STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA RUSKÁ 2200/91 PRAHA 10

Transkript

1 OPERAČNÍ PROGRAM PRAHA ADAPTABILITA PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA RUSKÁ 2200/91 PRAHA 10 SBORNÍK SEMINÁŘE S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ na téma SOUČASNOST VE ZDRAVOTNÍ A SOCIÁONÍ PÉČI (posluchárna SZÚ Šrobárova 48 Praha 10) v rámci projektu OPPA Adaptabilita Tvorba a pilotní ověření systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ve zdravotně - sociální oblasti (reg. č. CZ.2.17/1.1.00/32504) PRAHA 1

2 Předseda organizačního výboru a odborný koordinátor: PhDr. Ivanka Kohoutová, Ph.D, ředitelka SZŠ Ruská- kohoutova@szs-ruska.cz Čestní hosté: prof. Ing. Libuše Radková, Ph.D., VŠ zdravotníctva a soc. práce sv. Alţbety Bratislava, SR Dr. Stephan Voelkert, ředitel Střední zdravotnické školy Bonn, SRN PhDr. Petr Krčmář, Filosofická fakulta Univerzity Pardubice Ústav jazyků Členové organizačního výboru: Mgr. Alena Dufková dufkova@szs-ruska.cz Mgr. Zuzana Pohlová pohlova@szs-ruska.cz Mgr. Eva Vaňurová vanurova@szs-ruska.cz, mobil: Střední zdravotnická škola Ruská 91 Praha 10 ISBN Praha/ Prague, Česka republika / Czech Republic, EU Kolektiv autorů / Different Authors, Vydal/Issued by: SZŠ Ruská 91 Praha 10, Česka republika / Czech Republic, EU Vydani/Edition: 1. vydani / 1st Edition, 2011 Publikace nebyla jazykově a graficky upravena. Za správnost obsahu zodpovídají autoři příspěvků. 2

3 PROGRAM SEMINÁŘE S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ na téma Současnost ve zdravotní a sociální péči prezence účastníků Dopolední program: PhDr. Ivanka Kohoutová, Ph.D., ředitelka SZŠ - zahájení konference Mgr. Zuzana Pohlová, SZŠ. Vzdělávání v ošetřovatelství u nás a v SRN Dr. Stephan Voelkert, ředitel Střední zdravotnické školy Bonn (Karl Borromäusschule für Gesundheitsberufe ggmbh) Vzdělávací proces, soulad teorie s praxí prof. Ing. Libuše Radková, Ph.D., VŠ zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alţbety Bratislava, Zdravotné a sociálne projekty VŠ v slumoch Nairobi PhDr. Petr Vojtěšek, Vyšší odborná škola sociálně právní v Praze, Transformace ústavní péče PhDr. Petr Krčmář, Filosofická fakulta Univerzity Pardubice Ústav jazyků Výuka anglického jazyka pro zdravotnické pracovníky prostřednictvím elearningu Bc. MUDr, Rostislav Čevela, MUDr. Libuše Čeledová, Ph.D., Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Sociální reforma z pohledu posudkového lékaře Mgr. Jindra Blatnická, Mgr. Jana Novotná, 1. LF UK- Příspěvek ke vzdělávání nelékařů přestávka na kávu Mgr. Alena Dufková, SZŠ, Potřeby nemocných Mgr. at Mgr. Ivana Duková, Dominik Sipos, SZŠ Míra informovanosti klientů s DM v oblasti chronických komplikací Mgr. Renata Kroupová, SZŠ, Problémy v ošetřovatelské péči u tělesně postiţených vozíčkářů Mgr. Stanislava Kůtová, FNKV Praha 10, Rozdíly v ošetřovatelské péči v paliativním a hospicovém ošetřovatelství Mgr. Patrik Burda, Mgr. Simona Bernardyová, SZŠ, Specifika multikultury při výuce na SZŠ polední přestávka 3

4 Odpolední program: Markéta Dušková, SZŠ, Postoj laické veřejnosti k léčbě analgetiky v běţném ţivote, - interpretace výzkumného šetření Mgr. Pavla Hřebíková, SZŠ, Alternativní metody při bolestech hlavy Mgr. Radka Líbalová, SZŠ, Komunikace ve zdravotnictví Mgr. Jana Mašková, SZŠ, Vulgární slova v komunikaci Mgr. Taťána Janíková, SZŠ, Mgr. Taťána Janošová, SZŠ, Alena Vernerová, SZŠ, Zkušenosti s výukou první pomoci v kurzech organizovaných na naší škole Michal Šimčík, SZŠ, Lenka Pardubská, SZŠ, Předvýzkum o stavu výţivy ţáků SZŠ diskuze závěr, shrnutí, vydání certifikátů 4

5 OBSAH SBORNÍKU PhDr. Ivanka Kohoutová, Ph.D., Doc. PaedDr. Ilona Mauritzová, Ph.D, Zdravotní a sociální péče státu Izrael 6 Mgr. Zuzana Pohlová Vzdělávání v ošetřovatelství u nás a v SRN 12 Dr. Stephan Voelkert Pflegeausbildung in Deutschland von der Theorie in die Praxis 14 prof. Ing. Libuše Radková, Ph.D Zdravotné a sociálne projekty VŠ v slumoch Nairobi 16 PhDr. Petr Krčmář Výuka anglického jazyka pro zdravotnické pracovníky prostřednictvím elearningu 19 Bc. MUDr, Rostislav Čevela, MUDr. Libuše Čeledová, Ph.D Sociální reforma z pohledu posudkového lékaře 24 Mgr. Jindra Blatnická, Mgr. Jana Novotná Příspěvek ke vzdělávání nelékařů 29 Mgr. Alena Dufková Potřeby nemocných 31 Mgr. Stanislava Kůtová Rozdíly v ošetřovatelské péči v paliativním a hospicovém ošetřovatelství 32 Mgr. Patrik Burda, Mgr. Simona Bernardyová Specifika multikultury při výuce na SZŠ 33 Markéta Dušková Postoj laické veřejnosti k léčbě analgetiky v běžném živote 37 Mgr. Pavla Hřebíková Alternativní metody při bolestech hlavy 44 Mgr. Radka Líbalová Komunikace ve zdravotnictví 46 Mgr. Jana Mašková Vulgární slova v komunikaci 50 Mgr. Taťána Janíková, SZŠ, Mgr. Taťána Janošová, SZŠ, Alena Vernerová Zkušenosti s výukou první pomoci v kurzech organizovaných na naší škole 56 Michal Šimčík, SZŠ, Lenka Pardubská Předvýzkum o stavu výživy žáků SZŠ 60 5

6 ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE STÁTU IZRAEL Autor: PhDr. Ivanka Kohoutová, Ph.D., Doc. PaedDr. Ilona Mauritzová, Ph.D, SZŠ Ruská 91 Praha 10 Abstrakt: Příspěvek zahrnuje vedle základních informací o Izraeli především současný sýstém zdravotní péče a sociálních sluţeb. Poskytuje informace o Zdravotnické misi 2011 a zároveň informuje o poskytování zdravotní péče pro české občany a občany EU. Základní informace o zemi Oficiální název Státu Izrael: Medinat Jisrael (hebrejsky), Daulat Isrá íl (arabsky), State of Israel (anglicky). Rozloha je km 2 v hranicích do r. 1967, km 2 včetně Golanských výšin a východního Jeruzaléma, z toho vodní plochy 474 km 2 (Galilejské jezero 164 km 2, Mrtvé moře 310 km 2 ). Izrael také ovládá Golandské výšiny a Západní břeh. Z geografického hlediska jsou na jihu pouštní podmínky, na severu zasněţené vrcholky. Izrael se nachází na východním pobřeţí Středozemního moře v jihozápadní Asii. Sousedí s Libanonem, Sýrií, Jordánskem, Egyptem, Palestinou. Patří sem Pásmo Gazy a na jihu se nachází Rudé moře. Na jihu Izraele je Negevská poušť, na severu Judská poušť, při hranici s Jordánskem přechází v Mrtvé moře. Vnitrozemí centrálního Izraele dominují Judské hory. Jsou zde i úrodné izraelské pobřeţní planiny. Na severu se nachází pohoří Karmel, které dále přechází v úrodné Jizre'elské údolí a dále v hornatou oblast Galiley. Galilejské jezero je ohraničeno na východ Golanskými výšinami. Nejvyšší vrchol Izraele je hora Meron m n. m. Stát Izrael sestává z šesti oblastí, mezi které patří: Severní oblast (Nazaret), Oblast Haify, Hlavní město Jeruzalém, Oblast Tel Avivu, Střední oblast (Ramla) a Jiţní oblast (Beerševa). Počet obyvatel je 7,627 mil., hustota obyvatelstva 344/km 2. podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 54,5 % obyvatel nad 15 let. Průměrná délka ţivota: muţi 78,7 roků, ţeny 82,5 roků, gramotnost: 95,4 % (muţi 97,3 %, ţeny 93,6 %). Z hlediska národnostního sloţení převaţují Ţidé 79,2 %, Arabové 19,9 %, ostatní jsou v počtu 0,9 %. Deklarace nezávislosti ze dne zaručuje náboţenskou svobodu a rovnoprávnost občanů bez ohledu na vyznání, současně je Izrael vyhlášen za ţidovský stát. Ţidovské svátky jsou i svátky státními. Většina obyvatel (77,2 %) se hlásí k judaismu různých směrů a různého stupně dodrţování náboţenských pravidel. Druhou největší skupinou jsou 6

7 muslimové (15,4 %), převáţně sunnité. Významné jsou menšiny křesťanů různých denominací (2,1 % populace; 81,2 % z nich je arabské národnosti) a drúzů (1,6 %) soustředěných v několika komunitách na severu Izraele. Úředním jazykem je hebrejština, pro arabskou menšinu arabština, mezi další běţně uţívané jazyky patří angličtina a ruština. V r byl Jeruzalém byl vyhlášen "nedělitelným hlavním městem Izraele" (748 tis. obyvatel, z toho 64 % Ţidů, 36 % Arabů). Národní Izraelskou měnou je nový izraelský šekel, dělí se na 100 agorot Pouţívá se i USD. Hebrejský kalendář Z hlediska gregoriánského kalendáře jsou svátky pohyblivé a platí to i pro Den nezávislosti. Pracovní týden v Izraeli začíná nedělí a končí v pátek. Nastává Šabat. Mezi důleţité svátky patří: Roš hašana - Nový rok - jednodenní svátek (září-říjen), Jom kipur - Den smíření - jednodenní svátek, ustává veškerý ţivot v zemi, nevysílá TV ani rozhlas, prakticky ustává motorizovaná doprava na silnicích (září-říjen), Sukot - Svátky stánků - trvají týden, nepracuje se první a poslední den (říjen), Simchat Tora - Radost z Tóry (říjen), Chanuka - Svátky zasvěcení (chrámu) - osmidenní svátky, nepracuje se první a poslední den (prosinec-leden), Purim - Svátek "metání losu" - jednodenní (únor-březen), Pesach - Svátek překročení - sedmidenní svátek, nepracuje se první a poslední den (březen-květen); Jom haacmaut - Den nezávislosti (duben/květen), Lag ha-omer - Svátek učenců - jednodenní, volno ve školách (květen), Šavuot - Svátek týdnů (květen-červen). Zdravotní péče pro české občany a občany EU Pro české občany i občany EU v Izraeli je drahá. Při náhlém onemocnění vychází jeden den pobytu v nemocnici při náhlém onemocnění asi 1.000,- USD. Z těchto důvodů se doporučuje zvláštní připojištění zahrnující léčebné náklady. Péče se musí hradit v hotovosti nebo dle typu cestovního pojištěn. Pobyt v Izraeli však ze zdravotního hlediska nepředstavuje zvýšené riziko. 7

8 Není třeba další povinné očkování. Je nezbytné chránit se před sluncem, pít dostatečné mnoţství tekutin a dbát na důkladné omytí ovoce a zeleniny. Strava je košer. Systém zdravotní péče v Izraeli Izrael má poměrně vysoký standard při poskytování zdravotní péče obyvatelstvu. Při poskytování zdravotní péče jsou k dispozici špičkové přístroje a moderní nemocniční zařízení. Velký zřetel je věnován výzkumu v univerzitních centrech. Vynikající kvalita dána rovněţ poměrem lékařů a specialistů na jednoho obyvatele, coţ se odráţí v nízké úmrtnosti novorozenců (4,7 na porodů) a dlouhé střední délce ţivota (82,5 let u ţen a 78,8 u muţů). Zákonem je zajištěna zdravotní péče pro všechny, od narození aţ po stáří. Státní výdaje na zdravotnictví jsou ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi poměrně vysoké. Fakulty ošetřovatelství a fyzioterapie v zemi zajišťují vzdělávání zdravotnických pracovníků na nejvyšší úrovni. Velký důraz kladen na zahraniční spolupráci. Zákon o státním zdravotním pojištění zajišťuje všem obyvatelům Izraele komplexní zdravotnickou péči včetně hospitalizace. Pojistné vybírá Národní pojišťovací institut a prostředky převádí čtyřem zdravotním pojišťovnám, které zajišťují zdravotnické sluţby. Za všechny zdravotnické sluţby odpovídá Ministerstvo zdravotnictví, které připravuje zákony a dohlíţí na jejich zavádění, kontroluje zdravotnické standardy v celé zemi a uděluje licence zdravotnickým pracovníkům. Ministerstvo je orgánem ochrany veřejného zdraví. Záchranná sluţba je zajišťována Červenou Davidovou hvězdou, coţ je alternativa Červeného kříţe nebo Červeného půlměsíce. Poskytuje veřejné ambulantní sluţby. Zajišťuje první pomoc po celé zemi, dojezd je cca 8 minut. Spravuje také krevní banky. Ve zdravotnictví jsou vyuţívány programy zaměřené na prevenci. 8

9 Izrael přijal program pro novelizaci legislativy za prosazování čištění pláţí a pobřeţí, stejně jako participaci v Akčního plánu pro Středomoří, kam patří prvky na ochranu ţivotního prostředí. Za specializovanou péčí dojíţdějí do Izraele v rámci Péče bez hranic pacienti z celého světa. Některé programy jsou realizovány ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací. Izraelské záchranné zdravotnické týmy se podílejí na záchranných akcích v oblastech zasaţených katastrofami. Zejména v této oblasti dosahují vynikajících výsledků. Zdravotníci i obyvatelstvo jsou pravidelně cvičení na záchranné akce. Veškerá zdravotnická zařízení sdílí prostřednictvím propojené počítačové sítě data o zdravotním stavu jednotlivých klientů. Sociální sluţby v Izraeli Na poskytování sociálních sluţeb je v Izraeli kladen velký důraz. Legislativa výrazným způsobem zlepšuje kvalitu stáří u obyvatelstva. Po celé zemi fungují rozsáhlé programy sociální péče a komunitních sluţeb. Velká část sluţeb je k dispozici jednotlivcům i rodinám. Značně rozvinutá je zejména péče o seniory a pomoc neúplným rodinám. Důraz je kladen na programy pro děti a mládeţ a sluţby adopčních agentur. Existují i nápravné sluţby, které zahrnují kurátorství pro dospělé i mladistvé, rekvalifikační programy pro osoby s neukončeným vzděláním a sluţby zajišťující ubytování a dohled pro mladé lidi v tísni. Lidé s fyzickým postiţením vyuţívají sluţby, které mohou usnadňovat návrat do společnosti. Pro mentálně postiţené osoby jsou k dispozici různé rezidenční a komunitní programy. Celostátně je kladen velký důraz na poskytování zdravotnických a sociálních sluţeb, zaměřených na seniory. 13 % seniorů v Izraeli je invalidních, a proto jsou odkázáni na rodinu a komunitní zdroje. Komunitní sluţby pro seniory zahrnují pomoc pro rodiny starající se o seniora, kluby pro starší občany, roznášku jídel, chráněné bydlení, denní stacionáře, lékařské vybavení a dopravu. 9

10 Na univerzitách lze studovat obor sociální práce v bakalářských i dalších navazujících programech, které spojují teoretické studium s praxí. Po celé zemi jsou dostupné zvláštní kurzy pro pečovatele o děti, pomocné zaměstnance sociálních sluţeb i praktická školení pro sociální pracovníky. Kvalitu poskytování sociální péče zajišťuje všem obyvatelům Izraele Národní pojišťovací agentura. Potřební občané mohou pobírat podporu z široké řady příspěvků a dávek. Jedná se zejména o: příspěvky pro rodiny a jednotlivce, jejichţ příjem se pohybuje pod hranicí minima, přídavky na děti, podporu v nezaměstnanosti, invalidní důchod, pozůstalostní dávky, starobní důchod, podporu v mateřství, dlouhodobou péči o seniory závislé na kaţdodenní pomoci. Třetina izraelského obyvatelstva se angaţuje v dobrovolnických organizacích. Věnují se různým činnostem pro potřeby obyvatelstva. Některé skupiny poskytují přímo komunitní sluţby, od školek po programy pro seniory. Existují i programy nabízející dobrovolníkům ze zahraničí moţnosti zejména krátkodobého působení v Izraeli. Vysokoškolští studenti běţně doučují děti a mládeţ ze znevýhodněného prostředí. Výrazně se na dobrovolnictví podílí i armáda. Vojenská sluţba je povinná i pro ţeny. Zdravotnická mise 2011 Během Zdravotnické Misse 2011 jsem se zúčastnila následujících profesionálních jednání a návštěv dále uvedených zdravotnických a sociálních zařízení: Presentation of the Health System of Israel ( (Prof. Alex Leventhal MD, MPH, MPA, Director of International Relations Dept., Ministry of Health) Visit to Magen David Adom Headquarters in Tel Aviv (Emergency Medical Service) Presentation by Yonatan Yagodovsky, Director of International Relations Dept. Visit to Maccabi Health Insurance Company in Ramat HaSharon Visit to Assuta Hospital - Israel's largest and leading private hospital ( Visit to Rambam Medical Center ( Visit to INTEL Israel and presentation of IMD Soft (Clinical Information Systems) Visit to ARGO Medical Technologies Ltd. ( Visit to Hadassah Ein Karem Hospital ( Visit to Yad Sarah ( 10

11 Visit to Sheba Medical Center in Tel Hashomer ( Presentation of Sheba M.C. by Michal Raviv Reisman, Dept. of International Cooperation Visit to Beit Rivka Geriatric Clinic ( Ness Health Capabilities Maccabi Healthcare Services Macabi Video Intel - Company and Product Overview Intel Corporate overview 1 Intel Corporate overview 2 Pouţité zdroje cz/zdravotnictví-a-sociální-péče osobní fotografie 11

12 Autor: Mgr. Zuzana Pohlová SZŠ Ruská 91 Praha 10 VZDĚLÁVÁNÍ V OŠETŘOVATELSTVÍ U NÁS A V SRN Abstrakt: Vzdělávání všeobecných sester v České republice probíhá na vyšších a vysokých školách, postgraduální zahrnuje navazující a specializační studia. Vzdělávání se řídí zákonem č. 96/2004 Sb., vyhláškou č. 424/2002 novelizovanou vyhláškou č. 55/2011 Sb. V NSR se setra vzdělává jiţ na zdravotnických školách v různých specializačních obrech, na vysoké škole v bakalářském programu. Srovnáním České republiky a Německa existují určité rozdíly. Vzdělávání všeobecných sester v České republice má letitou tradici, v podstatě od roku 1916, kdy vznikla v Praze zdravotnická škola, se vzdělávají ve zdravotnických školách. Vlivem politických změn, kterými naše republika procházela, docházelo k určitým změnám i ve vzdělávání. Nejprve sestry získávaly kvalifikaci aţ v pomaturitním studium, v době totality maturitní zkouškou na středních zdravotnických školách. V současné době pregraduální příprava sester je situována na vyšší zdravotnické školy nebo vysoké školy bakalářským stupněm vzdělání, postgraduální zahrnuje navazující a specializační studia (viz následující tabulky). Vzdělávání vychází ze zákona č. 96/2004 Sb., celoţivotní dle vyhlášky č.424/2004 Sb. novelizovanou č. 55/2011 Sb. Vzdělávání sester v ČR Základní škola Střední škola Vysoká škola- Vysoká škola Specializační Celoţivotní bakalářský magisterský stupeň studium vzdělávání stupeň Základní škola Střední škola Vyšší Specializační Celoţivotní zdravotnická studium vzdělávání škola Vzdělávání sester v SRN také zahrnuje studium na vyšších nebo vysokých školách, kde uchazeči získávají kvalifikaci. Na zdravotnických školách získávají kvalifikaci jiţ v různých oborech např. všeobecná sestra, dětská sestra, sálová sestra apod. Existuje zde i určitá prostupnost studijních programů, kde po ukončení zdravotnické školy můţe student nastoupit do vyššího ročníku vysoké školy v bakalářském studiu. Vzdělávání sester v Německu je velmi prestiţní, počet zájemců bývá aţ desetinásobkem k počtu přijatých. Podmínkou pro přijetí je 12

13 absolvování desetileté školní docházky, plnoletost a především prokazatelný zájem o problematiku. Většina uchazečů ještě před vlastním studiem pracují ve zdravotnických zařízeních. Z hlediska rozdílnosti českého a německého vzdělávání sester jsou jiţ samotné podmínky pro přijetí, v rámci studia pak bloková výuka, platy studentů v průběhu klinické praxe, maturitní zkouška, zaměření studia na umělecké vyţití pro vlastní vývoj osobnosti. Nepřehlédnutelná je oborová motivace německých studentů, kterou prokazují prací ve zdravotnických zařízeních i na úrovni dobrovolné. 13

14 PFLEGEAUSBILDUNG IN DEUTSCHLAND VON DER THEORIE IN DIE PRAXIS Autor: Stephan Voelkert (Dipl.-Päd.) Karl Borromäus Schule für Gesundheitsberufe Bonn, Deutschland Abstrakt: Autor popisuje současné trendy vzdělávání ve zdravotnické škole v Bonnu a především se zabývá vyučovacím procesem, pouţívanými vyučovacími metodami a jejich spojením s praxí. Karl Borromäus Schule für Gesundheitsberufe Ausbildungen: Gesundheits- und Krankenpflege (ca. 200 Schüler) Gesundheits- und Kinderkrankenpflege (ca. 35 Schüler) Gesundheits- und Krankenpflegeassistenz (ca. 40 Schüler) Operationstechnische Assistenz (ca. 80 Schüler) Weiterbildung Praxisanleiter 200 Stunden berufspädagogische Zusatzqualifikation zur Übernahme der Anleitung in der praktischen Ausbildung Kooperationskrankenhäuser Pflege - 7 Kooperationskrankenhäuser OTA - 23 Gliederung: Theorie - Praxis - Transfer Theorie I - Themenspektrum: Pflege, Medizin, Soziologie, Psychologie, Pharmakologie, Recht. Etc. Theorie II Seminarsystem: Problemorientiertes Lernen (POL), Lernsituationen, Vorlesungen, Gruppen- und Einzelarbeit, Referate, Hausarbeiten, Rollenspiele, Übungen etc. Orientierung an Berufssituationen (Fallarbeit) Praxis I - Praktische Ausbildung Einsatzbereiche: Stationäre und ambulante Versorgung, Innere Medizin, Chirurgie, Geriatrie, Neurologie/ Psychiatrie, Gynäkologie, Etc. Praxis II - Auszubildende sind im Verhältnis, 9,5 : 1 im Stellenplan, Arbeitsleistung und Lernen, learning by doing, Einführung in alle beruflichen Tätigkeiten. Transfer I Praxisanleitung: Mindestens 10% der praktischen Ausbildungszeit (250h), Konkrete Aufgabenstellung, Gemeinsame Durchführung (Auszubildende/Praxisanleiter) Z.B.: Wundversorgung, Legen einer Magensonde, Körperpflege 14

15 Transfer II Praxisbegleitung: Regelmäßige Besuche der Lehrkräfte in der Praxis, Austausch zwischen Praxisanleitern, Auszubildenden und Schule zu: Ausbildungsverlauf, Ausbildungssituation, Lernfortschritt Transfer III Praxisaufgaben: Katalog von ca. 80 Aufgaben (20 über 3 Jahre als Minimum), Pflicht- und Wahlaufgaben, Auswahl nach Einsatzort und Interesse Transfer IV - Bestimmung der Aufgabe: Planung und Umsetzung in der Praxis, Schriftliche Ausarbeitung incl. Reflexion für Schule, Benotung Beispielsweise: Aufnahme eines Patienten Ernährungsberatung bei Diabetes mellitus Entlassungsmanagement Lagerung nach Bobath Versorgung einer Patientengruppe Pflege von Blasenverweilkathetern Transfer V - Weitere Transfermodelle: Lerninseln im Krankenhaus, Auszubildende übernehmen eine Station, Simulationszimmer/-stationen in der Schule, OSCE (Objective Structured Clinical Examination) (eigentlich ein Prüfungsverfahren) Transfer VI - Besondere Bedeutung der praktischen Ausbildung, Konstruktivistisches Bildungsverständnis Den größten Teil dessen, was wir wissen, haben wir alle außerhalb der Schule gelernt. (Ivan Illich, 1973) 15

16 ZDRAVOTNÉ A SOCIÁLNÉ PROJEKTY VŠ ZDRAVOTNICTVA A SOCIÁLNEJ PRÁCE SV. ALŢBETY V BRATISLAVE V SLUMOCH V NAIROBI Autor: Prof. PhDr. Libuša Radková, Ph.D. VŠ zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave Abstrakt Příspěvek se zabývá humanitárními aktivitami a způsobem poskytování pomoci Vysoké školy zdravotníctva a sociálněj práce sv. Albety v Bratislavě všem potřebným v Africe. Humanitární činnost školy zahrnuje v současné době 44 zdravotních a sociálních projektů, které jsou určeny různým zemím Afriky. Naše aktivity v Afrike začali niekedy v roku 1995, keď vtedajší dekan Fakulty zdravotníctva a sociálnej práce Trnavskej univerzity prof. Krčméry si začal uvedomovať, ţe síce ako krajina vymanená z komunistického totalitného reţimu máme veľa problémov, ale na svete sú krajiny a ľudia, ktorých chudoba a zdravotné problémy sú oveľa hlbšie a váţnejšie ako naše. Rozhodol sa teda navštíviť misijný projekt pre deti ulice sestry Mary Killien v Nairobi, na ktorý robili kaţdoročnú vianočnú zbierku naše deti koledníci na Slovensku. Výsledkom tohto stretnutia bola prvá zdravotná pomoc v Mukuru centrum na okraji slumu, kde prof. Krčméry vybudoval so svojimi spolupracovníkmi postupne dve kliniky jednu pre dospelých a druhú pre deti chudobných ţijúcich v slumoch. Postupne táto naša zdravotná a sociálna pomoc prerástla rámec tolerancie štátnej vysokej školy a prof. Krčméry ju preniesol pod novozaloţenú súkromnú Vysokú školu zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alţbety v Bratislave. Naša činnosť v súčasnosti zahrňuje 44 zdravotných a sociálnych projektov v rôznych krajinách Afriky, Ázie a Latinskej Ameriky, ako sú napr. Keňa, Burundi, Rwanda, Uganda, Juţný Sudán, Lesoto, Libanon, Kambodţa, Vietnam, Haiti. Naše prvé aktivity však boli priamo v Nairobi, hlavnom meste Kene. Keďţe Keňa je v afrických podmienkach relatívne pokojná krajina, často do nej prúdia utečenci obete lokálnych kmeňových a politických konfliktov z okolitých menej stabilných krajín. Títo, ku ktorým môţeme pripočítať aj prisťahovalcov za prácou z vidieckych oblastí, potom končia svoju púť v hlavnom meste v nádeji na lepší a bezpečnejší ţivot. Tak sa stalo, ţe z 5 miliónov obyvateľov Nairobi asi 4 milióny tvoria títo utečenci a presídlenci, ktorých však tu nečaká nijaký ľahký osud. Ilegálne zaberajú územia, na ktorých si stavajú svoje úbohé chatrče a tak vytvárajú slumy. Slumy sú obrovské územia obývané tými najchudobnejšími, v ktorých najmenší má asi obyvateľov a najväčší viac neţ milión, bez vody, bez elektriny, bez záchodov, bez infraštruktúry. Takýto ţivot obrovského 16

17 počtu chudobných natlačených v chatrčiach 3x4 metre len s ohniskom uprostred, bez moţnosti obţivy, v podmienkach rovníkovej Afriky vo výške 1700 m nad morom prináša so sebou mnoţstvo zdravotných a sociálnych problémov a ohrození. Najčastejšou váţnou chorobou rozvojových krajín, na ktorú aj na svete umiera najviac ľudí, je tuberkulóza. Na druhom mieste je to malária, aj keď priamo v Nairobi pre vysokú nadmorskú výšku nie je tento problém taký akútny. Zatiaľ na treťom mieste, ale exponenciálne narastajúcou chorobou je AIDS. Obyvatelia slumov najčastejšie trpia chorobami dýchacích ciest. V tejto nadmorskej výške, kde existujú len 2 ročné obdobia obdobie sucha a obdobie daţďov sú teplotné rozdiely medzi dňom a nocou veľké a pre ľudí, ktorí majú sotva nejakú prikrývku, to znamená časté prechladnutia, nedoliečené bronchitídy a aj zápaly pľúc, niekedy prechádzajúce do chronických ochorení a alergických, aj astmy. V Nairobi nie je pre chudobných zdravotné a sociálne poistenie a lekárska starostlivosť je pre nich kvôli cene nedostupná. Ďalšou častou komplikáciou sú ochorenia tráviaceho traktu. V podmienkach, kde neexistujú záchody a kanalizácia, voda a to nie nezávadná, sa nosí pre dennú potrebu zďaleka, prichádzajú rôzne infekcie, hnačky, ktoré sú fatálne najmä pre malé deti. Pokiaľ matka nemôţe svoje dieťa z príčiny podvýţivy alebo AIDS kojiť, je to vo väčšine prípadov pre dieťa rozsudok smrti. Neexistuje mliečna umelá výţiva, deti sú kŕmené kukuričnou kašou zarábanou s vodou. Ďalším častým prípadom sú rôzne infekcie z poranení. Popáleniny z otvoreného ohňa, okolo ktorého sa hrajú v stiesnených podmienkach deti, poranenia koţe infikované v podmienkach slumu, niekedy aj kruté liečebné praktiky šamanov môţu byť pri neliečení osudné. Častou komplikáciou u malých detí je zápal stredného ucha. Niekedy konštatujeme, ţe naši pacienti sú viac hladní a podvyţivení, neţ chorí. Preto sa snaţíme poskytovať aj sociálnu pomoc, potraviny, sušené mlieko matkám, ktoré nemôţu kojiť pre AIDS a pod. V rámci antimalnutričného programu dodávame výţivu asi 200 malým kojencom. Ďalším sociálno zdravotným programom je testovacie centrum na HIV V rámci neho sa môţu dať ľudia zadarmo testovať. Zvlášť venujeme pozornosť tehotným ţenám, ktorých deti hneď po narodení môţeme ochrániť pred infekciou podaním liekov. Pozitívnym pacientom potom poskytujeme lieky a psychologickú pomoc, aby dokázali čo najdlhšie normálne fungovať a ich deti trocha vyrásť, aby sa po smrti rodičov najstarší mohol postarať o svojich súrodencov. Za skutočne rozvojový program povaţujeme štúdium v bakalárskom stupni, ktoré sme sprístupnili chudobným presídlencom, ktorí majú ukončenú strednú školu, ale nemôţu si 17

18 dovoliť študovať na drahých miestnych univerzitách. Je to štúdium sociálnej práce v kombinácii s verejným zdravotníctvom pre podmienky slumov. Dnes sa uţ môţeme pochváliť viac neţ 60 bakalármi, viacerými magistrami a dokonca 4 PhD. absolventmi, z ktorých mnohí pracujú na našich projektoch. Pre deti ulice, ktoré sú zvlášť boľavým fenoménom, sme vybudovali viacero sirotincov, v ktorých ţijú a sú im poskytnuté potraviny, prístrešie, príprava do škola a umoţňuje sa im školská dochádzka tak, ţe sú ekonomicky podporované. Pre malých bezdomovcov odsúdených na ţivot zločincov v miestnych gangoch, aby preţili, je to záchrana a nádej na lepšiu budúcnosť. V súčasnosti máme vo svete asi 200 ľudí, ktorí sa striedajú, lekárov, sociálnych pracovníkov, dobrovoľníkov, logistov a podobne. Sú to ľudia motivovaní kresťanskou láskou k blíţnemu, ale i neveriaci, odhodlaní slúţiť humanistickým ideálom. Nikdy lekár, sociálny pracovník či dobrovoľník nepociťuje takú silnú a okamţitú odozvu a zadosťučinenie za svoju prácu, ako pri práci pre najchudobnejších z chudobných. Našimi rukami prejde ročne na našich projektoch asi pacientov a klientov, z ktorých by určite bez našej pomoci zomrelo. Prečo robíme túto ťaţkú a často nebezpečnú prácu v rozvojových krajinách, keď máme toľko problémov aj u nás? Máme a pomáhame ich tieţ riešiť, ale to nás neoprávňuje zatvárať oči pred nevysloviteľným utrpením tretieho sveta, ľudí, ktorí majú rovnaké túţby a potreby, len sa narodili s inou štartovacou čiarou, ale s rovnakou ľudskou dôstojnosťou ako my sami. 18

19 VÝUKA ANGLICKÉHO JAZYKA PRO ZDRAVOTNICKÉ PRACOVNÍKY PROSTŘEDNICTVÍM ELEARNINGU Autor: Mgr. Petr Krčmář Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice Abstrakt Problematika jazykových dovedností je dnes pro zdravotnické pracovníky aktuálním tématem. Souvisí nejen s nárůstem počtu cizinců v Čechách, ale i s reflexí vývoje role zdravotnických pracovníků ve světě, především sester, které zastávají stále významnější a aktivnější pozici ve vztahu k pacientovi.výuka anglického jazyka pro zdravotnické pracovníky se potýká s mnoha problémy, mimo jiné i s omezenou hodinovou dotací, která souvisí s velkým počtem hodin ostatních teoretických i praktických předmětů, které studenti musí absolvovat. Další výzvou je rozdílná vstupní jazyková úroveň jednotlivých studentů a s tím spojená potřeba výuky nejen angličtiny odborné ale i všeobecného jazyka. Tento příspěvek pojednává o způsobu, kterým se na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice snaţí tým zaměstnanců Jazykového centra ve sloţení Mgr. Petr Krčmář a Mgr. Linda Pospíšilová podpořit výuku anglického jazyka pomocí elearningu. Základní technické údaje elearningový kurz pro výuku anglického jazyka pro zdravotnické pracovníky byl vytvořen na platformě Moodle. V současné době je na trhu velké mnoţství elearningových systémů, důvody ke zvolení Moodle jsou především jeho cena (Moodle je zdarma) a relativní uţivatelská přívětivost, která umoţňuje i pedagogům s pouhými základy ovládání počítače tvorbu vlastních kurzů. K tvorbě interaktivních cvičení je vyuţíván autorský nástroj HotPotatoes. Interaktivní cvičení je sice moţno vytvořit i v samotném Moodlu, ale program HotPotatoes nabízí více typů cvičení (např. kříţovku) a takéumoţňujevíce funkcionalit. Jak Moodle, tak i HotPotatoes jsou na internetu ke staţení zdarma. Zapojení elearningového kurzu do výuky elearningový kurz běţí na univerzitním serveru a je zpřístupněn studentům po celou dobu výuky konkrétních předmětů anglického jazyka pro jednotlivé obory. Kurz odpovídá po tematické, lexikální i gramatické stránce stávající učebnici Tony Grice: Nursing 1, kterou doplňuje a zároveň procvičuje relevantní slovní zásobu i gramatiku. V denním studiu je vyuţíván tzv. blended learning, tedy kombinace elearningu a klasické výuky. Autoři kurzu spouštějí jednotlivé moduly či kapitoly vţdy v týdenním předstihu před zahájením samotné lekce, coţ umoţňuje studentům obeznámit se s problematikou dříve, neţ bude probírána kontaktní výukou.studenti se pak mohou k modulu v elearningovém kurzu vrátit buď hned 19

20 po hodině s učitelem, nebo jej vyuţít aţ na konci semestru jako nástroj k opakování a přípravy ke zkoušce. Dalším přínosem elearningového kurzu je fakt, ţe umoţňuje kaţdému studentovi pracovat vlastním tempem. V neposlední řadě kurz můţe pomoci eliminovat inhibující faktory jako stud nebo strach pouţívat jazyk před ostatními spoluţáky, neboť zde jej během práce kontroluje jen počítač. Interaktivní cvičení HotPotatoes Jak jiţ bylo zmíněno, pro tvorbu interaktivních cvičení byl vyuţíván autorský nástroj HotPotatoes. Ačkoliv popisované HotPotatoes aktivity v případě našeho kurzu zastřešuje prostředí LMS Moodle, cvičení vytvořená tímto programem by mohla být pouţita i samostatně a pouţívána ať uţ zveřejněním na internetu nebo dokonce zkopírováním do studentova počítače vyuţitelná i bez nutnosti připojení k síti. Cvičení v našem kurzu procvičují jak slovní zásobu, tak gramatiku, a především poskytují studentům zpětnou vazbu. Poskytovaná vazba se neomezuje na prosté sdělení ohledně správnosti či nesprávnosti odpovědi. Můţe navíc objasnit důvody, proč je konkrétní odpověď nesprávná, případně můţe student získávat postupnou nápovědu. Zpětná vazba hrála velkou úlohu v motivaci studentů během práce v kurzu. Ačkoliv pro splnění poţadavků předmětu stačilo kurz pouze absolvovat a nebyla stanovena ţádná hranice či poţadovaný bodový limit, studenti v mnoha případech cítili potřebu se ke cvičením, kde získali slabší skóre, často i několikanásobně vracet, dokud se výrazně nezlepšili. V následujících odstavcích zhodnotíme přínos a případná negativa jednotlivých typů cvičení. JCloze, neboli doplňování do mezer, je typ cvičení vhodný především pro cvičení, kde odpovědi jsou jednoznačné, případně je mnoţina moţných odpovědí velmi malá například gramatická cvičení. V realitě je totiţ často velmi obtíţné postihnout všechny správné odpovědi a hrozí demotivující situace, kdy studentova správná odpověď nebyla autorem cvičení předjímána, a tak jí systém nemůţe akceptovat. JCross, tedy kříţovka, slouţí především ke konsolidaci slovní zásoby. Její velkou předností je důraz na správný pravopis zadávaných slov a také volnočasový charakter studenti ji ve zpětné vazbě hodnotili jako nejpopulárnější typ cvičení. Kříţovka můţe být pouţita i na procvičování výslovnosti. Místo definice slova si student přehraje zvukový soubor s nahranou výslovností slova, které pak musí zapsat. Podstatou další aktivity, JMatch, je spojování objektů do dvojic. Pro potřeby jazykové výuky se můţe aplikovat např. spojení slova a jeho definice či obrázku s jeho zobrazením, nebo uspořádání objektů do správného pořadí. HotPotatoes v aktivitě JMatch vyuţívají techniky drag-and-drop, neboli uţivatel klikne na objekt levým tlačítkem myši a posouvá ho po 20

21 obrazovce;takovéto zapojení motoriky facilituje proces učení. Tento typ cvičení byl ve zpětné vazbě studenty hodnocený nejlépe, často zmiňovaný byl fakt, ţe studenti nemusí nic vypisovat a mohou řešit komplexnější problémy, aniţ by museli rozumět textu příliš detailně. Typ aktivity JQuizpracuje s odpověďmi typu ano-ne, vývěrem z více moţností, případně s krátkými odpověďmi. Kvíz byl studenty ve zpětné vazbě hodnocen jako druhý nejpopulárnější typ aktivity, především kdyţ byl pouţitý jako opakování celé lekce. Důvody uváděné studenty byly podobné důvodům zmíněných u typu JMatch. Software Voki Protoţe většina materiálů v kurzu je zaloţená na textech (i kdyţ kurz obsahuje i videa a zvukové nahrávky), rozhodli se autoři z důvodu oţivení implementovat aplikaci Voki. Toto je další z řady bezplatných programů dostupných na internetu, které mohou být pouţity ve výuce. Aplikace Voki umoţní vytvořit personalizovaný avatar, který předčítá text zadaný autorem. Studenti pak mají moţnost text nejen vidět, ale i slyšet, coţ pomáhá nácviku poslechu a v druhém plánu můţe pasivně přispívat k lepší výslovnosti. Glosář zdravotnických pojmů Ačkoliv jsou zmíněné aktivity interaktivní a poskytují okamţitou vazbu, jejich charakter je spíše drilový. Pro větší zapojení studentů a vyuţití jejich potenciálu vyuţili autoři kurzu společný glosář zdravotnických termínů. Pro tvorbu glosáře nebyl potřeba speciální software, neboť je přímou součástí systému Moodle. Studenti sami vybírali pro glosář slova, ať uţ obtíţnější slova z učebnice nebo zajímavé zdravotní termíny, a pak samostatně vytvářeli slovníková hesla s výslovností a definicí. Svá hesla pak následně vzájemně komentovali a hodnotili. Autoři byli překvapeni kreativitou studentů,kteří často vytvářeli nové neotřelé definice, přestoţe se samozřejmě mnozí studenti spokojili s pouhým kopírováním slovníkových hesel z jiných zdrojů. Velkou motivační hodnotu má funkce okna s náhodně vybraným slovníkovým heslem, kde studenti mohli vidět vybranou svojí práci. Přes nesporný přínos projektu glosáře se vyskytly také problémy. Jedním z nich byl fakt, ţe na počátku kurzu nebyla věnována dostatečná pozornost formátu slovníkového hesla, takţe výsledný glosář není příliš konzistentní. Jiným problémem bylo, ţe s originalitou hesla byla bohuţel často spojena jazyková nedokonalost, coţ zvyšovalo potřebu kontroly a opravování hesel ze strany tutorů. Fenomén Velkého bratra Systém Moodle opravňuje správce kurzu k virtuálně neomezené moţnosti monitorování aktivity studentů. Učitel ví v kaţdém okamţiku, jak který student pracuje, jak velkou část kurzu uţ prošel, jakých dosáhl výsledků, případně, ţe u studenta došlo k útlumu činnosti. 21

22 Systém Moodlu umoţňuje přímou komunikaci se studentem, tutor můţe oslovit studenta, který má problémy, pomoci, případně ho povzbudit k aktivitě. Motivační impulzy byly vyuţívány především pro studenty dálkového studia. Závěr elearningový kurz pro výuku anglického jazyka pro zdravotnické pracovníkyvytvořený Mgr. Petrem Krčmářem a Mgr. Lindou Pospíšilovou v LMS Moodle se stal úspěšným podpůrným nástrojem výuky na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Studenti ocenili především okamţitou zpětnou vazbu, kterou poskytovala cvičení vytvořená v autorském nástroji HotPotatoes. Zmíněná zpětná vazba měla pro studenty výrazně motivační charakter. Kromě procvičování jazykových dovedností se studenti aktivně podíleli i na tvorbě glosáře zdravotnické terminologie, a to jak vepisováním jednotlivých hesel, tak vzájemnými komentáři a hodnoceními. Ačkoliv v současné době získává elearning značnou popularitu, po zkušenostech s kurzem vyplynulo, ţe elearning sám o sobě není tak efektivní jako jeho kombinace s kontaktní výukou, tzv. blended learning. V dalším výhledu budou autoři hledat způsoby jak v elearningu více zapojit studenty do komunikativních aktivit, např. řízených diskuzí, a také se chystá projekt elektronického testování. INTERNETOVÉ ODKAZY (český portál věnovaný LMS Moodle) (webová stránka pro staţení autorského nástroje HotPotatoes) (webová aplikace vytvářející avatary předčítající zadaný text) LITERATURA Arnold, Elizabeth; Boggs K.U.Interpersonal Relationships(Professional Communication Skills For Nurses) Saunders, 2003 ISBN Bonk, C. J. & Graham, C. R. (Eds.). Handbook of Blended Learning: Global Perspectives, Local Designs. Pfeiffer Publishing, 2005, San Francisco. ISBN: Cápay, Martin & Mesárošová, Miroslava: Variabilita použitia slovníka pojmov v e-kurzoch implementovaných v LMS Moodle in Sojka, Petr & Rambousek, Jiří (Ed.) SCO 2009, sborník 6. ročníku konference o elektronické podpoře výuky. Brno: Masarykova univerzita, ISBN: Dudeney, Gavin & Hockly, Nicky.How to Teach English With Technology. Pearson 22

23 Education Limited, 2007 ISBN Gordon, T. Making the Patient Your Partner, Auburn House, 1995, Westport. ISBN-10: Grice, Tony.Nursing 1. Oxford University Press 2007, ISBN Kopecký, K. E-learning (nejen) pro pedagogy. Hanex, 2006, Olomouc. ISBN: Reimannová, I. Využití informačních technologií ve výuce odborného anglického jazyka, blended learning v cizojazyčném vyučování Sheldon, L.K. Communication for Nurses. Jones & Bartlett Pub, 2004, London. ISBN-10:

24 SOCIÁLNÍ REFORMA Z POHLEDU POSUDKOVÉHO LÉKAŘE Autor: MUDr. Bc. Rostislav Čevela MUDr. Bc. Libuše Čeledová, Ph.D. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Praha Abstrakt Příspěvek se zabývá současnou probíhající sociální reformou se zaměřením na aktuální legislativu. Vychází z původního posouzení klientů a změn, ke kterým v této oblasti dochází. Cíle sociální reformy 1.Lepší zacílení a adresnost sociálních dávek 2.Dosaţení maximální účelnosti dávek 3.Zefektivnění práce orgánů státní správy 4.Sníţení administrativní zátěţe pro uţivatele sluţeb 5.Zkvalitnění systému péče o ohroţené děti 6.Podpora sladění rodinného ţivota a pracovního ţivota u rodin s dětmi Návrh zákona, kterým se mění některé dávky v souvislosti se sjednocením výplaty nepojistných systémů dávek Zákon o sociálních sluţbách posuzování stupně závislosti/příspěvek na péči Stávající stav: 18 úkonů péče o vlastní osobu, 18 úkonů soběstačnosti, 129 činností, čtyři stupně závislosti I-IV, dvě věkové kategorie : 1-18, starší 18 let věku Novela : Agregace stávajících 36 úkonů do 10 ucelených a věcně souvisejících oblastí kaţdodenního ţivota - základních ţivotních potřeb Návrh zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postiţením a o změně souvisejících zákonů Příspěvek na mobilitu (měsíčně) - osobám starším jednoho roku, které nejsou schopny zvládat základní ţivotní potřeby v oblasti mobility a orientace Příspěvek na zvláštní pomůcky (jednorázově) - osobám s těţkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, těţkým sluchovým nebo těţkým zrakovým postiţením. Dávka se zaměřuje na pomoc v oblasti pomůcek, které umoţňují sebeobsluhu, zakoupení a úpravy motorového vozidla a úprav bytu., zvyšuje se tak dostupnost pomůcek pro osoby se zdravotním postiţením., upravuje také průkaz osoby se zdravotním postiţením karta sociálních systémů 24

25 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a související zákony Fyzickým osobám se zdravotním postiţením se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce Osobami se zdravotním postiţením jsou fyzické osoby, které jsou: a) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni (dále jen "osoby s těţším zdravotním postiţením"), b) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni c) rozhodnutím Úřadu práce vydaným krajskou pobočkou Úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen "osoby zdravotně znevýhodněné") Za osoby se zdravotním postiţením se povaţují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, ţe jiţ nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení. Modely zdravotního postiţení Staré paradigma - medicínský model Nové paradigma - sociální model - teorie: 1)Sociologie zdravotního postiţení 2)Disability studies (společenský, kulturní a politický fenomén) Biopsychosociální model MKF Kdo je zdravotně postižený? Dvě kategorie: 1.Člověk jako bytost - 2.Fenomén zdravotního postiţení Dochází ke splývání obou kategorií Definice zdravotního postiţení Hartl, Hartlová (2000): postiţení zdravotní (handicap) je dlouhodobý nebo trvalý stav, který nelze léčbou zcela odstranit, lze však (jeho) nepříznivý dopad zmírnit soustavou promyšlených opatření Zdravotní postiţení jako handicap a stav nikoli jako disabilita a (ne)schopnost Matoušek (2003): zdravotní postiţení, disability, je postiţení člověka, které nepříznivě ovlivňuje kvalitu jeho ţivota, zejména schopnosti navazovat a udrţovat vztahy s lidmi a schopnost člověka pracovat Problém na straně jedince, ale problém QOL není jen postiţení či osobní dispozice, nýbrţ fyzické bariéry Úmluva OSN O právech osob se zdravotním postiţením : přijata v roce 2006 v New Yorku, 25

26 platnost od 3. května 2008,ČR podepsala v roce 2007, ratifikovala v roce 2009, Sbírka Mezinárodních smluv č. 10/2010, částka 4 Sociální model zdravotního postiţení: Osoby se zdravotním postižením zahrnují osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními (čl.1) ANTIDISKRIMINAČNÍ ZÁKON 5 odst.6) antidiskriminačního zákona (č.198/2009 Sb.) Zdravotní postiţení: Tělesné, smyslové, mentální, duševní nebo jiné postižení, které brání nebo může bránit osobám v jejich právu na rovné zacházení v oblastech vymezených tímto zákonem; přitom musí jít o dlouhodobé zdravotní postižení, které trvá nebo má podle poznatků lékařské vědy trvat alespoň rok ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI 67 odst.2) zákona o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou: a)orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni ( dále jen osoby s těžším zdravotním postižením) b)orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidní v prvním nebo druhém stupni c)rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen osoby zdravotně znevýhodněné) ŠKOLSKÝ ZÁKON 16 odst.2) a 3) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (2) Zdravotním postižením je pro účely tohoto zákona mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. (3) Zdravotním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání Modely zdravotního postiţení Staré paradigma tzv. medicínský model Zaloţen primárně na postiţení a patologii Předjímá závislost člověka s postiţením na rozhodnutí jiných Princip rozhodování z pohledu patogeneze 26

27 Nové paradigma (disability) - sociální model 1980 ICIDH: Impairment Disability Handicap 2001 ICF: Impairment Activity - Participation Akcentace celkového fungování jedince v jeho prostředí Disabilita : Produkt interakce charakteristik jedince ( zdravotní stav, kvalita osobnosti a sociálního prostředí architektonického a kulturního) Jak můţe člověk s postiţením (I) provádět činnosti (A) vedoucí k zapojení do ţivotní účasti (P) Změna ust. 25 odst. 1 zákona o sociálních sluţbách od Obecní úřad obce s rozšířenou působností provádí pro účely posuzování stupně závislosti podle odstavce 3 sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí. Okruhy šetření (WHO DAS II): 1.Schopnost péče o vlastní osobu ;2.Výdělečná činnost/školní povinnosti ; 3.Rodinné vztahy; 4.Sociální vztahový rámec ; 5.Domácnost ; 6.Prostředí ADL: BADL + IADL Bazální ADL sebeobsluha: přemísťování ( přesun z lůţka do křesla, chůze kolem lůţka), kontinence, pouţívání toalety, koupání, schopnost samostatně jíst, schopnost samostatně se oblékat Instrumentální ADL soběstačnost: nakupování, vaření, běţný úklid, vedení domácnosti, pouţívání dopravních prostředků, nakládání s penězi WHO DAS II (ICF/e) BADL + IADL (ICF/d) Okruhy sociálního šetření 1.Schopnost péče o vlastní osobu 2.Výdělečná činnost/školní povinnosti 3.Rodinné vztahy 4.Sociální vztahový rámec 5.Domácnost 6.Prostředí Lékařské posouzení SZ: a)sociální šetření b)zdravotní stav + funkční poruchy c)hodnocení základních ţivotních potřeb: 27

28 1.Mobilita 2.Orientace 3.Komunikace 4.Stravování 5.Oblékání a obouvání 6.Tělesná hygiena 7.Výkon fyziologické potřeby 8.Péče o zdraví 9.Osobní aktivity 10.Péče o domácnost 28

29 PŘÍSPĚVEK KE VZDĚLÁVÁNÍ NELÉKAŘŮ V ČR Autor: Mgr. Jana Novotná Mgr. Jindra Blatnická 1.LF UK ÚTPO Praha Abstrakt: Příspěvek zahrnuje studium oboru ošetřovatelství z historického pohledu do současnosti, mapuje studijní obory Ústavu ošetřovatelství 1. Lékařské fakulty. Historie vzdělávání na 1. LF UK: UK byla zaloţena , do roku výuka pouze teoretická a od roku 1760 připravovat i prakticky ve vojenské nemocnici a od roku 1790 v nynější Všeobecné fakultní nemocnici. V současné době se na 1. LF UK připravují studenti medicínských a paramedicínských oborů. Vysokoškolské vzdělávání sester se datuje od roku 1960, studium spadalo pod FF UK, od roku 1992 se na UTPO studuje bakalářský obor a program Ošetřovatelství a v akademickém roce 2008/2009 byl spuštěn nový kvalifikační tříletý studijní obor Všeobecná sestra. Studijní program: Ošetřovatelství zahrnuje retenční a kombinovanou formu, délka studia je 3 roky, ukončeno získáním akademického titulu bakalář. Vzdělávání sester v UK: obecně jsou v EU velké rozdíly, absolventi mají dlišné kompetence a různou úroveň znalostí a dovedností, existuje 3leté studium 5 různých specializačních oborů pro sestry, 1. rok společný kmen s jinými ošetřovatelskými obory ( pediatrie, porodní asistence( 4 roky), setra pro psychiatrii, péče o dospělé, learning disability). Jiné sestry neţ specializované nemohou pracovat na konkrétních odděleních Stávající systém vzdělávání v ČR: nejprve kvalifikace VS 3 roky (Bc. nebo DiS) - optimálně měsíců dlouhé specializační studium (560 hod., 50% praxe) - Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů - výkon povolání v příslušném oboru specializačního vzdělávání minimálně 1 rok z období 6ti let v rozsahu minimálně ½ stanovené týdenní pracovní doby - minimálně 2 roky v rozsahu minimálně pětiny stanovené týdenní pracovní doby - celkem minimálně 6 let k získání specializace Problémy stávajícího systému: - dlouhá doba k získání specializace (6 let) 29

30 - duplicita ( Vysoké školy, Univerzity, VOŠ) stejná kvalifikace, jiný titul ) - obtíţná garance stejné úrovně kvality - převaha tradičního způsobu výuky - nadbytek teoretických znalostí ( anatomie, fyziologie ) Výhody stávajícího systému: - vysoká kvalita ( zejména univerzity široké klinické zázemí ) - bezplatné studium - návaznost Mgr. studií ( pouze pro Bc.) 30

31 POTŘEBY NEMOCNÝCH Autor: Mgr. Alena Dufková SZŠ Ruská 91 Praha 10 Abstrakt: Cílem prezentace je popsat potřeby nemocných. Vycházím ze základní klasifikace potřeb, kterou si jednotlivý autoři modifikuji různě.u dětského pacienta je nutné přihlédnout k vývojovým zvláštnostem dětského věku. Potřeby nás provádí naším ţivotem. Člověk neustále něco potřebuje. Koncepce dnešního ošetřovatelství se opírá o uspokojování potřeb jak zdravého, tak i nemocného jedince. Poznatky o lidských potřebách umoţňují lepší aplikaci ošetřovatelské péče metodou ošetřovatelského procesu. Vyuţívám klasifikaci humanistického psychologa Abraháma Maslowa, klasifikaci Domu ţivotních potřeb podle Chloubové. U dětí je to klasifikace modifikovaná Kalishem, Matějíčkem, či Dunovským. Míra a kvalita saturace potřeb zdravého dítěte ovlivňuje jeho harmonický rozvoj. Potřeby nemocného dítěte a jejich uspokojování mohou výrazně zasáhnout do celkového vývoje dítěte. Zda pozitivně či negativně, to záleţí především na sestrách z dětských pracovišť. Prioritou v jejich práci musí být saturace potřeb dítěte za všech podmínek, které nemoc a hospitalizace přináší. Sestra musí zvládnou problematiku potřeb. Musí mít přehled pokud mluví o základních, niţších či vyšších psychjosociálních potřebách. 31

32 ROZDÍLY V OŠETŘOVATELSKÉ PÉČI V PALIATIVNÍM A HOSPICOVÉM OŠETŘOVATELSTVÍ Autor: Mgr. Stanislava Kůtová Radioterapeutická a onkologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha SZŠ Ruská, Praha Abstrakt: Práce vychází z rozdílů paliativní a hospicové péče, zahrnuje charakteristiku a cíle ošetřovatelské péče v této oblasti včetně výhod pro nemocného, které tato péče přináší. S rychlým rozvojem vědy, zejména medicíny, ve 20. století zvyšuje naději v uzdravení či alespoň prodlouţení ţivota pacientů trpících chorobami s ještě donedávna zcela fatální prognózou. Objevuje se mnoţství nových léků, moderních přístrojů, efektivnějších a k pacientům citlivějších vyšetřovacích metod. S vědomím tohoto faktu přichází nemocný ke svému lékaři a očekává jediné uzdravení. I lékař se pochopitelně snaţí, aby došlo k úplnému vyléčení. Bohuţel ani na začátku 21. století není medicína všemocná a ne vţdy lze pacienta zcela uzdravit. Kromě úplného uzdravení pacienta v podstatě formulujeme další moţné cíle léčby snášení útrap chronického onemocnění, a(nebo) důstojné a klidné umírání. Ideální je, dokáţíli se na společném cíli shodnout všichni zúčastnění, to znamená zdravotník, pacient, rodina pacienta. To ovšem vyţaduje, aby pacient, případně i jeho blízcí (bude-li s tím pacient souhlasit), byl seznámen s diagnózou a její prognózou. Také to ale neznamená, ţe v průběhu nemoci nemůţeme cíl znovu ujasňovat a měnit. Několikaletá praxe na onkologických odděleních, zkušenosti z léčeben pro dlouhodobě nemocné, intenzivní kontakt a péče o pacienty v terminálním stadiu nevyléčitelného onemocnění, rozhovory nejen s nimi, ale i s jejich příbuznými a blízkými, to vše přináší především cenné zkušenosti, které tvoří jeden ze základních pilířů ošetřovatelské práce. Hlavním tématem je definice termínů paliativní a hospicová péče, jejich charakteristiky a cíle, a dále porovnání rozdílů paliativní péče poskytované v nemocnicích a hospicích. Závěrem lze shrnout, ţe hospicová zařízení jsou z hlediska poskytované péče vhodnějším řešením. 32

33 SPECIFIKA MULTUKULTURALITY PŘI VÝUCE NA STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÉ ŠKOLE Autor: Mgr. Patrik Burda Mgr. Simona Bernardyová SZŠ Ruská 91 Praha 10 Abstrakt: Příspěvek si klade za cíl informovat o potřebě vzdělávání v oblasti multikulturality. Snaţíme se o mapování nutnosti vzdělávat se v této oblasti a o současné situaci v multikulturní výchově od 90. let 20. století po dnešní dobu. V příspěvku popisujeme i současnou situace ve vzdělávání této oblasti. V kapitole vyučující a multikultura si klademe za cíl popsat úskalí, se kterými je moţné se setkat při výuce. Jaké jsou kladeny nároky na vyučujícího a podmínky pro zajištění ideální výuky. Na podkladě informací z pedagogiky a didaktiky je v kapitole o studentovi a multikultuře popsána problematika, se kterou se lze při předávání informací z této oblasti setkat. Při výuce se vyučující i student mohou setkat s určitými specifiky, které se v poslední části příspěvku snaţíme nastínit. Jak je všeobecně známo, vzdělávání jiţ od základní školy lidem pomáhá spoluvytvářet jejich postoje, hodnoty, názory a chování v dalším vývoji ţivota. Vzdělávání a výchova je ta nejzákladnější prevence proti netoleranci a rasistickým myšlenkám. Problémem se stává vzdělávání a předávání informací v oblasti multikultury studentům, jejichţ rodiče mají vyhraněný názor na menšiny. Pokud je ještě např. negativní názor podloţen vlastní negativní zkušeností, stává se pro pedagoga velmi sloţité učit a přesvědčovat o toleranci. Takto tomu je i všeobecných sester, které poskytují multikulturní péči menšinám. Je velmi sloţité, měnit názor, který je v člověku zakořeněn. S tímto problémem se setkávám při výuce multikulturního ošetřovatelství poměrně zřídka. Dnes je multikulturní výchova součástí oficiální vzdělávací politiky a je hojně podporována aktivitami Rady Evropy, Evropské unie, UNESCO aj. K tomu napomáhá i velký počet příruček pro učitele, které instruují, jak mají nejlépe provádět multikulturní výchovu ve vyučování i mimo ně. Má se za to, ţe uplatňování multikulturní výchovy ve školách můţe přispívat k porozumění jiným kulturám a souţití s nimi zejména v situacích, kdy do mnoha evropských států se zvyšuje imigrace z neevropských zemí. (Průcha, 2000, s.23). 33

34 Je potřeba jiţ na středních školách budoucí zdravotníky připravit na to, aby dokázali najít pochopení pro cizince, kteří vyhledají pomoc ve zdravotnickém zařízení. Kvalitní příprava pracovníků ve zdravotnictví ještě před setkáním s klientem z jiné kultury má za úkol následující: prohlubovat spolupráci mezi národy, pochopit rozdíly mezi kulturami, etniky, připravit pracovníky na práci v jiných zemích, vychovávat k toleranci a respektu. Cílem vzdělávání v multikulturním ošetřovatelství je naučit sestry komunikovat, spolupracovat a v podstatě i řešit případné konflikty, které mohou vzniknout z nedorozumění při poskytování ošetřovatelské péče. Vyučující a multikulturalita Při poskytování vzdělávání v multikulturním ošetřovatelství je vyučující do značné míry omezen, popř. motivován osnovami, které jsou stanoveny. Dalším kritériem, který určuje hloubku znalostí v této oblasti je profil absolventa. Vyučující by měl i participovat na utváření vzdělání v oblasti multikulturního ošetřovatelství. Důleţitým činitelem při realizaci transkulturního pojetí výuky ošetřovatelství je učitelova osobnost, jeho kompetence, tj. soubor klíčových dovedností. Nástin kompetencí naznačuje, ţe se od něho čeká dobrá znalost různých kultur, jejich charakteristických rysů, podstatných součástí jednotlivých kultur nebo subkultur. (Špirudová, 2006, s. 171). Vyučující má nelehký úkol pozorovat a pojmenovat postoje studentů k vlastní kultuře, ve které ţije. Od pedagoga se očekává, ţe z výuky studenti budou mít vědomosti, které budou moci vyuţít v praxi pro zlepšení poskytované péče. Pro učitele je důleţité nejen poznání interindividuálních rozdílů mezi adolescenty, ale také je nezbytné poznání předpokladů ţáků k učení se. Adolescent je schopen vyvozovat soudy i o tom, co si nemůţe přímo představit, co je pouze moţné. Vyvozuje soudy o soudech a dospívá tak k většímu mnoţství myšlenkových kombinací. (Špirudová, 2006, s.175). Student a multikulturalita Pro zlepšení poskytované péče klientů z jiných kultur je nutné změnit systém vzdělávání jiţ od středoškolského systému výuky. Student, který se v současné době vzdělává v oboru ošetřovatelství by měl mít k dispozici mnohem více kvalitních informací, neţ tomu bylo např. před deseti lety. Změny v ošetřovatelství jako oboru i ošetřovatelské praxi předpokládají prioritně změny v ošetřovatelském vzdělání. (Farkašová, 2006, s. 174). Neţ se přistoupí k samotnému vyučování multikulturního ošetřovatelství, podle středoškolských osnov se jedná o druhý ročník v předmětu Ošetřovatelství, je nezbytné, aby se student setkal se základními pojmy. 34

35 Studenti při středoškolském vzdělání by jiţ měli dosáhnout emoční stability, je stále větší zájem jak o druhé lidi, tak o proţitky vlastní i cizí. V určité míře se jiţ studenti mohou vracet k tradicím rodiny a komunity, ve které ţijí. Na druhé straně je toto období velmi nebezpečné pro získání sektou, hnutím či radikální ideologií. Studenti mohou v tomto období mít potřebu vlastní kultury, ignorují starší generaci. Začíná se rozvíjet vlastní identita. Je zřejmé, jak v tomto období je nutné začít hovořit o multikulturní výchově, zároveň jak sloţité je tuto problematiku nastínit. Jak bylo výše uvedeno, je postoj studentů k tomuto tématu ovlivněn především úrovní zkušeností, představy o kultuře, rodinným zázemím, mýty a předsudky. Nezastupitelná role pedagoga, ať jiţ učitele, či přednášejícího na konferencích, je poznat vztah posluchače k problematice. Tato role je velmi sloţitá a od pedagoga vyţaduje určité zkušenosti. Důleţité je vzbudit u studenta ochotu přemýšlet o druhých, o jejich odlišnostech a o jejich kultuře. Je vhodné, aby vyučující v rámci multikulturní problematiky umoţnil tvůrčí činnost. Především se jedná o práci s internetem, návštěvu jednotlivé komunity, moţnost samostatně získávat poznatky z rozdílných kultur, atd.. Učitel u studenta podporuje dovednost sebevzdělávání a tvořivost v podmínkách léčení a ošetřování sociokulturně znevýhodněného klienta. Staví studenty do řešení modelových situací transkulturně pojatého ošetřování klientů a stylem výuky naznačuje budoucí moţná setkání se zástupci různých societ. (Špirudová, 2006, s. 179). Specifika výuky multikultury Multikulturní ošetřovatelství lze pokládat za předmět multidisciplinární. Obsah vychází ze základních znalostí v antropologii, medicínských oborech, biologie. Dále vychází ze společenských a humanitních věd. Multikulturní ošetřovatelství tvoří strukturovanou syntézu poznatků o kultuře a kulturách, vztazích mezi kulturami, o specifikách kultur, o procesech poznávání interakcí, konfliktů a kooperací kultur, o procesech utváření kvalit ţádoucích pro profesionální uţití v praxi ošetřovatelství. Je specifickou součástí didaktiky ošetřovatelství. (Špirudová 2006, s. 169). Výuka multikulturního ošetřovatelství, ale i multikulturality obecně má svá specifika. Tato specifika je nutné respektovat a snaţit se je přijmout, aby výuka byla přínosem jak pro studenta, tak učitele. Pak se můţe výuka stát pevným základem kvalitní poskytované ošetřovatelské péče. Jedná se především o specifika, které jsou zde uvedena: Poznání vlastní identity (kultury, kam patřím, jak jsem vnímám jinou kulturou, kultury ţijící na našem území). 35

36 Být nezaujatý k jiným kulturám, neodsuzovat je (snaţit se poznat jiné kultury a teprve pak vyslovit soudy nad nimi). Chápat a snaţit se poznat nejen odlišné znaky jednotlivých kultur, ale také znaky společné. Chápat a tolerovat odlišnosti při přijímání zdravotnické péče (poučit se z chyb, kterých se dopustíme). U odlišné kultury nehledat jen negativa, ale snaţit se o poznání předností. Učit se a poznávat specifika ošetřování nejen v rámci Evropské unie. Pokud výuka bude přihlíţet k výše uvedenému, stane se budoucímu zdravotníkovi kvalitním přípravou na poskytování kulturně vhodné péče. Výuka i cíle by měly být podloţeny výzkumem a musí vycházet z poţadavků praxe. Vhodné je, aby předem byl student seznámen s cíly, kterých společnou cestou chceme dosáhnout. Po skončení výuky je vhodné provést rekapitulaci toho, co bylo stanoveno a čeho opravdu bylo dosaţeno. Literatura: ŠIŠKOVÁ, T., Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha: Portál, s. ISBN DeVITO, A., J Základy mezilidské komunikace. Praha : Grada Publishing, a.s., s. ISBN FARKAŠOVÁ, D., Ošetřovatelství teorie. Martin: Vydavatelstvo Osveta Martin s. ISBN MASTILIÁKOVÁ, D., Úvod do ošetřovatelství 1.díl, Systémový přístup, Praha: Nakladatelství Karolinum, s. ISBN PRŮCHA, J., Přehled pedagogiky Úvod do studia oboru, Praha: Portál, ISBN PRŮCHA, J., Multikulturní výchova, teorie praxe výzkum, Praha: ISV, s. ISBN ŠPIRUDOVÁ, L., TOMANOVÁ, D., Multikulturní ošetřovatelství II. Praha : Grada Publishing, a.s., s. ISBN X. 36

37 PŘÍSTUP LAICKÉ VEŘEJNOSTI PŘI LÉČBĚ BOLESTI Autor: Markéta Dušková 3. ročník obor ZA SZŠ Ruská 91 Praha 10 Abstrakt: Práce vychází z výzkumného šetření náhodného vzorku 400 respondentů - studentů zdravotnické školy a jejich rodinných příslušníků, které bylo provedeno anonymní dotazníkovou metodou a statisticky vyhodnoceno. Výsledky šetření potvrdily skutečnost, ţe muţi sledují bolest více neţ ţeny, s přibývajícím věkem se vyskytuje bolest častěji, informace o lécích nemusí nutně korespondovat s dosaţeným vzděláním, 30 % dotázaných potvrdilo řešení bolesti uţitím analgetik jiţ i v mladším věku a 60 % dotázaných zná alternativní metody. Na základě výsledků výzkumu a ve spolupráci se školním preventistou patologických jevů byla vypracována metodika třídnické hodiny s tímto zaměřením a prezentace této problematiky do předmětů ošetřovatelství a zdravý ţivotní styl, která je přílohou této práce. Bolest je významným ošetřovatelským problémem. Diagnostická doména komfort obsahuje informace k ošetřovatelské diagnostice v potřebách souvisejících s psychikou, tělesnou a sociální pohodou nebo klidem. V této doméně jsou standardizované názvy ošetřovatelských diagnóz zařazeny do tří tříd:tělesný komfort, komfort prostředí, sociální komfort. Vzhledem k této práci jsem se zaměřila pouze na tělesný komfort, který se zabývá ošetřovatelskými problémy v oblasti pohody nebo klidu a přítomnosti bolesti. Aktuální ošetřovatelské diagnózy pro jedince: Akutní bolest 00132, Chronická bolest 00133, Nauzea (z hlediska tématu práce není dále řešeno). Rozpoznání aktuálních ošetřovatelských diagnóz Akutní bolest A. Posouzení výskytů určujících znaků, k nimţ patří: sdělení nebo označení bolesti, očividné důkazy bolesti, vyhledávání poloh sniţujících bolest, ochranná gesta a chování, bolestivý výraz v obličeji, porucha spánku, klient je soustředěný na sebe sama, zúţená pozornost, silně rozrušené chování, autonomní reakce, autonomní změny svalového napětí, expresivní chování, změny chuti k jídlu a v jídle. 37

38 B. Pokud je nalezena kombinace některého z určujících znaků a některého se souvisejících faktorů, nastává ověření. Zvaţuje se, zdali je klient skutečně v situaci, jak stanovuje definice akutní bolesti, která zní: Akutní bolest je standardizovaný název ošetřovatelského problému člověka, který proţívá nepříjemnou bolest, jeţ má intenzitu od střední k prudké, má náhlý nebo pozvolný nástup a je u ní předpoklad vymizení do 6 měsíců. C. Pokud je výsledek ověření pozitivní, zaznamenáme přítomnost této bolesti do ošetřovatelské dokumentace. Chronická bolest A. Posouzení výskytu určujících znaků, k nimţ patří:změny tělesné hmotnosti, obranné chování, maska v obličeji, podivuhodnost, soustředění se na sebe, neklid, deprese, atrofie svalových skupin, změny spánku, vyčerpanost, strach z nového poškození, sníţená interakce s lidmi, omezená schopnost vykonávání předchozí činnosti, teplota, chlad, změny pozice, polohy těla, hypersenzitiva, anorexie B. Posouzení přítomnosti souvisejících faktorůchronická tělesná/ psychosociální nezpůsobilost. C. Při nalezení kombinace některého z určujících znaků a souvisejícího faktoru, začínáme ověřovat.zváţíme zdali, je pacient skutečně v situaci, kterou stanovuje definice chronické bolesti, která zní: Chronická bolest, je standardizovaný název ošetřovatelského problému člověka, který proţívá nepříjemnou bolest s náhlým nebo pozvolným nástupem, různou intenzitou od střední aţ po prudkou, která je stálá nebo návratná. Není u ní předpoklad vymizení do 6 měsíců. D. V případě, ţe výsledek vyjde pozitivně, zaznamenáme tuto bolest do ošetřovatelské dokumentace.(marečková 2006, s ) Z hlediska Kapesního průvodce zdravotní sestry je akutní bolest definována jako nepříjemný smyslový a emoční proţitek, způsobený skutečným nebo moţným poškozením tkání nebo popisovaný v pojmech takového poškození. Nástup je náhlý nebo pomalý, intenzita od mírné po závaţnou. Lze předvídat odeznění po době kratší neţ 6 měsíců. Mezi charakteristické příznaky subjektivní patří: vyslovená nebo zašifrovaná stíţnost, změny chuti k jídlu a příjmu potravyobjektivní: obranné chování, strnulé nebo roztřesené pohyby, poruchy spánku, expresivní chování (neklid, naříkání, pláč), rozrušení, vegetativní poruchy svalového tonu, vegetativní reakce (pocení, krevní 38

39 tlak, dilatace zornic), koncentrace na vlastní osobu, zúţení vjemů Ošetřovatelské intervence: posouzení vyvolávajících a přidruţených faktorů, posouzení pacientovy reakce na bolest, pomoc pacientovi najít způsoby jak zmírnit bolest, posílení zdrav Cíl a hypotézy výzkumu - Zjistit postoj lidí, při objevení bolesti - Zjistit znalosti o analgetikách H 1 Muţi sledují intenzitu bolesti více neţ ţeny. H 2 U respondentů nad 30 let věku se častěji objevuje bolest neţ u respondentů do 30 let věku. H 3 Více neţ 80 % lidí nebrání finanční prostředky návštěvě lékaře při projevení bolesti. H 4 Respondenti ve věku nad 30 let mají větší znalosti o analgetikách neţ respondenti do 30 let věku. H 5 Dosaţené vzdělání respondentů kvalitativně pozitivně ovlivňuje vlastní znalosti o analgetikách. H 6 90 % respondentů reaguje po objevení bolesti aplikací léku. H 7 Lidé ve věku od 15 do 17 let si vzali poprvé sami nějaký lék. H 8- Více neţ 50 % dotázaných nezná alternativní způsoby tlumení bolesti Metodika a organizace výzkumu Pro výzkum byl pouţit anonymní dotazník určený pro všechny respondenty obsahující 15 otázek. V úvodu dotazníků byly zjišťovány nezávislé proměnné, tzn. identifikační znaky respondentů / věk, pohlaví, vzdělání, pracovní poměr/ prostřednictvím dichotomické otázky zaměřené na pohlaví respondenta a dalších uzavřených otázek.dotazník je především zaměřen na přístup lidí k analgetikům, znalost jejich vedlejších účinků, přístup člověka k bolesti.v rámci šetření bylo osloveno 400 respondentů, výzkumný soubor tvořili ţáci střední školy a převáţně jejich rodinní příslušníci a blízké osoby. Ve výzkumném šetření bylo vyuţito statistických metod stanovení absolutní a relativní četnosti s přesností dvou desetinných míst. Charakteristika výzkumného vzorku Základní statistický soubor je tvořen celkovým počtem tzn. 400 respondenty, charakteristika výzkumného vzorku je uvedena v následujících tabulkách: 39

40 Tabulka č. 1 - Pohlaví respondentů Počet Počet % Ţeny ,5 % Muţi ,5 % Celkový počet % Z hlediska rozdělení pohlaví respondentů se celého výzkumného šetření zúčastnili muţi a ţeny, díky zjišťování rozdílů chování, jednání a znalostí. Tabulka č. 2 - Věk respondentů Věk Do 30 let Nad 30 let Průměr Průměr % Ţeny ,25 46,95% Muţi ,75 53,05% Tabulka č. 3 - Dosaţené vzdělání respondentů Vzdělání Počet Počet % ZŠ 83 20,75% SOU % SŠ ,5% VŠ 15 3,75% VOŠ 8 2% Celkem % Průměrný respondent je ţena se středním odborným učilištěm, v průměrném věku 19 let. Věk respondentů se pohyboval ve variačním rozpětí od minimálního věku 12 let do maximálního věku 82 let. Vzhledem k ukončenému dosaţenému vzdělání byly zastoupeny všechny kategorie základní, střední odborné, středoškolské, vyšší a vysokoškolské. Shrnutí výsledků H1 - Hypotéza číslo 1 se týkala otázky číslo 8, kdy údaje byli rozdělovány do dvou skupin na muţe a ţeny. Ţeny sledují intenzitu bolesti ze 35,75% coţ je 71 respondentek. Muţi sledují intenzitu bolesti z 36,366% tudíţ 72 respondentů. Hypotéza se potvrdila H 2 Tato hypotéza se týkala otázky číslo 1, kdy údaje byli rozdělovány dle věku do třiceti let a nad třicet let. 56 respondentů s věkem do třiceti let uvádí větší výskyt bolesti, tudíţ 32,75% respondentů. 104 respondentů s věkem nad třicet let uvádí větší výskyt bolesti coţ je 45,41% z celkového počtu respondentů. Hypotéza se potvrdila H 3 Hypotéza číslo 3 se týkala otázky číslo 10. Finanční prostředky v návštěvě lékaře brání 63 respondentů (15,75%) a nebrání 200 respondentům (50%). Zbytek respondentů

41 (34,25%) lékaře nevyhledává z jiných důvodů, neţ jsou finanční důvody. Hypotéza se potvrdila. Tabulka č. 4 Více neţ 80 % lidí nebrání finanční prostředky návštěvě lékaře při projevení bolesti Absolutní četnost Relativní četnost Ano brání 63 15,75 % Ne nebrání % Jiné důvody v nevyhledání lékaře ,25 % Celkem % H 4 Tato hypotéza se týkala otázek 11, 12, 13, 14, 15. Tato otázka byla rozdělena z hlediska věku. Respondenti do 30 let mají správné informace z 49,74% (113,4). Respondenti nad 30 let mají správné informace o analgetikách z 49,77% (85,6). Správná odpověď byla hodnocena jedním bodem. Hypotéza se potvrdila. Graf č. 1 Informovanost o analgetikách z hlediska věku 43,02% 56,98% Správné info. Nad 30 let Správné info. Do 30 let H 5 Hypotéza číslo 5 týkající se otázek 11, 12, 13, 14, 15. Tato otázka byla rozdělena z hlediska nejvyššího dosaţeného vzdělání respondenta. Z osmi vysokoškolsky vzdělaných respondentů odpovědělo 45% (3,6) respondentů správně. Z patnácti respondentů s VOŠ odpovědělo 49,33% (7,4) respondentů správně. Ze sto deseti středoškolsky vzdělaných respondentů 47,82% (52,6) respondentů správně. Ze sto osmdesáti čtyř respondentů s nejvyšším dosaţeným vzděláním středního odborného učiliště odpovědělo správně 51,09% (94) respondentů správně. Na tuto otázku také odpovídalo 83 respondentů s nejvyšším dosaţeným základním vzděláním, správně 48,67% (40,4) respondentů. Hypotéza se nepotvrdila. 41

42 Graf č. 2 Informovanost o analgetikách z hlediska dosaţeného vzdělání 49,33% 51,09% 45,00% 48,67% 47,82% Správné informace SOU Správné informace ZŠ Správné informace SŠ Správné informace VŠ Správné informace VOŠ H 6 Hypotéza číslo 6 se týká otázky číslo 6. Respondenti reagující na objevení bolesti uţitím analgetik 122 tudíţ 30,50%. 278 respondentů (69,50%) při objevení bolesti reaguje jinak. Hypotéza se nepotvrdila. Graf č. 3 - Reakce respondentů po objevení bolesti 69,50% 30,50% Použití analgetik Jiné metody H 7 Tato hypotéza se týkala otázky číslo 4. Zjišťovalo se v kolika letech, si kdo sám od sebe vzal lék. Předpokládali jsme, ţe nejvíce respondentů si poprvé svůj první lék sami vzali mezi rokem. Mezi rokem uţilo svůj první lék144 respondentů (36%). Uţití léku v jiném věku nebo zatím ještě neuţití samostatného léku označilo 256 respondentů (64%). Hypotéza se nepotvrdila. H 8- Poslední stanovená hypotéza číslo osm se týkala otázky číslo jedenáct. Zjišťovala se znalost alternativních způsobů tlumení bolesti, kdy jsme předpokládali, ţe více neţ 50%dotázaných tyto alternativní způsoby nezná. Správně odpovědělo 256 tudíţ 66,25% respondentů. Chybně odpovědělo 133 tudíţ 33,75% respondentů. Hypotéza se nepotvrdila Tabulka č Znalost alternativních způsobů tlumení bolesti Alternativní způsoby tlumení bolesti Absolutní četnost Relativní četnost Správná odpověď ,25% Špatná odpověď ,75% Celkem % 42