CHECK GLUKOMETR: ACCU-CHECK. Autolanceta (odběrové pero) Z kapilární krve. Digitální glukometry. Rychlé, snadné, bezbolestné.

Transkript

1 RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Monitorování krevního cukru Z kapilární krve Digitální glukometry Rychlé, snadné, bezbolestné Okamžitý výsledek GLUKOMETR: ACCU-CHECK CHECK Jednotka: mg/dl Odběr r krevního vzorku Autolanceta (odběrové pero) Místo odběru: Kapilární krev bříška prstu nebo ušního lalůčku Před odběrem: - odběrové místo umýt teplou vodou - důkladně osušit - promasírovat - místo vpichu sterilizovat 70% etanolem Čepička spoušť autolancety (kryt lancety-jehly) Nastavení hloubky vpichu pojistka

2 Odběrov rové pero: AUTOLANCETA Testovací proužky Nepoužitá LANCETA s ochranou čepičkou Testovací proužky LANCETA po odstranění ochranné čepičky umístění jehly v autolancetě Kryt lancety (jehly) pootočením se nastavuje hloubka vpichu LANCETA (odběrová jehla) Testovací proužky se vkládají do glukometru s optickým čidlem, které detekuje kvalitu krevního vzorku (koncentraci glukózy) Odběr r a aplikace krevního vzorku GLUKOMETR colab Lanceta Po vpichu autolancetou (doporučená hloubka vpichu 2-3) vytlačíme kapku krve, kterou se lehce dotkneme středu oranžového pole na indikačním papírku. Jednotky: mmol/l mg/dl Odběrové pero kometr do několika vteřin vyhodnotí hladinu glykémie

3 Glykémie: DYNAMIKA Srovnání dynamiky glykémie po jídle různého složení Glykémie: jednotky (Údaje k testovacím proužkům GLUCOLAB) koncentrace glukozy (mmol/l) 10,0 8,0 6,0 4,0 0:00 0:15 0:30 0:45 1:00 1:15 1:30 1:45 2:00 2:15 čas od příjmu potravy jednoduché sacharidy (a) jednoducjé sacharidy (b) kombinované jídlo (oběd) 2:30 2:45 3:00 3:15 3:30 Koncentrace glukózy (mg/dl) Ráno před snídaní 3,9 5, Před obědem, večeří 3,9 6, hod. po jídle < 8,9 < hod. po jídle < 6,7 < 120 Mezi 2. a 4. hod. ranní 3,9 70 První odběr na lačno, pak následuje příjem potravy Faktory ovlivňuj ující glykémii Fáze tráven vení sacharidů Příjem a složení potravy (primární zdroj glukózy v krvi) Ústa amyláza slin Tenké střevo amyláza produkována slinivkou břišní disacharázy produkované epitelem tenkého střeva Fyzická zátěž Činnost hormonů: ( ) inzulin glukagon adrenalin Přes epitel tenkého střeva pouze ve formě monosacharidu Rychlost trávení a vstřebávání sacharidů závisí na stavbě (složitosti) jejich molekuly. Štěpení resp. další metabolické přeměny v buňkách Metabolismus sacharidů je ovlivňován inzulinem a glukagonem (hormony slinivky břišní)

4 EXTRACELULÁRN RNÍ tráven vení sacharidů Vstřeb ebávání sacharidů MONO-, Disacharidy laktóza sacharóza maltóza sliny, slinivka břišní epitel tenkého střeva V potravě amyláza disacharázy ŠKROB maltóza POLYSACHARIDY glykogen zásobní, tělu vlastní (játra, svaly) štěpení v játrech je stimulováno hormonem glukagonem glukóza celulóza štěpí přežvýkavci za pomoci symbiotických bakterií chitin Chytinázy jen vzácně u některých hlodovcu a netopýrů Probíhá přes epitel v tenkém střevě Vstřebávají se pouze monosacharidy: především glukóza, ale i fruktóza, galaktóza (složitější sacharidy musí být nejprve štěpeny enzymaticky extracelulárně) Vstřebávání je spojeno s transportem monosacharidů přes buněčné membrány Existuje několik n způsob sobů, kterými je glukóza transportována na přes buněč ěčné membrány 1. Přenašečový PASIVNÍ transport glukózy (usnadněná difůze) T glukózový transportér (SGLT) Koncentrační gradient a K + udržovaný na membráně prostřednictvím Na+K+ pumpy je využíván, mimo jiné, dalšími přenašeči (sekundární aktivní transport) cose ransporter GLUT umožňuje vstup glukózy do buněk pasivně (nevyžaduje energii) Na+ Ve směru koncentračního spádu PASIVNÍ TRANSPORT Proti koncentračnímu spádu sekundární AKTIVNÍ TRANSPORT Typy glukózových transportérů GLUT 1 vyskytují se ve většině buněk těla ; V dospělosti nejčetnější výskyt v membránách erytrocytů a nervových b. Velmi citlivé ke koncentraci glukózy (adaptace k vysokým nárokům buněk CNS) ; výskyt v játrech, pankreatu a epitelech tenkého střeva a ledvin GLUT 3 výskyt v neuronech výskyt v buňkách inzulinem regulovaných tkání jako je kosterní svalovina a tuková tkáň GLUT 5 výskyt v epitelu tenkého střeva; ve skutečnosti transporter pro fruktózu (GLUT 6 - GLUT 12 : stále předmětem výzkumu) SYMPORT

5 Transport glukózy : přehledp PASIVNÍ transport : GLUT Většina tkání v těle: GLUT 1 do buňky Kosterní svalstvo Tuková tkáň do buňky (inzulin-závislé) : transport přes p epitely Na+ SGLT sekundární aktivní tr. Gal Lumen střeva (ledvin) Apikální membrána GLUT 5 Pasivní trans. Jaterní buňky do buňky (syntéza glykogenu) z buňky (glykogenolýza) Epitel tenkého střeva vnější membrána GLUT 5 fruktóza do buňky vnitřní membrána glukóza a fruktóza z buňky K + Gal K + SEKUNDÁRN RNÍ AKTIVNÍ transport : SGLT K + Bazální membrána Epitel tenkého střeva vnější membrána Na+-glu transporter aktivně dovnitř buňky Na/K pumpa Aktivní transport K + Extracelulární tekutina Pasivní tr. Pasivní tr. Tráven vení a vstřeb ebávaní sacharidů: : přehledp GLYKEMICKÝ INDEX SACHARIDY v POTRAVĚ EXTRACELULÁRNÍ TRÁVENÍ SACHARIDŮ Detekce glukózy (nad 5,5mmol/l) buňkami pankreatu INZULIN sekrece buňkami pankreatu Stimulace buněk k příjmu glukózy (prostřednictvím ch ů Vzrůstu hladiny krevní glukózy po příjmu sacharidové potravy (rychlost vstřebávání) vyjadřuje tzv. GLYKEMICKÝ INDEX GLYKEMICKÝ INDEX = vzrůst glykémie po požití testované potraviny x 100 vzrůst glykémie po požití čisté glukózy V KRVI INTRACELULÁRNÍ ŠTĚPENÍ SACHARIDŮ ½ - 2 h

6 Faktory ovlivňuj ující glykemický index Glykemický index potravin závisí na několika faktorech: Obsah sacharidů v potravině Náročnost štěpící fáze (dostupnost sacharidů pro tělo) Typ monosacharidových jednotek RYCHLEJŠÍ vstřebávání POMALEJŠÍ Monosacharidy x polysacharidy kóza x fruktóza, galaktóza Tekutá forma x pevná forma Glykemický index vybraných potravin NÍZKÝ GI < 30 většina druhů zeleniny, luštěniny, ořechy, citrusy a další kyselé ovoce (rybíz, ostružiny, višně aj.) Hořká čokoláda, kakaový prášek Střední GI většina druhů ovoce, luštěniny, müsli tyčinky, celozrnné tmavé pečivo, neloupaná rýže, těstoviny mléčné výrobky Vysoký GI >70 med, cukr, bonbóny, datle, fíky colové nápoje, džusy, bílé a sladké pečivo, oplatky vodové zmrzliny (typ calipo ) Hyperglykémie hypoglykémie buněk slinivky břišní V závislosti na GLYKEMICKÉM INDEXU se sacharidy vstřebávají do krve různou rychlostí Potraviny s rychle vstřebatelnými sacharidy Rychlý vzestup hladiny cukru v krvi (hyperglykémie) Chemicky řízený K kanál je otevřený K Ca 2+ Rychlé vyplavení inzulínu Pomalý metabolizmus; málo Následuje prudký pokles cukru v krvi (hypoglykémie) Náhlé výkyvy hladiny krevní glukózy zvyšuje zátěž organismu a riziko vzniku cukrovky a nemocí kardiovaskulárního systému NÍZKÁ GLYKÉMIE Vezikuly s inzulinem

7 buněk slinivky břišní buněk slinivky břišní Otevření napětím řízeného Ca2+ kanálu Otevření napětím řízeného Ca2+ kanálu Uzavření chemicky řízeného K kanálu K Akční potenciál Ca 2+ Uzavření chemicky řízeného K kanálu K Akční potenciál Ca 2+ Intenzivní Pomalý metabolizmus; dostatek málo Intenzivní Pomalý metabolizmus; dostatek málo SEKRECE INZULINU ZVÝŠENÁ NÍZKÁ GLYKÉMIE Vezikuly s inzulinem ZVÝŠENÁ NÍZKÁ GLYKÉMIE Vezikuly s inzulinem INTRACELULÁRNÍ štěpení sacharidů Receptor-Enzym má dvě části: Receptorová část leží vně membrány, enzymatická na vnitřní straně membrány. Vazbou ligandu na Vnější ovou část se aktivuje vnitřní, enzymatická (katalytická) část. Ta je tvořena thyrozin kinázou. Ligand (první posel) Výskyt na membránách svalových a tukových buněk kóza (C6) transportována přes membránu glykolýza 2x Pyruvát (3C) Pyruvát (3C) Acetyl CoA CO 2 Laktát (3C) Receptorová oblast ADP 2x Insulinový má thyrozin kinázovou aktivitu PROTEIN Oblast enzym P Thyrozin kináza Fosforyluje AMK tyrozin cílového proteinu (přenose fosfátové skupiny z ) elektron s vysokou energií vázaný na NADH FADH 2 (redukovaná f.) O 2 Krebsův cyklus H 2 O CO 2 NAD+ Elektronový FAD (oxid.f.) transportní řetězec ADP 36-38x

8 ZVÝŠENÍ GLYKÉMIE po jídle INZULIN ZVÝŠENÍ GLYKÉMIE po jídle INZULIN Stimulace inzulinového u vazbou inzulinu na ovou část 1a. Normální stav Přemístění váčku k membráně a zabudování glukózových přenašečů do membrány Signální dráha inzulinu k membránovému váčku s přenašeči 1b. Normální stav ZVÝŠENÍ GLYKÉMIE po jídle INZULIN Obnovení fyziologické glykémie Omezení sekrece inzulínu ODBOURÁNÍ GLUT4 Zabudování přenašečů do membrány; tím se otevře více dveří pro pasivní transport glukózy do buňky Po vyrovnání vnitrobuněčné koncentrace glukózy s koncentrací v krvi jsou nadbytečné z membrány opět odbourány 1c. Normální stav 1d. Normální stav

9 ZVÝŠENÍ GLYKÉMIE po jídle Zůstává ZVÝŠENÍ GLYKÉMIE NEDOSTATEK inzulinu NEDOSTATEK inzulinu Nedostatečná stimulace Inzulinového u Transport glukózy do buňky je více nebo méně omezen Nedostatečná stimulace Inzulinového u Nedostatečný signál Nedostatečný signál 2a: DIABETES I. typu IDDM (insulin dependent Diabetes mellitus) kózové přenašeče nejsou transportovány do membrány v důsledku NEDOSTATEČNÉHO SIGNÁLU 2b: DIABETES I. typu IDDM (insulin dependent Diabetes mellitus) ZVÝŠENÍ GLYKÉMIE po jídle Zůstává ZVÝŠENÍ GLYKÉMIE NADBYTEK inzulinu NADBYTEK inzulinu Receptor nedostatečně reaguje na podnět Transport glukózy do buňky je více nebo méně omezen Receptor nedostatečně reaguje na podnět Nedostatečný signál Nedostatečný signál 3a. DIABETES II. typu IIDM (insulin independent Diabetes mellitus) kózové přenašeče nejsou transportovány do membrány v důsledku NEDOSTATEČNÉHO SIGNÁLU 3b. DIABETES II. typu IIDM (insulin independent Diabetes mellitus)