Příspěvek k poznání flóry a vegetace Kladenska stráně u osad Theodor a Čabárna

Transkript

1 Bohemia centralis, Praha, 33: , 2015 Příspěvek k poznání flóry a vegetace Kladenska stráně u osad Theodor a Čabárna Contribution to the flora and vegetation of the Kladno Region (Central Bohemia) knowledge slopes near the settlements of Theodor and Čabárna Barbora Čepelová K. Tomana 824, CZ Kladno; baracpl@seznam.cz Abstract. Botanical research was carried out on slopes of the Týnec Brook valley, near settlements Theodor and Čabárna (District of Kladno, Central Bohemia). The contribution includes a list of vascular plant species that were found, comments on the occurrence of interesting species and a simplified description of vegetation. There were found 281 taxa. According to the Czech Red List (Procházka 2001), two species are severely endangered (Coronilla vaginalis, Caucalis platycarpos subsp. platycarpos) and 11 species are endangered. Dry grasslands (alliance Cirsio-Brachypodion pinnati) are the most valuable type of vegetation at the locality. Species Cirsium acaule, Tetragonolobus maritimus and Carex flacca were abundant in the grassland. Population size of Gentianopsis ciliata was estimated at more than 400 individuals. Plant species richness is threatened by expansion of shrubs and ruderal species at the site. Key words: dry grasslands, heavy calcareous soils, Cirsio-Brachypodion pinnati, Coronilla vaginalis, Gentianopsis ciliata Úvod Příspěvek se zabývá flórou a vegetací v mozaice trávníků, křovin a bývalých sadů na svazích údolí Týneckého potoka mezi sídly Kladno-Švermov, Pchery- Theodor a Cvrčovice na Kladensku. Toto území o přibližné rozloze 25 ha tvoří 297

2 BOHEMIA CENTRALIS 33 přirozenou spojnici mezi zachovalým bezlesím na Vinařické hoře a podobnými biotopy v údolí Zákolanského potoka. Ačkoliv zkoumané území je víceméně ohraničeno třemi bývalými doly, zachovala se tu dodnes poměrně druhově bohatá společenstva. Zřejmě kvůli doznívající těžbě byla dříve tato místa při botanickém výzkumu opomíjena. Poměrně zachovalé porosty jsem poprvé zaznamenala při sběru dat pro svoji diplomovou práci (Čepelová 2009), která se jim ovšem podrobněji nevěnovala. Následně jsem provedla cílený botanický průzkum (Čepelová 2010), který podpořil Magistrát města Kladna. Výsledky průzkumu shrnuje tento příspěvek. Stručná charakteristika přírodních podmínek a vlivu člověka na území Zkoumané území se nachází na poměrně prudkých svazích (sklon odhadem až 20 ) údolí Týneckého potoka, které vede Kladenskou tabulí od JZ k SV. Svahy jsou tedy orientované na JV (svah u dolu Theodor) a na SZ (svah u Čabárny). Nadmořská výška se pohybuje mezi 280 a 350 m, přičemž samotné zkoumané trávníky jsou v nadmořské výšce 300 až 330 m. Geologický podklad zde tvoří horniny české křídové pánve. Jedná se především o uloženiny cenomanského a turonského stáří, řazené k vrstvám peruckým a korycanským a k souvrství bělohorskému (Mašek et al. 1990). Nejvýše ve svazích leží vrstva slínovců a jílovců (opuky), ve spodnějších částech svahů navazují pískovce (Šindelář 1941), které tvoří na obou stranách údolí drobné výchozy. Tyto druhohorní sedimenty jsou zároveň hydrogeologicky významné. Jejich mírný úklon k SSV a směr údolí od JZ k SV předurčuje prameny na SZ svazích křídové plošiny. Týnecký potok je přítokem Zákolanského potoka, který je levostranným přítokem Vltavy. Vymezené území se nachází v severovýchodní, níže položené části Kladenska, která je teplejší a sušší. Průměrné roční teploty se pohybují v rozmezí 8 9 C a roční úhrn srážek mezi mm. Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou je 40, větší část srážek ( mm) spadne v období vegetační sezóny (březen září). Převažuje jihozápadní směr větrů. Oblast spadá do mírně teplého, suchého klimatického okrsku s mírnou zimou a kratším slunečním svitem (Tolasz 2007). Podle fytogeografického členění spadá území do oblasti termofytika, okresu 7. Středočeská tabule a podokresu 7c. Slánská tabule (Skalický 1988). Převládající potenciální přirozenou vegetací v území je asociace Melampyro nemorosi Carpinetum svazu Carpinion, která je typická pro větší část Kladenska. Na kraji plošiny nad jižním svahem údolí je předpokládán maloplošný výskyt druhově 298

3 Barbora Čepelová: Příspěvek k poznání flóry a vegetace Kladenska stráně u osad Theodor a Čabárna bohatých teplomilných mochnových doubrav asociace Potentillo albae Quercetum (svaz Quercion petraeae; Neuhäuslová et al. 1998). Na vývoj vegetace v údolí Týneckého potoka mělo zásadní vliv dlouhodobé působení člověka. V místě okolních obcí Cvrčovice a Brandýsek je doloženo osídlení již v období pravěku (Krajník a Pospíšil 1985). Do zahájení těžební činnosti v dolech Ferdinand (1849, provoz ukončen v roce 1921) a Theodor (1897, provoz ukončen v roce 1935) byla zdejší krajina využívána převážně zemědělsky. Na mapě z roku 1840 (Císařské povinné otisky map stabilní katastru, můžeme na SZ straně údolí vidět, že hornická osada Theodor zde v té době ještě nestála a horní část svahu pokrývaly pastviny, přičemž tvary pozemků odpovídají těm současným. Lze tedy předpokládat, že trávníky se zde vyskytují minimálně 170 let, ale pravděpodobně mnohem déle. Na JV straně údolí byla situace odlišná. Pastviny pokrývaly menší plochu zájmového území, zřejmě se jednalo pouze o meze. Větší část území pokrýval podle této mapy les a zbytek tvořila políčka. Hornické osady Čabárna a Ferdinand zatím nebyly vybudovány. Trávníky se tu rozšířily později jednak na původně lesní pozemky, kde byl les vytěžen v souvislosti s důlní činností, a jednak na opuštěná pole. V současnosti celé zájmové území na SZ straně údolí a některé pozemky na JV straně pokrývají opuštěné zarůstající vysokokmenné sady. Území je využíváno pro procházky, v některých místech je občas provozován motokros. Dnes jsou jediným disturbančním faktorem divoká prasata. V roce 2012 byla mozaika trávníků a křovin na SZ orientovaném svahu registrována Magistrátem města Kladno jako významný krajinný prvek Trávníky, křoviny a bývalé sady v okolí osady Čabárna a halda Ferdinand. Zároveň zde začaly probíhat menší managementové zásahy (sečení, vyhrabávání stařiny a likvidace křovin). V témže roce trávníky na protějším svahu spásalo několik ovcí soukromého zemědělce a také je v předjaří zasáhl požár. Pastva zde bohužel dnes již nepokračuje. Území na SZ svazích je rovněž navrženo k registraci jako významný krajinný prvek. Historie botanického průzkumu Historické údaje přímo ze zájmového území se nepodařilo nalézt. Řada zajímavých nálezů je ovšem uváděna z lesních porostů, které na SZ orientovaném svahu (V od městské části Hnidousy, resp. Švermov v mapě jako Švermovské stráně ) navazují na zkoumané trávníky (Šindelář 1936, Roubalův herbář [leg. A. Roubal, PR] a kartotéka [Roubal ]). Šindelář (1936) uvádí pro lokalitu Hnidousy, zalesněná stráň zvaná Velká skála, svažující se k severozápadu k obci například tyto taxony: Anemone sylvestris, Anthericum ramosum, Aquilegia vulgaris, Asperula tinctoria, Betonica officinalis, Bupleurum falcatum, Campanula glomerata, Cerinthe minor, Clematis recta, Conringia orientalis, Coronilla vaginalis, Filipendula vulgaris, Hypericum montanum, Lilium martagon, 299

4 BOHEMIA CENTRALIS 33 Phyteuma orbiculare, Platanthera bifolia, Polygala chamaebuxus, Polygonatum odoratum, Potentilla alba, Prunella grandiflora, Pyrethrum corymbosum, Ranunculus auricomus, Ranunculus polyanthemos, Salvia pratensis, Salvia verticillata, Senecio jacobaea, Silene otites, Solidago virgaurea, Tetragonolobus maritimus, Teucrium botrys, Viola rupestris. Ze SZ orientované stráně u Hnidous obsahuje Roubalův herbář mimo jiné doklady o výskytu Anemone sylvestris, Carex humilis, Centaurea triumfettii, Clematis recta, Coronilla vaginalis, Crepis praemorsa, Galium boreale, Primula veris subsp. veris, Thymus praecox (z let , leg. A. Roubal, PR). Roubalova kartotéka (Roubal ) obsahuje údaje o výskytu dalších zajímavých taxonů na JV orientovaném svahu mezi Theodorem a Olšany (část obce Brandýsek): Asperula cynanchica, Bothriochloa ischaemum, Bromus inermis, Bupleurum falcatum, Campanula gentilis, Carex humilis, Centaurea scabiosa, Cirsium acaule, Dianthus carthusianorum, Echinops sphaerocephalus, Eryngium campestre, Gentianopsis ciliata, Melilotus albus, Ononis spinosa, Picris hieracioides, Pimpinella saxifraga, Potentilla arenaria, Rosa agrestis var. albiflora, Rosa elliptica, Rosa dumalis subsp. dumalis, Scabiosa canescens, Scabiosa ochroleuca, Sisymbrium loeselii (vše ). Porosty s obdobným druhovým složením uvádí z tohoto prostoru také Toman (1981, 1988), který zde zaznamenal dva fytocenologické snímky v letech 1975 a Ze zajímavějších druhů navíc zaznamenal v roce 1975 Astragalus austriacus. V Roubalově kartotéce (Roubal ) jsou údaje z několika dalších lokalit východně od Hnidous. Za zmínku stojí lokalita stráň SV Hnidous pískovec cenoman. ( ) s výskytem Alyssum alyssoides, Salvia pratensis, Silene vulgaris, Fragaria viridis, Trifolium campestre, Trifolium hybridum, Salvia verticillata, Thymus marschallianus (podle práce Kubát et al jde o synonymum ke Th. pannonicus), Salvia nemorosa, Bromus inermis, Reseda lutea, Veronica prostrata. Metodika Zkoumané území se nalézá v okrese Kladno, mezi Hnidousy (část města Kladna), Theodorem (část obce Pchery) a Cvrčovicemi. Průzkum byl zaměřen na zarůstající širokolisté trávníky na protilehlých svazích údolí Týneckého potoka. Jejich celková rozloha je 23 ha. Při průzkumu bylo území rozděleno na tři části (viz mapa): Část 1: bývalé sady pod Theodorem, částí obce Pchery (JZ od Theodoru, JV orientovaný svah). Část 2: křoviny a trávníky nad Čabárnou, částí obce Cvrčovice (J od Čabárny, SZ orientovaný svah). 300

5 Barbora Čepelová: Příspěvek k poznání flóry a vegetace Kladenska stráně u osad Theodor a Čabárna Část 3: bývalé sady, křoviny a trávníky mezi Čabárnou a Cvrčovicemi (Z od Cvrčovic, SZ orientovaný svah). Průzkum proběhl v roce 2010, přičemž hlavní podrobná prohlídka území proběhla v červnu až srpnu a pro úplnost byla také provedena prohlídka na jaře (v dubnu) a na podzim (v září). Pro každou část byl zpracován seznam nalezených taxonů. Kritické taxony (Crataegus, Rubus, Taraxacum, Rosa) nebyly určovány do druhů. Určení druhů z rodu Hieracium bylo konzultováno s Jindřichem Chrtkem, určení druhů rodu Festuca revidoval Petr Šmarda. Nejvýznamnější druhy byly zaměřeny ručním navigačním přístrojem (Garmin etrex Legend) v souřadnicovém systému WGS-84. Mapa 1. Přehledová mapa území s vyznačenými studovanými lokalitami; čísla lokalit (1, 2, 3) dle kapitoly Metodika. Map 1. A survey map of the area with highlighted study localities; numbers of localities (1, 2, 3) according to chapter Metodika. 301

6 BOHEMIA CENTRALIS 33 Použitá nomenklatura je dle práce Kubát et al. (2002). Přiřazení k vegetačním jednotkám bylo provedeno dle prací Chytrý (2007, 2009). Informace o stupni ohrožení taxonů byly čerpány z Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka et al. 2001). Zařazení druhů do kategorií zvláště chráněných druhů je podle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb. Výsledky V území bylo nalezeno 281 taxonů (část 1: 127, část 2: 146, část 3: 208). Celkem 29 zjištěných druhů je dle Červeného seznamu (Procházka et al. 2001) v různé míře ohroženo, z toho dva druhy jsou silně ohrožené (kategorie C2), 11 druhů je ohrožených (kategorie C3) a 16 druhů je řazeno mezi vzácnější taxony vyžadující další pozornost (kategorie C4a). Zákonem chráněné jsou celkem čtyři druhy, z toho dva druhy v kategorii silně ohrožený a dva druhy v kategorii ohrožený. Seznam zjištěných druhů a jejich výskyt v jednotlivých částech území (druhy uvedené v Červeném seznamu s uvedenou kategorií ohrožení jsou označeny tučným písmem): Acer platanoides 2, 3; Acer pseudoplatanus 3; Aegopodium podagraria 2; Aethusa cynapium 3; Agrimonia eupatoria 1, 2, 3; Agrostis capillaris 1, 2, 3; Agrostis vinealis (C4a) 2; Achillea millefolium agg. 1, 2, 3; Allium oleraceum 2, 3; Alyssum alyssoides 1; Anagallis arvensis 3; Anagallis foemina (C3) 3; Anemone nemorosa 2; Anthericum ramosum (C4a) 2, 3; Anthoxanthum odoratum 2, 3; Anthriscus sylvestris 2, 3; Anthyllis vulneraria 1, 3; Arabis hirsuta agg. 3; Arctium sp. 1; Arctium tomentosum 3; Arenaria serpyllifolia agg. 1, 2; Armoracia rusticana 3; Arrhenatherum elatius 1, 2, 3; Artemisia campestris 1; Artemisia vulgaris 1, 2, 3; Asperula cynanchica 1; Asperula tinctoria (C3) 2, 3; Aster cf. novae angliae 3; Astragalus austriacus (C3, 2) 1; Astragalus glycyphyllos 1, 2; Avenella flexuosa 2; Avenula pratensis 1, 2, 3; Avenula pubescens 2; Ballota nigra 3; Berberis vulgaris (C4a) 1; Betula pendula 3; Bothriochloa ischaemum (C4a) 1; Brachypodium pinnatum 1, 2, 3; Briza media 1, 2, 3; Bromus erectus 1, 2, 3; Bromus hordeaceus 3; Bryonia alba 3; Bupleurum falcatum 1, 2, 3; Calamagrostis epigejos 1, 2, 3; Calluna vulgaris 2; Camelina microcarpa 1; Campanula persicifolia 2, 3; Campanula rapunculoides 1, 2, 3; Campanula rotundifolia 2, 3; Cardaria draba 1; Carduus acanthoides 1, 3; Carduus nutans (C4a) 2; Carex caryophyllea 1, 3; Carex contigua 1; Carex flacca 1, 2, 3; Carex panicea 3; Carex tomentosa 2, 3; Carlina vulgaris 1, 2, 3; Carpinus betulus 2; Caucalis platycarpos subsp. platycarpos (C2) 1; Centaurea jacea 1, 2, 3; Centaurea scabiosa 1, 3; Centaurea stoebe 1; Centaurium erythraea (C4a) 3; Cephalaria gigantea 1; Cerastium arvense 1, 2, 3; Cichorium intybus 3; Cirsium acaule (C4a) 1, 2, 3; Cirsium acaule C. oleraceum 2; Cirsium arvense 1, 2, 3; Cirsium canum 3; Cirsium eriophorum (C3) 2, 3; Cirsium vulgare 1, 3; Clematis recta (C3, 3) 2; Clematis vitalba 1, 2, 3; Conium maculatum 3; Convallaria majalis 3; Convolvulus arvensis 2, 3; Cornus mas (C4a, 3) 3; Cornus 302

7 Barbora Čepelová: Příspěvek k poznání flóry a vegetace Kladenska stráně u osad Theodor a Čabárna sanguinea 1, 2, 3; Coronilla vaginalis (C2, 2) 2, 3; Corylus avellana 2; Cotoneaster integerrimus (C4a) 2, 3; Crataegus sp. 1, 2, 3; Crepis biennis 3; Cynoglossum officinale 1; Dactylis glomerata 2, 3; Danthonia decumbens 2, 3; Daucus carota 1, 3; Deschampsia cespitosa 3; Dianthus carthusianorum 1, 3; Dryopteris filix mas 2, 3; Echinops sphaerocephalus 1, 3; Echium vulgare 1, 3; Elytrigia repens 1, 3; Epilobium angustifolium 2; Epilobium hirsutum 3; Epilobium tetragonum agg. 3; Equisetum arvense 3; Erigeron acris agg. 3; Eryngium campestre 1, 3; Euonymus europaea 2; Eupatorium cannabinum 1, 3; Euphorbia cyparissias 1, 2, 3; Euphrasia rostkoviana subsp. rostkoviana 3; Falcaria vulgaris 1, 2, 3; Festuca brevipila 2, 3; Festuca ovina 2, 3; Festuca pratensis 1, 2, 3; Festuca rubra agg. 3; Festuca rupicola 1, 2, 3; Festuca valesiaca 1; Filipendula vulgaris 2, 3; Fragaria moschata 2, 3; Fragaria vesca 1, 2, 3; Fragaria viridis 1, 2, 3; Frangula alnus 2; Fraxinus excelsior 1, 2, 3; Fumaria vaillantii 1; Galium aparine 2; Galium boreale (C4a) 2; Galium mollugo agg. 1, 2, 3; Galium verum 1, 2, 3; Galium pomeranicum 2, 3; Gentianopsis ciliata (C3) 1, 2, 3; Geranium pratense 3; Geum urbanum 1, 2, 3; Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum 2, 3; Hepatica nobilis 3; Heracleum sphondylium 1, 2, 3; Hieracium bauhini 1, 3; Hieracium lachenalii 3; Hieracium laevigatum 2; Hieracium murorum 3; Hieracium pilosella 1, 3; Hieracium sabaudum 1, 2, 3; Holcus lanatus 3; Holosteum umbellatum 1; Hypericum montanum 3; Hypericum perforatum 1, 2, 3; Hypochaeris radicata 3; Impatiens parviflora 2; Inula britannica 1; Inula conyzae 1, 3; Iris sp. 3; Juglans regia 2, 3; Knautia arvensis 1, 2, 3; Koeleria pyramidata 1, 2, 3; Lactuca serriola 3; Larix decidua 2; Lathyrus pratensis 2, 3; Lathyrus tuberosus 3; Leontodon hispidus 1, 3; Leonurus cardiaca 1; Leucanthemum vulgare agg. 2, 3; Ligustrum vulgare 1, 3; Linaria vulgaris 2, 3; Linum catharticum 1, 2, 3; Listera ovata (C4a) 1, 3; Lolium perenne 3; Lotus corniculatus 1, 2, 3; Luzula campestris agg. 2, 3; Malus domestica 1, 2; Medicago falcata 3; Medicago lupulina 1, 3; Medicago sativa 3; Melilotus albus 3; Mercurialis annua 3; Muscari sp. 1; Nonea pulla (C4a) 1; Onobrychis viciifolia 1, 3; Ononis spinosa 1, 2, 3; Paeonia sp. (výsadba) 3; Papaver rhoeas 3; Pastinaca sativa 2, 3; Phleum phleoides 3; Picris hieracioides 1, 3; Pimpinella major 2; Pimpinella saxifraga 2, 3; Pinus sylvestris 2; Plantago lanceolata 1, 3; Plantago major 3; Plantago media 1, 2, 3; Poa bulbosa 1; Poa compressa 3; Poa pratensis agg. 1, 2, 3; Polygala comosa 3; Polygala vulgaris 2; Populus tremula 3; Potentilla anserina 3; Potentilla argentea 1, 3; Potentilla erecta 2; Potentilla heptaphylla 2, 3; Potentilla reptans 1, 2, 3; Potentilla tabernaemontani 1; Primula veris subsp. veris (C4a) 2; Prunella grandiflora (C3) 3; Prunella vulgaris 1, 3; Prunus avium 1, 2, 3; Prunus domestica 1, 2, 3; Prunus insititia 1, 3; Prunus mahaleb 1, 3; Prunus spinosa 1, 2, 3; Pyrethrum corymbosum 2, 3; Pyrus communis 1, 2, 3; Quercus robur 2, 3; Quercus sp. 1, 2; Ranunculus acris 3; Ranunculus auricomus agg. 2; Ranunculus polyanthemos 2; Ranunculus repens 3; Reseda lutea 2; Rhamnus cathartica 2; Rhinanthus sp. 3; Ribes uva-crispa 3; Robinia pseudacacia 3; Rosa sp. 1, 2, 3; Rubus fruticosus agg. 1, 2, 3; Rumex acetosa 2; Rumex acetosella 2, 3; Rumex crispus 3; Salvia pratensis 1, 3; Salvia verticillata 1, 2, 3; Sambucus nigra 1, 3; Sanguisorba minor 1, 2, 3; Saponaria officinalis 1; Scabiosa ochroleuca 1, 2; Securigera varia 1, 2, 3; Sedum acre 1; Sedum sexangulare 3; Senecio jacobaea 3; Silene latifolia subsp. alba 3; Silene nutans 1; Silene otites (C3) 1; Silene vulgaris 1, 3; Solidago canadensis 3; Sonchus arvensis 3; Sorbus 303

8 BOHEMIA CENTRALIS 33 aria (C4a) 2; Stellaria graminea 2; Symphoricarpos albus 2; Tanacetum vulgare 1, 3; Taraxacum sect. Ruderalia 3; Tetragonolobus maritimus (C3) 1, 2, 3; Thlaspi arvense 3; Thlaspi perfoliatum 1; Thymus praecox (C4a) 1, 3; Thymus pulegioides 2, 3; Tilia cordata 2; Torilis japonica 1, 2, 3; Tragopogon orientalis 2, 3; Tragopogon pratensis 2, 3; Trifolium alpestre (C4a) 2; Trifolium arvense 3; Trifolium campestre 3; Trifolium medium 2, 3; Trifolium montanum 2, 3; Trifolium pratense 1, 2, 3; Trifolium repens 3; Trifolium rubens (C3) 2; Trisetum flavescens 2, 3; Tussilago farfara 2, 3; Urtica dioica 1, 2, 3; Verbascum densiflorum 3; Verbascum thapsus 3; Veronica arvensis 1, 3; Veronica chamaedrys 2, 3; Veronica officinalis 2; Veronica prostrata (C4a) 1; Vicia cassubica (C3) 2; Vicia cracca 2, 3; Vicia hirsuta 3; Vicia angustifolia 1; Vicia sepium 3; Vicia tenuifolia 1, 2, 3; Vicia tetrasperma 1, 3; Viola arvensis 2, 3; Viola canina 2, 3; Viola riviniana 2, 3; Viola hirta 1, 2, 3. Poznámky k vybraným druhům Anthericum ramosum: Pouze několik trsů na dvou mikrolokalitách (50 10'34,5''N 14 08'13,9''E; 50 10'45,4"N 14 08'38,3"E). Velká populace bělozářky o několika tisících ex. se vyskytuje při horní hraně opukového svahu v blízkém borovém lese (přibližně 50 10'25"N 14 08'03"E). Astragalus austriacus: Jediný trs v zachovalé části trávníku v horní části JV orientovaného svahu (50 10'49,2''N 14 07'41,9''E). Bothriochloa ischaemum: Hojně ve spodní polovině zkoumané části JV orientovaného svahu. Caucalis platycarpos subsp. platycarpos: Jediný exemplář na drobném pískovcovém výchozu (50 10'53,5''N 14 07'59,3''E). Cephalaria gigantea: Pomalu se rozrůstající populace o několika desítkách jedinců (50 10'48,4"N 14 07'39,9"E). Druh patří k nepříliš častým nepůvodním druhům Databanka flóry ČR ( uvádí pouze devět záznamů, přičemž jeden je z Kladna ( Kladno: na pustých místech v periferní ulici na Sítné, Roubal 1970). Cirsium acaule: Velmi hojně v zachovalejších trávnících na obou svazích údolí. Cirsium eriophorum: Desítky jedinců, ale pouze na dvou pozemcích ve zkoumaném území (středy pozemků: 50 10'50,1"N 14 08'46,3"E; 50 10'46,9"N 14 08'51,8"E), jinde velmi vzácně. Clematis recta: Pouze dva trsy (50 10'33,1''N 14 08'15,4''E), vyskytuje se i v navazujícím lese. Coronilla vaginalis: Čtyři mikropopulace o několika desítkách jedinců (50 10'45,1''N 14 08'38,0''E; 50 10'34,0''N 14 08'17,9''E; 50 10'32,2"N 14 08'13,6"E; 50 10'46,9"N 14 08'39,6"E) Cotoneaster integerrimus: Roztroušeně v zachovalejších trávnících, do desíti exemplářů. Gentianopsis ciliata: Celková velikost populací ve zkoumaném území byla v roce 2010 odhadnuta na 430 až 450 jedinců. Čtyři populace dosahují početnosti 304

9 Barbora Čepelová: Příspěvek k poznání flóry a vegetace Kladenska stráně u osad Theodor a Čabárna několika desítek až stovky jedinců (50 10'53,3''N 14 07'50,6''E; podél V strany cesty střed cesty: 50 10'49,8''N 14 07'47,5''E; 50 10'47,8''N 14 08'38,9''E; 50 10'49,7''N 14 08'46,7''E), jinde se vyskytuje hořec velmi roztroušeně. Ačkoliv je tento hořec nejhojnějším druhem hořce v ČR, tak i jeho početnost rychle klesá (Slavík et al. 2000) a populace o několika desítkách jedinců nejsou příliš běžné. Jeho zdejší výskyt je podmíněn přítomností minerálně bohatých půd vznikajících na opukách. Kromě samotných trávníků byla velká populace nalezena na zarůstající pasece na prudkém svahu mezi Čabárnou a Hnidousy (přibližně 50 10'26"N, 14 07'59"E). Muscari sp.: 11 uschlých lodyh s otevřenými tobolkami (50 10'54,2''N 14 08'01,4''E). Kvetoucí rostliny se v následujícím roce nepodařilo dohledat. Nelze určit, zda se jedná o přirozený výskyt nebo o zplanělé rostliny z nedaleké černé skládky. Prunella grandiflora: Malá populace na mezi u křižovatky několika cest (50 10'52,0''N 14 08'58,9''E). Silene otites: Několik jedinců na pískovcovém výchozu (50 10'54,2''N 14 08'01,4''E). Tetragonolobus maritimus: Velmi hojně v zachovalejších trávnících na obou svazích údolí. Trifolium rubens: Pouze jeden trs (50 10'34,7''N 14 08'10,9''E). Veronica prostrata: Malá populace podél pěšiny vedoucí skrze trávník (50 10'52,7"N 14 07'59,0"E). Vicia cassubica: Porost na několika metrech čtverečních (50 10'36,3"N 14 8'12,5"E). Zjednodušená charakteristika vegetace Nejvýznamnějším typem vegetace v území jsou širokolisté suché trávníky třídy Festuco-Brometea. Jejich charakter se mírně mění dle orientace a sklonu svahů a podloží. Zároveň se v nich maloplošně vyskytují některá další nelesní společenstva a přechodná společenstva. Druhové složení zdejších trávníků bylo zachyceno fytocenologickým snímkem: 5 5 m, expozice SZ, sklon 10, 50 10'46,1"N 14 08'38,6"E, , E 1 (95 %): Brachypodium pinnatum 2, Bromus erectus 2, Carex flacca 2, Cirsium acaule 2, Tetragonolobus maritimus 2, Anthyllis vulneraria 1, Briza media 1, Carex tomentosa 1, Euphorbia cyparissias 1, Festuca rupicola 1, Lotus corniculatus 1, Plantago media 1, Achillea millefolium agg. +, Arrhenatherum elatius +, Asperula tinctoria +, Bupleurum falcatum +, Campanula persicifolia +, Campanula rotundifolia +, Carlina vulgaris +, Centaurea jacea +, Knautia arvensis +, Koeleria pyramidata +, Linum catharticum +, Medicago lupulina +, Pimpinella saxifraga +, Sanguisorba minor +, Scabiosa ochroleuca +, Securigera varia +, Crataegus sp. r, Dactylis glomerata r, Fraxinus 305

10 BOHEMIA CENTRALIS 33 excelsior r, Hieracium laevigatum r, Prunella vulgaris r, Quercus sp. r, Salvia verticillata r, Tragopogon orientalis r, Trifolium montanum r, Trifolium pratense r. Trávníky v horních partiích JV orientovaného svahu a v nejprudších částech SZ orientovaného svahu lze přiřadit ke svazu Cirsio-Brachypodion pinnati a asociaci Scabioso ochroleucae-brachypodietum pinnati. Dominantu tvoří Bromus erectus či místy Brachypodium pinnatum. Hojně se zde vyskytuje Cirsium acaule, Tetragonolobus maritimus a Carex flacca. Mezi častější druhy dále patří: Achillea millefolium agg., Anthyllis vulneraria, Briza media, Bupleurum falcatum, Carex tomentosa, Centaurea jacea, Euphorbia cyparissias, Gentianopsis ciliata, Knautia arvensis, Linum catharticum, Lotus corniculatus, Ononis spinosa, Pimpinella saxifraga, Plantago media, Sanguisorba minor, Scabiosa ochroleuca. V méně extrémních polohách trávníků se šíří Calamagrostis epigejos. Ve střední části svahu (místy i výše) se mění opukové podloží na pískovcové. Pískovce místy vystupují až na povrch, výjimečně tvoří drobné výchozy. Na těchto místech se na JV orientovaném svahu vyskytují fragmenty vegetace s Festuca valesiaca, Silene otites a Artemisia campestris. Na SZ orientovaném svahu je jednak výchoz pískovce s dominantním Dianthus carthusianorum a také např. s Phleum phleoides. V rámci porostu suchých trávníků lze najít i malé fragmenty acidofilní vegetace s Calluna vulgaris, Viola canina, Polygala vulgaris, Danthonia decumbens a vzácně s Agrostis vinealis. Porost se společným výskytem druhů Cirsium canum, Carex panicea a Deschampsia cespitosa na malé ploše v okolí studánky lze považovat za náznak teplomilného vlhkomilného bazifilního společenstva. Kromě suchých trávníků jsou v území plošně významné křoviny a ruderální společenstva. V mezofilních křovinách svazu Berberidion převládají Rosa spec. div., Cornus sanguinea a Prunus spinosa, častí jsou také další zástupci rodu Prunus (P. domestica, P. insititia, místy se objevuje také P. mahaleb) a na ruderálních plochách Sambucus nigra. Teplomilné druhy keřů jako Cornus mas a Cotoneaster integerrimus se objevují jen roztroušeně. Ruderální bylinná vegetace je zde pestrá. Vyvinula se na cestách, podél cest a jako doprovod křovin, dále na opuštěných polích a na plochách s malým sklonem s neobhospodařovanými travinnými porosty. Kromě vegetace sešlapávaných stanovišť svazu Coronopodo-Polygonion arenastri přímo na některých cestách se podél cest místy vyskytuje vytrvalá ruderální vegetace suchých půd (svaz Convolvulo arvensis-elytrigion repentis). Větší plochy pak pokrývá několik typů vegetace svazu Dauco carotae-melilotion (ruderální vegetace dvouletých a víceletých druhů na mělkých kamenitých substrátech). Lze nalézt poměrně druhově bohaté a mezernaté porosty s hojným Picris hieracioides, Taraxacum sect. Ruderalia, Achillea millefolium agg., Pastinaca sativa a dalšími ruderálními i lučními druhy. Na jiné plochy ovšem invaduje Solidago canadensis, případně se zde šíří Tanacetum vulgaris. 306

11 Barbora Čepelová: Příspěvek k poznání flóry a vegetace Kladenska stráně u osad Theodor a Čabárna Závěr Širokolisté suché trávníky na svazích údolí Týneckého potoka se svým charakterem blíží bílým stráním, které jsou pro oblast typické. Přírodní podmínky tu ale nejsou natolik extrémní, aby se zde pouze díky nim vyvinula bílá stráň. Zdejší společenstva se vyznačují velkým zastoupením Tetragonolobus maritimus a Carex flacca téměř v celé ploše trávníků. To svědčí o jejich střídavě mokrém a subhalofilním charakteru způsobeném přítomností těžkých slínovcových půd. Průzkum potvrdil výskyt řady druhů, které jsou historicky udávány z blízkého okolí studovaného území. Některé druhy (např. Betonica officinalis, Carex humilis, Scabiosa canescens), jejichž výskyt by bylo možné podle historických údajů očekávat, ovšem nalezeny nebyly. Mezi zaznamenanými druhy tvoří nezanedbatelnou část druhy v dnešní krajině vzácné, z nichž je 29 druhů uvedeno v červeném seznamu (Procházka 2001). Pozornost si zasluhuje zdejší populace Gentianopsis ciliata, která na několika mikrolokalitách dosahuje početnosti několika desítek jedinců. Silně ohrožená Coronilla vaginalis tvoří malé populace na čtyřech mikrolokalitách. Další vzácnější druhy jako Astragalus austriacus, Trifolium rubens, Anthericum ramosum, Clematis recta a Prunella grandiflora se zde vyskytují jen v několika exemplářích. Některé z nich se vyskytují i ve světlejších lesních porostech na opukovém svahu mezi Čabárnou a Hnidousy. Výskyt vzácných druhů v území je ohrožen především zarůstáním křovinami a šířením ruderálních druhů, protože území není v současnosti nijak obhospodařováno. Trávy Bromus erectus a Brachypodium pinnatum zde vytvořily po několika desítkách let bez obhospodařování husté porosty, které limitují výskyt konkurenčně slabších vzácných druhů. V současnosti v trávnících dochází k šíření Calamagrostis epigejos. Studované území je cenné nejen z hlediska přítomných druhů, ale i kvůli své rozloze. V okolí podobně velké a pestré porosty najdeme jen vzácně. Poděkování Poděkování patří Michalu Štefánkovi za poskytnutí údajů z Roubalova herbáře a kartotéky, Jindřichu Chrtkovi za revizi položek rodu Hieracium, Petru Šmardovi za revizi položek rodu Festuca, Radovanu Vítovi z Magistrátu města Kladna a Petru Starému z NSEV Kladno-Čabárna o.p.s. za podporu botanického průzkumu v širším okolí Čabárny a Lukáši Krinkemu za poznámky k rukopisu. Literatura Čepelová B. (2009): Faktory určující druhovou diverzitu a složení vegetace v příměstské krajině. Ms. Diplomová práce, depon. in Knihovna katedry botaniky, Univerzita Karlova, Praha. 307

12 BOHEMIA CENTRALIS 33 Čepelová B. (2010): Závěrečná zpráva z průzkumu flóry a vegetace haldy Ronna a v okolí Čabárny a Theodoru. Ms. Depon. in Magistrát města Kladna. Chytrý M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace (Vegetation of the Czech Republic 1. Grassland and heathland vegetation). Academia, Praha, 526 p. Chytrý M. [ed.] (2009): Vegetace České republiky 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace (Vegetation of the Czech Republic 2. Ruderal, weed, rock and scree vegetation). Academia, Praha, 520 p. Krajník S. et Pospíšil Z. (1985): Kladensko. Středočeské nakladatelství a knihkupectví v Praze, Praha, 225 p. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J., Štěpánek J. et Zázvorka J. [eds.] (2002) : Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, p Mašek J., Jadrníček P., Klener J., Mentlík T., Pospíšil J., Suchánek Z., Šalanský K., Šebesta J., Zelenka P. et Zoubek J. (1990): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1: Buštěhrad. Ústřední ústav geologický, Praha, 63 p. Neuhäuslová Z., Blažková D., Grulich V., Husová M., Chytrý M., Jeník J., Jirásek J., Kolbek J., Kropáč Z., Ložek V., Moravec J., Prach K., Rybníček K., Rybníčková E. et Sádlo J. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha, 341 p. Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha, 18: Roubal A. ( ): Kartotéka floristických údajů. Ms. [depon. in: Knih. bot. odd. Národního muzea] Roubal A. (1970): Příspěvek k synantropní květeně Kladenska. Zprávy Československé botanické společnosti 5/2: Slavík B. [ed.] (2000): Květena České republiky. Sv. 6. Academia, Praha, 770 p. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný S. et Slavík B.: Květena ČSR I., Academia, Praha, pp Šindelář J. (1936): Příspěvek k floristice okolí Kladna. Věda přírodní 17: Šindelář J. (1941): Studie květeny v okolí Kladna. Okresní osvětový sbor na Kladně, Kladno, 55 p. Tolasz R. [ed.] (2007): Atlas podnebí Česka. ČHMÚ, Univerzita Palackého v Olomouci, Praha Olomouc, 255 p. Toman M. (1981): Die Gesellschaften der Klasse Festuco-Brometea im westlichen Teil des böhmischen Xerothermgebietes. 2. Teil. Feddes Repert., Berlin, 92: Toman M. (1988): Beiträge zum xerothermen Vegetationskomplex Böhmens. I. Die Xerothermvegetation im Nordböhmischen Waldsteppenbezirk. Feddes Repert., Berlin, 99: Recenzovali: Mgr. Lukáš Krinke Mgr. Michal Štefánek 308