České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní

Transkript

1 České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní DO 2 HODIN PROJET CELOU REPUBLIKOU aneb RYCHLÁ SPOJENÍ JAKO PÁTEŘ NAŠÍ VEŘEJNÉ DOPRAVY wikipedia.org Ing. Michal Drábek, Ph.D. Letní dopravní škola Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/ Název projektu:

2 Vysokorychlostní tratě (VRT) Nově vybudované tratě pro rychlost 250 km/h a více Modernizované tratě pro rychlost 200 km/h a více (podle UIC) Speciální vozidla: rychlovlaky (zpravidla ucelené jednotky) Speciální technologie a zabezpečovací zařízení Část technických zařízení je však totožná s konvenční železnicí V Evropě požadavek na interoperabilitu = provozní a technickou propojenost infrastruktury, vozidel, zabezpečení, komunikace atd. Železniční síť ČR: i přes dokončování tranzitních koridorů stále nízké rychlosti Do 2 Z hodin Prahy projet do Brna celou za hodinu republikou 2

3 Vztah mezi R [m] a V [km/h], zrychlení v oblouku koleje Pro převýšení D platí: 11,8 V D R 2 I kde I je nedostatek převýšení Poloměr R směrového oblouku: 11,8 V R D I Rychlost V při průjezdu obloukem: V 2 D I R 11,8 Zdroj: Krejčiříková: Železniční stavby. Vysokorychlostní tratě. Doplňkové skriptum. ČVUT FSv,

4 Vysokorychlostní tratě - návrhové parametry Zdroj: Krejčiříková: Železniční stavby. Vysokorychlostní tratě. Doplňkové skriptum. ČVUT FSv,

5 Zábor půdy Autor: Petr Panský,

6 Španělsko: investice do udržitelné budoucnosti Výchozí stav: pomalá železniční infrastruktura, nekompatibilní s Evropou (jiný rozchod) Projekt Nové železniční spojení do Andalusie: 1. VRT Madrid Sevilla (1992) Využití fondů EU, propojení s Evropou V současnosti nejdelší síť VRT v Evropě 2300 km v provozu, 4000 km ve výstavbě cíl 1: km VRT do roku 2020 cíl 2: 95 % španělské populace do 50 km od VRT VRT Madrid Barcelona překonává výšku 1217 m (srv. průchod Vysočinou) Brno-Zlín, 2:36, 127 km, vs. Barcelona-Madrid 2:38, 621 km železnice konkuruje silniční i letecké dopravě podíl na trhu skoro 50% 6

7 7

8 Španělsko: VRT Madrid - Barcelona Rychlovlak AVE S-103 (Velaro). 8

9 Španělsko zasazení VRT do území (V = 250 km/h) 9

10 Španělsko konvenční trať vs. VRT 10

11 Francie: legenda jménem TGV 1. VRT Sud-Est (Paříž-Lyon) schválena 1976 a zprovozněna 1981 prioritně budována vnitrostátní spojení s Paříží (Lyon, Lille, Le Mans, Tours, Marseille,...) následně prodlužování do zahraničí (UK, Belgie, Španělsko, Německo...) dříve budovány terminály mimo města, dnes odbočky pro přímou obsluhu (Paris-Strasbourg, Tours-Bordeaux,...) 1700 km VRT v provozu, 600 km ve výstavbě paprskovitá výstavba VRT směrem od Paříže TGV zastavují na 230 místech Francie rychlovlaky sjíždějí mimo VRT, pokračují po konvenčních tratích a obsluhují i malá sídla příležitost pro dosud nekonkurenceschopné tratě Praha-Karlovy Vary, 3:18, 236 km vs. Paříž-Marseille 3:17, 783 km 11

12 Síť francouzských VRT - LGV 12

13 Francie přínos VRT pro regiony 13

14 Francie zasazení VRT do území (V = 300 km/h) 14

15 Francie zasazení VRT do území (V = 350 km/h) 15

16 Belgie: křižovatka evropských rychlovlaků Belgie je menší země než ČR, ale do Bruselu vedou VRT ze 3 směrů Obě země profitují z rychlého napojení na několik prosperujících regionů Evropy VRT využity i pro vnitrostátní dopravu (Brusel Liège) 446 km VRT v provozu 16

17 Belgie dopravní koridor VRT + dálnice (V = 300 km/h) 17

18 Švýcarsko efektivita namísto exkluzivity 1985: koncept Dráha 2000 (Bahn 2000) s cílem v několika etapách přizpůsobit infrastrukturu systému přípojových uzlů, neboli integrálnímu taktovému jízdnímu řádu (ITJŘ) V současnosti zprovozněna 1. etapa Dráhy 2000 (od r. 2004), počty cestujících se zvyšují nad odhady plánovačů V rámci 1. etapy byla na míru navržena a zprovozněna i rychlá trať na 200 km/h, která umožnila pravidelnou jízdu z Curychu do Bernu za hodinu a jízdu dvou vlaků v jednom směru od 2 min po sobě Plánují se další etapy (Dráha 2030) jsou do nich zapracovány i Lötschberský a Gotthardský základnový tunel oba pro rychlost 250 km/h 70 km VRT v provozu, 57 km ve výstavbě (Gotthard nejdelší železniční tunel na světě) 18

19 vlaky stojí v uzlu v minutě 00, cestující přestupují Princip ITJŘ 19

20 rozjezd vlaků z uzlů krátce po minutě 00 Princip ITJŘ 20

21 křižování vlaků v minutě 30 Princip ITJŘ 21

22 sjezd vlaků do uzlů krátce před minutou 00 Princip ITJŘ 22

23 vlaky stojí v uzlu v minutě 00, cestující přestupují Princip ITJŘ 23

24 Švýcarsko: Když rychlou trať, tak ji pořádně využít Pozor, Švýcaři jezdí po kolejích vlevo Jsem ICN, naklápěcí rychlovlak, ale nemachruju jezdím pro všechny každou hodinu. A bez povinné místenky v nejhorším si postojíte Zdroj:

25 Švýcarsko průjezd VRT obcí (V = 200 km/h) 25

26 Německo Po VRT Mannheim - Stuttgart jezdí nejen ICE, 26

27 ale i RE (spěšný vlak) a IC 27

28 Čína: nejdelší síť VRT na světě, nejrychlejší vlak Nejprve přebírání evropských technologií, nyní vlastní vývoj Po několika nehodách důraz na kvalitu a spolehlivost veškeré techniky km VRT v provozu Nejdelší VRT na světě: Peking Kanton (Guangzhou) 2298 km Nejrychlejší vlak v komerčním provozu na světě: Transrapid (magnetická levitace) Šanghaj letiště Další rozvoj naráží na limity koupěschopné poptávky wikipedia.org (Yosemite) Věda pro Projekt život, život VěŽpro vědu wikipedia.org (Alancrh) 28

29 Čína časová dostupnost Pekingu v roce 2020 wikipedia.org Věda pro Projekt život, život VěŽpro vědu 29

30 Vysokorychlostní tratě: koncepce provozu 30

31 Mýty o vysokorychlostní železnici ČR je příliš malá - Belgie, Švýcarsko Rychlovlaky jsou hlavně pro mezinárodní dopravu - ve Švýcarsku, o větších zemích nemluvě, tvoří vnitrostátní relace drtivou většinu objemu přepravy VRT neobslouží regiony, přes které vedou - sjezd rychlovlaků na konvenční tratě, zastávky na VRT, rychlé regionální vlaky jedou 200 km/h po VRT VRT jsou velmi drahé mil. /km (UIC) Rychlovlaky jsou energeticky velmi náročné - jízda konstantní rychlostí, zkrácení tratě => provozní úspora energie! Jízdné musí být srovnatelné s letenkami - v praxi ale pouze o 30-60% dražší než konvenční vlak VRT zabírají široký pás území ½ šířky dálnice 31

32 Rychlá spojení v České republice Nový název pro síť vysokorychlostních tratí (Ministerstvo dopravy) Parametry: vyšší poloměry oblouků, místy i vyšší sklony (až 35 promile) Střídavá trakční soustava provozně výhodnější než stejnosměrná (výkonnější, trakční napájecí stanice dále od sebe) Jednotné evropské zabezpečovací zařízení ETCS LEVEL 2 (Využívá GSM-R k přenosu požadované rychlosti a povolení k jízdě) Vozidla ucelené trakční jednotky (rychlovlaky), vysoký výkon (odlišení podle rychlostí do 249 km/h a nad 250 km/h) Kromě toho také konvenční vozidla pro rychlost 160+ km/h 32

33 Význam Rychlých spojení pro ČR Spojení VŠECH krajských měst s Prahou do DVOU HODIN páteř VNITROSTÁTNÍ VEŘEJNÉ DOPRAVY, Zrychlení mezinárodní dopravy je pouze vedlejší produkt Případně zrychlení cestování i v regionální dopravě Zvýšení konkurenceschopnosti systému veřejné dopravy, a tím zvýšení podílu veřejné dopravy na přepravní práci 33

34 Koncepce Rychlých spojení v ČR Výstavba páteřní sítě RSx pro rychlosti km/h mezi největšími městy a do zahraničí (Mnichov, Berlín, Varšava, ) Doplnění vedlejšími tratěmi RSxx pro rychlosti km/h a modernizací současných tratí (včetně regionálních) na km/h Odbočky pro napojení středně velkých sídel, případně zastávky pro obsluhu celého regionu (návoz autobusem či individuální dopravou) Inspirována švýcarskou koncepcí Bahn 2000 (integrovaný taktový jízdní řád), avšak vzhledem k rozloze ČR s vyššími rychlostmi ( namísto ) Zkapacitnění uzlů: buď nové tunely pro RS, dálkovou a rychlou regionální dopravu, nebo pro (pří)městské vlaky (dostavba Nového spojení v Praze = tunely Praha hl. n. Smíchov / Vršovice) 34

35 Síť hlavních Rychlých spojení v ČR 35

36 Síť Rychlých spojení v ČR 36

37 Integrovaný taktový jízdní řád: přípojové skupiny v uzlech 37

38 Koncept jízdního řádu Integrovaný taktový jízdní řád + španělské rychlosti Vytvoření taktových uzlů (přípojových skupin), stanovení systémových jízdních dob (základ: Praha Brno 1 h, což znamená maximálně 56 minut čisté jízdní doby) 60/30-minutové intervaly na jednotlivých linkách, na silnějších úsecích proloženy a vytvoření nabídky 15 minutového intervalu nejrychlejších vlaků mezi Prahou a Brnem Páteřní rychlé vnitrostátní a mezistátní linky Velká města mají přímé spojení se vzdálenějšími regiony Pomalé nadregionální linky propojují okresní a krajská města a částečně využijí RS 38

39 Schéma linek dálkové dopravy, zákl. interval 60 min 39

40 Možný provoz na RS1 mezi Prahou a Brnem Typ spojení příklad úseku na RS1: km/h km/h km/h Příklad vozidla Rychlost [km/h] Evropou za pár hodin (EC) Praha - Brno - Budapešť TGV SNCF 350 Rychle na Moravu (Ex) Praha - Brno - Kojetín - Kroměříž - Otrokovice - Zlín TGV SNCF 350 Z maloměsta do metropole (R) Praha - Benešov - Vlašim - Havl.Brod - Žďár n.s. - Velká Bíteš Brno Valašsko / Ostravsko Stadler FLIRT IC (LE) 190 (200) S-Bahn Vysočina (IC/Sp) Praha - Benešov - Jihlava - Třebíč - Znojmo Pendolino ČD 230 Vnitrostátní dálkové (IC) České Budějovice - Tábor - RS1 - Brno - Přerov - Hranice - Ostrava RailJet ÖBB

41 Příklady jízdních dob s využitím Rychlých spojení Relace Vzdálenost (km) vlakem dnes autem dnes vlakem zítra České Budějovice - Brno 158 4:27 2:20 1:50 Praha - Plzeň 84 1:42 1:05 0:30 Praha - Brno 187 2:37 1:55 0:55 Praha - Ostrava 279 2:56 3:20 1:35 Ostrava - Brno 141 2:03 1:30 0:40 Třebíč - Praha 143 3:16 1:45 1:15 Pardubice - Plzeň 176 2:31 2:15 1:20 Liberec - Praha 88 2:33 1:10 0:55 Zlín - Praha 253 3:23 2:45 1:35 Jihlava - Praha 114 2:18 1:15 0:40 Jihlava - Brno 78 1:58 0:55 0:35 Karlovy Vary - Brno 294 6:07 3:15 2:40 41

42 1. tranzitní koridor: rychlostní propady 42

43 RS 1 Praha Brno: tachogram pro rychlovlak ICE - z nuly na 200 km/h se tento rychlovlak rozjede za 2,5 minuty 43

44 Děkuji za pozornost. 44