Sociologie (socius, societas + logos) = studium lidské společnosti a sociálních jevů.

Transkript

1 SOCIOLOGIE Scilgie (scius, scietas + lgs) = studium lidské splečnsti a sciálních jevů. VZNIK A VÝVOJ SOCIOLOGIE Snaha przumět splečnsti A.Cmte předmětem je splečnst jak celek. Scilgie bsahuje filsfii dějin, nárdní hspdářství, etiku a psychlgii. statika zkumá splečenský řád dynamika zkumá splečenský vývj Pkračvatelé Marx, Durkheim, Weber, Simmel, Spencer, Bauman PŘEDMĚT SOCIOLOGIE Člvěk, nikli jak individuum, ale ve vztazích. Člvěk, který se phybuje v různých sciálních skupinách, v nichž se spjuje s jinými lidmi. STRUKTURA SOCIOLOGIE scilgie becná = stanvuje, jaké funkce má scilgie plnit. pskytuje teretický základ stanví předmět zkumáním zkumá prblematiku živta člvěka a prstředí (přírdní základy splečenskéh živta) zkumá sciální prcesy, sciální vazby, psplitsti (třídy, vrstvy, skupiny) scilgie speciální (aplikvaná) = zkumá určující segmenty splečnsti scilgie nárdů, etnik, mládeže, inteligence, města, venkva, rdiny, výchvy umění, tisku, plitiky. Vztah k statním vědám. Přírda a splečnst phled scilgie na pstavení člvěka jak živčicha i splečenské bytsti. determinismus x lidská činnst

2 SOCIALIZACE = prces, v němž se dítě pstupně stává členem lidské splečnsti. způsby scializace sympatie a citvá nákaza nápdba sugesce a autsugesce sciální kmunikace sciální interakce (vzájemné půsbení) přímá reakce gesta (mimika úsměv, pláč) jednání (neverbální) brazvá reprezentace symblická kmunikace metakmunikace vytváření brazu kmunikátra na základě jeh chvání, vzezření řeč = specifická frma kmunikace. Nástrj řeči jazyk. pjmenvání věcí a jevů vytváření vztahů exprese pržívání splečenské rle skupinvé, individuální sciální stratifikace (rzrůznění) - vrstvy kasty, stavy a třídy splečnst majrita x minrita x elita sciální skupina (frmální x nefrmální, primární x sekundární, prfesinální, davy) kultura a subkultura NORMY A INSTITUCE nrma = pravidl sciální nrma závazná pravidla chvání ve splečnsti, regulující lidské chvání v určité situaci, dchylky instituce = zavedené práv, zvyk, rganizace, úzus plitickéh či splečenskéh živta lidí. Principiálně instituce služí k vymáhání nrem. Jde uplatňvání mci. plitické, eknmické, kulturní, příbuzenské MOC LEGALITA A LEGITIMITA MOCI legalita = shda s právem legitimita uznání právněnsti ttalita x demkracie KONFLIKT vnější vnitřní frustrace KONSENSUS = shda, sblížení názrů vyřešení knfliktu

3 POLITOLOGIE Věda, která se zabývá studiem vlády a plitiky. POLITIKA Správa věcí veřejných. Umění řídit stát. Prces, kdy lidé prtichůdných názrů dcházejí ke splečnému rzhdnutí, jež se pté stává závazné pr všechny (zákny). VZNIK A PODSTATA STÁTU A PRÁVA STÁT Je frmu rganizace lidské splečnsti. Vzniká s nárůstem kmplikvaných činnstí, které bec (lidé v ní) již nebyla schpna plnit. Občané devzdávají státu část svých kmpetencí, které nechtějí, neb nemhu dělat (neb si na předchzí vládě ty, c chtějí dělat, vybjují). Za tut práci bčané státu platí frmu daní. (Nejprve tak učinili předáním svých pravmcí své bci, pstupně s nárůstem těcht činnstí se kmpetence předávají na vyšší celky - stát). Funkce státu vnitřní vnější garance práv a svbd chrana byvatel a jejich majetku pdpra rzvje v rámci eknmiky, kultury, šklství, zdravtnictví bezpečnst státu chrana mezinárdní smluvy splupráce v různých blastech (humanitárních, živtníh prstředí, regulace bchdu, diplmacie) Znaky státu hraničené území státní aparát (rgány státní mci a správy) právní subjektivita (suverenita) zbrjená mc byvatelstv státní bčanství příslušník státu nabývá různými způsby, v demkraciích ně nelze přijít Frmy státu diktatura ligarchie vláda něklika nejbhatších demkracie republika mnarchie unitární státy federace knfederace mnarchie abslutní knstituční prezidentský systém parlamentní systém plprezidentský systém Rzvržení mci zákndárná mc (parlament, zastupitelstva) výknná mc (prezident, vláda, krajské úřady, bce, správní úřady) sudní mc (sustava sudů kresní, krajské, vrchní, nejvyšší, ústavní, správní)

4 Organizace veřejné správy stát státní správní rgány (ministerstva) bce becní zastupitelstv (zákndárná mc vyhlášky bce) becní rada (výknná mc) starsta (primátr) becní úřad kraj zastupitelstv kraje (zákndárná mc vyhlášky a nařízení kraje) rada kraje (výknná mc) hejtman krajský úřad Organizace plitickéh živta státu plitické strany dbry prfesní kmry církve a nábženské splečnsti nadace, nadační fndy bčanská sdružení splky, kluby, svazy, hnutí becně prspěšné splečnsti Plitické strany Dbrvlná sdružení bčanů, kteří mají splečné představy a zájmy, jež chtějí získat účast na státní mci, aby mhli tyt představy a zájmy uplatnit. Tut mc chtějí získat prstřednictvím vleb. Jejich charakter je značně rzličný pdle skupin, jejichž zájmy reprezentují. Systém plitických stran v zemi Pdle histrické tradice a ptřeb dané země. Od systému se dvíjejí další slžky výknu státní mci. princip jedné strany princip dvu stran princip více stran Vlby Akt, kdy právplatní vliči vlí své zástupce d předem určených funkcí neb rgánů. Důležité pjmy : princip vlebníh práva aktivní a pasivní vlební práv vlební systém většinvý pměrný jednklvý dvuklvý Demkratické vlby musí být všebecné, rvné, tajné a přímé. DEMOKRACIE Frma státu zalžená na ddržvání základních lidských práv a svbd, umžňující pravidelné změny vlády pdle rzhdnutí bčanů ve svbdných vlbách. Znaky zdrjem mci jsu všichni bčané pravidelné svbdné vlby ddržvání lidských práv a svbd plitická rvnst

5 Frmy rvnst před záknem veškeré vztahy jsu vymezeny pmci práva (i mezi státem a bčanem) rzdělení mci na 3 nezávislé slžky (zákndárnu, výknnu, sudní) nezávislst sudní mci pluralitní plitický systém chrana práv menšin bčanská splečnst (splky, hnutí, nestátní rganizace) svbdné pdnikání práv na sukrmé vlastnictví nezávislá média přímá demkracie (referendum) zastupitelská (vlba zástupců lidu) Česká republika - frma státu a vlády demkracie republika parlamentní systém unitární stát Zákndárná mc v ČR Parlament ČR Pslanecká sněmvna (dlní kmra) 200 pslanců, vlen na 4 rky, vlby pměrným systémem Senát (hrní kmra) 81 senátrů, vlen a 6 let, bměna 1/3 ve dvuletých cyklech, vlby většinvým systémem zastupitelstva vlby na 4 rky pměrným systémem krajská becní Výknná mc v ČR prezident vlen většinvým systémem, nepřím, splečnu schůzí PČR na dbu 5 let vláda členěna na ministerstva krajské úřady nejsu vleny, plní funkci výknnéh rgánu kraje členěny na dbry sekretariát ředitele KÚ sekretariát hejtmana becní úřady (městské) nejsu vleny, plní úkly zadané becní radu neb zastupitelstvem členěny na dbry tajemník OÚ starsta Sudní mc v ČR Třetí základní pilíř demkratické splečnsti. Sustava sudů /kresní, krajské, vrchní, nejvyšší, ústavní, správní), která zabezpečuje základní demkratické principy státu, především v blasti práva. Zásadním je pžadavek nezávislsti na mci zákndárné a výknné. PRÁVO PRÁVNÍ VĚDOMÍ Subr předpisů, pdle kterých se rganizuje a řídí živt lidí ve splečnsti. V užším slva smyslu nárk, který je subjektu dán právní nrmu. Vymahatelnst ddržvání právních nrem, státem i násilím. Suhrn představ, právních názrů, pcitů, vědmstí, které vyjadřují vztah bčanů k platnému právu.

6 Pdstata práva rzhdnut pvinnsti, nárku při spru stran může jedině sud zásadní pžadavek na nezávislst sudů dživtní výkn funkce finanční nezávislst pžadavek na vzdělání a věk zákaz plitické rganizvansti ddržvání principu spravedlivéh prcesu, řeší se prušení knkrétníh zákna presumpce neviny Systém záknů Ústava a ústavní zákny Listina základních práv a svbd statní zákny nižší platnsti vládní nařízení vyhlášky ministerstev nařízení kraje vyhlášky kraje vyhlášky bce Typy záknných nrem ústavní, správní, finanční, bčanské, bchdní, pracvní, rdinné, trestní Sustava sudů Ústavní sud Správní sud Nejvyšší Vrchní Krajské Okresní Zapjení ČR d mezinárdních institucí- OSN, EU, NATO, MMF, UNESCO, Interpl, WTO, OECD. Zneužívání mci, manipulace s veřejným míněním, krize české demkratické splečnsti.