Zmûny v zimování vodních ptákû na Vltavû v Praze v poslední ãtvrtinû 20. století

Transkript

1 SYLVIA 38 /2002 Zmûny v zimování vodních ptákû na Vltavû v Praze v poslední ãtvrtinû 20. století Changes in the wintering of waterbirds at the Vltava river in Prague in the last quarter of the 20th century Pavel Bergmann Uralská 6, CZ Praha 6; pavel.bergmann@ .cz Bergmann P. 2002: Zmûny v zimování vodních ptákû na Vltavû v Praze v poslední ãtvrtinû 20. století. Sylvia 38: Pfiíspûvek shrnuje v sledky sãítání vodního ptactva na Vltavû v Praze v poslední ãtvrtinû 20. století. Celkem bylo sãítáno 16 km fieky, která je zde iroká m. V jednotliv ch letech byla fieka sãítána rûznû intenzivnû (1 5x za mûsíc). V sledky jsou vztaïeny na prûmûrn poãet exempláfiû jednotliv ch druhû na jednu kontrolu prav ch zimních mûsícû (prosinec únor). V tomto období bylo na této lokalitû zji tûno 56 druhû vodních ptákû. Poãet pravidelnû zimujících druhû stoupl z pûvodních 10 na Dominantními druhy byly na zaãátku sledovaného období pouze kachna divoká, lyska ãerná a racek chechtav, bûhem 80. let k nim pfiibyli polák velk a polák chocholaãka, v nûkter ch sezónách 80. let také labuè velká a v poslední dobû téï kormorán velk. Celkov nárûst poãetnosti zimujících vodních ptákû kulminoval v polovinû 90. let. Na tomto trendu se nejvíce podíleli polák velk a polák chocholaãka. U racka chechtavého poãty vrcholily uï zaãátkem 90. let, u kachny divoké aï koncem sledovaného období. Dlouhodobû spí e klesající jsou poãty lysek ãern ch. The paper summarises results of the census of waterbirds at the Vltava river in Prague in the last quarter of the 20th century. In total, 16 km of the river, which is m wide in this part, were checked. The intensity of censuses fluctuated among years (1 5 times a month). The results are related to the mean number of individuals of the particular species recorded during one check within the real winter months (December February). In this period, 56 species of waterbirds were recorded in the study period. The number of regularly wintering species increased from 10 to Mallard, Coot and Black-headed Gull were the only dominant species at the beginning of the study period. They were supplemented by the Pochard and Tufted Duck during the 1980s, but also by the Mute Swan in some years in the 1980s and recently also by the Great Cormorant. The overall increase of the numbers of wintering waterbirds culminated in the middle of the 1990s. This trend was most apparent in the Pochard and Tufted Duck. Numbers of the Black-headed Gull culminated already in the early 1990s, those of the Mallard at the end of the study period. Numbers of the Coot have been rather declining in the long term. Keywords: waterfowl, wintering, changes in numbers 61

2 Bergmann P. / Zimování vodních ptákû v Praze ÚVOD Sledování zmûn druhového sloïení a poãetnosti vodních a mokfiadních druhû ptákû na jednotliv ch lokalitách je základem pro sledování dlouhodob ch trendû poãetnosti jednotliv ch druhû aï na úrovni kontinentû (Rose & Scott 1994, Rose 1995, Scott & Rose 1996). Vltava v Praze je v âeské republice dûleïit m zimovi tûm vodních ptákû a i v rámci celé stfiední Evropy má pro nûkteré druhy svûj v znam (Bergmann 1996a). V tomto pfiíspûvku podávám informaci o v voji poãetnosti zimujících vodních ptákû na praïské Vltavû v období zimních sezón 1975/76 aï 1999/2000. âlánek v podstatû navazuje na v e zmínûnou podrobnûj í práci prezentovanou pfied esti lety na ornitologické konferenci v âeské Skalici (Bergmann 1996a), kterou doplàuje o v sledky z dal ího pûtiletého období. MATERIÁL A METODIKA Sãítání vodních ptákû probíhala na 16 km dlouhém úseku Vltavy v Praze mezi Podolím a Podbabou obr. 1, (v pfiedchozích pracích Bergmann 1991, 1996a, 1996b je mylnû uvedeno 14 km). eka je zde iroká od 100 do 350 m (nejãastûji m.), vût inou regulovaná vysok mi zdûn mi nábfieïími, pouze v Podolí a v dolní ãásti (LibeÀ, Troja) jsou ve vût í mífie je tû zachovány hlinûné bfiehy s vegetací. Od sezóny 1997/98 byla na dolním okraji sãítaná ãást fieky prodlouïena o cca 5 km dlouh úsek Podbaba Roztoky. K této zmûnû bylo pfiistoupeno z toho dûvodu, Obr. 1. Mapa Prahy. ipky vyznaãují hranice sãítaného úseku. Fig. 1. Map of Prague. The arrows indicate the censused section of the Vltava river. 62

3 SYLVIA 38 /2002 Ïe pûvodní velké shromaïdi tû potápiv ch kachen v Troji pod zoo, se postupnû roz ífiilo aï po Roztoky. âásteãnû jsou tím ov em zv eny poãty zji tûn ch kachen divok ch, lysek ãern ch, slípek zelenonoh ch, potápek mal ch a nepatrnû i labutí velk ch. Tento, ãásteãnû uï mimopraïsk, úsek byl v dfiívûj ích sezónách sãítán pouze 1x za mûsíc a v sledky z nûj nebyly jiï do celopraïsk ch zapoãítávány. Na tomto úseku jsou téï ãásteãnû zachovány hlinûné bfiehy s vegetací. Nadmofiská v ka území je od 187 m. n. m. v Podolí do 175 m. n. m. v Roztokách. BliÏ í charakteristika sledované lokality a rozdûlení na podúseky viz téï Bergmann & imek (1994). Ptáci byli sãítáni za pochodu podél fieky ãi ze stál ch sãítacích stanovi È, s pouïitím triedrû 7 x 50 aï 12 x 50. KaÏd podúsek mûl vût inou svého stálého sãitatele, protoïe znalost lokality v raznû zlep uje kvalitu sãítání. Sãítáni byli pouze ptáci sedící na vodû a bfiezích a ptáci nízko letící, ktefií mûli zjevnou snahu na lokalitû pfiistát. Vlastní metodiku sãítání ptákû v terénu bylo nutno v prûbûhu let zdokonalit, a to jednak z dûvodu v razného poãetního nárûstu nûkter ch druhû a jednak vhledem k zji Èování nûkter ch nov ch druhû (kormorán velk, volavka popelavá). Snahou bylo sãítat v echna velká shromaïdi tû vodních ptákû (místa s koncentracemi stovek aï tisícû jedincû) pfii jedné kontrole nejménû dvakrát, pokud moïno z rûzn ch stanovi È, ale ãasto i vícekrát. Tato velká shromaïdi tû (pfiedev ím v centru mûsta kolem Stfieleckého ostrova a v Troji pod zoo) byla sãítána vïdy s co nejmen ím ãasov m odstupem, v nûkter ch sezónách synchronnû dvûma spolupracovníky ve stejné dobû. Zvlá tní pozornost byla vûnována poláku velkému, poláku chocholaãce a hoholu severnímu viz Bergmann (1996b) a dále pak druhûm, které je tfieba, zvlá tû v nûkter ch místech, hledat na nebo pfii bfiezích (kachny divoké, pfiípadnû dal í plovavé kachny, slípky zelenonohé, lysky a potápky malé). Rackové byli sãítáni s ostatními druhy, tj. v denní dobû, ãímï je poãet rackû zji tûn ch v Praze znaãnû podhodnocen, neboè touto dobou je jich velká ãást rozpt lena mimo fieku (napfi. skládky komunálního odpadu) a dal í ãást se pfies den posunuje dolû po fiece mimo Prahu. Uveden poãet se tedy rovná pfiibliïnému mnoïství tûch jedincû, ktefií se v denní dobû zdrïují pfiímo na Vltavû v Praze. Pfii kontrolních sãítáních na nocovi tích v centru mûsta a v Podolí byly proto zji Èovány zpravidla vy í poãty rackû obou pravidelnû zimujících druhû. Organizaãnû a technicky v ak nebylo moïno pravidelné sãítání na nocovi tích zajistit. Naopak tomu bylo pfii zji Èování poãtu kormoránû velk ch. Zde byl za základ brán vïdy poãet na nocovi ti na Císafiském ostrovû pfiesto, Ïe to téï není úplnû pfiesné. Tito kormoráni totiï loví ve velkém mnoïství na celé dolní Vltavû od Zbraslavi aï po Kralupy nad Vltavou, pfiípadnû je tû dále. Sãítání na zmínûném nocovi ti byla provádûna podle svûteln ch podmínek v dobû tûsnû kolem západu slunce, pfiitom vût ina kormoránû b vá na nocovi ti cca 30 min. pfied západem slunce. Sãítání probíhala od zimní sezóny 1975/76 do zimní sezóny 1999/2000 v dobû od fiíjna do bfiezna aï dubna zpravidla 1x za mûsíc, v 70. a 90. letech v období prosinec aï únor vût inou 1x t dnû (nejménû 1 kontrola v dekádû). JiÏ zmínûná velká shromaïdi tû v centru mûsta a v Troji b vala ãasto sãítána i nûkolikrát za t den. Sezóny 1981/82, 1982/83, 1984/85 a 1987/88 nejsou z dûvodu nedostatku materiálu vyhodnoceny. Údaje v tab. 1 a grafech jsou prûmûrné poãty jednotliv ch druhû na jednu kontrolu sãítání prav ch zimních mûsícû tj. prosinec aï únor kaïdé zimní sezóny. 63

4 Bergmann P. / Zimování vodních ptákû v Praze V SLEDKY A DISKUSE V uvedeném 25letém období bylo v dobû tahu a zimování zji tûno na Vltavû v Praze celkem 56 druhû vodních ptákû (nepoãítajíce zástupce fiádu pûvcû). Jejich pfiehled do roku 1995 i s charakteristikou v skytu je uveden ve v e zmínûné práci (Bergmann 1996a). Od té doby bylo novû zji tûno následujících 5 druhû: berne ka bûlolící, husice li ãí, ústfiiãník velk, jespák obecn a chaluha velká. Sv m charakterem v skytu jde vesmûs o v jimeãné hosty. Tûsnû za hranicí sledovaného úseku fieky, av ak téï je tû na území Velké Prahy byla zji tûna i potáplice malá (âech). Poãet pravidelnû zimujících druhû stoupl z pûvodních deseti (potápka malá, labuè velká, kachna divoká, polák velk, polák chocholaãka, hohol severní, slípka zelenonohá, lyska ãerná, racek chechtav, racek boufiní) na Zvlá - tû v posledním období se víceménû pravidelnû vyskytovaly tyto druhy: kormorán velk, volavka popelavá, ãírka obecná, polák kaholka, morãák bíl, morãák velk. Dominantními druhy byly na zaãátku sledovaného období pouze kachna divoká, lyska ãerná a racek chechtav, pfiibliïnû od poloviny 80. let k nim pfiibyli i polák velk a polák chocholaãka a v posledních zimách téï kormorán velk. V 80. letech pfiekroãila pûtiprocentní hranici dominance v nûkter ch sezónách i labuè velká. Zmûny poãetnosti jednotliv ch druhû v uvedeném období jsou uvedeny v tab. 1 a znázornûny v grafech v pfiíloze. Dlouhodob vzestup poãetnosti vodních ptákû zimujících na Vltavû v Praze (Bergmann 1996b) vrcholil v polovinû 90. let (obr. 2). Poznámky k vybran m druhûm Potápka malá (Tachybaptus ruficollis) Vzhledem k malé poãetnosti jsou zmûny v poãtech zimujících potápek mal ch na praïské Vltavû patnû hodnotitelné. Obr. 2. Celkov poãet vodních ptákû zimujících v Praze na Vltavû. Fig. 2. Total numbers of waterbirds wintering at the Vltava river in Prague. 64

5 SYLVIA 38 /2002 Tab. 1. PrÛmûrné poãty jednotliv ch druhû vodních ptákû zimujících na Vltavû v Praze na jednu kontrolu sãítání prav ch zimních mûsícû tj. prosinec aï únor kaïdé zimní sezóny 1975/ /2000. Table 1. Mean number of individuals of particular waterbird species recorded at the Vltava river in Prague during one check within the real winter months (i. e. December to February) in the years 1975/ / /76 76/77 77/78 78/79 79/80 80/81 81/82 82/83 83/84 84/85 85/86 86/87 87/88 Tachybaptus ruficollis Phalacrocorax carbo Ardea cinerea Cygnus olor Anas crecca Anas platyrhynchos Aythya ferina Aythya fuligula Aythya marila Bucephala clangula Mergus albellus Mergus merganser Gallinula chloropus Fulica atra Larus ridibundus Larus canus Celkem / In total /89 89/90 90/91 91/92 92/93 93/94 94/95 95/96 96/97 97/98 98/99 99/00 Tachybaptus ruficollis Phalacrocorax carbo Ardea cinerea Cygnus olor Anas crecca Anas platyrhynchos Aythya ferina Aythya fuligula Aythya marila Bucephala clangula Mergus albellus Mergus merganser Gallinula chloropus Fulica atra Larus ridibundus Larus canus Celkem / In total

6 Bergmann P. / Zimování vodních ptákû v Praze Pokles poãetnosti v 80. letech se v ak projevil i na jin ch zimovi tích âr (Fiala , Kfien & Folk 1987, 1990, Folk & Kfien 1988, Pellantová et al. 1991, Pellantová 1994, 1995, 1996, 1997, 1998). Potápka roháã (Podiceps cristatus) Pomûrnû ãasto, a to zvlá tû v chladnûj- ích zimách, se na Vltavû v Praze objevuje i v poãtech od 1 do 10 ex. (v jimeãnû v únoru ex.). Kormorán velk (Phalacrocorax carbo) Prudk nárûst poãetnosti, kter zapoãal koncem 80. let, odpovídá situaci na jin ch zimovi tích jak u nás (Kfien & Folk 1987, 1990, Folk & Kfien 1988, Pellantová et al. 1991, Pellantová 1994, 1995, 1996, 1997, 1998), tak i jinde ve stfiední Evropû (Aubrecht 1990, Rose 1992, 1995, Hagemeijer & Blair 1997, Kri tín 1999). Je tû v první polovinû 80. let byl kormorán velk na praïské Vltavû druhem zcela neznám m. I jinde na území âr byl tou dobou pfii zimování zji tûn v jimeãnû (napfi. je tû v lednu 1986 na v ech sãítan ch úsecích pfii Mezinárodním sãítání vodních ptákû zji tûny pouhé 3 ex. Kfien & Folk (1987). První jedinci se na Vltavû v Praze zaãali objevovat od zimní sezóny 1985/86 ( ex. v Troji). Pravideln zimní v skyt se datuje od zimy 1988/89 viz tab. 1 a pfiíloha. V poslední sledované zimû (1999/2000) nocovalo na shromaïdi ti na Císafiském ostrovû kormoránû s maximem více neï 1500 ex (Podle pfiedbûïn ch v sledkû byla maxima v následující zimû niï í do 1200 ex.). Ptáci se na shromaïdi ti vyskytují od srpna do bfiezna. Zdá se, Ïe praïské shromaïdi tû je na podzim obsazováno dfiíve neï nûkterá zimovi tû jinde ve stfiední Evropû. Napfi. Kri tín (1999) a Brader & Parz- Gollner (1999) uvádûjí v skyt aï od fiíjna. Jednotliví ptáci nebo malé skupinky b vají na Vltavû v Praze jiï v ãervenci a je tû v dubnu. Akãní rádius rozletu na lovi tû se u v Praze nocujících kormoránû zdá b t kolem 30 km, Brader & Parz-Gollner (1999) udávají 60 km. Volavka popelavá (Ardea cinerea) Pfiesto, Ïe jinde u nás v omezené mífie zimovala i dfiíve (Hudec 1994), její pravidelné zimování na praïské Vltavû je téï nov m fenoménem a datuje se od sezóny 1984/85. Tradiãním místem v skytu je 6 km dlouh úsek Troja Roztoky, kde se poãet zimujících volavek popelav ch ustálil na ex. V jimeãnû to b vá více ( ex.). LabuÈ velká (Cygnus olor) Je tû v první polovinû 70. let bylo její zimování na praïské Vltavû nepravidelné a nejvût í hejnka byla do 10 ex. Prudk nárûst poãetnosti zimujících labutí nastal na pfielomu 70. a 80. let (viz pfiíloha). Maximální stavy byly na zimovi ti v polovinû 80. let a dosahovaly aï 1000 ex. Od té doby poãty pomalu klesají. Situace v Praze do znaãné míry odpovídala situaci na jin ch na ich lokalitách (Hudec 1994). Kachna divoká (Anas platyrhynchos) Poãty mírnû stoupaly jak v Praze, tak na jin ch zimovi tích âr (Kfien & Folk 1987, Pellantová 1996, 1997). V rámci celé stfiední Evropy je v ak trend spí e opaãn (Rose 1995). âírka obecná (Anas crecca) Pravidelnû se od 90. let vyskytuje pfii zimování na Vltavû v Praze i v poãtu do 20 ex. a to nejãastûji na úseku Troja Roztoky. Ostatní plovavé kachny jako kopfiivka obecná (Anas strepera) nebo hvízdák eurasijsk (Anas penelope) se na praïské Vltavû objevují pouze nepravidelnû, v poãtu od 1 do 6 ex. pfii jedné kontrole, a ãastûji v období tahu, ãi spí e v jimeãnû jako ostralka tíhlá (Anas acuta). 66

7 SYLVIA 38 /2002 Zrzohlávka rudozobá (Netta rufina) Pomûrnû ãast, ale ne zcela pravideln host. Vyskytuje se pfieváïnû jednotlivû, pfiípadnû 2 ex. pohromadû. Polák velk (Aythya ferina) a polák chocholaãka (Aythya fuligula) Poãetnost zimujících polákû se postupnû zvy ovala od zaãátku 70. let, maxima dosáhla u poláka velkého v zimû 1994/95, u poláka chocholaãky v zimû 1995/96 (Bergmann 1996b). Od té doby má poãetnost polákû velk ch i chocholaãek zimujících v Praze klesající tendenci viz pfiíloha. Tento trend mûïe mít souvislost s niï í úïivností na shromaïdi ti v Troji pod zoo, vzhledem k zavedení nového stupnû ãi tûní v ãistírnû odpadních vod na Císafiském ostrovû. Odpadní voda tak zjevnû obsahuje ménû biologického materiálu neï dfiíve. Souvislost téï mûïe b t s narûstající poãetností tûchto druhû na zimovi tích na v chod od âeské republiky blíïe viz Bergmann (1996b). Uvedené ãtyfileté období je v ak pfiíli krátké na hodnocení tohoto v voje a situaci bude tfieba dále sledovat. V Praze b vá od poloviny 80. let zaznamenáno cca % polákû velk ch i polákû chocholaãek zji tûn ch pfii Mezinárodním sãítání vodního ptactva v rámci celé âr. Polák mal (Aythya nyroca) V uvedeném období se na lokalitû vyskytl v kaïdé zimní sezónû (taktéï v zimû 2000/01). Nejãastûji se vyskytuje osamocen exempláfi, spí e v jimeãnû 2 ex. a zcela ojedinûle více kaãefii a 4 kachny v jednom hejnu v Podolí. Polák kaholka (Aythya marila) V poslední dobû z praïské Vltavy tento druh opût mizí. V sezónû 1999/2000 a podle pfiedbûïn ch v sledkû ani v zimû 2000/01 nebyla kaholka pfii pravideln ch sãítáních na sledované lokalitû vûbec zji tûna. Od poloviny 80. let do poloviny 90. let se pfiitom maxima ãasto pohybovala mezi 20 a 40 ex. Hohol severní (Bucephala clangula) Situace u tohoto druhu je podobná jako u poláka velkého a poláka chocholaãky s tím rozdílem, Ïe celkov poãet zimujících jedincû je mnohem niï í, takïe seriózní hodnocení tûchto zmûn poãetnosti je tûïké. Jeho poãetnost na praïském zimovi ti je navíc ve vût í mífie závislá na teplotním charakteru zimy. Od poloviny 90. let b vá zastiïeno v nûkter ch zimách aï kolem sta ex. BlíÏe viz Bergmann (1996b a 1998). Morãák bíl (Mergus albellus) Pravidelnû zimuje v posledních sezónách v poãtu od 5 do 20 ex. na úseku Troja Roztoky. Ani v zimách se siln mi mrazy jeho poãty dramaticky nestouply. Morãák velk (Mergus merganser) Vyskytuje se ve vût ím poãtu v zimách s krut mi mrazy. Tak napfi. v sezónách 1995/96 a 1996/97 maxima v Praze pfiesáhla 600 ex. V obou tûchto zimách se v Praze vyskytl i morãák prostfiední (Mergus serrator) v poãtu 1 resp. 2 ex. BlíÏe viz Bergmann (1998). Lyska ãerná (Fulica atra) Poãty zimujících lysek ãern ch stagnují, nebo spí e mírnû klesají. Poãetnost lysek dosáhla maximálních hodnot jiï v polovinû 80. let. Podobná situace je i na jin ch na ich zimovi tích, ale i v rámci celé stfiední Evropy (Pellantová 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, Rose 1995). V Praze b vá zji tûno cca 25 % lysek zji tûn ch pfii Mezinárodním sãítání vodních ptákû v rámci celé âr. Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) Situace podobná jako u potápky malé málo poãetn druh, a tudíï zmûny poãetnosti jsou patnû hodnotitelné. Vût ina 67

8 Bergmann P. / Zimování vodních ptákû v Praze zimujících jedincû b vá na úseku Troja Roztoky a v Podolí, kde je nejvíce zachována pobfieïní vegetace. Racek chechtav (Larus ridibundus) Dlouhodobû poãty rackû chechtav ch zimujících v Praze na Vltavû stoupaly aï do zaãátku 90. let. Od té doby má poãetnost klesající tendenci. Na praïské Vltavû b vá pravidelnû zji Èováno více neï 50 % rackû chechtav ch zji tûn ch pfii Mezinárodním sãítání vodního ptactva na v ech sãítan ch úsecích âr. Vzhledem k pouïité metodice (viz kapitola Materiál a metodika), nemají tato ãísla zcela vûrohodnou vypovídací hodnotu. Racek boufiní (Larus canus) Málo poãetn, ale s podobn m v vojem poãetnosti jako pfiedchozí druh aï do zimy 1991/92 poãty stoupaly, coï bylo v souladu jak se stavem na jin ch na ich zimovi tích (Pellantová 1993, 1994, 1995), tak i se situací v rámci Evropy (Rose 1992, 1995, Rose & Scott 1994). Od té doby poãty klesají jak na Vltavû v Praze, tak i na jin ch na ich lokalitách sledovan ch v rámci Mezinárodního sãítání vodního ptactva v âr (Pellantová 1996, 1997, 1998). Podobnû jako u racka chechtavého je zde problém s metodikou sãítání. V posledních zimách b vají na praïské Vltavû skoro kaïdoroãnû téï zji tûni racek stfiíbfiit (Larus argentatus) a racek bûlohlav (Larus cachinnans) v poãtu od 1 do 10 ex. âasto se jedná oimmaturní ex. a o nûco ãastûj í se zdá b t racek stfiíbfiit. SUMMARY Censuses of wintering waterbirds were carried out along a 16-km section of the Vltava river in Prague (Fig. 1) from the season 1975/76 till the season 1996/97. In the following three years (seasons 1997/ /2000), an about 5-km section was added in the northern margin of the city, mainly because of spatial expansion of the wintering site of diving ducks of the genus Aythya and of Goldeneyes (Bucephala clangula). However, this has caused some increase in the number of recorded Mallards (Anas platyrhynchos), Coots (Fulica atra), Moorhens (Gallinula chloropus), Little Grebes (Tachybaptus ruficollis) and slightly also of Mute Swans (Cygnus olor). The censuses were held from October till March or April every year, mostly once a month, but in the 1970s and 1990s usually once a week throughout December, January and February. The seasons 1981/82, 1982/83, 1984/85 and 1987/88 have not been analysed due to the lack of data. Data in Table 1 and in the figures are mean numbers of individuals of the particular species recorded during one check within the real winter months (December to February). Birds were censused while walking along the river or at stable check-points. Gulls were counted during the day together with the other species. Considering that a certain part of the birds are out of the river in that time, numbers of the species are underestimated. On the other hand, Great Cormorants (Phalacrocorax carbo) were counted in a night-roosting site in the Císafisk ostrov island during sunset. In total, 56 waterbird species were recorded at the Vltava river in Prague during migration and wintering within the 25-year study period. The number of regularly wintering species increased from 10 to Besides the species listed in Table 1, the Smew (Mergus albellus) has been recorded regularly in the last six winters, usually in the number of 5 20 individuals. During hard winters, the Goosander (Mergus merganser) was recorded in quite large numbers (more than 600 ind. in the seasons 68

9 SYLVIA 38 / /96 and 1996/97). The Mallard, Coot and Black-headed Gull (Larus ridibundus) were the only dominant species at the beginning of the study period. They were supplemented by the Pochard (Aythya ferina) and Tufted Duck (Aythya fuligula) during the late 1980s, but also by the Great Cormorant in the recent years. The Mute Swan also exceeded the 5% dominance threshold in some years. Changes in numbers of particular species in the study period are shown in Table 1 and the figures. Long-term increase of the number of wintering waterbirds (see Bergmann 1996b) culminated in the middle of the 1990s (Fig 2). Sharp increase of the numbers of the Great Cormorant, which started in the late 1980s, is in accordance with the situation found in other wintering sites in both the Czech Republic (Folk & Kfien 1988, Kfien & Folk 1987, 1990, Pellantová et al. 1991, Pellantová 1994, 1995, 1996, 1997, 1998) and in other parts of central Europe (Aubrecht 1990, Rose 1992, 1995, Hagemeijer & Blair 1997, Kri tín 1999). Numbers of wintering Mallards have been slightly increasing, however, an opposite trend has been recorded elsewhere in central Europe (Rose 1995). Numbers of the Pochard and Tufted Duck culminated in the study area in the middle of the 1990s. Within central Europe, the culmination was recorded in the middle of the 1980s. Since that, numbers have declined slightly or were stable (Rose 1995). There might be a shift of regular wintering sites of these species towards east (Bergmann 1996b), i.e. migration routes may be shortening due to the increasing availability of icefree waterbodies see also Raudonikis (1990). Numbers of Coots reached their maximum in the study area in the middle of the 1980s already, declining slightly since that. A similar situation is found in other wintering sites of central Europe (Rose 1995). Numbers of wintering Black-headed Gulls as well as Common Gulls (Larus canus) culminated in the early 1990s. At other wintering sites in central Europe, numbers of the latter species increased also in the following years (Rose 1992, 1995). PODùKOVÁNÍ Na tomto místû je mou milou povinností podûkovat v em tûm, ktefií se mnou v posledních letech na sãítání praïské Vltavy spolupracovali. Byli to zejména: Mgr. Jaroslav imek, Mgr. Tomá Albrecht, Mgr. Lucie Schwarzová, Radka LeÏalová, Ing. Pavel Volf, Mgr. Jindra Fi erová, Miroslav Jelínek a drobnûj í informace poskytli i mnozí dal í. Za technickou spolupráci jsem zavázán Ing. Alexandru Skálovi. LITERATURA Aubrecht G. 1990: Aktuální informace o v zkumu vodního ptactva v Rakousku. In: Ptáci v kulturní krajinû. Sborník referátû, âeské Budûjovice 1989: Bergmann P. 1991: Kvantitativní zmûny v zimování vodních ptákû na Vltavû v Praze. Panurus 3: Bergmann P. 1993: Zimování racka boufiního v Praze na Vltavû v letech Sylvia 29: Bergmann P. 1996a: Trendy populací zimujících vodních ptákû na Vltavû v Praze v letech Panurus 7: Bergmann P. 1996b: Zimování kachen rodu Aythya a hohola severního (Bucephala clangula) na Vltavû v Praze. Sylvia 32: Bergmann P. 1998: Vliv klimatick ch podmínek na zimující vodní ptactvo. Sylvia 34: Bergmann P. & imek J. 1994: V sledky sãítání vodních ptákû na Vltavû v Praze v zimních sezónách 1991/92 a 1992/93. Zprávy âso 38:

10 Bergmann P. / Zimování vodních ptákû v Praze Brader M. & Parz-Gollner R. 1999: Durchzug und Winterverbreitung des Kormorans (Phalacrocorax carbo sinensis) in Oberösterreich 1996/97 und 1997/98. Vogelkdl. Nachr. OÖ, Naturschutz aktuell 7/1: Fiala V : Mezinárodní sãítání vodních ptákû 1973/74 a 1974/75 na území âssr. Vertebrat. zprávy : Folk â. & Kfien J. 1988: Mezinárodní sãítání vodních ptákû 1986/87 na území âsr. Zprávy ÚSEB 1988: Hagemeijer E. J. M. & Blair M. J. (eds) 1997: The EBCC Atlas of European Breeding Birds: Their Distribution and Abundance. T& ADPoyser, London. Hudec K. (ed.) 1994: Fauna âr a SR. Ptáci 1 (2. pfiepracované a doplnûné vydání). Academia, Praha. Kri tín A. 1999: Kormorán veºk (Phalacrocorax carbo) na strednom Hrone: poãetnosè, zimoviská a nocºaïiská. Sylvia 35: Kfien J. & Folk â. 1987: Mezinárodní sãítání vodních ptákû na území âsr. Vertebrat. zprávy 1987: Kfien J. & Folk â. 1990: V sledky Mezinárodního sãítání vodních ptákû 1987/88 na území âsr. Zprávy ÚSEB 1990: Pellantová J : Mezinárodní sãítání vodních ptákû na území âeské republiky. Zprávy âso 36: 24 28, 38: 3 8, 40: 3 7, 42: 3 7, 44: 3 8, 46: 2 6. Pellantová J., Folk â. & Vlk R. 1991: V sledky sãítání vodních ptákû v sezónû 1988/89 na území âr. Zprávy ÚSEB 1991: Raudonikis L. 1990: Wintering waterfowl in Lithuania Population estimates, trends, and prospects for the future. In: Èastn K. & Bejãek V. (eds): Bird Census and Atlas Studies. Proc. 11th Int. Conf. Bird Census and Atlas Work, Praha: Rose P. (ed.) 1992: Western Palearctic Waterfowl Census IWRB, Slimbridge. Rose P. (ed.) 1995: Western Palearctic and South-West Asia Waterfowl Census IWRB Publication 35, Slimbridge. Rose P. & Scott D. 1994: Waterfowl Population Estimates. IWRB Publication 29, Slimbridge. Scott D. A. & Rose P. M. (eds) 1996: Atlas of Anatidae Populations in Africa and Western Eurasia. Wetlands International Publication No. 41. Wageningen, Netherlands. Do lo 15. fiíjna 2001, pfiijato 27. srpna Received October 15, 2001; accepted August 27,

11 SYLVIA 38 /2002 Pfiíloha. PrÛmûrné poãty jednotliv ch druhû vodních ptákû zimujících na Vltavû v Praze na jednu kontrolu sãítání prav ch zimních mûsícû zimních sezón 1975/ /2000. Appendix. Mean numbers of particular wintering waterbird species recorded at the Vltava river in Prague during one check within the real winter months in the years 1975/ /

12 Bergmann P. / Zimování vodních ptákû v Praze 72

13 SYLVIA 38 /

14 Bergmann P. / Zimování vodních ptákû v Praze 74