SOUČASNÉ SMĚRY V ČESKÉ PSYCHOTERAPII

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SOUČASNÉ SMĚRY V ČESKÉ PSYCHOTERAPII"

Transkript

1

2 TRITON

3

4 SOUČASNÉ SMĚRY V ČESKÉ PSYCHOTERAPII Rozhovory s významnými psychoterapeuty Michaela Andrlová

5

6 SOUČASNÉ SMĚRY V ČESKÉ PSYCHOTERAPII Rozhovory s významnými psychoterapeuty MICHAELA ANDRLOVÁ TRITON

7 Michaela Andrlová SOUČASNÉ SMĚRY V ČESKÉ PSYCHOTERAPII Autor: Michaela Andrlová Recenzent: Prof. PhDr. Stanislav Kratochvíl, CSc. Psychiatrická léčebna Kroměříž Michaela Andrlová, 2005 TRITON, 2005 Cover Renata Ryšlavá, 2005 Vydalo Nakladatelství TRITON, s. r. o. Vykáňská 5, Praha 10, ISBN

8 PODĚKOVÁNÍ Děkuji všem dvanácti psychoterapeutům z Čech, Moravy a Slezska, šesti ženám a šesti mužům, kteří byli tak laskaví, že mi věnovali svůj čas a přátelsky se mnou hovořili o svém profesním i osobním životě a následně pak ještě mnou přepsaný text rozhovoru pročetli a autorizovali. Rozhovory s nimi mi přinesly nejen mnoho nových poznatků, ale znamenaly i neobyčejné citové obohacení z osobního kontaktu s tak vzácnými lidmi. Jsem jim za to velice vděčná. Zvláštní dík pak patří prof. Stanislavu Kratochvílovi, bez něhož bych neměla odvahu text nabídnout nakladatelství ani sílu dotáhnout posléze vše do konce.

9

10 OBSAH Předmluva PSYCHOANALÝZA Vývoj psychoanalýzy Vývoj psychoanalýzy u nás Rozhovor s Janou Kocourkovou DYNAMICKÁ PSYCHOTERAPIE Vývoj dynamické psychoterapie Vývoj dynamické psychoterapie u nás Rozhovor s Jaroslavem Skálou Rozhovor s Olgou Kulískovou RODINNÁ A SYSTEMICKÁ PSYCHOTERAPIE Vývoj rodinné a systemické psychoterapie Rodinná psychoterapie Systemická psychoterapie Narativní přístup Vývoj rodinné psychoterapie u nás Rozhovor se Šárkou Gjuričovou RODINNÁ TERAPIE DLE V. SATIROVÉ Vývoj rodinné terapie dle V. Satirové Vývoj přístupu V. Satirové u nás Rozhovor s Ilonou Ko átkovou ROGERSOVSKÁ PSYCHOTERAPIE Vývoj rogersovské psychoterapie Vývoj rogersovské psychoterapie u nás Rozhovor s Janem Vymětalem 100

11 6. DASEINSANALÝZA Vývoj daseinsanalýzy Vývoj daseinsanalýzy u nás Rozhovor s Jiřím Růžičkou GESTALT TERAPIE Vývoj gestalt terapie Vývoj gestalt terapie u nás Rozhovor s Helenou Fišerovou KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ PSYCHOTERAPIE Vývoj kognitivně-behaviorální psychoterapie Behaviorální terapie Kognitivní terapie Kognitivně-behaviorální terapie Vývoj kognitivně-behaviorální terapie u nás Rozhovor s Petrem Možným TRANSAKČNÍ ANALÝZA Vývoj transakční analýzy Vývoj transakční analýzy u nás Rozohvor s Blankou Čepickou EKLEKTICKÁ A INTEGRATIVNÍ PSYCHOTERAPIE Vývoj eklektické a integrativní psychoterapie Vývoj eklektické a integrativní psychoterapie u nás Rozhovor se Stanislavem Kratochvílem MEZI PROUDY PSYCHOTERAPIE Rozhovor s Karlem Balcarem 193 Literatura 209 Jmenný rejstřík 215 Věcný rejstřík 221

12 PŘEDMLUVA Směry současné psychoterapie lze představovat vyložením jejich teorie, praktických postupů a na výzkumech založené účinnosti. Vznik směrů však často souvisí i s osobností jejich zakladatelů a s událostmi v jejich životě, které je ovlivnily. Je proto zajímavé a podnětné si takových souvislostí všímat. Sigmund Freud měl staršího autoritativního otce a hezkou mladou matku, a tak nepřekvapí, že vytvořil učení o Oidipovském komplexu, charakterizovaném zamilovaností syna do matky a rivalitou ve vztahu k otci. (Jung takovou atraktivní matku neměl, a tak Oidipovský komplex jako významný činitel vývoje nepřijal.) Carl Rogers vyrůstal v protestantské fundamentalistické rodině pod značným tlakem náboženských norem, a tak lze pochopit, že se proti nim vzbouřil a vytvořil učení o svobodném rozvoji osobnosti, na kterou se v psychoterapii nemá vyvíjet žádný nátlak, ale má se jí poskytnout empatické porozumění. Z Josefa Wolpeho se snažila jeho ortodoxní židovská babička učinit zbožného příslušníka pravověrného židovství, což nejspíš přispělo k jeho zájmu o ateistické pojetí člověka, jehož chování je utvářeno podmiňováním. Proto je lze terapeuticky také aktivně přepodmiňovat. Naproti tomu Viktor Frankl na sobě zažil jako vězeň hitlerovských koncentračních táborů situace ohrožující život a důstojnost člověka, a tak je nasnadě, že se otázky životního smyslu, hodnot, spirituality a přesahu do života posmrtného výrazně odrážejí v jím vytvořeném směru, logoterapii. Původně ortodoxní freudovské psychoanalytiky Alberta Ellise, Arona Becka, Fredericka Perlse či Erika Berna začalo časem nudit sedět za hlavou pacienta a po řadu let pětkrát týdně naslouchat jejich volným asociacím s pomalým odhalováním vytěsněných obsahů a emocí. Zřejmě to neodpovídalo jejich osobnostem: aktivnímu, bojovnějšímu, hůře 11

13 ovládanému temperamentu. A tak první dva vytvořili nezávislé, ale hodně si podobné přístupy racionální a kognitivní psychoterapie, spočívající na aktivním dialogu, racionální argumentaci a propagandistickém boji proti nezdravým iracionálním myšlenkám svých pacientů, v nichž spatřovali jádro jejich potíží a problémů. Perls u zaměření na potlačené pocity zůstal, ale začal je vyvolávat do vědomí urychleně pomocí zneklidňujících aktivizujících technik, a Berne začal terapeuticky pracovat na didaktickém upravování problematické mezilidské komunikace ( transakce ) a nevýhodných životních scénářů a na odstraňování neupřímných her. Lze očekávat, že nejen charismatičtí zakladatelé směrů, které se prosazují v celosvětovém měřítku, ale i jejich následovníci, přívrženci a významní představitelé v jednotlivých zemích jsou ovlivněni v příklonu k určitému směru svou osobností a svými životními osudy. Podrobnější informace o jejich životě a vývoji názorů a postojů mohou být užitečným zdrojem při studiu, které mohou výrazně oživit. Proto mne zaujal rukopis Michaely Andrlové, která v rámci své bakalářské práce na evangelické fakultě Karlovy univerzity uskutečnila rozhovory s představiteli řady psychoterapeutických směrů, které jsou v současnosti využívány v Česku, a doporučil jsem jej po menších úpravách a doplnění několika dalšími autory ke knižnímu vydání. Výběr významných představitelů je nutně subjektivní. Jistě by bylo možno v souvislosti s psychoanalýzou a psychoanalytickou psychoterapií oslovit vedle Jany Kocourkové např. Michaela Šebka nebo Jiřího Kocourka, v souvislosti s dynamickou psychoterapií Hanu Junovou, Antonína Šimka nebo Jana Kožnara, v souvislosti s kognitivně behaviorální terapií Jána Praška, s gestalt terapií Juraje Rektora či Martina Járu a s transakční analýzou Radkina Honzáka. Práci by prospělo doplnění kapitolou o interpersonální sullivanovské psychoterapii např. v podání Olgy Marlinové, o jungovském přístupu z pohledu Lu ka Bě áka, Karla Plocka nebo Jany Vaškové a o krátké komunikační psychoterapii paloaltoské školy ve verzích Watzlawicka a Haleyho z pera Zbyňka Vybírala. Ale již v současné podobě bude znamenat monografie významnou oživující doplňkovou četbu k českým 12

14 (původním i překladovým) učebnicím psychoterapie pro psychology a psychiatry, pro studenty psychologie a dalších oborů vychovávajících pro pomáhající profese, a v neposlední řadě pro všechny, koho psychoterapie zajímá i mezi klienty a pacienty. V českém písemnictví máme již jednu publikaci, která je rovněž založena na interviewování psychoterapeutů. Je jí kniha Jakuba Hučína Hovory o psychoterapii (2001). Čtyři z autorů, které oslovila Míša Andrlová, odpovídali i mgr. Hučínovi, sedm autorů je jiných. Záměr obou publikací byl odlišný a také otázky i odpovědi jsou jiné. Obě publikace vyšlé s určitým časovým odstupem, se vhodně doplňují. Prof. PhDr. Stanislav Kratochvíl, CSc. 13

15

16 1 PSYCHOANALÝZA 1.1. VÝVOJ PSYCHOANALÝZY Psychoanalýza je neodmyslitelně spojena se jménem svého zakladatele, Sigmunda Freuda 1, který tento termín použil poprvé v roce Je psychologickým směrem založeným na přesvědčení o rozhodujícím vlivu sexuálního pudu na vývoj jedince. 2 Současně je metodou léčby duševních a emočních poruch spočívající na technice odhalování a uvědomování nevědomých psychických konfliktů. 3 Po stránce teoretické Freud vytvořil nejprve topografický a později strukturální model psychiky. V topografickém modelu rozlišuje Freud 1 Sigmund Freud se narodil v roce 1856 v Příboře na Moravě jako první dítě své matky a třetí syn otce, který byl již podruhé ženatý s o 20 let mladší ženou. V roce 1859 se rodiče odstěhovali do Vídně, kde Freud prožil většinu svého života. Freudův prospěch na obecné i střední škole byl vynikající a pro další studium si zvolil medicínu. Svou vědeckou dráhu začal jako neurolog. V této době se zamiloval a tajně zasnoubil s Martou Bernaysovou, kterou si o pět let později vzal za manželku. Předělem v Freudově odborném vývoji byl pobyt ve Francii u Charcota a Bernheima, kde studoval hypnózu. Po návratu si otevřel soukromou ordinaci pro nervově nemocné a začal se orientovat na psychologické aspekty nervových chorob. Relativně dlouho žili Freudovi na hranici chudoby. Situace se zlepšila s nástupem psychoanalytického přístupu v terapii. Ten je spojen se jménem Freudova přítele Josefa Breuera a s jeho problematikou přenosu. Freud upouští od hypnózy a rozvíjí dále problematiku přenosu a připojuje k ní metodu volných asociací. V písemném kontaktu s přítelem W. Fliessem se ve shodě se svou teorií pokoušel i o sebeanalýzu. Freud byl velice pracovitý, pracoval až 18 hodin denně. Jeho spisy představují v anglickém vydání 14 svazků. Svoje názory postupně opravoval, ale nesnášel, když se jej pokoušeli opravovat jiní, což vedlo k odpadnutí nebo odtržení některých jeho významných spolupracovníků a žáků, jako byli A. Adler, C. G. Jung a další. Freudovi vedli klidný rodinný život a měli šest dětí, z nichž pouze nejmladší dcera Anna se později věnovala psychoanalýze a přispěla k systematickému pohledu na obranné mechanismy proti úzkosti. Posledních 14 let trpěl Freud rakovinou čelisti, přesto i nadále pracoval. Na sklonku života emigroval s rodinou před nacisty do Londýna, kde ve svých 83 letech, v roce 1939, zemřel (podle Kocourka, Horizonty psychoanalýzy, 1992, str a Kratochvíla, Základy psychoterapie, 2000, str. 20). 2 Hartl a Hartlová, Psychologický slovník, 2000, str kolektiv, Akademický slovník cizích slov, 2001, str

17 vědomí, předvědomí a nevědomí. Obsahy předvědomí jsou vědomí přístupné, zatímco v nevědomí jsou pudová přání a vytěsněné zraňující vzpomínky, které do vědomí nemají přímý přístup, protože by mohly vyvolávat úzkost. Pozdější strukturální model lidské psychiky předpokládá existenci struktur, kterými jsou: Id (ono) označující primitivní biologické pudy a potřeby, zejména sexuální, Ego (já), které představuje vědomé racionální funkce a Superego (nadjá), které obsahuje osvojené estetické a mravní normy, včetně náboženských. Při střetu těchto složek lidské psychiky vzniká konflikt. Tento konflikt může být vytěsněn do nevědomí a může se pak projevovat symbolicky nebo zkresleně ve snech, chybných úkonech nebo v krajním případě i v neurotických příznacích. Pokud jde o psychoanalytickou teorii, lze ji dnes charakterizovat jako značně složitý model, v němž původní strukturální hledisko zahrnující Ono, Já a Nadjá představuje spíše určité osy, kolem nichž a na nichž se rozvíjí rozmanité pojmosloví. V posledních letech se tak například stále více používá termín přesvědčení, víra, postoj (belief). 4 Základními pudovými silami, které ovlivňují chování, jsou Eros, neboli pud sexuální (pud lásky či libido), a Thanatos, neboli pud destrukční (pud smrti související s agresí). Destrukční pud zavedl Freud do své teorie až později a četní psychoanalytici jej již nepřijali. 5 Vývoj libida prochází pěti stádii orálním, análním, falickým, obdobím latence a stadiem genitálním. Ty jsou pojmenovány podle dominantních erotogeních zón. Rozdíly v zážitcích a zkušenostech, k nimž během těchto stádií dojde, hrají zásadní roli při vzniku rozmanitých osobnostních rysů. Neuspokojivé prožívání nebo fixace libida v určité fázi se projeví jako perverze, vytěsnění může vést ke vzniku neurotických poruch. 4 Šebek, Psychoanalýza, Psychoterapeutické sešity 2, 2001, č. 1, str. 3 5 Kratochvíl, Základy psychoterapie, 2000, str

18 Mezi třetím a šestým rokem vzniká tzv. oidipovský komplex, což je nevědomý erotický vztah a incestní přání dítěte vůči rodiči opačného pohlaví, přičemž rodiče stejného pohlaví dítě vnímá jako soka. Dalším významným komplexem je komplex kastrační, neboli strach chlapce ze ztráty penisu. U dívek tomu odpovídá závidění penisu mužům. Zásadní význam při vzniku neuróz má úzkost. Zpočátku Freud chápe úzkost jako nevybité sexuální napětí, dále ji spojuje s primární úzkostí, která vzniká porodním traumatem. Ještě později ji hodnotí jako reakci ega na zvýšené pudové nebo emoční napětí, na vědomé i nevědomé ohrožení vycházející zevnitř, z vnitřních, pro ego nepřijatelných tendencí. K odstranění úzkosti používá člověk obranné mechanismy, jako je vytěsnění, izolace, projekce, přesunutí, přeměna v opak, racionalizace aj. 6 Freud vytvořil originální terapeutickou metodu volných asociací. Ta spočívá v tom, že pacient nechává volně vědomím plynout představy, které sděluje terapeutovi, aniž by vylučoval triviální a zdánlivě nesmyslné myšlenky. Dále se v psychoanalýze pracuje s obranami či odporem, s přeřeknutími, opomenutími a sny. Během léčby dochází k přenosu neboli intenzivnímu kladnému či zápornému citovému vztahu pacienta k terapeutovi. Tento vztah je obdobou vztahu k některému z pacientových rodičů či jiné významné osobě. Psychoanalytickou technikou se mají vytěsněné pudové impulzy odhalit, přivést do vědomí a vrátit pod kontrolu vědomého já. 7 Proto je klasická psychoanalýza dlouhodobá a vyžaduje zpravidla několik let. Psychoanalýza byla jak nadšeně přijímána, tak ostře kritizována, a to z různých ideologických pozic. Často se odmítá jednostranně biologická determinovanost lidské psychiky, přecenění role sexuality a koncepce infantilního vývoje libida. Kritizuje se též přeceňování role nevědomí v lidském životě. 8 Psychoanalýza ovlivnila další, později vzniklé psychoterapeutické směry. Někteří analytici opustili některé 6 Kratochvíl, Základy psychoterapie, 2000, str Kratochvíl, Základy psychoterapie, 2000, str Kratochvíl, Základy psychoterapie, 2000, str

19 Freudovy názory nebo je doplnili dalšími poznatky a více rozvinuli některé principy a pojmy. K nejvýznamnějším»moderním«proudům v současné psychoanalýze patří koncepce, které se označují jako egopsychologie (H. Hartmann a M. Mahlerová), psychologie objektních vztahů v pojetí O. Kernberga a v pojetí britské školy (M. Kleinová, D. Winnicott a R. Fairbairn) a self-psychologie rozvíjená H. Kohutem. Společná všem směrům je orientace na nevědomé procesy pacienta a analýza pacientova přenosu. 9 Freudovu teorii pudů přijímají jednotlivé směry odlišně a přikládají jí různý význam. Podle britské školy objektních vztahů hraje při vytváření ranných citových vztahů rozhodující roli nikoliv uspokojování pudových potřeb dítěte, ale potřeba bezpečí a závislost na rodičích. Například podle Winnicotta a Bowlbyho mají děti vrozenou tendenci vztahovat se k jiným lidem a citově k nim přilnout. Zatímco v klasické Freudově teorii je nevědomí sídlem vrozených libidinosních, případně agresivních sil, představitelé teorie objektních vztahů předpokládají, že obsahy nevědomí se utvářejí především na základě zkušeností v interpersonálních vztazích. 10 Vzhledem k časové i finanční náročnosti klasické psychoanalýzy (3krát až 5krát týdně, často po řadu let) se rozvíjí psychoanalytická psychoterapie, která se odlišuje terapeutickou technikou. Nevyžaduje tak častá psychoterapeutická sezení, snaží se být pružná a přizpůsobuje se pacientovi. Terapeut bývá aktivnější a více se zaměřuje na pacientovy aktuální problémy. Může pracovat nejen individuálně, ale i skupinově, s páry a také s dětmi. Psychoanalytická psychoterapie je méně intenzivní a spíše krátkodobější terapie, nezasahuje zpravidla hlubší vrstvy osobnosti, je více orientovaná na momentální odstranění symptomů a aktuálních interpersonálních konfliktů, méně se zabývá odstraněním příčin vzniku symptomů a změnou struktury osobnosti Šebek, Mahler, Buriánek, Psychoanalýza a psychoanalytická psychoterapie, Čes. a slov. Psychiat. 99, 2003, Suppl. 2, str Plháková, Učebnice obecné psychologie, 2003, str Šebek, Mahler, Buriánek, Psychoanalýza a psychoanalytická psychoterapie, Čes. a slov. Psychiat. 99, 2003, Suppl. 2, str

20 1.2. VÝVOJ PSYCHOANALÝZY U NÁS Prvním průkopníkem byl psychiatr prof. J. Stuchlík. Během 1. světové války navštěvoval Freudovy semináře ve Vídni. Jeho žáky byli E. Windholz a J. Frank. Ti posléze působili v Praze. N. J. Osipov vedl ve 20. letech minulého století první skupinu zájemců o psychoanalýzu. Ve 30. letech pak další skupinu založil O. Fenichel. V roce 1936 se uskutečnil v Mariánských Lázních 14. Psychoanalytický kongres. Tou dobou byli již psychoanalytici u nás zaregistrováni v Mezinárodní psychoanalytické asociaci. Krátce před 2. světovou válkou však většina psychoanalytiků pražské skupiny emigrovala. Po roce 1945 u nás byla již třetí generace psychoanalytiků. V tomto období byli vůdčími osobnostmi především Bohodar Dosužkov 12 a Otakar Kučera 13,dále Ladislav Haas, Zbyněk Havlíček a Marie Bénová. Po válce se podařilo psychoanalýzu u nás oživit, ale po roce 1948 opět zmizela a následujících 40 let nesměla oficiálně neexistovat. V padesátých letech se stala psychoanalýza předmětem ostré kritiky a administrativních zásahů. 14 Výcvik probíhal ilegálně v Pražském psychoanalytickém kroužku a vycvičení psychoanalytikové se většinou prezentovali jen jako psychoterapeuti. Konec šedesátých a počátek sedmdesátých let znamenal určitý průlom, který vedl k tomu, že se psychoanalýze u nás začalo věnovat více lidí. Tito lidé prošli tréninkovou analýzou především u Kučery a Dosužkova a později i u dalších 12 Bohodar Dosužkov se narodil v roce 1899 v Rusku. Studoval přírodní vědy v Rostově na Donu. V roce 1918 opouští Rusko. V roce 1921 přijíždí společně s manželkou do Prahy. U nás pak šest let studuje medicínu a specializuje se na neurologii. V té době se seznamuje s N. J. Osipovem a zaměřuje se stále více na psychoanalýzu. Později se stává praktikujícím psychoanalytikem a psychoanalýze se věnuje celý život. Dosužkov umírá v roce 1982 (podle Kocourka, Horizonty psychoanalýzy, 1997, str. 109). 13 Otakar Kučera se narodil v roce 1906 (ve stejný den jako jeho velký vzor Sigmund Freud, ale o padesát let později). Nejprve vystudoval práva, později pak i medicínu. U Dosužkova společně se svou manželkou absolvuje cvičnou analýzu. Pracoval jako dětský psychiatr. Účastnil se mnoha mezinárodních analytických kongresů. Byl třetím přímým členem Mezinárodní psychoanalytické společnosti. Vedle terapeutických analýz se věnoval i analýzám tréninkovým. Zemřel v roce 1981 (podle Kocourka, Horizonty psychoanalýzy, 1997, str ). 14 Kratochvíl, Psychoterapie, 1970, str

21 psychoanalytiků. V roce 1989 se na 36. Mezinárodním psychoanalytickém kongresu stává pět českých psychoanalytiků členy Mezinárodní psychoanalytické asociace, to znamená celosvětově akceptovanými psychoanalytiky. Při příležitosti 50. výročí úmrtí S. Freuda proběhl koncem roku 1989 mezinárodní seminář v Příboře na Moravě, Freudově rodišti. Česká psychoanalytická společnost byla ustanovena v roce 1990 a v současné době je jejím prezidentem V. Mikota. Ve stejném roce vznikl i Psychoanalytický institut. V roce 2003 se Česká psychoanalytická společnost, která má dnes 27 členů, stala plnohodnotnou součástí Mezinárodní psychoanalytické asociace. K psychoanalytikům, kteří mají právo provádět nejen terapii, ale i psychoanalytický výcvik, patří M. Borecký, K. Černý, V. Fischelová, J. Kocourek, J. Kocourková, M. Mahler, V. Mikota, M. Šebek, Z. Šikl a B. Vacková. Výcvik v psychoanalytické psychoterapii probíhá od roku 1994 v České společnosti pro psychoanalytickou psychoterapii, která je členem Evropské federace psychoanalytické psychoterapie ve veřejném sektoru. Společnost nabízí tři typy výcviku, a to výcvik pro práci s dětmi, dospělými (individuální) nebo se skupinou. Tato společnost také vydává odborný časopis Revue psychoanalytická psychoterapie. Dále existuje Institut aplikované psychoanalýzy (založený v 90. letech J. Kocourkem), který se mj. zabývá také výcvikem skupinové psychoanalyticky orientované psychoterapie. V Psychoanalytickém nakladatelství, které vzniklo v roce 1991 a které vede J. Kocourek, jsou systematicky vydávány Freudovy sebrané spisy a další psychoterapeutická literatura, nejen psychoanalytická. 20

22 1.3. ROZHOVOR S JANOU KOCOURKOVOU Životopis Doc. PhDr. JANA KOCOURKOVÁ (*1948) Vystudovala psychologii na FF UJEP v Brně. V letech pracovala v Psychiatrické léčebně v Třebíči, poté na Dětské psychiatrické klinice FN Motol, kde působí dodnes. Od roku 1996 je docentkou psychologie na 2. LF UK v Praze, kde vyučuje lékařskou psychologii a psychoterapii. Pracuje také na subkatedře psychoterapie Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví. Byla předsedkyní České psychoanalytické společnosti. Kromě českých odborných společností je členkou Mezinárodní psychoanalytické asociace. Napsala se spolupracovníky monografii Mentální anorexie a mentální bulimie v dětství a dospívání (1997) a s J. Koutkem Sebevražedné chování (2003). Do učebnice Dětská a adolescentní psychiatrie přispěla kapitolou Psychoterapie dětí a adolescentů (2000). Rozhovor z ledna 2003 Jaká byla vaše cesta k psychoterapii? Moje cesta k psychoterapii začala v době mého studia psychologie na Filozofické fakultě v Brně. Vedla přes dr. Huga Širokého, který byl v 60. a 70. letech významným moravským psychologem. Hugo Široký byl psychoanalyticky orientovaný a to byl můj první kontakt s někým, kdo mě hluboce inspiroval. Napsal knihu, která se 21

23 jmenovala Možnosti a meze psychoanalýzy a oficiálně vyšla po mnoha letech, až po revoluci. My jsme si ji opisovali jako samizdat. Část naší generace se cítila psychoanalýzou oslovená a snažili jsme se číst literaturu, která byla dostupná. Moc jí nebylo. Brněnská katedra psychologie měla řadu významných osobností v klinické psychologii a psychoterapii, včetně Stanislava Kratochvíla. Od svých studentských let, která byla velice inspirující, mně bylo zřejmé, že se budu orientovat na psychoanalýzu a psychoterapii. Psychoterapie mi byla blízká, určitě díky osobnostem, od kterých jsem se mohla učit. V té době jste se dostala i k psychoanalýze? O psychoanalýze jsem přemýšlela už v době studia na fakultě. Osobní zkušenost a profesionální výcvik jsem získala později, až po ukončení fakulty. Psychoanalýzou jsem se začala zabývat v 70. letech. Do výcviku jsem vstoupila v době, když jsem začala žít v Praze. Měla jsem kontakt na pražskou společnost lidí, kteří se zabývali psychoterapií a psychoanalýzou, která tehdy byla pololegální. Psychoterapie v té době měla různé podoby, například významná byla skupinová terapie a v té se také organizoval výcvik psychologů a psychiatrů. Mě zajímala nejvíc samotná psychoanalýza, ale prošla jsem také výcvikem ve skupině, tzv. SURu, který založili Skála, Urban a Rubeš. Byl to způsob, jak na české scéně pěstovat dynamickou psychoterapii. Myslím, že psychoanalýza a skupinová psychoterapie představovaly v té době dva silné proudy myšlení v psychoterapii a mnohdy se také propojovaly. Skupinová psychoterapie hrála důležitou úlohu, protože se v ní vyškolila řada profesionálů, kteří pak psychoterapii dál uplatňovali. Pak se objevila rodinná terapie spojená se jménem Petra Boše, která se snažila zmapovat psychoterapeutický pokrok z pohledu systémových modelů. Všechny psychoterapeutické přístupy nebyly v té době úplně oficiální. Dlouho se tomu bránila klasická oficiální psychiatrie. Trvalo nějaký čas, než se psychoterapie integrovala do medicíny, psychiatrie a klinické psychologie. V současné době si to už neumíme představit, 22

24 protože psychoanalýza a psychoterapie je oficiální a legální a žije na české scéně a myslím, že docela dobře. Jakými pracovišti jste prošla? Po ukončení fakulty jsem několik let pracovala na psychiatrickém oddělení v Třebíči. To bylo moje první pracovní místo, na kterém jsem se zabývala dospělými pacienty i dětmi. Byla jsem tam tři roky, pak jsem se odstěhovala do Prahy. Někdy v roce 1976 jsem začala pracovat na psychiatrické klinice v Motole. Tam jsem zůstala celou dobu, pouze jsem maličko změnila pracovní zařazení. Dlouho jsem zde pracovala jako klinický psycholog. Po revoluci jsem přešla na pedagogické místo na 2. lékařské fakultě Karlovy univerzity, v době, kdy to bylo možné, kdy už se na pedagogická místa nedostávaly jen kádrové rezervy a kdy už víc rozhodovala samotná odbornost. Někdy kolem roku 1990 jsem začala pracovat na lékařské fakultě jako odborná asistentka a pak jsem se habilitovala pro obor lékařské psychologie. Zůstala jsem tu do současnosti a myslím, že tu zůstanu ještě dlouho. V roce 1997 jsem začala také pracovat v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví na subkatedře psychoterapie. Je to místo spojené s velkou zodpovědností, protože jsme začali tvořit pravidla vzdělávání v psychoterapii pro zdravotnictví. Školíme a zkoušíme psychoterapeuty ve specializaci v systematické psychoterapii. Probíhají akreditace psychoterapeutických vzdělávacích programů. To nebylo snadné, protože psychoterapeutická specializace dříve neexistovala. Zejména na začátku to bylo obtížné nejen odborně, ale i vztahově, protože jsme posuzovali a hodnotili spoustu lidí, kteří představují celý obor. Je to pro mne velká odpovědnost. Jaká byla Dětská psychiatrická klinika v Motole? Dětská psychiatrická klinika měla tu výhodu, že tu byl primářem Jan Špitz, který je významnou postavou v dětské psychiatrii a psychoterapii. Přednostou kliniky byl doc. Vladimír Hort, psychiatr, který dlouho 23

25 pracoval v psychoterapii. Když byl v době totality na místě přednosty Dětské psychiatrické kliniky v Motole, umožňoval a myslím, že i inspiroval k rozvíjení psychoterapeutických postupů v práci s dětmi a jejich rodinami. I v době totality se lidé na klinice nebáli psychoterapeuticky myslet, nebáli se používat psychoanalytické pojmy, které se na oficiální klinické scéně nepoužívaly. To už si dneska nikdo neumí představit. Když jsme něco přednášeli nebo psali, měli jsme pořád na paměti, že říct nebo prezentovat na oficiální půdě myšlenky, které byly opřeny o psychoanalytický způsob myšlení, nebylo úplně jednoduché. Já sama nemohu říci, že bych měla nějaké pracovní komplikace se svojí psychoanalytickou orientací, myslím, že díky tomu, že jsem byla na pracovišti, kde bylo prostředí spíše nápomocné k tomu, aby se něco smysluplného a dobrého v psychoterapii rozvíjelo. Po revoluci se psychoterapie víc prosadila ve výuce studentů medicíny a je oficiálně braná jako platná a prospěšná, rozvíjí se a diferencuje. Existuje řada psychoterapeutických směrů a škol, takže se někdo orientuje analyticky, dynamicky, někdo spíš směrem kognitivně-behaviorálním, jiní kolegové se orientují na rodinnou terapii. Rozvíjí se také arteterapie a muzikoterapie. Na klinice, kde se psychoterapeuticky pracuje s hospitalizovanými dětmi a jejich rodinami, je potřeba se snažit o integraci poznatků jednotlivých přístupů, metod a škol. Jaký je režim na oddělení? Režim oddělení má svůj terapeutický význam. Je modifikovaný tím, že děti mají dopoledne školu. Na klinice máme třídy. To je velká výhoda, protože pro děti, které chodí na základní školu, neznamená hospitalizace tak extrémní zásah do výuky, zejména proto, že se hospitalizace nepočítá na dny, ale na týdny, někdy i na měsíce. Doba hospitalizace vyžaduje, aby děti nepřerušily návyk chodit do školy, a také je důležité, aby děti neztratily i jiné obvyklé návyky. Na naší klinice děti ráno vstanou, obléknou se, vezmou si aktovku a jdou o patro výš do třídy. Chození do školy v průběhu hospitalizace je důležité, i když jsou to pochopitelně vícetřídky. Myslím si, že 24

26 škola při nemocnici je dobrá a že dokáže nahradit výpadek výuky docela dobře. Odpoledne mají děti různé aktivity, a už terapeutické či rekreační, což je obojí důležité. Klinika disponuje individuální a skupinovou psychoterapií pro větší i menší děti. Psychoterapie musí být modifikovaná vzhledem k věku, u menších dětí se neobejdeme bez herních technik. Děti mají také muzikoterapii a arteterapii. Potřebují i nějaký volný čas. Terapeutický proces v průběhu hospitalizace by měl pro každé dítě obsahovat integraci dostupných psychoterapeutických přístupů a metod. Záleží na jednotlivém dítěti, na kterou metodu nebo přístup je v jeho případě kladen větší nebo menší důraz. Například dítě, které prošlo traumatem sexuálního zneužití, potřebuje individuální psychoterapii, aby mohlo volně hovořit o traumatické zkušenosti, kterou zažilo. Nebývá vhodné probírat takové téma ve skupině dětí, které nic takového nezažily. U takového dítěte je podstatná terapie individuální. U dítěte, které má neurotické potíže, můžeme zjistit, že rodina je ve velkých konfliktech nebo v rozvodovém nebo v porozvodovém sporu. Zde pak může být větší důraz na rodinou terapii, protože může být rozhodující, jak bude dítě prožívat rodinnou situaci, až se vrátí z nemocnice domů. Důraz klademe na skladbu terapeutického programu podle poruchy a věku. Jak jste se dostala k poruchám příjmu potravy? Zajímaly mě adolescentní pacientky s poruchami příjmu potravy, které na Dětské psychiatrické klinice v Motole byly hospitalizovány vždycky, i když v nižším počtu než v současnosti. Počet pacientek s poruchami příjmu potravy se v průběhu let jistě zvýšil. Na klinice máme 50 lůžek a z toho tvoří dívky s poruchami příjmu potravy kolem 30 procent. Procento pacientek s poruchami příjmu potravy se od roku zvýšilo, tehdy bylo několik pacientek za rok, nyní jsou jich desítky. Nárůst je vysoký. Samozřejmě, že odborníci na statistiku nám řeknou, že čím více o této problematice publikujeme, stáváme se specializovaným pracovištěm, takže i z tohoto důvodu můžeme mít těchto pacientek víc. I když bylo těchto dívek na klinice dříve málo, připadalo mi, že je to tak zvláštní porucha, že 25

27 jí chci rozumět hlouběji. Co prožívají, jaké motivy je vedou k omezování příjmu potravy, jakou mají osobnost, v jakých rodinách žijí. Jakým způsobem se psychoanalyticky pracuje s dětmi? Dětská psychoanalýza používá specifickou techniku přiměřenou dětském věku, většinou s použitím herních technik. Pokud pracuji s dětmi, označila bych tento způsob práce spíš jako psychoanalytickou psychoterapii než jako psychoanalýzu. Je to individuální psychoterapie psychoanalyticky orientovaná, v níž jsou využity psychoanalytické poznatky. Ve světě se klasickou psychoanalýzou s dětmi pracuje. Jak probíhal výcvik v psychoanalýze za socialismu? Psychoanalytický výcvik se v té době realizoval zcela soukromě. Scházeli jsme se v bytech. Mělo to blízko k undergroundu. Myslíte si, že tím, že to bylo více osobní,tobylopřínosnější,neboprávě naopak? Nemyslím si, že by osobní vztahy v psychoanalýze byly prospěšnější pro psychoanalytický proces. Naše vztahy s pacienty v době totality byly ovlivněny tím, že byl svět rozdělený na my a oni. Byla mezi námi taková nepsaná dohoda někoho s někým, kdo má stejný názor, proti někomu, proti nějaké omezující moci. To si myslím, že nebyla š astná věc, protože analytiky a pacienty držela příliš pohromadě. Svobodný posttotalitní prostor přinesl určité oslabení této osobní, přátelské charakteristiky psychoterapeutické enklávy. Neplatí to jen pro psychoanalýzu, i když pro ni možná silněji. Na koho ráda vzpomínáte a kým jste byla ovlivněna? Ráda vzpomínám na Kučeru a Dosužkova, to byly velké osobnosti české psychoanalýzy. Pak na ty všechny, kteří jsou díkybohu naživu 26

28 a doufám, že ještě dlouho budou. Na řadu lidí, které jsem potkala, kteří jsou moji přátelé a kterých si vážím. Ale tihle dva pánové, ti ovlivnili celou generaci českých psychoanalytiků. Byla jste předsedkyní České psychoanalytické společnosti. Co tento post obnáší? To bylo v roce Obnáší to řadu povinností, jak směrem dovnitř psychoanalytické skupiny, tak nutnost reprezentovat odbornou společnost směrem ven, ale to je asi stejné v institucích tohoto druhu. Prezident společnosti se musí účastnit řady aktivit, které mají mezinárodní charakter. Tehdy to bylo docela těžké, protože jsme začínali budovat oficiální pozici společnosti a potřebovali jsme splnit nároky, které má na takové národní psychoanalytické společnosti Mezinárodní psychoanalytická asociace. Bylo to pro mne docela těžké, protože to znamenalo jezdit na různá setkání prezidentů národních psychoanalytických společností a reprezentovat českou skupinu. Pro moje nástupce to bylo ještě těžší, když se česká psychoanalytická společnost stala etablovanější v rámci mezinárodních organizací. Asi se neřadíte ke skalním zastáncům psychoanalýzy? Mluvila jste o integraci v psychoterapii To záleží na lidech. Jsou lidé, kteří mají dogmatické tendence a budou tvrdit, že jediná a nejlepší metoda je tahle, a nebo zase jiná. Myslím si, že většina psychologů a psychiatrů nemá takový dogmatický pohled. Úvaha o indikaci té nebo oné psychoterapeutické techniky musí vycházet z rozhodnutí, co pacientovi chybí, co je pro něho užitečné, což je podmínkou, aby terapie mohla být účinná. Psychoanalýza může tvořit teoretický základ přinejmenším pro hlubinné a dynamicky orientované terapie nebo pro terapie, které kladou důraz na psychoterapeutický vztah mezi terapeutem a pacientem. Myslím si, že v takovém případě je psychoanalytický základ potřebný. Psychoanalýza dneska představuje řadu odlišně koncipovaných teo- 27

29 retických modelů. Otázkou je, jestli by se dnes dalo říci, že existuje jen jedna psychoanalýza. Možná ani ne. Myslím si, že pro kolegy, kteří pracují hlubinným nebo dynamickým způsobem, jsou teoretické poznatky, které vyšly z psychoanalýzy, prospěšné, řekla bych skoro nezbytné. Ve většině psychoterapeutických vzdělávacích programů se psychoanalytická teorie vyučuje. Chtěla byste ještě něco dodat, něco, co považujete za důležité a nemluvily jsme o tom? Doufám, že budoucnost v oblasti psychoterapie bude otevřená pro takovou psycho-terapeutickou práci, která pomáhá k sebereflexi. Člověk se potřebuje zastavit a podívat se sám na sebe. 28

30 2 DYNAMICKÁ PSYCHOTERAPIE 2.1. VÝVOJ DYNAMICKÉ PSYCHOTERAPIE Dynamická psychoterapie odvozuje svůj původ od psychoanalýzy, od které přijala význam nevědomé psychické činnosti, zážitků z dětství a intrapsychických konfliktů. Oproti přijetí pudových sil jako hlavních určujících činitelů chování naopak poukazuje na úlohu sociálních prvků v růstu a zrání člověka. Dynamická psychoterapie chce pomoci pacientovi, aby rozuměl: vlastnímu podílu na opakujících se problémech a souvislostem mezi současným nepřizpůsobivým chováním, postojem či prožíváním a významnými dřívějšími zážitky. Směřuje k dosažení náhledu, k prožití emoční korektivní zkušenosti, přezkoušení nového chování na základě opravených postojů a k dosažení úspěšné sociální adaptace. 15 Dynamickou neboli interpersonální psychoterapií se mimo jiné zabývali K. Horneyová 16, H. S. Sulli- 15 Kratochvíl, Základy psychoterapie, 2000, str Karen Horneyová se narodila nedaleko Hamburku v roce Otec, který byl námořníkem, byl velice zbožný a přísný. Matka byla o 17 let mladší než otec. Byla to atraktivní a velice kultivovaná žena. Manželství rodičů bylo konfliktní a K. Horneyová neměla v rodině pocit lásky a bezpečí. Vystudovala medicínu a absolvovala psychoanalytický výcvik u Freudova blízkého spolupracovníka K. Abrahama. V roce 1932 emigrovala do USA a postupně se odtrhla od psychoanalytické společnosti a odmítala Freudovo jednostranné biologizující pojetí. Všimla si rozdílů v druzích neuróz mezi svými americkými a evropskými pacienty. To posílilo její přesvědčení, že společenské hodnoty a kultura dané země mají hlavní úlohu při utváření osobnosti člověka. Byla provdaná se za úspěšného obchodníka, se kterým měla tři děti. Po rozvodu měla asi desetiletý vztah s E. Frommem. Zemřela v roce 1952 (podle Kratochvíla, Základy psychoterapie, 2000, str. 42 a Drapely, Přehled teorií osobnosti, 2003, str ). 29

31 van 17 a F. Alexander 18. Jejich pojetí je odlišné, protože každý z nich vychází z jiné tradice. K. Horneyová připisuje rozhodující vliv ve vývoji osobnosti zážitkům z dětství, nikoliv však potlačovaným pudům, ale sociálním faktorům v prostředí dítěte. K základním lidským potřebám patří potřeba bezpečí a uspokojení. Neurotické chování pramení z poruch mezilidských vztahů. 19 Neurotické poruchy mají základní kořen v přísném nebo odmítavém chování rodičů k dítěti, které vyvolává u dítěte základní úzkost, pocit izolace a bezmoci. 20 Aby dítě překonalo tuto úzkost, využívá tří modelů interpersonálních vztahů: pohyb k lidem, pohyb od lidí a pohyb proti lidem. Neurotické potřeby, které se vyskytují v dospělosti, jsou pouze pokračováním strnulých maladaptivních sociálních postojů z dětství. 21 Protože toto neurotické chování je vlastně chováním naučeným, je možné ho poznat, pochopit a snažit se ho změnit. 17 Harry Stack Sullivan se narodil ve státě New York v rodině irských emigrantů v roce V dětství měl málo kamarádů a cítil se osamocen. V Chicagu vystudoval medicínu. Měl porozumění pro schizofreniky a schizoidní osoby a dovedl s nimi velmi citlivě pracovat. Později se stal úředním lékařem a konzultantem různých vládních úřadů. Hodně přednášel. Tyto přednášky byly později publikovány a tvoří významnou část jeho teoretického odkazu. Je zakladatelem washingtonské psychiatrické školy a časopisu Psychiatry. Jeho vliv na vývoj psychoterapie byl značný. Po 2. světové válce pracoval pro UNESCO a pro Světovou zdravotnickou organizaci. Zemřel v roce 1949 při pracovní cestě do Paříže (podle Kratochvíla, Základy psychoterapie, 2000, str. 44 a Drapely, Přehled teorií osobnosti, 2003, str. 6). 18 Franz Alexander se narodil v Ma arsku roku Psychiatrii vystudoval v Německu a později pracoval v berlínském psychoanalytickém ústavě. Po své emigraci do USA založil v roce 1932 Chicagský psychoanalytický ústav. V posledních letech života vedl výzkumný ústav v Los Angeles a byl profesorem na univerzitě v Jižní Kalifornii. Zemřel v roce 1963 (podle Kratochvíla, Základy psychoterapie, 2000, str. 6). 19 Hartl, Psychologický slovník, 2000, str Kratochvíl, Základy psychoterapie, 2000, str Drapela, Přehled teorií osobnosti, 2003, str

32 Pro H. Sullivana je osobnost pouze výsledek interpersonálních vztahů, které mají svůj kořen v dětství a trvají celý život. Kojení pokládá za první interpersonální zkušenost dítěte se společností. V interpersonálních podmínkách vznikají i poruchy chování, a proto jen v tomto kontextu může probíhat léčba. Úzkost má podle Sullivana důležitý význam v životě i ve vzniku poruch chování. Poruchy chování jsou reakce, které vznikly při úsilí o odstranění úzkosti. Jedním ze způsobů, jakým se organismus snaží zbavit úzkosti,je»selektivní nepozornost«, zážitky vyvolávající úzkost se vytěsňují z nevědomí. 22 Klient se během terapie učí prožívat uspokojení ve vztahu k lidem, zbavovat se úzkosti a dosahovat pocitu bezpečí. Sullivan předpokládá šest stádií vývoje osobnosti od narození až do pozdního dospívání (rané dětství, vlastní dětství, juvenilní období, preadolescence, raná adolescence, pozdní adolescence), ve kterých probíhá sociální, sexuální a kognitivní vývoj. F. Alexander rozpracoval svou teorii společně s T. Frenchem. Vychází také ze zážitků raného dětství, z přenosu a vývoje přenosové neurózy. Předpoklad traumatizujících infantilních zážitků platí jen v některých případech a analýza přenosu není v terapii nejdůležitější věcí. 23 Terapeut nemusí být projekčním plátnem pro přenos. Pacient na něho může reagovat také jen jako na terapeuta a hledat u něho emoční podporu. Pacientova pozornost se zaměřuje na současné reálné problémy a v minulosti se hledá jen tehdy, pokud je potřeba osvětlit motivy současných iracionálních reakcí a vzniku neurotického chování. Základním terapeutickým činitelem je korektivní emoční zkušenost. Terapeut reaguje jinak než pacientovi rodiče a jiné významné osoby v jeho životě. Pacient to emočně prožívá, začíná rozlišovat, opravuje svoje postoje. Důraz se oproti psychoanalýze přesouvá z aspektu kognitivního (získání náhledu) na korigující emoční zážitek a psychoterapie probíhá jako proces emoční převýchovy Kratochvíl, Základy psychoterapie, 2000, str Kratochvíl, Základy psychoterapie, 2000, str Kratochvíl, Základy psychoterapie, 2000, str

33 Hlavní význam v dynamické neboli interpersonální psychoterapii tedy mají aktuální interpersonální faktory a teprve na druhém místě se zkoumá skutečnost, jak aktuální chování a prožívání souvisí s minulými zážitky VÝVOJ DYNAMICKÉ PSYCHOTERAPIE U NÁS Dynamická psychoterapie je jedním ze směrů u nás nejvíce přijímaných, a už samostatně nebo jako základ pro pojetí eklektická a integrativní. Zřetel k současným interpersonálním problémům člověka, pomoc při náhledu na jeho vlastní podíl na jejich udržování i při náhledu na jejich kořeny v minulosti spolu se snahou o emoční korektivní zkušenost tvoří teoretické východisko mnoha terapeutických i výcvikových postupů ve formě individuální i skupinové. 25 Nejvíce se rozšířila ve formě skupinové. Ve skupině lze využít skutečnosti, že jedinec přenáší do vztahů k členům skupiny způsoby chování ze svého běžného života. To umožňuje pomocí pozitivních i kritických komentářů od ostatních získávat náhled na chování, které je sebepodrývající a přispívá k neurotizaci. Vzájemné zkoumání životních osudů pak pomáhá zjistit, v jakých vztazích a situacích v minulosti takové chování vzniklo a proč a jak je nevhodně přenášeno do vztahů nových. Tak se vytvoří předpoklady pro jeho vědomou účelnou změnu. Účinnost této formy terapie se zvyšuje, probíhají-li skupinová sezení v rámci několikatýdenního pobytu v systému terapeutické komunity, kdy dochází k interakcím mezi pacienty i během celodenního soužití na oddělení a kdy se do programu zařazují techniky, jako je psychodrama, psychogymnastika, projektivní kreslení aj., přispívající k hlubšímu vhledu i k potřebné korektivní zkušenosti. Průkopnickou práci s touto formou psychoterapie u nás zahájila pražská skupina psychiatrů, k níž patřili F. Knobloch 26, J. Knoblochová, 25 Kratochvíl, Základy psychoterapie, 2000, str Ferdinand Knobloch se narodil 1916 v Praze. Přežil věznění v koncentračním táboře, kde však zemřela jeho první manželka. Později se znovu oženil a manželka Jiřina je jeho celoživotní spolupracovnicí. Je vycvičen v psychoanalýze. V roce 1954 založil speciální terapeutickou 32

34 E. Wolf, Z. Dytrych, L. Šváb a další. Knobloch se spolupracovníky (zejména nadšenými rehabilitačními sestrami) vybudoval v roce 1954 rehabilitační odbočku pro neurózy v zámečku v Lobči, kde mohly být tyto principy prakticky uplatňovány. Po jeho emigraci v roce 1968 ji až do roku 1991, kdy byla po restituci zámečku zrušena, úspěšně řídili Z. Mrázek, H. Junová, O. Matoušek aj. Na stejném principu pracovala v letech pod vedením M. Hausnera komunita na psychiatrickém oddělení v Sadské, která pro urychlení sebepoznávacích procesů včleňovala také zážitky z intoxikace LSD. M. Bouchal vytvořil v roce 1966 převážně dynamicky pracující komunitu na Psychiatrické klinice v Brně, jejíž činnost nyní dále pokračuje pod vedením D. Valentové. V Kroměříži vzniklo na principu terapeutické komunity v roce 1971 pod vedením S. Kratochvíla psychoterapeutické oddělení pro léčbu neuróz (18b), kde se uskutečnila i řada výzkumů efektu a procesu takto probíhající psychoterapie. 27 Kromě terapeutických komunit v lůžkových zařízeních s celodenním programem, zpravidla šestitýdenním, se rozvíjela dynamická psychoterapie v zařízeních s pobytem pouze denním (denních sanatoriích). Jejich prototypem je Denní sanatorium pro neurózy na Horní Palatě, založené rovněž Knoblochem, které po jeho emigraci řídil mnoho let Z. Mrázek a po jeho smrti postupně M. Vimr, O. Matoušek a J. Šavlík. V současnosti je řídí H. Forman. Na psychiatrické klinice v Brně vedla od roku 1981 více než 20 let dynamicky orientované Denní sanatorium pro neurózy O. Kulísková, která v tomto přístupu systematicky školí i mediky. Systém dynamicky orientované terapeutické skupiny a terapeutické komunity se začal od let aplikovat i na výcvik komunitu pro neurotiky v Lobči u Mělníka, na kterou bylo napojeno na Denní psychiatrické sanatorium v Praze na Horní Palatě. Po roce 1968 zůstává Knobloch i s manželkou v Kanadě, kde vybudovali analogický psychoterapeutický systém jako v Praze. V roce 1979 mu vychází kniha Integrovaná psychoterapie, která byla u nás vydána až po roce Od roku 1991 začal v Česku pořádat výcvikové kurzy ve svém integrovaném pojetí a v roce 1993 založil k tomuto účelu v Kroměříži Mezinárodní středisko pro integrovanou psychoterapii a nový životní styl. V roce 1993 byl zvolen předsedou psychoterapeutické sekce Světové psychiatrické asociace (podle Kratochvíla, Základy psychoterapie, 2000, str ). 27 podle Kratochvíla, Skupinová psychoterapie v praxi, 2001 a Kroměřížské výzkumy skupinové psychoterapie v letech , Čes. a slov. Psychiat. 99, 2003, Suppl. 2, str

35 psychoterapeutů. Jednu výcvikovou skupinu zahájil Knobloch se spolupracovníky, ale po jeho emigraci se již jeho organizace výcviků dále nerozšiřovala. Druhou, se třemi uzavřenými skupinami v rámci výcvikové sebezkušenostní komunity, zahájili J. Skála, E. Urban 28 a J. Rubeš 29. Tato forma organizace výcviku trvala pět let s týdenními soustředěními celé komunity a samostatnými víkendovými soustředěními jednotlivých skupin. Celkově představovala více než pět set výcvikových hodin. Byla nazvána podle iniciál autorů jako systém SUR a postupně se rozrostla a stala se po celé období totalitního režimu základní formou systematického výcviku v psychoterapii. Skála, Urban i Rubeš si zakládali každý svoje vlastní komunity a v nich vyškolili také své pokračovatele, kteří dnes vedou další komunity. Patří k nim například J. Krombholz, J. Heller, P. Hellerová, M. Vyhnálek, K. Kalina, J. Kožnar, J. Vodňanská a další. Dynamická psychoterapie se jak v oblasti terapeutické, tak výcvikové u nás nevyvinula jako dogmatická škola či směr, ale obohacuje se prvky z jiných škol, mj. ze školy kognitivně-behaviorální, z níž využívá především techniky nácviku chybějících sociálních dovedností a nácviku relaxace. 28 Eduard Urban se narodil v roce Pracoval jako klinický psycholog v Psychiatrické léčebně v Dobřanech a později na Psychiatrické klinice v Praze, kde se věnoval i psychoterapii pacientů se závislostí na alkoholu a drogách. Později přešel na katedru psychologie FF UK v Praze. Věnoval se problematice skupinové psychoterapie. Zemřel v roce 2001 (podle Kratochvíla, Základy psychoterapie, 2000, str. 281). 29 Jaromír Rubeš se narodil roku Zabýval se psychoterapií neuróz a později závislostmi na alkoholu a drogách. Byl ředitelem Psychiatrické léčebny v Dobřanech, pak Lázní Jeseník a později vedl v Praze v Psychiatrické léčebně v Bohnicích specializované oddělení pro alkoholiky a toxikomany. Jeho orientace byla dynamická a významně přispěl k rozvoji psychodramatu u nás. Zemřel v roce 2000 (podle Kratochvíla, Základy psychoterapie, 2000, str. 280). 34

36 2.3. ROZHOVOR S JAROSLAVEM SKÁLOU Životopis Doc. MUDr. JAROSLAV SKÁLA, CSc. (*1916) Vystudoval medicínu a současně Institut tělesné výchovy a sportu na UK v Praze. Od roku 1946 pracoval na pražské Psychiatrické klinice Apolinář v Praze. Podílel se na vzniku a rozvoji české alkohologie. Je zakladatelem první záchytné stanice se zdravotním zaměřením na světě, a to v roce Spolu s J. Rubešem a E. Urbanem založil v roce 1967 psychoterapeutický výcvik SUR, kterým prošla většina českých psychoterapeutů. Podílel se na vzniku Pražské psychoterapeutické fakulty a soukromé Pražské vysoké školy psychosociálních studií, dále pak na vydávání Psychoterapeutických sešitů a sborníků Psychoterapie. Od roku 2001 je supervizorem a členem Evropské asociace pro supervizi. V roce 2002dostal státnívyznamenání Medaili za zásluhy. Rozhovor z října 2002 Vystudoval jste medicínu a Institut tělesné výchovy a sportu. Jak jste se dostal k psychoterapii? Já jsem s druhými lidmi založil něco, co bylo první ústavní léčbou závislostí, především na alkoholu. Postupem doby se stala psychoterapie hlavní metodou, včetně režimu. Psychoterapie a režim ukázaly, že to je to pravé, co naši pacienti potřebují, aby změnili způsob života a aby se lépe poznali. Režim a psychoterapie. Podrobili jsme je určité zátěži a oni pod tou zátěží, a nebylo jim zrovna příjemně, pocítili, že nepříjemné 35

37 stavy je možno překonat. Jak jednoduché, ale musíte mít odvahu klást na pacienta požadavky. V psychoterapii se to nedostatečně zdůrazňuje, ale u Apolináře to bylo samozřejmostí. A říkali jsme, že v režimu mají být požadavky například na vstávání, přesné hodiny, pohybové aktivity, skupiny. Tak mezi režimem a psychoterapií nebyla propast, naopak vytvářeli jsme mosty. To je podstata. To jste pracoval s lidmi se závislostí? Byl to alkohol.tenkrátjinédruhy závislostí ještě nebyly. Respektive jen sporadicky. Závislých na alkoholu byla spousta, stejně jako te. Dneska se u závislých na alkoholu počká, až mají cirhózu jater, rakovinu jater, a pak se udělá transplantace. (směje se) Dnes už nefunguje léčba závislých na alkoholu tak, jak to bylo v Apolináři? Ty režimové samozřejmě jsou, psychoterapie je, ale je velké zahledění do moderní medicíny, která hodně řeže a je přístrojová. Tak o to víc, jak se používají ty přístroje, medicínské zákroky, o to míň se kladou požadavky na pacienta samotného. V moderní medicíně se hledá na místo jednoho dopingu jiný, alkohol ne, hledá se něco, co by je dostalo na nohy jinak než s jejich námahou. Vy jste pracoval u Apolináře a pak jste k tomu připojil rehabilitační středisko pro ženy v Lojovicích. Jaké tam byly rozdíly v léčbě? Ony měly výhodu, že byly v krásném prostředí, v přírodním prostředí. A že tam měly hodně přirozené pracovní terapie. Kdežto u Apolináře nebyla pracovní terapie tak po ruce, je tam sice dvouhektarová zahrada, ale málo platné pacienti třeba řezali dřevo a tím se pak topilo Práce se tady sháněla hůře. Samozřejmě, že když v okolí léčebny v Lojovicích v letech 1972 až 2002 mohly dělat intenzivní pohybové aktivity, tak to bylo nesmírně cenné. Kdežto v Praze to bylo pořád vázáno na tu ze. V Lojovicích byla 36

TRITON. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

TRITON. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz TRITON Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz SOUČASNÉ SMĚRY V ČESKÉ PSYCHOTERAPII Rozhovory s významnými psychoterapeuty Michaela Andrlová SOUČASNÉ SMĚRY V ČESKÉ PSYCHOTERAPII Rozhovory

Více

Psychoanalýza. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalýza. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalýza MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 10 Název materiálu: Psychoanalýza Ročník:

Více

PROTIPŘENOS V PSYCHOANALÝZE. Martin Saic

PROTIPŘENOS V PSYCHOANALÝZE. Martin Saic TRITON PROTIPŘENOS V PSYCHOANALÝZE Martin Saic PROTIPŘENOS V PSYCHOANALÝZE MARTIN SAIC TRITON Martin Saic PROTIPŘENOS V PSYCHOANALÝZE Autor: Mgr. et Mgr. Martin Saic Interní doktorand na Katedře psychologie

Více

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické

Více

Přednáška 2. 10. 2015 Wundt W., Freud S., Freudová A.

Přednáška 2. 10. 2015 Wundt W., Freud S., Freudová A. Přednáška 2. 10. 2015 Wundt W., Freud S., Freudová A. Wundt-vznik vědecké psychologie Freud-zakladatel psychoanalýzy a psychodynamicky orientované psychologie Freudová-ego obranné mechanismy Wilhelm Wundt

Více

Poradenská psychologie a psychoterapie

Poradenská psychologie a psychoterapie Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. Tematické okruhy ke státní magisterské zkoušce Poradenská psychologie a psychoterapie NMgr. obor Psychologie 1 a Vymezení psychoterapie, její indikace,

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Ukázka knihy z internetového knihkupectví TRITON Psychologická setkávání Jan Poněšický Psychosomatika pro lékaře, psychoterapeuty i laiky Souvislosti mezi zvládáním životních problémů, tělesným zdravím a nemocí Jan Poněšický Psychosomatika pro

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE I. Radka Michelová

TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE I. Radka Michelová TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE I. Radka Michelová Psychodynamické perspektivy Psychoanalytické a psychoterapeutické směry, které čerpají z Freuda. Vliv na formování sp zejména na počátku 20. st., v současné době

Více

Významní teoretici v historii psychologie

Významní teoretici v historii psychologie Významní teoretici v historii psychologie Wundt-vznik vědecké psychologie Freud-zakladatel pychoanalýzy a psychodynamicky orientované psychologie Freudová-ego obranné mechanismy Watson Wilhelm Wundt 1879-vznik

Více

Co je a co není psychoterapie? PhDr. Jaroslava Dosedlová,, Ph.D. Psychologický ústav FF MU Brno

Co je a co není psychoterapie? PhDr. Jaroslava Dosedlová,, Ph.D. Psychologický ústav FF MU Brno Co je a co není psychoterapie? PhDr. Jaroslava Dosedlová,, Ph.D. Psychologický ústav FF MU Brno Psychoterapie je záměrnz rné a plánovit novité léčebné působení psychologickými prostředky s cílem c dosáhnout

Více

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení MUDr. Miroslav Sekot 1. Konference integrativní psychoterapie EMAUZY 8.6.2014 Psychiatrická klinika 1 LF VFN a

Více

zve své kandidáty výcviku, kolegy z oborů psychiatrie, psychologie a spřízněných pomáhajících profesí a studenty vysokých škol na cyklus přednášek

zve své kandidáty výcviku, kolegy z oborů psychiatrie, psychologie a spřízněných pomáhajících profesí a studenty vysokých škol na cyklus přednášek ČSPAP Česká společnost pro psychoanalytickou psychoterapii člen European Federation for Psychoanalytic Psychotherapy (EFPP) Břehová 3, 110 00 Praha 1 Josefov, IČO 49626990, www.cspap.cz zve své kandidáty

Více

Spektrum DOPORUČUJEME. obchod.portal.cz

Spektrum DOPORUČUJEME. obchod.portal.cz DOPORUČUJEME obchod.portal.cz 9 NOVINKA / E-KNIHA Stephen Joseph Autenticita Jak být sám sebou a proč na tom záleží PŘEKLAD MAGDALENA HERELOVÁ Autor nabízí svěží a inspirující pohled na psychologii autentického

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha

Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha Období do r. 1918 České země součástí Rakousko-Uherska (Rakouského

Více

Úvod do psychologie

Úvod do psychologie Úvod do psychologie 11.11.2009 Tereza Němcová Naumann, F. (2008). Umění diplomatického jednání. Praha: Portál. Tatiana Dumbrava Sacks, O. (2008). Muž, který si pletl manželku s kloboukem. Praha: Dybbuk.

Více

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Katedra psychologie. Diplomová práce obor Psychoterapeutická studia

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Katedra psychologie. Diplomová práce obor Psychoterapeutická studia Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Katedra psychologie Diplomová práce obor Psychoterapeutická studia VYUŽITÍ EXPRESIVNÍCH TERAPIÍ V PROCESU LÉČBY DROGOVÝCH ZÁVISLOSTÍ Vypracovala: Mgr. Klára

Více

SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE. Ladislav Timu ák

SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE. Ladislav Timu ák TRITON SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE Ladislav Timu ák SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE LADISLAV TIMU ÁK TRITON Ladislav Timu ák SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována,

Více

Psychologie 08. Otázka číslo: 1. To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím.

Psychologie 08. Otázka číslo: 1. To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím. Psychologie 08 Otázka číslo: 1 To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím sebevědomím nevědomím Otázka číslo: 2 Prožívání je absolutně vždy: subjektivní

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Obecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry.

Obecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry. Obecná a vývojová psychologie Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry. Co je vlastně psychologie? Jak lze jednoduše a srozumitelně definovat psychologii? R. Atkinsonová

Více

Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné. Mgr. Anna Vaněčková (psycholog)

Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné. Mgr. Anna Vaněčková (psycholog) Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné Mgr. Anna Vaněčková (psycholog) 12. 11. 2013 O čem to dnes bude? Co vlastně psycholog v léčebně dělá? Proč děláme vyšetření, v čem se to liší

Více

Dějiny psychologie. Psychoanalýza

Dějiny psychologie. Psychoanalýza Dějiny psychologie Psychoanalýza Psychoanalýza nejznámější směr často odmítána akademickými psychology, ale obecně populární velký přínos pro psychologii obecně, i když její data, metodologie i teorie

Více

Základy psychoanalytické teorie

Základy psychoanalytické teorie Česká společnosti pro psychoanalytickou psychoterapii Břehová 3, 110 00 Praha 1 Josefov zve své kandidáty ve výcviku i kolegy z oborů psychiatrie, psychologie, spřízněných pomáhajících profesí a studenty

Více

Kurz Psychoterapie pro lékaře v předatestační přípravě - V.

Kurz Psychoterapie pro lékaře v předatestační přípravě - V. Kurz Psychoterapie pro lékaře v předatestační přípravě - V. Pořadatelé: Psychiatrická společnost a její psychoterapeutická sekce Předseda: MUDr. Martin Anders Garanti: Prof. MUDr. Hana Papežová, CSc, Doc.

Více

Úvod do psychoterapie. Mgr. Jan Haase

Úvod do psychoterapie. Mgr. Jan Haase Úvod do psychoterapie Mgr. Jan Haase Kdo je psycholog a kdo psychiatr? Psycholog je absolvent filozofické fakulty na vysoké škole (Mgr., PhDr.) - má humanitní vzdělání ve zdravotnictví se zaměřuje zejména

Více

CO JE SUR? Kamil Kalina

CO JE SUR? Kamil Kalina CO JE SUR? Kamil Kalina Slovníkové heslo SUR: Systém výcviku v psychoterapii, založený Doc. MUDr.Jaroslavem Skálou, PhDr. Eduardem Urbanem a MUDr. Jaromírem Rubešem, vyvíjející se od r. 1967. Vývikový

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Transakční analýza. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Transakční analýza. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Transakční analýza MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 13 Název materiálu: Transakční

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Mgr. Michaela Zetíková

Mgr. Michaela Zetíková nar. dd.m. 1982 datum konání 5.10. - 6.10.2007 Úvodní Freudova pudová teorie Psychoanalýza PhDr.et PaedDr. Miroslav Petržela, doc. MUDr. Václav Mikota, CSc. pobočkou AKP ČR dne 13.9.2007 pod číslem BO-07-040.

Více

Vývojová teorie Sigmuda Freuda ( )

Vývojová teorie Sigmuda Freuda ( ) Vývojová teorie Sigmuda Freuda (1856-1939) Patří mezi originální koncepce duševního vývoje člověka. Freud považoval za podstatu psychického vývoje vývoj libida - životní energie, kterou spojoval s principem

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých.

1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých. 1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých. Seminář je zaměřen na zvládání komunikace v rodině, rozpoznání konfliktů a jejich efektivní řešení, jak mezi pěstouny a dětmi, tak i mezi dospělými osobami

Více

Předmět psychologie zdraví

Předmět psychologie zdraví Psychologie zdraví Předmět psychologie zdraví Psychologie zdraví 1. Historie 2. Předmět psychologie zdraví 3. Definice zdraví 4. Přehled teorií zdraví 5. Legislativa Historie Vývoj vědního oboru také ovlivnil

Více

Přednáška č. 9. Sigmund Freud, psychoanalytická teorie, psychosexuální teorie psychického vývoje Eriksonova teorie psychosociálního vývoje

Přednáška č. 9. Sigmund Freud, psychoanalytická teorie, psychosexuální teorie psychického vývoje Eriksonova teorie psychosociálního vývoje Přednáška č. 9 Sigmund Freud, psychoanalytická teorie, psychosexuální teorie psychického vývoje Eriksonova teorie psychosociálního vývoje Jedna z největších intelektuálů 20. století Narozen na Moravě Lékař,

Více

3. ročník a septima. viz Charakteristika předmětu a poznámky. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

3. ročník a septima. viz Charakteristika předmětu a poznámky. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Seminář psychologie Psychologie 3. ročník a septima 2 hodiny týdně viz Charakteristika předmětu a poznámky Pojem psychologie Objasní původ psychologie, její

Více

Dějiny psychologie Psychoanalýza

Dějiny psychologie Psychoanalýza Dějiny psychologie Psychoanalýza Psychoanalýza nejznámější směr často odmítána akademickými psychology, ale obecně populární velký přínos pro psychologii obecně, i když její data, metodologie i teorie

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Sociální práce v předválečném období představy a realita Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Nedostatek lůžek Velká Praha nejméně 2.000 lůžek navíc Celé Čechy nejméně 20.000 lůžek. Lékařský a ošetřovatelský

Více

Studium dopravní psychologie dle požadavků zákona 133/2011 Sb.

Studium dopravní psychologie dle požadavků zákona 133/2011 Sb. Studium dopravní psychologie dle požadavků zákona 133/2011 Sb. PhDr. Matúš Šucha, Ph.D. Katedra psychologie FF UP v Olomouci Požadavy pro udělení akreditace k provádění dopravně psychologického vyšetření

Více

VINA. Marta Kocvrlichová

VINA. Marta Kocvrlichová TRITON VINA Marta Kocvrlichová VINA MARTA KOCVRLICHOVÁ TRITON Marta Kocvrlichová VINA Autorka: Mgr. Marta Kocvrlichová Psychiatrická klinika, FN OLOMOUC Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována,

Více

TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE III. Radka Michelová

TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE III. Radka Michelová TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE III. Radka Michelová V rámci teorií sp považovány oba směry za humanistické. Soustředění na člověka jako autonomní osobnost, která má hodnotu za všech okolností. Zaměření na vnitřní

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava. Šablona 32 VY_32_INOVACE_299.PSY.23 Dějiny psychologie 1_prezentace

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava. Šablona 32 VY_32_INOVACE_299.PSY.23 Dějiny psychologie 1_prezentace Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava Šablona 32 VY_32_INOVACE_299.PSY.23 Dějiny psychologie 1_prezentace Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0744 Šablona: VY_32_INOVACE

Více

Přehled základních psychoterapeutických směrů a postupů MUDr. Michal Kryl

Přehled základních psychoterapeutických směrů a postupů MUDr. Michal Kryl Přehled základních psychoterapeutických směrů a postupů MUDr. Michal Kryl Psychiatrická léčebna Šternberk Od historie k současnosti Sigmund FREUD 1900 Carl R.ROGERS 1942 Josef WOLPE a Hans EYSENCK 1958

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

Humanistická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Humanistická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Humanistická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 12 Název materiálu: Humanistická

Více

Profesní CV. Osobní informace. Lorencová Radomila, Mgr. radka.lorencova@centrum.cz. Pracovní zkušenosti. Příjmení a jméno, titul

Profesní CV. Osobní informace. Lorencová Radomila, Mgr. radka.lorencova@centrum.cz. Pracovní zkušenosti. Příjmení a jméno, titul 1 Profesní CV Osobní informace Příjmení a jméno, titul Adresa Telefon osobní Telefon pracovní E- mail Národnost Datum narození Lorencová Radomila, Mgr. Bělčická 23, Praha 4, 141 00 606354309 606354309

Více

Psychoanalytická periodizace vývoje

Psychoanalytická periodizace vývoje Psychoanalytická periodizace vývoje Část k samostudiu Prostudujte si následující část týkající se psychoanalytické teorie vývoje Vyhledejte příslušnou kapitolu v základní literatuře V případě zájmu nebo

Více

Rehabilitace v psychiatrii. MUDr. Helena Reguli

Rehabilitace v psychiatrii. MUDr. Helena Reguli Rehabilitace v psychiatrii MUDr. Helena Reguli Pojem rehabilitace (ze středověké latiny, rehabilitatio = obnovení) snaha navrátit poškozeného člověka do předešlého tělesného stavu či sociální a právní

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PhDr. Lukáš Humpl Mgr. Marie Marková, PhD. Hana Vraspírová OBSAH PREZENTACE Systém psychosociální intervenční služby ve zdravotnictví = péče dovnitř První psychická

Více

EFEKTIVITA SEBEZKUŠENOSTNÍHO VÝCVIKU VE SKÁLOVĚ INSTITUTU

EFEKTIVITA SEBEZKUŠENOSTNÍHO VÝCVIKU VE SKÁLOVĚ INSTITUTU EFEKTIVITA SEBEZKUŠENOSTNÍHO VÝCVIKU VE SKÁLOVĚ INSTITUTU Jitka Švíglerová, Magdalena Frouzová, Kristina Najbrtová, Hana Krupníková, Michaela Štáfková, Markéta Fialová, Markéta Švejdová, Iva Červená SEBEZKUŠENOSTNÍ

Více

Klasici DOPORUČUJEME. obchod.portal.cz

Klasici DOPORUČUJEME. obchod.portal.cz DOPORUČUJEME 1 Alfred Adler Člověk, jaký je Základy individuální psychologie PŘEKLAD KAREL VALEŠKA DOSLOV ZBYNĚK VYBÍRAL Adlerovo stěžejní dílo Člověk, jaký je v češtině vychází po více než 80 letech.

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.)

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd navazuje na předmět ZSV a je určen zejména žákům, kteří se chtějí v budoucnu věnovat

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

zve své kandidáty výcviku, kolegy z oborů psychiatrie, psychologie a spřízněných pomáhajících profesí a studenty vysokých škol na cyklus přednášek

zve své kandidáty výcviku, kolegy z oborů psychiatrie, psychologie a spřízněných pomáhajících profesí a studenty vysokých škol na cyklus přednášek ČSPAP Česká společnost pro psychoanalytickou psychoterapii člen European Federation for Psychoanalytic Psychotherapy (EFPP) Břehová 3, 110 00 Praha 1 Josefov, IČO 49626990, www.cspap.cz zve své kandidáty

Více

Odborná a populárně naučná psychologická literatura, počítač, datavideoprojektor

Odborná a populárně naučná psychologická literatura, počítač, datavideoprojektor Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Seminář psychologie Psychologie 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně Odborná a populárně naučná psychologická literatura, počítač, datavideoprojektor Psychologie

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 12 VY 32 INOVACE

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 12 VY 32 INOVACE Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 12 VY 32 INOVACE 0114 0212 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Číslo a název šablony Vyšší odborná škola

Více

Tibor A. Brečka Psychologie katastrof

Tibor A. Brečka Psychologie katastrof Tibor A. Brečka Psychologie katastrof Poděkování patří šéfredaktorovi časopisu Rescue report Radku Kislingerovi, příslušníkům složek Integrovaného záchranného systému České republiky, všem, kteří se podíleli

Více

ARTHUR JANOV, Ph.D. PRVOTNÍ OTISKY. a jejich vliv na život člověka

ARTHUR JANOV, Ph.D. PRVOTNÍ OTISKY. a jejich vliv na život člověka PRVOTNÍ OTISKY 2012 ARTHUR JANOV, Ph.D. PRVOTNÍ OTISKY a jejich vliv na život člověka KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Prvotní otisky : a jejich vliv na život člověka / Arthur Janov ; [z anglického

Více

Nástavbový obor PSYCHOSOAMTIKA: návod k použití

Nástavbový obor PSYCHOSOAMTIKA: návod k použití Nástavbový obor PSYCHOSOAMTIKA: návod k použití Od května 2015 je možno žádat MZ o zařazení do nástavbového oboru PSYCHOSOMATIKA. Zájemci o zařazení do oboru Psychosomatika se mohou obracet na paní Stanislavu

Více

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence)

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12 Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Základní charakteristiky dospívání Biologické hledisko-první známky pohlavního zrání až dovršení pohlavní

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Kurz je doporučen odbornou radou SOFT (Society of Family Therapy) v rámci tzv. malých programů. Kurz je akreditován MPSV. Východiska kurzu : Základním východiskem rodinného poradenství/terapie je předpoklad,

Více

DUM č. 18 v sadě. 9. Zsv-1 Opakování k maturitě ze ZSV

DUM č. 18 v sadě. 9. Zsv-1 Opakování k maturitě ze ZSV projekt GML Brno Docens DUM č. 18 v sadě 9. Zsv-1 Opakování k maturitě ze ZSV Autor: Zdeňka Vašínová Datum: 20.05.2014 Ročník: maturitní ročníky Anotace DUMu: Studijní materiál má podobu pracovních listů

Více

DOTAZNÍK ŽIVOTNÍ HISTORIE

DOTAZNÍK ŽIVOTNÍ HISTORIE DOTAZNÍK ŽIVOTNÍ HISTORIE Vyplňte, prosím, pečlivě následující položky. Pro případná doplnění použijte zadní stranu dotazníku. Pokud se Vám některá položka nebude zdát zcela jasná, raději ji vynechejte

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

- společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování jedince

- společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování jedince Otázka: Psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Peťan = věda o duši - z řečtiny psyché duše, logos věda - společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování

Více

Psychoterapie a její dostupnost

Psychoterapie a její dostupnost Psychoterapie a její dostupnost prof. MUDr. Ján Praško, CSc. Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta University Palackého Fakultní nemocnice Olomouc Témata potřebnost versus reálná dostupnost psychoterapie

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

STOB. Program Stop obezitě. PhDr. Jana SEVEROVÁ,CSc. Ústav psychologie a psychosomatiky LF MU

STOB. Program Stop obezitě. PhDr. Jana SEVEROVÁ,CSc. Ústav psychologie a psychosomatiky LF MU STOB. Program Stop obezitě PhDr. Jana SEVEROVÁ,CSc. Ústav psychologie a psychosomatiky LF MU Etiologie obezity - ranné dětství Rodinné prostředí - hodnocení vztahu k jídlu u dětí z hlediska matek. Nejistota

Více

Otázka č. 3 Prosím uveďte, v jaké oblasti pracujete psychoterapeuticky

Otázka č. 3 Prosím uveďte, v jaké oblasti pracujete psychoterapeuticky VÝSLEDKY ANKETY PRO ČLENSKOU ZÁKLADNU ČPtS Celkový počet odevzdaných a vyplněných anket: 61 Otázka č. 1 Prosím uveďte příslušnost k pohlaví 46 mužů 15 žen Otázka č. 2 Prosím uveďte svůj věk do 49: 28 50-54:

Více

OPEN MANAGEMENT AKREDITOVANÝ PROGRAM PRO TOP MANAŽERY

OPEN MANAGEMENT AKREDITOVANÝ PROGRAM PRO TOP MANAŽERY OPEN MANAGEMENT AKREDITOVANÝ PROGRAM PRO TOP MANAŽERY PROGRAM OPEN MANAGEMENT je intenzivní kurz pro TOP manažery, senior manažery a HR specialisty, kteří si chtějí osvojit vědecké či praktické znalosti

Více

1. Vymezení normality a abnormality 13

1. Vymezení normality a abnormality 13 Úvod 11 1. Vymezení normality a abnormality 13 1.1 Druhy norem 15 Statistická norma 15 Sociokulturní norma 17 Funkční pojetí normality 19 Zdraví jako norma 20 M ediální norma 21 Ontogenetická norma 21

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 9 4 3 KOMUNIKACE PRO ZDRAVOTNÍ

Více

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství Ošetřovatelství pojetí moderního ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 ošetřovatelství Pojetí

Více

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného

Více

Terapeutická komunita Výroční zpráva 2012

Terapeutická komunita Výroční zpráva 2012 Zařízení sociální intervence Kladno Terapeutická komunita Výroční zpráva 2012 ÚVODNÍ ČÁST Na úvod si dovolujeme připomenout, kdo jsme a jaký je cíl naší činnosti. Základním cílem poskytované služby je

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie. Klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie. Klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie Klinický psycholog 1. Duševní poruchy v dětství a adolescenci. 2. Neurotické poruchy v dětství. 3. Poruchy spánku u

Více

Technika psychoanalytické psychoterapie

Technika psychoanalytické psychoterapie Česká společnosti pro psychoanalytickou psychoterapii Sekce individuální psyhoanalytické psychoterapie Břehová 3, 110 00 Praha 1 Josefov nabízí klinicky pracujícím kolegům z oborů psychiatrie, psychologie

Více

Mladá Boleslav, Václavkova 950 linka.duvery-mb@centrum.cz

Mladá Boleslav, Václavkova 950 linka.duvery-mb@centrum.cz LINKA DŮVĚRY ML. BOLESLAV S S 326 741 481 Mladá Boleslav, Václavkova 950 linka.duvery-mb@centrum.cz Naším hlavním úkolem je poskytování pomoci klientům, kteří se dostali do krizových stavů v souvislosti

Více

DĚTI A DOMÁCÍ NÁSILÍ NOVÉ PERSPEKTIVY

DĚTI A DOMÁCÍ NÁSILÍ NOVÉ PERSPEKTIVY CENTRUM LOCIKA VÁS SRDEČNĚ VÍTÁ NA KONFERENCI DĚTI A DOMÁCÍ NÁSILÍ NOVÉ PERSPEKTIVY AKCE SE KONÁ POD ZÁŠTITOU MINISTERSTVA PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ PROFILY VYSTUPUJÍCÍCH A ANOTACE PŘÍSPĚVKŮ PŘÍBĚH O LOCICE

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Faktory podmiňující vývoj a určující průběh Znaky jednotlivých etap vývoje Individuální rozdíly v duševním vývoji a jejich podmíněnost

Faktory podmiňující vývoj a určující průběh Znaky jednotlivých etap vývoje Individuální rozdíly v duševním vývoji a jejich podmíněnost Teorie vývoje Teorie vývoje vysvětlují: Faktory podmiňující vývoj a určující průběh Znaky jednotlivých etap vývoje Individuální rozdíly v duševním vývoji a jejich podmíněnost Více teorií, liší se zaměřením,

Více

Vědomí a jeho poruchy

Vědomí a jeho poruchy Vědomí a jeho poruchy (bakalářské a magisterské studium) Česková E., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno - definice - funkce vědomí - hodnocení stavu vědomí - změny vědomí - vědomé a nevědomé psychické

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

výcvik integrace v psychoterapii

výcvik integrace v psychoterapii výcvik integrace v psychoterapii OBSAH VÝCVIKU Základní charakteristika Výcvik integrace v psychoterapii je připravován a organizován Katedrou psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity

Více

Psychosomatika v gynekologii. Mgr.Kateřina Ratislavová ratislav@kos.zcu.cz

Psychosomatika v gynekologii. Mgr.Kateřina Ratislavová ratislav@kos.zcu.cz Psychosomatika v gynekologii Mgr.Kateřina Ratislavová ratislav@kos.zcu.cz Psychosomatická medicína Z řečtiny: psyché (duše) a soma (tělo) Hledá souvislosti mezi: Tělem, tělesnem Psychikou, duší, vědomými

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin. Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám

Více

Matúš Šucha: Profesní životopis. Profesní životopis. PhDr. Matúš Šucha, Ph. D. Ke dni: 18. ledna 2011. Matúš Šucha. Strana 1 (celkem 6)

Matúš Šucha: Profesní životopis. Profesní životopis. PhDr. Matúš Šucha, Ph. D. Ke dni: 18. ledna 2011. Matúš Šucha. Strana 1 (celkem 6) Profesní životopis PhDr. Matúš Šucha, Ph. D. Ke dni: 18. ledna 2011.. Matúš Šucha Strana 1 (celkem 6) Oblasti vědeckého zájmu 1. psychologie práce, organizace a řízení 2. dopravní psychologie 3. primární

Více

PŘEDMLUVA ÚVOD 13

PŘEDMLUVA ÚVOD 13 / 5 OBSAH PŘEDMLUVA 11 1. ÚVOD 13 1.1 Původ a krátká historie transakční analýzy 13 1.1.1 Berneho kritika a nové myšlenky 13 1.1.2 Vývoj transakční analýzy 14 1.1.3 Transakční analýza dnes 14 1.2 Pohled

Více

TRITON Praha / Kroměříž

TRITON Praha / Kroměříž TRITON Praha / Kroměříž Jan Poněšický Zásady prevence a psychoterapie neurotických a psychosomatických onemocnění Specifita nespecifických účinných faktorů v psychoterapii Jan Poněšický Zásady prevence

Více

Umění a psychoanalýza

Umění a psychoanalýza Umění a psychoanalýza Doporučená literatura Sigmund FREUD, Výklad snů. O snu, Praha: Psychoanalytické nakladatelství 1998. Sigmund FREUD, Přednášky k úvodu do psychoanalýzy, Praha: Psychoanalytické nakladatelství

Více