PŘÍZNAKY SCHIZOFRENIE

Transkript

1 PŘÍZNAKY SCHIZOFRENIE Příznaky schizofrenie lze rozdělit do pěti skupin (dimenzí), přičemž pacient může vykazovat pouze jeden nebo dva příznaky, nebo rovnou několik z příznaků, které jsou uvedeny níže. Zároveň se může stát, že u osoby, které byla diagnostikována schizofrenie, se po dlouhou dobu nedostaví žádné příznaky této nemoci. Zapamatujte si! Je třeba mít na paměti, že nemocná osoba obvykle vykazuje jen několik málo z výše uvedených příznaků a jejich závažnost závisí na stádiu nemoci. Při zhoršování nemoci příznaky nabývají na intenzitě a v období zlepšení (remise) se jejich intenzita snižuje, nebo příznaky zcela mizí. Pozitivní příznaky Pojem pozitivní příznaky nemá poukazovat na jejich pozitivní dopad na fungování postiženého člověka. Odkazuje na skutečnost,

2 že zde existují duševní jevy, které se u duševně zdravých osob nevyskytují, příznaky, které jakoby doplňovaly běžný způsob duševního fungování dané osoby. Příčinou pozitivních příznaků je narušená biochemická rovnováha hyperaktivita dopaminu (jednoho z neuromediátorů) v určitých oblastech mozku. Mezi pozitivní příznaky patří halucinace a bludy. Bludy, abnormální myšlenky, podezřívavost. Některé úsudky schizofreniků jsou podivné, chybné, výrazně se odchylují od skutečnosti, od přesvědčení jejich příbuzných a přátel i od jejich vlastních bývalých přesvědčení. Schizofrenici mohou být například přesvědčeni o tom, že jejich myšlenky znají cizí lidé, že jsou pronásledováni, že proti nim ostatní kují pikle nebo řídí jejich myšlenky nebo chování. Lidově řečeno, mají pocit, že jsou průhlední nebo zahnaní do kouta. Někdy mají tyto úsudky natolik blízko k realitě, že jim uvěří i rodina nebo přátelé postiženého, protože si myslí, že ho jeho učitel nebo spolupracovníci nemají rádi nebo jej šikanují. Zvláště v raných fázích schizofrenie mohou schizofrenici a s nimi i jejich rodiny uvěřit, že příčinou těchto podivných úsudků je jed nebo droga, kterou jim někdo přimíchal do jídla nebo pití. Schizofrenici mohou nesprávně interpretovat i skutečné podněty, což v nich obvykle vyvolá strach. Ve skutečném tikotu hodin mohou například zaslechnout něčí kroky.

3 Je dobré vědět, že... Bludy jsou zase nesprávné úsudky založené na chybných závěrech týkajících se vnější reality, kterých se postižená osoba drží i přes jednoznačné důkazy, které je zcela vyvracejí. Definici bludů nesplňují přesvědčení / předměty víry, které jsou součástí naší kulturní nebo náboženské tradice. Halucinace Schizofrenici mohou občas slyšet hlasy lidí, které v danou chvíli nevidí, protože se tyto osoby v jejich okolí nevyskytují. Tyto hlasy obvykle říkají o schizofrenikovi něco negativního, nebo mu něco přikazují nebo zakazují. Pacient se schizofrenií těmto hlasům často podlehne, plní jejich příkazy nebo se jim brání, například tím, že si zapne hlasitou hudbu v přehrávači mp3 nebo si zacpe uši. Schizofrenici zřídkakdy vidí něco, co se aktuálně nenachází v jejich okolí (jejich halucinace jsou tedy málokdy vizuální).

4 Při schizofrenii se vedle nejčastějších sluchových a vzácných vizuálních halucinací mohou projevit i další halucinace, například čichové (vnímání podivných pachů), chuťové (přesvědčení, že jídlo chutná jinak a z toho vyplývající odmítání potravy) nebo hmatové (např. pocit, že na záda jim vyvíjí tlak anděl smrti). Tyto hlasy občas vyzývají pacienta, aby přestal užívat své léky. Pacient poslechne rozkazy, které slyší, a vysadí léky, aniž by věc konzultoval se svým lékařem, co může zapříčinit zhoršení stavu s nezbytnou opakovanou hospitalizací. Je dobré vědět, že... Halucinace jsou vnímání podnětů, které ve skutečnosti neexistují a reálné objekty z nich činí pouze sám mozek. Halucinace mohou přicházet prostřednictvím kteréhokoli ze smyslů (mohou být sluchové, vizuální, čichové, chuťové a hmatové). Sluchové halucinace jsou ale nejčastější. Halucinace jsou obvykle doprovázeny soudržnými bludy. Někdy hlasy pacientovi nařizují, aby udělal něco, čím by mohl ublížit sobě samému nebo jiným osobám. Negativní příznaky Negativní příznaky vznikají z poruch v biochemické rovnováze v důsledku deficitu dopaminové aktivity v některých oblastech mozku. Mezi negativní příznaky patří zploštění emocí, pokles motivace, emoční lhostejnost a lakonický charakter promluv.

5 Zapamatujte si! Pojem negativní příznaky nemá zdůrazňovat jejich negativní dopad na fungování osoby. Odkazuje na skutečnost, že se jedná o duševní jevy, které jsou jaksi eliminovány z duševního fungování zdravých lidí, něco, co momentálně v mysli chybí. Zploštění emocí Při schizofrenii mohou lidé zažívat potíže s prožíváním a vyjadřováním svých pocitů nebo s bezprostředním chápáním pocitů jiných lidí. Pro některé schizofreniky je obtížné mluvit s jinými lidmi o svých zkušenostech, zvláště těch skutečných, i když navenek jsou emocionálně angažovaní v prožívání své nemoci. Pokud se tyto příznaky zhorší, může se stát, že se takto postižená osoba stáhne ze života nebo se bude izolovat od ostatních lidí. Pokles motivace k jednání nebo pokles životní energie Lidé s příznaky schizofrenie často mají potíže zahájit nebo dokončit některé činnosti. Ve vzácných, extrémních případech mohou mít problémy s každodenními činnostmi, jako je oblékání, hygiena nebo příprava jídla. Pokles motivace je překážkou léčebného procesu. Pacient necítí potřebu systematického užívání léčivých přípravků a přestává je užívat, což může vést k nutnosti hospitalizace. Emoční netečnost Schizofrenikům se může stát, že ztratí zájem o činnosti, které jim v minulosti přinášely potěšení. Mohou se také cítit bezcenně nebo zbytečně. Takové pocity mohou vést k sebevražedným myšlenkám nebo dokonce k pokusům o sebevraždu. Lakonické promluvy

6 U některých lidí se při schizofrenii projevuje neochota mluvit, dochází k úbytku množství spontánních promluv, tyto promluvy se zkracují, jsou velmi konkrétní, ztrácí se v nich popisný rozměr. Afektivní příznaky Zvláště v raných stádiích onemocnění zažívají schizofrenici různé poruchy nálady, nejčastěji období deprese. Symptomy deprese se významně neliší od příznaků deprese u jiných duševních poruch, takže pacienti se cítí skleslí, trpí neustálou únavou, mají nízkou úroveň sebedůvěry, mají za to, že jsou horší než ostatní, nebo se dokonce mohou pokusit o sebevraždu. Kognitivní příznaky (kognitivní deficity) Mnoho schizofreniků má problémy v kognitivní oblasti (kognitivní deficity). Kognitivní dysfunkce odrážejí obtíže s koncentrací a pamětí, tj. porucha pozornosti, zpomalení myšlenkových procesů, zhoršení paměti, poruchy v sociálním vnímání a anosognózie (stav, kdy si nemocný neuvědomuje svou nemoc a odmítá její existenci). Příčiny těchto příznaků jsou komplexní. V počátečním stádiu jsou tyto příznaky důsledkem narušené biochemické rovnováhy v mozku, ale v pozdějších, pokročilejších stadiích, zvláště u osob, které prodělaly řadu psychotických epizod, mohou být kognitivní deficity také důsledkem postupujícího poškození nervových buněk (neuronů) To neznamená, že se sníží jejich inteligenční kvocient nebo že nastávající změny pokročí natolik, že nemocnému znemožní pokračovat v jeho studiu. Mezi nejčastější kognitivní deficity patří poruchy koncentrace, paměti a pracovní paměti. Poruchy soustředění

7 Taková osoba se nedokáže soustředit na jeden předmět a například stráví celé hodiny nad jednou stránkou knihy (jedním z možných způsobů diagnostikování těchto dysfunkcí je také Stroopův test). Narušená schopnost soustředění brání v čerpání nových poznatků a v učení a může se stát jednou z příčin neúspěchů ve škole. Pro pacienta s poruchou soustředění bude náročné při návštěvě lékaře popsat své obtíže a pochopit to, co mu lékař říká. Může se stát, že takový pacient neporozumí nebo si nezapamatuje, jak má užívat léky a po opuštění ordinace nebude vědět, co má vlastně s předpisem dělat. V důsledku podávání nesprávných léků nebo přerušení farmakoterapie může dojít ke zhoršení stavu a pacient může dokonce skončit v nemocnici. Poruchy paměti Tito lidé ztrácejí věci, zapomínají na schůzky, které si právě domluvili, nemohou si vzpomenout na často používaná slova (jednou z metod testování této funkce je např. verbální plynulost). Pacient, který zapomene na své léky, je obzvláště ohrožen rizikem recidivy psychózy. Již 10denní přerušení užívání léků zdvojnásobuje riziko hospitalizace. Poruchy pracovní paměti Pro schizofrenii jsou zvláště charakteristické poruchy pracovní paměti. Pracovní paměť je nezbytným nástrojem pro plánování a provádění jednoduchých každodenních činností. Tyto osoby mají problémy s řešením úkolů, které vyžadují plánování, formulování předpokladů nebo používání praktických znalostí (jednou z metod používaných při testování této funkce je například test třídění karet Wisconsin). V závislosti na intenzitě poruchy mohou mít pacienti problémy s komplikovanými úkoly, což jim zase může zabraňovat v plnění profesních cílů. V případě poruch pracovní paměti o vysoké intenzitě může mít pacient potíže s organizací každodenních činností, placením účtů nebo organizací denního plánu. V krajních

8 případech mohou být ohroženy i každodenní rutinní činnosti, což může vést k zanedbávání hygieny a nevhodným stravovacím návykům. Závažné poruchy pracovní paměti a jejich výkonných složek znemožňují pacientovi samostatné zvládání procesu léčby. Pacienti s takovými problémy zažívají obtíže s dodržováním doporučení lékaře, nejsou schopni naplánovat si příjem léků a zakrátko je vysadí, zejména pokud je léky třeba užívat několikrát denně. V takové situaci je nutná podpora pečovatelů a zjednodušení léčebného režimu, v posledně jmenovaném případě například nahrazením denní dávky léky s dlouhodobějším působením a prodlouženým uvolňováním, které se podávají jednou až dvakrát za měsíc injekčně. Zapamatujte si! Uvedené testy pro vyhodnocení kognitivních funkcí se nepoužívají pro diagnostické účely, ale poskytují cenné informace při sledování změn v kognitivních schopnostech pacientů. Příznaky duševní dezorganizace Mezi nejčastější příznaky duševní dezorganizace patří formální poruchy myšlení a dezorganizace chování. Formální poruchy myšlení Lidé s příznaky schizofrenie mohou mít obtíže s jasným uvažováním a chápáním toho, co jim ostatní říkají, nebo se mohou jejich promluvy stávat nesrozumitelnými pro ostatní. To může

9 pravidelně narušovat jejich schopnost učit se nebo řešit problémy. Dezorganizace chování Osoby postižené schizofrenií se mohou projevovat podivným chováním, jako například bizarními gesty, vzrušením nebo zpomalením pohybů (bradykineze). PHCZ/PSY/0917/0004a k-diagnostikovat-schizofrenii/priznaky-schizofrenie