Procesní modely podniku a jejich podpora pomocí CASE nástrojů

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra matematiky, statistiky a informačních technologií Procesní modely podniku a jejich podpora pomocí CASE nástrojů Diplomová práce Autor: Bc. Ivana Nykodýmová Informační technologie a management Vedoucí práce: doc. Ing. Bohumil Miniberger, CSc. Praha Červen,

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Karlových Varech dne Bc. Ivana Nykodýmová 2

3 Poděkování Děkuji tímto vedoucímu práce, panu doc. Ing. Bohumilu Minibergerovi, CSc., za obětavou pomoc a trpělivost, kterou mi věnoval při metodickém vedení a za rady, připomínky a doporučení, jimiž mi pomohl při zpracování diplomové práce. 3

4 Anotace práce Tato diplomová práce v teoretické části popisuje podnikové procesy a procesní řízení. Dále seznamuje s vybranými metodami, technikami a standardy pro modelování podnikových procesů. Pozornost je věnována také CASE nástrojům, jejich klasifikaci a přehledu. Praktická část se zabývá využitím CASE nástrojů ve státní správě a je zaměřena na vizualizaci evidence majetku IT pro potřeby inventarizace pomocí aplikace Microsoft Office Visio. Klíčová slova: CASE nástroje, podnikové procesy, modelování podnikových procesů, modely podnikových procesů, procesní řízení. Annotation In the theoretical part, this diploma paper describes the business processes and process management. Further it informs about the selected methods, techniques and standards for development of business processes. The attention is also paid to CASE tools, their classification and overview. The practical part is interested in the use of CASE tools in government and is focused on visualizing of IT property records for the needs of the inventory by the help of Microsoft Office Visio. Keywords CASE tools, business processes, business process modeling, business process models, process management. 4

5 ÚVOD Podnikové procesy Definice pojmu proces Modelování podnikových procesů Vybrané metody a techniky modelování podnikových procesů Metodika ARIS Architektura integrovaných informačních systémů (Architecture of Integrated Information Systems) ISAC (Information Systém Work and Analysis of Change) Business Systém Planning DEMO Standardy pro modelování podnikových procesů Standardy ISO ISO Pojmy a pravidla modelování podniku ISO Požadavky na podnikové referenční archtektury a metodiky *Řepa, ISO Process Specification Language Business Process Model and Notation (BPMN) Standardy IDEF Jazyk UML Profily UML pro modelování podnikových procesů Standardní profil UML pro modelování podnikových procesů Eriksson Penkerův profil pro modelování podnikových procesů Standardy Workflow Management Coalition CASE nástroje Klasifikace CASE nástrojů Přínosy a rizika využití CASE nástrojů Nástroje CABE nástroje pro modelování podnikových procesů Oblasti využití CABE nástrojů Hlavní přínosy CABE nástrojů Přehled nástrojů CASE/CABE Nástroje s repository ARIS Platform Select Architect PowerDesigner Nástroje bez repository ADONIS Enterprise Architect Microsoft Office Visio Využití CASE nástrojů ve státní správě Vizualizace evidence IT majetku pro potřeby inventarizace a zefektivnění dokumentace Výběr CASE nástroje Tvorba modelů Využití modelů v praxi Další možné využití ZÁVĚR

6 Úvod Dnešní doba se dá charakterizovat neustále se zvyšujícími tlaky na konkurenceschopnost podniku. Zákazníci si žádají stále lepší produkty a služby a to vyžaduje od firem pružně reagovat na neustále se zvyšující potřeby zákazníků. Pokud totiž zákazník nedostane, co žádá, má možnost obrátit se na další firmy, které splní s radostí jeho požadavky. Aby mohl podnik pružně reagovat, musí se odpoutat od základů pevně definované organizační struktury, kde každý má předem své dané místo a musí si uvědomit, že základ podniku tvoří procesy a jejich vztahy, které je třeba řídit, udržovat a optimalizovat. Teprve řízení podnikových procesů vede k větší konkurenceschopnosti firmy a umožní její přežití na trhu. Abychom však mohli podnikové procesy řídit, je třeba je důkladně poznat. A k tomu nám slouží modelování. Hlavním cílem modelování podnikových procesů je získat explicitní znalosti o fungování procesů, využít těchto znalostí pro optimalizaci procesů a podporu řídících činností podniku. Jako nástroj pro modelování slouží nástroje CASE (Computer Aided Software Engineering), které zachycují komplexní informace o struktuře podniku v přehledné formě. Cílem mé práce je využití CASE nástrojů pro podporu procesů ve státní správě, neboť i pro státní správu platí, že mít pod kontrolou podnikové procesy je dnes základním východiskem k dosažení příslušné kvality výkonu i ve státní správě. 6

7 1 Podnikové procesy V každém podniku či organizaci, nehledě na jejich velikost, existují podnikové procesy. V posledních letech je tento pojem spjat s procesním řízením, novým způsobem řízení podniku, kdy se na podnik hledí jako na systém vzájemně provázaných procesů a proces se stává základním objektem zkoumání. Pokud se podnikové procesy udržují a optimalizují, pomáhají udržet větší konkurenceschopnost firmy na trhu. 1.1 Definice pojmu proces Pro proces existuje v odborné literatuře celá řada definic, které vychází z definice procesu podle normy ČSN EN ISO 9001: 2001, kde proces je soubor vzájemně působících činností, který přeměňuje vstupy na výstupy. Ještě přesněji vymezené jsou tyto: Proces je soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících činností, které dávají přidanou hodnotu vstupům při využití zdrojů a přeměňují je na výstupy, které mají svého zákazníka. Přičemž vstup (vstupy) představuje vždy definovanou vstupní veličinu (zadání) a výstup pracovní výsledek činnosti. Vstup, respektive výstup, je ve formě výrobku či služby. Všechny ostatní vstupující veličiny (pracovníci, materiál, technika, pomůcky atd.) jsou zdroje. Zákazník je subjekt, kterému je výstup procesu určen, respektive předán. Subjektem v tomto pojetí může být osoba, organizace nebo proces, který následuje po procesu, jehož výstup využíváme [Grasseová aj., 2008, s. 8]. Obrázek č. 1 Schéma procesu Zdroj: [Grasseová aj., 2008, s. 7] 7

8 V [Grasseová, 2008, s. 13] je dále proces specifikován jako strukturovaný sled navazujících činností popisujících tok práce postup tvorby přidané hodnoty postupující od jednoho pracovníka ke druhému (v případě složitých procesů z jednoho útvaru do druhého), poskytující měřitelnou službu / výrobek internímu nebo externímu zákazníkovi za předpokladu přeměny vstupů na výstupy a využívání zdrojů. Proces je organizovaná skupina vzájemně souvisejících činností a/nebo subprocesů, které procházejí jedním nebo více organizačními útvary či jednou (podnikový proces) nebo více spolupracujícími organizacemi (mezipodnikový proces), které spotřebovávají materiální, lidské, finanční a informační vstupy a jejichž výstupem je produkt, který má hodnotu pro externího nebo interního zákazníka [Šmída, 2007, s. 29]. Všeobecně je podnikový proces sledem podnikových činností, jejichž cílem je vytvoření výkonu. Výstupem a výsledkem podnikového procesu je výkon, který je požadován a odebrán interním nebo externím zákazníkem [Scheer, 2002, s. 2]. Podnikový proces je souhrnem činností, transformujících souhrn vstupů do souhrnu výstupů (zboží nebo služeb) pro jiné lidi nebo procesy, používajíce k tomu lidi a nástroje [Řepa, 2007, s. 15]. Obrázek č. 2 Schéma procesu Zdroj: ŘEPA, Václav. Podnikové procesy : Procesní řízení a modelování. 2. vyd s. ISBN Charakteristiky procesu Mezi základní charakteristiky procesu podle [Grasseová aj., 2008] patří: cíl procesu musíme vědět, k čemu má proces směřovat. Je důležité, aby cíl procesu přispíval k naplnění cíle a poslání organizace jako celku. 8

9 měřitelné ukazatele výkonnosti (metriky) jak se procesu daří cíl plnit. vlastník procesu osoba, která má dostatečnou pravomoc a odpovídá za dosahování cílů procesu, jeho dlouhodobé efektivní fungování, monitorování výkonnosti procesu, správu, systematické zlepšování a řešení problému v průběhu procesu. zákazník odběratel výstupu procesu. Je to subjekt (osoba, organizace nebo následující proces), kterému jsou výsledky procesu určeny. Zákazník může být interní a externí. Interní zákazník je organizační prvek nebo složka v rámci dané organizace, který výsledky jiného procesu využívá jako vstupy do procesu, který sám provádí. vstupy využívají se při spuštění procesu a jsou získávány z výstupů předcházejících procesů nebo od dodavatelů. zdroje materiál, technologie, finanční prostředky, lidské zdroje, informace a čas, které jsou využívány pro přeměnu vstupů na výstupy. výstup výsledek procesu (výrobek nebo služba), tzv. výkon, který je předán zákazníkovi. riziko procesu možnost, že při realizaci procesu nastane určitá událost, jednání nebo stav s následnými nežádoucími dopady na zabezpečení výsledku procesu a dosažení cíle procesu. regulátory řízení (dokumentované znalosti) závazná pravidla (zákony, vyhlášky, normy, apod.), které je nezbytné respektovat při provádění procesu. činnost sled pracovních úkolů (úkonů), které jsou vykonávány zpravidla v rámci jedné organizační jednotky (např. oddělení, katedra, odbor, útvar) a mají na výstupu jeden měřitelný výrobek / službu, kterému lze jednoznačně přiřadit spotřebu jednoho primárního zdroje. začátek, probíhající činnosti, konec a rozhraní vždy jasně vymezeny. 9

10 návaznost a opakovatelnost výstup z předcházejícího procesu musí být shodný se vstupem do následujícího. Proces se zpravidla opakuje buď periodicky za určitý časový interval, nebo při určitém požadavku. 1.3 Členění procesů Vzhledem k existenci celé řady procesů, můžeme procesy členit z různých hledisek na základě jejich odlišnosti obsahu, struktury, doby existence, frekvence opakování, významu, důležitosti, účelu aj. [Grasseová aj., 2008, s. 13] člení procesy z hlediska důležitosti a účelu na 3 základní kategorie: Hlavní / klíčové procesy vytvářejí hodnotu v podobě výrobku nebo služby pro externího zákazníka a jsou tvořeny řetězcem přidané hodnoty, který představuje hlavní (klíčovou) oblast existence organizace. Hlavní procesy tedy přímo přispívají k naplnění poslání organizace. Řídící procesy určují a zabezpečují rozvoj a řízení výkonu společnosti a vytvářejí podmínky pro fungování ostatních procesů tím, že zajišťují integritu a fungování organizace. Podpůrné procesy zajišťují podmínky pro fungování ostatních procesů tím, že jim dodávají produkty (hmotné / nehmotné), ale přitom nejsou součástí hlavních procesů. Toto členění umožňuje získat základní přehled o procesech z hlediska přidávání hodnoty pro externího zákazníka a ve vztahu k poslání organizace. [Řepa, 2007] dělí procesy na: Klíčové generují samy o sobě přidanou hodnotu koncového zákazníka, jsou hnací silou daného podniku a tím, co přináší zisk. Podpůrné nejsou pro koncového zákazníka nikterak významné. Důvodem jejich existence je podpora klíčových procesů. Příkladem podpůrného procesu je čerpání dovolené. 10

11 [Fiala, 2000] rozlišuje 3 úrovně procesu: makro strategický nebo klíčový proces pro celou organizaci nebo skupinu procesů nižší úrovně pro určitou oblast. mini specifický proces (např. důležitá podpůrná funkce), který tvoří součást celkového procesu. mikro podrobné procesy na nižší úrovni Z hlediska vztahu k finálnímu výrobku na procesy: hlavní / produkční procesy podpůrné procesy Z hlediska závaznosti pořadí v posloupnosti při realizaci na procesy: tvrdé měkké neboli pružné Další hlediska členění procesů jsou dle [Grasseová aj., 2008]: Struktury procesu: o datové procesy seznam a pořadí činností je přesně popsán, pořadí nemůže být měněno, např. algoritmus v programech, pásová výroba. o znalostní procesy seznam a pořadí činností není přesně popsán a je možné jej měnit na základě vzniklé situace, jde především o tvůrčí a znalostní procesy. Doby existence procesu: o trvalé procesy; o dočasné, tzv. jednorázové procesy jde o procesy s časově podmíněnou platností, tyto procesy mají zpravidla charakter projektu. Frekvence opakování: 11

12 o procesy s vysokou opakovatelností, tj. frekvence opakování je minimálně dvakrát za rok. o procesy s nízkou opakovatelností. Naproti tomu ČSN EN ISO 9000:2001 procesy člení na [Grasseová aj., 2008]: procesy řídící procesy přípravy zdrojů procesy realizace produktu procesy dalšího rozvoje měření, analyzování, zlepšování. 1.4 Procesní řízení V posledních letech se stále více rozmáhá nový způsob řízení podniku, známé pod pojmem procesní řízení. Cílem procesního řízení je rozvíjet a optimalizovat chod organizace tak, aby efektivně, účelně a hospodárně reagovala na požadavky zákazníka[grasseová aj., 2008]. Procesní řízení souvisí se třemi základními oblastmi[grasseová aj., 2008]: Znalost procesů organizace si je vědoma svých procesů, jejich vstupů, výstupů, způsobu, jakým se mění vstupy na výstupy a zdrojů, které se přitom spotřebovávají. Verifikace činností pro přeměnu vstupů na výstupy činnosti musí být popsány a parametrizovány a pracovníci jsou si vědomi své role při přeměně vstupů na výstupy. Monitorování měření a neustálé zlepšování vlastnící procesů na základě výkonnostních ukazatelů optimalizují procesy. Pro správné uplatňování procesního řízení je nutné dodržet deset principů procesního řízení [Grasseová aj., 2008]: Integrace a komprese prací integrace samostatné práce do logických celků, zhušťování prací a napřimování procesů z důvodu vyloučení zbytečných činností, doplnění chybějících a inovace neefektivně prováděných činností. 12

13 Delinearizace prací vykonávání práce v přirozeném sledu. Nejvýhodnější místo pro práci vykonávání práce na nejvýhodnějším místě bez ohledu na hranice útvarů, oddělení či podniků. Uplatnění týmové práce zajištění procesů pomocí autonomních týmů s dostatečnými pravomocemi, motivačně svázanými přímo s přidanou hodnotou pro zákazníka. Procesní zaměření motivace motivace je svázána s výsledkem, ne s činností Odpovědnost za proces odpovědnost vlastníka procesu za efektivnost procesu v dlouhodobějším horizontu. Variantní pojetí procesu každý proces má několik variant, jejichž volba závisí na typu požadavku na vstupu, trhu, na výstupech nebo na dostupnosti zdrojů. 3S samořízení, samokontrola a samoorganizace naprostá autonomie týmu Pružná autonomie procesních týmů správné sestavení struktury procesních týmů pro pružné přizpůsobení týmu novým požadavkům. Znalostní a informační bezbariérovost vytvoření sdílené databáze znalostí a centralizovaných informačních zdrojů. Přínosy procesního řízení se pak projevují ve všech oblastech organizace [Grasseová aj., 2008]. Přínosy v oblasti řízení společnosti: Prostředí pro trvalý monitoring dosahovaných cílů organizace. Schopnost odhalit příčiny stavu plnění či neplnění cílových ukazatelů a schopnost trvalého zlepšování procesů. Dosažení jasné strategie podpůrných činností organizace. Jednoduché a rychlé řízení změn. 13

14 Přínosy v oblasti personálních zdrojů organizace: Trvalý monitoring výkonnosti dílčích procesů a činností. Dosažení jednoduché, přehledné a jasné definice pracovních pozic, profesiogramů a pracovních rolí v procesním modelu. Přínosy v oblasti finančního plánování: Detailní popis procesů a jejich parametrizace. Ocenění hlavních procesů organizace. Přínosy v oblasti logistiky: Existence pravidel pro řízení a organizaci materiálových toků. Odhalení a odstranění úzkých míst v procesech zásobování, nákupu materiálu a služeb. Schopnost provedení analýz a simulace ve vytvořeném procesním modelu. Možnost tvorby základních podkladů pro rozhodnutí o optimální koncepci zásobování. Přínosy v oblasti IT: Snadné a rychlé definování požadavků na funkcionalitu informačních systémů. Přínosy v oblasti provozu odborných útvarů: Vygenerování celého procesního modelu na podnikovou intranetovou síť. Zvýšení informovanosti pracovníků na všech organizačních úrovních. Vyhledávání a připomínkování jednotlivých procesů vytvoření platformy pro zapojení všech pracovníků do procesu soustavného zlepšování procesů. Připojení a provázání existujících směrnic a dokumentů v elektronické podobě. 14

15 2 Modelování podnikových procesů Zájem o podnikové procesy podnítil i jejich potřebu modelování. A to z toho důvodu, že modelováním vytváříme zjednodušený pohled na procesy, který vede ke snadnějšímu pochopení procesů v podniku a vazeb mezi nimi. V modelech zobrazíme to, co v dané situaci považujeme za podstatné a co nám nejlépe znázorní reálný podnikový proces. Modely nám také slouží k lepší komunikaci mezi lidmi z různých oborů. [Scheer, 2002] ve své knize definuje modely podnikového procesu takto: Modely jsou zobrazením části reality, v tomto případě podnikového procesu. Vznikají abstrahováním některých vlastností reálného objektu, přičemž podstatné struktury a způsoby chování reálného objektu musí zůstat zachovány (homomorphie). Abstrakce nepodstatných rysů je přitom určena nejen obsahovým účelem modelu, ale také přípustnými metodickými prostředky zobrazení. Tvorba modelů tedy závisí na tom, k jakému účelu model bude sloužit a jaká metoda modelování bude použita. Pro modelování procesů existuje řada různých přístupů a norem, které vznikly různými způsoby, avšak všechny mají zřetelnou společnou základnu. Základními prvky každého modelu podnikového procesu jsou [Řepa, 2007]: proces činnost podnět vazba návaznost Proces je vždy modelován jako struktura vzájemně navazujících činností. Každá činnost může být samostatně popsána jako proces. To, zda je činnost popsána jako proces, závisí na potřebě srozumitelnosti modelu, použitém nástroji, představivosti a stylu autora modelu, na velikosti modelu a podobně. Jednotlivé činnosti probíhají na základě definovaných podnětů. Z hlediska procesu může být podnětem vnější nebo vnitřní skutečnost. Vnějším podnětům se zpravidla říká události, přicházejí z okolí procesu a z hlediska procesu jsou objektivní. Vnitřním podnětům se obvykle říká stav procesu a je to situace, v níž se daná 15

16 činnost nachází. Z hlediska procesu je to záležitost subjektivní. Stavy mohou být modelovány různými způsoby jako zvláštní prvek popisu procesu nebo prostřednictvím speciálních událostí nebo jako speciální činnosti. Stavy mohou být modelovány i samostatně jako stavový model [Řepa, 2007]. Činnosti procesu jsou řazeny do vzájemných návazností [Řepa, 2007], které tvoří definovanou strukturu a jsou popsány pomocí vazeb. Vazby definují různými způsoby různá typová uspořádání činností v procesu. Většinou jsou definovány základní typy křížení vazeb, pro které se používají různé termíny např. uzly, křižovatky, brány nebo logické operandy. Modely podnikových procesů v dnešní době nacházejí stále nová, navzájem odlišná uplatnění. Modelování procesů má význam z mnoha důvodů: Je nedílnou součástí procesního řízení Ujasňuje postupy při zpracování požadavků zákazníků Umožňuje měření, řízení, optimalizaci a pružnou inovaci procesů Umožňuje simulaci procesů Umožňuje automatické provádění části procesů (ERP a WFM systémy) Slouží jako podklad pro certifikace dle ISO 9000, 9001: Jednoznačně identifikuje kompetence a zodpovědnosti pracovníků Slouží pro lepší komunikaci v organizaci Slouží při zaučování nových pracovníků 2.1 Vybrané metody a techniky modelování podnikových procesů Rozdílný zájem o podnikové procesy vedl k vytvoření různých potřeb modelování a tak existuje i celá řada metod a technik modelování podnikových procesů. 16

17 2.1.1 Metodika ARIS Architektura integrovaných informačních systémů (Architecture of Integrated Information Systems) Metoda ARIS byla vytvořena jako referenční architektura informačního systému a umožňuje úplný a systematický popis podnikových procesů a jejich řešení pomocí komplexního modelovacího softwaru. Přístupy ARIS jsou založeny na integraci, která se odvíjí od celkového popisu podnikových procesů od nejvyšší úrovně procesů k úrovni detailní. Vysoká složitost takto vznikajícího modelu je v ARIS zjednodušena rozdělením do jednotlivých pohledů na procesy, čímž je zabráněno redundancím. Jednotlivé pohledy jsou přitom vzájemně úzce významově propojené a je tak vytvořen celkový model procesů [Fiala, 2000]. ARIS obsahuje následující pohledy na vytvářený procesní model [Scheer, 2002]: Funkční pohled tvořen funkcemi (operace nebo činnosti), které se mají provést. Funkce podporují cíle a jsou jimi řízeny. Aplikační software definuje pravidla zpracování funkce. Organizační pohled popisuje pracovníky a organizační jednotky, jejich struktury a vazby mezi nimi, provozní prostředek a počítačový hardware. Datový pohled zahrnuje data prostředí ze zpracování operací, zprávy, které spouští funkce a události. Výkonový pohled obsahuje všechny materiální a nemateriální vstupní a výstupní výkony včetně peněžních toků. Řídící pohled/procesní pohled zachycuje vztahy mezi jednotlivými pohledy a celý podnikový proces. 17

18 Obrázek č. 3 Pohledy v ARIS Zdroj: MINIBERGER, Bohumil. Modelování pomocí ARIS [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < ISAC (Information Systém Work and Analysis of Change) ISAC je metoda, která se zaměřuje na vývoj informačního systému, především v počátečních fázích. Tato metoda usiluje o důkladné poznání reálného systému ještě před zahájením práce na jeho informační podpoře, což vede i k potřebě zmapování procesů v podniku [Řepa, 2007]. ISAC patří k přístupům orientovaných na člověka a k tzv. socio-technickým přístupům. Snaží se identifikovat základní příčiny problémů uživatelů a navrhuje způsoby, jak tyto problémy překonat. Vývoj IS nemusí být bezpodmínečně nutným řešením možných problémů. Pokud se během analýzy zjistí jiné možné řešení než je vývoj nebo zdokonalení IS, role metody končí. Informační systém je vyvíjen nebo inovován pouze tehdy, pokud má vliv na zlepšení práce lidí. Lidé a jejich problémy jsou pokládány za důležité faktory a ISAC definuje takové postupy, pravidla a techniky, které mohou používat sami uživatelé a přispět tak ke zlepšení situace. Součástí metody je i vzdělávání uživatelů, které by mělo vést k zlepšení komunikace v organizaci [Řepa, 2007]. 18

19 Metoda ISAC definuje 5 fází tvořených několika kroky, technikami a dokumentací. První tři fáze zahrnují problémově orientované kroky, zaměřené na uživatele a jejich problémy. Poslední dvě se zaměřují na návrh a implementaci systému zpracování dat. Fáze ISAC [Řepa, 2007]: 1. Analýza požadavků na změny 2. Studie činností 3. Informační analýza 4. Návrh systému 5. Úprava prostředí Metoda je doporučována pro modelování činností a toků v organizaci, pro hledání a analýzu problémů a jejich příčin ve stávajícím stavu organizace a pro podrobnější analýzu informačních toků a problémů s nimi spojených ve stávajícím IS [Řepa, 2007] Business Systém Planning Business Systém Planning je metoda firmy IBM, která je určena k analýze, definování a návrhu informační architektury organizace. Jejím cílem je vytvořit takovou informační architekturu, která podporuje všechny procesy v organizaci, respektuje organizační strukturu a uspokojuje všechny krátkodobé i dlouhodobé informační potřeby organizace [Řepa, 2007]. Možnost využití BSP je však daleko širší, neboť BSP se snaží zachytit všechny informační potřeby organizace, všechny její zdroje a faktory, které na ni působí. Zaměřuje se proto na důkladnou analýzu organizace. Zkoumá organizační strukturu, existující podnikové strategie, podnikové procesy a tak je tato metoda vhodná nejen pro návrh informační architektury, ale i pro mapování podnikových procesů a jejich základních souvislostí. Může být dále využita i pro tyto účely [Řepa, 2007]: transformace globální podnikové strategie do strategie informační revize/audit kvality informační podpory poskytované informačním systémem organizace 19

20 revize/audit/definování vazby funkčnosti informačního systému na strategické cíle organizace revize/audit/definování vazby definované organizační a komunikační struktury na strategické cíle organizace revize/audit/definování vazby podnikových procesů na strategické cíle organizace Metoda BSP definuje postup, který je tvořen 15 kroky [Řepa, 2007]: 1. Získání zadání (smlouvy) od vrcholového vedení 2. Příprava studie 3. Zahájení studie 4. Definování podnikových strategií 5. Definování podnikových procesů 6. Definice tříd dat 7. Analýza současné informační podpory 8. Projednání výsledků analýzy s vedením 9. Formulace závěrů analýzy 10. Definice informační architektury 11. Určení priorit pro vývoj informačního systému v rámci informační architektury 12. Ověření dopadu studie a navrhovaného postupu z hlediska řízení informačních systémů v podniku 13. Návrh doporučení a plánu postupu 14. Prezentace výsledků 15. Nástin následujících činností Metoda se snaží postihnout i problematiku řízení projektu. Jednotlivé kroky se vzájemně prolínají a dle autorů žádný krok nelze vypustit. 20

21 2.1.4 DEMO DEMO (Dynamic Essential Modeling of Organizations) (Design & Engineering Methodology for Organizations) je metoda modelování a reengineeringu podnikových procesů, která netradičním pohledem přistupuje k modelování podnikových procesů. Podnik a podnikový proces nevidí jako síť činností, ale jako síť komunikace. Metoda se snaží postihnout podstatu fungování podniku místo pouhého popisu jeho chování. Metodika DEMO se skládá z různých diagramů, které lze využít pro vizualizaci modelu organizace. Všechny tyto diagramy představují aspekty jediného modelu. Metodika DEMO definuje 5 diagramů, 3 tabulky a specifikaci jazyka [Řepa, 2007]. Tabulka č. 1 Diagramy DEMO Name abbreviation Actor-Transaction Diagram ATD Actor-Transaction Table Process Phase Diagram Process Step Diagram Object Property Table Object Fact Diagram Actor-Bank Diagram Actor-Bank Table Action Rule Specification ATT PPD PSD ARS OFD ABD ABT ARS Zdroj: vlastní 2.2 Standardy pro modelování podnikových procesů Standardizace podnikových procesů je dosažením stavu zralosti [Lonjon, 2004]. Oblast modelování podnikových procesů je z hlediska standardů poněkud nepřehlednou oblastí. Vzhledem k tomu, že zasahuje do různých odvětví a je ovlivněna různými technologiemi, vznikají návrhy na standardy nejrůznější kvality, což působí značné obtíže s jejich vzájemnou srovnatelností. 21

22 Na tento problém se zaměřili jak ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) a IEC (Mezinárodní elektrotechnická komise) na mezinárodní úrovni, tak i CEN (Evropský výbor pro normalizaci) na evropské úrovni a vytvořili výchozí soubor významných standardů pro oblast modelování podnikových procesů, jejichž přehled podává ve své práci společnost CIMOSA Association e.v. [2003]. Tabulka č. 2 Přehled norem Zdroj: CIMOSA Association e.v. Business Process Modelingl and Dtandardisation [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < Zastřešujícím standardem v této oblasti je norma ISO [Řepa, 2007], která definuje základní pojmy a pravidla pro podnikové modely. Ta je rozpracována normou ISO 15704, ve které jsou specifikovány požadavky na podnikové referenční architektury. Požadavky normy ISO jsou pak vymezeny třemi kategoriemi standardů podle struktury GERAM (Generalised Reference Architecture and Methodologies), vyvinutého IFAC/IFIP Task Force): 22

23 Rámce - zaměřené na obsah a celkový přehled modelování a vazby modelu na reálný systém Jazyky - zaměřené na způsob modelování podniku a jeho procesů. Kromě tří vzájemně se doplňující norem organizace ISO jsou zde i obsaženy dva standardy nezávislých konsorcií: BPML od konsorcia Business Process Management Initiative (BPMI) a UML od konsorcia Object Management Group (OMG) Moduly - zaměřené na automatizaci podnikových procesů Jak standardizační komise, tak i obě konsorcia jsou zapojeny do různých normalizačních snah, které by měly do budoucna přinést zlepšení a rozšíření tohoto souboru norem Standardy ISO ISO Pojmy a pravidla modelování podniku Standard ISO je v podstatě hlavním zastřešujícím standardem v oblasti modelování podnikových procesů. Poskytuje obecný rámec toho, jakým způsobem by se mělo přistupovat k modelování podniku. Tento standard vymezuje především [Řepa, 2007]: základní pojmy týkající se oblasti modelování podniku a tohoto standardu (podnik, podnikové okolí, výrobní faktory, uživatel standardu, abstrakce, chování, omezení, element, model podniku a model) pravidla modelování podniku definuje smysl podnikových modelů, shrnuje teorii systémů jako základ pro podnikové modelování životní cyklus systému - jeho základní fáze pojmy hierarchie, struktura a chování - v kontextu modelování podniku pohledy na systém informační, funkční a pravidla pro jejich použití požadavky na ostatní standardy vzhledem k dosažení univerzálnosti modelů 23

24 Tento standard je pak dále podrobněji rozpracován standardem ISO 15704, který je definicí základního konceptuálního rámce pro pojmy používané metodikami a referenčními architekturami ISO Požadavky na podnikové referenční archtektury a metodiky [Řepa, 2007] Tato mezinárodní norma definuje požadavky na podnikové referenční architektury a metodiky. To znamená požadavky, které takové architektury a metodiky musí splňovat, aby byly považovány za kompletní podnikové referenční architektury a metodiky. Normou definované referenční architektury a metodiky obsahově pokrývají podstatné náležitosti pro realizaci všech typů projektů při projektování podniku, i projektů během všech životních fází podniku (například založení podniku, zásadní podniková restrukturalizace, inkrementální změny ovlivňující pouze části životního cyklu podniku apod.). Pro účely normy jsou definovány pojmy jako činnost, architektura, atribut, chování, podnikový proces, podnik, projektování podniku, model podniku, rámec, všeobecnost, životní cyklus, životní historie, základní plán, metodika, poslání, model, organizace, zdroj, struktura a systém. Metodiky založené na standardu musí pracovat s podnikovými procesy, lidskými rolemi a podpůrnými technologiemi celého životního cyklu podniku. Architektury a metodiky založené na modelech musí obsahovat pohledy na funkce, informace, zdroje a organizaci. Standard ISO je důležitým podkladem pro posouzení jakékoliv metodiky, zaměřené na modelování podniku, včetně příslušných nástrojů a dalších komponent ISO Process Specification Language Tento jazyk vznikl především pro podporu výrobních procesů. Byl navržen, aby usnadnil korektní a kompletní výměnu procesních informací mezi výrobními systémy. Data procesu jsou používána v průběhu celého životního cyklu produktu. Jazyk je zaměřen na modelování procesů s cílem jejich automatizace ve smyslu užití informační technologie a podpory procesů informačním systémem podniku [Řepa, 2007]. 24

25 PSL je modulární, rozšiřitelný a na koncepci ontologie postavený jazyk pro specifikaci procesů Business Process Model and Notation (BPMN) BPMN je standardem pro modelování podnikových procesů a poskytuje grafickou notaci pro specifikaci podnikových procesů v diagramech. BPMN byl vyvinut konsorciem Business Process Management Initiative (BPMI), avšak nyní je spravován a vyvíjen konsorciem OMG, neboť v roce 2005 došlo ke sloučení obou sdružení. Počátkem tohoto roku vydalo OMG nový standard BPMN ve verzi 2.0 [OMG, 2011]. V rámci koncového BPMN modelu existují tři základní typy sub-modelů [OMG, 2011]: 1. Procesy (Orchestrace), zahrnující: Privátní spustitelné a nespustitelné (vnitřní) procesy představují vnitřní procesy konkrétní organizace. Obrázek č. 4 Privátní spustitelné a nespustitelné procesy Zdroj: OMG. Business Process Model and Notation (BPMN) [online]. January 2011 [cit ]. Dostupný z WWW: < Veřejné procesy znázorňují interakce mezi privátním procesem a jiným procesem nebo účastníkem. Jsou zde zahrnuty jen ty činnosti, které se používají ke komunikaci s ostatními účastníky. Obrázek č. 5 Veřejné procesy 25

26 Zdroj: OMG. Business Process Model and Notation (BPMN) [online]. January 2011 [cit ]. Dostupný z WWW: < >. 2. Choreografie samostatná choreografie je definice očekávaného chování, v zásadě procesní dohoda mezi účastníky interakce Obrázek č. 6 - Choreografie Zdroj: OMG. Business Process Model and Notation (BPMN) [online]. January 2011 [cit ]. Dostupný z WWW: < >. 3. Procesy spolupráce zobrazují interakce mezi dvě nebo více business entitami Obrázek č. 7 Procesy spolupráce Zdroj: OMG. Business Process Model and Notation (BPMN) [online]. January 2011 [cit ]. Dostupný z WWW: < >. 26

27 Pro tvorbu modelů podnikových procesů poskytuje BPMN grafické prvky, rozdělené do pěti základních kategorií [OMG, 2011]: 1. Objekty toku (Flow Objects) události (Events) aktivity/činnosti (Activities) brány (Gateways) 2. Data datové objekty (Data Objects) datové vstupy (Data Inputs) datové výstupy (Data Outputs) datové sklady (Data Stores) 3. Spojovací objekty (Connecting Objects) sekvenční toky (Sequence Flows) toky zpráv (Message Flows) asociace (Associations) datové asociace (Data Associations) 4. Plavecké dráhy (Swimlanes) bazény (Pools) dráhy (Lanes) 5. Artefakty (Artifacts) skupiny (Groups) textové poznámky (Text Annotation) 27

28 Hlavním cílem BPMN je poskytnout notaci, která je snadno srozumitelná všem uživatelům: od analytiků, kteří navrhují procesy, přes vývojáře, kteří implementují technologie pro vykonávání procesů až k manažerům, kteří řídí a monitorují podnikové procesy. Z tohoto důvodu je také určen k tomu, aby sloužil jako společný jazyk k překlenutí komunikační propasti, která se často vyskytuje mezi návrhem a implementací podnikových procesů. Dalším cílem, neméně důležitým, je umožnit vizualizaci XML jazyků určených pro návrh a vykonávání procesů (jako například WSBPEL - Web Services Business Process Execution Language) prostřednictvím business-orientované notace [OMG, 2011] Standardy IDEF IDEF (the Integrated DEFinition) je rodina metod, které komplexně podporují modelování podnikové architektury. IDEF byl vytvořen letectvem USA v rámci výzkumného programu ICAM (Integrated Computer-Aided Manufacturing Program) za účelem zlepšení koordinace operací. Do úrovně praktické použitelnosti je vyvinuto šest metod (IDEF0, IDEF1, IDEF1x, IDEF3, IDEF4, IDEF5), které zde budou stručně popsány. Dalších osm metod (IDEF6 až IDEF14) je ve vývoji. Každá metoda je uceleným a rozsáhlým souborem nástrojů, určených k modelování určitého druhu. Nejzajímavější metodou, z hlediska popisu procesů, je metoda IDEF3. Přehled metod IDEF znázorňuje tabulka níže: Tabulka č. 3 Přehled metod IDEF Přehled metod IDEF IDEF0 Function Modeling IDEF1 Information Modeling IDEF1X Data Modeling IDEF3 Process Description Capture IDEF4 Object Oriented Design IDEF5 Ontology Description Capture IDEF6 Design Rationale Capture IDEF8 User Interface Modeling IDEF9 Scenario-driven IS Design IDEF10 Implementation Architecture Modeling IDEF11 Information Artifact Modeling IDEF12 Organization Modeling IDEF13 Three Schema Mapping Design IDEF14 Network Design Zdroj: vlastní 28

29 IDEF0 Metoda modelování funkcí Metoda IDEF0 je určena k modelování rozhodování, akcí a činností organizace nebo systému. Notace a pravidla modelů jsou založeny na osvědčeném grafickém jazyku SADT (Structured Analysis and Design Technique). Metoda IDEF0 se používá ke specifikaci funkčních modelů podniku. V modelech jsou znázorněny hlavní činnosti, každá činnost může být popsána svými vstupy, výstupy, řídícími vstupy a mechanismy (ICOM Input, Control, Output, Mechanism). Obrázek č. 7 - ICOM Zdroj: IDEF. IDEF0 [online]. 2010[cit ]. Dostupný z WWW: < > IDEF1 Metoda modelování informací IDEF1 je metoda, která slouží k modelování informací v podniku. Zachycuje informace o objektech, které existují v rámci podniku. IDEF1 není metoda pro navrhování databází, ale je navržena jako metoda, která pomáhá organizaci analyzovat a jasně formulovat své informační potřeby [IDEF, 2010]. IDEF1X Metoda modelování dat IDEF1X je metoda pro navrhování relačních databází. Je vhodná pro návrh logické databáze, kdy už jsou známy informační požadavky, a bylo rozhodnuto o implementaci 29

30 relační databáze. IDEF1X vychází z relační teorie a proto použití není vhodné, pokud cílový systém není relační, například u objektově orientovaných systémů [IDEF, 2010]. IDEF3 Metoda popisu procesů Metoda IDEF3 poskytuje mechanismy pro sběr a dokumentaci informací o procesech. Zachycuje aspekty chování stávajícího nebo navrhovaného systému. Jejím základním cílem je poskytnout expertům strukturovanou metodu pro vyjádření znalostí o tom, jak systém, proces nebo organizace pracují. Zachycené znalosti o procesech jsou strukturovány v rámci tzv. scénáře. Scénář je termín pro opakující se situace nebo množinu situací, která popisuje typickou třídu problému nebo představuje uspořádání, z něhož vyvstává proces. Scénáře se stávají podkladem pro vytváření modelů procesů [IDEF, 2010]. IDEF3 je velmi zralou a flexibilní metodou popisu procesů, která dokáže velice detailně popsat modelované situace. Jako silný nástroj však vyžaduje vysokou kvalifikaci. IDEF4 Metoda objektově orientovaného návrhu IDEF4 metoda je určena jako podpora pro správnou aplikaci objektově orientované technologie. IDEF5 Metoda popisu ontologií IDEF5 metoda poskytuje teoreticky a empiricky podložené metody, speciálně navržené pro pomoc při vytváření, změně a údržbě ontologií. Dle IDEF5 je ontologie doménový slovník s kompletní sadou přesných definic nebo axiomů, které vymezují významy pojmů v tomto slovníku natolik, aby to umožnilo jednoznačnou interpretaci dat [IDEF, 2010] Jazyk UML UML (Unified Modeling Language) je standard konsorcia OMG (Object Management Group) pro specifikaci, vizualizaci, tvorbu a dokumentaci jednotlivých součástí softwarových systémů, ale také pro modelování podnikových procesů a jiné podobné systémy. UML představuje sadu nejlepších technik, které se osvědčily při modelování rozsáhlých a komplexních systémů. UML slučuje koncepty, které zavedly metodiky Boochova objektově orientovaného návrhu, OMT a OOSE. Výsledkem je modelovací jazyk se širokým použitím, který je srozumitelný pro všechny uživatele kteréhokoli z uvedených jazyků. 30

31 UML rozšiřuje možnosti existujících modelovacích jazyků. Jeho autoři se zaměřili také na to, aby bylo možné pomocí UML modelovat souběžně pracující distribuované systémy, a tím rozšířili možnosti jeho použití v příslušných doménách. UML je standardizací jazyka a ne standardizací procesu. Dle zkušeností lze říci, že v různých systémech probíhají různé procesy. Proto se popis UML soustředí na popis jednotného metamodelu (zajišťuje jednotnou sémantiku) a jednotlivých symbolů (zajistí, že lidé porozumí významu zobrazených modelů). Autoři UML propagují iterativní a inkrementální vývojový proces, založený na případech užití a zaměřený na architekturu. UML představuje modelovací jazyk, který je založen na principech běžně používaných v oblasti objektově orientované návrhu a analýzy. Poskytuje také prostředky k popisu odchylek a nejrůznějších rozšíření. UML nabízí k popisu v aktuální verzi (2.4 Beta2) 14 typů diagramů rozdělených do 2 skupin: diagramy popisující strukturu a diagramy popisující chování. Obrázek č. 8 Přehled diagramů UML Zdroj: [OMG, 2011] Profily UML pro modelování podnikových procesů UML profil představuje mechanismus, který poskytla skupina OMG pro potřeby obohacení a rozšíření jazyka UML o nové prvky pro různé účely, například pro modelování podnikových procesů. Zásadní podmínkou všech rozšíření, které jsou 31

32 definovány pomocí tohoto mechanismu, je, že mohou přidávat nové významy elementům, ale nesmí měnit stávající. Každé rozšíření musí zachovat logiku jazyka a jeho způsob modelování Standardní profil UML pro modelování podnikových procesů Standardní profil byl zařazen do specifikace UML již ve verzi 1.1 v roce 1997 a zavádí nový význam pro dva původní diagramy: externí model - vytvořený pomocí diagramu Use-Case, popisující podnikové procesy a jejich interakce s aktéry (např. zákazníci) interní model vytvořený pomocí diagramu tříd, popisující vnitřní strukturu podniku. V praxi se tento profil příliš neujal a v současné verzi jazyka již není ani součástí množiny standardních profilů Eriksson Penkerův profil pro modelování podnikových procesů Eriksson - Penkerův profil je jedním z nejvíce používaných profilů UML pro potřebu modelování podnikových procesů. Poskytuje symboly pro modelování procesů, zdrojů, pravidel a cílů podniku. Kompletní model podniku může být zobrazen z mnoha pohledů. Každý pohled může být vyjádřen jedním či více diagramy. Diagramy mohou být různých typů, v závislosti na specifické struktuře a situaci v podniku, který je modelován. Diagramy zachycují procesy, pravidla, cíle a objekty v podniku a vztahy mezi nimi. Eriksson Penkerův profil používá 4 různé pohledy na podnik [Řepa, 2007]: Strategický pohled (vize organizace) znázorňuje celkovou strategii podniku, definuje strategické cíle podniku a poukazuje na problémy, které musí být vyřešeny, aby se těchto cílů dosáhlo. Procesní pohled znázorňuje podnikové procesy, činnosti a hodnoty, které tyto aktivity vytvářejí. Popisuje vzájemnou spolupráci procesů a zdrojů za účelem dosažení strategických cílů definovaných ve vizi organizace. Zdroje jsou lidé, materiál, energie, informace, technologie atd. 32

33 Strukturní pohled znázorňuje strukturu organizace, informací, zdrojů, výrobků nebo služeb. Chování organizace znázorňuje charakteristické chování důležitých zdrojů a procesů v modelu a jejich vzájemné působení. Tento pohled je důležitý při přidělování odpovědností za jednotlivé zdroje. V rámci těchto čtyř pohledů byla definována řada otevřených stereotypů a omezení, rozdělených do čtyř základních kategorií: Zdroje objekty v rámci podniku, například lidé, materiál, informace a produkty, které jsou využívány nebo vyráběny v podniku. Zdroje lze kategorizovat na fyzické, abstraktní a informační, z nichž každý má vlastní stereotyp. Procesy činnosti vykonávané v rámci podniku. Procesy jsou řízeny pravidly. Cíle vyjadřují požadované stavy zdrojů a jsou dosaženy na úrovni procesů. Lze je rozdělit na dílčí cíle. Mohou být vyjádřeny jako jedno nebo více pravidel. Pravidla definují nebo omezují některé aspekty podnikání, reprezentují podnikové znalosti. Pravidla mohou být prosazeny zvenku předpisy nebo zákony nebo mohou být definovány v rámci podniku k dosažení cílů. Profil dále obsahuje doplňkové elementy, poznámky k modelu a firemní balíček package, který seskupuje elementy. K popisu samotného procesu slouží Diagram procesů (Process diagram), který je rozšířením původního Activity diagramu v UML. Zároveň byla definována sada objektů, které s procesem souvisí: Cíle objekty představující cíle daného procesu (např. spokojenost zákazníka, kvalitní výroba). Vstupy objekty, které jsou procesem spotřebovávány nebo přetvářeny (všechny druhy surovin, lidská práce, informace). Výstupy objekty, které jsou výsledkem nebo produktem procesu. 33

34 Podpůrné objekty suroviny či informace, které jsou procesem užívány, ale nejsou spotřebovávány ani přetvářeny. Řídící objekty objekty, které řídí běh procesu. Obrázek č. 9 Diagram procesů Zdroj: [OMG, 2011] Eriksson-Penkerův profil je nejenom rozšířením UML, ale i do značné míry plnohodnotnou metodou modelování procesů. Tato metoda však poskytuje především nástroje, se kterými lze efektivně pracovat, ne metodiku Standardy Workflow Management Coalition Workflow Management Coalition (dále WfMC) je mezinárodní organizace [Řepa, 2007], která se jako jediná standardizační organizace zaměřuje na proces a jejímž cílem je snaha o systematizaci a standardizaci modelování systémů workflow (systémy pracovních toků). V terminologickém slovníku WfMC je pojem workflow definován jako automatizace celého nebo části podnikového procesu, během kterého jsou dokumenty, informace nebo úkoly předávány od jednoho účastníka procesu k druhému podle sady procedurálních pravidel. WfMC definuje referenční model, který vznikl z implementačního modelu workflow a představuje základní architekturu systémů workflow. WfMC se tak snaží zajistit interoperabilitu mezi vzájemně nekompatibilními systémy workflow. 34

35 Obrázek č. 10 Referenční model WfMC Dokumenty WfMC se dělí na dva základní: Workflow Reference Model definuje obecnou architekturu systému workflow a její obecné rysy Terminology & Glossary - obsahuje základní definice technických termínů a používaných synonym a na řadu doplňkových standardů specifikací dílčích problematik spojených s realizací pracovního toku, u nichž se předpokládá další vývoj, rozšiřování a doplňování. 35

36 Tabulka č. 4 Dokumenty WfMC Základní dokumenty Název Identifikace Obsah Workflow Reference Model WfMC-TC-1003 v1.1 (Jan95) Popis obecných rysů architektury systému workflow. Terminology & Glossary WfMC-TC-1011 v3 (Feb99) Seznam technických termínů, definic a používaných synonym Specifikace Process Definition Meta- Model & WPDL Workflow Client API Specifications (WAPI) WAPI Naming Conventions Workflow Interoperability Abstract Specifications Workflow Interoperability MIME Binding Workflow Interoperability Wf-XML Binding Workflow Audit Data Specification Joint Workflow RFP Revised Submission to OMG WfMC-TC-1016-P v1.1 (Oct99) WfMC-TC-1002 v2 (Jul98) WfMC-TC-1013 v1 (Nov95) WfMC-TC-1012 v2 (Dec99) WfMC-TC-1018 v1.2 (Jan00) WfMC-TC-1023 v1 (May00) WfMC-TC-1015 v1.1 (Sep98) OMG documents bom/ and bom/ (Errata) Model definující model procesu a jazyk pro výměnu dat mezi systémy Programové rozhraní pro proces, činnost, úkolovník a operace definice Jmenné konvence pro použití Workflow API (viz normu výše) Definice logických posloupností a obsahu zpráv v pracovním toku Kódování vyměňovaných zpráv v pracovním toku na bázi standardu Kódování vyměňovaných zpráv v pracovním toku na bázi standardu Standard pro použití dat auditu výkonů Specifikace náležitostí workflow, zahrnující model objektů, metody a Zdroj: vlastní 36

37 3 CASE nástroje Zkratka CASE - Computer Aided Software (Systems) Engineering v překladu znamená počítačem podporované softwarové (systémové) inženýrství nebo také vývoj software s využitím počítačové podpory. V počátcích byla tvorba softwaru záležitostí jednotlivých vývojářů. Jak se oblast informačních technologií začala intenzívně vyvíjet, rostla složitost vyvíjených aplikací a objevily se faktory, kdy již silně individualistický přístup při vývoji nestačil. Těmito rozhodujícími faktory byly [Bednář, 2010]: Týmová práce Růst komplexnosti a specializace rolí Růst významu aplikací Integrace mezi aplikacemi Zvyšující se tempo a hloubka změn Bylo třeba hledat nový přístup a jako reakce na výše uvedené faktory se objevil přístup softwarového inženýrství systematický přístup k vývoji, nasazení a údržbě softwaru. V 70. letech 20. století dochází k formulaci základních principů tohoto oboru, které se začínají široce používat v počítačovém průmyslu a v 80. letech se objevují první CASE nástroje jako podpůrný prostředek pro vývoj softwaru. CASE nástroje tedy slouží k podpoře analýzy, návrhu, automatizaci zdrojového kódu a udržení konzistence modelů při vývoji softwaru a informačních systémů. Nacházejí uplatnění po celou dobu životního cyklu SW nebo IS. 3.1 Klasifikace CASE nástrojů Nástroje CASE lze členit podle různých hledisek [Bednář, 2010]: 37

38 Podle životního cyklu SW produktu CASE nástroje mohou pokrývat celý životní cyklus SW produktu nebo IS. Podle toho, jakou část cyklu pokrývají, lze CASE nástroje klasifikovat: Pre CASE podporují návrh SW či IS ještě na úrovni návrhu globální strategie podniku. Upper CASE nástroje, které podporují analýzu v rámci informační strategie podniku. Jejich hlavním cílem je zachytit důležité informační toky, entity, procesy v podniku za účelem popisu firmy jako celku. Analýza se provádí z hlediska aktuálního stavu podniku, tak i z hlediska jeho informatických potřeb na nový SW nebo IS. Middle CASE nejvíce nasazované CASE nástroje jsou zaměřeny na podporu fáze globálního a detailního návrhu. Slouží k bližší specifikaci a samotnému návrhu systému. Middle jsou nejčastěji jádrem nabízených CASE nástrojů na trhu. Lower CASE nástroje zčásti automatizují práci tím, že automaticky generují sekvence kódu a programátor je pouze upravuje a doplňuje. Většinou jsou rovněž schopny automaticky generovat i dokumentaci. Nástroje dále obsahují tzv. reverse engineering, kdy CASE nástroj je schopen zpětnou analýzou zdrojového kódu vytvořit model analyzovaného SW. V neposlední řadě mají tyto nástroje schopnost měřit a vyhodnocovat metriky, plánovat a řídit kvalitu vyvíjeného SW. Post CASE mezi poslední životní fáze SW nebo IS se řadí zavádění, údržba a rozvoj IS. Také zde nacházejí CASE nástroje své uplatnění. Lze se setkat i s jednodušším členěním: Upper CASE nástroje pro podporu fáze analýzy a návrhu Lower CASE nástroje pro podporu fáze implementace, testování a řízení konfigurací 38

39 Podle využití během celého životního cyklu SW vertikální CASE nástroje pro podporu dílčího kroku životního cyklu software či dílčí oblast horizontální CASE - nástroje pro podporu několika kroků životního cyklu softwaru či více oblastí Podle fáze projektu vývoje softwaru, v níž jsou využívány front-end CASE nástroje využívané v dřívějších fázích projektu např. nástroje na podporu návrhu back-end CASE nástroje využívané v dřívějších fázích projektu např.kompilery a nástroje podporující testování Podle interaktivity CASE nástroje, které jsou interaktivní ze své podstaty (např. nástroje podporující metodu návrhu) CASE nástroje, které nejsou interaktivní (tzv. vývojové nástroje, např. překladače) Podle stupně integrace CASE tools nástroje pro zabezpečení automatizované podpory libovolné úlohy životního cyklu softwaru CASE toolkits soubor integrovaných softwarových nástrojů pro poskytování částečné či komplexní podpory jen v rámci jedné fáze životního cyklu SW CASE workbenches množina integrovaných CASE tools nebo CASE toolkits pro poskytování částečné či komplexní podpory v minimálně dvou fázích životního cyklu SW I-CASE nejvyšší stupeň integrace představuje propojení několika CASE tools, CASE toolkits a CASE workbenches 39

40 3.2 Přínosy a rizika využití CASE nástrojů Využití CASE nástrojů má mnoho výhod [Bokova, 2006], ale přináší zároveň i určitá rizika. Přínosy CASE nástrojů Vyšší produktivita práce Snížení rizika chybovosti a nefunkčnosti systému Snížení nákladů na vývoj Snazší údržba a inovace finálního produktu Kvalitnější a rychlejší tvorba dokumentace Participace uživatelů na vývoji produktu Rizika CASE nástrojů Nevhodný výběr nástroje či jejich kombinace Vysoké náklady na pořízení CASE nástrojů Vysoké nároky na znalosti uživatelů 3.3 Nástroje CABE nástroje pro modelování podnikových procesů V dnešní době se využití CASE nástrojů přesunulo také do dalších oblastí lidské činnosti. CASE nástroje nalézají využití mimo jiné i v oblasti modelování podnikových procesů. Důsledkem toho vznikla specifická podmnožina, které se říká nástroje CABE (Computer Aided Business Engineering), jenž slouží k modelování podniku [Řepa, 2007], jeho procesů, organizační struktury, datových toků, informační infrastruktury a cílů. S těmito nástroji se lze setkat i v dalších oblastech např. při plánování a budování workflow. (Řepa) 40

41 Pomocí CABE nástrojů lze tak zachytit a uchovat komplexní informace o současné nebo budoucí struktuře podniku v přehledné formě. Pojem CABE je poměrně málo rozšířený, i když je výstižný. Tato zkratka je nejvíce používána na půdě Vysoké školy ekonomické, kde je již několik let zpracováváno téma CABE nástroje studenty v rámci kursu CASE. V oblasti modelování podnikových procesů se proto spíše setkáme s těmito názvy, jejichž pojmenování závisí na výrobci a distributorovi [Řepa, 2007]: Business Process Modeling Tools Enterprise Modeling Tools Business Process Management Tools Business/Enterprise Planning Tools Business Modeling Software Enterprise Architecture (Management) Tools a další Oblasti využití CABE nástrojů Vzhledem k tomu, že CABE nástroje jsou zaměřeny speciálně na oblast modelování podniku, by měly podporovat následující oblasti[bednář, 2010]: Modelování cílů a strategie podniku zachycení cílů a jejich vazeb na procesy Modelování organizační struktury znázornění a propojení organizační struktury s procesy z důvodu definování odpovědností Modelování topologie podniku zachycení geografické struktury podniku Procesní modelování analýza a modelování podnikových procesů a vazba na ostatní modely Modelování okolí podniku zachycení prvků, které na podnik působí z vnějšku 41

42 Modelování technologické oblasti, aplikací a systémů zachycení technologické infrastruktury Nástroje by měly poskytovat [Řepa, 2007] i tyto funkce pro podporu výše uvedených oblastí: Vzorové šablony procesů referenční modely nebo metodiky rozčleněné do kategorií např. podle oboru, podle předmětu podnikání Podpora týmové práce prostřednictvím repository místo, kde jsou shromažďovány a ukládány informace o organizaci a řešeno sdílení informací v jednom časovém momentu Provázanost modelů podpora propojení jednotlivých modelů Kontrola konzistence modely by měl být soudržné ve všech svých částech bez rozporných prvků Hlavní přínosy CABE nástrojů CABE nástroje plní neocenitelnou úlohu jako podpora při [Bednář, 2010]: Řízení investic v oblasti ICT Identifikaci podnikových cílů a následné přesnější formulaci podnikových procesů Optimalizaci podnikové struktury a podnikových procesů Při dokumentaci procesů podniku např. pro certifikaci podle ISO 9000 Optimalizaci ICT infrastruktury Zavádění SOA Rozhodování o outsourcingu 42

43 3.4 Přehled nástrojů CASE/CABE Nástrojů pro modelování podnikových procesů existuje velký počet a poptávka po těchto nástrojích neustále roste, jak ve světě, tak i v České republice. Při výběru nástroje by však měly organizace zvážit řadu kritérií a rozhodnout se na základě svých současných i budoucích potřeb, neboť tyto nástroje se mohou od sebe odlišovat například svým rozsahem nebo různou úrovní funkčnosti. Společnost Gartner pravidelně zveřejňuje Magický kvadrant, který je grafickým znázorněním dodavatelů z nejrůznějších tržních segmentů v určité časové periodě. Zobrazuje analýzy společnosti Gartner, zaměřené na to, jak si určití dodavatelé stojí vzhledem ke kritériím daného trhu definovanými společností Gartner [Řepa, 2007]. Magický kvadrant vyjadřuje pozice dodavatelů na trhu podle dvou základních skupin: (Gartner) Schopnost realizace (Ability to Execute) Kompletnost (úplnost) vize (Completeness of Vision) Pro každou skupinu jsou stanovena hodnotící kritéria: Tabulka č.5 Hodnotící kritéria Ability to Execute Produkt /služba Celková životaschopnost Realizace prodejů / cena Schopnost reagovat na změny trhu Realizace marketingu Zkušenosti zákazníků Provoz Completeness of Vision Porozumění trhu Marketingová strategie Prodejní strategie Produktová strategie Obchodní model Vertikální / průmyslová strategie Inovace Zdroj: vlastní 43 Geografická strategie

44 Na základě těchto hodnotících kritérií, ke kterým jsou přiřazeny různé váhy, jsou pak dodavatelé zařazeni do jedné ze čtyř skupin [Řepa, 2007]: Lídři (Leaders) mají jasnou vizi týkající se směřování na trhu, jsou výkonní a aktivně usilují o udržení pozice na trhu, prokazují schopnosti vést trh do nových oblastí. Poskytují komplexní nabídku produktů a prokazují výraznou schopnost inovace. Vyzyvatelé (Challengers) často velcí a dobře zavedení dodavatelé s měnící se účastí na daném trhu. Mají přístup ke značným zdrojům na vývoj produktů, prodej, distribuci a podporu, neprokazují však dostatečnou schopnost inovace v nových oblastech trhu. Podniky zvažující vybrat si dodavatele z tohoto kvadrantu, by si měli ověřit, zda má produkt veškeré funkce, které podnik vyžaduje. Vizionáři (Visionaries) - nabízejí širokou škálu produktů na daném trhu, ale nemusí nezbytně pokrývat všechny jeho oblasti. Prokazují schopnost inovace v klíčových oblastech daného trhu. Podniky, které zvažují si vybrat dodavatele z tohoto kvadrantu, by si měli ověřit schopnosti dodavatele zajistit potřebnou úroveň lokální podpory a expertizy. Specializovaní hráči (Niche players) nabízejí obvykle specializované produkty, které vynikají v určité konkrétní technologické oblasti. Podniky by měli uvažovat o těchto dodavatelích tehdy, pokud jejich požadavky přesně odpovídají konkrétní nabídce dodavatele. 44

45 Obrázek č. 11 Magický kvadrant pro BPA Zdroj: ŘEPA, Václav. Podnikové procesy : Procesní řízení a modelování. 2. vyd s. ISBN Účelem Magického kvadrantu je působit pouze jako nástroj průzkumu, není myšlen jako konkrétní návod pro uživatele, aby si vybrali pouze dodavatele uvedené v kvadrantu lídrů. Gartner nepodporuje ani nezastupuje žádného dodavatele, produkt nebo službu uvedené v Magickém kvadrantu. Komerční nástroje CASE/CABE můžeme rozdělit do dvou skupin [Bednář, 2010]: Nástroje s repository Nástroje bez repository Protože existuje velké množství těchto nástrojů, budou zde zmíněny jen ty nejznámější. 45

46 3.4.1 Nástroje s repository ARIS Platform IDS Scheer je přední společností na trhu softwaru pro řízení podnikových procesů a dalších řešení a služeb pro společnosti i veřejné organizace. Společnost nabízí pomocí produktů řady ARIS Platform integrované, komplexní portfolio řešení pro strategii, design, implementaci a controlling podnikových procesů. Platforma ARIS je označována za vedoucí softwarový produkt na trhu. Softwarové nástroje ARIS Platform jsou členěny do 4 specializovaných skupin [Bednář, 2010]: 1. ARIS Strategy Platform pro nastavení podnikových strategií, jejich procesní nasazení a průběžné monitorování 2. ARIS Design Platform pro distribuované modelování, simulaci, optimalizaci a publikaci podnikových procesů a řízení IT architektur 3. ARIS Implementation Platform pro přenesení podnikových procesů do prostředí SAP NetWeaver, pro vývoj architektur orientovaných na služby, pro procesní inženýring software a pro řízení podnikových pravidel 4. ARIS Controlling Platform pro dynamické monitorování stávajících podnikových procesů, imlementaci CPM systémů a zavádění celopodnikových compliance systémů Select Architect Select Architect od společnosti LBMS je základním nástrojem vývojového prostředí Select, které je určeno pro objektově orientovaný vývoj aplikací ve vícevrstevné architektuře. Nabízí podporu pro sběr požadavků, procesní modelování, objektově orientované modelování v notaci UML, datové modelování, generování kódu a relačních databázových schémat. Nasazení Select vede k zefektivnění procesu vývoje a údržby aplikací, ke snížení nákladů, ke zvýšení kvality a ke zkrácení reakce na požadavky uživatele. Vývojové prostředí Select je postaveno modulárně. Základním nástrojem je Select Architect, ke kterému lze volitelně jako nadstavbu dokoupit tyto nástroje [Bednář, 2010]: 46

47 Select Solution for MDA transformace analytického modelu do modelu návrhu a vzájemná synchronizace těchto modelů. Select Asset Manager správa komponent. Reviewer kontrola správnosti a kompletnosti Synchronizery kódu synchronizace kódu s modelem pro programovací jazykyc++, C#, Java, Visual Basic, PowerBuilder a Delphi PowerDesigner PowerDesigner od společnosti Sybase je nástroj pro návrh informačních systémů. Je to nástroj, který pokrývá všechny aspekty rozvoje podniku. Obsahuje nástroje pro obchodně orientovanou procesní analýzu, která umožňuje identifikovat klíčová místa a funkce podniku jako takového a nabízí také plně integrované prostředí pro datovou a objektovou analýzu informačních systémů. Plně podporuje zavedené přístupy a metodiky jako je UML nebo třístupňový návrh databáze [Bednář, 2010]. PowerDesigner je dostupný v těchto variantách: DataArchitect nabízí řešení požadavků a plný rozsah funkcionality pro víceúrovňovou analýzu a design včetně dopředného i zpětného inženýrství pro téměř 60 poskytovatelů/verzí relačních databází. Developer varianta pro objektové modelování včetně řízení požadavků. Poskytuje plnou podporu UML. Obsahuje funkcionalitu pro zvýšení produktivity při použití s těmito jazyky/nástroji: Java, C#, VB.NET, XML, PowerBuilder, aj. Variantu Developer je možné propojit s většinou rozšířených nástrojů pro zajištění automatické model-to-code synchronizace. Studio naplňuje potřeby zejména vedení IT a obchodu a poskytuje možnosti sladění cílů obou těchto oddělení. Kombinuje funkcionalitu variant DataArchitect, Developer a ještě přidává možnost modelovat obchodní procesy. Umožňuje tak vytvořit komplexní pohled na strukturu a chování firmy. 47

48 Viewer varianta pro týmy tvořící dokumentaci, technické manažery a další uživatele, kteří potřebují přístup ke čtení modelů. Je možné z něj přistupovat do Repository, tisknout modely a vytvářet reporty. Enterprise Edice (DataArchitect Enterprise, Developer Enterprise, Studio Enterprise) varianty s přívlastkem Enterprise obsahují navíc připojení pro každého uživatele. Na tyto varianty je možné upgradovat i ze základních verzí PowerDesigneru v okamžiku potřeby Nástroje bez repository ADONIS ADONIS, jako součást sady BOC Management Office, je nástrojem pro řízení podnikových procesů a může být použit jak v jednouživatelském (Standalone), tak i ve víceuživatelském prostředí (Client/Server) provozu. Udržování dat probíhá v relační databázi, přičemž je umožněn i přístup k externím datům za pomoci rozličných rozhraní (např. Microsoft Excel, SQL, CSV, XML atd.). Procesní portál ADONIS umožňuje online webový přístup k datům procesního řízení a nabízí rozličné možnosti pro práci specifických rolí, jako jsou např. odpovědný za proces, manažer kvality, manažer výkonnosti, rizikový manažer apod. Veškeré funkce exportů a informací jsou zpracovávány webovou technologií a necentrálně přístupné. ADONIS je založen na rozsáhlém metamodelovacím konceptu a může tak být s ohledem na modelovací metody, analýzy, ale i HTML a textové generování kdykoliv flexibilně rozšířen a přizpůsoben požadavkům zákazníka. Tím je umožněna i podpora modelovacích standardů (např. BPMN, UML, EPK, LOVEM, atd.), jakož i zákaznicky specifických metod[bednář, 2010] Enterprise Architect Enterprise Architect je komplexní modelovací nástroj společnosti Sparx Systems, který slouží pro analýzu a návrh informačních systémů pomocí jazyka UML. Pokrývá všechny aspekty softwarového vývoje od sběru požadavků, analýzy, modelování, návrh, testování, řízení změn, údržbu až po implementaci, přičemž v rámci celého tohoto procesu je vždy zajištěna zpětná dohledatelnost. Enterprise Architect byl oceněn pro vynikající podporu UML 2.3. Enterprise Architect je dostupný v těchto variantách [Bednář, 2010]: 48

49 Enterprise Architect Desktop Edition efektivní řešení pro UML modelování a řízení testů i modelování podnikových procesů. Je cílena na individuální analytiky a vývojáře, kteří vyžadují flexibilní modelovací prostředí. Enterprise Architect Professional Edition výkonný modelovací nástroj zaměřený na pracovní skupiny či jednotlivé vývojáře a analytiky. Nabízí podporu sdílených projektů. Enterprise Architect Corporate Edition řešení vhodné pro větší vývojové týmy, které v sobě zahrnuje veškerou funkcionalitu nižších edic a mimo jiné nabízí prostředky pro efektivní týmovou spolupráci jako sdílené úložiště, správu verzí, skupiny uživatelů, sdílení modelů, zamykání elementů pro skupiny uživatelů atd. Ultimate Edition komplexní řešení pro pokročilé uživatele pracující napříč vícenásobnými doménami. V jednom vývojovém prostředí integruje jak nástroje pro business modelování, softwarové inženýrství, tak i pro vývoj informačních systémů a podporuje tak týmovou spolupráci i na nejnáročnějších projektech. Systems Engineering Edition nová edice zaměřená na profesionální vývoj informačních systémů, která je řešením používajícím UML, SysML, DDS a další související technologie. Mezi její hlavní přednosti patří generování zdrojového kódu. Business and Software Engineering Edition pokročilý nástroj pro podporu softwarového vývoje, business modelování, záznam architektury a požadavků pro projektový management Microsoft Office Visio Microsoft Office Visio je univerzální nástroj pro vizualizaci a tvorbu diagramů, a to buď statických, nebo dynamických, které se automaticky mění v závislostech na datech a v reálném čase. Více o aplikaci Visio bude pojednáno v praktické části této práce. Nástroj je od verze 2010 dostupný ve třech verzích Visio Standard, Visio Professional a Visio Premium 49

50 4 Využití CASE nástrojů ve státní správě Jak bylo uvedeno výše, CASE nástroje nebo také dle VŠE pojmenované nástroje CABE nám pomáhají zachytit a uchovat komplexní informace o současné nebo budoucí struktuře podniku v přehledné formě. Umožňují nám získávat explicitní znalosti o fungování podnikových procesů a podporovat rozhodovací činnosti podniku. Mít pod kontrolou podnikové procesy je dnes nezbytnou nutností nejen v soukromém sektoru, ale i ve veřejném sektoru. 4.1 Vizualizace evidence IT majetku pro potřeby inventarizace a zefektivnění dokumentace CASE nástrojů jsem se rozhodla využít pro vizualizaci evidence IT majetku na pozemkovém úřadu pro usnadnění procesu inventarizace a zefektivnění dokumentace majetku ICT. Každý rok je příkazem ministra uložena povinnost k provedení řádné inventarizace majetku a závazků ČR. Inventarizací je zajišťováno ověření skutečného stavu a jeho souladu s účetním stavem a s analytickou evidencí, průkaznost účetnictví, ochrana majetku a odpovědnost za majetek. Na základě příkazu ministra a návrhu vedoucích pracovníků jsou jmenovány na jednotlivých úřadech dílčí inventarizační komise, složené z předsedy a 2 členů, které po proškolení mají následně za úkol provést fyzickou inventuru majetku. Fyzická inventura je prováděna vždy za účasti příslušného pracovníka, který má daný majetek na osobní kartě nebo který je uživatelem dané místnosti. Již několik let jsem každoročně jmenována do dílčí inventarizační komise a zároveň mám také na starosti majetek ICT. V průběhu provádění fyzické inventury se vychází z inventurních soupisů, což jsou vyexportované tabulky z centrální evidence do Excelu, které se přebírají od příslušného pracovníka odpovědného za evidenci majetku. Tyto tabulky mi zároveň slouží i pro evidenci majetku ICT v průběhu roku. Někdy je zapotřebí rychle reagovat na to, kde se IT technika zrovna nachází a hledání v excelovské tabulce je přeci jen pomalé a také při inventurách množství dat působí nepřehledně a člověk se v množství řádků inventarizační tabulky snadno ztrácí. Modely vytvořené pomocí CASE 50

51 nástroje by mohly sloužit jako dobře srozumitelný podklad pro inventarizační komisi a vizualizace majetku IT by také pomohla zpřehlednit dokumentaci IT majetku na úřadu Výběr CASE nástroje Jako nástroj jsem použila pro modelování Microsoft Office Visio Professional 2007, neboť je součástí programového vybavení na úřadu a praktické znalosti tohoto programu je možno i nadále využívat a prohlubovat. Uživatelsky přívětivé je i to, že program je v češtině a tak umožňuje dopodrobna prozkoumat všechny jeho možnosti. Také nabídka bezplatného kurzu na stránkách Microsoftu pomáhá ještě více se seznámit s tím, co tento program umí a co lze od něj požadovat. Aplikace Microsoft Office Visio pomáhá vytvářet profesionálně vyhlížející diagramy, které umožňují jasně, stručně a efektivně vizualizovat a předávat informace tak, jak by to pouze s využitím textu a čísel nebylo možné. Aplikace umožňuje prezentovat diagramy reality a vytvářet dokumentaci v mnohých oblastech lidské činnosti [Kubálek, 2007]: Informační a komunikační technologie - vývojové diagramy, diagramy počítačových sítí, diagramy modelu toku dat. Strojírenství a elektrotechnika elektrické obvody Stavebnictví plány budov, interiéru Ekonomické obory marketingové grafy, diagramy obchodních procesů, organizační diagramy A další oblasti v případě obecných diagramů blokové diagramy, základní diagramy Základním objektem Visia je výkres, který může mít několik stránek. Některé stránky mohou plnit úlohu pozadí společného pro jednu či více stránek. Na výkres jsou umisťovány obrazce, kterých je ve Visiu připraveno více než Obrazce mohou být spojeny spojnicemi a jsou tematicky rozděleny do 164 vzorníků. Vzorníky jsou nabízeny v rámci 66 šablon, ale některé vzorníky jsou obsaženy ve více šablonách. Šablony jsou uspořádány do 8 kategorií. Uživatel si však navíc může vytvářet své vlastní obrazce, vzorníky, šablony i kategorie [Kubálek, 2007]. 51

52 Aplikace Office Visio 2007 je k dispozici ve dvou vydáních, Microsoft Office Visio Professional 2007 a Microsoft Office Visio Standard Aplikace Office Visio Professional 2007 oproti Standardu obsahuje šablony pro více typů diagramů spolu s některými pokročilejšími funkcemi Tvorba modelů Pro vytvoření vlastního modelu založeného na stávajících datech jsem z kategorie šablon vybrala šablony pro prostorové uspořádání a šablony pro síťové diagramy, kde se nacházejí obrazce pro IT techniku a také jsem si vytvořila i vlastní vzorník obrazců. Rozhodla jsem pro znázornění IT majetku po jednotlivých kancelářích, takže jsem nejprve vytvořila místnosti a do nich rozmístila obrazce pro IT techniku, která do ní náleží. Obrázek č Obrazce Zdroj: Vlastní Aplikace Visio 2007 umožňuje snadné připojení diagramů k běžně používaným zdrojům dat. Je možné vybrat rozsahy vlastních dat, filtrovat data, která mají být importována a připojit diagramy k více než jednomu zdroji dat. Dalším krokem bylo tedy připojení tabulky Excelu s údaji o majetku k vytvořenému modelu. Připojení dat do diagramů probíhá pomocí nabídky Data, vybráním možnosti Propojit data s obrazci. Tato možnost spustí Průvodce výběrem dat, který nás provede připojením k sešitu aplikace Microsoft Office Excel, databázím Microsoft Office Access, Microsoft SQL Server a k dalším 52

53 zdrojům dat. Po připojení dat k diagramu se data zobrazí pomocí okna Externí data. Data však stále ještě nejsou propojena s obrazci. Obrázek č. 13 Připojení externích dat Zdroj: Vlastní Propojení dat s obrazcem dosáhneme ručním přetažením řádku dat z okna Externí data do obrazce. Při přetažení řádku do obrazce dochází ke třem akcím: 1. Dílčí sada dat z řádku se zobrazí v obrazci jako text. Nezobrazí se celý řádek dat, ale zobrazené hodnoty můžeme změnit podle potřeby. 2. Data z celého řádku jsou importována do obrazce. To není na první pohled zřejmé, ale pokud chceme zobrazit veškerá data obrazce, vybereme obrazec a pomocí nabídky Zobrazit vybereme Okno dat obrazce. 3. Zobrazí se ikona propojení u řádku v okně Externí data. Tato ikona označuje spojení mezi daty a obrazcem. Pokud pracujeme s mnoha řádky, je dobré vědět, které jsou propojené a které ne. Ikona propojení je také užitečným připomenutím aktualizace dat v diagramu. V případě aktualizace dat pomocí nabídky Data jsou aktualizována veškerá data v okně Externí data a všechny řádky, které mají ikonu propojení, odešlou aktualizaci do obrazce, se kterým jsou propojeny. 53

54 Obrázek č Přetažení řádku do obrazce Zdroj: Vlastní Postupně byly takto vytvořeny a propojeny všechny kanceláře. Obrázek č Vytvoření modelů kanceláří Zdroj: Vlastní 54

55 Propojení dat s obrazci lze však provést ještě i jinými způsoby: Vytvořením vlastního diagramu přetažením řádků dat na prázdnou stránku v okně Obrazce vybereme obrazec a přetáhneme řádek dat z nového okna Externí data do stránky výkresu. Aplikace současně přidá obrazec na stránku a zároveň přiřadí data k obrazci Automatickým propojením dat s obrazci pomocí Průvodce automatickým propojením prostřednictvím jednoznačného identifikátoru Vhledem k tomu, že si každý zaměstnanec zodpovídá za přidělený majetek, byly modely doplněny o obrazce uživatelů a propojeny s tabulkou, která obsahovala údaje o jednotlivých uživatelích. Výsledkem byl přehledný model kanceláří s informacemi o uživateli a IT technice. Obrázek č Finální model kanceláře Zdroj: Vlastní Využití modelů v praxi Přehledný vizuální model nebo diagram je více informativní než kterákoliv tabulka a tak byly vytvořené modely zároveň vytištěny a použity jako seznam majetku ICT do jednotlivých kanceláří. 55

56 Aplikaci Visio mohou používat na úřadu jen vybraní uživatelé. To ale nebrání sdílet modely i s ostatními uživateli, kteří Visio nemají. Aplikace umožňuje uložit modely do různých formátů souborů jako např. PDF, XPS nebo JPG. Také lze model uložit jako webové stránky. Modely byly pro ostatní uživatele převedeny do PDF a do webové stránky a uloženy na společný server, kde slouží pro informativní účely o rozmístění IT majetku na pracovišti. Při inventurách slouží modely jako přehledný podklad pro kontrolu majetku ICT. Velkým přínosem je to, že modely mohou být propojeny s jakýmkoliv zdrojem dat a tak mohu v průběhu inventur připojit modely k inventurním soupisům a porovnat je se svým vlastním přehledem, který si vedu během roku. Občas se stane, že nejsou jednotlivé přesuny majetku ICT zaznamenány, ať již v centrální evidenci nebo u mě a porovnáním modelů jsou změny rychle patrné. V následujícím obrázku je vidět, že například tiskárna v kanceláři 101 se ve skutečnosti již nachází v kanceláři 206. Obrázek č. 17 Změny v evidenci Zdroj: Vlastní Modely tedy slouží i jako podpora pro přehledné udržení aktuálního stavu ICT a to už také z toho důvodu, že změny v připojených datech lze snadno v modelu aktualizovat. 56

57 Aktualizace se může provádět vždy při otevření výkresu, spuštěním aktualizace nebo v pravidelných intervalech. Visio je také výkonný nástroj pro sledování různých hodnot. Pomocí datových symbolů lze například sledovat životnost jednotlivé techniky a modely se tak mohou stát podkladem pro optimalizaci vybavení pracovišť potřebnou technikou a její pravidelnou plánovanou obnovu. Na obrázku níže je symboly zobrazena životnost techniky, kdy zelený symbol znázorňuje techniku mladší 5 let, oranžový hranici a červený nutnou obnovu. Obrázek č. 18 Obnova IT techniky Zdroj: Vlastní Prvotním cílem vytvoření těchto modelů bylo pomoci zjednodušit průběh inventur přehledným zobrazením IT techniky v kancelářích u jednotlivých uživatelů. Avšak při zobrazení všech vytvořených modelů kanceláří se nedala přehlédnout kancelář, ve které je shromažďována nefunkční, zastaralá a nepotřebná IT technika. Pohled na přeplněnost této kanceláře vyvolal okamžitou nutnost vyřazení IT majetku, protože jednou ze základních povinností je, že majetek musí být využíván účelně a hospodárně k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností. 57

58 Obrázek č. 19 Model kanceláře s nepotřebnou technikou Zdroj: Vlastní Vytvořené modely kanceláří s IT technikou se tak okamžitě staly zároveň dobrým podkladem pro správné dodržování zásad hospodaření s majetkem. 4.2 Další možné využití Svými modely a diagramy nabízí Visio spoustu možností jak zefektivnit práci. Po zkušenostech s modely pro potřeby ICT spatřuji do budoucna výhodu namodelování i ostatního majetku pro inventarizace. Namodelování rozestavění nábytku v jednotlivých kancelářích vylepší identifikaci jednotlivých předmětů, protože názvy předmětů bývají mnohdy shodné a rozlišuje je pouze inventární číslo. Modely by tak vnesly do inventur ostatního majetku opět přehlednost a urychlení kontrol. 58