Základní škola Kameničky. Seminární práce ze zeměpisu: Čína

Transkript

1 Základní škola Kameničky Seminární práce ze zeměpisu: Čína Kateřina CHMELÍKOVÁ 6. třída 2005/2006

2 Obsah: 1. Úvod Čína Stručná charakteristika Závěr Literatura.11

3 1. Úvod Čínu jsem si vybrala jako téma své seminární práce, protože se tato země může pochlubit jednou z nejstarších civilizací, sahající pět tisíc let zpátky a rovněž mnoha významnými vědeckými a technickými objevy. Ve své práci se budu především zajímat o povrch, podnebí, rostlinstvo, živočišstvo, zemědělství a také se zmíním o Velké čínské zdi.

4 2. Čína Čína je rozlohou třetím největším státem světa. Zaujímá téměř 1/4 asijské pevniny a je rovněž zemí s největším počtem obyvatel, Žije zde asi 1/5 populace světa. Tato země prošla ve 20. století velkými politickými a hospodářskými změnami, které však často měly spíše destruktivní charakter. Přesto se mnohé z čínské minulosti dochovalo, včetně velkého množství uměleckých a literárních památek. politická mapa Číny V jihozápadní Číně se rozkládá Tibetská náhorní plošina, známá jako střecha světa, která je nejvýše položenou plošinou na světě. Rozhodující část leží ve výšce až metrů nad úrovní moře a je obklopena i protkána nejvyššími horskými pásmy světa. Na jejím jižním okraji tvoří pásmo Himaláje masivní hradbu podél celé čínské jihozápadní hranice. Na západě na ně navazuje pohoří Karakoram a Pamír. Na východě plošiny pramení nejvýznamnější řeka jihovýchodní Asie Mekong a dvě životodárné čínské řeky Čchang - t iang a Chuangche. V autonomní oblasti Sin - t iang velehorská pásma obklopují rozsáhlou Tarimskou pánev vyplněnou pouští Takla Makan. Na severovýchod do ní, na úpatí pohoří

5 Bogdašan leží 154 m pod úrovní moře Turfanská proláklina s nejvyššími teplotami v Číně. Severněji se rozkládá pouštní Džungarská pánev omezená na severovýchodě pohořím Altaj. Východně odtud se táhnou rozlehlé pláně pouště Gobi a suchých stepí Vnitřního Mongolska. Mocné sedimenty Severočínské hornatiny (plošiny Ordos) prořezávaná velkým obloukem Žlutá řeka. Suchá oblast je pokryta až 250 m silnou vrstvou úrodných žlutě zbarvených spraší, jejichž jílovité plaveniny daly řece jméno. Plošina Vnitřního Mongolska je zakončena nevysokým pohořím Velký Chingan, které se táhne v oblouku až za pohraniční řeku Amur. Mount Everest - nejvyšší hora světa Na území Číny jsou vyvinuta téměř všechna klimatická pásma. Jižní větry letního monzunu přinášejí velmi teplý a vlhký vzduch s vysokými dešťovými srážkami jihovýchodu země. Asi 4/5 z mm ročních srážek spadnou v této oblasti během května až října. Nejzazší jih s ostrovem Chaj - nan patří do oblasti tropů, ale většina této části země má příjemné subtropické klima narušované v létě občasnými tajfuny, způsobující velké záplavy. Směrem k severozápadu se srážky výrazně snižují. Hranice vlivu monzunu a izohyeta 400

6 mm srážek se táhne od Velkého Chinganu přes plošinu Ordos do východního Tibetu. Také trvání léta, které bývá na severu ještě teplejší, je kratší. V zimě vanou z centra kontinentu (Sibiře) chladné a suché větry, při kterých teploty v západní a severní Číně klesají i pod - 30 C. Na jihovýchodě je v tomto období naopak příjemné a suché počasí. Tibetská plošina má kontinentální chladné podnebí, které se vzrůstající nadmořskou výškou přechází v extrémně velehorské. Aridní oblasti na severozápadě mají méně než 50 mm srážek ročně a obrovské výkyvy teplot. Čína logicky vykazuje obrovskou rozmanitost druhů, ale lesů má relativně málo (zaujímají je 13 % plochy země). Rozsáhlé lesní porosty jsou zachovány v Mandžusku a na jihovýchodních svazích Tibetské plošiny. Na severu mají převážně jehličnaté lesy charakter tajgy, k jihu přecházejí v lesy smíšené a opadavé listnaté. V nížinných intenzivně zemědělsky využívaných oblastech již však prakticky vymizely. Jižně od řeky Čchang - ťiang ustupují smíšené lesy vždy zeleným listnatým (převážně vavřínovým) lesům a na ostrově Chaj - nan lesům tropickým. Ve východní provincii Če - ťiang roste vzácný relikt jinan. Na severozápadě se lesy vyskytují pouze na svazích pohoří Tchien - šan a Altaj. Převládají pouště a polopouště často se slanomilným rostlinstvem, které k východu ve Vnitřním Mongolsku přecházejí ve stepi. Obdobně různorodá je fauna. Vedle běžných druhů žije ve stepích Sin - ťiangu vzácný divoký osel kulan, ve velehorách sněžný levhart, v Mandžusku tygr ussurijský. Nepřístupné bambusové lesy obývá symbol ohrožených zvířat vzácná panda velká, v okolních horských lesích přežívá panda červená. Ve stepích ještě žijí gazely, vlci a jaci. V subtropických lesích jihu a jihovýchodu se vyskytují levharti, cibetky, buvoli a četné opice a poloopice. Orná půda tvoří pouze 10 % plochy země, přičemž polovina připadá na rýžová pole a další zavlažované plochy. Pěstování rýže jako hlavní plodiny (vypěstuje se jí 2 krát více než pšenice nebo kukuřice) je soustředěno podél řeky Jang - ťiang a na jihu země. Jedná se zároveň o hlavní produkční oblast cukrové třtiny, čaje, arašídů, bavlny a rozmanitého ovoce, zatímco další obiloviny, sója, olejniny a tabák se dominují ve Velké čínské nížině. Brambory, luštěniny a zelenina se pěstují po celé zemi. I když více než 1/3 území je pokryta loukami a pastvinami živícími zejména na severu a severozápadě velká stáda ovcí a koz, ale i koní a

7 oslů, je nejdůležitější tradiční chov vepřů a drůbeže. Také skot se v centrálních oblastech chová především pro maso. Na jihu jsou rozšířeni buvoli. Významnou součástí čínské stravy jsou ryby. Asi 2/3 úlovku pocházejí z okolních moří. Zbytek připadá na rybolov ve sladkých vodách, zejména delt řek Jang - ťiang a Siťiang. Pohoří Velkého a Malého Chinganu jsou sice stále ještě pokryta značnými plochami lesů, ale přesto musí Čína, aby pokryla svoji spotřebu, dřevo dovážet. Zalesňovací projekt Zelená čínská zeď má ve Vnitřním Mongolsku zabránit desertifikaci půd. pěstování rýže

8 Na počátku svých dějin byla Čína téměř tři století rozdělena na soupeřící království, která ze severu ohrožovaly nájezdy kmene Siung - nu, divokých nomádů ze Střední Asie. Jejich útoky se neustále stupňovaly, a proto severní království Jen a Čao začala na svou obranu stavět opevněné hradby. Siung - nuové však byli stále silnější a dobývali další území. Ve 3. st. př. n. l. již měli lukostřeleckou jízdu, kterou tvořilo mužů. Čchin - Šchuang - ťi, první císař sjednocené Číny, reagoval na vzrůstající hrozbu rozhodným způsobem. Povolal na nucené práce miliony mužů a nechal spojit jednotlivé části hradeb do jediné km dlouhé zdi táhnoucí se od východního pobřeží poblíž dnešního Pekingu až do střední Asie. Po celé délce 7 m široké zdi byly postaveny 12 m vysoké strážní věže, které měly charakter pevnosti a současně umožňovaly vysílání, resp. předávání kouřových signálů do hlavního města. Tam, kde to bylo možné, byla zeď postavena paralelně s hřebeny horských pásem, což vytvářelo skvělou přírodní ochranu. Zeď nemohla zastavit útoky Siung - nuů, ale samotná její existence poukazovala na čínskou vojenskou sílu. Zeď přiměla útočníky sesednout z koní, a tím zabránila rychlému překvapivému útoku a současně omezila množství kořisti, kterou si nájezdníci mohli odvézt. Přestože i malá jednotka mohla dobýt jednu z pevnůstek, Číňané mohli mezitím zmobilizovat své síly podél zdi a provést protiútok. Velká čínská zeď

9 3. Stručná charakteristika Rozloha: km 2 Počet obyvatel: Hustota osídlení: 135 obyvatel na km 2 Hlavní město: Peking Státní zřízení: republika Úřední jazyk: čínština Měna: 1 juan = 10 ťiáo = 100 fenů Naděje dožití při narození: muži 69 let ženy 72 let Národnostní složení: Číňané 9,2 % Čuangové 1,4 % Monžuové 0,9 % Chuejové 0,8 % Miao 0,7 % Ujguři 0,6 % Tchu ťía 0,5 % Mongolové 0,4 % Tibeťané 0,4 % Ostatní 1,7 % Náboženská příslušnost: Ateisté 58,0 % Čínská náboženství 30,0 % Buddhisté 8,0 % Muslimové 2,5 % Křesťané 0,5 % Ostatní 1,0 % Nejvyšší hora: Mount Everest m n. m. Nejnižší bod: Turfanská proláklina 154 m pod hladinou moře Nejdelší řeka: Čchang - ťiang (Dlouhá řeka) km

10 4. Závěr Tato seminární práce na téma Čína mě velmi bavila. Informace jsem čerpala převážně z literatury. Když komunistický režim v Číně povolil podnikání, začala se její ekonomika zvedat a v současnosti již velkou měrou promlouvá i do té světové (především díky levné pracovní síle).

11 5. Literatura Kolektiv autorů (1993): Encyklopedie Zeměpis světa, nakl. Columbus, Praha, 2002, 512 stran. Kolektiv autorů (2005): Kapesní atlas světa s lexikonem států, nakl. Marco Polo, 2005, 255 stran. Kolektiv autorů (1995): Velká ilustrovaná rodinná encyklopedie, nakl. Ikar, Praha, 1996, 456 stran. Reg Cox, Neil Morris (1995): Sedm divů světa, nakl. Knižní klub, Praha, 1997, 96 stran.