Editorial. Vážení a milí čtenáři, členové Czech Institute of Directors, naši partneři a příznivci,

Transkript

1 Obsah Editorial Náš rozhovor 2 Smyslem je někomu splnit sen, říká Ing. Pavel Kysilka, CSc. Odborné téma 6 Zákon o obchodních korporacích: Převratné novinky v právu společností Úskalí procesu Revoluce na obzoru? Anketa 11 Legislativa na tapetě Novinky z CIoD 12 Etika versus korupce Okénko CIIA 14 Kontroly = důležitá konkurenční výhoda Ze zahraničí 15 Diverzita boardu Britské principy antikorupčních aktivit EU Green paper Okénko našich partnerů 16 Daně a pojištění: Účast ve správních orgánech více společností Slovo má Jitka Schmiedová Women in Leadership Na cestách 22 Lipno baví celou rodinu! Sportujeme 24 Jiná tvář manažera: Lyžař by měl být schopný sebereflexe Auta 26 Atraktivní, agilní a elegantně svůdná Krátce z CIoD 28 Vzdělávání manažerů Program corporate governance Vážení a milí čtenáři, členové Czech Institute of Directors, naši partneři a příznivci, jsme rádi, že vám jako malý předvánoční dárek můžeme poslat první číslo našeho nového časopisu Corporate Journal, jehož vydavatelem je náš Institut členů správních orgánů. Na jeho dvaceti osmi stránkách najdete rubriky, které by pro vás mohly být zajímavé, ať již přinášejí odborné informace, a nebo relaxační čtení. Náš novorozenec má svoje sourozence v podobě elektronického newslettru, který k vám připutoval již v říjnu a bude tak činit čtyřikrát do roka, zatímco papírový časopis Corporate journal je pololetník, jenž si k vám najde cestu vždy v květnu a v listopadu. První číslo, které právě otevíráte, si dělá ambici, aby vás zaujalo články o připravovaném zákonu o obchodních korporacích, který nahradí dosavadní obchodní zákoník. Nikoho, kdo se pohybuje ve světě byznysu, nemůže tato změna minout. Proto i respondenti v naší anketě vyjadřují své názory na legislativní prostředí, v němž se pohybujeme a kam nový zákon o obchodních korporacích přinese malou revoluci. Také téma etiky a korupce, kterému se na stránkách časopisu věnujeme, je naléhavé. Má v podnikání každý svou pravdu, jak často slýcháme, anebo existuje jen jedna všude platná etika? JUDr. Václav Peřich, bývalý viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu, s odpovědí nezaváhal ani na chvilku. Etika auditorů nebo etika lékařů to nejsou různé etiky, to jsou dílčí vyjádření téže pospolitostní etiky v určitém profesním prostředí, tvrdí. Hledání východisek ze vzniklých etických dilemat nebývá jednoduché a může člověka přivést až k těžkému rozhodování o setrvání na vlastní pozici. Jak se zachováme? Přestože našimi čtenáři jsou převážně muži, i je snad zaujmou postřehy Jitky Schmiedové z její cesty po Americe, kde se spolu se stovkou žen z 92 zemí světa zúčastnila programu Women in Leadership. Dozvíte se leccos o sdílení best practices při vytváření firemní kultury, která využívá předností diverzity v práci správních orgánů společností. To je dneska hodně aktuální téma, že? Doufáme, že i další články prvního čísla Corporate Journalu vám budou blízké. Doufáme také, že vás časopis zaujme, potěší, že si ho s chutí přečtete. A navíc ještě doufáme, že se s námi podělíte o svoje první dojmy, postřehy a třeba i náměty pro další čísla. Hodně úspěšných dnů, ale také potřebnou porci klidu a pohody na přelomu roku vám přeje Monika Zahálková, ředitelka Czech Institute of Directors Ročník 1, číslo 1/2011 (listopad 2011) Časopis Corporate Journal vydává dvakrát ročně Czech Institute of Directors. Jeho součástí je elektronický newslettre Corporate Journal News, který vychází čtvrtletně. Corporate Journal je registrován na Ministerstvu kultury ČR s evidenčním číslem MK ČR E Redakční rada: Ing. Monika Zahálková, Ing. Šimon Mastný, MBA, Ing. Irena Šatavová Šéfredaktorka: Ing. Irena Šatavová Kontakt: Czech Institute of Directors, Na Ořechovce 55, Praha 6 corporatejournal@ciod.cz Texty a jejich části smějí být přetištěny pouze se souhlasem vydavatele. 1

2 ROZHOVOR Ing. Pavel Kysilka, CSc. říká: Smyslem je někomu splnit sen Kancelář předsedy představenstva a generálního ředitele České spořitelny Pavla Kysilky najdete ve dvacátém patře výškové budovy v Praze 4. Má z ní široký rozhled daleko do okolí, který jakoby symbolicky odpovídal obrovskému množství pracovních zkušeností tohoto sportovně vyhlížejícího padesátníka. Jsou jedinečné výhled na Prahu i profesní záběr Pavla Kysilky. O tom druhém se můžete přesvědčit v následujícím rozhovoru. Neodolatelná chuť bankovnictví Rozhodující část vašeho profesního života je svázaná s bankovnictvím. Čím je tento sektor pro vás tak přitažlivý? Zavedla mě sem tak trochu náhoda daná převratným obdobím po roce Před ním jsem pracoval v Ekonomickém ústavu ČSAV a listopad 1989 nás zastihl odborně připravené na transformaci plánované ekonomiky na ekonomiku tržní. Stal jsem se poradcem ministra pro ekonomickou politiku a o rok později jsem dostal nabídku z Československé státní banky (SBČS). To mě lákalo, neboť z poradenské role jsem mohl přejít do role exekutivní a koncepční. Po rozpadu Československa se česká část bývalé SBČS přetransformovala v Českou národní banku, kam jsem byl opět jmenován. Moje cesta do bankovnictví tedy plynula tak nějak přirozeně, ne že bych si ji přímo zvolil. Zjistil jsem ale, že práce v bankovnictví poskytuje člověku obrovský univerzální prostor, neboť ho nutí rozumět ekonomice i světu financí veřejným financím, klientskému přístupu, měnové politice A právě tento široký záběr mi velmi vyhovoval a dodnes mě hrozně baví, a proto jsem v tomto oboru zůstal. V nejvyšších patrech bankovnictví se pohybujete dvě desítky let. Nedostal jste někdy chuť vyzkoušet si něco úplně jiného? Člověk určitě neustále přemýšlí o tom, zdali to, co dělá, je to správné a zdali to dělá dobře. Nikdy jsem si neřekl, že bych chtěl z tohoto oboru vystoupit, ale nikdy jsem to ani nevylučoval. Jsem si však jist, že kdybych byl býval tento úkrok stranou udělal, stejně bych stavěl dál na zkušenostech z bankovnictví. Kdo sleduje vaši profesní dráhu, vidí strmý růst vzhůru: poradce ministra, expert MMF, člen bankovní rady, výkonný guvernér centrální banky, ředitel v zahraniční Erste Bank Sparkassen, nejvyšší šéf České spořitelny. Nemám představu, kam dál a výš byste mohl ještě dojít. Vy ano? Zatím neuvažuji o tom, co přijde dále, neboť vždycky přemýšlím o práci, kterou právě dělám. Ať ale potom přijde cokoliv, nebudu to brát jako krok nahoru či dolů, ale jako krok k nové zkušenosti. Pět profesních zastavení Ve vašem profesním životopise figuruje čtyřleté působení v Ekonomickém ústavu ČSAV, který byl líhní ekonomů, jako byl Václav Klaus, Vladimír Dlouhý, Walter Komárek, Tomáš Ježek, Dušan Tříska, Karel Kříž, Karel Dyba Měl tento ústav nějakého zvláštního ducha, který vás všechny ovlivnil? Byl to hrozně zajímavý fenomén, i když prostředí v Ekonomickém ústavu nebylo homogenní. Ne všichni lidé, kteří tam v té době pracovali, mysleli stejným způsobem a stejným směrem. Cenné ale bylo to, že liberálové tam byli tolerováni. A později, když komunistická vláda hledala cesty, jak zvýšit výkonnost ekonomiky, dostávali také prostor přinášet návrhy, které nehledě na to, zda byly, či nebyly přijaty mohly alespoň vzniknout a být napsány na papír. My mladší jsme se od nich mohli hodně učit. Pak jste sedm let působil v České národní bance. Nestýská se vám po práci centrálního bankéře? 2

3 Mám rád změny a život v centrální bance, jakkoliv je to klíčová a důležitá instituce, plyne jiným tempem a má jiný typ výzev, než které mě lákaly, zdůvodňuje svůj odchod do komerčního bankovnictví Pavel Kysilka Nestýská, ale vzpomínám na ni rád. A to nehledě na všechna ta tápání, kterými jsme museli projít, neboť centrální bankovnictví se u nás v devadesátých letech teprve rodilo. Ale upřímně řečeno, na konci svého volebního období jsem se tam už nudil. Mám rád změny a život v centrální bance, jakkoliv je to klíčová a důležitá instituce, plyne jiným tempem a má jiný typ výzev, než které mě lákaly. Přesto jste si z ČNB jistě odnesl něco, co se vám později v profesním životě hodilo. Co to bylo? Poznal jsem hodně velmi zajímavých a kvalitních lidí. K mé práci patřilo cestování po jiných centrálních bankách, po mezinárodních finančních institucích, setkával jsem se s ratingovými agenturami, s vládami jiných zemí, měl jsem možnost trávit čas s Alanem Greenspanem, tehdejším šéfem americké centrální banky FED, Hansem Tietmeyerem, prezidentem německé Bundesbank, a dalšími lidmi, kteří si svými zkušenostmi a intelektem nezadali s výše jmenovanými hvězdami. To pro mě bylo obrovským poučením. A kromě cestování a kontaktů? Centrální banka má jednu obrovskou přednost, a tou jsou naprosto unikátní data o dění v ekonomice. A právě z doby svého působení v ČNB jsem si odnesl schopnost velice rychle se zorientoval v číslech a grafech a vyvozovat z toho konkrétní závěry. To se vám jistě hodilo, když jste coby expert MMF jezdil po světě a šířil zkušenosti z rozdělení československé měny, na němž jste se podílel. Čtyři roky jsem pracoval jako poradce MMF, což nebyla práce od zeleného stolu, ale práce on site (na místě). Zcestoval jsem řadu zemí, které zaváděly svoji vlastní měnu a měnovou politiku (Moldávii, Uzbekistán, Turkmenistán, Tádžikistán, Gruzii). Měl jsem výhodu, že jsem jako jediný mohl s místními lidmi mluvit napřímo rusky. A co mně to dalo? Člověk tam pracuje pod obrovským tlakem. V daném časovém okamžiku se musí velmi rychle zorientovat, jak v dané zemi funguje ekonomika, finanční instituce, zákonodárství, jaké jsou záměry a strategie vlády, musí to zanalyzovat, zpracovat výhled a být schopný dávat doporučení. Získané zkušenosti byly obrovské. Měl jste možnost poznat dané země i třeba po stránce kulturní? K tomu sloužil doprovodný program, který nám umožnil poznávat daný stát i z jiného pohledu. Například ve střední Asii jsme viděli obrovský kontrast mezi bídou a chudobou na jedné straně a nesmírným bohatstvím na straně druhé. Mohli jsme vnímat, jak tamní politický systém souvisí s náboženstvím, kulturou a kmenovým uspořádáním. To jsou poznatky, které bych doma získat nemohl, a později se mi velmi hodily při turistickém cestování. Při vašich jedinečných zkušenostech se mi zdá skoro škoda, že jste se nakonec nerozhodl pro práci ekonomického experta, který by prošlapával cestu českým reformám, ale zamířil jste do komerčního bankovnictví. Proč? Šlo opět o nabídku, která přišla v době, kdy mi končilo funkční 3

4 ROZHOVOR bankovnictví, chceme se ale výrazněji etablovat také jako banka pro korporátní sektor. Cítíme se v tomto segmentu hodně sebevědomí, ne díky nějakému subjektivnímu pocitu, ale na základě měření spokojenosti našich firemních klientů. Čili chceme významně posilovat v corparate banking a zároveň si uchovat vedoucí pozici v retailovém bankovnictví. Retailoví klienti však během finanční krize ztratili apetit na další úvěry. Euforie utrácet je pryč. Krize skutečně změnila mentalitu a nastavení retailového klienta. Češi bývali vždycky národem spíše spořivým než utrácivým a neradi se zadlužovali. Tohle jejich naladění se poprvé změnilo vlivem globalizace a mediálního marketingu v letech 2003 a 2004, kdy se lidé začali silně orientovat na spotřebu a začali se zadlužovat. A pak přišla rána finanční krize, která je zastihla v těžké situaci. A proto je dneska retailová klientela velmi obezřetná, zaražená, já to nazývám poúrazovým šokem. Uvidíme, jestli a jak dlouho to vydrží. Finanční krize změnila mentalitu a nastavení retailového klienta. Dneska je retailová klientela velmi obezřetná, zaražená, já to nazývám poúrazovým šokem, říká Pavel Kysilka období v ČNB. Vlastně těch nabídek přišlo více, ale nejzajímavější byla od Erste Bank Sparkassen (CR), která už v té době měla ambice stát se velkou středo- a východoevropskou bankou. Pro mě bylo velmi lákavé jít pracovat do banky, která má projít tak velkou změnou a obrovským růstem. Nezklamal jste se ve svých očekáváních? Krátce poté, co jsem v České republice vstoupil do stávajícího menšího týmu, došlo k fúzi s Českou spořitelnou. Následně přešla Česká spořitelna přeměnou z banky ztrátové s velmi slabou kvalitou služeb se stala bankou ziskovou a špičkovou jak po stránce spokojenosti klientů, tak i vysokého standardu služeb. To byla obrovská věc. A když člověk pracuje v tak velké instituci, tak žije a dýchá společně s celou ekonomikou. Vlastně jsem prostřednictvím komerčního bankovnictví zůstal u toho, co mě vždycky bavilo a baví dodnes, a to je rozumět dění v ekonomice, ve veřejných financích, v centrálním bankovnictví i v celé společnosti, neboť svým klientům musíte dobře rozumět. V ČNB stačilo vnímat společnost z makroekonomického pohledu, zatímco tady k tomu přibývá ještě psychologický a sociologický faktor. Musíte rozumět tomu, kdo jsou vaši klienti, jak je správné se na ně dívat, jak je segmentovat, jak jim rozumět a jak pro ně připravovat nabídku, aby co nejvíce vyhovovala jejich potřebám v průběhu celého jejich životního cyklu. To už chce kus odvahy, takže moje zkušenosti z minula se mi hodí. Strategií vaší banky je stavět na drobném, tedy retailovém bankovnictví. Stejnou cestou chtějí jít i další hráči na tomto poli. Trochu vás poopravím. Naše dlouhodobá pozice je samozřejmě nejsilnější v oblasti retailového A jaký je váš recept na léčbu poúrazového šoku? Vedoucí pozici v retailovém bankovnictví si chceme uchovat, ale musíme změnit naši strategii, která bude reagovat na změněnou mentalitu lidí a jejich pozměněné preference. Nebude to lehké, ale jsme přesvědčeni, že víme, jak na to. Chce to dynamický přístup, zároveň však také velkou obezřetnost, která eliminuje rizika klienta i banky to je jedno z hlavních poučení z nedávné finanční krize. Corporate governance v praxi Kdy jste se poprvé setkal s pojmem corporate governance? Řeknu vám raději, kdy jsem se s ním setkal nejintenzivněji a bylo to hodně bolestné. V devadesátých letech jsme v centrální bance řešili problémy českých krachujících bank. To klíčové, co za nimi stálo, byla právě nedostatečná corporate governance. A to jak v bankách privátních, které tehdy vznikaly, tak také v těch vlastněných státem, kde to bylo možná ještě citelnější. Vlastník těchto bank stát, potažmo česká vláda a Fond národního majetku, nevykonával řádně svoje 4

5 role vlastníka. ČNB jako regulátor chtěla, aby je začal vykonávat, ale to se ukázalo být iluzí. Takže jsme změnili strategii a tlačili jsme na stát, aby si vytvořil jasnou strategii privatizace, která měla směřovat k zodpovědnému řízení bank. Po roce 2000 k tomu nakonec došlo a nastartovalo to úspěšnou etapu české ekonomiky a privatizace bank. Banky to tedy ustály či byly k tomu donuceny. A co zbytek české ekonomiky, jak to v něm s corporate governance vypadá dneska? Trend je jednoznačně k lepšímu. Ke zlepšení dochází často formou očistné krize, kdy neúspěšné společnosti buď zcela zanikají, nebo získají nového vlastníka, který má know-how, dostatek kapitálu a schopnost vést firmu k dlouhodobé prosperitě. Děje se tak cestou fúzí, akvizic, uchováním části provozu firmy a jejím odkoupením atd. Zlepšení situace vidíme na naší klientele stejně jako na datech vypovídajících o české ekonomice. V souvislosti s corporate governance se hovoří o souběhu funkcí. V připravované novele obchodního zákoníku je stanoveno, že členové statutárních orgánů mohou vykonávat činnosti spadající do obchodního vedení společností. Co si o tomto souběhu funkcí myslíte? Ve světě existují dva různé modely, každý má nějakou výhodu či nevýhodu, ale oba mohou být funkční. V případě bank, kde je souběh funkcí ze zákona povinný, je důležité přesně odlišit, jakou roli v dané chvíli člověk zastává. Kdy rozhoduje jedním hlasem jako součást vícečlenného představenstva a kdy naopak rozhoduje výhradním způsobem jako generální ředitel nebo jiná exekutivní funkce s naprosto jinou zodpovědností a jinými důsledky. Je třeba na to důsledně dbát a stále to rozlišovat. Má to mnoho právních i věcných aspektů a hrozně vážné konsekvence. Jaké výhody spatřujete v souběhu funkcí ze své pozice generálního ředitele a člena představenstva? Když je exekutivní role oddělená od role statutárního orgánu, může docházet k naprosto jiné saturaci informacemi a v důsledku toho i k naprosto odlišné kvalitě rozhodování. Proto je pro nás v bankovnictví výhodou, že v pozici člena představenstva rozhodujeme o něčem, co máme dennodenně osahané v reálném životě. To byl ostatně také důvod, proč legislativa vtělila povinný souběh funkcí do zákona o bankách, neboť model, v němž docházelo k odtržení obou rolí a k obrovské asymetrii v oblasti informací, se spíše neosvědčoval. Ze strany manažerů docházelo ke zneužívání jejich informační převahy. Dnes je díky uzákoněnému souběhu funkcí v bankovnictví jasně daný orgán, který nese plnou zodpovědnost za to, co se v bance děje. Civilní tvář Pavla Kysilky Do čela České spořitelny jste přišel Je jednička vaším šťastným číslem? Na numerologii já moc nevěřím. A pokud jde o čísla v datech, dělám si z toho někdy legraci a ptám se, která čísla jsou relevantní. Ta ze židovského kalendáře, z čínského kalendáře, nebo z toho našeho? Kalendář je jenom dohoda, která prošla řadou reforem, jako byla gregoriánská, juliánská tak která čísla platí? Tak to asi nepřikládáte váhu ani znamením ze zvěrokruhu? Tak těm už věřím více. Jste narozený ve znamení Panny, takže je vám předurčeno být puntičkář. Využil jste tuto vlastnost jako přednost, nebo je vám občas na překážku? Puntičkář nejsem a nejsem ani detailista, ba právě naopak. Panny jsou prý dobrými účetními, ale ani to u mne neplatí. Toto znamení má ale i další atributy, jako je váha kladená na vzdělání, dbaní na životosprávu a to u mne sedí. Určitý pedantismus bych také připustil. Já mám s Pannami zkušenosti, že chtějí moc jak od sebe, tak také od ostatních a jsou v tom neústupné až nepříjemné. Pokud se tento rys pojí se znamením Panny, tak to u sebe potvrzuji. Jsem rád, když lidé kolem mne jsou v pohybu, když mají velké ambice a když je naplňují. V tom ale honím i sám sebe. Jste velice vytížený muž. Kolika hodinami volného času vyhrazeného jen pro vás vládnete? Víkend se snažím zásadně nepracovat, stejně tak o dovolené. Jak relaxujete? Způsobem hodně náročným pro mou rodinu a pro mé kamarády, pokud chtějí volný čas trávit se mnou. Od rána do večera se musí něco dít, což moje okolí stresuje, já to ale mám rád. Pěstuji horskou turistiku, jezdím na hudební festivaly, na koncerty Pokud jde o sport, vyhovují vám více sporty individuální, nebo kolektivní? Individuální. I když při horské cykloturistice jezdím rád s někým, při vysokohorské turistice také záleží na dobrém týmu, s nímž se musíte sehrát. Běžky i sjezdovky patří mezi individuální sporty, ale je fajn, když je neprovozujete sám. Jezdíte do Himalájí, o nichž se říká, že mají zvláštní atmosféru, která si člověka podmaní. Cítíte ji také? Ano a hodně. Při našich čundrech do Himalájí, jak tomu s partou říkáme, nás velmi lákají necivilizované oblasti, abychom poznali poslední kulturou nedotčené ostrůvky na světě. Do vesniček položených 5000 m n. m. se turisté nedostanou, silnice sem nevedou, protože pohoří se tu drolí a nemá pevné podloží. Zajímáme se o místní kulturu a náboženství. Máte k východnímu náboženství užší vztah? To nemohu říci, zajímají mě všechna náboženství a ve všech se snažím najít něco, co je blízké našim evropským kořenům, tedy judaismu a křesťanství. A člověk nakonec zjišťuje, že jejich hlubinné principy podobné jsou, či přesněji řečeno že řeší podobné otázky, byť třeba jiným způsobem. Činí vás toto hloubání, které vás na cestách provází, připravenějším na svět, který vás čeká tady doma po vašem návratu? Určitě vám to srovná životní proporce. Lidé v Himalájích žijí prostě, nechci říkat chudě, protože chudí se být necítí, ale žijí jiným způsobem života a musejí přežít v krutých podmínkách. Když si to porovnáte s ambicemi a problémy, které řešíme my, tak to člověku srovná život. Bere ho pak s větším nadhledem a ukotvením. Netíhnete po těchto cestách ke změně životního způsobu? Já mám zdejší způsob života rád. Líbí se mi dynamika a ambice naší kultury a nejsem zastáncem toho, že po návratu z Himalájí by měl člověk začít žít jinak. Jen si musí v hlavě srovnat, proč žije tak, jak žije, proč se tak honí a co tím sleduje. A když k tomu najde dobrý důvod, dává mu to obrovský smysl a naplnění života. A přesně to hledají i východní náboženství. Jak si odpovídáte na otázku, proč se tak honíte, vy? O co usilujete? Vždycky je dobře najít si na konci honění výsledek, který někomu slouží. Ne že někde stojí nějaký dům či silnice, ale že vidíte spokojeného člověka, kterému jste naplnil jeho sen nebo potřebu. I smysl mého usilování je jasný vidět člověka, starostu obce nebo šéfa firmy, kterému se splnil nějaký sen, a my jsme mu k tomu napomohli. Říkám to tak našim zaměstnancům, kteří v bance vykonávají rutinní práce, jako je třeba zpracovávání platebních příkazů. Dělat to osm hodin denně je těžké, ale díky tomu, že jsou schopní za dvě vteřiny poslat platební příkaz odněkud někam, pomohou někomu, kdo třeba dostal půjčku a teď si může koupit něco, po čem dlouho touží a co mu zpříjemní život. I ta nejobyčejnější operace v bance má na konci někoho, kdo na ni čeká a komu splní nějaký sen či potřebu. Mluvíte o tom, že plníte ostatním jejich sny. A o čem sníte vy? Právě o tom. Být někomu užitečný. Irena Šatavová Foto: archiv České spořitelny Sport do života Pavla Kysilky neoddělitelně patří 5

6 Zákon o obchodních korporacích ODBORNÉ TÉMA Převratné novinky v právu společností V Parlamentu vrcholí projednávání nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Měly by nahradit dnešní občanský i obchodní zákoník. Snad od 1. ledna Rozsah změn je však takový, že pozornost si zaslouží již dnes. V oblasti práva společností lze směle hovořit o revoluci. Nový začátek a riziko tápání Revoluční je již snaha zavrhnout vše, co dosud platilo, a nové zákony od základu přepsat. Nové jsou nejen koncepce, ale i terminologie a znění těch ustanovení, která se věcně měnit neměla. Již to vyvolá nejasnosti. V právu společností přitom takový přeryv nebyl nutný. Lze pochopit potřebu přepsat občanský zákoník. Ten vznikal v roce 1964 ve zcela jiných politických a hospodářských poměrech. Obchodní zákoník je ale z roku 1991, na svou dobu byl předpisem moderním, nelze mu vytýkat ideologický podtext. Léta novelizací i judikatury přispěla k tomu, že jej umíme aplikovat. Nemusíme s jeho ustanoveními souhlasit. Právní jistota i všeobecné vědomí o tom, co dnes v právu společností platí, jsou však na slušné úrovni. To je pro kvalitu právního řádu stěžejní. Přijetí zákona o obchodních korporacích nás postaví na nový začátek. Teorie i praxe začnou znovu tápat. Potrvá, než se výklad znovu ustálí a zažije. Vícenáklady pro praxi Nemluvě o mnohdy zbytečných nákladech pro praxi. Zákon např. určuje, že bude-li mít společnost s ručením omezeným více jednatelů, vytvoří orgán zvaný sbor jednatelů. Ten zvolí svého předsedu. Dosavadní jednatelé přestanou být jen jednateli. Stanou se členy sboru jednatelů a jeden z nich jeho předsedou. Co to znamená? V praxi nic. Jen všechny dotčené společnosti budou muset změnit společenské smlouvy a předělat zápisy v obchodním rejstříku. To vše do šesti měsíců od účinnosti zákona, jinak je soud zruší a nařídí likvidaci. Riziko chyb a vnitřních rozporů Přepisovat zákony s sebou také vždy nese riziko chyb, vnitřních rozporů, nesmyslů. Návrh zákona o obchodních korporacích jich byl plný. Jen ve sněmovně bylo nutno předložit desítky pozměňovacích návrhů, aby se napravily alespoň nejvážnější vady. Nedělám si iluzi, že se podařilo odstranit všechny. Očekávám, že teprve zájem širší veřejnosti odhalí záplavu dalších. Některé budou vyložitelné, jiné stěží. Pokládám za jisté, že dříve než zákon nabude účinnosti, vláda přijde s návrhem jeho technické novely. A tak stále dokola. Od německých k anglosaským modelům Problematicky vnímám i základní filozofii a právně-geografickou orientaci zákona. Stávající obchodní zákoník se hodně inspiroval v Ně- 6

7 mecku a v Rakousku, i proto staví na některých rigidních koncepcích. Pokládám to za správné. S německy mluvícím prostorem nás pojí nejen blízkost geografická a historická, ale do značné míry i kulturní. Co nás však spojuje nejvíc, to jsou intenzivní pouta hospodářská. Sdílím přesvědčení, že ekonomická budoucnost České republiky spočívá jedině v těsném sepětí s Německem. Považoval bych za logické, aby nové zákony tuto blízkost reflektovaly. Co může být lepší investiční pobídkou než vědomí investora, že v cílové zemi narazí na právo blízké vlastnímu. Zákon o obchodních korporacích se vydal cestou opačnou. Dnešní inspirační zdroje opouští a přibližuje naši úpravu modelům anglosaským. Projevuje se to v detailech i v koncepci. Zákon kupříkladu rezignuje na významnější ochranu kohokoliv. Nade vše staví smlouvu a prakticky neomezenou svobodu jejího utváření. Každý bude mít jen takovou ochranu, jakou si vyjedná. Nesjedná-li si např. jednatel ve smlouvě právo na odměnu, žádné mít nebude (dnes mu zákon garantuje odměnu obvyklou). Totéž se týká neustálé bdělosti. Pokud např. většinový společník nedorazí na valnou hromadu společnosti s ručením omezeným svolanou minoritními společníky, nesmí se divit, že byť jen přítomná menšina odhlasuje, co si zamane. Společenská smlouva bude moci upravit libovolné povinnosti společníků, které budou přecházet s obchodním podílem (např. odpracovat ve společnosti určitý čas). Kdo si dobře nepřečte společenskou smlouvu při koupi podílu (anebo nedostane poslední verzi), bude nejspíš překvapen, až zjistí, jaké povinnosti si koupil. Příplatkovou povinnost nově bude možné uložit v neomezené výši, i jen prostým usnesením; notářský zápis nebude třeba. Podobně v akciové společnosti. Stanovy budou moci předvídat neomezeně druhů akcií s tím, že práva vtělená do nich se mohou výrazně lišit. Akcie bez práv? Žádný problém. Akcie s násobnými právy? Klidně. Bez důkladného prostudování stanov si tak žádný investor nebude moci být jist tím, co vlastně nabývá. Akcie přestane fungovat jako standardizovaný produkt finančního trhu s relativně pevným a často nepřekročitelným právním obsahem. Zlaté časy pro advokáty Výsledkem bude stav známý z prostředí anglosaského práva. Desítky stran smluv, které regulují nejmenší detaily a pro jistotu pamatují na vše, protože právo pomocnou ruku nepodá. Přemíra právního poradenství, bez něhož nepůjde obstát. Takový model možná přivítá advokátský stav; čekají jej zlaté časy. Pro mentalitu a tradici zdejšího prostředí se ale nehodí. Naše právo přestane být srozumitelné nejen pro německé investory, ale i naše podnikatele. Odstranění ustanovení proti tunelování Zkušenost divokých let devadesátých také vnesla do obchodního zákoníku řadu ustanovení, která efektivně brání tunelování společností. Jejich nedodržení má za následek neplatnost či neúčinnost smlouvy, čímž (pravda) mnohdy komplikují obchodní styk a vnášejí nejistotu do podnikání. Zákon o obchodních korporacích tato omezení odstraňuje. Jakékoliv zájmové konflikty či samokontraktace (smlouva člena představenstva se sebou samým) postačí oznámit orgánu, jehož je dotčená osoba členem, dozorčí radě či valné hromadě. Pokud ten uzavření smlouvy nezakáže, nic jí nebude stát v cestě. I kdyby ale smlouvu zakázal na smlouvu to nebude mít vliv; nepoctivý člen orgánu ji platně uzavře i tak. Oslabení odpovědnosti za jednání Deklarovaným rubem této volnosti při nákupu a prodeji majetku společnosti má být posílení odpovědnosti jednajících osob. Společnost (a její společníky i věřitele) má před rozkrádáním ochránit obava členů orgánů z možné náhrady škody. Ve skutečnosti zákon tuto odpovědnost oslabuje, resp. vytváří nástroje pro to, aby za jakkoliv nevýhodnou transakci v konečném důsledku nikdo neodpovídal. Předně se počítá s tím, že v orgánech společností budou moci zasednout výlučně právnické osoby. Myslitelné tudíž bude, aby i kompletně celé představenstvo a dozorčí radu, včetně jejich předsedů, tvořily samé společnosti, včetně zahraničních. Totéž se týká jednatelů společnosti s ručením omezeným. Nevylučují se dokonce ani křížová členství, tedy stav, kdy dvě či více společností si budou navzájem utvářet orgány. O efektivitě majetkové odpovědnosti takových členů orgánu se není třeba rozepisovat. I kdyby ale členem orgánu byl člověk (nový zákonný termín pro osobu fyzickou), obavu z odpovědnosti za jednání, které společnost poškodí, může mít menší než dnes. Zákon totiž umožní, aby se s ním společnost dohodla na vypořádání újmy, kterou způsobil, a to i tak, že na něm nebude nic vymáhat. Stačí, aby dohodu odsouhlasila valná hromada alespoň dvěma třetinami všech hlasů. Něco takového je dle dnešní úpravy nepředstavitelné. Zásahy ovládající osoby do vedení firmy Podstatný rozdíl bude také v možnostech zásahu valné hromady do oblasti obchodního vedení, Mnohé z převratných novinek jsou žádoucí a společnosti je přivítají. Přesto se obávám, že celková bilance bude výrazně negativní. Kombinace přemíry novosti, liberálnosti právní úpravy a také její nízké legislativní kvality nás, myslím, vrátí na počátek devadesátých let. a tím i do rozsahu případné odpovědnosti. Plní-li totiž člen orgánu pokyn valné hromady, neodpovídá za něj. Ve společnosti s ručením omezeným bude valná hromada moci jednateli udělovat závazné pokyny do oblasti obchodního vedení kdykoliv, v akciové společnosti jen tehdy, požádá-li o ně představenstvo. Ve všech společnostech bez rozdílu však bude moci pokyny udělovat ovládající osoba, která se veřejně přizná k tomu, že společnost jednotně řídí (deklaruje existenci koncernu). Pokyn bude moci být pro ovládanou osobu i nevýhodný, bude-li v zájmu ovládající osoby nebo jiného člena koncernu a bude-li ovládané osobě kompenzován alespoň jinou výhodou, která jí plyne z členství v koncernu. Zájem koncernu (včetně zahraničních mateřských či sesterských společností) tak bude moci převážit nad zájmem tuzemské společnosti, i bez ovládací smlouvy. Ve výčtu převratných novinek by bylo možné dlouze pokračovat. Pravda, mnohé jsou žádoucí a společnosti je přivítají (např. možnost upustit od třetinového podílu zaměstnanců v dozorčí radě, odstranění 196a obchodního zákoníku atd.). Přesto se obávám, že celková bilance bude výrazně negativní. Kombinace přemíry novosti, liberálnosti právní úpravy a také její nízké legislativní kvality nás, myslím, vrátí na počátek devadesátých let. České republice věštím roky právní nejistoty, korporátních skandálů, hypertrofie právního poradenství, překotných novelizací a celkové frustrace uživatelů nad stavem právní úpravy. Je to vše nutné? JUDr. Petr Čech, LL.M. advokátní kancelář GLATZOVA & Co., s. r. o. JUDr. Petr Čech, LL.M. 7

8 ODBORNÉ TÉMA Zákon o obchodních korporacích Revoluce na obzoru? Návrh nového občanského zákoníku se stal v tomto roce předmětem mnoha zajímavých diskusí a vášnivých polemik. V těchto debatách poněkud upozaděn zůstává návrh zákona o obchodních korporacích, který však tvoří neoddělitelnou součást plánované rekodifikace soukromého práva. Zákon o obchodních korporacích totiž úzce navazuje na občanský zákoník, neboť doplňuje či modifikuje jeho pravidla ve vztahu k podnikatelských subjektům. Oba tyto rekodifikační návrhy se dostaly do cílové rovinky. Nyní jsou projednávány ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně. Pokud čeští zákonodárci tyto kodexy v navržené podobě přijmou, čeká nás od roku 2013 řada revolučních změn. Co lze od těchto změn očekávat v oblasti práva obchodních společností? Nejzásadnější změna od roku 1991 Je nepochybné, že přijetím zákona o obchodních korporacích dojde k nejzásadnější proměně práva obchodních společností od roku Tato proměna však nespočívá v zavádění jiných typů obchodních společností nebo v přejímání cizorodých institutů, které jsou vlastní vzdáleným právním řádům. Při tvorbě zákona jeho tvůrcům za základní vzor posloužily především úprava německá a rakouská. V některých specifických oblastech byly rovněž reflektovány některé další úpravy (švýcarská, britská a francouzská). Výsledkem tak je na jedné straně částečné rozvolnění některých korporačních pravidel. Za příklad této liberalizace lze považovat možnost volby mezi monistickou a dualistickou orgánovou strukturou v akciové společnosti, snížení požadavku na výši základního kapitálu ve společnosti s ručením omezeným, a to až na minimální částku 1 Kč, přípustnost kusových akcií v akciové společnosti či možnost volby mezi více druhy podílů v s. r. o. Na druhou stranu zákon uceleněji reguluje jednotlivé obchodní korporace bez toho, aby využíval vzájemných odkazů mezi jednotlivými úpravami těchto společností. Zároveň často výslovně stanoví, že některé záležitosti si mohou společnosti upravit nad rámec zákona, jestliže toto zakotví ve svých korporačních dokumentech. Oproti dnešní nejasné úpravě kapitálové společnosti (s. r. o., a. s.) tak budou například moci provádět výplatu nepeněžitých dividend, pokud tuto možnost uvedou svém zakladatelském dokumentu. Přehlednost a strukturovanost Již při prvním pohledu na zákon o obchodních korporací lze ocenit snahu autorů o jeho přehlednost a strukturovanost. Při jeho tvorbě postupovali systematicky a začlenili všechny obecné instituty do počátečních ustanovení zákona. Po úvodních definicích nás tak překvapí obecná úprava jednočlenné kapitálové společnosti, na níž navazuje standardní úprava vkladu, základního kapitálu a podílu. Následuje pak zcela zásadní obecné vymezení pravidel správy (corporate governance). Ta budou dopadat na všechny obchodní korporace. V ustanoveních 44 až 75 jsou koncentrovány ty nejzákladnější instituty regulující chování členů or- 8

9 gánů společností. Konečně tak bude opuštěn stávající komplikovaný a nejasný systém dovozování obecných pravidel chování z různě roztroušených ustanovení po celém dosavadním obchodním zákoníku. Vymezení péče řádného hospodáře Členové statutárních orgánů jistě ocení ucelenou úpravu vymezení péče řádného hospodáře, která je určujícím standardem pro chování všech osob v orgánech obchodních společností. Právě v úpravě tohoto institutu se projeví úzká provázanost mezi zákonem o obchodních korporacích a občanským zákoníkem. Pojem péče řádného hospodáře bude vymezen v novém občanském zákoníku ( 161 odst. 1) jako povinnost vykonávat funkci s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Odpadnou tak spory o to, co je obsahem tohoto standardu péče, neboť dosud je toto dovozováno pouze judikaturou a odkazy na zahraniční výklady tohoto standardu. Zavedení business judgment rule Po vzoru všech moderních zahraničních právních úprav bude společně s úpravou péče řádného hospodáře do českého právního řádu zavedeno také pravidlo podnikatelského úsudku (tzv. business judgment rule), jehož smyslem je omezit možnost přezkumu podnikatelských rozhodnutí ze strany soudu. Nutno ovšem podotknout, že nepůjde o úplné novum, neboť toto pravidlo se v nepsané podobě projevilo již v řadě rozhodnutí Nejvyššího soudu. Navržená podoba pravidla podnikatelskému úsudku vychází ze své delawarské předlohy a bude dle 55 odst. 1 aktuálního návrhu zákona o obchodních korporacích znít následovně: Péči řádného hospodáře neporuší ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace. Pro členy statutárních orgánů to bude znamenat především určitou jistotu, že nebudou napadnutelná jejich obchodní rozhodnutí, která, ač se třeba následně ukážou jako nesprávná, budou učiněna v dobré víře, v zájmu společnosti a na základě dostatečných informací. Nová pravidla o střetu zájmů Uceleným způsobem bude řešena i druhá zásadní oblast, která reguluje chování členů orgánů obchodních korporací. Tím jsou situace možných střetů zájmů. Stávající obchodní zákoník oblast konfliktů zájmů řešil roztroušeně pro různé situace, ať již úpravou jednotlivých zákazů konkurence, anebo požadavky na souhlasy valné hromady pro určité typy transakcí společnosti se členy orgánů společnosti podle 196a. Stávající úprava přitom neukládá osobám v konfliktu zájmů povinnost informovat příslušné orgány společnosti o možném konfliktu zájmů. Toto pravidlo bude obsaženo v novém zákoně jako základní princip chování pro osoby ve střetu zájmů. Současně bude na takové situace dopadat povinnost jednat v zájmu společnosti (povinnost loajality), která již plyne z péče řádného hospodáře. Na druhou stranu s přijetím této úpravy bude upuštěno od pravidel obsažených v proslulém ustanovení 196a, které se pro mnohé stalo noční můrou. Nicméně s jeho zavedením zcela nepochybně došlo k zamezení mnoha pokusům o vyvádění (tunelování) majetku společnosti. Bude tedy nezbytné pečlivě sledovat, zda nová pravidla o střetu zájmů budou dostatečně účinná v nekonečném boji proti pokusům nepoctivých statutárů obohacovat se na úkor obchodní společnosti. Bič na reprezentanty obchodních společností Pozitivně lze shledat, že bude podstatně větší pozornost věnována vzniku smlouvy o výkonu funkce. V kapitálových společnostech bude muset být sjednána písemně a schválena nejvyšším orgánem společnosti, pokud k tomu například podle stanov nebude příslušný jiný orgán. Navíc v kapitálových společnostech bude muset tato smlouva obsahovat i další náležitosti, které uvádí zákon. Těmi jsou v zásadě veškeré údaje o odměňování, které daná osoba bude za výkon své funkce dostávat. Kromě odměn uvedených ve smlouvě bude moci člen orgánu korporace obdržet pouze ta plnění, která schválí stejný orgán, jež schválil příslušnou smlouvu o výkonu funkce. Dostane-li se společnost do úpadku, bude insolvenční správce oprávněn, a to až dva roky nazpět, požadovat po členech orgánů společnosti vrácení veškerého prospěchu (tj. odměn) získaného na základě smlouvy o výkonu funkce. Tento nový prvek lze považovat za vcelku zajímavý bič na reprezentanty obchodních společností, který by je měl vést k velmi obezřetným rozhodnutím, která v rámci svého obchodního vedení budou činit. Přípustnost souběhu funkce Zákon reaguje i na tolik v poslední době diskutované souběhy funkce člena orgánu, který je současně vůči společnosti v zaměstnaneckém poměru v případech, kdy předmět činnosti podle pracovní smlouvy je v zásadě totožný s činnostmi spadajícími pod obchodní vedení. Tyto souběhy považuje zákon za přípustné a řeší danou situaci tzv. pověřením obchodním vedením. Osoba pověřená obchodním vedením může zůstat v zaměstnaneckém poměru, nicméně nedochází tím ke zúžení její odpovědnosti. Zákon staví najisto, že v takovém případě nelze omezit odpovědnost člena statutárního orgánu. Již z těchto střípků nového zákona o obchodních korporacích je patrné, že jeho přijetí může odstranit řadu nešvarů stávajícího práva obchodních společností. O autorech zákona je známo, že jsou zastánci ekonomického přístupu k právu. Tento směr se plně odráží v navrhovaném znění zákona. Obchodním společnostem může ulehčit život, neboť jim dává určitou volnost přizpůsobit své korporační nastavení aktuálním ekonomickým podmínkám. Zákon přitom neustupuje od přísných pravidel upravujících chování členů orgánů společností. Při jeho prosazování a vynucování před soudy ovšem přepokládá, že i soudci pochopí ekonomickou realitu a budou jej takto vykládat. Přejme si tedy, aby zákon byl v co nejméně změněné podobě přijat. A co přinese aplikační praxe, s tím se budeme muset nějak vypořádat. JUDr. Jakub Chytil, člen představenstva, Telefónica Czech Republic JUDr. Václav Filip, Ph.D. právník, Telefónica Czech Republic Po vzoru všech moderních zahraničních právních úprav bude společně s úpravou péče řádného hospodáře do českého právního řádu zavedeno také pravidlo podnikatelského úsudku (tzv. business judgment rule), jehož smyslem je omezit možnost přezkumu podnikatelských rozhodnutí ze strany soudu. Zákon o obchodních korporacích neustupuje od přísných pravidel upravujících chování členů orgánů společností. Při jeho prosazování a vynucování před soudy ovšem přepokládá, že i soudci pochopí ekonomickou realitu a budou jej takto vykládat. JUDr. Václav Filip JUDr. Jakub Chytil 9

10 ODBORNÉ TÉMA Zákon o obchodních korporacích Úskalí procesu Připravovaný zákon o obchodních korporacích se dotýká nejen právní komunity, ale především firemní sféry. Požádali jsme proto o komentář Ing. Luboše Řežábka, CSc., který v současné době působí jako předseda dozorčí rady a auditního výboru OKD, předseda dozorčí rady společnosti Economia, člen dozorčí rady Respekt Media a člen řídícího výboru Czech Institute of Directors. Úspěch tvorby a implementace nových právních předpisů je vždy významně determinován vedením procesu jejich přípravy. A tady se objevují nutně první pochyby. Nízké povědomí podnikatelů o obsahu zákona Zarážející je obecně velmi nízké povědomí podnikatelského prostředí o obsahu a konsekvencích navrhovaných změn. Svědčí to o nedostatečné míře komunikace tvůrců nové úpravy primárně ve fázi přípravy věcného záměru zákona, který je klíčový pro jeho celkové vyznění. Je zřejmé, že většina úsilí byla vyčerpána na formulování nového občanského zákoníku a oblast korporátního práva byla v tomto procesu pouze sekundární. Tvorba paragrafového znění by měla být pak jen technicistní právnickou rutinou. Skutečnost nízké věcné vyargumentovanosti je zřejmá i při čtení důvodové zprávy k navrhovanému zákonu. Návaznost na další právní normy Významnou skutečností, o které se zatím vůbec nemluví, jsou návaznosti na další související právní normy. Prosté nahrazení obchodního zákoníku novým zákonem o obchodních korporacích se jeví aktem jednoduchým. Dá se však předpokládat, že přizpůsobení celé řady souvisejících právních norem novému konceptu korporátního práva bude práce detailní, rozsáhlá a časově značně náročná, má-li právní úprava v okamžiku účinnosti fungovat hladce a kompaktně. (Ne)připravenost státních zastupitelství a soudů Ne nepodstatná je i otázka připravenosti všech aktérů na tak zásadní změny. Nejde jen o to, zda podnikatelské subjekty zvládnou rychle vstřebat nové požadavky dané zákonem, tato sféra se z principu své činnosti rychle učí. Otázkou je spíše připravenost institucí typu státních zastupitelství či soudů, které budou postaveny do zcela nových situací, a to zjevně s nižší mírou opory v obsahu právních norem pro jejich rozhodování. Korekce sporných ustanovení JUDr. Petr Čech ve svém článku (a nejen on) upozorňuje na řadu sporných ustanovení jak koncepčního, tak věcného charakteru. Zatímco volba koncepce je otázkou spíše nula jedničkovou, korekce věcně sporných (či chybných) ustanovení je nepoměrně pracnější a časově náročnější. Jakékoliv ošizení tohoto procesu zakládá budoucí rizika a vynucuje si překotné úpravy cestou nezbytných novel za pochodu, což je pro stabilitu právního prostředí zničující. Lhůta pro sžití se s novými pravidly Naprosto nutnou podmínkou pro start nové právní úpravy je dále i dostatečná lhůta pro seznámení a sžití se s novými a již hotovými pravidly. Tato lhůta by tedy neměla být využívána k překotným novelizacím, ať již věcného, či jen technického rázu. Představa, že roční lhůta je pro tento účel dostatečná, je iluzorní. Bez pečlivého provedení těchto kroků by překotná implementace navržené právní úpravy znamenala extrémní riziko s velkou pravděpodobností nejistoty, chaosu a z toho vyplývajících dopadů na celou hospodářskou sféru. Luboš Řežábek konzultant Jednou ze silných a všeobecně sdílených priorit podnikatelské komunity je zcela jistě stabilita právního prostředí, jasnost a srozumitelnost pravidel hry a rychlost a férovost rozhodování pověřených institucí v případě nejasností a sporů. Každá změna nutně vyvolává obavu z narušení kontinuity a vykolejení ze zaběhnutých a více či méně fungujících procesů. Navrhovaná změna v oblasti obchodního práva cestou vytváření zcela nového zákona o obchodních korporacích v návaznosti na návrh nového občanského zákoníku je v tomto směru skutečně zásadní. Pomiňme nyní otázku, zda taková razantní změna má své dostatečně silné věcné opodstatnění, ať již z pohledu koncepčního, či z hlediska regionální ukotvenosti, jak argumentuje JUDr. Petr Čech v článku na stranách 6 a 7 tohoto časopisu. Podívejme se spíše na podmínky nutné k úspěšné, hladké a bezkonfliktní implementaci nové právní úpravy. Úspěch tvorby a implementace nových právních předpisů je vždy významně determinován vedením procesu jejich přípravy. A tady se nutně objevují první pochyby. Ing. Luboš Řežábek, CSc. 10

11 ANKETA Legislativa na tapetě Tentokrát jsme požádali členy CIoD, aby se vyjádřili k problémům souvisejícím s naší legislativou. Odpovídali na tyto otázky: 1 Myslíte, že současná česká legislativa podporuje podnikání v ČR? 2 Co vám nejvíce chybí v nyní platném obchodním zákoníku? 3 Jaký je váš názor na to, že v připravovaném obchodním zákoníku o obchodních korporacích by členem statutárního orgánu mohla být právnická osoba? Bohdan Wojnar člen představenstva za oblast Řízení lidských zdrojů, Škoda Auto, a. s. 1 Celkově bychom uvítali stabilnější regulatorní prostředí, které přinese větší předvídatelnost a jistotu. Například systém výběru daní se mění až příliš často. Momentálně se vláda odklání od konceptu tzv. superhrubé mzdy, který zavedla teprve nedávno. Firmy by měly mít možnost operativně reagovat na potřeby trhu a zachovat výrobu a zaměstnanost i v situaci, kdy se prohloubí krize. Pozitivně proto hodnotíme některé změny v zákoníku práce umožňující větší flexibilitu pracovního trhu, které na začátku září posvětila poslanecká sněmovna. Legislativní prostředí by mělo být příznivé pro příliv investic a nových pracovních míst. V situaci hrozícího návratu recese je to obzvláště důležité. Vítáme proto rozhodnutí vlády nerušit tzv. investiční pobídky. Řadu dobrých nápadů, jak zlepšit podmínky pro podnikání, obsahuje vládou schválená Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti. 2 V části obchodního zákoníku věnované obchodním společnostem a družstvu dlouhodobě postrádáme stabilitu právní úpravy, dotčená ustanovení zákoníku jsou znovu a znovu novelizována či doplňována. Část zákoníku věnovaná závazkovým vztahům je sice výrazně stabilnější, nepraktické však je štěpení právního režimu celé řady závazkových vztahů mezi úpravu podnikatelskou (v obchodním zákoníku) a úpravu občanskou (v občanském zákoníku). Lze proto uvítat návrh nového občanského zákoníku, který úpravu sjednocuje, a věřit, že připravovaný zákon o obchodních korporacích se bude těšit potřebné stálosti a neměnnosti svého obsahu. 3 S takovou právní úpravou jsou spojena rizika snížené transparentnosti toho, kdo je oprávněn jednat jménem obchodní korporace, jejímž statutárním orgánem je (zejména zahraniční) právnická osoba. Účastníci právních vztahů se budou muset vypořádat s nesnadným úkolem zjistit, kdo a v jakém rozsahu je oprávněn jednat jménem zahraniční právnické osoby, která je statutárním orgánem české obchodní korporace. Obdobně nesnadné pak může být v praxi vymáhání odpovědnosti takových právnických osob-členů statutárního orgánu a uplatňování nároků z jejich odpovědnosti vznikajících. Luboš Řežábek konzultant 1 Určitě lze vyjmenovat řadu dílčích slabých míst české legislativy ovlivňujících podnikání v ČR, nicméně nejsou to fatální záležitosti, které by naše podnikatelské prostředí výrazně handicapovaly v porovnání s okolními státy. 2 Celistvost a z toho vyplývající koncepčnost, což je primárně dáno různými průběžnými úpravami, často jdoucími skrze jiné zákony, nikoliv novelami přímo obchodního zákoník, které pak rozvolňují jeho koncepčnost (pokud nejdou i proti). Dobrým příkladem může být zakotvení institutu výboru pro audit způsobem (skrze zákon o auditorech), který původní autoři obchodního zákoníku jistě nepředjímali a kterým se razantně mění koncept orgánů společnosti v obchodním zákoníku a komplikuje již tak složité schéma správy společnosti. 3 Samotná možnost, aby právnická osoba byla členem statutárního orgánu, je v pořádku a je součástí právních úprav řady zemí. Není však obvyklé což návrh zákona umožňuje aby se statutární orgán skládal výlučně z právnických osob, navíc s možností křížového zastupování v různých společnostech. Tím se vytváří možnost výrazného snížení odpovědnosti reprezentantů těchto právnických osob ve statutárních orgánech, což je v přímém rozporu s deklarovaným záměrem tvůrců. Irena Trunečková vedoucí útvaru Výkon správy zahraničních majetkových účastí, ČEZ, a. s. 1 Ne. 2 Provázanost právní úpravy obchodního vedení s reálným fungováním obchodních společností, postoj zákonodárce k business judgment rule, zproštění odpovědnosti za výkon funkce člena orgánu (absolutorium), zjednodušená forma akciové společnosti. 3 Tímto návrhem se přibližujeme liberálním právním úpravám (Velká Británie, Nizozemí, Francie), ale chybí mi v něm limitace k předejití zneužívání, resp. nedohledatelnost skutečných fyzických osob, snížení odpovědnosti a ručení a provázanost na zahraniční právní řády. Petr Choulík generální ředitel Linde Gas České republiky a zároveň manager subregionu ČR, SR a Ruské federace, Linde Gas, a. s. 1 Česká republika neustále klesá na žebříčku zemí, ve kterých jsou hodnoceny podmínky vytvářené pro podnikání. To mimo jiné svědčí o skutečnosti, že česká legislativa (ale nezapomínejme, že také exekutiva) zaostávají za vývojem ve světě. To, co například zahraniční investoři přehlíželi dříve ve svatém nadšení z možnosti podnikat v České republice, dnes už vnímají ostřeji, neboť konkurence ostatních zemí vyrostla. 2 Nejen v obchodním zákoníku. Jsou to například netransparentní veřejné zakázky, zmanipulované peněžní toky všude, kde jde o státní peníze zdravotnictví, doprava, ekologie atd. Česká republika je bohužel velmi silně prolezlá korupcí. Jak se říká: Ryba smrdí od hlavy. A tak s tím Hrad ani vláda vlastně nic moc nedělá. A to je to, co mi nejvíc chybí! 3 Zdá se mi to podivné. Nemám s tím zkušenost, ani jsem o tom neslyšel z jiných zemí. Raději bych byl trochu konzervativní. 11

12 CIoD NEWS Etika versus korupce Koncem června proběhlo první společné setkání Klubu ředitelů interních auditů (IADN) a Ethics & Compliance Officer Clubu z ČR a SR, kterého se zúčastnilo téměř 40 interních auditorů a compliance officerů z předních českých a slovenských firem. Pod názvem Etika vs. korupční jednání u nás ho zorganizoval Czech Institute of Directors se společností Ernst & Young. Setkání zahájil a moderoval Josef Severa, výkonný ředitel oddělení podnikového poradenství a řízení rizik společnosti Ernst & Young v České republice, který mimo jiné prezentoval výsledky průzkumu etického chování Etika a já provedeného mezi členy obou klubů interními auditory a compliance officery. Z průzkumu vyplývá, že korupce se stává stále více běžnou součástí našeho pracovního života. V České republice je korupční jednání rozšířeným jevem ve veřejných institucích i v podnikatelské sféře. 88 % respondentů vnímá korupci jako běžnou součást života a polovina dotazovaných s ní má praktickou pracovní zkušenost. Na druhou stranu více než 60 % respondentů nosí růžové brýle, co se týká managementu jejich vlastní společnosti, neboť věří, že v jejich firmách ke korupci nedochází. 39 % dotazovaných je přesvědčeno, že k nárůstu korupce napomohla ekonomická krize. Interní auditoři a compliance officeři se při své práci musejí vyrovnávat s řadou morálních dilemat. Jejich osobní etické hodnoty se mohou dostat často do střetu s projevy chování, které jsou v konfliktu s jejich postoji, řekl Josef Severa. Je alarmující, že více než polovina respondentů našeho průzkumu má s korupcí pracovní zkušenost. Pozitivem je, že přestože vnímají korupci jako běžnou součást dnešní společnosti, přistupují k ní většinou nekompromisně jsou čestní a nekalosti přinášející firemní či osobní profit u nich nemají šanci na přikrytí, uvedl dále. Poté panelisté Václav Peřich (bývalý viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu), Kamil Čermák (prezident CIOD, předseda představenstva a generální ředitel CEZ ICT Services), Tomáš Janeček (majitel a výkonný ředitel Duhovka Group) a Karel Janeček (zakladatel a předseda představenstva RSJ, spoluzakladatel Nadačního fondu proti korupci) diskutovali s účastníky setkání o současném stavu etiky v politice, byz- Etické dilema nás může přivést i k těžkému rozhodování o setrvání na vlastní pozici. Václav Peřich Hlavní protagonisté semináře (zprava) Tomáš Janeček, Kamil Čermák, Karel Janeček, Václav Peřich a Josef Severa 12 Václav Peřich

13 nysu, školství či v podnikání. Dalšími tématy debaty byly postoj interních auditorů a compliance officerů k etice a korupci, řešení etických dilemat a doporučení pro budoucnost. Živá diskuze trvala téměř tři hodiny a názory Václava Peřicha a Karla Janečka na některé otázky, položené v závěru prezentace Josefem Severou, vám nyní přinášíme. Jak na vás působí závěry průzkumu? Václav Peřich Nápadité otázky průzkumu přinesly zajímavé odpovědi, avšak vyvolávají mnoho následných otázek. Kontrast mezi deklarovanou nesmlouvavostí respondentů a jejich širokou zkušeností s výskytem korupce bije do očí. Kde se tolik korupce bere, když jsou všichni tak nesmířliví? Je to výběrem oslovených osob, anebo snahou dotazovaných odpovědět správně? Otázky vznesené průzkumem by si měli hodně opravdově klást manažeři všech úrovní při rozpravách s interními auditory před analýzou rizik nebo odsouhlasením plánu auditů v organizaci. Je pro vás téma etiky důležité? Václav Peřich Témata spojená s etikou by měla být důležitá pro kohokoli, kdo působí v rámci pospolitosti. Dlouhodobá součinnost různých částí složitých společenských soustav vyžaduje od partnerů určitou úroveň vzájemné důvěry a předvídatelnosti jednání. K tomu nám dopomáhají nejrůznější soubory pravidel od právních předpisů až třeba k jednacím řádům. Aby však taková pravidla doopravdy fungovala, je nezbytné, aby jednající lidé vůči nim zaujímali určité hodnotové postoje, jejichž základem je jakési etické srozumění. Chybí-li tento rozměr našim vztahům uvnitř firmy i navenek vůči zainteresovaným partnerům (stakeholder), přináší to mnoho rizik a strmý růst transakčních nákladů, popřípadě to svědčí o naší rezignaci na delší perspektivu působení (ongoing). Etika auditorů nebo etika lékařů to nejsou různé etiky, to jsou dílčí vyjádření téže pospolitostní etiky v určitém profesním prostřed. Václav Peřich Jak s oblastí etiky pracujete ve svém prostředí? Václav Peřich Náležitá odpověď by zabrala celý seminář. Zjednodušeně by se snad dalo říci, že jsem se vždycky snažil pochopit situace, v nichž se na určitých pozicích vytváří napětí mezi rolemi (živitel, odborník, manažer, příslušník týmu) a v nichž je nutné činit problematické volby. Následně pak je nutné hledat pro takové situace korektní východiska, dokumentovat je a vytvářet pak základnu etické zkušenosti daného odborného prostředí. Je pro vás etika jedna, nebo vnímáte řadu různých etik? Václav Peřich Ve zrelativizovaném světě současné doby převládá bezmyšlenkovité papouškování frází o tom, že každý má svou pravdu, není žádného zlatého pravidla a podobně. Ať se nám to však líbí nebo ne, podmínkou kooperativního soužití je uznání a uplatňování jakýchsi zásad, s jejichž pomocí lze dosáhnout plodných výsledků vzájemné interakce, a to jak v rámci vlastního týmu, tak mezi různými týmy navzájem. Etika auditorů nebo etika lékařů to nejsou různé etiky, to jsou dílčí vyjádření téže pospolitostní etiky v určitém profesním prostředí. Východiska jsou tatáž (co nejlépe odváděná odborná služba podle potřeb ostatní společnosti), specifická je povaha dílčích rolí a etických dilemat. Po pravdě je však nutno připustit (a počítat s tím), že různé etiky existují také. Měli bychom je zkoumat na nejrůznějších typech asociálního jednání a pak blíže popsat jejich škodlivé projevy. A samozřejmě hledat účinnou ochranu společnosti proti nim. Jak se vyrovnáváte se vznikajícími etickými dilematy? Václav Peřich Je-li nově vzniklé etické dilema opravdu obtížné, vyžaduje také nejednoduché řešení. Pomocí hlubší analýzy či studiem obdobné zkušenosti někoho jiného je někdy Korupce je v našem státě v podnikatelské sféře rozšířeným jevem V našem odvětví se zakázky běžně získávají díky uplatku V důsledku ekonomické krize došlo k nárustu korupce Karel Janeček Dílčí výsledky průzkumu Etika a já možné najít východisko v organizačním nebo procesním vylepšení dosavadních postupů. Pokud to možné není, etické dilema nás může přivést i k těžkému rozhodování o setrvání na vlastní pozici. Už se mi to stalo. Co doporučujete interním auditorům a compliance officerům, aby dělali při vyrovnávání se s etickými problémy? Václav Peřich Ve svých přednáškách jsem vždy zdůrazňoval, že jedno ze základních rizik profese interního auditora spočívá ve vztahu vůči vedení. Etický problém této profese je totiž nejčastěji spojen s tím, že vedení organizace nebere (a nechce brát) funkci interního auditu vážně. Auditorovo eticky a odborně náležité jednání je pak často spojeno s rizikem osobního postižení. Spočívá-li můj etický problém v něčem takovém, bývá změna místa optimálním řešením. Není-li to tak kritické, může postačit analýza, studium a tvořivě uplatněná odborná zkušenost. 15,3 % tvrzení platí % nevím % tvrzení neplatí ,1 50,8 40, ,2 Většina obyvatel si již jasně uvědomuje, že korupce je krádež a korupčník je prachsprostý zloděj a společenský parazit, a vytváří společenskou poptávku po vyléčení této rakoviny. Karel Janeček Co by se podle vás muselo stát, aby se existence korupce v české společnosti významně snížila? Václav Peřich Snad by stačilo, kdyby si většina z nás opravdu uvědomila, jak smířlivost s projevy korupce vede ke stále horším situacím. Je to podobné, jako kdyby se vůbec neopravovaly majáky a cesty. To si snad umí představit každý. Karel Janeček Příkladem toho, co by se muselo stát, tedy podmínka nutná, nikoliv však postačující, je existence této otázky. Jinými slovy, nutnou podmínkou je, aby se veřejnost o problematiku korupce zajímala a chtěla ji řešit. Naštěstí můžeme říct, že v tomto smyslu se situace u nás zásadním způsobem vylepšila. Většina obyvatel si již jasně uvědomuje, že korupce je krádež a korupčník je prachsprostý zloděj a společenský parazit, a vytváří společenskou poptávku po vyléčení této rakoviny. Další nutnou podmínkou je, aby lidé v sobě nalezli zodpovědnost. Je třeba zdůrazňovat, že ten, kdo nečinně přihlíží zločinu, je sám zločinec. Se společenským postavením každého člověka roste jeho míra zodpovědnosti za věci veřejné. Osobně jsem přesvědčen, že poté, co většina obyvatel naplní obě předcházející podmínky, tak vyřešení problému korupce bude pouze otázka měsíců, maximálně několik málo let. Jak se máme jako občané zachovat? Václav Peřich V první fázi se rozhodnout pro vlastní východiska: zda si přeji kooperativně etické prostředí, anebo zda chci upadnout do závislosti na některé z příživnických klientelských sítí. V dalších fázích pak jednat podle tohoto rozhodnutí. Dlouhodobě se pro dobrý životní pocit nepochybně vyplácí kooperativní model. Karel Janeček Klíčem k vyřešení jakéhokoliv problému obecně je přijetí osobní zodpovědnosti, nasazení a ochota postoupit jisté riziko. To samé platí v případě korupce. Pozitivní protikorupční aktivita každého člověka v rámci jeho možností znamená, že problém je automaticky vyřešen. Irena Šatavová s využitím podkladů z Ernst & Young Foto: CIoD 13

14 CIIA Kontroly = důležitá konkurenční výhoda Současné tržní podmínky a volatilita odkryly slabá místa v kontrolních systémech mnoha organizací. Jak je to ale možné, když vedení globálních společností často popisuje řízení rizik a silné kontrolní prostředí jako klíčovou část řízení svého podnikání? součást dosažení cílů společnosti a vytváření skutečné hodnoty. Na druhé straně výsledky dobře řízených společností i posun v pohledu investorů a ratingových agentur naznačují, že kontrolní prostředí je z dlouhodobého hlediska jedním z pilířů zdravé konkurenceschopnosti organizací. V českém prostředí se společnosti setkaly se zaváděním systému vnitřních kontrol nejčastěji jako součást iniciativ (typu SOX) svých mateřských společností. Jinak důležitost kontrol pro konkurenceschopnost v českém prostředí byla zatím spíše podceňována. Nicméně vnímání mezi českými manažery se postupně mění a současná ekonomická krize k tomu paradoxně také napomohla. Jak hospodářská recese ovlivnila systémy kontrol? Jakmile udeří recese, okamžitou reakcí společností bývá snižování nákladů a redukce činností, které netvoří hlavní předmět podnikání nebo negenerují výnosy. Snižování počtu pracovníků má často za následek redukci nebo eliminaci zkušeného středního managementu. Z krátkodobého pohledu to vypadá jako rozumné řešení. Těmito změnami jsou ale nezřídka postiženy také důležité kontrolní funkce. Dlouhodobé podvody a nesrovnalosti mohou vyjít na světlo, protože změny na úrovni podnikových činností způsobují, že utajení podvodného jednání již není dále možné. Viditelné kontrolní slabiny pak často iniciují úsilí o lepší pochopení rizik a kontrol a získání lepších dovedností. S jasným pochopením rizik a vztahu společnosti k riziku mohou manažeři dělat informovaná strategická rozhodnutí generující hodnotu a zavést správné kontroly na správném místě napříč organizací. Role interního auditu při prosazování kontrolního prostředí Interní audit představuje v rámci správy a řízení organizace tzv. třetí pilíř obrany (za první pilíř se považují nastavené procesy a kontroly, druhý pilíř zahrnuje ostatní ujišťovací funkce typu řízení rizik nebo com- pliance). Interní audit je tedy takový stoper či zadák, který je poslední instancí, pokud selže první nebo druhý stupeň obrany. Měl by být hlavní podporou a nastavovat standardy pro zlepšování, optimalizaci kontrolního prostředí a pro zvyšování povědomí o rizicích a kontrolách. Aby interní audit mohl společnostem přinést maximální benefit, musí pomoci vlastníkům a managementu pochopit, že pouze organizace, která je dobře kontrolována, je udržitelná. K dosažení strategických cílů může přispět ujištěním, že rizika jsou minimalizována a řádné kontroly nastaveny. Takového cíle nedosáhne interní audit zaměřený výhradně na dodržování souladu s předpisy (jako funkce compliance). Naopak cílem je zvýšit hodnotu, protože z dlouhodobého hlediska jsou lépe kontrolované společnosti úspěšnější. Klíč k úspěchu Klíčem k úspěchu je zajistit, aby správné povědomí o rizicích a kontrolách měli všichni zaměstnanci napříč organizací a aby existovalo neustálé odborné vedení ke zlepšování kontrol. Interní audit může být majákem v rozbouřeném moři a má jedinečnou pozici pro dosažení takového cíle. Roman Pavloušek člen rady ČIIA ředitel, PricewaterhouseCoopers V době po účetních skandálech typu Enron a WorldCom bylo odpovědí na zjištěné skutečnosti zejména v USA zavádění legislativy SOX. V prvním období se společnosti soustředily hlavně na dosažení souladu s požadavky zákona (mnohdy formálními). Organizace plánovaly strávit další roky promítnutím SOX do praktických běžných činností a zvyšováním efektivity procesů. Tato příležitost ale zůstala mnohdy nevyužita a na SOX se nahlíželo jako na cvičení v oblasti compliance či na něco, co si společnosti musí odškrtnout, a ne jako na nedílnou Kontrolní prostředí je z dlouhodobého hlediska jedním z pilířů zdravé konkurenceschopnosti organizací. Dohoda o spolupráci CIoD a CIIA 20. července 2011 byla uzavřena Dohoda o spolupráci mezi Institutem členů správních orgánů a Českým institutem interních auditorů. Předmětem dohody je rozvíjení vzájemné spolupráce, a to zejména v oblastech vzdělávání, projektů a studií týkajících se problematiky správy firem a interního auditu a při popularizaci problematiky řádné správy firem a principů interního auditu mezi odbornou a laickou veřejností. 14

15 Diverzita boardu Britské principy antikorupčních aktivit Začátkem července 2011 vydal britský Institute of Business Ethics (IBE) další z řady publikací, které se zaobírají problematikou etických principů a chování v komerčních společnostech Principles for Anti- Corruption Programme under the UK Bribery Act Tentokrát se dokument týká antikorupčních aktivit v energetickém a těžebním sektoru a doplňoval předchozí tři publikace vydávané ZE ZAHRANIČÍ EU Green paper Mezinárodní organizace ecoda vydala letos v létě další z řady odborných komentářů (Position paper) ke stanovisku Evropské komise k problematice správy a řízení společností kótovaných na burze. Odborníci zabývající se corporate governance vítají tuto iniciativu formulovanou v EU Green paper on CG for listed companies (2011) a věří, že Evropská komise nalezne správný kompromis mezi samoregulací a aplikací tvrdého práva s cílem udržitelného rozvoje evropské ekonomiky. Evropská komise formulovala ve svém čtyřiadvacetistránkovém dokumentu celkem 25 základních IBE na podporu etických zásad fungování komerčních společností. Principy byly vypracovány předními energetickými a těžařskými společnostmi a je v nich popisována jejich reálná zkušenost s odhalováním a omezováním potenciálních příznaků úplatkářství a korupce. Sdílení best practice je vhodná cesta, jak se mohou šířit přínosné informace o boji s korupcí, zejména ale o prevenci těchto jevů. otázek, které pokrývají problematiku správy a řízení společností z pohledu všech zúčastněných zájmových skupin, tedy nejen akcionářů či ředitelů společností. Position paper upozorňuje na skutečnost, že členové správních orgánů musí brát zřetel na zájmy jak akcionářů, kteří je do jejich pozici nominovali, tak všech stakeholders. V této souvislosti je velmi vhodné neoddělovat corporate governance od společenské odpovědnosti (CSR Corporate Social Responsibility) a ecoda ve svém komentáři doporučuje zahrnout CSR do rámce tvořených zásad správy a řízení společností. Diverzita správních orgánů, ke které CIOD uspořádal na jaře odborný seminář, není pouze lokálním tématem v ČR, ale těší se pozornosti i na mezinárodní scéně. Přestože se týká rozmanitostí v kvalifikaci a schopnostech pro práci správních orgánů, většinou se zúžuje pouze na diskusi o procentuálním zastoupení žen v řídících strukturách. Eversheds Board Report, mezinárodní nezávislá studie z letošního roku, se věnuje výkonnosti firem před, během a po finanční krizi. Předmětem výzkumu byl také vztah mezi úspěšným zvládnutí obtížné situace, velikostí boardu a rozmanitostí ve schopnostech členů správního orgánu. Výše uvedená zpráva ukazuje, že nejvýkonnější společnosti mají menší počet ředitelů a tendenci k většímu zastoupení žen ve správních orgánech. Přesto pouze polovina dotazovaných ředitelů podporuje vyšší zastoupení žen v řídících strukturách. Nejjednodušším a zároveň nejdiskutovanějším způsobem zajištění genderové diverzity je nastavení kvót, což dobře funguje např. v Norsku. Francouzský Institute of Directors (IFA) je propagátorem systému kvót, který by měl urychlit změny ve složení správních orgánů. V konzervativním Německu je zastoupení žen v managementu a dozorčích radách na velmi nízké úrovni, přestože ve veřejných prohlášeních se vedení firem k této formě diverzity staví pozitivně. Kanadské společnosti mají dle zprávy Catalyst Census z roku 2009 ve svém vedení pouze 10 % žen a akcionáři ani nevytváří tlak na paritní zastoupení v boardech. Diverzita správních orgánů je logická, neboť board musí řešit široké spektrum otázek a problémů a z logiky věci vyplývá, že větší Tento ne příliš rozsáhlý dokument shrnuje základní principy omezující možnosti korupčního jednání a uvádí klíčové faktory pro jejich úspěšnou implementaci, jako je např. řízení rizik, komitment top managementu, řádná komunikace a nezbytné monitorování a vyhodnocování. Podrobnější informace k dokumentu můžete najít na Ve zmiňovaném Position paper se autoři fundovaně vyjadřují ke každé ze zmiňovaných pětadvaceti oblastí corporate governance pro společnosti kótované na burze a formulují svoje komentáře vycházející z dlouhletých zkušeností členů Institutů členů správních orgánů v Evropě. Celé znění ecoda Position paper i EU Green paper najdete na webu Institutu členů správních orgánů Zahraniční rubriku připravil Šimon Mastný rozmanitost pohledu na věc přispívá k nalezení nejlepšího řešení. Věřme, že toto téma bude rozvíjeno i v budoucnu a nezůstane pouze u kontroverzních povinných kvót pro ženy. Více informací na 15

16 NAŠI PARTNEŘI Pod zorným úhlem daní a pojištění Účast ve správních orgánech několika společností Společnosti z ČR expandují do zahraničí a stávají se součástí mezinárodních korporací, nebo zakládají další společnosti k rozšíření portfolia svých aktivit v ČR. To s sebou nese potřebu řídit spřízněné společnosti spolehlivými a osvědčenými manažery. A tak se stává, že člen představenstva souběžně působí v představenstvech několika společností. Souběžné členství ve více představenstvech má významné dopady, například z hlediska daně z příjmů fyzických osob a pojistného. Účast v představenstvech ve více společnostech v rámci České republiky Člen představenstva, který pobírá odměnu za členství ve více představenstvech v České republice, je povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. I v případě, že z odměny byla odváděna zálohová daň a člen představenstva nemá žádné další příjmy než příjmy ze závislé činnosti, nelze jeho daňové povinnosti vypořádat prostřednictvím ročního zúčtování, avšak má ze zákona povinnost podat daňové přiznání. Kromě povinnosti podat daňové přiznání mohou členu představenstva vznikat také nároky. Jestliže jeho celkový příjem ze závislé činnosti (tj. z odměn za členství v představenstvu a případně ze zaměstnání) překročí maximální vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění (pro rok 2011 jde o částku Kč), vzniká mu přeplatek na pojistném. O vrácení tohoto přeplatku musí sám požádat, a to nejpozději do 5 let od jeho vzniku. Pojistné, které za něj odvedly jednotlivé společnosti, se však nevrací člen představenstva tak zaplatí vyšší daň z příjmů, jelikož do základu pro její výpočet se zahrnuje kromě odměny i povinné pojistné placené společností. Účast v představenstvech ve více společnostech ve více zemích V případě účasti ve více představenstvech ve více zemích se povinnost podat daňové přiznání v České republice odvíjí od konkrétní situace dané osoby. Pokud je na základě osobní situace (místo k bydlení, délka pobytu, pobyt rodiny apod.) člen představenstva považován za českého daňového rezidenta, pak bude s největší pravděpodobností povinen podat v České republice daňové přiznání. V daňovém přiznání bude deklarovat své celosvětové příjmy, tudíž i příjmy plynoucí ze zahraničí. Zohlední v něm také případnou daň z odměny člena představenstva odvedenou v zahraničí, a to buď v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění uzavřenou mezi Českou republikou a danou zemí, nebo dle speciálních ustanovení českého zákona o daních z příjmů. Daňové a další povinnosti (například v oblasti imigrace), vztahující se k činnosti v představenstvu v zahraničí a k související odměně, se řídí dle legislativy zahraničního státu. Je proto vždy vhodné si tyto 16

17 povinnosti předem zjistit, aby se předešlo následným komplikacím a případným pokutám ze strany zahraničních daňových úřadů. Z hlediska pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění je třeba respektovat mezinárodní smlouvy a nařízení upravující u osob pracujících ve více státech pravidla účasti v pojistných systémech. V rámci EU platí jednotná pravidla stanovená Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, s dalšími státy mimo EU má Česká republika uzavřené dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení, s některými státy naopak nejsou vztahy upraveny nijak. Podle pravidel EU se musejí osoby pracující ve více státech účastnit pouze jednoho pojistného systému. Pokud je osoba členem představenstva ve více společnostech sídlících v různých státech EU, bude se účastnit pojistného systému ve státě svého bydliště. Pro účely pojištění se bydliště stanovuje na základě trvalosti bydlení, fyzické přítomnosti v daných státech, rodinných vazeb dané osoby apod. Nemusí vždy odpovídat daňovému rezidentství ani trvalému pobytu. Příslušnost k pojistnému systému ve státě bydliště je potvrzována certifikáty A1 (dříve E101), které vydává příslušná instituce státu bydliště. Člen představenstva vykonávající činnost ve dvou státech pak odvádí pojistné ze všech svých příjmů (plynoucích z obou států) pouze ve státě bydliště. Pokud by je odváděl v každém státě z jednotlivých příjmů zvlášť, vznikal by mu ve státě bydliště nedoplatek na pojistném, zatímco ve druhém státě by šlo o nesprávně hrazené pojistné, na jehož základě by pravděpodobně neměl nárok na žádné dávky. Jestliže má tedy člen představenstva udělen certifikát A1 například pro účast v pojistném systému České republiky, je zahraniční společnost, jejíhož představenstva je členem, povinna registrovat se u příslušných českých úřadů a odvádět z odměny vyplácené členovi představenstva pojistné do českého pojistného systému. Ve státě svého bydliště bude mít člen představenstva nárok na plnou zdravotní péči, v ostatních státech EU má nárok jen na nezbytnou péči podle délky jeho pobytu v daném státě. Může si však zajistit plnou zdravotní péči a členem představenstva. Obecně platí, že člen představenstva by měl za výkon své funkce pobírat odměnu. Může se nicméně se společností dohodnout, že výkon funkce bude bez odměny (na rozdíl například od pracovního poměru, kdy se zaměstnanec mzdy vzdát nemůže). Vykonává-li člen představenstva činnost pro více společností, měl by za svou činnost obdržet odměnu vždy od příslušné společnosti. Z pohledu nastavení cen mezi spojenými osobami je nepřijatelná varianta, kdy by mu odměnu za členství v představenstvech různých společností (byť v rámci skupiny) vyplácela jediná společnost. Odměna člena kolektivního orgánu právnické osoby (kromě povinného pojistného z této odměny) je pro společnost v České republice daňově neuznatelná, na rozdíl od odměny jednatele a mzdy. Po mnoha letech diskuzí by snad konečně mělo dojít od roku 2012 ke změně a tato zvláštnost by měla být zrušena. Na druhou stranu je však navrhováno, že členové představenstev a dozorčích rad se budou účastnit nejen zdravotního pojištění, ale také důchodového a nemocenského pojištění. Celkov obou státech pomocí certifikátu S1 (dříve E106). Odměňování člena představenstva Odměňování člena představenstva v České republice závisí pouze na dohodě mezi společností vě by se tedy měly srovnat náklady společností na odměňování osob v pozici člena představenstva a zaměstnance, což by mělo omezit snahy společností o optimalizaci odměňování pomocí souběžného výkonu těchto dvou činností jednou osobou. PETR FRISCH má více než 13 let zkušeností z oblasti daňového poradenství. Specializuje se na zdanění příjmů fyzických osob, zdanění příjmů z pracovního poměru, aspektů globální mobility a na poradenství v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotní pojištění. Podílí se na zpracování a realizaci jednotné strategie daňového poradenství v oblasti personálního zdanění v rámci pracovní skupiny Mazars pro region střední a východní Evropy. Je certifikovaným daňovým poradcem v Komoře daňových poradců ČR. LUCIE RYTÍŘOVÁ má více než 6 let zkušeností z oblasti poradenství daní z příjmu fyzických osob, sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Zabývá se m. j. nastavováním optimálních struktur odměňování, daňovými a dalšími aspekty vysílání pracovníků do zahraničí či do České republiky a mezinárodními pravidly v oblasti sociálního zabezpečení. Jako člen Komory daňových poradců ČR je zapojena do činnosti skupiny pro sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Obecně k cestovním náhradám Členové představenstev společností sídlících ve více zemích musejí za výkonem své funkce (tedy například na zasedání valné hromady) často cestovat. Vzniklé náklady jim mnohdy hradí dotyčná společnost, ne vždy jsou ale tyto náhrady správně upraveny. Dle české legislativy nemají členové představenstev automaticky nárok na cestovní náhrady. Rozhodne-li se společnost tyto náhrady poskytovat, musí nárok na ně upravit ve smlouvě o výkonu funkce člena představenstva. Na rozdíl od odměny mohou být cestovní náhrady poskytované členovi představenstva pro společnost v České republice daňově uznatelné. Na straně člena představenstva se v případě správného nastavení bude jednat o příjem osvobozený od zdanění, avšak pouze do výše limitů stanovených zákoníkem práce. Takto osvobozené náhrady nepodléhají ani pojistnému. Poskytování cestovních náhrad je zapotřebí vždy dobře nastavit, aby se předešlo případným negativním daňovým dopadům. Prvním předpokladem je poskytování cestovních náhrad správnou společností, tzn. tou, pro kterou člen představenstva vykonává pracovní cestu. Za pracovní cestu se považuje například účast na valné hromadě konající se v jiném místě, než je sídlo společnosti. Naopak pracovní cestou nebude cesta z jednoho státu (například z místa bydliště) na valnou hromadu společnosti sídlící v jiném státě. Pokud mu budou v souvislosti s touto cestou proplaceny cestovní náhrady, bude se jednat o zdanitelný příjem podléhající také pojistnému. Pár slov na závěr Závěrem nezbývá než shrnout, že účast v představenstvech více společností, obzvláště ve více zemích, s sebou nese i povinnosti v oblasti daní a pojistného, z nichž některé je zapotřebí řešit ještě před zahájením činnosti (např. pojištění při souběžné činnosti ve více státech). Je proto vhodné celou strukturu předem řádně nastavit tak, aby se předešlo případným sankcím ze strany finančních úřadů nebo pojistných institucí. Jelikož prověření všech možných dopadů a splnění veškerých zákonných povinností může být poměrně komplikované, obracejí se často dle našich zkušeností společnosti a členové správních orgánů v těchto záležitostech na odborníky. Petr Frisch, Tax Partner, Mazars, s. r. o. Lucie Rytířová, Tax Manager, Mazars, s. r. o. 17

18 SLOVO MÁ Jitka Schmiedová, účastnice mezinárodního programu Women in Leadership Letos v březnu jsem se za Českou republiku zúčastnila mezinárodního leadership programu v USA, který se nesl pod názvem Women in Leadership: Sustaining the Economic Sector by Advancing Women as Corporate Leaders and Entrepreneurs. Celý program se uskutečnil pod záštitou amerického ministerstva zahraničí a Velvyslanectví USA v Praze. Jitka Schmiedová Institut mezinárodního vzdělávání doveze do USA každoročně na 5000 návštěvníků z celého světa, aby se zúčastnili nejrůznějších vzdělávacích programů. Cíle našeho programu by se daly stručně shrnout takto: podporovat ženy a jejich leadership v ekonomické sféře, napomáhat interakci mezi nimi, zaměřit se na best practices ve vytváření firemní kultury, která přispívá k rozvoji žen, a na iniciativy, které podporují ženy do pozic vrcholového vedení firem, nahlédnout do veřejné politiky podpory žen a vyzdvihnout úspěšné mentoringové programy a příležitosti pro networking žen. Cesty se zúčastnilo 100 žen z 92 zemí světa. Během programu jsem měla možnost zúčastnit se bezpočtu profesionálních schůzek a debat s americkými odborníky v celé řadě měst a institucí. Sdílela jsem otázky týkající se rozvoje žen i jejich podpory v manažerských pozicích nejen s ženami z celého světa, ale také s našimi americkými kolegyněmi. Za tři týdny jsme procestovaly Ameriku křížem krážem navštívily jsme Washington, New York, Louisville ve státě Kentucky, ale i odlehlejší a chudší kraj, jako městečko Berea v Apalačských horách. Program jsme zakončily v San Franciscu. Všudypřítomný princip podnikání Vše začalo ve Washingtonu přednáškou o federálním systému americké vlády, jeho decentralizované povaze a rozhodovacím procesu. Odnesla jsem si z ní především poznání, že Amerika je doslova posedlá individualismem a svobodou všeho druhu a snaží se hledat rovnováhu mezi zájmy společnosti, měst a individuálních lidí. Většinu vládních příjmů (70 %) tvoří daně občanů. V USA dnes existuje téměř 6 milionů různých nevládních organizací a občanských sdružení. V podstatě zde nenajdete žádná ministerstva, jejich roli plní spíše různé lokální agentury. Neexistuje centrální ekonomika ani rozpočet. Američané nechtějí, aby ekonomický vývoj země plánovala vláda, ale spíše aby vláda zaváděla pravidla hry. Jako červená nit se vším line princip podnikání v kultuře, politice, ekonomice, společnosti. USA nemají ani žádné národní noviny, snad jen s výjimkou USA Today. Stejně tak televizní stanice jsou lokální. Přistěhovalci v Americe mohou uspět, pokud se neizolují a respektují pravidla hry, čili musí splynout s americkou politikou a jejími principy. Diverzita celého světa v jednom sále Celý program byl pro mne nezapomenutelným profesním i lidským zážitkem a ráda bych se podělila o mimořádné momenty mé cesty. Již ve Washingtonu jsem měla možnost zúčastnit se uvítacího ceremoniálu, který uspořádala náměstkyně americké ministryně zahraničí v nejkrásnějším historickém sále Washingtonu ( Benjamin Franklin State Dining Room ). Vidět tolik diverzity celého světa najednou v jednom sále, tolik různých barev pleti, kultury odívání, smýšlení, zvyklostí a názorů bylo pro mne velkou inspirací. Vidět ty ženy Afriky, Asie, Evropy, Ameriky a Austrálie a seznamovat se s jejich kulturami a problémy byla první zvláštní chvíle našeho programu. Ještěže jsem úspěšně absolvovala poctivý trénink nadčasové světové etikety pana Ladislava Špačka v jednom ze vzdělávacích modulů Czech Institute of Directors a nejen tam! I to, jak se člověk uměl chovat, rozhodlo u našich amerických partnerů o tom, koho přizvou k mediálním vystoupením pro různá média. Vděčím i CIoDu za to, že jsem měla tu čest patřit mezi těch pár vyvolených po celou dobu programu. Sympozium pod taktovkou prvních dam U nás tolik diskutovaný Mezinárodní den žen jsem oslavila v Americe jaksepatří. Sympozium právě u příležitosti MDŽ uspořádaly pro nás ve Washingtonu paní Michelle Obama, současná skutečná první dáma USA, a paní Hillary Rodham 18

19 Třítýdenního amerického programu Women in Leadership se zúčastnila stovka žen z 92 zemí světa Clinton, ministryně zahraničí USA. Slavnosti se zúčastnily také Cherie Blair, premiérka Austrálie a další celebrity. Toto nebylo v našem programu dopředu uvedeno a překvapení nás všech z této události bylo neskutečné. Obě dámy ocenily devět žen z celého světa zvláštní cenou za statečnost při boji o lidská práva žen. Tuto iniciativu založila v roce 2007 tehdejší ministryně zahraničí Condoleezza Rice. Dech se mi tajil nad příběhy oceněných žen a připadala jsem si rázem zcela privilegovaně tím, kde a v jakých podmínkách žiji, jaké elementární problémy existence a práv řeší ženy v jiných částech světa a jak jsou za svou odvahu vlastními vládami často trestány. Schopnost veřejného projevu Hillary Clinton ve mně zanechala natolik silný dojem, že mým vzorem těchto řečnických dovedností už nemůže být nikdo jiný, pokud chci být nejlepší. Zaujalo mne, že v Americe zvou k takovýmto vrcholným příležitostem vybrané děti ze základních škol, aby mohly v určené části programu klást těmto osobnostem otázky. Američané tím posilují nejen jejich sounáležitost se společností a jejím děním, ale také zdravé sebevědomí a odvahu dětí se před nabitým sálem zeptat na cokoli a formulovat otázku; jistě jde též o velkou prestiž. Ve Washingtonu jsme dále navštívily Johns Hopkins Univerzitu a její profesorky, soukromou firmu, která se stará o vzdělávání a rozvoj žen, jež se systematicky připravují na svou dráhu členek představenstev různých firem, a dále Národní radu pro ženy-manažerky a podnikatelky. Podpora manažerek a podnikatelek je v Americe vysoce rozvinutá od základního vzdělávání a osvětu až po aktivní podporu ve formě půjček a poradenství při zakládání podniku i jeho rozvoji. Navštívily jsme též americký Parlament a v něm poslankyni za stát Connecticut, která se s námi podělila o to, jak být ve své roli úspěšná, čili jak prosazovat do americké legislativy užitečné zákony a ovlivňovat rozpočet. New York město, které nikdy nespí V naší další destinaci New Yorku městě, které nikdy nespí, jsem měla možnost proniknout do útrob budovy Spojených národů a jejich činnosti a poslechnout si přímé projevy čelních představitelů. Pro mne osobně to byla zcela zvláštní chvíle. Bezpečnostní opatření, kterými jsme procházely, překonala má očekávání, ale především šlo o instituci, o které jsem slýchala v televizním zpravodajství a která pro mě představovala nedostižnou špičku světa. Po tomto zážitku jsme navštívily i centrály firem Ernst & Young a Deloitte v srdci New Yorku, které se svými praktikami v oblasti podpory žen řadí mezi absolutní světovou špičku. Bylo skutečně čemu se učit. Nebyl by to New York, abychom neabsolvovaly spoustu kulturních zážitků fenomenální jazzclub Iridium na Broadway, muzikály tamtéž, řadu recepcí na naši počest podtržených typickou americkou jazzovou hudbou. Ochutnaly jsme neuvěřitelnou pestrost restaurací a chutí, prošly jsme s průvodci město křížem krážem, navštívily Ground Zero a vystoupaly na snad všechny známé mrakodrapy. Kentucky kolébka whisky i koňských derby Po společensky, profesně a kulturně nabitém New Yorku jsme v programu pokračovaly do města Louisville ve státě Kentucky, rodiště Muhammada Alího, kolébky Kentucky whisky a věhlasných DVĚ PĚTINY MALÉHO PODNIKÁNÍ V RUKOU ŽEN Pokud jde o ženy, hlasovací právo pro americké ženy zajistila až nová ústava v roce Další významný zvrat nastal během 2. světové války, kdy se z žen stala pracovní síla, neboť muži byli ve válce. V té době se začaly více organizovat a získávaly další práva. Ke skutečné kulturní revoluci pro ženy došlo v Americe v letech minulého století právě na bázi individualismu: Jsem žena, mám svá práva. Ženy začaly postupně vytvářet různá sdružení, aby měly větší vliv a mohly se více podílet na dění. Dnes 40 % malého podnikání v USA vlastní ženy a 85 % nových pracovních příležitostí vytváří sektor malého podnikání. 19

20 SLOVO MÁ Hillary Rodham Clinton, ministryně zahraničí USA koňských derby. Opět jsme navštívily univerzitu, ale také Antidiskriminační úřad, bývalou guvernérku státu Kentucky, politické uskupení žen bojujících za společnou věc i Institut pro boj s domácím násilím. Je nesmírně těžké říci, která z těchto aktivit ve mně zanechala největší dojem a z čeho jsem si odnesla nejvíce. Je to univerzita a její cílevědomá snaha pečovat a podporovat rozvoj žen již v době jejich studentských let, či praxe v oblasti nediskriminace zaměstnanců, kterou velmi často ve své vlastní práci řeším, nebo neskutečná energie dámy, bývalé guvernérky, která dnes ve svých 77 letech vypadá o dvacet let mladší a vede Světové obchodní centrum státu Kentucky, či dobrovolnictví žen, které se rozhodly spojit a zvýšit tak svůj vliv při řešení otázky, která je pro ně důležitá, nebo snad velice propracovaná podpora a ochrana obětem domácího násilí a jeho prevence? Opravdu těžko říci. Vrcholem naší návštěvy v Louisville byl workshop a recepce s ním spojená na téma leadership žen. Zavítaly mezi nás skutečné ženské celebrity, pracující jako členky představenstev hned několika významných světových firem najednou, aby se s námi podělily o své zkušenosti a rady. Na závěr jsme měly též možnost zavítat na večeři do skutečné americké domácnosti. Mně se dostalo cti navštívit domov starší dámy, která do města, kde podle ní lišky dávají dobrou noc, přišla před mnoha desítkami let. Protože nechtěla ztratit kontakt se světem a společností, zvala si domů mezinárodní hosty. Jedním z jejích společníků pro tento večer byl starší emeritní univerzitní profesor, který o Praze, České republice a jejich dějinách i aktuální situaci věděl opravdu mnoho. Šance pro ženy poznamenané domácím násilím Z Louisville jsme si odskočily na pár hodin autobusem do malého městečka Berea v Apalačských horách, abychom poznaly i odvrácenou tvář Ameriky. Aniž bych snižovala kvalitu a přínos jakýchkoli ostatních akcí v této oblasti, návštěva Školy nových příležitostí v Berea mě vzala, jak se říká, za srdce. Entusiastická šéfka této školy se každoročně stará s velikým osobním zaujetím o to, aby chudé ženy z hor, které splní podmínky přijetí do této školy a které často nemají ani na zubaře, kadeřníka či péči o sebe a jsou uvyklé domácímu násilí, dostaly v životě další šanci. Že si samy sebe začnou vážit, že si začnou více věřit, že začnou studovat a získají práci, nebo lepší práci a vlastní lepší existenci. Nezřídka však vykoupí své osvícení rozvodem. Slova tento zážitek popsat dost dobře nemohou, byl poměrně emotivní a sugestivní. Rozhodně ve mně navodil uvažování o tom, jak pomoci ostatním, pokud mohu a já dnes už vím, že mohu a že každá zkrátka nemá takové štěstí jako já. Využití génia žen v Silicon Valley Na závěr programu nás čekal velkolepý závěr v San Franciscu. Netušila jsem, že technologické firmy zvučných jmen v Silicon Valley takovou měrou systematicky pečují o získávání a udržení žen-odbornic a manažerek ve svých řadách, protože si už dávno uvědomily, že by se ochuzovaly o takovou míru génia žen, které by do svých řad nezískaly. Netušila jsem ani, jaké podnikatelské možnosti tato oblast skýtá pro ženy a kolik jich vystuduje MIT a další prestižní univerzity. Na- konec nám organizátoři programu pomohli formulovat odkaz, který my samy v našich současných či budoucích rolích chceme zanechat, a co pro to musíme udělat. Můj život získal další dimenzi Jak tato cesta napříč Amerikou ovlivnila mě osobně? Tak moc, že jsem začala smýšlet jinak o sobě samotné, o svém životě i o práci, o mých představách do budoucnosti. Začala jsem více uvažovat o tom, jak mohu pomoci ostatním a jak první myšlenky dovést k činům. Spolu s Americkým centrem při Velvyslanectví USA v Praze a dalšími vybranými absolventy minulých programů jsem dostala příležitost založit v České republice Klub absolventů těchto mezinárodních programů a šířit poslání i poznání z těchto cest dále v naší zemi. Velmi ráda této možnosti využiji, protože bych upřímně přála každému, kdo má zájem o svůj vlastní rozvoj i rozvoj dění ve své zemi či ve svém bezprostředním okolí, aby dostal takovou šanci, jakou jsem dostala já. Můj život se od té doby změnil, má novou dimenzi, která mě provází každý den. Jitka Schmiedová Foto: autorka textu Michelle Obama, současná první dáma USA RADY PRO ŽENY V BYZNYSU od osobností, jejichž příběhy Jitku Schmiedovou inspirovaly Nemyslete izolovaně (tj. v silech ), vytvářejte skupiny, obklopte se lidmi, kteří smýšlí podobně jako vy, kteří rádi sdílí a nepovažují se navzájem za hrozbu. Nečekejte, až vás někdo pozve nebo se vás zeptá když něco chcete, samy za tím aktivně jděte. Změňte svůj slovník, buďte sebevědomé říkejte Tohle je to, co udělám (vyvarujte se formulací nevím, doufám, nejsem si jistá apod. ). Myslete a sněte ve velkém, mějte své vize a běžte za nimi. Neobviňujte jen své okolí, zaměřte se na to, co můžete lépe udělat vy samy. Podporujte se navzájem a nebuďte samy sobě největším nepřítelem, mluvte o jiných úspěšných ženách hezky. Buďte otevřené příležitostem, pozitivní a optimistické negativismu je kolem nás tak jako tak dost. Mluvte i o faktech, neřiďte se jen pocity, intuicí a emocemi. Když něco děláte, ptejte se Proč ne? namísto Proč?. Když uděláte chybu, poučte se z ní, ale dívejte se spíše dopředu a neopakujte ji. Když něco děláte opravdu rády, čas není to nejdůležitější. Dělejte vždy co možná nejlépe to, co právě děláte budoucnost se sama postará o to ostatní. Dělejte každý den to, co můžete, s tím, co máte, tam, kde jste. 20