MASARYKOVA UNIVERZITA

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra českého jazyka a literatury Porozumění přejatým slovům v češtině u žáků 2. stupně ZŠ Diplomová práce Brno 2016 Vedoucí diplomové práce: PhDr. Ivana Kolářová, CSc. Autor práce: Bc. Dominika Hasičková

2 Bibliografický záznam HASIČKOVÁ, Dominika. Porozumění přejatým slovům v češtině u žáků 2. stupně ZŠ.: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra českého jazyka a literatury, Vedoucí diplomové práce PhDr. Ivana Kolářová, CSc. Anotace Diplomová práce Porozumění přejatým slovům v češtině u žáků 2. stupně ZŠ se zabývá znalostí a porozuměním přejatých slov v češtině u žáků druhého stupně ZŠ. Výzkum byl prováděn v jihomoravském krajina základní škole Rosice u Brna. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část zmiňuje stav současné slovní zásoby češtiny, způsob přejímání cizích lexémů do jazyka a vymezení základního pojmu anglicismus. Druhá část analyzuje výsledky výzkumu, který ukazuje znalost používaných anglických výrazů u žáků druhého stupně ZŠ. Annotation The master thesis Understanding borrowed words in Czech language of pupils from secondary school is dealing with second-level elementary schoolers s knowledge and understanding of borrowed words in Czech language. The research had been conducted in South-moravian region at Elementary school Rosice u Brna. The thesis is devided on theoretical and practical part. Theoretical part deals with state of Czech contemporary vocabulary as well as the way the foreign lexemes are being accepted into the language and also defines the basic term "anglicism" itself. Second part analyses the results of the research, that indicates knowledge of English terms used among the pupils at second-level elementary school. 2

3 Klíčová slova Český jazyk, slovní zásoba, anglicismy, přejatá slova, porozumění Keywords Czech language, vocabulary, Anglicism, borrowed words, understanding 3

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově fakultě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna studijním účelům. V Brně dne 20. dubna Bc. Dominika Hasičková 4

5 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí diplomové práce PhDr. Ivaně Kolářové, CSc., za odborné vedení, poskytování konzultací a cenné rady. Dále bych ráda poděkovala všem pedagogickým pracovníkům a žákům za vstřícnost při umožnění výzkumu a ochotu při realizaci mé diplomové práce. 5

6 OBSAH ÚVOD SOUČASNÝ STAV DNEŠNÍ ČEŠTINY NEOLOGISMY A HISTORIE JEJICH ZKOUMÁNÍ NEOSÉMANTISMY Neosémantizmy vznikající pod vlivem cizího jazyka Typ 1 - Nové syntaktické spojení Typ 2 - Odlišný význam Typ 3 Odvozenina s novým významem PŘEJÍMÁNÍ CIZÍCH LEXÉMU Vliv cizích jazyků na slovní zásobu češtiny Vliv slovanských jazyků Vliv západoevropských jazyků Vliv orientálních jazyků Anglicizmy v různých komunikačních sférách Počítačová sféra Oblast marketingu a reklamy Oblast managementu, lidských zdrojů a personalistiky Oblast ekonomiky a obchodu, oblast cestovního ruchu Sportovní sféra, oblast motorismu Oblast hudby Oblast běžného vyjadřování Charakteristika a typologie přejímek z angličtiny do češtiny Ortograficko - ortoepická adaptace Morfologická adaptace

7 Podstatná jména Přídavná jména Slovesa Slovnědruhová funkce morfologicky neadaptovaných přejímek Slovotvorně-paradigmatická adaptace ANGLICISMY Anglicizmy a jejich historické hledisko Postavení angličtiny v dnešní době ANALÝZA ANGLICISMŮ V MLUVĚ ŽÁKŮ 2. STUPNĚ ZŠ PRVNÍ ANALYZOVANÁ OBLAST: BĚŽNÁ MLUVA Výběr výrazů pro 1. oblast definice anglického výrazu damn definice anglického výrazu chill definice anglického výrazu easy definice anglického výrazu nice definice anglického výrazu sorry definice anglického výrazu googlit definice anglického výrazu selfie definice anglického výrazu single DRUHÁ ANALYZOVANÁ OBLAST: SPORT Výběr výrazů pro 2. oblast definice anglického výrazu basketball definice anglického výrazu skydiving definice anglického výrazu twerk definice anglického výrazu fair play definice anglického výrazu bungee jumping

8 2. 7. definice anglického výrazu jogging definice anglického výrazu outdoor sport definice anglického výrazu snowboarding TŘETÍ ANALYZOVANÁ OBLAST: CESTOVÁNÍ Výběr výrazů pro 3. oblast definice anglického výrazu airline definice anglického výrazu bookovat definice anglického výrazu last minute definice anglického výrazu kempovat definice anglického výrazu first minute definice anglického výrazu online platba definice anglického výrazu trip definice anglického výrazu all-inclusive POUŽITÍ ANGLICISMŮ U ŽÁKU DRUHÉHO STUPNĚ ZŠ ZÁVĚR RESUMÉ SEKUNDÁRNÍ LITERATURA SEZNAM GRAFŮ PŘÍLOHY

9 ÚVOD Vliv anglického jazyka v naší každodenní komunikaci je stále výraznější, a v posledních letech se objevuje hlavně v promluvách mladých lidí, jejichž používání se stalo spíše módní záležitostí a trendem. Žáci základních škol používají tyto anglicismy ve své komunikaci velmi často, ovšem rozumí vždy tomu, co říkají a znají význam těchto slov? Tato otázka byla stěžejním bodem mé diplomové práce. Diplomová práce se zabývá porozuměním běžně užívaných anglických výrazů v komunikaci žáků druhého stupně základní školy. Pro svůj výzkum jsem zvolila tři různé oblasti, ve kterých se s anglicismy mohou žáci často setkávat. Vybrala jsem takové oblasti, které jsou podle mého názoru mladým lidem blízké. Má práce je zaměřená na přejímání anglických slov do české slovní zásoby, proto se v první části zabývám především stavem současné slovní zásoby češtiny a přejímáním cizích lexému do jazyka. Ve druhé části práce provádím analýzu výsledků výzkumu, který se uskutečnil mezi žáky druhého stupně na ZŠ Rosice u Brna. Cílem mé práce bylo zejména zjistit, zda žáci znají významy anglických slov, jsou schopni vysvětlit některé výrazy a najít pro ně český ekvivalent. Tento výzkum by měl alespoň částečně naznačit, zda žáci rozumějí anglickým výrazům, které se objevují v jejich každodenní komunikaci. 9

10 1. SOUČASNÝ STAV DNEŠNÍ ČEŠTINY Hodnotíme-li stav nějakého určitého jazyka, mluvíme o jistém stavu společnosti, ve které daný jazyk vznikl a dále se vyvíjí v konkrétní zemi či na jistém území, v konkrétním čase a v neposlední řadě v určitých kulturních, politických a sociálních podmínkách. Chceme-li tedy zhodnotit stav nějakého určitého jazyka, musíme věnovat pozornost několik podstatným aspektům, které daný jazyk jako celek utvářejí, a to především: míra a způsob užívání jazyka (či jeho obměn) v odlišných komunikačních sférách vztah mezi jazykem a jeho obměnami z pohledu určité společenské hierarchie, jejich šíření a konkurence v různých komunikačních oblastech intenzita a typ postojů uživatele jazyka k jazyku a k jejich obměnám Důležitým hlediskem každého jazyka a jazykové situace je dynamická povaha. Podstatným faktem je rovněž skutečnost, že jazyky a veškerá jazyková společenství nejsou nikterak izolována a přicházejí do kontaktu společně s dalšími jazykovými společenstvími. Z tohoto důvodu bychom měli nahlížet při mapování současného stavu češtiny v tomto širším rámci. 1 Každý jazykový systém je stále v pohybu a pro charakterizaci určitého jazyku musíme zohlednit nejen současný stav, nýbrž i stav jazyka v minulosti a zaměřit se především na to, čím se tento nový jazykový stav od toho dřívějšího liší. Nelze si také nevšimnout způsobů a cest, kterými se tyto změny do české slovní zásoby dostávají. Přejímání cizích jazykových jevů, které se postupem času do češtiny adaptovaly, a její struktura se rovněž přizpůsobila samotným přejímaným výrazům, a vytvoření nových jevů uvnitř češtiny patří mezi ty nenápadnější jevy, kterými je současný stav češtiny charakteristický. 2 1 DANEŠ, František. Český jazyk na přelomu tisíciletí. 1. vyd. Praha: Academia, 1997, s DANEŠ, František. Český jazyk na přelomu tisíciletí. 1. vyd. Praha: Academia, 1997, s

11 Nejvýraznější vliv na současný český jazyk a jeho slovní zásobu má angličtina. Dnes jsou anglicismy v nejrůznějších komunikačních oblastech zastoupeny v psaném i mluveném projevu. Zdrojem pro tyto cizí výrazy jsou média, knihy, časopisy, ale rovněž v současnosti velmi častý přímý kontakt s cizinci. Již v minulosti jsme se s takovýmto vlivem jazyka mohli setkat, ale zatímco ruština během komunistického režimu na češtinu neměla příliš velký vliv, současný vliv angličtiny je přímo masivní, a to zejména v technice, sportu, vědě, hudbě a zábavě. Typický jev, který můžeme v současné době stále více vnímat, je časté nadužíván tzv. cizích učených slov mezinárodního charakteru, např. vize, filozofie, lukrativní, image, efektivní apod. Pod vlivem proudící angličtiny též někdy dochází k posunu významu u některých slov, např. exkluzivní rozhovor namísto výhradní rozhovor apod. Zajímavou oblastí je rovněž oblast frazeologie, kdy se v češtině objevují stále nové a nové módní fráze. Současně zažívají velký rozmach iniciálové zkratky a akronyma. Jedná se sice o výrazy, které se v češtině objevují už delší dobu, v posledních desetiletích se ale jejich frekvence zvýšila a objevily se i nové typy zkratek složených či kombinovaných s číslicemi. Tyto akronymy jsou založeny na víceslovných pojmenováních cizích, především anglických, mezinárodních výrazů, např. PS4, BBC, FAQ apod. 3 3 DANEŠ, František. Český jazyk na přelomu tisíciletí. 1. vyd. Praha: Academia, 1997, s

12 2. NEOLOGISMY A HISTORIE JEJICH ZKOUMÁNÍ Veškerá nová pojmenování, nové jednoslovné, ale i víceslovné výrazy, nová slova jsou hromadně nazývány lingvistickým termínem neologizmus. Utvářejí se na základě několika různých procesů: a) přejímáním b) kalkováním c) tvořením sdružených pojmenování d) odvozováním e) skládáním f) utvářením zkratek g) metaforou, metonymií, zúžením nebo rozšířením významu 4 Výzkum neologizmů a veškerých nových lexikálních prostředku představuje již delší dobu výraznou oblast zájmu českých lingvistů. Zkoumání a výzkumy v oblasti neologismů jsou přínosné nejen pro další studia slovotvorby, morfologie či stylistiky, ale rovněž mají značný vliv na zkoumání otázek teorie jazyka, sémiotiky nebo pragmalingvistiky. Dokladem pro toto tvrzení je několik monografických prací, studií nebo neologických slovníků, které se výzkumem neologizmů zabývají. Již v roce 1929 se o neologismech zmiňuje ve svých tezích Pražský lingvistický kroužek. Mezi významné práce, související s výzkumem neologizmů, patří statě J. Mukařovského, B. Havránka, R. Jakobsona nebo V. Mathesia. Především potom práce B. Havránka Vývoj spisovného jazyka českého z roku 1936 zachycuje současný stav české slovní zásoby a její tehdejší změny. 5 Od půlky 20. století začínají práce, které se týkají změn v slovní zásobě a věnující se neologismům, značně přibývat. Výraznou prací je monografie I. Němce Vývojové postupy české slovní zásoby, která se věnuje obohacování slovní zásoby a 4 OPAVSKÁ, Zdeňka. Nová pojmenování osob. In: MARTINCOVÁ, Olga a kol. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky s MARTINCOVÁ, Olga a kol. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky S

13 úloze nově přejatých slov ve slovní zásobě. Práce prohlubující tuto tématiku píše rovněž F. Daneš, A. Jedlička nebo F. Cuřín. Obecnou problematikou neologismů a jejich zpracováním se zabývá rovněž studie M. Dokulila nazvaná Tvoření slov v češtině 1. Teorie odvozování slov (1962). Významným přispěním v oblasti výzkumu neologismů se staly i práce J. Filipce Česká synonyma z hlediska stylistiky a lexikologie nebo J. Zimy Expresivita slova v současné češtině (1961). Společně s výzkumem neologismů se začaly řešit otázky terminologické a pojmoslovné, z toho důvodu se nově vymezují pojmy neologismy, inovace a rozdíly mezi nimi. Současně se řeší vymezení pojmů a termíny, typologie neologizmů či postavení neologizmů ve slovní zásobě z hlediska periferie a centra. Výčet všech těchto prací dokazuje, že druhá polovina 20. století byla přínosem v oblasti zkoumání a zadala podmínky pro soustředěné studium neologizmů v naší lingvistice. V následujících letech vzniká několik dalších prací a studií, zabývajících se teoretickými základy výzkumu neologizmů a sledováním nového lexikálního materiálu. Změna politické a společenské situace po roce 1989 přispěla k tomu, aby se pozornost zaměřila na lexikografické zpracování neologizmů v současné češtině. V 90. letech se již nová lexika začínají zařazovat do všeobecných výkladových slovníků. Během roku 1994 vychází už přepracovaná verze Slovníku spisovné češtiny, která nově obsahuje 600 nových slov a slov, mající nový, neznámý význam. Stejně tak se nová lexika objevují v připravovaném rukopise Akademického slovníku cizích slov z roku V roce 1998 vychází jako kolektivní dílo první verze slovníku neologizmů nazvaná Nová slova v češtině. Slovník neologizmů. 6 6 MARTINCOVÁ, Olga a kol. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky s

14 3. NEOSÉMANTISMY 3. 1 Neosémantizmy vznikající pod vlivem cizího jazyka Pokud se zaměříme na sledování procesů neosémantizace v nové slovní vrstvě, zjistíme, že určité lexikální jednotky se po významové stránce rozvíjejí v důsledku cizojazyčných vlivů. Takovýmto cizojazyčným vlivem je v současnosti především angličtina, která je momentálně určujícím prostředkem mezinárodní komunikace. Problematikou přejímání výrazů z určitého jazyka se zabývalo již dříve několik lingvistů, např. A. Markovski, který se zabýval již v 90. letech intenzivně sémantickými změnami lexémů pod vlivem angličtiny. Současně popsal mechanizmy a typy těchto změn. 7 Neosémantizační procesy, které bývají vyvolány především vlivem cizích jazyků, se týkají zejména těch slov, jež mají nadnárodní charakter. Slova řeckého a latinského původu, či slova vytvořená z morfémů těchto jazyků, tvoří nejpočetnější skupinu. Tato slova jsou historicky integrální součástí slovních zásob jazyků evropskoamerické jazykové oblasti. Často bývají označena termínem evropeizmy. Tato slova byla do systému jednotlivých jazyků začleňována osobitým způsobem a v každém jazyce mají specifické rysy, a to jak po stránce formální, významové tak i stylistické. Tyto odlišnosti jsou dány odlišným procesem vzniku jednotlivých jazyků a typovou různorodostí. V češtině mohou být u některých těchto slov zaznamenány změny, ke kterým došlo zřejmě pod vlivem angličtiny Typ 1 - Nové syntaktické spojení Jedním typem této inovace jsou některé výrazy, které se dříve používaly v češtině jen omezeně, např. jako termíny, a u kterých se jejich užívání rozšířilo na jiné typy komunikace, kde se objevují v nových syntaktických spojeních, a ta mohou znamenat aktualizaci významu. Ukazuje se zde tedy určitá tendence k rozšiřování oblasti významu. Uveďme si jako příklad slovo generovat. V Akademickém slovníku cizích slov nalezneme definici tohoto lexému jako výraz ve významu vytvářet, vyrábět, přičemž 7 MRAVINACOVÁ, Jitka. Neosémantizmy vzniklé pod vlivem cizího jazyka. In: MARTINCOVÁ, Olga a kol. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky s Tamtéž,. s

15 v angličtině má tento výraz širší uplatnění. Použití výrazu generovat není omezeno pouze na odborné vyjadřování, ale přeneseně se používá i v kontextech, kterým v češtině odpovídá ekvivalent typu vzbudit kritiku, vyvolat nenávist apod. Vlivem angličtiny se vyskytuje v češtině slovo generovat čím dál častěji a dostalo se především do vyjadřování novinářů a politiků, kteří jej používají ve spojeních typu:banka generuje zisk; média generují politické témata apod Typ 2 - Odlišný význam Viditelnější typ neosémantizace slov řecko-latinského původu spočívá v tom, že lexém již integrovaný v jazyce v určitém významu, začne fungovat ve značně odlišném významu. Typickým příkladem může být adjektivum globální. Slovník spisovného jazyka českého definuje adjektivum globální jako 1. souhrnný, celkový, další význam je vyložen jako 2. povšechný, zběžný. Vliv angličtiny dostalo toto slovo v češtině nový význam a to týkající se celého světa, celoplanetární, celosvětový. Takové převzetí výrazu řecko-latinského původu, již integrovaného v jazyce, a následné opětovné převzetí v jiném společenském období, z jiného jazyka, ve zcela opačném významu nazvala již v 90. letech Klára Buzássyová opakovanou internacionalizací. Poukazuje na skutečnost, že odlišný jazykový původ, časový mezník i výrazný významový rozdíl může být i takovou diferenciací, kdy výrazy jsou vnímány jako homonyma, tedy slova stejně znějící, ale mající zcela jiný význam. Tímto slovem je výraz promoce, které se objevilo v různých slovanských jazycích se zcela novým významovým obsahem, běžnějším v angličtině. Slovníku neologismů (Martincová, 2004) definuje výraz promoce jako 1. akce na podporu prodeje výrobku nebo 2. slavnostní prezentace nového díla. Do češtiny se však slovo dostalo nejprve v podobě známé v angličtině promotion, což ukazuje na značnou vzdálenost nové a původní slovní jednotky MRAVINACOVÁ, Jitka. Neosémantizmy vzniklé pod vlivem cizího jazyka. In: MARTINCOVÁ, Olga a kol. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky s MRAVINACOVÁ, Jitka. Neosémantizmy vzniklé pod vlivem cizího jazyka. In: MARTINCOVÁ, Olga a kol. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky s

16 Angličtina měla vliv rovněž na vyvinutí nových významů u řady slov řeckolatinského původu, ale také slov vytvořených pomocí řeckých či latinských morfémů. Tento vliv je ale v mnohých případech velmi obtížné prokázat. Jako anglicizmy označuje například neosémantizmy jako slova auditor, ikona, logistika, instantní, operátor, tranzitivní aj Typ 3 Odvozenina s novým významem Dalším typem neosémantizace evropeizmů je vznik sémantických odvozenin pro označení nového významu slova. Dokladem mohou být výrazy z počítačové oblasti, jako např. adresa, doména, ikona, vir/virus apod. Nové významy těchto internacionálních slov najdeme současně paralelně ve většině evropských jazyku. 11 Početnou skupinou jsou rovněž vlastní anglicizmy, které se integrovali do české slovní zásoby v minulosti, a u kterých lze pozorovat neosémantizace v důsledku vlivu cizím jazykem. Jedná se o slova, která se v milosti v české slovní zásobě již objevovala, ale omezovala se pouze jen na určité významy nebo pro určité užití. Pro takováto slova je příznačná náchylnost rozšiřovat svůj význam podle toho, v jaké významové oblasti se slovo nachází v angličtině, např. trénink, trik, surfovat apod. Nejedná se ovšem pouze o cizí slova, u kterých můžeme sledovat významový rozvoj způsobený vlivem cizího jazyka. Nová slova, objevující se v češtině, jsou důkazem teorie, že angličtina má značný vliv i na významovém obohacování slov v češtině, a to stimulováním jejích neosémantizace. 12 Vznik nového významu českého lexika může anglické slovo zaprvé motivovat svou sémantikou. Typickým příkladem takové motivace je slovo myš (součást vybavení počítače). Tento význam českého slova vznikl pravděpodobně převzetím 11 MRAVINACOVÁ, Jitka. Neosémantizmy vzniklé pod vlivem cizího jazyka. In: MARTINCOVÁ, Olga a kol. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky s MRAVINACOVÁ, Jitka. Neosémantizmy vzniklé pod vlivem cizího jazyka. In: MARTINCOVÁ, Olga a kol. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky s

17 pojmenovacího postupu, který byl použitý v angličtině, tedy jedná se zde o podobnost živočicha, kterého označujeme stejným výrazem. Nemluvíme zde pouze o výrazu myš, který se v české slovní zásobě vedle přejatých anglicizmů používá. V běžné komunikaci používáme výrazy, jejichž souvislost s angličtinou je jasná, např. hradba firewall, železo hardware apod. U výrazů jako např. chůvička, (angl. Nanny), vyhořet (angl. burnout), horký/aktuální (angl. hot) si spojení s angličtinou nemusíme vůbec vybavit. Naopak výrazy jako (sexuální) harašení, harašit (angl. sexual harassment), do češtiny přeloženo jako sexuálně obtěžovat, patří k druhému typu neosémantizací, jež jsou motivovány grafickou či zvukovou formou. Česká slova převzala pojmenovací funkci zejména proto, že svoji formou cizí výraz připomíná. Dochází teda k jisté korelaci anglických a českých výrazů, které podobně znějí. Na základě toho můžeme tedy říci, že neosémantizace českých slov, jež jsou ovlivňovány formou anglických výrazů, rovněž částečně podléhají jejich sémantice MRAVINACOVÁ, Jitka. Neosémantizmy vzniklé pod vlivem cizího jazyka. In: MARTINCOVÁ, Olga a kol. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky s

18 4. PŘEJÍMÁNÍ CIZÍCH LEXÉMU 4.1. Vliv cizích jazyků na slovní zásobu češtiny Jeden z důležitých faktorů, který se podílí na změnách v dnešní slovní zásobě češtiny, jsou především slovní zásoby cizích jazyků. Ty představují pro uživatele určitý zdroj slov a výrazů, které mohou být do češtiny přejaty jako komplet, ale také se stávají určitým zdrojem při vytváření nových slov. Rozbory české slovní zásoby posledních let jednoznačně ukazují, že na obohacování češtiny nese již několik desítek let výrazný podíl slovní zásoba cizích jazyků. Dominantní postavení mezi nimi mají v současnosti anglicizmy. Slova přejatá z jiných jazyků než z angličtiny jsou v češtině zastoupeny poměrně v malém množství. Rovněž ovšem velké množství internacionalismů, které nemají původ v angličtině, se do české slovní zásoby dostalo prostřednictvím angličtiny Vliv slovanských jazyků Slovanské jazyky nemají na dnešní podobu slovní zásoby češtiny výrazný vliv. Nepatrné zastoupení mají v nové vrstvě češtiny rusizmy, kdy v češtině nacházíme výrazy jako glasnot, perestrojka nebo gulag. Tyto výrazy pronikly rovněž do jiných jazyků a staly se tzv. internacionalizmy Vliv západoevropských jazyků Západoevropské jazyky jsou v české slovní zásobě zastoupeny především vlivem francouzštiny a italštiny. Z těch jazyků pronikají do češtiny především slova, která označují cizí reálie, jež jsou specifické pro danou evropskou oblast, zemi či region. Může se jednat o oblast gastronomie (např. croissant z francouzštiny, cappuccino/ kapučíno z italštiny, pizzerie z italštiny), oblast módy (např. glamouer z francouzštiny), oblast pojmenování her (např. pétanque z francouzštiny, boccia z italštiny), typické výrobky ( pot-pourri/ potpourri z francouzštiny listello/ listela z italštiny), pojmenování osob podle profese (ombudsman ze švédštiny) a podobně MRAVINACOVÁ, Jitka. Přejímání cizích lexémů. In: MARTINCOVÁ, Olga a kol. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky s Tamtéž, s

19 4.1.3 Vliv orientálních jazyků Do češtiny se pomalu s přílivem informací a produkce z celého světa dostávají rovněž slova z některých orientálních jazyků. V případě orientálních jazyků se jedná většinou o oblasti asijských bojových umění a sportu (např. aikidó, kenda, ninja, nunčaky, tonfa, teakwondo, kung-fu, tai-či), oblast alternativní medicíny (např. čakra, reiki, shiatsu/ šiacu)a rovněž různá pojmenování děl, pořadů, produktů určených k zábavě (např. karaoke, tamagoči, manga). 16 Veškeré tyto výrazy dokládají sice skutečnost, že existují kontakty našeho národa se západní Evropou a se světem, ale nelze říci, že by příslušné jazyky měly výrazný vliv na češtinu. Oproti tomu je doloženo velké množství anglicizmů, které svědčí o tom, že kontakty naší země se světem se uskutečňují především prostřednictvím angličtiny Anglicizmy v různých komunikačních sférách Situaci v současné slovní zásobě češtiny vystihl již v 90. letech Karel Kučera, když charakterizoval budoucí vývoj vlivu angličtiny slovy: Vliv mluvčích s velmi dobrou znalostí anglického jazyka však nepochybně v budoucnosti podstatně zesílí a pravděpodobně se odrazí jak v množství anglických vlivů na češtinu, tak ve změně postojů k nim. 18 V současnosti můžeme pozorovat stále stoupající frekvenci anglických slov, která se uplatňují v různých typech a sférách komunikace. Komunikační sféry se rozdělují podle toho, v jaké oblasti irské činnosti se nachází. Všechny oblasti komunikace mají své funkční, oblíbené, módní, ale i zbytečné výrazy. V češtině nacházíme v dnešní době i anglicizmy, které jsou již natolik rozšířené, že jejich překlad není nutný, neboť jim každý rozumí. 16 MRAVINACOVÁ, Jitka. Přejímání cizích lexémů. In: MARTINCOVÁ, Olga a kol. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky s Tamtéž, s KUČERA, Karel. K nejnovějším vlivům angličtiny na český jazyk. In: Přednášky z XXXIV. a XXXV. Běhu LŠSS. Praha, UK 1995, s

20 4.2.1 Počítačová sféra V oblasti techniky je důležitým požadavkem především jednoznačnost vyjadřování. V oblasti elektroniky a výpočetní techniky má angličtině v dnešním světě dominantní roli. Anglická terminologie se v češtině již stala součástí odborných textů a prací. Některé výrazy z oblasti techniky již zdomácněla, nacházíme však stále výrazy, jejichž význam nemusí být běžnému uživateli jazyka vždy srozumitelný, např. chat, chatovat, firewall, hyperlink, off-line, spam, spamovat, web, webmaster, webdesign, website, cracking, mailbox apod Oblast marketingu a reklamy Reklamní průmysl a reklama sama o sobě platí za jeden z nejagresivnějších žánrů novodobé komunikace, a právě reklama a media patří k oblastem, odkud k nám anglicizmy proudí nejvíce, např. labelling, billboard, shopping, teleshopping, multipack, one-stop, sales promotion, self-promotion apod Oblast managementu, lidských zdrojů a personalistiky Anglické slovo management můžeme v češtině považovat již za slovo zdomácnělé. Velké množství podniků se prezentují jako mezinárodní společnosti, z toho důvodu přichází do slovní zásoby češtiny stále více těchto výrazů, které ale usnadňují cizojazyčnou komunikaci, např. recruiting, recruitment, leadership, mentor, mentorovat, time management, temporaryhelp apod Oblast ekonomiky a obchodu, oblast cestovního ruchu Anglické výrazy z oblasti obchodu se u nás začaly objevovat v 90. letech především zásluhou ekonomické liberalizace, např. developer, kontroling, leasing, sekond-hand, reinženýring, reporting, offshore apod. V oblasti cestování většina přejatých slov v češtině již zdomácněla a v běžné komunikaci jsou srozumitelná, např. all-inclusive, last minute, last moment, outgoing. 20

21 4.2.5 Sportovní sféra, oblast motorismu Další sférou, kde jsou anglicizmy hojně zastoupeny, je oblast sportu. Přejímány jsou samotné názvy sportů i sportovní terminologie. Množství sportovních disciplín mají v češtině ekvivalenty, např. fotbal kopaná, basketbal košíková, důvodem užívání anglicizmů je nejen modernost, ale především mezinárodnost těchto výrazů. Ovšem i dnes vznikají stále nové sportovní disciplíny, pro které neexistuje v češtině shodný jazykový ekvivalent, např. bikecross, carving, freeride, fit-centrum, freestyle, hattrick, kitesurf, play-out, skiatlon, skydiving, snowboard, wakeboard apod. Běžné používání anglických slov je dnes i v automobilovém průmyslu, např. airbag, all-road, liftback, tuning, van apod Oblast hudby Oblast hudby je novými anglickými výrazy přímo protkána, neboť názvy žánrů se ve většině případů nepřekládají, např. heavy metal, blues, jazz. V hudební sféře se najdou ale rovněž výrazy, která byla za dobu svého používání již počeštěna, např. dabing, singl, kamera Oblast běžného vyjadřování Oblastí běžné mluvy chápeme každodenní komunikace a při ní používané jazykové prostředky. Výrazné dynamické společenské a kulturní změny posledních desetiletý zapříčinily, že některé anglicismy v české slovní zásobě již zakotvily. Zejména poté vlivem reklamy se původně odborná terminologie stává součástí běžné komunikace, např. citybus, energy drink, fastfood, gamebook, go-go, hot, oldies, piercing, street party, wellness, whirlpool apod Charakteristika a typologie přejímek z angličtiny do češtiny Přejímání cizojazyčných slov je chápáno jako proces začleňování převzatých výrazů do slovní zásoby přebírajícího jazykového útvaru. Do české slovní zásoby ovšem nejsou integrovány všechny prvky cizího jazyka. Značná jejich část zůstává na úrovni tzv. výpůjček, které bývají v textu vyznačovány např. kurzívou, uvozovkami apod. Jedná se o výrazy, které se pojí na projevy bez možnosti dalšího rozšiřování. 21

22 Oproti tomu cizojazyčné lexémy, které do češtiny přejímány jsou, mají určitou míru integrace. Takovým signálem bývá opakovanost a časté použití v běžné komunikaci. 19 Cizojazyčná slova vykazují sklony k integraci především svým přizpůsobováním češtině. Takové přizpůsobování může probíhat různou měrou a po různých stránkách, vždy záleží na konkrétních výrazech. U slov přejatých z angličtiny lze sledovat určité změny, a to především pravopisné, výslovnostní, slovotvorné a tvaroslovné Ortograficko - ortoepická adaptace Ortografická - ortoepická adaptace se skládá ze dvou procesů pravopisného a výslovnostního, přičemž oba tyto procesy se navzájem ovlivňují. V posledních letech dochází u přejatých lexémů k přiblížení pravopisné a výslovnostní podoby podle fonologického principu, který je uplatňován v češtině. V současnosti se většina přejatých slov týká především anglicizmů, u kterých je mezi grafickou a mluvenou podobou velký rozdíl. V češtině bývá tento rozdíl odstraňován ponecháním výslovnosti podle grafické podoby (např. fotbal), nebo naopak úpravou grafické podoby v souladu s výslovností (např. džentlmen). Možná je rovněž varianta ponechání jak pravopisné podoby, tak výslovnosti (např. blues). 21 Základní otázku je, zda přejatá slova proudící k nám z angličtiny počešťovat, nebo u nich zachovat jejich původní podobu. Anglicismy, které si zachovávají svoji původní pravopisnou podobu, mohou v českých textech působit cizorodě a pro uživatele, jenž nemá dostatečnou znalost jazyka, může představovat výslovností problém. U anglicizmů, proudící do češtiny především v posledních letech, je již znatelné odchýlení od této ortograficko-ortoepické adaptace. Ponechání původní pravopisné i výslovnostní podoby je pravděpodobně důsledek skutečnosti, že frekvence anglických slov v češtině stále vzrůstá, jakožto vzrůstá i počet mluvčích, jejichž angličtina je na dobré úrovni. I přesto, že značná část přejímek si zachovává 19 BOZDĚCHOVÁ, Ivana. Vliv angličtiny na češtinu. In DANEŠ, František. Český jazyk na přelomu tisíciletí. 1. vyd. Praha: Academia, s MRAVINACOVÁ, Jitka. Přejímání cizích lexémů. In: MARTINCOVÁ, Olga a kol. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky s Tamtéž, s

23 svoji hláskovou a písemnou podobu, nacházíme v češtině slova, která ortografickoortoepické adaptaci podléhají. Grafická adaptace, a její proces, směřuje především k tomu, že v češtině se vedle sebe začínají objevovat dvojice i trojice obměněných podob jednoho výrazu, např. cocktail, koktajl, koktejl. Tyto výrazu fungují ale většinou s odlišnou mírou frekvence a distribuce. 22 Pravopisné přizpůsobení lexému pozorujeme především u slov, u kterých není pravopisná a výslovnostní podoba odlišná. Grafické přizpůsobení se výslovnosti probíhá například záměnou jednotlivých písmen (scan skan, sitcom sitkom), záměnou skupin hlásek (briefing brífink) nebo zjednodušování zdvojených písmen (controlling - kontroling). 23 U některých slov ke vzniku počeštěné podoby slova vůbec nedochází. Důvodů pro to může být několik, ale je obtížné pro tento proces stanovovat určitá pravidla. Původní podoba je zachovávána především u sousloví nebo citátových složenin, např. fair play, happy end, play off. Nezměněná podoba slov se vyskytuje rovněž častěji v odborné sféře, neboť by neznalost původního lexému mohla působit dojmem nespisovnosti. Výslovnostní adaptace probíhá zejména u slov s odlišnými anglickými hláskami. K takovýmto hláskám patří např. nepřízvučné r, hlásky značené písmeny th, q, w nebo široké e, např. carving [kárvink], squash [skvoš], thriller [triler] apod Morfologická adaptace Morfologická adaptace představuje proces, ve kterém se forma přejatých výrazů podle potřeby přeměňuje a přizpůsobuje, s využitím prostředků, jimiž se v češtině vyjadřují kategorie slovních druhů a další kategorie, jež jsou s určitým slovním druhem spojeny. Z hlediska morfologického procesu se nejméně integrují lexémy, které mají po stránce tvaroslovné zcela nezměněnou stránku. 25 Morfologická adaptace s adaptací ortografickou velice úzce souvisí a je charakteristickým znakem ztráty cizosti u slov přejatých z jiných jazyků. Současně 22 MRAVINACOVÁ, Jitka. Přejímání cizích lexémů. In: MARTINCOVÁ, Olga a kol. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky s Tamtéž, s Tamtéž, s MRAVINACOVÁ, Jitka. Přejímání cizích lexémů. In: MARTINCOVÁ, Olga a kol. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky s

24 však adaptace morfologická není nijak závislá na adaptaci ortografické a navzájem se nevyžadují Podstatná jména Morfologická adaptace je příznačná především u podstatných a přídavných jmen. U přejímaných substantiv probíhá adaptace obvykle způsobem podle jejich zakončení v nominativu singuláru. Přejatá substantiva jsou přiřazena k určitému deklinačnímu systému a pomoci jej vyjadřují poté morfologické kategorie, tedy pád, číslo a rod. Bez potíží se přizpůsobují substantiva řadící se k některému už přejatému slovotvornému typu, např.: pojmenování osob s formantem er (dealer podle vzoru pán) neživotná pojmenování s formantem -er (pager podle vzoru hrad) verbální substantiva s formantem -ing/-ink (jogging podle vzoru hrad) Značnou část lexému přejatých z angličtiny představují substantiva, která zůstanou nesklonná nebo musí projít složitějším morfologickým vývojem ke skloňování. Tento vývoj je často spjatý s kolísáním u vyjadřování gramatických kategorií. Těmito přejatými lexémy jsou: neživotná substantiva, která se neshodují v zakončení s žádným českým deklinačním typem, např. know-how, love story, talk show neživotná substantiva, jejichž zakončení může směřovat ke skloňování v ženském i mužském rodě. Volba rodu může být v takovémto případě ovlivněna několika faktory, což ale vede ke kolísání mezi několika rody a nesklonností, např. image, homepage, message substantiva, u kterých se volba rodu nepodřizuje jejich zakončení. K této skupině řadíme především životná substantiva, např. au-pair, barbie, playmate substantiva s anglickou koncovkou -s/-es vyjadřující v anglickém jazyce plurál REJZEK, Jiří. K formální adaptaci anglicismů. Naše řeč, 1993, roč. 76, č. 1, s MRAVINACOVÁ, Jitka. Přejímání cizích lexémů. In: MARTINCOVÁ, Olga a kol. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky s

25 Přídavná jména Cizojazyčná adjektiva, která jsou utvořena českými příponami, nemohou být jednoznačně považována za přizpůsobené přejaté adjektivum. Většinou jde o adjektiva vztahová, odvozená od substantiv přejatých, adjektivum bylo odvozeno od substantiva v procesu jeho integrace, např. fulltextový od substantiva fulltext, teleshoppingový od substantiva teleshopping apod. O adaptaci adjektiva v pravém slova smyslu můžeme mluvit tedy pouze tehdy, nenacházíme-li v češtině pro tento výraz základové substantivum. Velké množství adjektiv přejatých z angličtiny se při přesunu do češtiny žádným způsobem neupravuje a zůstává tedy ve tvaru nesklonného adjektiva. Hlavní adjektivní platnost v češtině mají nesklonné přejaté výrazy tohoto typu: slovotvorně nevčlenitelná kvalitativní adjektiva, např. crazy, free, live slova s neadaptovanými adjektivními sufixy, např. user-friendly relační adjektivum, jehož základové substantivum do češtiny přejaté nebylo, např. gypsy, space V současné době v češtině nenachází takový sklon ke slovotvornému přizpůsobování se nesklonných adjektiv zejména pak u nespisovných výrazů, jako tomu bylo v minulých letech Slovesa Slovesa přejatá z angličtiny se v češtině na rozdíl od podstatných a přídavných jmen plně přizpůsobují české tvaroslovné soustavě. Aby mohlo být cizojazyčné sloveso v češtině používáno, je nezbytná jeho morfologická adaptace. Mnoho cizích slov, které se nově objevují v české slovní zásobě, je součástí slovotvorných skupin, které tvoří společně se substantivy, např. angl. scan (verb) scanning (substantivum) scanner:: čes. skenovat sken skener. 28 MRAVINACOVÁ, Jitka. Přejímání cizích lexémů. In: MARTINCOVÁ, Olga a kol. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky s

26 Často můžeme ale v češtině narazit na slovesa, u kterých nelze s jistotou říci, zda se jedná již o adaptované sloveso nebo o slovesem odvozené v češtině od přejatého substantiva, např. angl. benefit (subst.) benefit (verb): čes. benefit benefitovat.. Slovesa cizího původu se zařazují často univerzálně k typu -uje/-ova, tedy vzor kupovat, např. joggovat, mentorovat, spamovat, raftovat, lobbovat atd. Jiné typy se při časování uplatňují spíše výjimečně Slovnědruhová funkce morfologicky neadaptovaných přejímek V české slovní zásobě se rovněž vyskytují výrazy přejaté z angličtiny, tzv. morfologicky bezpříznakové přejímky, u kterých za pomoci tvaroslovných prostředků nelze vyjádřit rozlišení mezi substantivem v bezpříznakovém tvaru, adjektivem či příslovcem nebo mezi morfémem a samostatným lexémem. V některých větných pozicích totiž nemůžeme s jistotou říci, zda se jedná o substantivum, adjektivum nebo příslovce. Jako substantiva bývají v češtině často uplatňovány přejaté celky, které mohou být chápána buď jako sousloví, nebo jako složeniny, např. talk show, hot dog, second hand, hot line apod. V tomto případě je velmi tenká hranice mezi ustáleným slovním spojením, které je substantivem s přívlastkem, a složeninou utvořenou z tohoto spojení. Vzhledem k tomu, původní adjektivum v tomto spojení zůstává nesklonné, můžeme v češtině pozorovat tendenci chápat tato sousloví jako kompozita Slovotvorně-paradigmatická adaptace Mravinacová definuje tuto adaptaci jako: proces postupného rozvíjení slovotvorných vztahů přejatých lexikálních jednotek k dalším lexikálním jednotkám. Tyto přejaté lexikální jednotky mohou být v systému české slovní zásoby vázány slovotvornými vztahy: 29 MRAVINACOVÁ, Jitka. Přejímání cizích lexémů. In: MARTINCOVÁ, Olga a kol. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky s MRAVINACOVÁ, Jitka. Přejímání cizích lexémů. In: MARTINCOVÁ, Olga a kol. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky s

27 a) k lexiku přejatému nezávisle na dalším lexiku b) k lexiku, jež bylo přejato zároveň s dalším lexikem c) k nově vznikajícímu lexiku 31 V české slovní zásobě je velké množství přejatých lexikálních jednotek, jejichž vztah k jiným lexikálním jednotkám není doložen. K těmto osamoceným lexémům jsou mnohdy řazeny jednotky, které jsou typické pouze pro určitou komunikační oblast, např. wallpaper, tablet, nerd, level, all-inclusive, nebo jednotky používající se v rámci nějaké sociální skupiny, a které potom izolovaně proudí do komunikační oblasti, např. ganja, piece, toy atd. Častějším případem je přejímání skupin výrazů, které obsahují stejné kořenné morfémy, což podporuje ještě více jejich integraci, např. homebanking homeoffice homevideo homework homeshopping apod. Jsou to ale především substantiva, která mají největší potenciál stát se uvnitř českého lexikálního systému přejatými lexémy. Zároveň použitím substantiv jakožto základového slova můžeme odvozovat další substantiva a vytvářet složeniny či nejrůznější slovotvorné řady MRAVINACOVÁ, Jitka. Přejímání cizích lexémů. In: MARTINCOVÁ, Olga a kol. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky s MRAVINACOVÁ, Jitka. Přejímání cizích lexémů. In: MARTINCOVÁ, Olga a kol. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky s

28 5. ANGLICISMY Důležité je především správné vymezení termínu anglicismus. V Akademickém slovníku cizích slov je uvedeno, že anglicismus je jazykový prvek přejatý z angličtiny do jiného jazyka nebo podle angličtiny v něm vytvořený Anglicizmy a jejich historické hledisko Rychlý vývoj společenské i ekonomické situace, rozvoj poznání, vědy a techniky ale i kulturní a umělecký život potřebují stále rozsáhlejší komunikaci a informace. Především posledních desítek let se otvírají brány do světa, s čímž je samozřejmě spjatá i komunikace na mezinárodní úrovni. Ačkoliv by se mohlo zdát, že angličtina přichází do českého jazyka teprve začátkem 90. let, není tomu tak. Anglické výrazy se šíří do světa již od 19. století, a to především díky průmyslové revoluci, která s sebou přinesla novou oblast technických termínů. Vliv angličtiny se ale začíná objevovat již po 1. světové válce, kdy docházelo ke změnám ve společenské orientaci a dominantního postavení ve světě se chopily Spojené státy americké a Velká Británie. Příliv anglicismů se omezil po roce 1948, neboť v Československu přišel nástup komunistické strany k moci, a angličtina byla z ideologických a politických důvodů zakázaná. Dominantním jazykem této doby se stala tedy z pochopitelných důvodů ruština. Avšak již začátkem 60. let začal příliv přejatých slov z angličtiny opět sílit, což je zapříčiněno uvolňováním poměrů této doby. Největší mezník v přílivu anglicismů do české slovní zásoby nastává ale po roce 1989 jako důsledek politických a společenským změn celé střední Evropy. Došlo k rozpadu východního bloku a český jazyk se touto cestou dostal do přímého vlivu jiných světových jazyků, zejména tedy potom angličtiny. Vstup do Evropy a nové společnosti znamenal mimo jiné sjednocení odborné terminologie, proto výrazný rozkvět anglicismů v češtině nastává rovněž po roce 1990 a to především v oborech jako je informatika, reklama nebo také management POKORNÁ, Dana. Nový akademický slovník cizích slov. 1. vydání. Praha: Academia, s DANEŠ, František. Český jazyk na přelomu tisíciletí. 1. vyd. Praha: Academia, 1997, s

29 5.2 Postavení angličtiny v dnešní době Do současného českého jazyka rovněž prosakuje angličtina stále více. Především mladá generace užívá anglických slov i v případech, kdy to není zcela nutné, neboť čeština disponuje pro velké množství anglických výrazů ekvivalenty. Stále častěji zmiňovaná otázka posledních let tedy zní, zda by se měla čeština obávat neustále se zvyšující expanze angličtiny. Po dlouhá staletí měla status tzv. dorozumívacího jazyka v Evropě latina, později její místo převzala francouzština. Němčina se zase stala jazykem střední Evropy. Ani jeden tento jazyk ale nedosáhl takové celosvětové úrovně, jakým se již od poslední třetiny minulého století prezentuje angličtina. V současné době není pochyb o tom, že angličtina je považována za nejvýznamnější světový jazyk. Počet obyvatel, pro něž angličtina představuje mateřský jazyk, je asi 375 milionů. Pokud k tomuto číslu připočteme ještě populaci, používající angličtinu jako svůj cizí jazyk, dostáváme se na číslo zhruba dvě miliardy, z celkových sedmi miliard veškeré populace světa. V historii ještě nikdy takovýto počet lidí nemluvil jedním stejným jazykem, proto je angličtina po zásluze považována za světový fenomén HNÍZDO, Bořivoj. Hydepark. Metropolitní univerzita Praha. [online] [cit ]. Dostupné z: 29

30 ANALÝZA ANGLICISMŮ V MLUVĚ ŽÁKŮ 2. STUPNĚ ZŠ V praktické části své diplomové práce se budu zabývat analýzou vybraných anglicismů a anglických slov v mluvě žáků 2. stupně základní školy. V následujících kapitolách budou rozebírány jednotlivé položky z dotazníků, které byly předkládány žákům jednotlivých ročníků druhého stupně základní školy. Anglicismy a anglické výrazy v dotazníku byly podle významu rozděleny do tří oblastí: 1. oblast: Běžná mluva, 2. oblast: Sport, 3. oblast: Cestování. Každá z těchto oblastí obsahovala 8 anglických výrazů a úkolem oslovených žáků bylo daný výraz vysvětlit pomocí českého ekvivalentu, uvést, zda daný výraz je pro ně známý, či neznámý a rovněž zda výraz používají, či nikoliv. Závěrečná část dotazníků obsahovala také otázky, ve kterých bylo po žácích požadováno, aby se zamysleli nad tím, proč anglicismy v mluveném projevu užívají. Ve své práci se budu tedy rovněž zabývat odpověďmi žáků na tyto otázky a uvedu nejčastější důvody toho, proč žáci anglicismy v mluveném projevu užívají, nebo jejich vyjádření, zda souhlasí s výskytem těchto výrazů v mluvené řeči i přesto, že v češtině máme pro tato slova české ekvivalenty. Výzkum probíhal na Základní škole v Rosicích u Brna. Počet respondentů se v jednotlivých ročnících liší, proto budou jednotlivé údaje v grafech pro lepší orientaci uváděny v procentech. Na začátku každé kapitoly bude uvedena definice konkrétního analyzovaného výrazu podle některého ze slovníků, které jsem uvedla v seznamu použité literatury na konci své práce. Tuto definici poté budeme srovnávat s odpověďmi oslovených žáků. U každého analyzovaného výrazu bude uveden graf, který bude zobrazovat odpovědi a definice všech žáků. Některé analyzované výrazy mohou mít v současnosti již další přenesený význam, proto v případě těchto výrazů budou uvedeny v grafech i zaznamenané odpovědi žáků, které ovšem plně nekorespondují s nalezenou definicí anglického výrazu. Protože se u některých výrazů odpovědi jednotlivých věkových skupin značně lišily, budu uvádět grafy konkrétních ročníků s jejich odpověďmi, abych se vyvarovala případnému zkreslení jednotlivých odpovědí. Grafy budou rovněž doplněny krátkými komentáři. Grafy, které zaznamenávají, zda žáci daný anglický 30

31 výraz v mluvené řeči skutečně používají, či nepoužívají, budou uváděny po jednotlivých ročnících pouze v případě, kdy se jednalo o velké rozdíly v používání mezi jednotlivými věkovými kategoriemi. Cílem mé práce bylo zejména zjistit, zda žáci znají významy anglických slov, které se staly běžnou součástí jejich mluveného projevu, a zda jsou schopni najít pro daný výraz český ekvivalent. 31

32 1. PRVNÍ ANALYZOVANÁ OBLAST: BĚŽNÁ MLUVA 1.1. Výběr výrazů pro 1. oblast První analyzovaná oblast v dotazníku je nazvaná Běžná mluva a obsahuje osm anglických výrazů, které se v současné době vyskytují často v mluveném projevu u žáků 2. stupně základní školy. Výrazy do této oblasti byly vybrány na základě nezávislého dotazování žáků 2. stupně, přičemž jejich úkolem bylo napsat anglicismů nebo anglických výrazů, které běžně používají v každodenní promluvě. Z těchto výrazů bylo poté vybráno osm nejčastěji zmiňovaných a použito do hlavního dotazníku, jenž byl poté respondentům předkládán definice anglického výrazu damn Anglický výraz damn zastupuje v angličtině funkci několika slovních druhů. Ve spojení s dalšími výrazy jej nalezneme ve funkci slovesa, přídavného jména, příslovce nebo citoslovce. V češtině se tento výraz v mluvené podobě začal vyskytovat především ve funkci jakéhosi zvolání, tedy citoslovce. Označujeme jím slovo pejorativního významu, které bývá běžně používáno v mluvené formě, aby lidé ukázali, že jsou naštvaní, zklamaní a podobně. 36 Uvádím jako příklad větu: Oh damn! I forgot he was coming. Oh sakra! Zapomněl jsem, že přijde. Anglický výraz damn patří mezi slova, která jsou v českém jazyce relativně nová, nemají tedy ještě tak pevné místo v promluvách jako jiné anglicismy. I tato skutečnost má samozřejmě vliv na odpovědi žáků. Při překladech bývají jako české ekvivalenty pro daný výraz nejčastěji používány výrazy hergot, sakra, kruci. Dvě nejpřesnější definice se objevovaly především mezi žáky osmého a devátého ročníku, kteří správně použili jako český ekvivalent pro výraz damn slova sakra, kruci. Úspěšnost uvedení ekvivalentu nebo vysvětlení významu slova damn nebyla příliš vysoká. Pokud odhlédnu od devátých ročníků, kde převážná většina podala správné vymezení výrazu, znalost ostatních ročníků byla slabší. U několika respondentů v sedmém ročníku se objevila jako odpověď na daný výraz nadávat. Tato odpověď stojí již na pomezí mezi správnou a nesprávnou definicí, neboť respondenti vědí, že se výraz významově vztahuje do oblasti 36 Oxford UniversityPress[online] [cit ] < 32

33 expresivní, vyjádření nespokojenosti, nicméně jej neuměli nahradit českým ekvivalentem. Mezi nesprávně odpovídajícími respondenty vyčnívali ti, kteří sice správně věděli, že výraz damn je použit ve spojení s jistým zvoláním a má funkci citově zabarveného slova, nicméně české výrazy super a wow neodpovídají významu ani přibližně. 6. ročník Naprostá většina žáků 6. ročníku uvedla, že výraz damn nezná a v běžné komunikaci jej nepoužívá. 6 % dotázaných žáků vyjádřilo význam slova jako wow, což se nepřibližuje správné definici výrazu, naopak lze říci, že se jedná o významově opačnou modalitu výpovědi. sakra 13% k čertu 6% wow 6% zatraceně 6% 69% Graf 1: Výraz damn 6. ročník 7. ročník Ani v sedmých ročnících se neukázalo, že by výraz damn byl mezi dětmi toho věku rozšířen. nadávat 6% sakra 29% 65% Graf 2: Výraz damn 7. ročník 33

34 8. ročník V případě žáků 8. ročníku se rovněž vyskytlo uvádění nesprávného ekvivalentu, a to super. Toto slovo má spíše opačný význam. super 8% kruci 16% sakra 34% 42% Graf 3: Výraz damn 8. ročník 9. ročník V případě 9. ročníků můžeme vidět již znatelný rozdíl ve výskytu tohoto výrazu. Zatímco u žáků 6. ročníků téměř 70 % respondentů anglický výraz damn nezná a nepoužívá, u žáků 9. ročníku je tento výraz vcelku běžný pro každodenní komunikaci. zatraceně 20% 13% kruci 20% sakra 47% Graf 4: Výraz damn 9. ročník definice anglického výrazu chill Pro anglický výraz chill je poněkud složité najít přesnou a odbornou definici, neboť tento výraz se do češtiny dostal jako slangový výraz používaný v angličtině. V profesionální mluvě se v anglické konverzaci tento výraz nevyskytuje. Výraz chill pochází z anglického frázového slovesa chill out, které můžeme definovat jako čas 34

35 strávený relaxací nebo uklidnit se a přestat být naštvaný nebo nervózní kvůli něčemu či někomu, 37 například věta: Sit down and chill out! Sedni si a uklidni se! V tomto významu byl rovněž výraz chill použit v předkládaném dotazníku. Mezi nejpřesněji zvolené české ekvivalenty by tedy patřily výrazu pohoda, klid popřípadě odpočinek či relaxace. Do českého podvědomí se již vžil rovněž počeštěný výraz slova chillovat, který je v mluvě dospívajících velmi často používán. V běžné každodenní komunikaci můžeme slyšet od žáků výrazy: jdem si zachillovat, dáme chill, dej si chill a podobně. Mezi nejčastější definice výrazu chill patřily mezi žáky odpovědi pohoda, pohodička, klid. Méně se již vyskytovaly odpovědi odpočinout si, odpočinek nebo relax. Mezi žáky osmého ročníku se rovněž několikrát objevila odpověď nic neřešit. Kromě těchto definic uváděli žáci i mnohé další, které ovšem neodpovídali žádné ze slovníkových definic, například vychladnout, být čilí nebo životní styl. 6. ročník U mladších žáků se potvrdila domněnka, že výraz chill je pro větší část respondentů v tomto věku stále neznámý. v pohodě 19% 56% odpočívat 12% být čilý 13% Graf 5: Výraz chill 6. ročník 37 Oxford UniversityPress[online] [cit ] < 35

36 7. ročník U žáků sedmých a osmých ročníků se počet respondentů, kteří anglický výraz chill neznají, jak můžeme vidět v grafech, postupně snižuje. Přesto se ve výsledcích objevily i odpovědi, které neodpovídají žádné z definic. Žáci sice uvedli, že daný výraz znají, nicméně odpovědi životní styl, vychladnout nelze považovat za správně zvolené ekvivalenty k tomuto výrazu. 35% odpočívat 29% životní styl 6% pohoda 18% vychladnout 12% Graf 6: Výraz damn 7. ročník 8. ročník 24% nic neřešit 3% odpočinek 21% klid 21% pohoda 31% Graf 7: Výraz damn 8. ročník 9. ročník U žáků devátých ročníků je znalost výrazu opět větší, což může být samozřejmě dáno větší slovní zásobou. Více než 60 % použilo při definici nejpřesnější výraz pohodička nebo klid. 36

37 klid 33% pohodička 34% odpočívat 13% 13% Graf 8: Výraz damn 9. ročník relax 7% definice anglického výrazu easy Anglické slovo easy plní v angličtině funkci dvou slovních druhů; a to přídavného jména a příslovce. Oxford English Dictionary definuje slovo easy jako výraz, pomocí kterého vyjadřujeme něco, co není obtížné; dosažení nebo získání něčeho bez většího úsilí nebo problému. Jako protiklad k výrazu easy je ve slovnících uváděno slovo hard, tedy těžký. Správný český ekvivalent anglického slova easy jsou česká slova lehký, jednoduchý, snadný, popřípadě dostupný, nenáročný. 38 Například věta: He didn't make it easy for me to leave. Nechtěl, aby pro mě bylo jednoduché odejít. Na rozdíl od prvního analyzovaného výrazu, patří výraz easy mezi anglicismy, které v českém jazyce již našli své místo, a bývá velmi často používán především v promluvách mládeže. I právě z toho důvodu byly definice ve všech ročnících téměř úplně přesné. Nejčastěji byly žáky uváděny české ekvivalenty jednoduchý, lehký či snadný. Na pomezí bych mohla postavit odpovědi některých žáků osmých a devátých ročníků, kteří pro vyjádření významu tohoto slova v češtině použili nepříliš přesného výrazu pohoda či v pohodě. Nicméně i tuto variantu lze vnímat jako správnou, neboť některé slovníky uvádějí i přídavné jméno pohodový. Žáci také často v dotaznících psali, že výraz easy si vybaví nejčastěji ve spojení s počítačovými hrami, kde je pomocí tohoto výrazu vysvětlena obtížnost hry. 38 Oxford UniversityPress[online] [cit ] < 37

38 6. ročník U žádného respondenta v šestém ročníku nebylo zjištěno, že by výraz easy neznal. To jen potvrzuje skutečnost, že tento výraz je známý i u žáků mladšího věku. jednoduchý 19% snadný 12% lehké 69% Graf 9: Výraz easy 6. ročník 7. ročník S výrazem easy mělo několik žáků sedmého ročníku problém. Někteří jej přeložili českým slovem super, což neodpovídá žádné z definic v použitých slovnících, popřípadě uvedli, že výraz neznají. super 6% 6% lehký 88% Graf 10: Výraz easy 7. ročník 8. ročník Z odpovědí osmých a devátých ročníků můžeme usoudit, že výraz easy patří mezi známé anglicismy, které žáci dokážou definovat a běžně je používají v mluveném projevu. 38

39 snadný 21% pohoda 5% jednoduchý 26% lehký 48% Graf 11: Výraz easy 8. ročník 9. ročník v pohodě 13% snadně 7% jednoduché 13% lehký 67% Graf 12: Výraz easy 9. ročník definice anglického výrazu nice Anglický výraz nice se řadí ke slovům, která slýcháme již pravidelně v běžné komunikace především dospívajících lidí. Podle Oxford English Dictionary se jedná o přídavné jméno či příslovce, kterému v češtině odpovídají výrazy příjemný, milý, pěkný popřípadě atraktivní. V češtině během mluveného projevu bývá slovo nice používáno nejčastěji především k vyjádření toho, že se nám něco líbí nebo je nám něco příjemné. Například věta: It would be nice to spend more time at home. Bylo by hezké trávit více času doma. V neformální podobě může být výraz nice použit před přídavnými jmény nebo příslovci ke zdůraznění, jak je něco příjemné. 39 It was nice and warm yesterday. Včerejší den byl příjemný a teplý. 39 Oxford UniversityPress[online] [cit ] < 39

40 Výraz nice má v angličtině ještě jedno důležité zastoupení, a to v podobě fráze, kterou používáme denně při představování či seznamování se s novými lidmi: Nice to meet you. Do češtiny lze tuto frázi překládat dvěma způsoby:buď jako Rád Vás poznávám nebo Těší mě. Značná část respondentů, kteří byli do výzkumu zapojeni, dokázali definovat pomocí českého ekvivalentu výraz nice správně. V některých případech byla definice výrazu již na pomezí, kdy například několik žáků použilo české výrazy super, dobrý či skvělý, čemuž by v angličtině odpovídaly spíše výrazy cool, good, které lze označit rovněž jako velmi často se vyskytující anglické výrazy v českých textech. Při překladu slova nice se mezi žáky nejčastěji objevovala synonyma hezký, pěkný. Pouze několik mladších žáků v šestém ročníku odpovědělo, že daný výraz neznají, a nedokázali ho tedy ani pomocí českého výrazu vysvětlit. Zajímavé bylo, že rovněž u respondentů starších ročníků, nejvíce patrné je to v odpovědích žáků osmých ročníků, se objevily odpovědi, které příliš nekorespondují s definicemi uváděnými ve slovnících. 6. ročník Nejmladší respondenti, kteří se na výzkumu podíleli, podle očekávání výraz nice znali. Pouze 12 % žáků odpovědělo, že výraz neznají. dobrý 12% 12% hezký 23% super 18% pěkný 35% Graf 13: Výraz nice 6. ročník 7. ročník V sedmých ročnících jako u jediných dominoval při překladu český ekvivalent hezký. V ostatních ročnících se žáci přikláněli spíše k přídavnému jménu pěkný nebo k 40

41 příslovci pěkně. Čtvrtina žáků opět použila pro překlad slovo dobrý, které stojí někde na pomezí správné a nesprávné definice výrazu nice. Přesnější definicí pro český výraz dobrý je v angličtině slovo good. pěkně 25% dobrý 25% hezký 50% Graf 14: Výraz easy 7. ročník 8. ročník U žáků osmých ročníků se objevila v odpovědích největší škála správných ekvivalentů, nejčastěji slova pěkný, hezký, podle slovníkových definic nejpřesnější. Někteří žáci opsali výraz nice pomocí slova krásný, čemuž by v angličtině odpovídal spíše výraz beautiful, stejně tak pro výraz skvělý je častější použití výrazu excelent, pro výraz super anglické slovíčko cool. skvělý 16% dobře 11% hezký 21% super 10% pěkný 26% krásný 16% Graf 15: Výraz easy 8. ročník 9. ročník Nikdo z dotazovaných respondentů v devátých ročnících neuvedl, že by anglicismus nice neznal. Stejně tak více než polovina žáků při překladu použila vhodné české ekvivalenty. 41

42 dobrý 7% super 14% pěkně 43% hezký 36% Graf 16: Výraz easy 9. ročník definice anglického výrazu sorry Anglický výraz sorry je definováno jako přídavné jméno, které slouží v anglickém jazyce k vyjádření několika různých významů. Oxford English Dictionary uvádí tři základní významové roviny: 1) pomocí výrazu sorry můžeme vyjádřit smutek či zklamání nad někým/něčím, například I was sorry to her that you ve been ill Bylo mi líto, když jsem slyšel, že jsi onemocněl. 2) používá se v situacích, kdy chceme vyjádřit omluvu za něco, co nás mrzí nebo co jsme udělali:i m awfully sorry for shilling that coffee Velmi se omlouvám, že jsem rozlil tu kávu. 3) pomocí výrazu sorry můžeme vyjádřit zdvořilý nesouhlas, popřípadě omluvu, potřebujeme-li někomu sdělit špatnou zprávu: I m sorry to tell you that your application has been unsuccessful Je mi líto, že ti musím oznámit, že jsi na pohovoru nebyla úspěšná. 40 Výraz sorry může být rovněž součástí vět zvolacích, funguje tedy jako citoslovce, které použijeme při potřebě někomu se za něco omluvit, například: Sorry I'mlate! Promiň, že jdu pozdě! Anglicismus sorry plní v češtině především funkci omluvy, ale rovněž může být použito při ohrazení se vůči někomu nebo něčemu, a získává tak nejrůznější 40 Oxford UniversityPress[online] [cit ] < 42

43 konotace. V grafické podobě se v komunikaci mezi mladými lidmi začaly objevovat počeštěné formy tohoto výrazu, které se zvolna dostávají už i do mluvené podoby jazyka, například zkrácený výraz sry. Připojením formantů se anglický výraz sorry začal rovněž počešťovat a používat ve tvarech sorráč, soráček, sorrka, sorrky, například tak sorráč to jsem nezvládl ; sorrka že jdu pozdě a podobně. 41 Ze všech zkoumaných výrazů patří tento anglický výraz zřejmě mezi nejúspěšněji definované, z čehož usuzuji, že se v běžné mluvě mládeže objevuje velmi často. Jak je patrné z grafu, naprostá většina respondentů v dotaznících uvedla, že výraz sorry běžně používají a patří tedy do slovníku jejich denní komunikace. Ačkoliv je tento výraz mladými lidmi značně používán, nemůže zde jednoznačně tvrdit, že by vytlačoval z každodenní komunikace české výrazy typu promiň nebo omlouvám se. nepoužívám 2% používám 98% Graf 17: Celková analýza výrazu sorry Na následujících grafech můžeme rovněž vidět, že ve všech ročnících používali žáci pro češtinu typické ekvivalenty: promiň nebo omlouvám se. Pouze v šestém ročníku se rovněž objevil výraz pardon. Kupříkladu fráze je mi líto nebo odpusť mi, které by rovněž odpovídaly anglickému překladu, se neobjevily ani u jednoho z respondentů. Naopak ve všech ročnících převažuje jako překlad právě český ekvivalent promiň. 41 SVOBODOVÁ, Diana. Cizojazyčné lexikální přejímky užívané v komunikaci na chatu. Naše řeč, 2007, roč. 90, č. 2, s

44 6. ročník omlouvám se 13% pardon 6% promiň 81% Graf 18: Výraz sorry 6. ročník 7. ročník omlouvám se 29% promiň 71% Graf 19: Výraz sorry 7. ročník 8. ročník omlouvám se 37% promiň 63% Graf 20: Výraz sorry 8. ročník 44

45 9. ročník omlouvám se 13% promiň 87% Graf 21: Výraz sorry 9. ročník definice anglického výrazu googlit Výraz googlit patří mezi anglicismy, které pocházejí z oblasti technických termínů a jsou tak typickým příkladem toho, že stále pokračuje trend přejímání slov z různých odborných oblastí do běžného jazyka. Základem pro toto sloveso se stalo slovo google, které se stalo již tak běžně užívaným slovem, že začíná být zařazováno do anglickojazyčných slovníků. Původ tohoto výrazu pochází ze slova googol, které jako první Milton Sirrota v třicátých letech minulého století použil k vyjádření nejvyššího čísla, které by mělo na počátku jedničku se sto nulami. Ve slovníku Oxford English Dictionary najdeme dvě základní definice pro tento výraz. Při použití velkého počátečního písmene Oxford English Dictionary definuje Google jako velmi populární internetový vyhledávač. Ve funkci slovesa je poté výraz definován jako činnost, při které používáte vyhledávače Google s cílem najít informace o někom nebo o něčem. 42 Jako příklad uvádím větu: I tried googling but couldn't find anything relevant - Snažil jsem se googlit, ale nemohl jsem najít nic podstatné. Anglicismus googlit patří v současnosti k oblíbeným výrazům ve slovníku mladých lidí, ale rovněž jej najdeme na stránkách časopisů nebo magazínů pro dospívající. Často tak můžeme slyšet věty vygoogluj si to nebo když to nevíš, tak 42 Oxford UniversityPress[online] [cit ] < 45

46 si to vygoogli. I v češtině se rovněž vlivem počešťování začínají v grafické podobě objevovat upravené výrazy jako gúglovat či gůglit. V šestém, sedmém a osmém ročníku se objevilo velké procento žáků, jejichž definice odpovídala přesné formulaci uvedené ve slovníku, tedy vyhledávání či hledání prostřednictvím Googlu. Druhou nejčastější odpovědí byla formulace hledat na internetu. Tuto odpověď mohu ještě považovat za správnou, neboť většina žáků si může Google spojit s internetem. Na pomezí bych však postavila odpověď vyhledávat informace, která se objevila ve všech ročnících. Je jisté, že googlování v žácích správně asociuje určité hledání informací, nicméně fakt, že tyto informace jsou vyhledávány prostřednictvím internetového vyhledávače, je pro přesnou definici velmi podstatná. Stejně tak se ve všech ročnících, kromě respondentů z devátých tříd, našli žáci, kteří daný výraz neznali. 6. ročník U žáků nižších ročníků se potvrdil předpoklad, že ne všem žákům bude daný výraz ještě srozumitelný. 25% hledat inforamce 31% vyhledat na googlu 44% Graf 22: Výraz googlit 6. ročník 7. ročník Ještě i v sedmých ročnících byl zaznamenán počet respondentů srovnatelný s počtem v šestých ročnících, kteří výraz googlit nedokázali opsat pomocí českých ekvivalentů. 46

47 vyhledat na googlu 29% najít na internetu 6% vyhledat informace 41% 24% Graf 23: Výraz googlit 7. ročník 8. ročník Polovina respondentů z osmých ročníků správně definovala výraz pomocí slova google. Naopak za nedostačující bych považovala odpověď informovat se, kterému v anglickém jazyce odpovídá zcela jiné sloveso. Počet žáků, kterým nebyl daný výraz jasný, se již snížil. vyhledávat informace 34% informovat se 3% hledat na googlu 50% 13% Graf 24: Výraz googlit 8. ročník 9. ročník V devátých ročnících se objevily pouze dvě varianty odpovědí. Převážná většina žáků si googlení spojuje správně s internetem, tedy s internetovým vyhledávačem Google. Ačkoliv jejich odpověď neobsahuje konkrétní výraz Google, lze ji uznat za správnou, neboť se domnívám, že v tomto případě jde pouze o nejasné vyjádření a špatnou formulaci myšlenky. 47

48 vyhledávat informace 20% hledat na internetu 80% Graf 25: Výraz googlit 9. ročník definice anglického výrazu selfie Anglicismus selfie patří dnes v promluvách mládeže k velmi používanému výrazu. Jedná se o spojení slova self = sám a přípony ie. Spojením těchto dvou částí vznikl výraz, který do slovníčku mladých lidí pronikl celkem nedávno, nicméně se velmi rychle začíná šířit zejména díky sociálním sítím. Selfie je synonymem pro jakýsi autoportrét, pořízený nejčastěji mobilním telefonem. Fotografující namíří přístroj sám na sebe, časté je rovněž fotografování sebe sama před zrcadlem. Tyto snímky si poté lidé často uveřejňují na svém profilu na jednu ze sociálních sítí. Masivní rozšíření a používání tohoto anglicismu vedlo dokonce k tomu, že výraz byl v roce 2013 zařazen do slovníku Oxford English Dictionary. Ten jej definuje jako: fotografii sebe sama, běžně pořízenou chytrým telefonem nebo webkamerou a následně nahráván na sociální sít. 43 O velmi vysoké popularitě tohoto nového výrazu svědčí i skutečnost, že se výraz dostal i do českého online slovníku cizích slov, který nabízí následující definici: fotografický autoportrét pořízený z ruky chytrým mobilním telefonem popřípadě fotoaparátem. 44 V šestém, sedmém i osmém ročníku se našli respondenti, kteří výraz neznali nebo nepoužívali. V devátém ročníku si již s definicí výrazu dokázali, více či méně úspěšně, poradit všichni žáci. Odpovědi žáků všech ročníků se lišily a ne vždy se 43 Oxford UniversityPress[online] [cit ] < 44 ŠULA, Tomáš. ABZ.cz: slovník cizích slov [online] , [cit ]. < 48

49 jednalo o jasnou a přesnou definici výrazu, nicméně všechny uvedené odpovědi se významově vztahovali k fotografování nebo určitému způsobu pořizování fotografií. Jako nejčasnější byl mezi žáky ve všech ročnících uváděn výraz fotografovat/fotit sám sebe, který bychom mohli považovat za nejpřesnější definici výrazu selfie. Mezi velmi častou odpověď patřila rovněž definice fotka přední kamerou, kterou především žáci starších ročníků uváděli jako správnou. Z takovéto definice lze usuzovat, že žáci mají povědomí o daném výrazu a vědí, že selfie se realizuje především prostřednictvím chytrých telefonů, které umožňují natočit objektiv fotoaparátu na obličej a vyfotit tak sebe sama. Z přiložených grafů můžeme vyčíst, že dalšími odpověďmi, které se objevily ve všech ročnících, byly definice fotka obličeje či pouze fotka. V devátém ročníku se objevila rovněž definice přední foťák, která ovšem nevystihuje plně podstatu daného výrazu. 6. ročník Skutečnost, že výrazná většina žáků i v mladších ročnících již zná výraz selfie, může svědčit především o vlivu masmédií a sociálních sítí, prostřednictvím kterých se výraz do podvědomí mládeže dostává. 6% fotka přední kamerou 6% fotka 19% fotit sám sebe 69% Graf 26: Výraz selfie 6. ročník 7. ročník Některé odpovědi se významově blížily správné definici, nicméně nelze je považovat za přesné a dostačující. 49

50 fotit sám sebe 35% fotka přední kamerou 29% fotka obličeje 24% 6% focení 6% Graf 27: Výraz selfie 7. ročník 8. ročník 5% fotka 27% fotka obličeje 5% fotka přední kamerou 29% fotit sám sebe 34% Graf 28: Výraz selfie 8. ročník 9. ročník V devátém ročníku dokázali všichni žáci bez větších problémů daný výraz definovat. přední foťák 7% fotka přední kamerou 33% fotit sám sebe 40% fotka 20% Graf 29: Výraz selfie 9. ročník 50

51 1. 9. definice anglického výrazu single Anglické slovo single je přídavné jméno, kterým lze vyjádřit několik odlišných situací. Slovník Oxford English Dictionary uvádí několik významových rovin s krátkou definicí u každé z nich: 1) výraz single bývá použit při vyjádření, kdy se jedná o jednu jedinou věc, například He sent her a single red rose. Poslal jí jedinou rudou růži. 2) vyjadřujeme skutečnost, že někdo není ženatý/vdaná a nemá s nikým žádný romantický vztah, například: Are you married or single? Jsi ženatý, nebo svobodný? 3) výraz se používá pro zdůraznění toho, že mluvíme o jedné samostatné položce, skupině nebo řadě, například věta: We eat rice every single day. Jíme rýži každý den. 45 Anglický výraz single může mít v jazyce rovněž uplatnění jako podstatné jméno nebo sloveso. Například ve větě: The band releases its new single next week.- Kapela oznámila, že vydá svůj nový singl příští týden kdy výraz single, představuje synonymum slova song, tedy písně. Mezi nejčastější definici slova single patřil mezi respondenty český ekvivalent sám. Slovo sám uvedla jako správnou odpověď ve všech ročnících vždy téměř polovina dotazovaných, ačkoliv se nejedná o zcela přesnou a jasnou definici anglického výrazu. Výrazu sám by v angličtině odpovídal výraz alone případně oneself. Pokud by ovšem slovo sám bylo myšleno v kontextu, kdy mluvíme o partnerství či vztazích, mohlo by být v češtině vnímáno ještě jako výraz nahrazující význam slova single. Častými odpověďmi žáků byly rovněž významy nemít přítele, být bez partnera, být nezadaný, které lze považovat za nejpřesnější definici daného výrazu, kterou mohli žáci v dotaznících použít. Zároveň se i zde objevovaly nejrůznější odpovědi, které se od přesnějších definic spíše vzdalovaly. Někteří žáci uváděli jako české ekvivalenty výrazy osamělý, svobodný nebo také samotářský. Ačkoliv se i tyto výrazy mohou k danému výrazu významově vztahovat (jsem bez partnera, tudíž mohu se cítit osaměle), nelze je považovat za vysvětlení anglicismu single. 45 Oxford UniversityPress[online] [cit ] < 51

52 6. ročník Stejně tak jako tomu bylo u jiných výrazů z první oblasti, největší počet respondentů, kteří daný výraz neznají je mezi nejmladšími žáky. Tento fakt lze přisuzovat skutečnosti, že mladší žáci ještě nemají intenzivní kontakt s anglickým jazykem. Slovní zásoba a osvojování si anglických slov rovněž souvisí v dnešní době s vlivem nejrůznějších sociálních sítí, počítačových her a jiných medií, kterým nemusejí být mladší žáci ještě tak vystavování, jako je tomu u žáků starších ročníků. 25% být nezadaný 19% samotářský 6% sám 50% Graf 30: Výraz single 6. ročník 7. ročník Chybná definice, která se zcela odkláněla od významu původního slova, byla zaznamenána v sedmém ročníku, kdy se dva žáci mylně domnívali, že daný výraz znamená zpívat. Vzhledem k tomu, že se daný výraz podobá anglickému výrazu sing, tedy zpívat, může být jejich chybná definice způsobena nepozorností a dané výrazy tak mohly být zaměněny. být nezadaný 6% 18% osamělý 6% sám 47% zpívat 6% nemít přítele 17% Graf 31: Výraz single 7. ročník 52

53 8. ročník Překvapivým zjištěním byl výsledek v osmých ročnících, kdy se ještě i mezi staršími žáci našli tací, kteří daný výraz neznali. svobodný 8% sám 41% nezadaný 43% 8% Graf 32: Výraz single 8. ročník 9. ročník V devátých ročnících se objevila také jako jedno z možných odpovědí výraz volný, kterému by odpovídal spíše anglicismus free, nicméně pokud slovo volný dáme do kontextu, ve kterém se bude jednat o určitý vztah, pak by bylo možné považovat i tuto odpověď za správnou. volný 7% svobodný 13% být bez partnera 33% sám 47% Graf 33: Výraz single 9. ročník 53

54 2. DRUHÁ ANALYZOVANÁ OBLAST: SPORT 2.1. Výběr výrazů pro 2. oblast Oblast byla vybrána zejména z důvodů velké obliby sportovních aktivit, kroužků a mimoškolních činností na škole ZŠ Rosice, kde výzkum probíhal. Je do ní též zahrnuto osm anglických výrazů. Výrazy do této oblasti byly vybrány na základě několika kritérii: 1) v češtině mají už své pevné místo a patří v oblasti sportu k tradičně používaným, některé z nich mají rovněž počeštěnou podobu, 2) sportovní odvětví, do něhož patří, jsou poměrně nová, používání příslušných anglicismů díky jejich popularitě stále vzrůstá, 3) výběr aktivit, které se na poli sportovním objevily poměrně nedávno a u uživatelů si hledají svoje místo popularity Mnoho sportovních výrazů, které byly dříve užívány pouze odborníky ve sportovní oblasti nebo aktivními příznivci daného sportu, postupně přechází do slovní zásoby běžného mluvčího. V dnešní době mají mladí lidé mnohem větší možnosti trávení volného času, které je rovněž podporováno širokou nabídkou sportovních potřeb. Do běžné slovní zásoby přechází výrazy zcela nové, ale i některá pojmenování, která existují již několik let, ale v našich podmínkách se z různých důvodů nepoužívala, například proto, že nebyly dostatečné ekonomické nebo místní podmínky pro rozvíjení daného sportu či aktivity definice anglického výrazu basketball Anglicismus basketball patří mezi výrazy, které v českém jazyce mají již své pevné místo, a použití tohoto výrazu nevede v mluveném projevu k žádným nejasnostem nebo nedorozuměním, které by souviselo s neznalostí daného výrazu. V odborných publikacích najdeme následující definici pro výraz basketball: je to sport, kolektivní míčová hra, při níž se dosahuje bodů vhozením míče do koše 46 SVĚTLÁ, Jindra. Sportovní terminologie v cestovním ruchu. Naše řeč, 1998, roč. 81, č. 5, s

55 (obroučky se síťkou připevněné na speciální konstrukci s deskou), český výraz košíková. 47 U anglických výrazů, jejichž pravopisná a výslovnostní podoba není odlišná, často dochází k pravopisnému přizpůsobení lexému konkrétnímu jazyku. Grafické přizpůsobení se výslovnosti probíhá například zjednodušením zdvojených písmen, což je i případ anglického výrazu basketball, kdy ve slovnících nalezneme tedy už jako kodifikovaný výraz basketbal pouze s jedním l. Anglicismus basketball byl jeden z mála analyzovaných výrazů, u kterého všichni dotazovaní respondenti uvedli, že jev znají a zároveň používají. Zajímavé je ovšem zjištění, že ačkoliv slovo patří u mládeže k běžné denní komunikaci, celých 6 % dotazovaných sport basketball mylně zaměňuje s jiným druhem míčového sportu, a to házenu, u kterého ovšem hráči ani míč nestřílí do zavěšených košů, nýbrž hází do branek. Rovněž 9 % žáků uvádělo jako český ekvivalent výraz basket, což je pouze zkrácený výraz pro pojmenování tohoto sportu a nemůžeme jej tedy považovat za český ekvivalent. házená 6% neumí definovat 6% míčová hra 23% košíková 56% basket 9% Graf 34: Celková analýza výrazu basketball Ve všech ročnících patřila k nejčastějším odpovědím definice pomocí českého synonyma košíková. Jak můžeme vidět na grafech, velká většina české pojmenování tohoto sportu zná, ačkoliv pojem basketbal zřejmě český název z odborné, ale i sportovní oblasti již vytlačil. Druhou nejčastější odpovědí byla definice, kdy žáci uváděli, že se jedná o míčový sport. 47 KRAUS, Jiří a kol. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. 1. Vydání. Praha: Academia, 2005, s

56 6. ročník V šestém ročníku se ještě objevilo několik žáků, kteří nevěděli jak požadovaný výraz pomocí českých slov definovat. neumí definovat 13% míčová hra 25% košíková 50% basket 12% Graf 35: Výraz basketball 6. ročník 7. ročník házená 12% basket 6% míčová hra 12% košíková 70% Graf 36: Výraz basketball 7. ročník 8. ročník míčová hra 34% házená 3% košíková 50% basket 13% Graf 37: Výraz basketball 8. ročník 56

57 9. ročník I mezi nejstaršími respondenty v devátém ročníku se našli takoví, kteří daný výraz neuměli nahradit českým ekvivalentem. neumí definovat 20% míčový sport 7% košíková 60% házená 13% Graf 38: Výraz basketball 9. ročník definice anglického výrazu skydiving Anglický výraz skydiving je pojmenování pro vcelku nový druh sportu, který se stává populární a vyhledávanou aktivitou nejen u lidí, kteří touží po adrenalinovém zážitku a zábavě. Skydiving je aktivita, při které vysoko nad zemí opustíte letadlo a ještě před tím, než otevřete padák, padáte volným pádem. A právě volný pád je to, co dělá skydiving skydivingem. I z toho důvodu bývá skydiving často přirovnáván k létání bez křídel. 48 Odbornou definici tohoto sportu nabízí Oxford English Dictionary,který popisuje skydiving jako sport, při kterém skáčete z letadla a klesáte bez otevření padáku tak dlouho, dokud je to bezpečné. 49 Z odpovědí žáků je patrné, že skydiving je sport, který zatím nepronikl tolik do jejich povědomí, ačkoliv se stává stále populárnějším. Tyto výsledky jsem očekávala, nicméně se mezi respondenty našlo několik odpovědí, které bychom mohly považovat za správnou definici anglického výrazu skydiving. Nejčastější definicí, kterou žáci používali, byl skok s padákem. Ačkoliv tato definice není přesná, neboť pod tímto heslem bychom si stejně tak mohli vybavit jiný letecký sport 48 AFF centrum. Affcentrum.cz. [online] [cit ]. Dostupné z: 49 Oxford UniversityPress[online] [cit ] < 57

58 parašutismus, předpokládáme, že žáci mají o tomto sportu povědomí a v případné diskuzi by byli schopni definici upřesnit. Pokud bychom se zabývali podrobněji významovými rozdíly mezi skydivingem a parašutismem, našli bychom zásadní rozdíl, kterým se tyto dva sporty od sebe liší volný pád. Při parašutismu osoba opouští letadlo a okamžitě otvírá padák, přičemž skydiver používá padák pouze pro bezpečné přistání na zem. Jako chybnou bych označila odpověď sport na lyžích. K této chybné interpretaci došlo podle mého názoru záměnou dvou výslovnostně stejně znějících anglických výrazů sky a ski. Zatímco sky znamená v překladu nebe/obloha, ski by uživatel anglického jazyka přeložil jako lyže. Stejně tak odpověď plachtění, kterou uvedli dva žáci v osmých ročnících, nelze považovat za správný výklad daného výrazu. Ačkoliv se rovněž jedná o druh leteckého sportu, v případě plachtění nejde o žádné seskoky, nýbrž o udržení se ve vzduchu za pomocí proudění vzduchu s letadlem, tzv. větroněm. 6. ročník U žáků šestého ročníků se rovněž jako u jediných objevila odpověď létání ve vzduchové komoře, která je také správnou interpretací daného výrazu, neboť skydiving může být v současnosti již provozován i uvnitř budovy na simulátoru, tzv. větrném tunelu. Této aktivitě říkáme indol skydiving. létání ve vzuchové komoře 6% sport na lyžích 13% skok s padákem 12% 69% Graf 39: Výraz skydiving 6. ročník 58

59 7. ročník V sedmých ročnících byla překvapivě neznalost výrazu vyšší než u mladších respondentů. skok padákem 18% 82% Graf 40: Výraz skydiving 7. ročník 8. ročník Žáků, kteří daný výraz znali, byla v osmém ročníku pouze třetina. skok s padákem 18% skok z letadla 5% plachtění 3% 74% Graf 41: Výraz skydiving 8. ročník 9. ročník I v devátých ročnících se obě dvě dostupné možnosti odpovědí významově blížili k přesné definici slova. 59

60 letecký sport 13% skok s padákem 27% 60% Graf 42: Výraz skydiving 9. ročník definice anglického výrazu twerk Výraz twerk patří mezi výrazy, které se ve slovníku mladých lidí začalo objevovat poměrně nedávno, ačkoliv je starý již několik let. Twerk či twerking je určitý druh tance, který má svůj původ v afrických černošských tancích. Tanec vyšel ze scény v New Orleansu, kde se rozšířil pravděpodobně díky hip hopu, a později se jeho popularita rozšířila do celé Ameriky. 50 I u nás se tento sport stává čím dál tím oblíbenějším, o čemž svědčí i soutěže pořádané několikrát do roka, například Twerk battle nebo Twerk maraton. Protože neustále dochází ke změnám ve slovní zásobě jazyka, je důležité přizpůsobovat se jeho vývoji. Z toho důvodu byl výraz twerk zařazen v roce 2013 do slovníku Oxford English Dictionary, který jej vysvětluje jako sexuálně provokativní tanec na populární hudbu, který probíhá ve skloněné pozici těla a při němž pohybujeme boky vpřed a vzad. 51 Výraz twerk získává i v českém jazyce na popularitě, a podobně jako například u anglicismu google vzniklo počeštěné sloveso googlit/gúglit, můžeme v mluvě mladých lidí slyšet také slovo twerkovat. Při analyzování odpovědí se ukázalo, že znalost výrazu roste s věkem. Zatímco v šestém ročníků daný výraz neznalo ještě 63 % dotazovaných, v devátém 50 Twerking? Twerk? Žertujete? Ne, nové slovo zařazené do slovníku!. Taneční magazín. [online] [cit ]. Dostupné z: 51 Oxford UniversityPress[online] [cit ] < 60

61 ročníku už to bylo pouze 13 %. Mezi dalšími odpověďmi se nejčastěji vyskytovala definice pohyby hýždí, vrtění zadnicí či tanec. Jen několik málo žáků v sedmém ročníku propojilo všechny tyto definice v jednu a uvedlo v podstatě nejpřesnější odpověď, kterou interpretovali jako tanec, při kterém pohybujete zadkem. 6. ročník V šestém ročníku se objevili i žáci, kteří odpověděli, že výraz twerk znají, nicméně nevěděli jak jej českými slovy definovat. tanec 6% pohyby zadkem 25% 63% neumí definovat 6% Graf 43: Výraz twerk 6. ročník 7. ročník V sedmém ročníku byla neznalost výrazu ještě u více než 50 % žáků. pohyby zadkem 23% tanec 12% tanec, při němž pohybujete zadkem 12% 53% Graf 44: Výraz twerk 7. ročník 61

62 8. ročník tanec 34% pohyby hýždí 42% 24% Graf 45: Výraz twerk 8. ročník 9. ročník Téměř 90 % dotazovaných žáků v devátém ročníku v podstatě správně uvedlo, že se jedná o tanec nebo vrtění či pohyb hýžděmi. 13% tanec 27% vrtění zadnicí 40% pohyby hyždí 20% Graf 46: Výraz twerk 9. ročník definice anglického výrazu fair play Anglicismus fair play patří v češtině již k adaptovaným slovům téměř každého uživatele jazyka. Přídavné jméno fair se v průběhu let již přizpůsobilo jazyku a nastalo u něj, podobně jako u jiných anglických slov přejatých do češtiny, pravopisné přizpůsobení se výslovnosti, které proběhlo záměnou skupiny hlásek z fair na fér. I tuto podobu slova můžeme tedy najít v Novém slovníků cizích slov, který definuje 62

63 výraz jako nesklonné přídavné jméno čestný, slušný, férový: férové jednání; fair play je interpretována jako hra podle pravidel; čestné jednání (zejména ve sportu). 52 V případě celého sousloví bývá však vždy zachována jeho původní podoba fair play, počeštěná podoba by mohla působit v odborné sféře dojmem neznalosti a nespisovnosti. Anglické sousloví fair play patřilo k výrazům, které žáci dokázali bez problému interpretovat, z čehož lze usuzovat, že tento anglicismus je v češtině již plně srozumitelný a patří do běžné slovní zásoby uživatele jazyka. Ačkoliv všichni respondenti uvedli, že daný výraz znají a používají, mezi odpověďmi se našly definice, které plně nekorespondují s přesnou definicí výrazu fair play. Takové odpovědi se objevovaly především u žáků šestých a sedmých ročníků, kteří uváděli možnosti typu: přátelská hra, závodní hra, správná hra nebo vyrovnaná hra. Stejně tak odpověď spravedlivá hra, kterou uvedlo rovněž několik respondentů, nelze považovat za přesnou definici, neboť adjektivum čestný není synonymem slova spravedlivý. Nejčastější odpovědí se ve všech ročnících stala přímo slovníková definice výrazu férová hra. 6. ročník I u nejmladších respondentů se potvrdila ve většině případů znalost tohoto anglicismu. spravedlivá hra 13% čestná hra 13% hra podle pravidel 6% férová hra 56% přátelská hra 12% Graf 47: Výraz fair play 6. ročník 52 KRAUS, Jiří a kol. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. 1. Vydání. Praha: Academia, 2005, s

64 7. ročník U žáků sedmých tříd se objevila největší škála možných interpretací. nepodvádět spravedlivá hra 6% 6% závodní hra 6% podle pravidel 12% poctivá hra 17% férová hra 47% vyrovnaná hra 6% Graf 48: Výraz fair play 7. ročník 8. ročník Rovněž v osmém ročníku se objevily sporné definice daného výrazu. hra podle pravidel 13% čestná hra 11% spravedlivá hra 32% férová hra 39% správná hra 5% Graf 49: Výraz fair play 8. ročník 9. ročník V devátých ročnících byly uváděny pouze tři odpovědi, a všechny bychom mohli považovat za správnou definici výrazu. 64

65 hrát podle pravidel 33% hrát poctivě 13% férová hra 54% Graf 50: Výraz fair play 9. ročník definice anglického výrazu bungee jumping Anglický výraz bungee jumping je označení spíše pro adrenalinovou aktivitu, než pro sport. Při bungee jumpingu je skákající osoba přivázaná pružným lanem a po skoku následně vymrštěna zpátky do výšky, kdy nakonec zůstává na laně nehybně viset. Historie bungee jumpingu sahá až do domorodých kmenů v jižním Pacifiku. V západním světě zmínky o tomto adrenalinovém zážitku objevila poprvé v roce 1950 a později v 80. letech minulého století byl jeho ohlas rozšířen a bungee jumping se začal objevovat ve Velké Británii i v Americe, kdy příznivci této aktivity začali skákat například z Golden Gatebridge. 53 Nový akademický slovník cizích slov nabízí následující definici výrazu: sport; skoky z výšky (například z mostu, věže) na silném gumovém laně do volného prostoru. 54 Setkat se můžeme rovněž s podobou výrazu bungee jump. Anglický výraz bungee jumping přešel v našich podmínkách z odborné sportovní terminologie už do běžné slovní zásoby. Z toho důvodu jsem se domnívala, že žáci nebudou mít s vysvětlením toho výrazu žádné větší problémy. Nicméně ještě v šestém i sedmém ročníků tvořili žáci, kteří daný výraz neznali a neuměli vysvětlit, téměř třetinu respondentů daného ročníku. Povědomí o tom, že se jedná o skok z nějakého vysokého místa, měla značná část respondentů a naprostá většina uvedených definic se orientovala správným směrem. 53 Historie a fakta. Bungee Jumping. [online] [cit ]. Dostupné z: 54 KRAUS, Jiří a kol. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. 1. Vydání. Praha: Academia, 2005, s

66 Někteří uváděli jako definici pouze jednoslovnou odpověď skok, kterou dále blíže už ale nespecifikovali. Nejčastějšími odpověďmi uváděnými v dotaznících byl skok na laně či gumě, skok z výšky nebo v sedmém ročníku použilo několik žáků definici skok s mostu. Mezi odpověďmi se objevili rovněž nesprávné definice výrazu, které vysvětlovaly bungee jumping jako skok do plachty nebo skok s padákem. 6. ročník Z následujících grafů můžeme vyvodit závěr, že velká většina žáků i mladšího věku mají povědomí o tomto adrenalinovém zážitku. 37% skok na laně/gumě 44% skok z výšky 19% Graf 51: Výraz bungee jumping 6. ročník 7. ročník 29% skok na laně/gumě 24% skok 12% skok z výšky 29% skok z mostu 6% Graf 52: Výraz bungee jumping 7. ročník 66

67 8. ročník Neznalost výrazu byla v osmém ročníku překvapivě nižší, než v devátém. seskok do plachty 3% skok z vyšky 24% skok padákem 2% 8% skok na laně/gumě 63% Graf 53: Výraz bungee jumping 8. ročník 9. ročník Někteří žáci uvedli jako odpověď pouze skutečnost, že se jedná o adrenalinový sport. 13% adrenalinový sport 13% skok z výšky 20% skok na laně/gume 54% Graf 54: Výraz bungee jumping 9. ročník definice anglického výrazu jogging Výraz jogging má svůj původ v anglickém slově jog, což znamená běhat. Historie joggingu sahá do šedesátých let minulého století a jeho kolébkou je Nový Zéland. Odtud se později začala popularita joggingu rozšiřovat do Kanady a Ameriky, ale také k nám do Evropy, kde všude začal tento rekreační běh získávat na popularitě. Dnes patří jogging k velmi oblíbené aktivitě mnoha lidí a je rovněž součástí tréninku u vrcholových sportovců. Jogging je tedy pojmenování sportovní aktivita, kterou se rozumí pomalý běh, jehož trvání je zhruba 20 minut a člověk ho může provozovat za účelem 67

68 zlepšení kondice nebo také hubnutí. Slovníková definice určuje jogging jako původně speciální průpravné běžecké cvičení; nyní nezávodní, kondiční, rekreační běh. 55 Ačkoliv výraz není ještě dospívajícím tak známý, v češtině se již vžila počeštěná slovesa odvozená od výrazu jogging, která v oblasti sportovního slangu bývají rovněž s oblibou používána, například joggování nebo joggovat. Z následujícího grafu můžeme vyvodit závěr, že výraz jogging ještě nepatří mezi běžně užívaná slova v komunikaci mládeže, neboť v celkovém součtu více jak polovina respondentů neměla o tomto výrazu povědomí. Pouze čtvrtina všech žáků správně uvedla, že se jedná o běh. rychlejší chůze 2% běh 24% žonglování 4% 57% cvičení jogy 12% relaxační sport 1% Graf 55: Celková analýza výrazu jogging Překvapující zjištěním bylo rovněž časté opakování se nesprávné definice joggingu, kdy žáci zaměňovali tento způsob běhu s jógou. Nejvíce tato definice byla použita u žáků sedmého ročníku. Tato mylná interpretace vznikla pravděpodobně záměnou těchto dvou výrazů, neboť v grafické podobě si mohou být výrazy podobné, nicméně výslovnost se u obou dvou zásadně liší. Podobná situaci mohla nastat rovněž v případě, kdy žáci definovali jogging jako žonglování, které si mohli z nepozornosti, nebo možná z nevědomosti, zaměnit s anglickým výrazem juggle, které z angličtiny překládáme jako žonglovat. 55 KRAUS, Jiří a kol. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. 1. Vydání. Praha: Academia, 2005, s

69 Několik respondentů také uvedlo, že se jedná o relaxační sport. Tuto odpověď lze považovat za správnou, nicméně zde není blíže specifikováno, o jaký druh sportu se jedná, tedy že jde o běh. Odpověď rychlejší chůze nemůžeme považovat za dostačující definici, neboť takovéto interpretaci by spíše odpovídal jiný výraz pro sportovní aktivitu, tzv. nordic walking. 6. ročník Z odpovědí žáků šestého ročníku můžeme usuzovat, že tento sport je mládeži prakticky zatím neznámý. běh 12% jóga 13% 75% Graf 56: Výraz jogging 6. ročník 7. ročník Sedmé ročníky byli v definování výrazu o polovinu méně úspěšní než žáci šestých ročníků. druh běhu 6% jóga 23% žonglování 12% 59% Graf 57: Výraz jogging 7. ročník 69

70 8. ročník Žáci osmých ročníků patřili mezi ty nejúspěšnější, co se týče správné definice joggingu. žonglování 3% jóga 5% rychlejší chůze 5% běh 40% 47% Graf 58: Výraz jogging 8. ročník 9. ročník U žáků devátých ročníků se předpokládala největší úspěšnost při definic daného výrazu, nicméně neznalost výrazu jogging byla i zde vysoká. relaxační sport 7% běh 20% 60% jóga 13% Graf 59: Výraz jogging 9. ročník definice anglického výrazu outdoor sport Anglicismus outdoor bývá nejčastěji spojován právě se sportovní oblastí. Výraz pochází ze spojení dvou anglických slov out což znamená mimo, za - a door, anglický výraz pro dveře. Mezi outdoor řadíme tedy všechny aktivity, které probíhají venku mimo uzavřené prostory. Dnes většina lidí chápe výraz outdoor jako označení pro pobyt v přírodě a s tím spojený způsob trávení volného času. Nejběžnějšími 70

71 outdoorovými aktivitami jsou horolezectví, kanoistika, cyklistika, turistika, vodáctví a mnoho dalších. Akademický slovník nabízí definici outdooru jakožto přídavného jména vztahující se ke sportování v přírodě, k turistice: například outdoorové aktivity, outdoorové vybavení a podobně. 56 Podobně jako u výrazu bungee jumping se i zde objevuje očekávaná tendence, kdy s věkem narostl počet správných odpovědí. Nejčastěji používanou odpovědí byla definice venkovní sport, kterou považuji za správnou, neboť plně vystihuje výraz outdoor sport. V osmém ročníku se objevila i odpověď sport v přírodě, která rovněž odpovídá významu anglického výrazu. U respondentů v šestém ročníku se objevila také odpověď sport uvnitř, která je ale právě opakem k výrazu outdoor. 6. ročník V šestém ročníku se správná odpověď objevila pouze u několika málo respondentů, pro nadpoloviční většinu byl výraz neznámý. venkovní sport 31% 63% sport uvnitř 6% Graf 60: Výraz outdoor sport 6. ročník 56 KRAUS, Jiří a kol. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. 1. Vydání. Praha: Academia, 2005, s

72 7. ročník 41% venkovní sport 59% Graf 61: Výraz outdoor sport 7. ročník 8. ročník Odpověď horolezectví, která se objevila u žáků osmého ročníku, nelze považovat za definici výrazu outdoor, neboť horolezectví je pouze jeden druh sportu, který bychom mohli mezi outdoorové zařadit. sport v přírodě 3% horolezectví 3% 39% venkovní sport 55% Graf 62: Výraz outdoor sport 8. ročník 9. ročník V devátém ročníku v podstatě nastal téměř totožný stav jako v sedmých třídách. 72

73 40% venkovní sport 60% Graf 63: Výraz outdoor sport 9. ročník definice anglického výrazu snowboarding Anglické slovo snowboarding je pojmenováním pro sport, který se od devadesátých let minulého století stal velmi populárním především u mladých lidí. Historie tohoto sportu sahá do USA, kdy v šedesátých letech minulého století byly zaznamenány první pokusy o sjezd na dřevěném prkně. Jedná se o zimní sport, kdy má jezdec k oběma nohám pěvně připnuté prkno, tzv snowboard, které je pro jízdu na sněhu uzpůsobeno. Snowboard znamená v překladu doslova sněhové prkno, nicméně akademický slovník uvádí definici, která říká, že se jedná o desku z umělé hmoty ve tvaru krátké široké lyže, určená k jízdě na sněhu (bez použití hůlek). 57 Snowboarding je tedy sport založený na sjíždění sněhových svahů právě na takovém prkně. Snowboarding patří mezi velice známé a oblíbené zimní sporty, z toho důvodu bylo předpokládáno, že neznalost výrazu u žáků druhého stupně bude minimální. Nejpřesnějšími a zároveň nejčastějšími odpověďmi byly definice jízda na prkně či jízda na snowboardu. V případě první definice, bych poukázala na skutečnost, že tito respondenti nahradili českým ekvivalentem rovněž výraz snowboard, zatímco v případě druhé definice zůstal tento výraz nenahrazen. V některých případech pravděpodobně žáci přesně nevěděli, jak definovat správně 57 Martincová, Olga. Nová slova v češtině slovník neologismů. Academia: Praha 1998, s

74 význam slova, ačkoliv anglický význam znali a tak uváděli poněkud kostrbaté definice jako jízda na kusu dřeva na sněhu nebo sněhový sjezd. 6. ročník V šestém ročníku se našly případy, kdy si respondenti pomohli svými znalostmi angličtiny a výraz překládali doslova jako sněhové prkno. sněhové prkno 13% sněhový sjezd 6% jízda na snowboardu 25% 6% jízda na prkně 50% Graf 64: Výraz snowboarding 6. ročník 7. ročník 18% jízda na desce 6% jízda na prkně 76% Graf 65: Výraz snowboarding 7. ročník 8. ročník I někteří žáci osmých ročníků definovali snowboarding poněkud krkolomněji s použitím definice jízda na kusu dřeva na sněhu. 74

75 jezdit na snowboardu 34% jízda na prkně 58% jízda na kusu dřeva na sněhu 8% Graf 66: Výraz snowboarding 8. ročník 9. ročník Neznalost výrazu v devátém ročníku přisuzuji spíše faktu, že žáci například nevěděli, jak nahradit výraz snowboard českým ekvivalentem. zimní sport 14% 13% jízda na prkně 73% Graf 67: Výraz snowboarding 9. ročník 75

76 3. TŘETÍ ANALYZOVANÁ OBLAST: CESTOVÁNÍ 3.1. Výběr výrazů pro 3. oblast Tématem pro třetí analyzovanou oblast bylo zvoleno Cestování. Dnešní doba nabízí velké možnosti pro zahraniční cesty, spousta rodin jezdí na dovolenou především do zahraničí, existuje rovněž velké množství organizací, které pořádají pobyty nebo tábory pro děti v zahraničí. Z několika časopisů a internetových portálů věnovaných cestování byly vybrány ty výrazy, které byly v článcích často užívány a rovněž ty, které jsou pro dnešní dobu a způsob cestování nezbytné a často se s nimi setkáváme. Použité časopisy a internetové portály jsou uvedeny v seznamu literatury definice anglického výrazu airline Anglický výraz airline se vyskytuje v oblasti letecké dopravy a je používán na účelem označení leteckých společnost. V současné letecké dopravě jsou nejznámějšími leteckými dopravci například společnosti Germanwings, British Airways nebo Lufthansa. Slovník Oxford English Dictionary nabízí uživatelům definici letecká společnost, která poskytuje pravidelné lety pro přepravu cestujících a zboží do různých míst. 58 Z grafů můžeme vyčíst, že daný výraz není mezi mladistvými příliš rozšířen. Neznalost výrazu se v každém ročníku pohybovala vždy zhruba na hranici padesáti procent. U některých odpovědí můžeme jasně vidět, že žáci si vypomohli spíše svoji znalostí anglického jazyka, než znalostí daného výrazu. V dotaznících se tak objevila například odpověď vzdušná linky, která vyplývá z překladu jednotlivých částí výrazu, tedy air = vzduch a linie = linie, čára. Za správné odpovědi lze považovat letecká linka nebo letecká společnost. Žáci uváděli rovněž možnosti cesta letadlem, cestovní linka nebo letecká doprava. 58 Oxford UniversityPress[online] [cit ] <httphttp:// 76

77 6. ročník Z nejmladších respondentů uvedla nejpřesnější definici výrazu jedna čtvrtina. letecká doprava 19% cesta letadlem 6% letecká linka 25% 50% Graf 68: Výraz airline 6. ročník 7. ročník Především u respondentů sedmých a osmých ročníků vidíme, že nevěděli jak definovat výraz, ačkoliv povědomí o jeho významu měli. Objevily se tedy i poněkud stylizačně neobratné definice. let letadlem 12% letecká společnost 6% cestovní linka 6% vzdušné linky 35% 41% Graf 69: Výraz airline 7. ročník 77

78 8. ročník letadlová spojení 8% 47% letecká společnost 13% letecká linka 19% letět letadlem 13% Graf 70: Výraz airline 8. ročník 9. ročník I v nejvyšším ročníku se neznalost výrazu pohybovala přes padesát procent. letecká spoelčnost 13% letecká linka 27% 60% Graf 71: Výraz airline 9. ročník definice anglického výrazu bookovat Anglicismus bookovat patří již v češtině mezi běžný výraz, s nímž se setkáváme především v oblasti cestovního ruchu, ale také hotelnictví. Základem pro toto sloveso se stalo anglické sloveso book, které nese význam zarezervovat, objednat něco. V češtině se stal výraz bookovat již běžně užívaným slovem a nalezneme jej rovněž i v Akademickém slovníku cizích slov, který definuje bookovat jako nedokonavé sloveso, slangově s významem rezervovat, zajišťovat (nejčastěji letenky) 59. V průběhu užívání slovesa byl patrný vliv počešťování, slovník již uvádí i 59 KRAUS, Jiří a kol. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. 1. Vydání. Praha: Academia, 2005, s

79 počeštěnou grafickou podobu výrazu bukovat. V mluvené ale i psané podobě se objevují také nové tvary slovesa tvořené pomocí předpon, například zabookovat či přebookovat. U respondentů v šestých a sedmých ročnících ještě můžeme vidět, že znalost výrazu bookovat je minimální a správné odpovědi se zde objevily jen u několika žáků. Přesné definice výrazu zamluvit nebo rezervovat převládaly především u starších žáků. V dotaznících se objevily rovněž odpovědi číst, knížka nebo hledat v knize, kdy se žáci zřejmě chybně domnívali, že výraz bookovat souvisí s anglickým slovíčkem book, tedy kniha. 6. ročník Žáci šestých ročníků v naprosté většině výraz bookovat neznali. rezervovat 12% 88% Graf 72: Výraz bookovat 6. ročník 7. ročník zamluvit 12% rezervovat 6% knížka 6% 76% Graf 73: Výraz bookovat 7. ročník 79

80 8. ročník V osmém ročníku uvedlo několik žáků rovněž odpověď zablokovat dopředu, která ve své podstatě taktéž vystihuje správný význam výrazu. zablokovat dopředu 8% číst 2% hledat v knize 3% zamluvit 29% 42% rezervovat 16% Graf 74: Výraz bookovat 8. ročník 9. ročník V devátém ročníku se objevila rovněž odpověď, která přímo odkazovala na server společnosti booking.com, která je zprostředkovatelem služeb v této oblasti. vyhledat na booking.com 6% 27% číst 7% rezervovat 27% zamluvit 33% Graf 75: Výraz bookovat 9. ročník definice anglického výrazu last minute Anglický výraz last minute se stal již běžně používaným termínem v oblasti cestovního ruchu. V průběhu celého roku máme možnost několika last minute zájezdů a nabídek, které nám nabízí cestovní společnosti. 80

81 Výraz se skládá ze dvou částí: last, což znamená poslední a minute, tedy minuta. Jde o tzv. zájezdy koupené na poslední chvíli, které se vyznačují určitou slevou a které si zájemce koupí například dva dny před plánovaným odjezdem. Z následujícího grafu můžeme vidět, že v celkovém hodnocení byl výraz neznámý pouze pro 17 % respondentů. Několik žáků uvedlo, že výraz znají, nicméně neumějí jej nahradit českým ekvivalentem. Stejně tak někteří žáci sice uvedli, že výraz znají, ale jejich definice neodpovídali zcela významu slova. 3% 1% 2% 1% poslední minuta 17% 8% 42% 26% na poslední chvíli neumí definovat doprodej míst chvíli vydžet poslední šance chvíli počkat Graf 76: Celková analýza výrazu last minute Jako nejčastější odpověď uváděli žáci na poslední chvíli, kterou považuji za nejpřesnější definování výrazu. Z některých odpovědí můžeme vidět, že žáci si u daného výrazu zřejmě dopomohli svoji znalostí angličtiny, neboť se snažili výraz definovat překladem jednotlivých části výrazu. Často se tak v dotaznících vyskytovala například odpověď poslední minuta, kdy žáci v podstatě pouze přeložili anglické slova, nicméně nevystihli úplně pravý význam slova last minute. V malém množství se objevovali také odpovědi poslední šance nebo doprodej míst. U těchto definic můžeme ještě jasně vidět, že žáci mají povědomí o anglicismu last minute, neboť ve všech těchto případech se jedné o jakési "časové omezení". Možnosti chvíli vydržet a chvíli počkat už ale neodpovídají prvotnímu významu daného výrazu. 81

82 6. ročník Z uvedených grafů můžeme vyčíst, že v šestých a sedmých ročnících byla ještě neznalost výrazu vyšší než dvacet procent. poslední minuta 29% poslední šance 12% chvíli počkat 6% 29% na poslední chvíli 24% Graf 77: Výraz last minute 6. ročník 7. ročník 24% chvíli vydržet 6% na poslední chvíli 35% poslední minuta 35% Graf 78: Výraz last minute 7. Ročník 8. ročník Mezi respondenty osmých ročníků bylo několik žáků, kteří daný výraz uvedli jako známý a používaný, nicméně nenašli pro něj vhodný český ekvivalent. 82

83 doprodej míst 5% neumí definovat 19% 13% na poslední chvíli 42% poslední minuta 21% Graf 79: Výraz last minute 8. ročník 9. ročník V devátých ročnících byla podle očekávání schopnost definovat výraz českými ekvivalenty nejvyšší. poslední minuta 20% 20% na poslední chvíli 60% Graf 80: Výraz last minute 9. ročník definice anglického výrazu kempovat Anglicismus kempovat patří v češtině k již adaptovaným výrazům, které patří do slovníků každého uživatele jazyka. Výraz má svůj původ v anglickém slově camp neboli tábor. V češtině během let došlo ke grafickému přizpůsobení výslovnosti záměnou písmene c v k a vlivem počeštění dostal výraz podobu kemp. V Akademickém slovníku nás odkazuje výraz kemp ke slovu kempink táboření, 83

84 obzvlášť při cestě motorovým vozidlem, současně jde o táborové ubytovací zařízení. Kempovat tedy znamená tábořit v kempu, provozovat kempink. 60 Podle očekávání nedělal výraz kempovat problém ani nejmladším respondentům a naprostá většina jich uváděla, že výraz znají a používají v běžné komunikaci. Překvapujícím zjištěním je zde i skutečnost, že žáci, kteří daný výraz neznali, pocházeli z nejvyššího ročníku. Nejčastější odpovědí se stala možnost stanovat. Naprostá většina respondentů uváděla toto slovo jako český ekvivalent k danému výrazu. V našich přírodních podmínkách je stanování velmi častou a oblíbenou aktivitou, proto je pochopitelné, že tato odpověď napadla žáky jako první. Stanovat můžeme tedy považovat za správnou odpověď, nicméně kempovat neznamená nutně bydlet pod stanem. Správný český ekvivalent k výrazu kempovat je taktéž tábořit, která byla druhou nejčastější odpovědí. Jako třetí nejčastější odpověď byl uváděn pobyt v přírodě. Tuto odpověď považuji pouze za částečné definování, neboť kempování je souhrn určitých činností, které tento pobyt v přírodě teprve umožňují. Několik žáků uvedlo, že výraz kempovat znají a používají, nicméně jejich nahrazení českým ekvivalentem nelze považovat za správné, neboť významově se ke kempování nijak nevztahují. Za nedostačující bych označila odpovědi bydlet, spát někde přes noc nebo být někde delší dobu. 6. ročník Žáci šestých ročníků uvedli překvapivě procentuálně největší správných odpovědí ze všech ročníků. 60 KRAUS, Jiří a kol. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. 1. Vydání. Praha: Academia, 2005, s

85 pobyt v přírodě 6% bydlet 6% tábořit 38% stanovat 50% Graf 81: Výraz kempovat 6. ročník 7. ročník V sedmém ročníku se objevila dokonce odpověď, která neodpovídala významově žádné činnost spojené s kempováním schovat se. spát někde přes noc schovat se 12% 6% tábořit 17% stanovat 65% Graf 82: Výraz kempovat 7. ročník 8. ročník pobyt v přírodě 13% být někde delší dobu 3% stanovat 60% tábořit 24% Graf 83: Výraz kempovat 8. ročník 85

86 9. ročník V devátém ročníku v naprosté většině uváděli žáci pouze možnost stanovat. 13% stanovat 87% Graf 84: Výraz kempovat 9. ročník definice anglického výrazu first minute Anglický výraz first minute je podobně jako předcházející výraz spojen s nákupem zájezdů a dovolených, ale jeho význam je v podstatě opačný než tomu bylo u last minute. Jedná se tedy o včasné zajištění či nákup zájezdu, díky čemuž kupující obdrží určitou slevu. Možnost nakupování zájezdů několik měsíců předem nemá u nás zřejmě ještě takovou oblibu, a proto žáci v definování výrazu first minute nebyli tak úspěšní. Stejně jako tomu bylo u předcházejícího výrazu, i zde se snažili žáci definovat výraz především pomocí doslovného překladu obou slov. Často jsem tedy narazila v dotaznících na definici první minuta, která ale nevystihuje význam anglického výrazu first minute. Někteří respondenti si daný výraz spojili přímo s prodejem a uváděli české ekvivalenty první příležitost nebo začátek prodeje. Za nejvhodněji zvolenou odpověď v tomto případy bychom mohli považovat definici v první chvíli, v prvním okamžiku či co nejdříve. Všechny tyto tři definice nejlépe vystihují výraz first minute, pokud bychom jej použili ve správném kontextu. 86

87 6. ročník na první chvíli 19% první příležitost 6% první minuta 31% 44% Graf 85: Výraz first minute 6. ročník 7. ročník V sedmém ročníku se objevila dokonce jednoslovná odpověď brzo. v první chvíli 6% jedna minuta 6% první minuta 35% brzo 6% 47% Graf 86: Výraz first minute 7. ročník 8. ročník Několik respondentů v osmém ročníku uvedlo, že výraz znají a dokonce ho několikrát použili, nicméně je pro ně obtížné najít pro něj český ekvivalent. 87

88 neví jak definovat 19% v prvním okamžiku 5% první minuta 29% 34% začátek prodeje 13% Graf 87: Výraz first minute 8. ročník 9. ročník Respondenti devátých ročníků patřili překvapivě ke třídám, kde byla neznalost daného výrazu nejvyšší. na první chvíli 13% první minuta 7% co nejdříve 20% 60% Graf 88: Výraz first minute 9. ročník definice anglického výrazu online platba Výraz online patří v dnešní době již mezi známé a často používané anglicismy, zejména v oblasti výpočetní techniky. V češtině patří do slovní zásoby téměř každého uživatele jazyka, který výraz aktivně používá nebo mu minimálně rozumí. Online platby jsou stále oblíbenějšími metodami úhrady zboží nebo služeb při nakupování či objednávání na internetu. Z grafického hlediska nejčastěji narazíme na podobu slova on-line, je ale možná a pravopisně správná rovněž varianta online. V Akademickém slovníku cizích slov najdeme u výrazu online vysvětlení, že se jedná o nesklonné přídavné jméno, 88

89 významově spojené s výpočetní technikou. Významem znamenající přímo, aktuálně, aktivně propojený s řídicím systémem, spřažený. 61 V případě výrazu online byla velmi vysoká úspěšnost definování, ačkoliv odpovědi, které žáci v dotaznících uváděli, byly velmi rozmanité. Jako správnou jsem se rozhodla označit definici, která zdůrazňovala, že se jedná o platbu přes internet. Tato možnost byla současně nejčastěji použitou odpovědí ve všech ročnících. Odpověďmi platba ihned nebo zaplatit okamžitě chtěli žáci pravděpodobně naznačit, že při online platbách probíhá úhrada přímo a plátce se v podstatě okamžitě dozvídá, zda transakce proběhla úspěšně. Ani tyto odpovědi nepovažuji zcela za chybné, neboť s daným výrazem významově souvisí a rovněž podle definice uvedené v Akademickém slovníku cizích slov online, znamená přímo. Z toho usuzuji, že online platbu můžeme nazvat rovněž přímou platbou. Častou odpovědí byla rovněž platba přes PC nebo platba kartou. Tyto odpovědi nepovažuji za přesné, a podle definice je nelze uznat jako správné. Online platby sice mohou probíhat pomocí platebních karet, nicméně to není podmínkou, navíc kartou může zákazník platit i osobně u jakéhokoliv obchodníka. V tomto případě by se tedy nejednalo o online platbu, nýbrž o bezhotovostní platbu. 6. ročník platba přes PC 13% 12% zaplatit okamžitě 19% zaplatit kartou 12% platba přes internet 44% Graf 89: Výraz online platba 6. ročník 61 KRAUS, Jiří a kol. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. 1. Vydání. Praha: Academia, 2005, s

90 7. ročník V sedmém ročníku uvedlo několik žáků úsměvnou definici platba virtuálními penězi. I v tomto případě však musíme připustit, že významem se žáci pohybovali správný směrem, pouze se jim nepodařilo zvolit správná slova pro definování. 17% platba virtuálními penězi 12% platba přes internet 53% platit přes PC 6% platba kartou 12% Graf 90: Výraz online platba 7. ročník 8. ročník Znalost a správné pochopení výrazu byly v osmých a devátých ročnících podle očekávání velmi vysoké. bezhotovostní platba 16% platba ihned 2% 3% platba přes internet 79% Graf 91: Výraz online platba 8. ročník 90

91 9. ročník 6% platit online 7% platba přes internet 87% Graf 92: Výraz online platba 9. ročník definice anglického výrazu trip Anglicismus trip se používá především v oblasti slangu a můžeme ho slyšet zejména u mladých lidí, kteří se chystají podniknout nějakou dobrodružnou cestu, výlet. Prvotní význam tohoto výrazu uvádí slovník Oxford English Dictionary, že se jedná o cestu/výlet na určité místo, pro zábavu nebo za konkrétním účelem. 62 Například věta: We went on a trip to the mountains Jeli jsme na výlet do hor. Anglický výraz trip se během přejímání do cizích jazyků získal ale rovněž druhotný výraz, který se od základního významu slova značně odlišuje a nemá nic společného s oblastí cestování. Tento výraz se objevuje v prostředí narkomanů a označuje se jím určitý druh omamných látek. Právě tuto druhotnou definici výrazu trip nalezneme v Novém akademickém slovníku cizích slov, kde se u daného slova dozvídáme, že ve slangové mluvě se jedná o dávku halucinogenní drogy nebo papírek takovouto látkou napuštěný Oxford UniversityPress[online] [cit ] <httphttp:// 63 KRAUS, Jiří a kol. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. 1. Vydání. Praha: Academia, 2005, s

92 Při analýze odpovědí žáků druhého stupně základní školy jsem předpokládala, že se objeví především definování prvotního význam slova, které je spojené s cestováním. Nicméně u starších respondentů se objevily odpovědi ukazující i na druhotný význam anglicismu. Při analyzování odpovědí v grafech si můžeme všimnout, že ještě v šestých třídách byl počet žáků, kteří daný výraz uměli definovat, velmi nízký. Ve vyšších ročnících byla v naprosté většině použitá správná definice výlet. Jako správně použitou definici musím v analýze zahrnout i odpovědi působení drogy nebo drogový zážitek, které se objevily u žáků osmých a devátých ročníků. Ačkoliv jsem nepředpokládala, že se tyto definice při analyzování objeví, nelze je z celkové analýzy vyčlenit, neboť i tito žáci použili při definování správný český ekvivalent. V malém množství se objevily možnosti interpretace dovolená nebo jízda. Tyto odpovědi považuji za chybné, vzhledem k tomu, že v kontextu a při překladu by výraz trip nebylo možné interpretovat jako dovolenou. 6. ročník Z porovnání grafů odpovědí žáků šestých a sedmých ročníků můžeme vidět velmi zajímavý jev. Zatímco v šestých ročnících byla neznalost daného výrazu ještě velmi vysoká, u respondentů sedmých ročníků naopak množství těch, kteří daný výraz neznali, rapidně kleslo. výlet 19% jízda 6% 75% Graf 93: Výraz trip 6. ročník 92

93 7. ročník 18% cesta 6% výlet 76% Graf 94: Výraz trip 7. ročník 8. ročník Ve vyšších ročnících byla již zaznamenána i druhá významově správná odpověď, tedy že se jedná o působení určité drogy. Počet žáků, kteří tuto odpověď uvedli v osmém ročníku, je v podstatě totožný s počtem odpovědí v ročníku devátém. působení drogy dovolená 5% 3% cesta 5% 8% výlet 79% Graf 95: Výraz trip 8. ročník 93

94 9. ročník drogový zážitek 7% 13% výlet 80% Graf 96: Výraz trip 9. ročník definice anglického výrazu all-inclusive Anglicismus all-inclusive patří mezi výrazy, které se v češtině již plně adaptovaly a v oblastech cestovního ruchu mají nezastupitelné místo. Z dlouholeté praxe v oblasti cestování se výrazem all-inclusive rozumí "vše zahrnuto v ceně", což je doslovný překlad výrazu. V podstatě se jedná o plnou penzi (tedy snídaně, oběd a večeře, většinou formou bufetu), která bývá často rozšířena o dopolední nebo odpolední občerstvení. Slovník Oxford English Dictionary nabízí uživatelům jednoduchou definici výrazu zahrnující všechno a všechno. 64 Jako příklad uveďme větu: Our trips are all-inclusive there are no hoden costs. - Naše zájezdy jsou all inclusive nejsou zde žádné skryté náklady. K nejpřesnějším definicím výrazu, které jsem při analýze zpracovávala, patřily odpovědi snídaně, oběd, večeře v ceně, jídlo v ceně a plná penze. U těchto odpovědí je jasně stanoven základní význam výrazu all-inclusive, a tedy že poplatek za stravování během dovolené je obsažen v celkové ceně zájezdu. Často se vyskytovaly rovněž odpovědi vše v ceně nebo jídlo zdarma, které se sice významově souvisejí s definicí daného anglicismu, nicméně jsou myšleny velmi široce. Allinclusive jistě neznamená, že nám budou během dovolené poskytovány nějaké služby 64 Oxford University Press[online] [cit ] <httphttp:// 94

95 zdarma, stejně tak odpověď veškerý komfort by mohla zahrnovat další služby hotelnictví, například sportovní či odpočinkové vyžití, které ovšem nelze do významu slova all-inclusive zahrnout. V případě těchto odpovědí nemohu s jistotou tvrdit, že by žáci daný anglicismus neznaly, ale spíše lze říci, že mají povědomí o tom, že se jedná o jakési nadstandardní služby, pouze je dostatečně nevysvětlili. Až na definice cestovní agentura či luxusní bydlení, které se vyskytly u několika žáků v sedmých ročnících, se všechny doposud uvedené definice skutečně určitým způsobem vztahovaly ke správné oblasti. V případě těchto odpovědí musím bohužel konstatovat, že žáci význam slova all-inclusive neznají, nebo si jej pletou s jiným termínem. 6. ročník V šestém ročníku byla neznalost výrazu all-inclusive ještě padesátiprocentní. veškerý konfort 12% vše v ceně 19% jídlo zdarma 19% 50% Graf 97: Výraz all-inclusive 6. ročník 7. ročník vše v ceně 12% jídlo v ceně 12% cestovní agentura 6% luxusní bydlení 12% plná penze 23% 35% Graf 98: Výraz all-inclusive 7. ročník 95

96 8. ročník U respondentů v osmých ročnících jsem narazila podobně jako u předešlých otázek na možnost, kdy žáci neuměli daný výraz opsat českými ekvivalenty. neví jak definovat 24% exklusivně 5% se vším všudy 21% vše v ceně 16% plná penze 21% 13% Graf 99: Výraz all-inclusive 8. ročník 9. ročník V devátých ročnících bylo správné definování daného výrazu už nadpoloviční. plná penez 13% vše v ceně 13% snídaně, oběd, večeře v ceně 40% 34% Graf 100: Výraz all-inclusive 9. ročník 96