U s n e s e n í. t a k t o : O d ů v o d n ě n í :

Transkript

1 KSOS 22 INS 2749/2014 U s n e s e n í Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Markety Müllerové, nar , bytem Sokola Tůmy 61, Český Těšín, PSČ , o návrhu soudního exekutora Mgr. Jaromíra France, Exekutorský úřad Jičín, se sídlem Husova 64, Jičín, PSČ , na vydání předběžného opatření, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 22 INS 2749/2014-A-4 ze dne , t a k t o : Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e. O d ů v o d n ě n í : Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně nařídil předběžné opatření, jímž se soudnímu exekutorovi Mgr. Jaromíru Francovi Exekutorský úřad Jičín, umožňuje provést již nařízenou exekuci, vedenou u Exekutorského úřadu Jičín pod sp. zn. 023 EX 01139/11, s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením nemovitostí povinné - dlužnice (specifikovaných ve výroku rozhodnutí) byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 INS 2749/2014 k dispozici v tomto řízení. V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že insolvenční řízení ve věci dlužnice bylo zahájeno insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení podaným dne Dlužnice je podle výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví č pro k.ú. a obec Hradec Králové vlastníkem bytu č. jednotky 103/408 v Hradci Králové v budově č.p. 101, 102 a 103 spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku parc. č. 243

2 pokračování KSOS 22 INS 2749/2014 zastavěná plocha a nádvoří. Podáním doručeným soudu dne soudní exekutor Mgr. Jaromír Franc navrhl vydání předběžného opatření za účelem, aby mohla proběhnout nařízená dražba této nemovitosti dlužnice s odůvodněním, že dražební jednání nařídil na den , k odvolání dlužnice bylo usnesení o nařízení dražby potvrzeno. Druhé dražební jednání nařídil na den , toto bylo odročeno z důvodu návrhu dlužnice na odklad exekuce, který však byl usnesením Okresního soudu v Hradci Králové dne zamítnut. Další dražební jednání bylo nařízeno na den , dne byla zveřejněna vyhláška o zahájení insolvenčního řízení ve věci dlužnice, a proto jediným důvodem podání insolvenčního návrhu dlužnicí je její snaha zamezit prodeji nemovitosti. Navíc plátce ze smlouvy o důchodu ve výši Kč měsíčně Ing. Leo Vychodil je v exekuci, neboť jsou vůči němu vedena dvě exekuční řízení, a to pro pohledávky ve výši Kč a ve výši Kč. Soud zjistil, že usnesením Okresního soudu v Hradci Králové č.j. 33 EXE 2564/ ze dne byla podle exekutorského zápisu ze dne sepsaného soudním exekutorem Mgr. Jaromírem Francem nařízena exekuce vůči dlužnici jako povinné pro uspokojení pohledávky oprávněného JUDr. Tomáše Feuermanna ve výši Kč a náklady oprávněného a exekutora, provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor Mgr. Jaromír Franc, Exekutorský úřad Jičín. Usnesením č.j. 023 EX 01139/ ze dne tento exekutor vydal dražební vyhlášku, kterou nařídil dražební jednání na den , k odvolání dlužnice byla soudním exekutorem tato dražba odročena na neurčito. Usnesení o dražební vyhlášce ze dne bylo k odvolání povinné potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 20 Co 449/ ze dne Usnesením č.j. 023 EX 01139/1-063 ze dne soudní exekutor nařídil další dražební jednání na den , dlužnice dne podala žalobu na neplatnost uvedeného exekutorského zápisu a podáním z téhož dne podala návrh na odklad exekuce. Nařízená dražba byla proto soudním exekutorem odročena na neurčito. Návrh dlužnice na odklad exekuce byl zamítnut usnesením Okresního soudu v Hradci Králové č.j. 33 EXE 2564/ ze dne , proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové, č.j. 32 EXE 3502/ ze dne byla proti povinnému Ing. Leo Vychodilovi, nar , nařízena exekuce pro uspokojení pohledávky Kč s příslušenstvím a usnesením téhož soudu č.j. 32 EXE 3506/ ze dne byla proti témuž povinnému nařízena exekuce pro uspokojení pohledávky ve výši Kč s příslušenstvím. Podle smlouvy o důchodu ze dne se Ing. Leo Vychodil, nar , zavázal vyplácet dlužnici důchod ve výši Kč měsíčně od schválení oddlužení. Z příloh k insolvenčnímu návrhu dlužnice vyplývá, že tato dne uzavřela smlouvu o přistoupení k závazku Ing. Leo Vychodila ve výši Kč, dále notářským zápisem ze dne přistoupila k závazku Ing. Leo Vychodila ve výši Kč. Dlužnice je spolu s Ing. Leo Vychodilem povinna podle směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Brně č.j. 22 Cm 461/ ze dne zaplatit částku Kč a podle směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Brně č.j. 38 Cm 236/ ze dne je povinna společně a nerozdílně s Ing. Leo Vychodilem zaplatit částku Kč

3 pokračování KSOS 22 INS 2749/2014 s příslušenstvím. Ing. Leo Vychodil se zaručil za závazek dlužnice vůči věřiteli Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.ve výši ,99 Kč. Podle důvodové zprávy k zákonu č. 334/2012 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, bylo novelizováno ustanovení 82 insolvenčního zákona z důvodu rozšíření pravomoci insolvenčního soudu při vydání předběžných opatření jako jednoho z opatření, jež mají přispět k efektivnímu zásahu soudu proti pokusům zneužít transparentnosti insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením s tím, že může jít i o záměr sledovaný dlužníkem (blokace exekučních řízení insolvenčními návrhy, jež nejsou míněny vážně). Zákon tak přiznává insolvenčnímu soudu možnost z důvodů zvláštního zřetele hodných předběžným opatřením, způsobem stanoveným v předběžném opatření, například povolit dokončení exekuce (s omezením nastaveným tak, aby například výtěžek dosažený zpeněžením majetku byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení k dispozici v tomto řízení). Důvody hodné zvláštního zřetele mohou spočívat v takovém chování dlužníka, které svědčí o tom, že insolvenční návrh byl dlužníkem zjevně podán jen proto, aby probíhající exekuci zabránil či ji oddálil. Soud dospěl k závěru, že právě o takový případ se v posuzované věci jedná, když dlužnice bezprostředně před nařízenou dražbou podává insolvenční návrh, exekuce nařízená od roku 2001 byla na žádost dlužnice již odkládána. Dlužnice důsledně využívá opravných prostředků a procesních návrhů, čímž exekuci dále prodlužuje. Teprve po téměř dvou a půl letech trvání exekuce dlužnice požádala o oddlužení, navíc za situace, kdy její příjmy zdaleka nedostačují k uspokojení všech nezajištěných pohledávek, neboť ze mzdy dlužnice nelze srazit dostatečnou částku ani na odměnu insolvenčního správce, a proto dlužnice dokládá příjem ze smlouvy o důchodu. Tento důchod však má poskytovat plátce, který je současně spoludlužníkem dlužnice, má řadu závazků, které je povinen platit společně a nerozdílně s dlužnicí, popřípadě ručí za závazky dlužnice, nebo naopak dlužnice ručí za jeho závazky. Plátce důchodu má nařízeny dvě exekuce celkem pro částku Kč, a proto nejde o důvěryhodný zdroj příjmů dlužnice pro účely oddlužení. Dlužnice tak ve snaze oddálit zpeněžení své nemovitosti podává pouze účelový insolvenční návrh, o čemž svědčí okamžik jeho podání, účelová výše příjmů, která včetně důchodu postačuje na uspokojení přibližně 35 % pohledávek. Nadto příjem dlužnice je problematický, neboť vlastními silami na oddlužení nedosáhne, dále je dána propojenost dlužnice a plátce důchodu. Navrhované předběžné opatření neodporuje společnému zájmu věřitelů, neboť bude-li následně po zpeněžení majetku dlužnice dne a před rozvrhem rozdělované podstaty zjištěn úpadek dlužnice, je soudní exekutor povinen vydat výtěžek exekuce insolvenčnímu správci, a proto věřitelé budou uspokojeni stejně jako v případě zpeněžení v rámci insolvenčního řízení. Nebude-li rozhodnuto o úpadku a insolvenční návrh bude odmítnut, lze výtěžek zpeněžení použít pro uspokojení věřitelů v rámci probíhající exekuce. Soud proto rozhodl o nařízení předběžného opatření podle ustanovení 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona. Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Uvedla, že k podání insolvenčního návrhu zcela určitě nepřistoupila z obstrukčních důvodů, když není dlouhodobě schopna plnit své finanční závazky, a to nejen závazky vymáhané

4 pokračování KSOS 22 INS 2749/2014 v exekučním řízení. Poukázala na to, že o podaném odvolání proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové č.j. 33 EXE 2564/ ze dne , kterým byl zamítnut její návrh na odklad exekuce, dosud nebylo rozhodnuto, a proto podle ustanovení 54 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a soudní činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce, nejde-li o návrh, který je svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva. Je tedy zřejmé, že rovněž jednání soudního exekutora lze mít za ryze účelové, což soud prvního stupně při svém rozhodování o nařízení předběžného opatření nezohlednil. Namítla, že nejde o případ opakovaných návrhů na zahájení insolvenčního řízení, naopak v souladu s právním řádem České republiky pouze využívá zákonné instituty ochrany dlužníků neschopných plnit své závazky. Nelze jí proto přičítat k tíži, že v rámci exekučního řízení podává opravné prostředky. Navrhuje proto, aby napadené usnesení bylo změněno tak, že návrh na vydání předběžného opatření bude zamítnut. S účinností od byl zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle článku II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od (dále jen IZ ). Podle 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekucí se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. S účinností od byl zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ), změněn zákonem č. 293/2013 Sb., rozhodným zněním pro přiměřené použití je proto o.s.ř. ve znění účinném od Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo ( 212, 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání ( 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Podle 109 odst. 1 písm. c) IZ, se zahájením insolvenčního řízení se spojuje ten účinek, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze

5 pokračování KSOS 22 INS 2749/2014 nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést; k úkonům a rozhodnutím, které tomu odporují, se nepřihlíží. Podle 82 odst. 2 písm. b) IZ, předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů. Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že dlužnice dne podala u soudu prvního stupně insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři), kterým se domáhala rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedla, že má minimálně 7 věřitelů a 8 závazků v celkové výši přes 9 mil. Kč, všechny závazky jsou po splatnosti déle než 30 dnů a není je schopna splácet po dobu delší 3 měsíce. K návrhu dlužnice doložila seznam závazků, ve kterém označila 8 závazků vůči 7 věřitelům v celkové výši Kč, u žádného závazku neuvedla datum jeho splatnosti. Dále v návrhu uvedla, že od nastupuje do zaměstnání s očekávanou mzdou přibližně ve výši Kč měsíčně čistého, k návrhu doložila smlouvu o důchodu ze dne uzavřenou s dárcem Ing. Leo Vychodilem, nar , který se ve smlouvě zavázal platit dlužnici měsíční peněžitý důchod ve výši Kč vždy do každého 10. dne v měsíci po celou dobu průběhu insolvenčního řízení, bude-li soudem schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře. Z listin přiložených k návrhu, a to z rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 47 Cm 83/ ze dne vyplývá, že dlužnice měla vůči věřiteli GE Money Bank, a.s. pohledávku splatnou ke dni ve výši Kč s příslušenstvím, z rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 50 Cm 228/ ze dne vyplývá, že dlužnice měla vůči věřiteli GE Money Bank, a.s. pohledávku splatnou nejpozději ke dni ve výši Kč s příslušenstvím, z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. 8 C 53/ ze dne vyplývá, že vůči věřiteli Hypoteční banka, a.s. měla dlužnice pohledávku splatnou již v roce 2010, ke dni tato pohledávka činila ,70 Kč s příslušenstvím. Ze seznamu závazků vyplývá, že tyto závazky dlužnice uvedla i v seznamu závazků s tím, že je i uznává. Dále z obsahu spisu vyplývají skutečnosti zjištěné soudem prvního stupně, na které pro stručnost odůvodnění odvolací soud odkazuje, jakož i skutečnost, že usnesením soudního exekutora č.j. 023 EX 01139/ ze dne byl stanoven další termín dražby, která proběhne dle usnesení (dražební vyhlášky) č.j. 023 EX 01139/ ze dne , na den Odvolací soud považuje za nutné nejprve uvést, že novelou insolvenčního zákona provedenou zákonem č. 334/2012 Sb. byly do ustanovení 82 IZ doplněny další důvody pro vydání předběžného opatření tak, že insolvenční soud má možnost z důvodů zvláštního zřetele hodných předběžným opatřením (způsobem stanoveným

6 pokračování KSOS 22 INS 2749/2014 v předběžném opatření) omezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v ustanovení 109 odst. 1 IZ. Soud prvního stupně správně poukázal na důvodovou zprávu k zákonu č. 334/2012 Sb., tj. novelu insolvenčního zákona účinnou od , ze které vyplývá, že bylo novelizováno ustanovení 82 IZ z důvodu vyskytování se pokusů zneužít transparentnosti insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením k poškození zájmů třetích osob nebo dlužníka s tím, že může jít o záměr sledovaný dlužníkem (blokace exekučních řízení insolvenčními návrhy, jež nejsou míněny vážně), tak o záměr sledovaný jiným insolvenčním navrhovatelem, a to jako jedno z opatření, jež mají přispět k efektivnímu zásahu soudu proti takovým postupům, tedy rozšíření pravomocí insolvenčního soudu při vydávání předběžných opatření. Insolvenčnímu soudu se tedy nově přiznává (v ustanovení 82 písm. b/ IZ) možnost z důvodů zvláštního zřetele hodných předběžným opatřením způsobem stanoveným v předběžném opatření omezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jak jsou uvedeny v ustanovení 109 odst. 1 IZ. Tím se insolvenčnímu soudu otevírá možnost (při respektu k zásadám insolvenčního řízení vyjádřeným v ustanovení 5 IZ) například povolit v exekuci dokončení exekuce (s omezením nastaveným tak, aby například výtěžek z dosaženého zpeněžení majetku byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení k dispozici v tomto řízení). V přezkoumávané věci odvolací soud přisvědčuje správnému závěru soudu prvního stupně v tom, že dlužnice až bezprostředně po opakovaně nařízené dražbě (třetí v pořadí) podala insolvenční návrh (dne ), ačkoliv ještě před nařízením exekuce (dne ) byla v úpadku, neboť ke dni nařízení exekuce měla splatné závazky přibližně ve výši 5 mil. Kč, z toho závazky nejméně vůči dvěma věřitelům ke dni nařízení exekuce neplnila po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti. Shodně se soudem prvního stupně odvolací soud dospěl k závěru, že z insolvenčního návrhu dlužnice spojeného s návrhem na povolení oddlužení vyplývá, že ze svého příjmu není schopna plnit ničeho svým nezajištěným věřitelům, přičemž příjem na základě smlouvy o důchodu ve výši Kč měsíčně má od fyzické osoby, vůči které jsou vedeny exekuce pro pohledávky v celkové výši přibližně 5 mil. Kč, a že dlužnice je spoludlužníkem vůči některým závazkům tohoto plátce mzdy. Za této situace je zcela správný závěr soudu prvního stupně, že dlužnice záměrně podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, aby tak blokovala exekuční řízení, zejména zpeněžení jejího majetku v exekuci. Tomu nasvědčuje i skutečnost, že dlužnice, byť v seznamu závazků vytvořila kolonku pro údaj o splatnosti závazků, u žádného závazku datum jeho splatnosti neuvedla; dlužnice pouze ve skutkových tvrzení v insolvenčním návrhu uvedla, že všechny závazky jsou po splatnosti déle než 30 dnů a není schopna je splácet po dobu delší jak 3 měsíce, a proto je nutno zvážit, zda insolvenční návrh dlužnice je vůbec projednatelný (obsahuje podstatné náležitosti) ve smyslu ustanovení 103 IZ.

7 pokračování KSOS 22 INS 2749/2014 Z výše uvedených důvodů soud prvního stupně zcela správně rozhodl podle ustanovení 82 odst. 2 písm. b) IZ, když nařídil předběžné opatření s tím, že ani odvolací neshledal, že by předběžné opatření odporovalo společnému zájmu věřitelů dlužnice. Odvolací námitka dlužnice, že vydáním předběžného opatření dojde k porušení ustanovení 54 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neobstojí, neboť pro posouzení věci je pouze rozhodné, zda jsou splněny podmínky dle ustanovení 82 odst. 2 písm. b) IZ; případný postup soudního exekutora v exekučním řízení týkající se řízení o návrhu dlužnice na odklad exekuce v tomto odvolacím řízení zkoumat nelze, neboť jde o jiné řízení. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení 219 o.s.ř. potvrdil. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a navrhovateli předběžného opatření se však doručuje i zvláštním způsobem. V Olomouci dne 30. dubna 2014 Za správnost vyhotovení: Renáta Hrubá JUDr. Helena Myšková v.r. předsedkyně senátu