Projekt 1. Předmět společného základu pro všechny studijní programy. Ing. Marie Slabá, Ph.D.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Projekt 1. Předmět společného základu pro všechny studijní programy. Ing. Marie Slabá, Ph.D."

Transkript

1 Prjekt 1 Předmět splečnéh základu pr všechny studijní prgramy Ing. Marie Slabá, Ph.D České Budějvice Tent učební materiál vznikl v rámci prjektu "Integrace a pdpra studentů se specifickými vzdělávacími ptřebami na Vyské škle technické a eknmické v Českých Budějvicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/ Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem České republiky. 1 1

2 1. vydání ISBN Vyská škla technická a eknmická v Českých Budějvicích, 2013 Vydala: Vyská škla technická a eknmická v Českých Budějvicích, Okružní 10, České Budějvice Za bsahvu a jazykvu správnst dpvídají autři a garanti příslušných předmětů. Obsah 2 2

3 Kapitla 1 Úvd d předmětu Prjekt 1 seznámení se základními pjmy a prblematiku KLÍČOVÉ POJMY Pdnikatelský plán, elevatr pitch, executive summary, business plán, pdnikatel, zkrácený pdnikatelský plán, nn disclsure agreement CÍLE KAPITOLY Seznámení s pjmem pdnikatelský plán Vysvětlení důležitsti pdnikatelskéh plánu pr pdnikatelsku praxi Seznámení se základními vlastnstmi pdnikatele Výklad pjmu elevatr pitch Naučení tvrbě elevatr pitch pr různé příležitsti Obeznámení se strukturu executive summary Pchpení dlišnsti mezi plným a zkráceným pdnikatelským plánem ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 7 hdin VÝKLAD 3 3

4 V sučasnsti se v praxi stále více setkáváme s pjmem pdnikatelský plán, pdnikatelský záměr, či s anglickým pjmem business plán. Pdnikatelský plán je vždy připravván subjektem, když chce zahájit svu pdnikatelsku činnst, jelikž bez naplánvání jakékliv činnsti v sučasném prměnlivém prstředí, které je stále vlivněn glbální hspdářsku krizí, by byl pdnikání značně riskantní. Pdnikatelský plán je důležitým dkumentem, který není vytvářen puze při zahájení pdnikatelské činnsti, ale pužívá se v celé řadě dalších případů jak například: rzšíření pdnikatelské činnsti, rzšíření výrbníh prtflia, zavedení nvé výrbní řady, rzšíření na jiné trhy (zahraniční i dmácí). 1.1 Pdnikatelský plán Business plán představuje nejdůležitější pdnikatelský dkument, který je určen nejen pr pdnikatele, který chce zahájit svu pdnikatelsku činnst, investry, ale také pr celu řadu dalších rganizací jak jsu například banky, či grantvé rganizace neb rgány státní správy a samsprávy, které pskytují různé typy dtací (Abrams 2010). Business plán, jak byl výše uveden, je nejdůležitějším dkumentem, který je mžné chápat jak akční návd pdniku pr určitý časvý hriznt (Žák et al. 2002). Tent dkument prdává pdnikatelský nápad a musí být sestaven tak, aby zaujal případné investry, či další subjekty, pr něž je určen. Tvrba pdnikatelskéh plánu vyžaduje značnu pzrnst, jelikž výsledný pdnikatelský plán může přilákat či napak dradit investry. Při tvrbě pdnikatelskéh plánu je třeba si zdpvědět celu řadu tázek: Prč je pdnikatelský plán připravván? 4 Pr kh je pdnikatelský plán určen? 4

5 C je čekáván d pdnikatele? Jaké jsu cíle pdnikatele? Jaký je důvd psaní a účel business plánu? C je však nejdůležitější, autr business plánu si musí jak první zdpvědět tázku, zda se vůbec chce stát pdnikatelem, či nikliv. Stejně jak manažerem ani pdnikatelem nemůže být každý. Pdnikatel musí mít určité vlastnsti a dvednsti, ať již vrzené neb získané, stejně tak znalsti, které jsu pr pdnikání nezbytné. Mezi tyt základní dvednsti, vlastnsti a znalsti je mžné zahrnut následující (Šiman, Petera 2010, Veber, Srpvá et al. 2012): cílevědmst, schpnst vcítit se, flexibilita, inteligence, kmunikační dvednsti, manažerské dvednsti, technické znalsti, dbrné znalsti, dpvědnst, pdnikavst, právní bezúhnnst, racinálnst, respektvání klní reality, samstatnst, 5 5

6 schpnsti: nalezení a využití pdnikatelské příležitsti, pdstupení rizik, učit se, vyhledávat zdrje, vytyčvání cílů, práce pd stresem. Tent výčet je však puze rientační a samzřejmě vlastnstí a dvednstí, které by měl pdnikatel zvládat je celá řada, některé jsu splečné pr všechny blasti pdnikání a jiné jsu pr každu blast specifické. Obecně však pdnikatel musí splnit základní předpklady stanvené záknem, které jsu následující (Česk 2013): plnletst 18 let, způsbilst k právním úknům, bezúhnnst Důvdy k psaní pdnikatelskéh plánu Jelikž business plán může být vytvářen pr celu řadu cílvých skupin a při různých příležitstech i důvdy psaní business plánů mhu být různrdé. Jak příklad můžeme uvést následující (Blackwell 2008, Fire 2003, McKeever 2010, Staňkvá 2007): expanze výrbkvých řad, frmulace vize, mise, 6 navázání vztahu s investry, 6

7 psuzení investičních akcí, prezentace strategie, realizace klíčvých změn ve splečnsti, rzhdnutí uknčení pdnikatelské činnsti, stanvení cílů, získání finančních prstředků, zlepšení pdnikatelskéh knceptu, žádst úvěr Pravidla psaní pdnikatelskéh plánu Obecné pžadavky pr psaní pdnikatelskéh plánu nejsu jasně vymezeny. Základní pravidla psaní business plánu je mžné shrnut následvně (Blackwell 2008, Fire 2005, Rgff 2007, Veber, Srpvá et al. 2008): jednznačnst, přesnst, přehlednst, stručnst a výstižnst, lgické uspřádání, pravdivst infrmací, atd. Klíčvým aspektem psaní business plánu je pdrbné ppsání pdnikatelskéh nápadu, pdnikatelské příležitstí, cílů, kterých chce pdnikatel dsáhnut a způsbů, jak jich che pdnikatel dsáhnut. Pdnikatelský plán musí být sestaven lgicky, jedntlivé myšleny musí na sebe navazvat ve správném sledu, musí být výstižný a přehledný. V pdnikatelském plánu musí být uvedeny puze pravdivé infrmace, žádné infrmace nesmí být zatajvány, či záměrně zkreslvány. 7 7

8 Pr dsažení přehlednsti, výstižnsti a jednznačnsti pdnikatelskéh plánu se dpručuje využívat grafické vyjádření a přehledné tabulky všude, kde je t žáducí. Tvrzení je také mžné pdpřit různými výzkumy, ať již primárními neb sekundárními i běžně dstupnými statistikami. Vlastní jazyk business plánu je třeba přizpůsbit cílvé skupině, pr kteru je určen. Business plán nesmí vynechat žádné důležité aspekty, ale na druhu stranu nesmí zacházet d příliš velkých detailů, aby nebyl pr čtenáře příliš rzsáhlý a nedradil jej (CzechInvest 2005). 1.2 Základní pjmy Hned na pčátku tét kapitly byl vysvětlen nejdůležitější pjem a t je pdnikatelský plán. Pdnikatelský plán je mžné psát v tzv. plném rzsahu neb tzv. zkrácený pdnikatelský plán. Další důležité pjmy, které je třeba vysvětlit je tzv. Elevatr pitch a Executive summary. V některých případech, kdy pdnikatel nechce dhalit celý svůj pdnikatelský nápad, může přistupit k tzv. zkrácenému pdnikatelskému plánu, který se d plnéh dlišuje detailnstí a hlubku zpracvání. Pkud je pdnikatelská myšlenka natlik unikátní, že je třeba ji chránit, může pdnikatel vyžadvat pdepsání tzv. nn dislsure agreementu, kterým se sba, které je pdnikatelský plán prezentván, zavazuje, že nevyužije infrmace, které se ze zkrácené verze pdnikatelskéh plánu dzví, ve svůj prspěch Elevatr pitch Pjem elevatr pitch vznikl ve Spjených státech amerických a je mžné jej dslvně přelžit jak prezentaci ve výtahu. Myšlenka elevatr pitch je prstá, vychází z faktu, že nikdy nemůžete předem dhadnut, kde můžete ptkat ptenciálníh partnera či investra pr Váš pdnikatelský plán, a prt je třeba vždy mít připraven krátké představení Vašeh pdnikatelskéh plánu. Jak již sám název napvídá, tat prezentace prbíhá ve výtahu, a prt by neměla trvat déle než dba, kteru zde ve výškvé budvě strávíte (CzechInvest 2005). 8 8

9 Dpručený rzsah elevatr pitch je přibližně 150 slv a délka trvání 1 minuta (Fullen, Pdmrff 2006). Elevatr pitch by měl bsahvat klíčvé infrmace z pdnikatelskéh plánu, které jsu následující (CzechInvest 2005, Fullen, Pdmrff 2006): stručné představení splečnsti, prduktu, trhu, kvalifikace klíčvých pracvníků, mdel k dsahvání příjmů, dlišení d knkurence, ptřebu finančních prstředků d investra Executive summary Bez bav je mžné říci, že executive summary představuje nejdůležitější část pdnikatelskéh plánu. Tt je část, kteru každý investr bude číst a dle ní se dále rzhdne, zda se bude věnvat celému business plánu, či nikliv, prt se za ptimální rzsah pvažují 2 až 3 strany. Executive summary by měl tedy bsahvat následující infrmace (Staňkvá 2007, Abrams 2010): název splečnsti, adresa splečnsti, jména zakladatelů, adresy zakladatelů, ppis pdnikatelskéh nápadu, ppis knceptu pdnikání, charakteristika cílvéh trhu, knkurenční výhdy, 9 strategie splečnsti a její implementace, 9

10 manažerské dvednsti a schpnsti, analýza vlastních zdrjů, které budu investvány, analýza ptřebných cizích finančních zdrjů, které budu investvány, předpkládaná rzvaha. STUDIJNÍ MATERIÁLY ABRAMS, R., The Successful Business Plan: Secrets & Strategies. Pal Alt: The Planning Shp. ISBN Jak napsat pdnikatelský plán [nline]. Dstupné z: 48-cz.pdf ŽÁK, M. et al Velká eknmická encyklpedie. Praha: Linde. ISBN OTÁZKY A ÚKOLY 1. C si představujete pd pjmem pdnikatelský plán? 2. Jaká jsu základní pravidla psaní pdnikatelskéh plánu? 3. Jaký rzsah by měl mít elevatr pitch? 4. C bsahuje executive summary? KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK 1. Pdnikatelský plán představuje základní pdnikatelský dkument, akční návd pdniku pr 10 10

11 určitý časvý hriznt. 2. Základní pravidla psaní pdnikatelskéh plánu jsu: jednznačnst, přesnst, přehlednst, stručnst a výstižnst, lgické uspřádání, pravdivst infrmací, atd. 3. přibližně 150 slv v délce trvání cca 1 minuta. 4. Executive summary by měl bsahvat: název a adresa firmy a zakladatelů, pdnikatelský nápad a kncept, cílvá skupina, trh, knkurenční výhdy, strategie a její implementace, manažerské dvednsti, finance a předpkládaná rzvaha

12 Kapitla 2 Struktura pdnikatelskéh plánu KLÍČOVÉ POJMY Struktura pdnikatelskéh plánu, úvdní list, Ganttvy diagramy, pdnikatelská příležitst CÍLE KAPITOLY Seznámení se strukturu pdnikatelskéh plánu Obeznámení s bsahem jedntlivých částí pdnikatelskéh plánu Vysvětlení pjmu pdnikatelská příležitst Seznámení s mžnstí využití Ganttvých diagramů při tvrbě harmngramu pdnikatelskéh plánu ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 10 hdin VÝKLAD Jak již byl v první kapitle uveden jedntný pstup, jak připravit business plán neexistuje. Samzřejmě neexistuje ani jedntný předpis pr graficku stránku a styl. Na druhu stranu však existují určité předpklady pr strukturu pdnikatelskéh plánu. Přesná závazná struktura pdnikatelskéh plánu však předepsána není a 12 12

13 bude se lišit s hledem na velikst a histrii firmy, druh pdnikání, účel pdnikatelskéh plánu i cílvu skupinu, pr niž je pdnikatelský plán určen. Struktura pdnikatelskéh plánu V tét části si představíme becně využívanu strukturu pdnikatelskéh plánu. V následujících subkapitlách budu rzebrány puze stručně jedntlivé části business plánu, které budu pdrbně rzebrány dále v jedntlivých kapitlách. Pdnikatelský plán se vždy skládá z úvdní části, hlavníh textu (nebli jádra pdnikatelskéh plánu) a přílh. Pdrbnější struktura pdnikatelskéh plánu může být shrnuta následvně (Srpvá et al. 2011, CzechInvest 2005, McKeever 1999, Ftr, Suček 2005, Blackwell 2008, Abrams 2010, Rgff 2007, Veber, Srpvá et al. 2012): úvdní části: úvdní list (cver list), bsah pdnikatelskéh plánu, executive summary, vlastní pdnikatelský plán (jádr pdnikatelskéh plánu): představení splečnsti a předmětu pdnikání, management, persnální plán, situační analýza, marketingvý plán, finanční plán a financvání pdnikatelskéh plánu, předpklady úspěchu pdnikatelskéh plánu, analýza rizik a jejich eliminace, 13 13

14 časvý harmngram, přílhy. 2.1 Úvdní části pdnikatelskéh plánu Úvdními částmi pdnikatelskéh plánu jsu vlastní úvdní list, bsah pdnikatelskéh plánu a executive summary (bsah a účel executive summary byl ppsán v předchzí kapitle) Úvdní list Úvdní list (cver list, úvdní strana) představuje desky pdnikatelskéh plánu, kterým musí být věnvána náležitá pzrnst, aby čitatele dstatečně uputala. Celý pdnikatelský plán musí ddržvat crprate design splečnsti a t samé platí i pr úvdní list, který bsahuje následující infrmace (Rgff 2007, Cvell, Hazelgren 2006, Lngencker et al. 2006): název firmy, lg splečnsti, jména zakladatelů, či partnerů, kntaktní sba, kntaktní infrmace. Na úvdním listě by měl být uveden i stručný ppis pdnikatelské činnsti. Jelikž se však jedná úvdní list, nikliv vlastní text pdnikatelskéh plánu, neměl by tent ppis přesáhnut jeden dstavec. Dále je mžné uvést i další infrmace jak například (Cvell, Hazelgren 2006): 14 14

15 pčet kpií pdnikatelskéh plánu, jmén dpvědné sby, apd. Stejně jak jakýkliv jiný rzsáhlý text i pdnikatelský plán by měl zejména z důvdu přehlednsti mít vygenerván bsah s čísly stran a hypertextvými dkazy. 2.2 Vlastní pdnikatelský plán Vlastní text pdnikatelskéh plánu pak bsahuje veškeré důležité bdy, které se pdnikatelskéh plánu týkají Představení splečnsti První část pdnikatelskéh plánu se věnuje představení vlastní splečnsti. Tt představení se bude ve svém bsahu a rzsahu lišit s hledem na t, zda se jedná splečnst již existující neb splečnst, která je teprve zakládána. Obvykle tat část bsahuje následující bdy (Veber, Srpvá et al. 2012, Srpvá et al. 2011, Abrams 2010): představení splečnsti ppis splečnsti: 15 název splečnsti (bchdní jmén), datum zalžení, zakladatelé splečnsti, velikst základníh kapitálu, infrmace splacení vkladů, majitelé splečnsti, právní frma pdnikaní, 15

16 sídl firmy, br pdnikání, lg, histrie splečnsti: klíčvé mmenty, jak např.: změna právní frmy pdnikání, získání důležitých cenění, patentů, apd., vstup významnéh investra, strategickéh partnera, změna vlastníka, tp managementu, rerganizace, fúze, akvizice, apd. ppis předmětu pdnikání, ppis pdnikatelské příležitsti, vize, mise, cíle splečnsti Management V tét části je třeba rzebrat mdel řízení firmy, rganizační strukturu pdniku. Styl řízení firmy. Definvání vztahů nadřízensti a pdřízensti v rganizační struktuře pdniku. Dále je třeba přesně definvat pravmci a dpvědnst jedntlivých prvků rganizační struktury i způsb kmunikace v rámci rganizace Plán persnálních ptřeb V úvdu pdnikání ani v jeh průběhu se pdnikatel ve většině případů nebejde bez určitéh pčtu pracvníků. Hned na začátku pdnikatelské činnsti je třeba si ujasnit, klik pracvníků bude třeba pr efektivní chd pdniku a v jaké kvalifikační struktuře. Krmě sučasné ptřeby se musí pdnikatel zamyslet i nad 16 16

17 buducím vývjem persnálních ptřeb v jeh splečnsti. Pr najímání pracvníků je třeba připravit pdrbný ppis jedntlivých pracvních míst a správně zvlit způsb získávání pracvníků. Persnální řízení pdniku také zahrnuje hdncení pracvníků a jejich výknu, jejich mtivaci, vzdělávání a v nepslední řadě dměňvání. Mzdvý systém a systém dměňvání musí být také pevně nastaven již před zapčnutím pdnikatelské činnsti Situační analýza Důležitu sučást pdnikatelských stejně tak jak běžných činnstí každéh pdnikatelskéh subjektu tvří situační analýza. V rámci situační analýzy je mžné prvést celu řadu analýz, jejichž typ i rzsah bude záviset na knkrétním pdnikatelském subjektu, pdnikatelském plánu i investrvi, či jiné sbě, pr niž je business plán určen. Nejčastěji využívanými metdami situační analýzy jsu: analýza knkurence, analýza trhu, SWOT analýza, Prterův mdel pěti knkurenčních sil, analýza makrprstředí, apd. Jak analýzy makrprstředí či externíh prstředí je mžné pužít PEST analýzu neb její rzšířenu pdbu PESTEL, která je v sučasné dbě využívanější. V rámci analýzy knkurence je mžné prvést nejen pdrbný rzbr knkurence, jejich prtflia, apd., ale také je mžné prvést benchmarking (tedy prvnávání) s nejvýznamnějším neb něklika nejvýznamnějšími knkurenty

18 2.2.5 Marketingvé plánvání Nedílnu části pdnikatelskéh plánu je také návrh vhdné marketingvé a bchdní strategie. Jak první aspekt, který je základem celéh marketingu, je třeba prvést identifikaci cílvéh trhu. Tat identifikace je prváděna na základě segmentace a následnéh targetingu. Ptenciálním investrům je třeba také představit jedntlivá P marketingvéh mixu, kterými jsu (Ktler, Armstrng 2007, Ktler, Keller 2007): prdukt (prduct), cena (price), distribuce (place), kmunikační mix (prmtin). Klíčvým aspektem, který se ppisuje v rámci P prdukt je nejen vlastní prdukt, ale zejména pak t, v čem je prdukt unikátní, prč je pr zákazníky zajímavý a v čem se liší d knkurence. Již na pčátku je třeba mít ujasněn, jak bude pdnikatel utvářet cenu i jakými způsby bude zbží distribuván knečnému sptřebiteli. V blasti distribuce je třeba určit jaké typy mezičlánků, ať již velkbchdů, malbchdních jedntek, či různých typů prstředníků, bude pdnikatel využívat, či zda bude dcházet k přímé distribuci. Pkud se zákazník prduktu nedzví, nebude jej vyhledávat. Infrmvat zákazníky existujících prduktech a přesvědčit je, aby si jej kupili, má za úkl prmtin. Kmunikační mix využívá celé řady médií v rámci svých 4 základních nástrjů, kterými jsu (Ktler, Armstrng 2007): reklama, 18 pdpra prdeje, 18

19 sbní prdej, public relatins. Krmě těcht základních nástrjů je také mžné využít direct marketingu či event. marketingu Management Tat část ppisuje způsb řízení firmy a věnuje se rganizační struktuře, celkvému uspřádání splečnsti, stanvení veducích pracvníků, tp managementu. Pdnikatel si musí vybrat manažerský styl, který bude využívat, i jaké pravmci a pvinnsti bude delegvat na své pdřízené. Mezi prvními rzhdnutí je rzhdnutí rzpětí řízení a centralizaci či decentralizaci řízení Finanční plán Velice čast je business plán psán z důvdu nedstatku vlastních finančních zdrjů. Prt se business plán musí zabývat vlastními i cizími zdrji a veškerými aspekty finančníh plánvání. Finanční plán by měl bsahvat (Srpvá et al. 2011): rzvahu, výkaz zisků a ztrát, cash flw, plánvané výnsy, plánvané náklady, plánvané příjmy a výdaje, plánvané tržby, základní ukazatele finanční analýzy

20 2.2.7 Analýza rizik Každé pdnikání je spjen s celu řadu rizik, s kterými je třeba pčítat, předem je zvážit a také hledat mžné způsby jejich eliminace. Rizika mhu být spjena s běžným prvzem, stejně tak s knkurencí, trhem či eknmicku situací Splečenská dpvědnst firmy V sučasné dbě je kladen velký důraz na splečensky dpvědné aktivity všech firem. Každý pdnik se snaží dsáhnut svých cílů (zisku, pdílu na trhu, apd.). V rámci splečenské dpvědnsti jsu krmě vlastních cílů brány v úvahu i cíle splečnsti. Splečenská dpvědnst se bvykle zaměřuje na následující blasti (Staňkvá 2007): živtní prstředí, energie, péče zaměstnance, vlastní prdukty, sciální blast. Z hlediska živtníh prstředí je třeba věnvat zvýšenu pzrnst recyklaci a likvidaci dpadů, stejně tak jak dpadům vlastní prdukce na živtní prstředí a jeh případné znečištění. Jelikž většina využívaných zdrjů a survin firmy není bnvitelná měl by se klást důraz na mžnsti využití různých alternativních zdrjů. Prdukty musí být v suladu s veškerými bezpečnstními předpisy České republiky, stejně tak jak Evrpské unie a zvýšená pzrnst by měla být věnvána i balům, mžnsti jejich recyklace, případně je mžné zvážit i tzv. druhý živt balu (tedy další alternativní využití p sptřebvání prduktu, či jeh rzbalení)

21 Vhdně zvlené blasti splečenské dpvědnsti, spnzrství, dárcvství atd. zvyšují pzitivní náhled na splečnst, pdprují pzitivní crprate image a t nejen v čích veřejnsti, ale také v čích zaměstnanců splečnsti (Abrams 2010) Časvý harmngram a přílhy Pslední dvě části pdnikatelskéh plánu tvří časvý harmngram a přílhy. Časvý harmngram by měl zahrnvat veškeré klíčvé etapy zahájení pdnikání. Většinu bsahují jak krky před zapčetím pdnikatelské činnsti tak krky v prvních měsících či letech. Časvý harmngram zbrazuje návaznst jedntlivých činnstí, dbu jejich průběhu (čas trvání) a sby dpvědné za jedntlivé krky. K vytvření časvéh harmngramu je mžné využít síťvé grafy, rzhdvací strmy, metdy kritické cesty, či tzv. Ganttvy diagramy, které graficky zbrazují sled jedntlivých klíčvých činnstí pdnikatelskéh plánu. Přílhy pdnikatelskéh plánu jsu přizpůsbeny pr ptřeby vlastníh pdnikatelskéh subjektu i sby, pr niž je pdnikatelský plán prezentván. D přílh jsu zahrnvány veškeré nezbytné pdpůrné dkumenty, mezi něž řadíme (Srpvá et al. 2011, CzechInvest 2005): živtpisy zakladatelů splečnsti a manažerů, kntaktní infrmace, výpis z bchdníh rejstříku, reference, rganizační struktura, finanční výkazy, ftdkumentace, technické výkresy, smluvy, atd

22 STUDIJNÍ MATERIÁLY ABRAMS, R., The Successful Business Plan: Secrets & Strategies. Pal Alt: The Planning Shp. ISBN VEBER, J. a J. SRPOVÁ et al Pdnikání malé a střední firmy. 3., aktualizvané a dplněné vydání. Praha: Grada. ISBN OTÁZKY A ÚKOLY 1. Jaké jsu 2 hlavní části pdnikatelskéh plánu? 2. C bsahují úvdní části pdnikatelskéh plánu? 3. Navrhněte Ganttův diagram pr časvý harmngram pdnikatelskéh plánu KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK 1. Hlavní části pdnikatelskéh plánu tvří úvdní části a jádr pdnikatelskéh plánu (vlastní pdnikatelský plán). 2. úvdní části bsahují: úvdní list (cver list), bsah pdnikatelskéh plánu, executive summary. 3. Mžný příklad Ganttva diagramu viz následující brázek. Příklad Ganttva diagramu s dplněním dpvědné sby 22 Aktivita Časvý hriznt (měsíce, týdny, atd) 1/1 2/1 3/1 4/1 5/1 6/1 Odpvědná sba 22

23 Aktivita 1 (např. příprava business plánu) Aktivita 2 (např. žádst živnstenské právnění) Aktivita 3 Aktivita 4 Aktivita 5 Aktivita

24 Kapitla 3 Vlba právní frmy pdnikání KLÍČOVÉ POJMY Živnst, kapitálvé splečnsti, sbní splečnsti, družstv, kmanditní splečnst, splečnst s ručením mezeným, veřejná bchdní splečnst, akcivá splečnst CÍLE KAPITOLY Vysvětlení jedntlivých frem pdnikání Rzlišení pdnikání jedntlivce a pdnikání ve frmě právnické sby Seznámení s dlišnstmi právních frem pdnikání v České republice Shrnutí sbních a kapitálvých splečnstí Prvnání jedntlivých právních frem pdnikání ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 6 hdin VÝKLAD 24 24

25 3.1 Kritéria vlby právní frmy pdnikání Vlba právní frmy pdnikání představuje jedn z klíčvých rzhdnutí na pčátku každé pdnikatelské činnsti. Při výběru právní frmy pdnikání, která bude pr pdnikatele nejvhdnější, je třeba vzít v úvahu celu řadu kritérií a zvážit veškeré výhdy a nevýhdy jedntlivých právních frem pdnikání. Přestže změnu právní frmy pdnikání v průběhu pdnikatelské činnsti je mžné prvést, není tent krk úplně jednduchý, přináší s sebu celu řadu kmplikací, administrativních a dalších nákladů. Jak již byl výše naznačen, při vlbě právní frmy pdnikání je třeba zvážit celu řadu kritérií, mezi něž můžete zahrnut (Slabá 2013, Synek et al. 2007, Šiman, Petera 2010): administrativní nárčnst, legislativa a právní regulace, náklady na zalžení, nutný pčet zakladatelů, pčáteční kapitál, pdnikatelská rizika, přístup k cizím zdrjům, rzsah ručení, účast na zisku a zdanění zisku, zastupvání, způsb ručení, zveřejňvací pvinnst a mnhé další

26 3.2 Právní frmy pdnikání Vlba právní frmy pdnikání je tedy velice důležitým prvkem pdnikání. Každé z kritérií, která byla uvedena výše, se zvažují s hledem na jedntlivé právní frmy pdnikání. Rzlišujeme dvě základní skupiny právních frem pdnikání a t pdnikání fyzických sb a pdnikání právnických sb. Právnické sby v české splečnsti jsu následující (Šiman, Petera 2010, Kislingervá et al. 2010, Vchzka, Mulač et al. 2012): splečnsti sbní: veřejné bchdní splečnsti, kmanditní splečnsti, splečnsti kapitálvé: splečnsti s ručením mezeným, akcivé splečnsti, státní pdniky, družstva, další frmy: evrpská splečnst, evrpské hspdářské zájmvé sdružení, účelvá sdružení majetku, nevládní neziskvé rganizace: bčanská sdružení, nadace a nadační fndy, becně prspěšné splečnsti, atd

27 sdružení fyzických neb právnických splečnstí: splečenství vlastníků bytvých jedntek, zájmvé sdružení právnických sb. V praxi se nejčastěji setkáváme se splečnstmi sbními a kapitálvými, dále pak s družstvy, ppř. neziskvými rganizacemi, či některými sdruženími fyzických neb právnických sb. Vybrané typy splečnstí budu rzebrány v následujících kapitlách. Bez hledu na t, zda chce pdnikatel pdnikat jak fyzická neb právnická sba, musí splnit výše uvedené všebecné pdmínky pdnikání, kterými tedy jsu (Česk 2013, Veber, Srpvá et al. 2008): plnletst 18 let, způsbilst k právním úknům, právní bezúhnnst, žádné nedplatky vůči rgánům státní správy. Nedplatky vůči rgánům státní správy a samsprávy jsu myšleny (Česk 2013, Veber, Srpvá et al. 2008): daňvé nedplatky, nedplatky na platbách sciálníh zabezpečení, nedplatky na platbách příspěvku na státní plitiku zaměstnansti, nedplatky na platbách veřejnéh zdravtníh pjištění. 3.3 Právnické sby Pdnikatel má tedy mžnst vybrat si jak frmu pdnikání buď fyzické sby neb jednu z celé řady sb právnických. Jedntlivé právnické sby budu rzebrány v následujících kapitlách

28 3.3.1 Kapitálvé splečnsti Jednu z mžných skupin právních frem pdnikání jsu splečnsti kapitálvé. Kapitálvé splečnsti jsu rzšířenějším typem splečnstí než splečnsti sbní a t z jednh jasnéh důvdu. Kapitálvé splečnsti na rzdíl d splečnstí sbních mají sbní ručení mezen maximálně na vklad d splečnsti, ppř. žádné. Základním rysem kapitálvých splečnstí je tedy kapitálvý vklad každéh splečníka d splečnéh pdnikání Splečnst s ručeným mezením Splečnst s ručením mezeným představuje v České republice nejrzšířenější typ kapitálvé splečnsti. Splečnst s ručením mezeným může zalžit maximálně padesát splečníků, minimálně však 1. Při zalžení splečnsti je třeba slžit minimální kapitál ve výši ,- Kč. Jak již sám název napvídá, splečníci mají v tmt typu splečnsti mezené ručení a t d výše svéh nesplacenéh vkladu, který činí minimálně ,- Kč a může mít frmu peněžní i nepeněžní. Základní rgány splečnsti s ručením mezeným tvří (Palatkvá et al. 2013): valná hrmada, jednatelé, dzrčí rada. Před zalžením splečnsti je třeba (Vchzka, Mulač et al. 2012): sepsat splečensku smluvu nutná frma ntářskéh zápisu, slžit část, ppř. celé základní jmění, získat živnstenské právnění, 28 28

29 registrvat se u příslušnéh finančníh úřadu, prvést zápis d bchdníh rejstříku. Splečnst s ručením mezeným má své výhdy i nevýhdy. Mezi výhdy můžeme zahrnut: mezení ručení splečníků d výše nesplacenéh vkladu, ručení splečnsti d výše základníh jmění, minimální základní jmění, nízká administrativní nárčnst. Jak nevýhdy tét frmy můžeme uvést (Vchzka, Mulač et al. 2012): nutnst vedení pdvjnéh účetnictví, nárčnst kmunikace s úřady Akcivá splečnst Druhu frmu kapitálvé splečnsti je akcivá splečnst, která je již nárčnější frmu pdnikání. Základní jmění akcivé splečnsti je rzvržen na přesně stanvený pčet akcií určité nminální (jmenvité) hdntě. Akcivá splečnst ručí za své závazky celým svým majetkem, avšak vlastníci akcií (akcináři) za závazky splečnsti neručí. Akcivu splečnst může zalžit jeden zakladatel, ppř. více. Pkud je akcivá splečnst zalžena jedním zakladatelem, pak je zakládána na základě zakladatelské listiny, v případě více zakladatelů se splečnst zakládá na základě zakladatelské smluvy

30 V případě akcivých splečnstí se rzlišují dva základní typy akcivých splečnstí (Šebestíkvá 2011): akcivá splečnst bez veřejné nabídky (bez upisvání akcií) v tmt případě základní jmění splečnstí tvří 2 miliny Kč a v zakladatelské listině neb smluvě je uveden přesný pčet akcií a jejich jmenvitá hdnta. akcivá splečnst s veřejnu nabídku (výzvu k upisvání akcií) v tmt případě tvří základní jmění akcie v nminální hdntě minimálně 20 milinů Kč. Základními rgány akcivé splečnsti jsu (Veber, Srpvá et al. 2012, Palatkvá et al. 2013): valná hrmada tvří ji akcináři, představenstv statutární rgán, dzrčí rada kntrlní rgán. Mezi nevýhdy akcivé splečnsti můžeme zahrnut (Vchzka, Mulač et al. 2012): vyský základní kapitál, slžitst vedení, slžitst zalžení, vyská administrativní nárčnst

31 3.3.2 Osbní splečnsti Druhu nejrzšířenější frmu splečnstí jsu splečnsti sbní. Tat frma pdnikání předpkládá sbní účast pdnikatele na řízení splečnsti a jeh sbní vklad d pdnikání Kmanditní splečnst Kmanditní splečnst prpjuje prvky bchdních a kapitálvých splečnstí, jelikž má některé prvky splečné se splečnstí s ručením mezeným. Kmanditní splečnst může být zalžena minimálně dvěma fyzickými neb právnickými sbami. Kmanditní splečnst se vyznačuje dvěma typy splečníků (Palatkvá et al. 2013, Vchzka, Mulač et al. 2012): kmanditisté minimální výše jejich vkladu, d níž za závazky splečnsti ručí, je 5000,- Kč, kntrlují hspdaření, nezasahují přím d vedení splečnsti, kmplementáři ručí svým celým majetkem, jsu statutárním rgánem. Jak výhdy kmanditní splečnst je mžné uvést (Vchzka, Mulač et al. 2012): neexistence zákazu knkurence pr kmanditisty, není pvinnst skládat základní kapitál splečnsti. Nevýhdy kmanditní splečnsti jsu spjeny s jedntlivými dlišnstmi splečníků kmanditní splečnsti (Vchzka, Mulač et al. 2012): ručení celým majetkem pr kmplementáře, nemžnst vlivnění chdu splečnsti kmanditisty

32 Veřejná bchdní splečnst Druhým typem sbní splečnsti je veřejná bchdní splečnst, která představuje nejjedndušší typ splečnsti v České republice. Všichni splečníci ručí celým svým majetkem nerzdílně za závazky splečnsti. Minimální pčet zakládajících splečníků jsu dva. Každý ze splečníků je právněn jednat jménem splečnsti samstatně, pkud není jednání jménem splečnsti upraven jinak ve splečenské smluvě. Zisk se dělí rvným dílem. Výhdu veřejné bchdní splečnsti je (Vchzka, Mulač et al. 2012): frma právnické sby, není nutnst základníh kapitálu. Mezi nevýhdy veřejné bchdní splečnsti můžeme zahrnut následující (Vchzka, Mulač et al. 2012): ručení celým majetkem, zákaz knkurence, atd. 3.4 Fyzické sby V České republice je mžné pdnikat i jak fyzická sba, neb sba samstatně výdělečně činná. Mezi fyzické sby se zahrnují sby (Šiman, Petera 2010): které pdnikají na základě živnstenskéh pdnikání, dbrvlně zapsané v bchdním rejstříku, pdnikající na základě zvláštních předpisů auditři, ntáři, daňví pradci, umělci, exekutři, lékaři, apd., sukrmě pdnikající zemědělec, který je evidván

33 Nejčastěji fyzické sby pdnikají na základě živnstenskéh právnění. V České republice jsu rzlišvány živnstí (Česk 2013, Srpvá, Řehř et al. 2010): hlašvací živnsti: řemeslné, vázané, vlné, kncesvané živnsti. Pdnikání fyzických sb má své výhdy i nevýhdy, které jsu shrnuty v následující Tabulce č. 1. Výhdy Nízké náklady na zalžení splečnsti Neexistence vkladvé pvinnsti Jednduchst zalžení Snadnst přerušení či uknčení činnsti Nevýhdy Rizika spjená s nemezeným ručením Hrší pstavení v bchdně-právních vztazích při prvnání s bchdními splečnstmi Nutnst rzsáhlých znalstí z různých blastí Omezený přístup k bankvním úvěrům Zahájení činnsti hned p hlášení (vyjma kncesvaných živnstí) Samstatnst při rzhdvání Tabulka č. : Pdnikání fyzických sb Zdrj: Upraven dle Vchzky a Mulače et al Prvnání jedntlivých právních frem pdnikání Veškeré právní frmy pdnikání mají své výhdy i nevýhdy a při vlbě vhdné právní frmy pdnikání je třeba zvažvat, jak byl uveden na začátku tét 33 33

34 kapitly, celu řadu kritérií. Vybraná kritéria pr fyzické sby, jedntlivé splečnsti kapitálvé a sbní jsu shrnuty v následující Tabulce č 2. Kritérium Pčáteční kapitál Minimální pčet zakladatelů (splečníků) Náklady na zalžení Administrativní nárčnst Legislativní regulace Ručení Veřejná bchdní splečnst Kmanditní splečnst Splečnst i s ručením mezeným Akcivá splečns t Není Minimální Minimální 2 mil. Kč vyžadván vklad základní bez kmanditisty kapitál veřejné 5000, ,- nabídky Minimální akcií vklad 20 mil. Kč splečníka s veřejnu 20000,- nabídku akcií Fyzické sby Není vyžadván Středně Středně Středně Vyské Nízké vyské vyské vyské Střední Střední Střední Vyská Nízká Střední Střední Střední Vyská Nízká Nemezen Kmplementář Omezené Omezené Nemezen é i nemezené é Kmanditisté mezené Přístup ke Snadný Střední Snadný Snadný Obtížný 34 34

35 kapitálu (bankvním úvěrům) Vyjednávací síla Důvěryhdns t Střední Střední Střední Vyská Nízká Vyská Vyská Střední Velmi Střední až vyská nižší Tabulka č. : Prvnání jedntlivých frem pdnikání Zdrj: Upraven dle Šimana a Petery 2010 STUDIJNÍ MATERIÁLY VEBER, J. a J. SRPOVÁ et al Pdnikání malé a střední firmy. 3., aktualizvané a dplněné vydání. Praha: Grada. ISBN VOCHOZKA, M. a P. MULAČ, et al Pdnikvá eknmika. Praha: Grada. ISBN OTÁZKY A ÚKOLY 1. Jaké jsu základní pdmínky pr pdnikání fyzických i právnických sb? 2. Jaké znáte bchdní splečnsti? 3. Jaké výhdy přináší vlba splečnsti s ručením mezeným? 4. Uveďte knkrétní typ pdnikatele pdnikajícíh na základě řemeslné živnsti? 5. Jaké typy pdnikání pdléhají kncesvaným živnstem? 6. Jaké je základní jmění a. s. v případě veřejnéh úpisu akcií? 35 35

36 KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK 1. Základní pdmínky pdnikání jsu následující: plnletst 18 let, způsbilst k právním úknům, právní bezúhnnst, žádné nedplatky vůči rgánům státní správy. 2. Obchdní splečnsti jsu splečnsti sbní a kapitálvé. 3. Splečnst s ručením mezeným má následující výhdy: mezení ručení splečníků d výše nesplacenéh vkladu, ručení splečnsti d výše základníh jmění, minimální základní jmění, nízká administrativní nárčnst. 4. Na základě řemeslné živnsti pdniká například buvník. 5. Mezi kncesvané živnsti spadají phřební služby, prvzvání cestvních kanceláří, či taxislužba milinů Kč

37 Kapitla 4 Situační analýza pdnikatelskéh plánu KLÍČOVÉ POJMY Situační analýza, prstředí pdniku, mikrprstředí, makrprstředí, SWOT analýza, Prterův mdel pěti knkurenčních sil, PEST CÍLE KAPITOLY Vysvětlení pdstaty situační analýzy a jejíh významu pr pdnikatelský plán Seznámení se slžkami mikrprstředí Seznámení se slžkami makrprstředí Představení základních analýz mikrprstředí pdniku Představení základních analýz makrprstředí pdniku Vysvětlení pdstaty Prterva mdelu pěti knkurenčních sil Odlišení jedntlivých slžek SWOT analýzy ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 8 hdin VÝKLAD Situační analýza představuje klíčvý prvek, kteréh je třeba při rzhdvání tm, zda pdnikatel zahájí svu činnst či nikliv. Na každý subjekt pdnikatelský i nepdnikatelský půsbí celá řada aspektů, které se nachází v jeh klí. K analýze těcht aspektů nacházejících se ve vnitřním i vnějším klí pdniku služí právě 37 37

38 situační analýza, bez níž se žádný pdnikatelský plán nebejde. V tét kapitle si vysvětlíme tedy pjem situační analýzy i jedntlivé slžky prstředí pdniku a seznámíme se se základními analýzami, které je mžné k jejich przkumání využít. 4.1 Situační analýza prstředí pdniku Prstředí pdniku je mžné dělit na vnitřní a vnější prstředí pdniku či na mikrprstředí a makrprstředí pdniku, jak zbrazuje následující brázek č. 1. Marprstředí Eknmické Demgrafické Kulturní Plitické Technlgické Přírdní Mikrprstředí Zákazníci Ddavatelé Distributři Knkurence firmy pskytující služby Veřejnst Pdnik Obrázek č. : Prstředí pdniku (mikrprstředí a makrprstředí) Zdrj: vlastní návrh Situační analýza se zabývá analýzu jak vnitřníh a vnějšíh prstředí i mikr a makrprstředí pdniku. Situační analýza je definvána jak všebecná metda zkumání jedntlivých slžek a vlastnstí vnějšíh a vnitřníh prstředí (makrprstředí a mikrprstředí), ve kterém firma pdniká (Jakubíkvá 2009, str. 78). Situační analýza hdntí a identifikuje faktry vnitřníh i vnějšíh prstředí a pmáhá nalézat právě klíčvé faktry, které na firmu půsbí a mhu ji vlivňvat

39 Situační analýza se většinu dělí na externí analýzu, která je spjena s analýzu makrprstředí a interní analýzu, která zahrnuje analýzu mikrprstředí (Srpvá et al. 2011). 4.2 Analýza mikrprstředí pdniku Vlastní mikrprstředí pdniku tvří prvky, které bezprstředně pdnik vlivňují a půsbí tak na jeh schpnst uspkjvat přání a ptřeby cílvých trhů. D mikrprstředí pdniku zahrnujeme následující prvky (Ktler, Armstrng 2007, Ktler Keller 2013): vlastní pdnik, zákazníci, ddavatelé, distributři, knkurence, firmy pskytující služby, veřejnst Základní nástrje analýzy mikrprstředí pdniku Mikrprstředí pdniku zahrnuje celu řadu faktrů, které pdnik vlivňují přím a jsu pr pdnik klíčvé z hlediska vlastních cílvých trhů. Mezi základní analýzy mikrprstředí pdniku je mžné zahrnut: Prterův mdel pěti knkurenčních sil, analýza knkurence, 39 benchmarking, 39

40 analýza zdrjů a kmpetencí, analýza klíčvých prcesů, analýza klíčvých faktrů úspěchu. Analýz mikrprstředí je celá řada, prt se v následujících částech budeme věnvat dvěma nejvýznamnějším, a t Prtervu mdelu pěti knkurenčních sila a analýze knkurence Prterův mdel pěti knkurenčních sil Prterův mdel pěti knkurenčních sil se zabývá dpady základních pěti sil, které půsbí v každém dvětví a jejich vyjednávací silu a případným mžným hržením z jejich strany. Jedntlivé prvky Prterva mdelu pěti knkurenčních sil jsu zbrazeny na následujícím brázku č. 2. U každé síly, či prvku v Prtervě mdelu je nutné analyzvat případné hržení, které tat síla přináší a také vyjednávací sílu, kteru může prti firmě pužít. Jak příklad si uvedeme situaci u ddavatelů. Vyjednávací síla ddavatelů bude tím vyšší, čím (Kvář 2008): méně ddavatelů se v dvětví nachází, méně je dvětví pr ddavatele významné, významnější jsu surviny a prdukty, které ddavatel d dvětví ddává. Ohržení ze strany sučasných knkurentů Vyjednávací síla zákazníků Ohržení ze strany substitutů Vyjednávací síla ddavatelů 40 Ohržení ze strany ptenciálních nvých knkurentů 40

41 Obrázek č. : Prterův mdel pěti knkurenčních sil Zdrj: Upraven dle Kváře a Štracha, Analýza knkurence Každý pdnik musí pznat svu knkurenci a prvádět neustálé analýzy jejich pstupů, strategií, zákazníků, prduktů, cen, atd. Pr analýzu knkurence je mžné pužít pstup prfesra Ktlera, který je zbrazen na následujícím schématu. identifikace knkurence určení cílů knkurence identifikace knkurenčníc h strategie analýza slabých a silných stránek knkurence dhad reakce knkurence Obrázek č. : Analýza knkurence Zdrj: Upraven dle Ktlera et al Na základě zpracvání těcht prvků analýzy knkurence je třeba v závěru vytipvat knkurenty, kterým je třeba se vyhnut a které je mžné hrzit a zvlit správné strategie pr útk, apd

42 Pr analýzu knkurence je mžné také využít benchmarking, který je zaměřen na srvnávání s největšími knkurenty. Benchmarking představuje systematické, sustavné srvnávání výrbků, funkcí a prcesů vlastníh pdniku se špičkvými pdniky (Hradecký, Lanča, Šiška. 2008, str. 1999). Ke srvnávání dchází ve vybraných blastech, jak jsu náklady, výknnst, zákazníci, strategie, ceny, prtfli nabízených služeb, atd. Dalším nástrjem, který služí k analýze knkurence je rast analýzy knkurence, který se zaměřuje na hdncení vybraných charakteristik knkurenta jak jsu například (Váchal, Vchzka et al. 2013): pzice v dvětví: sučasná, buducí, výhda v: ceně, nákladech, kvalitě, distribuci, technlgii, atd. 4.3 Analýza makrprstředí pdniku V rámci analýzy makrprstředí pdniku se analyzují vnější síly, které na pdnik půsbí. Nejčastěji se v rámci analýzy makrprstředí pdniku setkáváme s analýzu PEST, či STEP, která má svůj název dle prvních písmen faktrů, které jsu hdnceny (Ktler et al. 2007): 42 P - plitické, 42

43 E- eknmické, S - sciální, T- technlgické. V rámci každé slžky existuje nepřeberné mnžství faktrů. Cílem PEST analýzy však není analyzvat všechny faktry, ale puze ty, které přím a nejvíce pdnik vlivňují. Například v blasti plitických a legislativních faktrů je třeba analyzvat knkrétní plitické krky vlády, které přím vlivňují firmu a knkrétní zákny a jejich paragrafy budu mít přímý dpad na pdnik. 4.4 SWOT analýza SWOT analýza představuje kmplexní analýzu vnitřníh i vnějšíh prstředí pdniku, která se zaměřuje na následující čtyři skupiny faktrů (Ktler, Keller 2013): vnitřní prstředí: silné stránky strengths S, slabé stránky weaknesses W, vnější prstředí: příležitsti pprtunities O, hrzby threats T. Vnější prvky 43 43

44 Strenghts Weaknesses Opprtunities Threats Vnitřní prvky Obrázek č. : Matice SWOT Zdrj: Upraven dle Blažkvé 2007 Silné stránky představují veškeré interní faktry, které přináší pdniku knkurenční výhdy a silné pstavení na trhu. Slabé stránky jsu jejich pakem a je třeba hledat způsby jejich zlepšení. Příležitsti představují vnější faktry, které může pdnik využít k zlepšení pzice na trhu, hrzby napak hržení, které trh a vnější prstředí přináší a je třeba se jim vyhnut, snažit se je předvídat, zmírnit a eliminvat jejich dpady na vlastní pdnik. SWOT analýzu je také mžné pužít pr analýzu knkurence. Matice SWOT analýzy pr knkurenci je zbrazena na následujícím schématu

45 Hrzby Příležitsti Slabé stránky reakce knkurence na hrzby v případě převěžujících slabých stránek rekace knkurence na příležitsti s hledem na slabé stránky Silné stránky reakce knkurence na hrzby při převěžujících silných stránkách reakce knkurence na příležitsti s hledem na silné stránky Obrázek č. : Matice SWOT pr analýzu knkurence Zdrj: Upraven dle Sedláčkvé a Buchty 2006 STUDIJNÍ MATERIÁLY KOTLER, P. et al., Mderní marketing. Praha: Grada. ISBN KOTLER, P. a K. L. KELLER, Marketing management. 14. Vydání. Praha: Grada. ISBN

46 OTÁZKY A ÚKOLY 1. Vyjmenujte jedntlivé slžky mikrprstředí pdniku. 2. Jaké analýzy můžete pužít pr analýzu mikrprstředí? 3. Jak byste definvali benchmarking? 4. Jaké prvky spadají d vnitřníh prstředí v rámci SWOT analýzy? KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK 1. Základní slžky mikrprstředí jsu: vlastní pdnik, zákazníci, ddavatelé, distributři, knkurence, firmy pskytující služby, veřejnst. 2. Pr analýzu mikrprstředí pdniku je mžné pužít: Prterův mdel pěti knkurenčních sil, analýza knkurence, benchmarking, analýza zdrjů a kmpetenci, analýza klíčvých prcesů, analýza klíčvých faktrů úspěchu. 3. Benchmarking představuje systematické srvnávání parametrů s vybranými knkurenty 4. D vnitřníh prstředí analyzvanéh SWOT analýzu zahrnujeme slabé a silné stránky pdniku

47 Kapitla 5 Strategické řízení (mise, vize, cíle, strategie) KLÍČOVÉ POJMY Vize, mise, cíle, strategické řízení, strategie, Prtervy generické strategie, strategie vyplývající ze SWOT analýzy, Ansffva matice, metda SMART CÍLE KAPITOLY Vysvětlení pdstaty strategickéh řízení pr business plán Definvání vize Objasnění mise pdniku Rzlišení jedntlivých typů cílů Vysvětlení úlhy metdy SMART při stanvvání cílů pdniku Seznámení se základními typy strategií Vysvětlení základních strategií vyplývajících ze SWOT Seznámení s Prtervými generickými strategiemi, ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 8 hdin VÝKLAD Business plán se bez řádnéh strategickéh řízení, které definuje základní pslání firmy, jeh vizi, misi, cíle a strategie, nebejde. V rámci business plánu je 47 47

48 třeba zejména definvat vizi a misi pdnikání, které stanvují směr, kterým se bude pdnik v buducnu rientvat. 5.1 Strategický management Strategický management je pvažván za pměrně nvdbý pjem v blasti managementu. Pprvé byl pjem strategickéh managementu pužit v padesátých letech dvacátéh stletí zejména ještě v dbě pškzené 2. světvu válku a byl spjen s dluhdbým plánváním (Ftr et al. 2012). Definic strategickéh managementu nalezneme celu řadu. Strategický management představuje dynamický prces tvrby a implementace rzvjvých záměrů, které mají zásadní význam pr rzvj firmy (Jakubíkvá 2009). V případě chápání strategickéh managementu jak prcesu, představuje strategický management prces zkumání sučasnéh a buducíh prstředí, frmulace cílů a tvrby, implementvání a kntrly rzhdnutí zaměřených na dsažení těcht cílů v sučasném a buducím prstředí (Palatkvá 2006, str. 177). V nejbecnějším slva smyslu je strategický management způsbem řízení, které aplikuje tp management nebli strategický management. Pr strategický management jsu typické následující charakteristiky (Deduchvá 2001, Keřkvský, Vykypěl 2006): jedinečnst a nepakvatelnst, nepředvídatelnst, špatně strukturvané a nestrukturvané prblémy, práce s rizikem a nejisttu, invativní řešení, využívání externích zdrjů, sučást vrchlvéh managementu, 48 48

49 celpdnikvý význam, dluhdbý časvý hriznt. 5.2 Prces strategickéh managementu Na strategický management je bvykle nahlížen jak na prces skládající se z něklika základních fází, které jsu zbrazeny na následujícím schématu. Jak první je třeba definvat vizi a misi splečnsti a vymezit předmět pdnikání a klíčvé činnsti a aktivity pdniku. První fáze prcesu strategickéh managementu je pr business plán klíčvu. Každý pdnikatel si musí na začátku svéh pdnikání uvědmit: Čeh chce dsáhnut? Kam chce své pdnikání směrvat? Jak chce půsbit navenek? Jaká bude pdnikvá crprate identity? Jaku chce vytvřit ve firmě firemní kulturu? Kd budu jeh zákazníci? Jak uspkjí jejich ptřeby? Jaké bude jeh prtfli? A mnhé další. Právě na tyt tázky mu pmůže najít dpvědi strategický management a správné frmulvání vize a mise nebli pslání pdniku, stejně tak jak správně definvaná pdnikvá strategie ať již na úrvni celpdnikvé, či strategie dílčí. Vize právě dpvídá na tázku čím se chce pdnik stát (David 2011). Vize je zaměřena na buducí existenci pdniku, upřesňuje buducí pdnikání a zaměření 49 49

50 firmy, její buducí vývj. Vizi strategický management chápe jak přesné a strukturvané vyjádření stavu firmy v knkrétním buducím časvém hrizntu (Ftr et al. 2012, str. 34). Vize je vyjádřením crprate identity navenek ale také služí k pdnícení pracvníků a jejich mtivaci k dsažení vlastních pdnikvých cílů. Mise vyjadřuje, prč splečnst existuje a dpvídá na následující tázky (Ftr et al. 2012): Čím je rganizace jedinečná? Čeh chce rganizace dsáhnut? Pr kh je určen prdukt rganizace? Pslání (nebli mise) deklaruje tedy vysvětlení smyslu, účelu pdnikání prhlášení tm, čeh si firma přeje dsáhnut (Ktler Armstrng 2007, str. 82). Mise splečnsti musí reflektvat (Jakubíkvá 2009, David 2011, Mallya 2007): pdnik a jeh histrii, faktry vlivňující pdnik, zákazníky, pdnikvu filzfii, ptřeby zákazníků, trhy, prduktvé prtfli firmy, image firmy, atd. V dalším krku je nutné prvést strategicku situační analýzu vnitřníh i vnějšíh prstředí pdniku, která služí jak výchzí bd pr definvání strategických cílů pdniku

51 Cíle pdniku nejen při sestavvání pdnikatelskéh plánu ale kdykliv jsu stanvvány, je třeba stanvit na základě metdy SMART. Tat metda uvádí, že cíle musí splňvat následující charakteristiky, které se dráží v jedntlivých písmenech názvu tét metdy (Dležal, Máchal, Lack et al. 2009): S (specific) specifický, M (measurable) měřitelný, A (agreed) akceptvatelný, R (realistic) realistický, T (timed) časvé vymezení dsažení cíle. definvá ní vize, mise situační analýza prstředí stanvení strategick ých cílů frmulac e, strategií hdnce ní a výběr strategie impleme n-tace strategie kntrla Obrázek č. : Prces strategickéh managementu Zdrj: Upraven dle Mallya 2007, Davida 2011 a Zuzáka 2011 Frmulace strategií je náplní čtvrtéh krku strategickéh řízení a představuje klíčvý krk celéh strategickéh řízení. Strategie je nutné frmulvat s hledem na strategické bdbí, které dráží (Veber et al. 2009): živtní cyklus výrbků, tržní situaci, 51 dbu výrby, 51

52 chvání knkurence, atd. Strategie je vždy frmulvána variantně například jak při využití metdy scénářů, kdy se vytváří ptimistická varianta, realistická varianta a pesimistická varianta (Kvář 2008). P důkladném zhdncení dchází k výběru vhdné strategie. Základními kritérii hdncení variant strategií jsu (Zuzák 2011, Deduchvá 2001): Vhdnst Přijatelnst Prveditelnst Přípustnst Návratnst Rizikvst Pr vybranu strategii je třeba vytvřit vhdné pdmínky pr její implementaci a dále pak nastavit kntrlní mechanismy, které zajistí dhalení případných prblémů a navržení nápravných patření. 5.3 Strategie Slv strategie pchází ze starvěké řečtiny a je spjen se slvem strategs, které značval vjenskéh velitele. Dnes můžeme strategii definvat jak určité schéma (prjekt, směr) pstupu, které naznačuje, jak za daných pdmínek dsáhnut vytyčených cílů (jak se chvat na cestě veducí k dsažení cílů) (Hrákvá, 2003, str. 11)

53 5.4 Typlgie strategií Strategií je neuvěřitelné mnžství. V tét části se seznámíme se základními strategiemi, které vyplývají ze SWOT analýzy, dále pak s Prtervými generickými strategiemi a strategiemi vyplývajícími z Ansffvy matice Strategie vyplývající ze SWOT analýzy SWOT analýza představuje nejvyužívanější kmplexní analýzu vnitřníh i vnějšíh prstředí. P zhdncení jedntlivých silných a slabých stránek pdniku a příležitstí a hrzeb je mžné na základě kmbinace těcht aspektů určit strategii, kteru pdnik bude aplikvat v praxi viz následující brázek č. 7. Nejlepší pstavení mají firmy v případě strategie SO, nejhrší napak v případě strategie WT. Příležitsti Hrzby strategie SO využití strategie ST knfrntace strategie WO hledání strategie WT vyhýbání Silné stránky 53 53

54 Slabé Obrázek č. 7: Strategie dle SWOT analýzy Zdrj: Upraven dle Vebera et al. 2009, Váchala a Vchzky et al Prtervy generické strategie Michael Prter vytvřil svůj přístup ke stanvení strategií. Dle Prtera je nutné najít určitý způsb dlišení a t buď na celém trhu, či v určitém tržním segmentu. Tt dlišení může být buď v nákladech, či diferenciaci prduktu, služeb, přístupu apd. Základní strategie, které Prter definval, jsu (Zuzák 2011): veducí pstavení v nákladech, diferenciace, zaměření Ansffva matice Dalším mžným přístupem k typlgii strategií je tzv. Ansffva matice, která kmbinuje dva základní aspekty a t trh a výrbek. V bu případech dchází k analýze stávající situace a nvé jedná se tedy buď stávající neb nvé trhy, či stávající neb nvé prdukty viz následující schéma. trh výrbek 54 54

55 sučasný nvý sučasný nvý Obrázek č. : Strategie dle Ansffvy matice Zdrj: Upraven dle Ktlera a Armstrnga 2007 STUDIJNÍ MATERIÁLY FOTR, J. et al., Tvrba strategie a strategické plánvání. Terie a praxe. Praha: Grada. ISBN ZUZÁK, R., Strategický management. 2. vydání. Praha: Vyská škla eknmie a managementu. ISBN OTÁZKY A ÚKOLY 1. Jaké typy prblémů řeší strategický management? 2. Vyjmenujte základní fáze strategickéh managementu. 3. Jaké strategie rzlišujeme na základě Ansffvy matice? 4. Určete jeden krátkdbý cíl, který bude splňvat 55 55

56 veškeré parametry metdy SMART. KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK 1. Strategický management řeší nestrukturvané a špatně strukturvané prblémy. 2. Základní fáze strategickéh managementu jsu: definvání vize, mise, situační analýza prstředí, stanvení strategických cílů, frmulace strategií, hdncení a výběr strategie, implementace strategie, kntrla. 3. Z Ansffvy matice vyplývají následující čtyři základní strategie: strategie penetrace, strategie nvéh výrbku, strategie rzvje trhu, strategie diverzifikace. Kapitla 6 Management pr pdnikatelský plán KLÍČOVÉ POJMY Management, manažer, manažerský styl, rganizační struktura, rzpětí řízení, centralizace, decentralizace, plchá rganizační struktura, strmá rganizační struktura, linivá rganizační struktura, CÍLE KAPITOLY Vysvětlení pjmu management Pchpení pstavení manažera v rganizaci Seznámení se základními manažerskými styly 56 56

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace Sylabus mdulu: B - Strategické řízení rganizace Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem

Více

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11.

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11. PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE 27. 11. 2015, Praha PŘEDSTAVENÍ VÝZEV PŘEDSTAVENÍ VÝZEV Pdpra vybudvání a

Více

Seznam maturitních témat

Seznam maturitních témat Seznam maturitních témat Studijní br 64-41-L/51 PODNIKÁNÍ Šklní rk 2016/2017 EKONOMIKA A ÚČETNICTVÍ 1. Tržní eknmika pjem eknmie, mikreknmie a makreknmie základní eknmické pjmy-ptřeby,statky, služby, živtní

Více

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace Sylabus mdulu: B - Strategické řízení rganizace Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem

Více

Doporučená struktura podnikatelského plánu

Doporučená struktura podnikatelského plánu Dpručená struktura pdnikatelskéh plánu 1 Pdnikatelský Plán Účel vypracvání pdnikatelskéh plánu má něklik rvin: Pr pdnikatele je tent dkument mžnstí zamyslet se ve strukturvané frmě nad jedntlivými blastmi

Více

STRUKTURA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU

STRUKTURA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU Struktura pdnikatelskéh záměru JÍZDNÍ ŘÁD FIRMY 1. Úvd a shrnutí (Executive Summary) Tent první ddíl shrnuje důležitst, atraktivitu a finanční zajímavst pdnikatelskéh záměru. Měl by bsahvat představení

Více

Sylabus modulu: E Finance a finanční nástroje

Sylabus modulu: E Finance a finanční nástroje Sylabus mdulu: E Finance a finanční nástrje Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jiří Krátký 26. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem mdulu,

Více

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení Sylabus mdulu: D Útvarvé a prcesní řízení, plánvání, IT pdpra prjektvéh řízení Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř.

Více

Program prevence nehod a bezpečnosti letů

Program prevence nehod a bezpečnosti letů SEKCE LETOVÁ A PROVOZNÍ Odbr bchdní letecké dpravy Směrnice OLD Dplňující výkladvý/vysvětlující materiál k ACJ OPS 1.037 a IEM OPS 3.037 Prgram prevence nehd a bezpečnsti letů CAA-OLD-01/2010 Verze: 1.

Více

Zpráva pro uživatele

Zpráva pro uživatele Zpráva pr uživatele verze 1.0 Zpráva pr uživatele Histrie dkumentu: Verze Datum Schválil 1.0 26.7.2005 Manažer QCA e-mail: manager.pstsignum@cpst.cz Tent dkument pskytuje základní přehled hierarchii certifikačních

Více

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis Tabulka 1 - Evidence prcesu přípravy, schválení a revizí (kapitly) Metdickéh pkynu pr přípravu pdkladů pr psuzení finančníh zdraví žadatele Vydání č. Platné d 1 3. 1. 2008 Zpracval: Zrevidval: Schválil:

Více

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o.

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o. Dplední prgram 9:30 9:45 Zahájení knference 9:45 10:20 Úvdní slv Mgr. Milslav Kvapil, ředitel splečnsti DYNATECH s.r.. Odbrný blk 1.: Vztahy mezi zřizvatelem a příspěvkvými rganizacemi (principy, pravidla,

Více

Výzva k podání nabídek

Výzva k podání nabídek Výzva k pdání nabídek Čísl zakázky (bude dplněn MPSV při uveřejnění): Název zakázky: Předmět zakázky (služba, ddávka neb stavební práce): x Chceme se učit, abychm zůstali knkurencí Nákup služeb Datum vyhlášení

Více

Jak zavést systém managementu kvality

Jak zavést systém managementu kvality Jak zavést systém managementu kvality Systém managementu kvality může být zaveden d Vaší rganizace něklika způsby, například: 1. knzultační frma Pravidelné návštěvy v rganizaci dbrným pradcem a knzultace

Více

Pražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí -

Pražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Pražské služby, a.s. Analýza eknmické situace s hledem na realizaci záměru prpachtvání části pdniku ve prspěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Říjen 2014 1 Manažerské shrnutí 1.1 Předmět a cíle prjektu

Více

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem Z a d á v a c í d k u m e n t a c e Odbrná publikace Management kulturníh cestvníh ruchu a návazné šklení pr prjekt OP RLZ - MMR Odbrná

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

PRILOHA K UCETNI ZA VERCE ZAROK2014

PRILOHA K UCETNI ZA VERCE ZAROK2014 ...,,,...,,,..., PRILOHA K UCETNI ZA VERCE ZAROK2014 I. Obecné údaje Název: Sídl: Právní frma: IČ: Předmět pdnikání: Datum vzniku splečnsti: Rzvahvý den: Datum sestavení účetní závěrky: Technické služby

Více

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA:

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: 1.Právnickým sbám - Splečnstem s ručením mezeným či a.s. - Splečenstvím vlastníků bytů - Bytvým družstvům - Družstvům jiným než bytvým - Jiným

Více

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí.

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Reserch a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách.

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách. Vstup na trh práce Antace Mdul ppisuje přístupy, způsby a dvednsti ptřebné pr úspěšné hledání práce. Jeh sučástí jsu úkly k jedntlivým tématům a výběr adres pracvních serverů s nabídkami práce. Tip pr

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ. VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007

Více

Projektový manuál: SME Instrument Brno

Projektový manuál: SME Instrument Brno Prjektvý manuál: SME Instrument Brn 1 Obsah 1. C je SME Instrument?... 3 1.1 Pslání prgramu... 3 1.2 Stručný ppis prgramu... 3 2. C je SME Instrument Brn?... 3 2.1 Prč vznikl SME Instrument Brn... 3 2.2

Více

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:

Více

Výzva k podání nabídek

Výzva k podání nabídek Výzva k pdání nabídek Čísl zakázky (bude dplněn MPSV při uveřejnění): Název zakázky: Předmět zakázky (služba, ddávka neb stavební práce): Odbrný kurz: I. Systém řízení jaksti v elektr-výrbě rzvj dbrných

Více

Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku: Právní služby a poradenství pro Regionální radu regionu soudržnosti Jihovýchod

Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku: Právní služby a poradenství pro Regionální radu regionu soudržnosti Jihovýchod Výzva k pdání nabídky na veřejnu zakázku: Právní služby a pradenství pr Reginální radu reginu sudržnsti Jihvýchd zadávanu pdle 6 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, jak zakázku

Více

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů Metdická pmůcka Využívání záruk ČMZRB k zajišťvání bankvních úvěrů Cílem pmůcky je minimalizvat pdíl případů, kdy je nutn zamítnut žádst pskytnutí záruky z důvdu nesuladu s klíčvými pdmínkami prgramu pdpry.

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

65 51 H/01 Kuchař číšník. Téma "2012_SOP_ kuchař, číšník" samostatná odborná práce

65 51 H/01 Kuchař číšník. Téma 2012_SOP_ kuchař, číšník samostatná odborná práce 65 51 H/01 Kuchař číšník Téma "2012_SOP_ kuchař, číšník" samstatná dbrná práce 1. Zadání samstatné dbrné práce (SOP) Předlžené zadání je sučástí jedntnéh zadání závěrečných zkušek a jeh realizace je pvinná.

Více

Příloha A Informační memorandum k Projektu

Příloha A Informační memorandum k Projektu Přílha A Infrmační memrandum k Prjektu Sutěž výběr strategickéh partnera d splečnéh pdniku spluzakládanéh Dpravním pdnikem hl. m. Prahy, akcivá splečnst, za účelem maximalizace ptenciálu rzvje území stanic

Více

Řízení kvality, kontroling, rizika. Branislav Lacko Martina Polčáková. Kateřina Hrazdilová Bočková - konzultantka 6. 12. 2010

Řízení kvality, kontroling, rizika. Branislav Lacko Martina Polčáková. Kateřina Hrazdilová Bočková - konzultantka 6. 12. 2010 Sylabus mdulu G: Řízení kvality, kntrling, rizika Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Branislav Lack Martina Plčákvá Kateřina Hrazdilvá Bčkvá - knzultantka 6. 12. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky

Více

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro odbornou veřejnost

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro odbornou veřejnost Rukvěť ekvzdělavatele II. Rukvěť (ek)vzdělavatele II. aneb Dpručení pr přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pr dbrnu veřejnst Vzdělávací akce pr dbrnu veřejnst charakteristika Smyslem vzdělávacích akcí

Více

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Obchdně pdnikatelská fakulta v Karviné, Univerzitní náměstí 1934/3, 733 40 Karviná, Česká republika Slezská univerzita v Opavě Obchdně pdnikatelská fakulta v Karviné Přílha Dluhdbéh záměru vzdělávací a

Více

Informační audit teorie a praxe v České republice

Informační audit teorie a praxe v České republice Infrmační audit terie a praxe v České republice Očk Petr Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze petr.ck@ff.cuni.cz Michaela Dmbrvská Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze michaela.dmbrvska@ff.cuni.cz

Více

Business Intelligence - principy, efekty, předpoklady. OKsystem, 26/11/2009

Business Intelligence - principy, efekty, předpoklady. OKsystem, 26/11/2009 Business Intelligence - principy, efekty, předpklady OKsystem, 26/11/2009 Jan Pur katedra IT, VŠE / ITG, s.r.. (pur@vse.cz, pur@itg.cz ) Snímek 1 Agenda 1. Prč Business Intelligence? 2. Základní principy

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

Výzva k podání nabídek

Výzva k podání nabídek Výzva k pdání nabídek Čísl zakázky (bude dplněn MPSV při uveřejnění): Název zakázky: Předmět zakázky (služba, ddávka neb stavební práce): x Chceme se učit, abychm zůstali knkurencí Nákup služeb Datum vyhlášení

Více

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM Název zadavatele Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Sídl Na Slvance 1999/2, 182 21 Praha 8 IČ 68378271 Právní frma Zástupce zadavatele Název zakázky Druh zadávacíh

Více

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro pedagogické pracovníky v oblasti EVVO

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro pedagogické pracovníky v oblasti EVVO Rukvěť ekvzdělavatele I. Rukvěť (ek)vzdělavatele I. aneb Dpručení pr přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pr pedaggické pracvníky v blasti EVVO Vzdělávací akce pr pedaggické pracvníky charakteristika

Více

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním Člvěk a svět práce Charakteristika vyučvacíh předmětu Vzdělávací blast Člvěk a svět práce klade velký důraz na praktické pužití získaných znalstí a dvednstí, které žák získá řešením mdelvých situací a

Více

Vítejte na 1. Výukovém setkání

Vítejte na 1. Výukovém setkání Vítejte na 1. Výukvém setkání Prgram 1. Část 1. Prjekt: Samstatný abslvent (Edita Janstvá, DiS.) 2. Klíčvá aktivita KA04 Průběh piltníh věřvání vzdělávacíh prgramu (Tmáš Varga) Vzdělávací Mduly v praxi

Více

RÝMAŘOVSKO, o.p.s. nám. Míru 1 RÝMAŘOV 795 01

RÝMAŘOVSKO, o.p.s. nám. Míru 1 RÝMAŘOV 795 01 RÝMAŘOVSKO,.p.s. nám. Míru 1 RÝMAŘOV 795 01 Místní akční skupina reginu bcí a měst Břidličná, Dětřichv nad Bystřicí, Dlní Mravice, Hrní Měst, Jiříkv, Lmnice, Malá Mrávka, Malá Štáhle, Rýmařv, Ryžviště,

Více

Silniční infrastruktura a legislativa

Silniční infrastruktura a legislativa Silniční infrastruktura a legislativa Mtt: Hdnta spjení dvu měst je čast vyšší, než sučet hdnt těcht měst Hannibal (247-183 př. n. l.) V rce 2013 jsem měl tu čest vést pracvní skupinu dbrníků pr silniční

Více

Výzva K PODÁNÍ NABÍDKY A K PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE VE ZJEDNODUŠENÉM PODLIMITNÍM ŘÍZENÍ DLE UST. 53 ZÁKONA Č. 134/2016 SB., O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

Výzva K PODÁNÍ NABÍDKY A K PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE VE ZJEDNODUŠENÉM PODLIMITNÍM ŘÍZENÍ DLE UST. 53 ZÁKONA Č. 134/2016 SB., O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Výzva K PODÁNÍ NABÍDKY A K PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE VE ZJEDNODUŠENÉM PODLIMITNÍM ŘÍZENÍ DLE UST. 53 ZÁKONA Č. 134/2016 SB., O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Infrmace veřejné zakázce Název veřejné zakázky: Stavba

Více

Daňový. Zpravodaj vznikl ve spolupráci se členem AMSP ČR společností Akont mezinárodní daňové poradenství, (WWW.AKONT.CZ) Kontakt pro Vaše dotazy:

Daňový. Zpravodaj vznikl ve spolupráci se členem AMSP ČR společností Akont mezinárodní daňové poradenství, (WWW.AKONT.CZ) Kontakt pro Vaše dotazy: Čísl: 1/2015 Datum vydání: 9.2.2015 Daňvý gg zpravdaj Obsah I. NOVINKY V ZÁKONĚ Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ...2 II. NOVINKY V ZÁKONĚ Č. 235/2004 SB., O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY...3 III. NOVINKY V

Více

Charakteristika hlavních skupin druhů dokumentů šedé literatury

Charakteristika hlavních skupin druhů dokumentů šedé literatury Manuál Charakteristika hlavních skupin druhů dkumentů šedé literatury S s = 62 370 mm 2 210 mm A4 Charakteristika hlavních skupin druhů dkumentů šedé literatury

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 29/2005 Věc: Půsbnst pr: Vnitřní kntrlní systém na Univerzitě Pardubice všechny útvary Univerzity Pardubice Účinnst d: 1. 1. 2006 Vypracval a předkládá: Schválil: Ing.

Více

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? Knzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? I. Pjem aneb c se jedná (článek IX. Metdiky) Zisk = skutečné výnsy mínus skutečné náklady

Více

Zákon o zdravotních pojišťovnách

Zákon o zdravotních pojišťovnách Zákn zdravtních pjišťvnách Důvdy ke změně Nestandardní právní frma zdravtních pjišťven Nedstatečné a nejasné vymezení pdmínek pr vznik a zánik zaměstnaneckých zdravtních pjišťven Nedstatečně vymezené pdmínky

Více

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny Nvela zákna investičních pbídkách pzitivní změny Prezident republiky Milš Zeman pdepsal 1. dubna nvelu zákna investičních pbídkách a suvisejících záknů. Změny nabudu účinnsti d 1. května. Návrh pršel ve

Více

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit Přílha č. 2 Ppis pdprvaných aktivit Pdprvané aktivity pdpry typu A - Systémvá pdpra sciální práce v bcích (maximální dba realizace 24 měsíců): 1) Výkn sciální práce dle 63 zákna č. 111/2006 Sb., pmci v

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní

Více

VFN Praha Rámcová smlouva na lakýrnické práce

VFN Praha Rámcová smlouva na lakýrnické práce ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU Veřejná zakázka maléh rzsahu (dále jen veřejná zakázka ) je zadávána dle 6 a 12 dst. 3 a 18 dst. 5 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění

Více

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ Irena Tlapákvá duben 2015 NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA vzdělávání sb se speciálními vzdělávacími ptřebami zavedení registru pedaggických pracvníků přijímání d přípravných tříd základní

Více

Udržitelné stavební investice v ČR do roku 2020

Udržitelné stavební investice v ČR do roku 2020 Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Stavebnictví v kntextu nárdníh hspdářství Studie Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Studie Cíle studie: Upzrnit dbrnu veřejnst na situaci v Evrpě

Více

Žádost o poskytnutí státní dotace na realizaci projektu prevence HIV/AIDS pro rok 2010 A. obecná část Žádosti

Žádost o poskytnutí státní dotace na realizaci projektu prevence HIV/AIDS pro rok 2010 A. obecná část Žádosti Pdací razítk MZ ČR/ Č.j.: Identif. Čísl prjektu: Žádst pskytnutí státní dtace na realizaci prjektu prevence HIV/AIDS pr rk 2010 A. becná část Žádsti Základní infrmace prjektu a dtačním titulu Název pskytvatele

Více

Přednášky Teorie řízení Tereza Sieberová, 2015 LS 2014/2015

Přednášky Teorie řízení Tereza Sieberová, 2015 LS 2014/2015 -černě přednášky -červeně cvičení různě přeházené, pdle th, jak jsme pakvali, datum dpvídá přednáškám PŘEDNÁŠKA 10.2. C je t řízení? Subjektivní, cílevědmá činnst lidí Objektivně nutná Pznává a využívá

Více

Regenerace brownfieldů v ČR

Regenerace brownfieldů v ČR Regenerace brwnfieldů v ČR Pštrná, prsinec 2009 Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy www.rrajm.cz 1 vymezení pjmu brwnfield CABERNET (Cncerted Actin n Brwnfield and Ecnmic Regeneratin Netwrk) www.cabernet.rg.uk

Více

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE O PROJEKTU Předkládaný výtah Metdiky tvrby prgramu rzvje bce ( Metdika ) je výstupem prjektu CZ.1.04/4.1.00/62.00008 Elektrnická metdická pdpra tvrby rzvjvých

Více

INTRANET V JVK ČESKÉ BUDĚJOVICE

INTRANET V JVK ČESKÉ BUDĚJOVICE INTRANET V JVK ČESKÉ BUDĚJOVICE Vladimír Pávek, Jihčeská vědecká knihvna v Českých Budějvicích Úvd Jihčeská vědecká knihvna (JVK) v Českých Budějvicích prvzuje své webvé stránky d začátku rku 1996 (tehdy

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91 STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, splek (dále jen MH) Sídl: Hřbitvní 29, Ivančice, 664 91 II. Charakteristika MH a) Sdružení je dbrvlným nevládním neziskvým sdružením vzniklým pdle zákna č. 83/1990

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

Analýza účetní uzávěrky a závěrky ve vybraném podniku

Analýza účetní uzávěrky a závěrky ve vybraném podniku Vyská škla technická a eknmická v Českých Budějvicích Ústav pdnikvé strategie Analýza účetní uzávěrky a závěrky ve vybraném pdniku Autr bakalářské práce: Veducí bakalářské práce: Opnent bakalářské práce:

Více

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012 *UOHSX004HI9Y* UOHSX004HI9Y USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brn 20. prsince 2012 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 12 Čísl vydání: 2.1 Stránka:

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka:

Více

Pravidla on-line výběrových řízení ENTERaukce.net

Pravidla on-line výběrových řízení ENTERaukce.net Pravidla n-line výběrvých řízení ENTERaukce.net (dále jen pravidla) I. Účel pravidel: Účelem těcht pravidel je pdrbně stanvit průběh realizace n-line výběrvých řízení ENTERaukce.net v elektrnické aukční

Více

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010)

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Tématický plán a bsahvé zaměření seminářů 1. týden - Organizační záležitsti. Účetní systém pdniku a využití výpčetní techniky. Sftware pr účetnictví.

Více

Státní závěrečná zkouška BAKALÁŘSKÁ Ekonomika podniku 14. Charakteristika základních právních forem podnikání.

Státní závěrečná zkouška BAKALÁŘSKÁ Ekonomika podniku 14. Charakteristika základních právních forem podnikání. Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku 14. Charakteristika základních právních frem pdnikání. Právní frmy pdnikání: Otázka č. 14 Studijní materiál 1 Fyzická sba: Občan, který si vyřídí živnstenský

Více

Systém kritických bodů, HACCP

Systém kritických bodů, HACCP C je HACCP? Systém kritických bdů, HACCP HACCP nejsu kritické bdy Preventivní systém pr zajištění zdravtní nezávadnsti Významné by měla být pdstata, tj. spíše dlžení uplatnění určitých principů než dknalá

Více

A3RIP Řízení projektů. 13. seminář 8. 10. 12. 2014

A3RIP Řízení projektů. 13. seminář 8. 10. 12. 2014 A3RIP Řízení prjektů 13. seminář 8. 10. 12. 2014 Obsah 1. uknčení prjektu 1a. cíle při uknčení prjektu 1b. pakvaně pužitelné výsledky 1c. archivace dkumentů 2. hdncení prjektu 3. úspěch prjektu 4. time

Více

Instalace a technické informace

Instalace a technické informace Dkumentace k mdulu MdleKREM Samstatný mdul MdleKREM umžňuje zbrazit (vyučujícím i studentů) mdel průchdu studenta vyučvaným kurzem a t jak v grafické pdbě (využívající znalstní mdel GLIKREM - GuideLine

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

HACCP Ústav konzervace potravin a technologie masa

HACCP Ústav konzervace potravin a technologie masa Systém kritických bdů HACCP Ústav knzervace ptravin a technlgie masa C je HACCP? HACCP nejsu kritické bdy Zejména preventivní systém!! zdravtní nezávadnst Spíše dlžení uplatnění určitých principů než dknalá

Více

Výzva. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví

Výzva. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Výzva k pdávání žádstí pskytnutí pdpry v rámci Integrvanéh peračníh prgramu pr bdbí let 2007-2013 Priritní sa 5 Nárdní pdpra územníh rzvje Oblast intervence 5.1 Nárdní pdpra využití ptenciálu kulturníh

Více

MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013

MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013 MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013 Milevsk 2013 1. Úvd 1.1. CHARAKTERISTIKA MĚSTA A REGIONU Měst Milevsk a jeh regin se nachází v Jihčeském

Více

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ Místní akční plán Místní akční plán je suhrnný dkument zahrnující něklik částí. Obsahuje analyticku část (zejména metaanalýza stávajících dkumentů, analýza vyvlaná plánváním specifických témat, zjišťvání

Více

INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB

INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB Generali Investments CEE, investiční splečnst, a.s. Generali Investments CEE, investiční splečnst, a.s. Obsah: 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ...

Více

Maturitní prací student osvědčuje svou schopnost samostatně pracovat na projektech a aktivně využívat nabyté zkušenosti

Maturitní prací student osvědčuje svou schopnost samostatně pracovat na projektech a aktivně využívat nabyté zkušenosti GYMNÁZIUM DR.J. PEKAŘE Maturitní prací student svědčuje svu schpnst samstatně pracvat na prjektech a aktivně využívat nabyté zkušensti Pravidla pr psaní maturitní práce. Hdncení práce Frmální zpracvání

Více

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní , 3P Cnsulting, s. r.., Římská 12, 120 00 Praha 2 telefn: (+420) 739 548 469 e-mail: inf@trass.cz web: www.trass.cz Dpručení Středčeskému kraji k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní Klient Zakázka

Více

Výběrová kritéria pro hodnocení žádostí o podporu projektů v rámci ROP NUTS II Jihozápad pro období 2007-13

Výběrová kritéria pro hodnocení žádostí o podporu projektů v rámci ROP NUTS II Jihozápad pro období 2007-13 Výběrvá kritéria pr hdncení žádstí pdpru prjektů v rámci ROP NUTS II Jihzápad pr bdbí 2007-13 Schválen MV ROP JZ dne 30. 5. 2011 Výběrvá kritéria pr hdncení žádstí pdpru prjektů v rámci ROP NUTS II Jihzápad

Více

Nabídka zajištění dotací z EU

Nabídka zajištění dotací z EU Nabídka zajištění dtací z EU Invace - Ptenciál pdnikatelské subjekty Eurfrum Grup, a.s. Na Zámecké 11, 140 00 Praha 4 E-mail: inf@capcnsult.cz Tel./fax: 272 730 431 Mbil: 732 747 993 736 607 729 Vážená

Více

Cena hejtmana Plzeňského kraje za společenskou odpovědnost pro rok 2014

Cena hejtmana Plzeňského kraje za společenskou odpovědnost pro rok 2014 Cena hejtmana Plzeňskéh kraje za splečensku dpvědnst pr rk 2014 1. Úvdem Cenu hejtmana Plzeňskéh kraje za splečensku dpvědnst pr rk 2014 vyhlašují: Rada Plzeňskéh kraje, Reginální hspdářská kmra Plzeňskéh

Více

Plán odpadového hospodářství

Plán odpadového hospodářství Plán dpadvéh hspdářství Rztk výrční vyhdncení za rk 2008 Květen 2009 Vypracval: ing. Zdeněk Smejkal Kancelář Ing. Pavla Nváka, Zámecká 384, 335 61 Spálené Příčí ing.pavel.nvak@seznam.cz ; tel. 603161021

Více

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014 Krajský úřad Ústeckéh kraje Sutěž - DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014 Pdmínky sutěže Odbr SMT 20.11.2013 Pdmínky celkrajské mtivační sutěže na šklní rk 2013/2014 DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA zapsané ve veřejném rejstříku, vedeném Krajským bchdním sudem v Ostravě, ddíl Dr. XXII, vlžka 392. IČ: 00 40 84 41 schválený shrmážděním delegátů SBD Pruba 28. 5. 2015 Ing.

Více

Město Tábor. Pravidla projektového řízení

Město Tábor. Pravidla projektového řízení Řízení a krdinace akčních plánů v rámci Organizačníh, prcesníh a eknmickéh auditu splečnsti BYTES Tábr s.r.. KPMG Česká republika, s.r.. 30. 7. 2008 Tent reprt bsahuje 12 stran 2008 KPMG Česká republika,

Více

Pozn.: v číselníku je často obsaženo více možností k výběru, ale pro program Interreg V-A ČR-Polsko jsou relevantní pouze možnosti výběru zde uvedené.

Pozn.: v číselníku je často obsaženo více možností k výběru, ale pro program Interreg V-A ČR-Polsko jsou relevantní pouze možnosti výběru zde uvedené. Zpráva realizaci prjektu / dílčí části prjektu Pzn.: v číselníku je čast bsažen více mžnstí k výběru, ale pr prgram Interreg V-A ČR-Plsk jsu relevantní puze mžnsti výběru zde uvedené. Úvdní strana dkumentu

Více

Strategické rámce správy a rozvoje klasifikace DRG v roce 2013

Strategické rámce správy a rozvoje klasifikace DRG v roce 2013 Strategické rámce správy a rzvje klasifikace DRG v rce 2013 Ministerstv zdravtnictví má až d knce rku 2013 uzavřenu s NRC prváděcí smluvu k prvádění některých činnstí týkajících se kultivace systému DRG

Více

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace Základní škla Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, kres Vsetín, příspěvkvá rganizace Zpráva z testvání 7.rčníků ZŠ v rámci prjektu Rzvj a pdpra kvality ve vzdělávání Termín testvání : 18.2.-20.2.2015 Pčet

Více

Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011

Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011 Tvrba jedntnéh zadání závěrečné zkušky ve šklním rce 2010/2011 bry středníh vzdělání kategrie E pracvní verze 1 Obsah I. Organizace tvrby JZZZ 1. Harmngram tvrby JZZZ 4 2. Činnst autrskéh týmu 6 3. Kntakty

Více

VYMEZENÍ ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ. PROGRAM PODPORY PORADENSTVÍ VÝZVA I Poradenské služby pro MSP

VYMEZENÍ ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ. PROGRAM PODPORY PORADENSTVÍ VÝZVA I Poradenské služby pro MSP Přílha č. 1 Ministerstv průmyslu a bchdu České republiky Sekce fndů EU Řídící rgán OP PIK VYMEZENÍ ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ PROGRAM PODPORY PORADENSTVÍ VÝZVA I Pradenské služby pr MSP Platnst d: 22. 07. 2019

Více

JAK SE LÉPE ORIENTOVAT VE VÝSLEDCÍCH KLINICKÝCH STUDIÍ

JAK SE LÉPE ORIENTOVAT VE VÝSLEDCÍCH KLINICKÝCH STUDIÍ Kurz vhdný pr ty, kteří chtějí rzumět výsledkům klinických studií a umět je interpretvat JAK SE LÉPE ORIENTOVAT VE VÝSLEDCÍCH KLINICKÝCH STUDIÍ Dpručen pr lékaře, dbrné garanty a další sby aktivně prezentující

Více