek a podle mnoha ukazatelů. Nejjednodušším a pro obyčejného člověka

Více

Šablona: III/2. Sada: VY_32_INOVACE_9IS

Šablona: III/2. Sada: VY_32_INOVACE_9IS Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_9IS Pořadové číslo: 07 Ověření ve výuce Třída: 7.A Datum: 11.10.2013 1 Sladkovodní ryby pásma, výživa Předmět: Ročník:

Více

Metodický klíč k určování právních kvalifikací vybraných přestupků na úseku rybářství

Metodický klíč k určování právních kvalifikací vybraných přestupků na úseku rybářství Metodický klíč k určování právních kvalifikací vybraných přestupků na úseku rybářství Tento dokument je určen pro případ rychlejší orientace v zákonných úpravách. Lze jej využít při kvalifikování protiprávního

Více

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: Využití ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky Název DUM: Ryby-druhy (prezentace) Třída:

Více

Legislativní podmínky rybolovu

Legislativní podmínky rybolovu Sportovní rybolov Legislativní podmínky rybolovu Podmínky pro získání oprávnění k výkonu rybářského práva ve pstruhových a mimopstruhových vodách prof. Ing. Petr Spurný, CSc. Právní rámec výkonu rybářského

Více

Český rybářský svaz. Nad Olšinami 31, 100 00 Praha 10 O D B O R M L Á D E Ž E

Český rybářský svaz. Nad Olšinami 31, 100 00 Praha 10 O D B O R M L Á D E Ž E Český rybářský svaz Nad Olšinami 31, 100 00 Praha 10 O D B O R M L Á D E Ž E Telefon: 274 811 751 3 (linka 135), FAX: 274 811 754, e-mail: hnizdilova@rybsvaz.cz OTÁZKY A ODPOVĚDI k soutěži ZLATÁ UDICE

Více

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Nekaprovité ryby

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Nekaprovité ryby MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Nekaprovité ryby Čelistnatci Osteognathostomata (Tř.): paprskoploutvé ryby Actinopterygii (=Pisces, Osteichthyes) - původně ganoidní

Více

Obsah Úvod Rybářský řád

Obsah Úvod Rybářský řád Obsah Úvod... 3 Rybářský řád... 5 Soupisy pstruhových revírů územních svazů a Rady ČRS s bližšími podmínkami výkonu rybářského práva pro držitele celorepublikových a celosvazových povolenek pro rok 2016

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.19 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

OBSAH OTÁZEK A ODPOVĚDÍ K SOUTĚŽI "ZU": ===================================================== OTÁZKY

OBSAH OTÁZEK A ODPOVĚDÍ K SOUTĚŽI ZU: ===================================================== OTÁZKY A. OBSAH OTÁZEK A ODPOVĚDÍ K SOUTĚŽI "ZU": ===================================================== OTÁZKY Stana Počet otázek I. PŘÍRODOVĚDNÉ ZNALOSTI 2-12 81 II. CHOV RYB 13-20 53 III. ZÁKON O RYBÁŘSTVÍ

Více

LABORATORNÍ PRÁCE Z BIOLOGIE

LABORATORNÍ PRÁCE Z BIOLOGIE LABORATORNÍ PRÁCE Z BIOLOGIE datum: číslo LP: jméno: hodnocení: / 50 bodů ANATOMIE KAPRA 1) ZAŘAZENÍ V SYSTÉMU ORGANISMŮ: Zařaďte kapra obecného do systému organismů: (4 body) říše: kmen: podkmen: nadtřída:

Více

O O B J O ŽIV I E V LNÍC Í I

O O B J O ŽIV I E V LNÍC Í I Základní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS_03 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Ročník: 5. Autor: Pavlína Sedláková NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS _ 09 Vzdělávací oblast:

Více

Český rybářský svaz. platné platné na na revírech Českého rybářského svazu svazu

Český rybářský svaz. platné platné na na revírech Českého rybářského svazu svazu Český rybářský svaz Přehled Přehled nejdůležitějších ustanovení zákona č. 99/2004 Sb. Sb. a a vyhlášky č. 197/2004 Sb., Sb., ve ve znění pozdějších předpisů a bližší podmínky výkonu bližší rybářského podmínky

Více

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm.

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm. Marek Hák 25.1.2013 Popis Tygr indický je kočkovitá šelma (Panthera tigris tigris) také zvaný tygr bengálský je nejpočetnější poddruh tygra. Vyskytuje se převážně v okolí ústí řeky Gangy, Indii a Bangladéši.

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.20.Bi.Obojzivelnici Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření: 18.

Více

O b e c D o m a n í n Domanín 33, 379 01 Třeboň. Podmínky výkonu rybářského práva platné pro rybník Nový ( koupaliště ) od 1. dubna 2013. I.

O b e c D o m a n í n Domanín 33, 379 01 Třeboň. Podmínky výkonu rybářského práva platné pro rybník Nový ( koupaliště ) od 1. dubna 2013. I. O b e c D o m a n í n Domanín 33, 379 01 Třeboň Podmínky výkonu rybářského práva platné pro rybník Nový ( koupaliště ) od 1. dubna 2013 I. Lov ryb (1) Lov ryb smí být prováděn na rybníce zpravidla lovem

Více

Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich plazů. (pomůcka k přípravě na poznávačku )

Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich plazů. (pomůcka k přípravě na poznávačku ) Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich plazů (pomůcka k přípravě na poznávačku ) Třída: PLAZI Na území České republiky žije celkem 11 druhů plazů ze tří řádů. Z řádu želvy je u nás původní jen jediný

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: Jméno autora: VY_52_INOVACE_008 Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)

Více

Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich obojživelníků. (pomůcka k přípravě na poznávačku )

Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich obojživelníků. (pomůcka k přípravě na poznávačku ) Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich obojživelníků (pomůcka k přípravě na poznávačku ) Třída: OBOJŽIVELNÍCI Na území České republiky žije celkem 21 druhů obojživelníků ze dvou řádů. Řád ocasatých

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Ryby Společná pro celou sadu oblast DUM č. 32_Ch11_2_04

Více

Seznam obratlovců na poznávačku Ryby & spol (Bi)

Seznam obratlovců na poznávačku Ryby & spol (Bi) Seznam obratlovců na poznávačku Ryby & spol (Bi) kruhoústí a ploutvovci mihule (Lampetra sp.) - kruhoústí - hlavní znaky velikost asi 20 50 cm, má dlouhé tělo, hladkou kůži bez šupin, ústa bez čelistí

Více

Paprskoploutvé ryby. Milan Dundr

Paprskoploutvé ryby. Milan Dundr Paprskoploutvé ryby Milan Dundr Podtřída: Paprskoploutví ploutve vyztužené kostěnými paprsky (Actinopterygii) důležité skupiny: Jeseteři jikry = kaviár ganoidní šupiny Jeseter velký břehy Evropy (dřív

Více

řád Máloostní čeleď buffalo velkoústý kaprovec velkoústý buffalo černý kaprovec černý čeleď Kaprovití

řád Máloostní čeleď buffalo velkoústý kaprovec velkoústý buffalo černý kaprovec černý čeleď Kaprovití řád Cypriniformes - Máloostní Zástupci tohoto řádu mají Weberův aparát, který spojuje statoakustický orgán s plynovým měchýřem. Ten je spojen pomocí ductus pneumaticus s plynovým měchýřem (Physostomi).

Více

RYBY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_266 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 VNĚJŠÍ STAVBA TĚLA HŘBETNÍ

Více

file:///h:/documents%20and%20settings/tatanka/plocha/ryb%c3%... Rybářský řád 2009 Český rybářský svaz Přehled nejdůležitějších ustanovení

file:///h:/documents%20and%20settings/tatanka/plocha/ryb%c3%... Rybářský řád 2009 Český rybářský svaz Přehled nejdůležitějších ustanovení 1 z 11 3.12.2008 19:08 Rybářský řád 2009 Český rybářský svaz Přehled nejdůležitějších ustanovení zákona č. 99/2004 Sb. a vyhlášky č. 197/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů a bližší podmínky výkonu

Více

bližší podmínky výkonu rybářského práva od 1. ledna 2010

bližší podmínky výkonu rybářského práva od 1. ledna 2010 Český rybářský svaz Přehled nejdůležitějších ustanovení zákona č. 99/2004 Sb. a vyhlášky č. 197/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů a bližší podmínky výkonu rybářského práva platné na revírech Českého

Více

Obojživelníci České republiky

Obojživelníci České republiky Obojživelníci České republiky Přehled hlavních skupin Ocasatí Bezocasí V dospělosti s vyvinutým ocasem V dospělosti bez ocasu Čeleď: Mlokovití (Salamandridae) Mlok obecný (Salamandra salamandra) Poznávací

Více

Ichtyologické důsledky znečišťování povrchových vod

Ichtyologické důsledky znečišťování povrchových vod Sinice, řasy a makrofyta v ekosystémech povrchových vod Ichtyologické důsledky znečišťování povrchových vod Hydrologická situace ČR, vývoj znečištění vod, vodní eroze, specifické polutanty, ohrožené druhy

Více

MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 1 KVALIT V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH

MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 1 KVALIT V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 1 KVALIT ALITA A RYBR V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 2 Ryby jsou důležitou součástí zdravé výživy. Obsahují omega-3 mastné kyseliny,

Více

Obojživelníci. rekonstrukce života v karbonském močálu fosilní krytolebec

Obojživelníci. rekonstrukce života v karbonském močálu fosilní krytolebec OBOJŽIVELNÍCI Obojživelníci stará skupina obratlovců(známí od prvohor - devon, asi 350 mil. let), která se vyvinula z lalokoploutvých ryb první obratlovci, kteří osídlili souš - nejstaršími obojživelníky

Více

ČESKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZ, z.s.

ČESKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZ, z.s. ČESKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZ, z.s. Přehled nejdůležitějších ustanovení zákona č.99/2004 Sb. a vyhlášky č.197/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů a Bližší podmínky výkonu rybářského práva na revírech Východočeského

Více

MÍSTNÍ RYBÁŘSKÝ ŘÁD. pro výkon sportovního rybolovu na rybnících Biřička 2. RYBÁŘSKÉ NÁŘADÍ, ZPŮSOBY LOVU A NÁSTRAHY

MÍSTNÍ RYBÁŘSKÝ ŘÁD. pro výkon sportovního rybolovu na rybnících Biřička 2. RYBÁŘSKÉ NÁŘADÍ, ZPŮSOBY LOVU A NÁSTRAHY Městské lesy Hradec Králové a. s. Hradec Králové, Přemyslova čp. 219, PSČ 500 08 DIČ CZ 25962523 IČO 25962523 tel. Fax: 495 272 676, e-mail: petrik.mlhk@vslesy.cz MÍSTNÍ RYBÁŘSKÝ ŘÁD pro výkon sportovního

Více

www.zlinskedumy.cz Střední odborná škola Luhačovice

www.zlinskedumy.cz Střední odborná škola Luhačovice Název školy Střední odborná škola Luhačovice Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělání Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Klíčová slova

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE LÁSKA ZVÍŘAT ANEB JAK SE ZVÍŘATA ROZMNOŽUJÍ ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B OBSAH I Úvod II Teoretická část 1 Bezobratlí 1.1

Více

Český rybářský svaz. platné na revírech Českého rybářského svazu od 1. ledna 2012

Český rybářský svaz. platné na revírech Českého rybářského svazu od 1. ledna 2012 Český rybářský svaz Přehled nejdůležitějších ustanovení zákona č. 99/2004 Sb. a vyhlášky č. 197/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů a bližší podmínky výkonu rybářského práva platné na revírech Českého

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.18 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Český svaz ochránců přírody. Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka

Český svaz ochránců přírody. Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka Český svaz ochránců přírody Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka Obojživelníci a jejich funkce v přírodě Ukazatelé čistoty vod a prostředí Jako první reagují na změny životního prostředí Patří do potravy

Více

Lalokoploutví Lalokoploutví Paprskoploutví. Kostnatí. Třída: RYBY Osteichthyes Ř.: JESETEŘI Ř.: JESETEŘI MNOHOKOSTNATÍ KOSTNATÍ

Lalokoploutví Lalokoploutví Paprskoploutví. Kostnatí. Třída: RYBY Osteichthyes Ř.: JESETEŘI Ř.: JESETEŘI MNOHOKOSTNATÍ KOSTNATÍ Starý systém Třída: RYBY Osteichthyes Nejednotný systém v rámci vyšších taxonomických jednotek Nový systém Třída: RYBY NOZDRATÉ R. PAPRSKOPLOUTVÉ R. Podtř.: Dvojdyšní Dvojdyšní Lalokoploutví Lalokoploutví

Více

Český rybářský svaz. platné na revírech Českého rybářského svazu od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2015

Český rybářský svaz. platné na revírech Českého rybářského svazu od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2015 Český rybářský svaz Přehled nejdůležitějších ustanovení zákona č. 99/2004 Sb. a vyhlášky č. 197/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů a bližší podmínky výkonu rybářského práva platné na revírech Českého

Více

Český rybářský svaz. platné na revírech Českého rybářského svazu od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2015

Český rybářský svaz. platné na revírech Českého rybářského svazu od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2015 Český rybářský svaz Přehled nejdůležitějších ustanovení zákona č. 99/2004 Sb. a vyhlášky č. 197/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů a bližší podmínky výkonu rybářského práva platné na revírech Českého

Více

9IS17P7 Plazi želvy. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075. Šablona: III/2. Sada: VY_32_INOVACE_9IS. Pořadové číslo: 17

9IS17P7 Plazi želvy. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075. Šablona: III/2. Sada: VY_32_INOVACE_9IS. Pořadové číslo: 17 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_9IS Pořadové číslo: 17 Ověření ve výuce Třída: 7.A Datum: 10.12.2013 1 Plazi želvy Předmět: Ročník: Škola adresa: Jméno

Více

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: Využití ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky Název DUM: Obojživelníci (prezentace)

Více

Název materiálu: Kruhoústí a paryby

Název materiálu: Kruhoústí a paryby Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

OPRÁVNĚNÍ K LOVU KLASICKÉ

OPRÁVNĚNÍ K LOVU KLASICKÉ OPRÁVNĚNÍ K LOVU KLASICKÉ Rybářský řád : 1/ Je zakázáno používat výbušných prostředků, otravných nebo omamných látek, používat bodců jakéhokoliv druhu, lapaček, udic bez prutů, vidlic a rozsošek, dále

Více

Rybářství v tekoucích vodách

Rybářství v tekoucích vodách Rybářství v tekoucích vodách Ing. Tomáš Vítek, Ph.D. Hlavní zásady rybářství v tekoucích vodách Rybářský management = především řízení lidí Udržitelnost rybího společenstva X atraktivita revíru pro rekreační

Více