Analýza marketingového úspěchu gastronomie L. Hrušky

Transkript

1 Analýza marketingového úspěchu gastronomie L. Hrušky Diplomová práce Bc. et Bc. Adéla Šímová Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra Managementu Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: Ing. Bc. Jan Chromý, Ph.D. Datum odevzdání diplomové práce: Datum obhajoby dipomové práce: adel.simova@gmail.com Praha 2017

2 Master's Dissertation Analysis of the marketing success of gastronomy L. Hruska Bc. et Bc. Adéla Šímová The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Management Major: Hospitality and Spa Management Thesis Advisor: Ing. Bc. Jan Chromý, Ph.D. Date of Submission: Date of Defence: Prague 2017

3 Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma Analýza marktingového úspěchu gastronomie L. Hrušky zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47 b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. V Praze, Jméno a příjmení autorky

4 Poděkování Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala panu Ing. Bc. Janu Chromému, Ph.D. za cenné rady, ochotný přístup a pomocnou ruku při zpracování diplomové práce.

5 Abstrakt ŠÍMOVÁ, Adéla. Analýza marketingového úspěchu gastronomie L. Hrušky. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: Celkový počet stran: 71. Diplomová práce se zabývá analýzou marketingového úspěchu gastronomie Ládi Hrušky. Cílem diplomové práce je nalézt faktory, které způsobily úspěch jedné z tváří kulinářských pořadů, Ladislava Hrušky. V návaznosti na hlavní cíl a v souvislosti s tématem práce je sekundárním cílem posoudit, zda jsou recepty jídel uvařených podle Hrušky srovnatelné s běžnými recepty a případně s hotovými zakoupenými výrobky. Práce je rozdělena do tří částí, aby byla pro čtenáře přehledná. Teoretická část je zaměřena na vývoj gastronomie, kuchařských knih a především seznamuje čtenáře s Ladislavem Hruškou. Součástí je i názor odborné veřejnosti na pořad Levně a chutně s Láďou Hruškou. K řešení této problematiky bylo v Analytické části práce využito kvantitativního výzkumu, konkrétně dotazníkového šetření. Posléze byla provedena komparativní analýza vybraných receptů. Získané výsledky daly vzniknout Návrhové části práce, v níž jsou uvedena doporučení pro nové pořady podobného formátu. Klíčová slova: gastronomie, televizní vaření, kuchařské knihy, Ladislav Hruška

6 Abstract ŠÍMOVÁ, Adéla. Analysis of the marketing success of gastronomy L. Hruska. [Master's Dissertation] The Institute of Hospitality. Prague: pages. The diploma thesis is based on the analysis of marketing success Lada Hruska s gastronomy. The aim of the diploma thesis is to find the factors which caused the success of one of the faces of the culinary programs, Ladislav Hruska. To follow-up the main goal and the theme of the work, the secondary aim is to evaluate whether the recipes of cooked meals are comparable to common recipes and ready-made dishes. The work is divided into three parts to be easily readable to the reader. The theoretical part focuses on the development of gastronomy, cookbooks and mainly introduces readers with Ladislav Hruška. Part of this is also professional public opinion about his program Levně a chutně s Láďou Hruškou. Quantitative research was used in the Analytical part of the thesis, namely questionnaire survey, to solve this problem. Afterwards a comparative analysis of selected recipes was performed. The obtained results gave rise to the Design part of the thesis, which contains recommendations for new programs of the similar format. Key words: gastronomy, TV cooking, recipe books, Ladislav Hruska

7 Obsah ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST GASTRONOMIE A JEJÍ HISTORIE STARÉ KUCHAŘSKÉ KNIHY VÝVOJ TELEVIZNÍHO VAŘENÍ V ZAHRANIČÍ POŘADY O VAŘENÍ V ČESKÉ REPUBLICE LADISLAV HRUŠKA KNIHY LÁDI HRUŠKY Vaříme s Láďou Hruškou Láďa Hruška se vrací Vychytávky Ládi Hrušky Revoluce v grilování NÁZORY ODBORNÉ VEŘEJNOSTI NA LÁĎU HRUŠKU ANALYTICKÁ ČÁST POUŽITÉ METODY GRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ A STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ KOMPARATIVNÍ ANALÝZA RECEPTŮ ZHODNOCENÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI NÁVRHOVÁ ČÁST ZÁVĚR LITERATURA PŘÍLOHA 1 - DOTAZNÍK... 72

8 Seznam grafů Graf č. 1 - Sledujete pořady o vaření? Graf č. 2 - Jaké pořady sledujete? Graf č. 3 - Jak často tyto pořady sledujete? Graf č. 4 - Proč sledujete tento typ pořadů? Graf č. 5 - Jak často vaříte? Graf č. 6 - Víte, kdo je Láďa Hruška? Graf č. 7 - Kdo je podle Vás Láďa Hruška? Graf č. 8 - Viděl/a jste někdy nějaký pořad s Láďou Hruškou? Graf č. 9 - Proč jste se na takový pořad díval/a? Graf č Láďa Hruška umí vařit. Souhlasíte s tímto tvrzením? Graf č Vařil/a jste někdy podle receptu z TV? Graf č Vařil/a jste někdy recept podle Ládi Hrušky? Graf č Jaký konkrétní pokrm jste vařil/a? Graf č Chutnalo Vám toto jídlo? Graf č Bylo výsledné jídlo srovnatelné s tím samým jídlem uvařeným dle Vašeho receptu? Graf č Cena Graf č Plánujete ještě někdy uvařit podle některého z Hruškových receptů? Graf č Pohlaví Graf č Věk Graf č Kraj Graf č Vzdělání

9 Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Pribináček Tabulka č. 2 - Pivní rohlíky Tabulka č. 3 - Lučina Tabulka č. 4 - Játrová paštika brusinková Tabulka č. 5 - Těsto na pizzu Tabulka č. 6 - Karlovarské knedlíky Tabulka č. 7 - Smažený sýr Tabulka č. 8 - Zemlbába Tabulka č. 9 - Špagetová pizza Tabulka č Nadívané kuřecí kůže

10 ÚVOD Jídlo, vaření, gastronomie, to jsou pojmy, které nás obklopují po celý život. Není výloha byť sebemenšího knihkupectví, ve které by nebyla alespoň jedna kuchyřka, jen těžce budeme hledat den v týdnu, kdy televize nevysílá pořad více či méně jakýmkoli způsobem spojený s gastronomií. Vychází mnoho tištěných časopisů a magazínů, které se předhánějí, kdo přijde s lepším receptem a lépe nafoceným jídlem. Ze sociálních sítí na nás denně útočí reklamy na nespočet food blogů, které v dnešní době cílí na širokou skupinu uživatelů internetu. Období jara, léta i podzimu je plné různých farmářských trhů, food festivalů či food pikniků. Počet nadšenců jídla roste a napomáhají tomu i mnohé mobilní aplikace, za všechny zmiňme např. Foursquare 1. Čím dál tím více vznikají nové food trendy jako raw, bio, paleo, vegan a další, které jdou ruku v ruce s velkým byznysem a na kterých firmy vydělávají velké peníze, protože je to momentálně moderní. Člověk, který nechce navštěvovat food festivaly a pročítat food blogy, má další možnosti, jak se "naučit" vařit. Vedle zapnutí rozhlasového rádia, v němž najdeme několik pořadů o vaření, aktuálně Český rozhlas nabízí v rámci Vaříme s rozhlasem nemálo pořadů na svých kanálech - Pochoutky na talíři, Apetýt, Kuchařské čarování a mnoho dalších (Český rozhlas, ), ale mimo to stačí zapnout televizi. TV pořady o vaření, které nás učí vařit nebo prezentují recepty v podobě různých kulinářských soutěží, jsou pravděpodobně velkou oblibou českých TV producentů. Od roku 2009 vzniklo takových pořadů 31 (ČSFD, ). Vaření se dokonce dostává i do pořadů pro kutily (Rady ptáka Loskutáka, TV Nova, ), Receptář prima nápadů, TV Prima, ). Cílem této diplomové práce, jejíž název je Analýza marketingového úspěchu gastronomie L. Hrušky, je nalézt faktory, které způsobily úspěch jedné z tváří kulinářských pořadů, Ladislava Hrušky. V návaznosti na hlavní cíl a v souvislosti s tématem práce je sekundárním cílem posoudit, zda jsou recepty jídel uvařených podle Hrušky srovnatelné s běžnými recepty a případně s hotovými zakoupenými výrobky. 1 je sociální síť a mobilní aplikace, která uživatelům umožňuje hodnotit jednotlivé restaurace. To napomáhá potenciálním návštěvníkům zjistit, jak je daná restaurace kvalitní. 10

11 Toto téma jsem si vybrala hned z několika důvodů. Kulinářských pořadů je mnoho a vzájemně se liší typem moderátora, stylem jeho moderování, výběrem surovin, původem receptu, délkou, vysílacím časem a dalšími parametry. Je zřejmé, že několika minutové reportáže, ve kterých na televizních obrazovkách před několika lety vařil Láďa Hruška, zaznamenal velký úspěch. Ráda bych našla faktory, které k tomuto úspěchu přispěly. Aby bylo dosaženo cíle, byly v práci stanoveny následující hypotézy: Hypotéza H1: Láďa Hruška je veřejností vnímán jako kuchař. Hypotéza H2: Kulinářské pořady jsou pro diváka inspirací. Hypotéza H3: Recepty jídel podle Ládi Hrušky mohou nahradit běžné recepty a výrobky. V zájmu naplnění cílů diplomové práce je celá práce rozčleněna do tří hlavních částí. Jsou jimi Teoretická, Analytická a Návrhová čast. Každá z nich je rozdělena do dílčích kapitol. První část této práce, část Teoretická, seznamuje se stručnou historií gastronomie a s vývojem kuchařských knih, s historií i současností gastronomických pořadů v českých televizích a samozřejmě zde nechybí ani seznámení s osobou Ladislava Hrušky, s jeho kariérou a cestou na televizní obrazovky či na pulty knihkupectví. Závěr první části tvoří názory odborné veřejnosti, zahrnující několik odborných kuchařů a výživových poradců, na tvorbu Ladislava Hrušky. Pro zpracování Analytické části práce jsem využila zejména kvantitativního výzkumu, konkrétně metody dotazníkového šetření. Dotazník byl zveřejněn na internetu, byla tak zajištěna 100% anonymita respondentů. Díky sdílení na sociální síti bylo dosaženo i poměrně velké návratnosti - 76,8 %. Výsledky dotazníkového šetření jsou v Analytické části statisticky vyhodnoceny a slovně okomentovány. Druhou část tvoří komparativní analýza. Uvařila jsem podle Hruškových jedenácti náhodně vybraných receptů a subjektivně tato jídla posoudila, zároveň jsem jídla porovánala s jídly uvařenými podle běžně známých receptů. Srovnávány jsou také ceny surovin na výrobu jídla podle Hruškových receptů s cenami hotových pokrmů zakoupených v obchodech. Veškeré poznatky z Analytické části práce slouží jako podklad pro třetí, Návrhovou část. Součástí Návrhové části práce je analýza jednotlivých faktorů, které stojí za úspěchem Ladislava Hrušky. Byla provedena syntéza veškerých výsledků, které vzešly 11

12 z Analytické části. Součástí Návrhové části bude také můj subjektivní názor. Problém zvoleného tématu tkví v nedostatku literatury. O televizní gastronomii se píší zejména články v novinách, časopisech a na internetových serverech, vzniklo i několik odborných prací. V práci jsou tak využity především všechny tyto zdroje, nechybí však ani literatura o vývoji gastronomie, zejména kniha Magdaleny Beranové, Jídlo a pití v pravěku a středověku a kniha Jaroslava Vašáka, Regionální pokrmy z Čech, Moravy a Slezska od A (Adamov) po Ž (Žďár). V práci je použito mnoho internetových zdrojů, zejména internetové články o televizních pořadech o vaření či stránka Česko- Slovenské filmové databáze, která sloužila k získání konkrétních informací o obsahu pořadů či o jejich moderátorech. 12

13 1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Gastronomie a její historie Etymologicky je slovo gastronomie odvozeno z období starověkého Řecka - ze slov gastros a nomos, v překladu žaludek a znalosti či normy. Základem slova gastronomie jsou tedy požitky chuti (Burešová, 2016). Existuje mnoho výkladů slova gastronomie, uvedu některé z nich: Gastronomie je racionální poznání všech aspektů, které se vztahují ke stravě člověka (Savarin, 1994) Gastronomie je nauka o umění dobře se stravovat (Cailein Gillespie a Contributing, 2001). Gastronomii lze chápat jako vzájemné propojení kulturních prvků a stravovacích zvyklostí, které se vyvíjejí spolu s lidskou civilizací od prvních předchůdců dnešního člověka (Burešová, Zimáková, 2016). Gastronomie je věda, která se zaobírá souvislostmi, jež ovlivňují stravování lidstva, a to od výběru surovin na přípravu pokrmů a nápojů až po jejich konzumaci (Burešová, 2014). Podle profesora Richarda Wranghama je příprava stravy a vaření stará přibližně 1,8 milionu let a je spojena s vývojem člověka. Autor argumentuje zjištěním, že tepelně upravená jídla umožnila našemu předkovi lépe trávit některé složky potravy. Vychází ze závěru výzkumu, který realizoval po dlouhá léta u šimpanzů v Tanzanii. Rostlinnou stravu, která je vláknitá, hořká a objemná, je nutno žvýkat celé dlouhé hodiny (tak, jak to dělají šimpanzi) a je k tomu potřeba velký chrup, vnitřnosti a mnoho času. Po uvaření škrobnatých hlíz a masa není potřeba velký chrup, čelisti ani dlouhý čas na žvýkání. Uvařený pokrm byl pro naše předky snadno stravitelný, dodával více energie, měl lepší chuť, ochránil je proti parazitům a toxinům (Wrangham, 2010, cit. podle Burešová, 2016). Jak vypráví pověst, přivedl praotec Čech svůj lid do země, která byla bohatá a dokázala člověku poskytnout vše, co k životu potřeboval. Řeky byly plné ryb, země byla úrodná a člověk tak mohl pěstovat třeba obilí, ze kterého pak pekl placky a vařil kaši. Lesy byly plné zvěře, maso pekli na rožni nebo vařili nad ohněm a ochucovali bylinkami a kořením, hojně využívali také včelí med (Vašák, 2001).

14 Bohužel dnes nemáme žádný důkaz o tom, jak tehdy lidé své pokrmy připravovali a jaké používali přesné technologické postupy, to nám dokládají pouze kroniky a pověsti, které se vyprávěním předávají z generace na generaci. První prameny a kroniky se však zmiňují o tom, že kuchařské umění ve středověku bylo velmi váženo a ceněno. Dokládá to ve své kronice např. Kosmas, který vypravuje, jak upravoval kančí ocásky knížeti Oldřichovi (Vašák, 2001) K nejstarším jídlům na celém světě patří kaše. Pomineme-li kaši bramborovou, známe dnes především kaše, které jsou připravované nasladko a které představují snídani mnoha sportovců - a nejen jich. Sladké kaše ale vznikly až postupem času. V pravěku totiž převažovaly kaše slané nebo alespoň neslazené (Beranová, 2015). Výjimku však netvořily ani kaše z masa, mouky a ryb či kaše z mouky a morku. Tehdy záviselo na tom, co lidé měli k dispozici, co se v dané oblasti pěstovalo. Prosná, pohanková, jahelná či kukuřičná kaše vznikaly v našich regionálních kuchyních a stejně jako jiné suroviny, například chléb či brambory a luštěniny, jsou využívány dodnes (Vašák, 2001). K nezbytným potravinám patřil právě chléb, který se jedl samotný, drobil se, namáčel či přikusoval k jinému jídlu. Přestože dnes vnímáme chléb jako základní součást každé kuchyně, nejdříve se objevoval pouze v jídelníčcích vyšších společenských vrstev. Základem výživy širokých lidových vrstev se stal až zhruba od konce 17. století. Chléb se stal součástí modlitby, chlebem se solí se vítali vzácní hosté, chléb byl považován za "boží dar" (Vašák, 2001). Za krále Jiřího z Podebrad dokonce uměli staří Čechové, podle písemných záznamů, připravit na dvanáct druhů chleba, mezi nimi jáhlový, prosný, preclíkový, nakyslý, mazancový, žemlový, sušcový a další (Winter, 2014). K nejstarším kulturním rostlinám v Evropě patří luštěniny, konkrétně hrách a čočka, které byly známy již před 7000 lety. Tehdy byly nezanedbatelnou složkou stravy, vzhledem k absenci brambor, masa či jiných druhů zeleniny. Když se dostaly v 16. století do Evropy fazole, sloužily původně jako okrasná rostlina v zahradách klášterů a pro vyšší vrstvy, až postupně se začaly využívat jako zelenina. Fazole byly během celého středověku hlavní a stabilní součástí stravy. Luštěniny měly v lidové stravě vskutku široké uplatnění, kromě jiného byl hlavní důvod v jejich nenáročném skladování a dlouhé době trvanlivosti. Luštěniny byly jídlem postním, každodenním i obřadním. Společně s chlebem byly hlavním jídlem brambory. Přestože se v českých zemích začaly ve větší míře objevovat až v 18. století, velmi brzy zaujaly ve středočeské kuchyni významné místo, mimo jiné coby suroviny bohaté na spoustu pro tělo potřebných látek, jako je draslík, hořčík, vápník či vitamin C. (Vašák, 2001). Brambory byly využívány pro 14

15 jejich snadnou úpravu i cenovou dostupnost a samozřejmě zejména pro jejich chuť. Brambory se přidávaly také do polévky. Téměř denně, v době prací na poli, z nich lidé jedli polévku, bramboračku. Nic se nezměnilo, i dnes je tato typicky česká polévka známá a populární. Typické knedlíky, jak je známe dnes, ve starověku neexistovaly. Knedlíky tehdy znali jako produkt ze sekaného telecího nebo skopového masa, vajíček, koření a petrželky. Tehdy se jim říkalo spíše šišky. Knedlíky z mouky se objevují začátkem 16. století. Stále to ale nebyly knedlíky podobající se těm dnešním - až rukopisný sborník kuchařských receptů z první poloviny 17. století uvádí knedlíky tak, jak je známe my. Takzvané knedle byly slané, dělaly se z máčených a krájených žemlí, ze strouhanky nebo z mouky, někdy s kvasnicemi. Tyto knedlíky se vařily. Narozdíl od dnešní doby, kdy jsou knedlíky typickou přílohou hlavního jídla, tehdy tvořily samostatné jídlo podávané (tedy přelité) omáčkou či se smaženou cibulkou (Beranová, 2015). 1.2 Staré kuchařské knihy Nejstarší středověká rukopisná kuchařka, jež se dochovala, pochází z Francie z let Následně vznikaly kuchařky v Itálii či v Německu, až na konci 15. století vychází kuchařka, přesněji rukopisná sbírka kuchařských návodů, také v Čechách. Nejstarší česká sbírka kuchařských návodů psaná rukou, byla objevena v knihovně Národního muzea v Praze, svázána s knihami o moru. Obsahuje 53 psaných listů a tři vakáty 2. Počátek 16. století je období vzniku poprvé vytištěné české kuchařky od Severina Mladšího. Nejvýznamnější kuchařskou knihou renesance byla Kniha kuchmisterská alchymisty Bavora mladšího Rodovského z Hustiřan. Obsahovala jídla, která se připravovala na šlechtických dvorech ve Francii i v Německu. Sedmnácté století je bohaté na významné rukopisné sborníky a knihy, které se skládaly z předpisů, které si vzájemně předávaly šlechtičny. Dodnes se zachovala kniha Staročeské umění kuchařské, ze kterého dodnes čerpají vydavatelé výběru receptů. V poslední čtvrtině 18. století došlo v kuchařském umění v Čechách k výraznému obratu. Česká kuchyně se odpoutávala od starých tradic a výrazně modernizovala. Kaše, zapékané kaše, jednoduché polévky bez výraznější zeleninové přísady, přislazování masitých jídel medem, zahušťování rozstrouhaným chlebem, jakož i celkové složení 2 Vakát je stránka v publikaci, která je záměrně ponechána prázdná. 15

16 oběda, návaznost jídel a způsob kořenění - vše bylo jiné. Zasloužili se o to především dva mistři kuchaři a zároveň spisovatelé: vídeňský kuchař českého původu L. Neubauer a kuchařka významné šlechtické rodiny Sibylla Dorizio (Beranová, 2001). První čtvrtina 19. století byla bohatá na další zajímavé kuchařské knihy. Jmenujme Václava Pacovského a jeho kuchařku vydanou několikrát vždy pod jiným názvem. Knížka kuchařská, aneb zřetedlné ponaučení, kterak se rozličné pokrmy jak masité, tak postní dobře připravovati mají a jedna z mnoha jejích verzí je dodnes dostupná v Národní knihovně v Praze. Domácí kuchařka, aneb pojednání o masitých postních pokrmech je bezesporu jedna z nejznámějších kuchařek. Dílo Magdaleny Dobromily Rettigové vyšlo poprvé v roce 1826 v Hradci Králové u Pospíšila. Další rozšířenější vydání postupně vycházela od 30. let 19. století až do počátku 20. století. Kuchařka byla později upravována jinými autory, ale vždy vycházela pod jménem Rettigové. Její kuchařky byly úspěšné a oblíbené mimo jiné pro jejich srozumitelnost a doboru češtinu. Rettigová učila své čtenářky šetřit, ničím neplýtvat, využívat všechny zbytky. Ale hlavně počítala s tím, že její kuchařskou knihu budou používat začátečnice, které se teprve učí vařit. Nepředpokládala žádné počáteční znalosti a všechno podrobně vysvětlovala. (Beranová, 2001) Dnešní situace na trhu s kuchařskými knihami je samozřejmě naprosto odlišná. Liší se rok od roku více. Knihkupectví jsou plná kuchařek, ty se předhánějí svojí barevností, originalitou obálky i recepty uvnitř. Kuchařky vychází k TV pořadům, vydávají je food bloggeři i známí kuchaři. Mít svou vlastní kuchařku je v dnešním gastronomickém světě tak trochu nezbytnost, ne-li povinnost. 1.3 Vývoj televizního vaření v zahraničí První návody na vaření se objevovaly v tisku. Nejčastěji šlo o dámské časopisy či o recepty v novinách a nechyběla ani rozhlasová rádia. Ženám se věnovalo hodně pozornosti, protože byly vnímány jako ty, které vedou domácnost z hlediska vaření. Na konci čtyřicátých let minulého století se začaly objevovat první kuchařské pořady na amerických kanálech. Byly zaměřeny na ženy v domácnostech, kterých bylo v té době velké množství. Staraly se o domácnost, o děti a tyto pořady využívaly jako inspiraci a byly jim nápomocné svými radami. Možná také proto byly ženy ty, které jako první začaly moderovat pořady, jejichž hlavním tématem bylo vaření. Jak píše ve své knize Collins, když se v šedesátých a sedmdesátých letech dostal do kulturního povědomí koncept labužnictví, dostalo vaření novou roli. Začátečníci 16

17 v kuchyni to měli lehčí a do povědomí americké kultury stále více pronikaly znalosti o jídle a vaření, a tak producenti pořadů o vaření pochopili, že zde existuje prostor pro zábavu (Collins, 2009). Přelom šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století v Americké kuchařské televizní zábavě znamená uvedení pořadu The Galloping Gourmet, kuchařské osobnosti Grahama Kerra. Díky této show byly kuchařské pořady najednou více zábavnější. Rok 1993 je rokem spuštění první televizní stanice, která byla zaměřena výhradně na vaření. Food Network existuje dodnes a je orientována na vaření a požitky z dobrého jídla. Dnes se rozšířila i o webové stránky, časopis či kanál na Youtube. Učí, motivuje a inspiruje k vaření chutných jídel. Žánr zabývající se vařením je dones velmi úspěšný, což Collins (2009) zdůvodňuje tím, že se přizpůsobil veškerým změnám v prostředí, které v něm probíhaly. Díky televizní stanici Food Network začalo být vaření v televizi vnímáno jako nový druh televizní zábavy. Televize vysílala takzvaně přes kabel, což mohla být nevýhoda, jak však udává Brost (2000), i přesto po dvou letech dosáhla sledovanosti více než deseti milionu domácností, přičemž na kabelovou televizi bylo napojeno přes 60 milionů. Stanice Food Network se vyvíjela mimo jiné díky změně masových médií, která zaměřila svou pozornost především na menším publikum. Menší, zato více soustředěné. Narrowcasting je pojem popisující právě vznik pořadů, které jsou cíleny přímo na konkrétní typ publika. Právě Food Network toto cílení prováděla. Následně začaly vznikat další televizní stanice zaměřené jen na vaření. Za všechny zmiňme např. maďarskou TV Paprika, jež diváci mohou sledovat i v České republice, či newyorský Cooking Channel. 1.4 Pořady o vaření v České republice Dodnes v České republice vznikly více než tři desítky pořadů o vaření. Každá televizní stanice jako ČT1, TV Nova, TV Prima, TV Barrandov, i internetová televize Stream.cz, již měla nebo stále má své pořady o vaření. TV Paprika u nás vysílá právě jen tyto pořady, ačkoli nejsou původně české, protože tento televizní kanál je maďarský. Popularita takových pořadů je zřejmá. V televizi se vařilo již mnohokrát, avšak ne vždy tyto pořady uváděli skuteční kuchaři. Mnohdy jde v pořadu o vaření spíše o marketing, způsob, jakým nalákat diváky. 17

18 Jak píše ve svém článku publicista Handl: Prvním důležitým faktorem úspěchu jsou celebrity. Ať už jsou vytvořeny přímo daným programem nebo sláva protagonistů vznikla někde dříve, je to o lidech. (...) Jsou známí, národ je miluje, někteří jsou kontroverzní, jiní slušňáci. Každý divák si najde toho svého hrdinu (Linkedin, 2015). A je tomu skutečně tak. Od množství televizních kulinářských pořadů může divák očekávat naprosto odlišnou kvalitu a vše často začíná postavou moderátora. Ne vždy jsou moderovány skutečným kuchařem či kuchařkou. Příkladem za všechny je TV Nova, která uvedla v roce 2014 pořad U Haliny v kuchyni, který moderovala spisovatelka Halina Pawlowská. Často v roli moderátora poznáváme obyčejného reportéra nebo tvář z jiných zábavných pořadů. Ať je moderátorem kdokoli, později se stává mediální hvězdou, která se doslova ze dne na den octne na titulních stranách novin i časopisů bulvárních či seriózních a mnohdy je prezentována jako symbol gastronomie. Vydává kuchařky a jeho či její popularita roste. To vše díky vysoké sledovanosti, protože diváky tento druh zábavy baví. Televizní pořady o vaření jsou stejně jako pořady o sportu, historii, bydlení atp., dobré a špatné. Každý divák má své měřítko, podle kterého hodnotí kvalitu pořadu, ta se pak odráží samozřejmě na sledovanosti, která rozhoduje o tom, jak dlouho bude daný pořad na televizních obrazovkách, případně v jaký vysílací čas ho televize uvede. Pořadů, ve kterých moderátor představuje konkrétní recept, u nás vzniklo již několik desítek. Podle několika zvolených kritérií jsou na následujících stranách uvedeny některé z nich. Zmíněnými kritérii jsou: pořad uvádí kuchař nebo mediálně známá osobnost (případně více osob), moderátor popisuje krok po kroku, jak postupuje, postup je doplněn detailními záběry kamery, aby byl pro diváka jasnější. Za takový pořad tedy nejsou brány soutěže nebo spíše reality show typu Prostřeno, Masterchef ani pořad Ano, šéfe!, kde dnes už o vaření ani tolik nejde. První televizní relace od vzniku České republiky, jejímž smyslem bylo názorně divákům ukázat, jak si dobře uvařit, uvedla TV Nova a jmenovala se My rádi jíme (1999). Byla moderována Petrem Novotným, Jiřinou Bohdalovou a Aloisem Náhlovským, tehdejšími mediálními hvězdami, jež byly považovány za baviče. Nova vsadila na osvědčené moderátory zábavných pořadů, aby jí přilákali diváky, kteří se díky tomuto programu mohli naučit uvařit různé recepty. Rok 2001 je vznikem pořadu Mňam aneb Prima vařečka na TV Prima, který několikrát změnil moderátora. Jedním z nich byl např. herec Martin Zounar. V každém díle byl host, většinou známá celebrita. 18

19 V roce 2005 vzniká pořad Kluci v akci, jeden z prvních pořadů, který byl a dodnes stále je moderován dvěma skutečnými, vystudovanými kuchaři s bohatou praxí, jimiž jsou Ondřej Slanina a Filip Sajler. Zábavnou formou vaří a připravují jídla před kamerou a díky svému osobitému přístupu zprostředkovávají divákům potěšení ze skutečného kulinářství (Česká televize, ). Prosazují kvalitu a čerstvost používaných surovin. Pořad je vysílán z televizních ateliérů, avšak některé díly pořadu jsou vysílány i z exteriérů, kuchaři navštěvují zajímavá místa, jezdí do zahraničí a seznamují diváka se zajímavými surovinami, potažmo novými recepty. Babicovy dobroty se na obrazovkách TV Nova objevují v roce Jiří Babica je na rozdíl od Ládi Hrušky kuchař, který se vyučil v pražských hotelech Palace a Ambassador. Má mnohaletou praxi v hotelu Alcron či v restauraci Zlatá Praha v Kolíně nad Rýnem. Na televizní obrazovky se tonto legendární pořad dostal díky jeho videím o vaření na internetovém kanále Stream.cz (ČSFD, ). Pořad byl vytvořen pro TV Nova a jak říká jeho producent, pokud by se měly Babicovy dobroty vysílat na veřejnoprávní televizi, byl by ušitý na míru právě pro její diváky (Burianová, 2014). Pořad byl na TV Nova vysílán 6 let a vzbuzoval mnoho pozitivních i negativních reakcí nejen laické, ale i odborné veřejnosti především díky svému moderátorovi, z něhož měl divák často rozporuplné pocity. I přes kritiku byl pořad velmi oblíben a Babicovi vyšlo několik kuchařských knih. V roce 2009 se objevuje pořad Tescoma s chutí, který uvedla TV Nova. Pořad často měnil svého moderátora, aktuálně stáleho moderátora nemá, ale střídají se zde odborníci ze světa gastronomie a ti si do tohoto desetiminutového pořadu zahrnujícího však pětiminutovou reklamu, zvou známé celebrity, které pomáhají vařit. Pořad je zároveň reklamou na výrobky firmy Tescoma. Ve stejném roce se na obrazovkách TV Prima objevuje pořad S Italem v kuchyni. Postavou, která jej moderuje, je italský kuchař snažící se mluvit česky, Emanuel Ridi, jenž v České republice žije a podniká dnes již 23 let. Na rozdíl od některých jeho televizních kolegů má Ridi svou vlastní restauraci. Ridi je také autorem několika kuchařek. Co bude dnes k večeři? (TV Barrandov, 2010), Léto s Italem (TV Prima, 2012), Deník Dity P. (ČT 1, 2013), Karolína, domácí kuchařka (TV Prima, 2014), U Haliny v kuchyni (Nova, 2014). I takové pořady v České republice vznikly. Jsou stále na stejné bázi a vlastně nepřináší nic nového. Někteří moderátoři je berou vážně, jiní méně. 19

20 Všechny zmíněné pořady lze i dnes zhlédnout v televizních archivech, případně na kanále Youtube. Několik svých pořadů uvedl i šéfkuchař a majitel tří úspěšných restaurací, Zdeněk Pohlreich. Pomineme-li dnes všem známý pořad Ano, šéfe!, který je především reality show, zmiňme pořad Šéf na grilu (TV Prima, 2011) nebo Vařte jako šéf (TV Prima, 2013). Svým specifickým slovníkem Pohlerich představuje a divákům popisuje své recepty. Také internetové televize mají své pořady o vaření. Zástupcem nedávno vzniklého pořadu, ve kterém moderátor vaří, je např. Vaříme s Mírou na internetové televizi Stream.cz, který zaznamenal relativní úspěch ve srovnání s ostatními pořady na Česko- Slovenské filmové databázi ČSFD, kde získal hodnocení 68 %. Pro srovnání např. Babicovy dobroty mají aktuálně hodnocení 12 %, pořady Ládi Hrušky v průměru 8 %. Jedná se však spíše o parodii právě na Hrušku. Sám moderátor Romam Mrázik alias Míra Hejduk o svém pořadu říká:,,...budeme vařit opravdu s mírou. To znamená jednoduchý rychlý jídla, který by měly potěšit i vaše peněženky. Já vařím pro normální lidi za normální peníze," (ČSFD, ). Všechny uvedené pořady, včetně posledního, který vznikl teprve před rokem, mají mimo jiné společný znak - divák a fanoušek pořadu si může v knihkupectví pořídit kuchařku, která byla vydána především díky jeho televiznímu či internetovému úspěchu. Zmíněné pořady tvoří jen malou část těch, které za posledních několik let vznikly. Jak zahraniční, ale také české televize začaly vsázet na více či méně úspěšné pořady s gastronomickou tématikou. Jedná se o pořady kuchařů, kteří se diváky snaží skutečně naučit, jak vařit dobrá jídla z kvalitních surovin a jejichž práce se dá označit za skutečnou gastronomii. Moderátor je zároveň svým povoláním opravdu kuchař, mnohdy známý a úspěšný, který si své místo v gastronomické špičce tvrdě vydobyl především svou pílí. Na druhé straně stojí rádoby kuchaři či spíše jen moderátoři s pořady, které nemají s gastronomií nic společného. Sem mimo jiné spadají i několika minutové reportáže v rámci televizního zpravodajství, v nichž je cílem naučit diváka za málo peněz připravit dobré jídlo - dezert, upéct chleba či uvařit polévku. O kvalitě takového pořadu by se však daly vést dlouhé debaty. Přesto jsou právě tyto pořady divácky velmi oblíbené a sledované a televize si je ve svém programu díky velké sledovanosti drží. Levné, rychlé a co nejméně náročné 20

21 vaření českého diváka láká. To a ještě něco navíc, najdeme v pořadech Ladislava Hrušky. Levně a chutně s Láďou Hruškou je jedním ze zástupců kulinářských pořadů v čele s moderátorem, který svým povoláním nikdy nebyl kuchařem. 1.5 Ladislav Hruška Ladislav Hruška je známý především coby propagátor pokrmů zhotovených z levných surovin za velmi krátkou dobu, v podstatě za několik minut. Původně se však po škole vydal úplně jinou cestou než moderátorskou. Ladislav Hruška, pocházející z Městce Králové, je dnes 39 letý televizní reportér a moderátor, který vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Hradce Králové. Přestože se během studia již věnoval pozici redaktora, po dokončení vysoké školy skutečně dva roky vyučoval na základní škole chemii a biologii. Po dvou letech však učitelství zanechal a přijal pozici reportéra nejprve v Nymburském deníku, následně v Českém rozhlase, na Frekvenci 1 či na TV Prima. V roce 2012 přesídlil na TV Nova nejprve do role terénního reportéra. Dosud nebyla jeho kariéra ničím zvláštní. Do povědomí diváků se dostal až díky roli potravinového inspektora. Potravinový inspektor každý den vyráží do supermarketů, aby odhalil a zabránil prodeji nevhodných potravin, kterých je bohužel požehnaně (Facebook, 2017). Hruška tak na základě tipů od diváků navštěvoval obchodní řetězce s potravinami a natáčel, jaké potraviny konkrétní obchody prodávají nebo v jakých podmínkách je skladují. Začaly tak vznikat reportáže o shnilém ovoci, zelenině, plesnivém mase a dalších potravinách ve velkých řetězcích. Pořad se vysílal v prime time, tedy ve hlavním vysílacím čase během Televizních novin, nejsledovanějším pořadu roku 2013 (Hospodářské noviny, 2014). Průměrná roční sledovanost televizní stanice Nova v tomto čase je více než 40 % v kategorii diváků let. Prime time mu tak zajistil početné publikum. Následující rok se Hruškovi vyskytla nabídka od ředitele zpravodajství TV Nova Martina Švehláka, která mu otočila život vzhůru nohama. Do této chvíle byl Hruška již známým moderátorem více či méně oblíbeného, avšak velmi sledovaného reportážního pořadu, napsalo se o něm pár článků v novinách a v bulvárních plátcích, ale coby kulinářský experimentátor, jak se sám nazýval, se stal najednou nejznámějším televizním kuchařem u nás. 21

22 Je důležité podotknout, že sám Hruška se rozhodně nepovažuje za kuchaře, jak ho prezentují média.,,já se nechci prezentovat jako kuchař, protože kuchař nejsem. (...) Vytvořil jsem si pro to takový pracovní název - bizarní kuchařská show. Postupem času jsem vlastně i zjistil, že co se týká mých reportáží, nejde v nich primárně o vaření, ale o zábavu a o ten fenomén kolem, (Aktuálně.cz, 2014). Samotnou televizí Nova byl v době své největší slávy prezentován jako reportér (TN.cz, 2014). Protože však prezentuje vaření, to, co on o sobě říká, jde tak trochu stranou, lidé si dělají názor sami bez ohledu na to, jak by on sám chtěl být vnímán a prezentován. Jeho novou rolí se tak stalo moderování pořadu Levně a chutně s Láďou Hruškou, který byl taktéž vysílán v prime time, v rámci Televizních novin, tedy opět v čase, kdy podle dostupných analýz TV Nova sleduje nejvíce lidí ze všech diváků, kteří mají aktuálně zapnutou televizi. V listopadu 2013, kdy se jeho reportáže začaly vysílat, sledovalo Televizní noviny téměř 1,8 milionu lidí. Průměrná sledovanost v roce 2014 byla 1,6 milionu lidí (ATO, 2017). Hruška neměl za úkol nic jiného, než na základě receptů od diváků během pár minut ze základních surovin vytvořit pokrm, který bude "levný a chutný". Vznikl tak pivní bramborový chléb, pivní rohlíky, domácí sušenky, trdelník, pizza z pomazánkového másla, Ruská zmrzlina, sýrové bulky, domácí koblihy, domácí Lučina a Pribináček a mnoho dalších. Pořad zaznamenal obrovský úspěch mezi určitou skupinou lidí, jak on sám říká, zejména mezi dětmi a těmi nejstaršími, především důchodci (Akuálně.cz, 2014). Hruška začal být vnímán veřejností den ode dne více. O jeho pořadu psal denní tisk, bulvární noviny, časopisy, internetové bulvární weby, rádia si jej zvala do živého vysílání, aby s ním moderátoři udělali rozhovor, jeho recepty komentovali a často především kritizovali přední známí kuchaři, výživoví poradci, rádoby novináři i lidé, kteří veřejně nikdy nevařili. Každý měl najednou potřebu se k jeho osobě vyjadřovat. Probíraly se jeho recepty, jeho styl moderování. Málokdo byl ochoten připustit si skutečnost, že sám Hruška recepty nevymýšlel, ale že byl pouhým zprostředkovatelem všech nápadů, které mu ve velkém množství zasílali samotní diváci. Veškeré jeho počiny, které v několika minutových reportážích předváděl, byly výsledkem pouze lidové tvorby. Recept na domácí Lučinu dělaly naše babičky ještě daleko dříve, než je odvysílala TV Nova. Sám pořad však dosáhl velkého úspěchu. Ač mnoho lidí tvrdilo, že recepty jsou odporné a nedá se na tento typ pořadu dívat, čísla sledovanosti mluvila o opaku. 22

23 Úspěch se musel někde odrazit. Jeho pozitivní stránka přinesla Hruškovi tři dny po vydání vyprodanou kuchařku, negativní stránka naopak vše, co s sebou sláva přináší, zmiňme např. titulní strany bulvárních plátků a zaručené články o jeho osobě. V první polovině roku 2015 Hruška odchází z TV Nova, čímž končí také slavná éra televizního pořadu Levně a chutně. Záhy však pořad pokračuje s jiným moderátorem. Po čase se Hruška objevuje v nové relaci televize Prima, Vychytávky Ládi Hrušky, který je vysílán dodnes. 1.6 Knihy Ládi Hrušky Vaříme s Láďou Hruškou První Hrušky vydaná kuchařka nese název Vaříme s Láďou Hruškou s podtitulem Levně a chutně, jež byla vydána v roce 2014 jako výsledek úspěchu jeho pořadu, respektive televizních reportáží. Sám Hruška dává v Předmluvě knihy slovo kuchařka do uvozovek, čímž čtenářům naznačuje, že je skutečně jen gurmánský experimentátor, nikoli kuchař. Kniha obsahuje 63 receptů na různé druhy pečiva, mléčné výrobky, polévky, slaná i sladká hlavní jídla, dezerty a moučníky či zmrzliny. Kuchařka se stala doslova bestsellerem, protože se jí prodalo více než kusů (Akuálně.cz, 2014). První náklad kusů zmizel z pultů knihkupectví během prvních třech dní prodeje (Borovan, 2014). Kniha je postavena na stejných základech jako televizní pořad - cílem je předat divákovi jednoduchý recept, který si sám uvaří ze základních surovin, které má obvykle doma. Zároveň bude jídlo chuťově dobré a cenově srovnatelné či levnější, než za kolik by ho koupil v obchodě. Prodejní cena knihy je relativně nízká, 199 Kč. Kuchařka vyhrála první místo v kategorii Kuchařky v cenách Český Bestseller pro rok Ceny Český Bestseller oceňují nakladatele i autory knižních novinek, které se staly v uplynulém kalendářním roce nejprodávanějšími v rámci internetového obchodu a sítě knihkupectví Knihcentrum (Český Bestseller, b.r.) Láďa Hruška se vrací Druhá kniha, Láďa Hruška se vrací s podtitulem Kuchařka pro samouky, vyšla o rok později, v roce Opět je rozdělena do několika kapitol, podle druhů receptů, kterých je dohromady 73. I druhý díl populární kuchařky zaznamenal velký úspěch a 23

24 původní náklad kusů byl po uvedení na trh záhy rozprodán. Následný dotisk čítal na knih, ale předvánoční nákupní horečka si vyžádala další výtisky. Hruškova popularita tak pokračovala nejen v televizi, ale i na pultech knihkupectví. Kuchařka se prodává taktéž za cenu 199 Kč Vychytávky Ládi Hrušky Poslední dosud vydanou knihou jsou Vychytávky Ládi Hrušky. Kniha vyšla v roce 2016, tedy v době, kdy Hruška již působil na TV Prima. Tato publikace nese název stejně jako jeho nový televizní pořad a nabízí plno rozmanitých rad a nápadů, vychytávek a zlepšováků do domácnosti, na zahradu nebo do dílny. Hruška tímto pořadem opustil gastronomické pole, z Hrušky kuchaře se stal Hruška kutil. Kniha však obsahuje mimo kutilských návodů i zaručené recepty na chutná jídla. Prodejní cena knihy je stejná jako u obou předešlých Revoluce v grilování V květnu letošního roku se očekává vydání nové knihy Ladislava Hrušky, která bude zaměřena výhradně na grilování. Diplomová práce byla dokončena ještě před vydáním nové kuchařky. 1.7 Názory odborné veřejnosti na Láďu Hrušku Jak již bylo napsáno, společnost má potřebu se k pořadům a receptům Ládi Hrušky stále vyjadřovat. Názory odborné veřejnosti jsou z velké části negativní. Roman Paulus, michelinský šéfkuchař, v rozhovoru pro Český rozhlas 1, Radiožurnál, řekl: Pořad (Levně a chutně, pozn. aut.) byl vytvořen pro to, aby pobavil diváky a pokud byl pan Hruška dostatečně zábavný a ještě k tomu přidal něco, co lidi zaujalo, tak se na to samozřejmě dívali a úspěch se dostavil. Kuchař je podle mě ale někdo, kdo dlouhodobě pracuje v restauraci nebo v hotelové kuchyni a je schopný zvládat všechny věci, které kuchař zvládat musí. Kuchař, který vaří v televizi a předtím nikdy v restauraci nevařil, toto nesplňuje (Rozhlas.cz, 2015). 24

25 Šéfkuchař pražské restaurace se zaměřením na francouzskou gastronomii a zároveň vítěz mezinárodní soutěže Šéfkuchař roku 2006, Roman Dolejš, v rozhovoru pro Lidovky.cz uvedl, že Hruškovy recepty si doba žádá, ale s pořádným vařením to nemá nic společného (Lidovky.cz, 2014). Dietolog Petr Havlíček: Většině lidí, kteří se na jeho "kuchařskou" show dívají, vůbec nedochází, že se před jejich očima vytváří nehodnotné jídlo. Vůbec to nevnímají. Vidí, že hrdina Láďa jde proti zlým výrobcům potravin, kteří je okrádají tím, že cenu staví vysoko. To je fenomén, který funguje. Na ceně je postavený celý byznys. (Lidovky.cz, 2014). Filip Sajler, mimo jiné majitel Perfect Catering a moderátor pořadu Kluci v akci: To, co on (Hruška, pozn. aut.) předvádí za jídla, může být v určitých případech dokonce zdraví nebezpečné. Nehledě na to, že jsou to gastronomické nesmysly (Lidovky.cz, 2014). Výživový poradce Martin Škába pro Lidovky.cz komentuje pokrmy připravené Hruškou v jeho pořadu, následovně (Lidovky.cz, 2014): U tohoto jídla (smažený sýr z hrnku, pozn. aut.) nelze moc mluvit o obsahu živin. Je to úplně mrtvé jídlo. klasické - bohužel - které jí průměrný Čech. Použití mikrovlnné trouby taky není nic moc pro uchování živin v potravě. Po této pochoutce (bramboráčky z tvrdého chleba, pozn. aut.) přiberu, zahlením si trávicí trakt, vznikne mnoho nestravitelných složek v mých střevech, mohu dostat zácpu a ještě mohu mít i žlučníkový záchvat. Taková zmrzlina (zmrlina z olivového oleje, pozn. aut.) je nejenom kalorická bomba, ale ještě podpoří v našem těle rozvoj plísní a dalších civilizačních chorob, jako jsou cukrovka, infarkty, obezita, metabolický syndrom. Michael Göth, šéfkuchař hotelu Miura v Čeladné: Ten, kdo přijímá některé z těchto nápadů, nemá žádný vztah k tomu, co jí, ale jí jen a pouze cenu. Jeho úspěšný prodej knihy je pro nás, co se o něco snaží, pouze ukázka smutné reality (Lidovky.cz, 2014). 25

26 2. ANALYTICKÁ ČÁST 2.1 Použité metody Cílem této diplomové práce, jejíž název je Analýza marketingového úspěchu L. Hrušky, je nalézt faktory, které způsobily úspěch jedné z tváří kulinářských pořadů, Ladislava Hrušky. V návaznosti na první cíl a v souvislosti s tématem práce je sekundárním cílem posoudit, zda recepty jídel uvařených podle Hrušky mohou nahradit recepty běžné nebo koupené hotové výrobky. V práci byly stanoveny tři hypotézy: Hypotéza H1: Láďa Hruška je veřejností vnímán jako kuchař. Hypotéza H2: Kulinářské pořady jsou pro diváka inspirací. Hypotéza H3: Recepty jídel podle Ládi Hrušky mohou nahradit běžné recepty a výrobky. Pro zpracování Analytické části práce jsem využila zejména kvantitativní výzkum, konkrétně metodu dotazníkového šetření. Dotazník byl zveřejněn na internetu, byla tak zajištěna 100% anonymita respondentů. Díky sdílení na sociální síti bylo dosaženo i poměrně velké návratnosti - 76,8 %. Výsledky dotazníkového šetření jsou v Analytické části statisticky vyhodnoceny a slovně okomentovány. Druhou část tvoří komparativní analýza. Uvařila, upeklači připravila jsem podle Hruškových jedenácti náhodně vybraných receptů a subjektivně tato jídla posoudila, zároveň jsem je porovnala s jídly uvařenými podle běžně známých receptů. Srovnány jsou také ceny výroby obou jídel a ceny hotových výrobků zakoupených v obchodech. Veškeré poznatky z Analytické části práce slouží jako podklad pro třetí, Návrhovou část. Jak píše ve své knize Disman (Disman, 2011), dotazník je vysoce efektivní technika, která může postihnout veliký počet jedinců při relativně malých nákladech. Umožňuje poměrně snadno získat informace od velkého počtu jedinců v poměrně krátkém čase. Klade vysoké nároky na ochotu dotazovaného, je snadné "přeskočit" otázky nebo neodpovědět vůbec. Zároveň uvádí velmi nízkou návratnost u dotazníkového 26

27 šetření a tím i ztrátu reprezentativnosti. Dotazník, který byl vytvořen na základě zvolených hypotéz, byl zveřejněn na internetovém portále Vyplňto.cz, ve dnech Obsahoval 21 převážně uzavřených, několik polouzavřených a jednu otevřenou otázku. Právě otázka č. 2, která byla otevřená a tudíž vyžadovala, aby respondent napsal vlastní odpověď, byla tou, na které nejvíce respondenti dotazník předčasně ukončili. Průměrná doba vyplňování byla 2:49 minut. Ihned po zveřejnění jsem dotazník sdílela na svém osobním facebookovém profilu, kde se přes několik dalších sdílení dostal až k samotnému Hruškovi, který jej taktéž sdílel na svém osobním profilu i na profilu televizního pořadu Vychytávky Ládi Hrušky. Dotazník byl vyplněn 521 respondenty. Celková návratnost byla 76,8 %, což odporuje Dismanově kritice návratnosti. Zjištěná data jsou pro větší přehlednost zanesena do grafů. Byly použity dva typy grafů, koláčový a sloupcový. Zjišťené informace pomohou potvrdit, případně vyvrátit stanovené hypotézy. Celý dotazník je k nahlédnutí v Příloze č Grafické zpracování a statistické vyhodnocení dotazníkového šetření Otázka č. 1. Sledujete pořady o vaření? První otázka od sebe měla odlišit respondenty, kteří televizní pořady o vaření sledují a kteří ne. Téma televizního vaření je jedním ze stěžejních bodů této práce, z tohoto důvodu byla otázka zařazena na první místo celého dotazníku a i proto se jedná o otázku uzavřenou. Skupina dotázaných, jež odpověděli Ne, byli automaticky posunuti na otázku č. 5. Bylo jich 153, na otázku č. dvě pokračovalo 368 respondentů. 27

28 Graf č. 1 Sledujete pořady o vaření? Ano Ne 29,4 % 70,6 % zdroj: vlastní zpracování Statistické zhodnocení: Při výzkumu jsme zjistili, že 70,6 % respondentů sleduje televizní pořady o vaření, naopak zbývající 29,4 % je nesledují. Směrodatná chyba odhadu: 2 %. Minimum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 66,7 %. Maximum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 74,5 %. Zjištěný údaj lze považovat za dostatečně spolehlivý pro odhady. Otázka č. 2. Jaké pořady o vaření sledujete? Tato otevřená otázka ukázala, že respondenti považují za pořad o vaření i ty pořady, které jsou především kuchařskými reality show. Takovým typickým pořadem je Prostřeno vysílané na televizním kanále Prima. Divák se žádný nový recept většinou nenaučí, ale nahlíží do soukromí pěti cizích lidí, sleduje jejich taktickou hru a boj s časem při přípravě většinou čtyřchodového menu. Pořad sleduje 74 z 368 dotázaných respondentů, tj. 20,1 %. Ano, šéfe! také není typem pořadu o vaření, o kterých je tato práce, avšak 106 dotázaných, to je 28,8 %, sleduje tento pořad, proto ho nelze nezmínit. Pořad Kluci v akci (sleduje 47, tj. 12,8 %), první pořad o vaření, který odpovídá daným kritériím, které byly stanoveny v Teoretické části této práce, je na třetím místě. Následují pořady, které moderuje Ladislav Hruška, v současné době je to pořad Vychytávky Ládi 28

29 Hrušky a dále, ačkoli se již nevysílá, v dnešní době internetového kanálu Youtube a televizních internetových archivů sem lze zařadit i pořad Levně a chutně s Láďou Hruškou. Hruškovy pořady sleduje 35 respondentů, tj. necelých 10 %. Za zmínku stojí ještě zahraniční kuchařské pořady, zejména pořady s Jamie Oliverem či Gordonem Ramsay. Ty sleduje 8 % dotázaných. Zbývajících 78 respondentů, kteří odpovídali na tuto otázku, sleduje reality show Masterchef Česko, Tescoma s chutí (oba shodně 3 %). Mezi skupinu Ostatní byly zařazeny odpovědi nekonktérní, to znaméná např. "všechny", "jak kdy", "podle času" apod. Další televizní pořady o vaření jsou sledovány spíše jednotlivci, vše je přehledně zaneseno v následujícím grafu. Graf č. 2 Jaké pořady o vaření sledujete? Ano, šéfe! Prostřeno Kluci v akci Pořady s Láďou Hruškou Zahraniční pořady Ostatní 13 MasterChef Česko 11 Tescoma s chutí 11 TV Paprika 7 S Italem v kuchyni, Léto s Italem 7 Babicovy doboty 6 Deník Dity P. 5 Božské dorty od Markéty 4 Karolína, domácí kuchařka 4 Herbář 3 Peklo na talíři, Jídlo s.r.o. 3 Menu domů 3 U Haliny v kuchyni 1 zdroj: vlastní zpracování 29

30 Statistické zhodnocení: Při výzkumu jsme zjistili, že 9,5 % respondentů sleduje televizní pořady o vaření s Láďou Hruškou. Směrodatná chyba odhadu: 1,5 %. Minimum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 6,5 %. Maximum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 12,5 %. Zjištěný údaj nelze považovat za dostatečně spolehlivý pro odhady. Problém u této otázky nastal částečně v její formulaci. Cílem nebylo zjistit, jaké soutěžní pořady o vaření ani jaké reality show respondenti sledují. Díky špatné formulaci a protože byla otázka otevřená, se však mezi odpověďmi našly právě i tyto pořady. Nicméně díky tomu otázka přinesla zjištění, že největší zájem mají respondenti právě o ty pořady ve stylu reality show, zároveň se jimi pobaví a podívají se do života jiných lidí (Prostřeno, Ano šéfe!). Otázka č. 3. Jak často tyto pořady sledujete? Cílem třetí otázky je více specifikovat respondenty, kteří na ni odpověděli, a to z hlediska času, který tráví sledováním nějaké kuchařské show. Převládá skupina těch, kteří se na dané pořady dívají nepravidelně, konkrétně je to 264 ze 368 dotázaných, tj. téměř 72 %. Jednou týdně pořad o vaření sleduje 6 lidí. Je z toho možné vyvodit, že tito lidé sledují pořad typu Ano, šéfe!, Kluci v akci, Vychytávky Ládi Hrušky apod., tedy pořady vysílané pravidelně 1x týdně. Graf č. 3 Jak často tyto pořady sledujete? Nepravidelně Několikrát týdně Denně 1x týdně Ostatní 1,6 % 4,9 % 2,1 % 19,6 % 71,7 % zdroj: vlastní zpracování 30

31 Statistické zhodnocení: Při výzkumu jsme zjistili, že 71,7 % dotázaných sleduje televizní pořady o vaření nepravidelně, naproti tomu 19,6 % několikrát týdně. Zbylí respondenti se dělí mezi ty, kteří sledují denně (4,9 %), 1x týdně (1,6 %) a nebo čistě náhodně, když mají čas a chuť si takový pořad pustit (2,1 %). Směrodatná chyba odhadu: 2,3 %. Minimum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 67,1 %. Maximum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 76,3 %. Zjištěný údaj lze považovat za dostatečně spolehlivý pro odhady. Otázka č. 4. Proč sledujete tento typ pořadů? Otázka Proč sledujete tento typ pořadů? byla od jiných odlišná v tom, že mohlo být zvoleno více možností odpovědi. Proto nejsou v grafu zobrazena procenta, pouze počet odpovědí u dané možnosti. Důvodů, proč sledovat televizní pořady, ve kterých se vaří, může být spousta. V následující polouzavřené otázce bylo zjišťováno, proč je sledují respondenti. Nejčastějším důvodem bylo hledání inspirace pro vaření, tuto odpověď zvolilo 193 repondentů a o něco málo méně, konkrétně 179 dotázaných, tyto pořady baví. Graf č. 4 Proč sledujete tento typ pořadů? Hledám inspiraci Baví mě Zajímají mě Z nudy Ostatní zdroj: vlastní zpracování 31

32 Otázka č. 5. Jak často vaříte? V předchozí otázce uvedlo 193 repondentů, že v pořadech o vaření hledají inspiraci. Předpokládá se tedy, že skutečně vaří a v těchto pořadech se chtějí něčemu přiučit či objevit nový recept. Graf č. 5 Jak často vaříte? Denně Nepravidelně O víkendech Nevařím 14,2 % 4,6 % 44,5 % 36,7 % zdroj: vlastní zpracování Skutečně denně vaří téměř 45 % respondentů a nepravidelně 36,7 %. I ti, co vaří o víkendech a kterých je 14,2 %, můžeme zařadit do kategorie "vaří". Záporně odpovědělo pouze 4,6 % dotázaných. Statistické zhodnocení: Při výzkumu jsme zjistili, že 44,5 % dotázaných vaří denně, 36,7 % vaří nepravidelně, 14,2 % o víkendech a 4,6 %, což představuje 24 respondentů, nevaří. Směrodatná chyba odhadu: 2,2 %. Minimum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 40,3 %. Maximum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 48,8 %. Zjištěný údaj nelze považovat za dostatečně spolehlivý pro odhady. 32

33 Otázka č. 6. Víte, kdo je Láďa Hruška? Šestá otázka opět rozdělila repondenty na dvě skupiny. Ti, kteří neví, kdo je Láďa Hruška, byli automaticky přesunuti na otázku číslo 18 a po vyplnění údajů o pohlaví, věku, kraji, ve kterém bydlí a dosaženém vzdělání pro ně dotazník skončil. Takových respondentů bylo pouze 6 a následující otázky vyplňovalo zbylých 515 osob. Graf č. 6 Víte, kdo je Láďa Hruška? Ano Ne 1,2 % 98,8 % zdroj: vlastní zpracování Statistické zhodnocení: Při výzkumu jsme zjistili, že 98,8 % ví, kdo je Láďa Hruška, pouhá 1,2 % neví. Směrodatná chyba odhadu: 0,5 %. Minimum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 97,9 %. Maximum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 99,8 %. Zjištěný údaj lze považovat za dostatečně spolehlivý pro odhady. Otázka č. 7. Kdo je podle Vás Láďa Hruška? Vnímají respondenti Láďu Hrušku jako učitele, kuchaře, moderátora či někoho jiného? Tato polouzavřená otázka dávala na výběr několik možností, zároveň mohli však respondenti napsat svou vlastní odpověď. Původně Hruška vykonával profesi pedagoga - vystudoval pedagogickou fakultu a vyučoval biologii a chemii. Předpokládala jsem, že 33

34 málokdo ví, že vystudoval tento obor, více je znám už jako televizní reportér. Nelze jednoznačně říct, která odpověď by byla úplně správná. To, že vystudoval Vysokou školu pedagogickou v Hradci Králové z něho učitele nedělá, protože se touto profesí dávno neživí. Přeto odpověď "učitel" uvedlo 44 respondentů, což je poměrně vysoké číslo. Jeho současné povolání nejvíce vystihuje moderátor, což také uvedlo 305 dotázaných. Za kuchaře jej považuje 106 osob. Za zmínku stojí i odpověď reportér, kterou napsalo 10 respondentů, což je číslo poměrně hodně nízké vzhledem k tomu, že se dlouhou dobu jako reportér v Televizních novinách na TV Nova objevoval. Zbylých 41 odpovědí uvádí naprosto odlišné odpovědi. Některé jsou napsané slušně (showman, nešika, komická postava), jiné méně (patlal, chlápek, který ze sebe dělá blbce, zoufalec), nechybí ani ty vulgární. Následující graf ukazuje 5 nejčasteji se objevujících odpovědí. Graf č. 7 Kdo je podle Vás Láďa Hruška? Moderátor Kuchař Učitel Reportér Kutil zdroj: vlastní zpracování Statistické zhodnocení: Při výzkumu jsme zjistili, že 20,6 % dotázaných považuje Láďu Hrušku za kuchaře. Směrodatná chyba odhadu: 1,8 %. Minimum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 17,1 %. Maximum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 24,1 %. Zjištěný údaj nelze považovat za dostatečně spolehlivý pro odhady. 34

35 Otázka č. 8. Viděl/a jste někdy nějaký pořad s Láďou Hruškou? Kdo žádný takový pořad neviděl, pokračoval na otázku číslo 18. Jedná se o 69 respondentů. Naopak repondenti, kteří někdy viděli Láďu Hrušku v televizi vařit a jichž bylo 446, mohli pokračovat na další otázku, aby napsali, proč jej sledovali. Graf č. 8 Viděl/a jste někdy nějaký pořad s Láďou Hruškou? Ano Ne 13,4 % 86,6 % zdroj: vlastní zpracování Statistické zhodnocení: Při výzkumu jsme zjistili, že 86,6 % už vidělo nějaký pořad s Láďou Hruškou, ostatní, tj. 13,4 % žádný takový pořad neviděli. Směrodatná chyba odhadu: 1,5 %. Minimum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 83,7 %. Maximum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 89,5 %. Zjištěný údaj lze považovat za dostatečně spolehlivý pro odhady. Otázka č. 9. Proč jste se na takový pořad díval/a? V dotazníkovém šetření již byla položena otázka, proč se respondenti dívají na pořady o vaření. Je však nezbytné také zjistit, proč sledují konkrétně pořady s Láďou Hruškou. 35

36 Graf č. 9 Proč jste se na takový pořad díval/a? Očekávání něčeho zajímavého Zvuková kulisa Ostatní ze zvědavosti Vařím jeho recepty Tyto pořady mě baví Mám rád/a Láďu Hrušku Náhodou Sleduji je z nudy Bavím se jeho pořady, jsou vtipné zdroj: vlastní zpracování Nejčastější odpovědí na devátou otázku, proč respondenti sledují nebo někdy sledovali pořady Ládi Hrušky, bylo: Bavím se jeho pořady, jsou vtipné. Tu zvolilo 107 lidí. Následovaly odpovědi jako sledování z nudy, náhodou, lidé vaří Hruškovy recepty, jeho pořady používají jako zvukovou kulisu apod. Statistické zhodnocení: Při výzkumu jsme zjistili, že 24 % sleduje pořady Ládi Hrušky proto, že jsou vtipné. Směrodatná chyba odhadu: 2 %. Minimum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 20 %. Maximum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 28 %. Zjištěný údaj nelze považovat za dostatečně spolehlivý pro odhady. 36

37 Otázka č. 10. Láďa Hruška umí vařit. Souhlasíte s tímto tvrzením? Překvapivě více než dvě třetiny respondentů uvedly, že podle nich umí Láďa Hruška vařit. Graf č. 10 Láďa Hruška umí vařit. Souhlasíte s tím tvrzením? Souhlasím Nesouhlasím 31,8 % 68,2 % zdroj: vlastní zpracování Statistické zhodnocení: Při výzkumu jsme zjistili, že 68,2 % souhlasí s tvrzením: Láďa Hruška umí vařit. 31,8 % dotázaných s tímto tvrzením nesouhlasí. Směrodatná chyba odhadu: 2,2 %. Minimum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 63,8 %. Maximum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 72,5 %. Zjištěný údaj lze považovat za dostatečně spolehlivý pro odhady. Otázka č. 11. Vařil/a jste někdy podle receptu z TV? Protože kdo nevařil nikdy žádný recept, který by viděl v televizi, automaticky by odpověděl záporně i na další otázku, a tak byl při zaškrtnutí odpovědi Ne opět přesunut na otázku č. 18. Ano odpovědělo téměř 65 % respondentů. 37

38 Graf č. 11 Vařil/a jste někdy podle receptu z TV? Ano Ne 35,1 % 64,9 % zdroj: vlastní zpracování Statistické zhodnocení: Při výzkumu jsme zjistili, že 64,9 % respontentů odpovědělo na otázku, zda někdy vařili podle receptu z TV, kladně. 35,1 % naopak nikdy podle receptu z TV nevařilo. Směrodatná chyba odhadu: 2,3 %. Minimum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 60,4 %. Maximum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 69,4 %. Zjištěný údaj lze považovat za dostatečně spolehlivý pro odhady. Otázka č. 12. Vařil/a jste někdy recept podle Ládi Hrušky? V pořadech o vaření Ládi Hrušky, stejně jako v jeho kuchařkách, je velké množství zajímavých receptů. Zda jsou skutečně levné a alespoň srovnatelné s těmi, které najdeme v jiných kuchařkách nebo je již dávno známe, bude předmětem další části práce. Otázka č. 12 zjišťuje, zda respondenti někdy jakýkoli Hruškův recept vyzkoušeli. 38

39 Graf č. 12 Vařil/a jste někdy recept podle Ládi Hrušky? Ano Ne 45,9 % 54,1 % zdroj: vlastní zpracování Statistické zhodnocení: Při výzkumu jsme zjistili, že 54,1 % už někdy vařilo recept podle Ládi Hrušky. Naopak 45,9 % nikoli. Směrodatná chyba odhadu: 2,9 %. Minimum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 48,4 %. Maximum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 59,8 %. Zjištěný údaj nelze považovat za dostatečně spolehlivý pro odhady. Otázka č. 13. Jaký konkrétní pokrm jste vařil/a? Na tuto otázku již odpovídalo jen 159 respondentů. Ti mohli zvolit více odpovědí, protože se predpokládá, že kdo od Hrušky něco zkoušel uvařit, mohlo to být více než jednou. Graf přehledně zobrazuje nejčastější odpovědi. Pečivo, zahrnující domácí chléb, rohlíky či sladké koblihy, již vyzkoušelo 71 respondentů. Je to nejčasteji uvedená možnost. Druhým nejvíce zvoleným receptem, který respondenti podle Ládi Hrušky zkoušeli připravit, je recept na domácí Pribináček. Paradoxem je, že zrovna tento recept je doslova z generace na generaci předávaný a na jeho přípravě není nic složitého. Určitě však bylo mnoho těch, kteří jej objevili až díky pořadu Ládi Hrušky. Lidí, kteří si ho doma připravují nebo minimálně jednou připravili, je 60. To, že vyjde levněji, než zakoupíme-li ho v obchodě, zjistil pravděpodobně každý, kdo tento recept vyzkoušel nebo si předem spopčítal náklady. Recept je předmětem další kapitoly této práce. Respondenti zkoušeli také domácí Lučinu, pizzu, trdelník, banánové palačinky. Za zmínku stojí recept na kuřecí kůžičky, který bude také popsán později. Vyzkoušeli ho 3 39

40 respondenti. Recepty neuvedené v grafu zvolilo vždy maximálně pět dotázaných. Jedná se např. o fitness guláš, paštiku, sušenky, smažený sýr v hrnku či štrůdl. Graf č. 13 Jaký konkrétní pokrm jste vařil/a? Pizza 7 Kuřecí bábovka 8 Lučina Kuřecí křídla Trdelník Hrníčkové knedlíky Banánové palačinky Domácí pribinák Pečivo 71 zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 14. Chutnalo Vám toto jídlo? Uvařit jídlo podle receptu, který je předváděn v televizi, neznamená jistotu, že bude jídlo dobré. Proto byla respondentům položena otázka, zda jim uvařený pokrm chutnal. Graf níže znázorňuje, že 112 osobám jídlo chutnalo, naopak jedenácti nechutnalo. Čtyři respondenti uvedli, že jim chutnalo, protože si recept upravili podle sebe. Graf č. 14 Chutnalo Vám toto jídlo? Chutnalo Spíše chutnalo Nechutnalo Spíše nechutnalo Ostatní 6,9 % 4,4 % 3,1 % 15,1 % 70,4 % zdroj: vlastní zpracování 40

41 Statistické zhodnocení: Při výzkumu 70,4 % respondentů uvedlo, že jsim uvařené jídlo na základě recept Ládi Hrušky chutnalo. 15,1 % se přiklání k odpovědi Spíše chutnalo, 6,9 % nechutnalo, 4,4 % spíše nechutnalo a zbývající 3,1 % uvádí, že jim recept chutnal, ale jen když si ho upravidli podle sebe. Směrodatná chyba odhadu: 3,6 %. Minimum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 63,3 %. Maximum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 77,5 %. Zjištěný údaj lze považovat za dostatečně spolehlivý pro odhady. Otázka č. 15. bylo výsledné jídlo srovnatelné s tím samým jídlem uvařeným dle Vašeho receptu? Hruškův první pořad se jmenoval Levně a chutně, proto by měl člověk za málo peněz vytvořit dobré jídlo. Výsledkem je, že 55 % dotázaných nevidí rozdíl mezi receptem Ládi Hrušky a jakýmkoli jiným, který sami znali. Je to více než polovina a to o lecčem svědčí. Hruška je na internetu v diskuzích pod každým videem pokládán doslova za blázna a internetoví anonymní diskutéři ho neustále jen kritizují. Tato otázka však popírá, že by jídla, která připravuje, byla horší než jídla, která vaříme podle jiných, běžně známých receptů. Graf č. 15 Bylo výsledné jídlo srovnatelné s tím samým jídlem uvařeným dle Vašeho receptu? Jídla byla totožná Můj recept mi chutnal více Jídlo podle LH je chutnější 19,5 % 25,2 % 55,3 % zdroj: vlastní zpracování 41

42 Statistické zhodnocení: Při výzkumu jsme zjistili, že 55,3 % dotázaných odpovědělo, že jídla, která vařili podle receptu od Hrušky i podle vlastního receptu, byla totožná. 19,5 % respondentů uvedlo, že Hruškův recept byl lepší, tedy jídlo bylo chutnější. Směrodatná chyba odhadu: 3,9 %. Minimum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 47,6 %. Maximum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 63,1 %. Zjištěný údaj nelze považovat za dostatečně spolehlivý pro odhady. Otázka č. 16. Z hlediska ceny: Na předchozí otázku ihned navazuje otázka č. 16. Jsou skutečně Hruškovy recepty cenově výhodnější? Podle odpovědí z dotazníkového šetření spíše ne. 91 lidí, to je 57 %, uvedlo, že neví, na kolik je recept vyšel, z čehož lze soudit, že pokud byly náklady nižší, nebyla to výrazně odlišná částka. Pro 63 dotázaných však recept, který vyzkoušeli, levnější skutečně byl. Graf č. 16 Z hlediska ceny: Nevím, na kolik mě recept vyšel Můj recept byl levnější 3,2 % Jídlo podle LH bylo levnější 39,6 % 57,2 % zdroj: vlastní zpracování Statistické zhodnocení: Při výzkumu jsme zjistili, že 57,2 % respondentů uvádí, že neví, na kolik je uvaření jídla vyšlo, naopak pro 39,6 % dotázaných byl Hruškův recept levnější. Směrodatná chyba odhadu: 3,9 %. Minimum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 49,5 %. Maximum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 64,9 %. Zjištěný údaj nelze považovat za dostatečně spolehlivý pro odhady. 42

43 Otázka č. 17. Plánujete ještě někdy uvařit podle některého z Hruškových receptů? Odpověď na tuto otázku může poodhalit celkovou spokojenost, případně nespokojenost s vyzkoušeným Hruškovým receptem, případně recepty. Rozhodně ano či spíše ano, tedy že mají v plánu některý další recept vyzkoušet, uvedlo 117 lidí z celkového počtu 159, kteří se dostali k této otázce. Odpověď rozhodně ne uvedlo 11 osob, zbytek se přiklonil k odpovědi spíše ne. Graf č. 17 Plánujete ještě někdy uvařit podle některého z Hruškových receptů? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne 6,9 % 19,6 % 42,1 % 31,4 % zdroj: vlastní zpracování Statistické zhodnocení: Při výzkumu jsme zjistili, že 42,1 % odpovědělo, že rozhodně plánují ještě někdy uvařit Hruškův recept, téměř 7 % je radikálně proti. Směrodatná chyba odhadu: 3,9 %. Minimum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 34,5 %. Maximum odhadovaného intervalu při 95% spolehlivosti je 49,8 %. Zjištěný údaj nelze považovat za dostatečně spolehlivý pro odhady. Následující čtyři identifikační otázky vyplňovali všichni respondenti, kteří dokončili celý dotazník. 43

44 Otázka č. 18. Jste: Tato otázka byla položena, aby bylo jasné, kolik mužů a kolik žen celý dotazník zodpovědělo. Ženy tvořily 79 %, respektive 409 respondentů. Muži zbývajících 21 %. Už předem bylo pravděpodobnější, že ženy budou mít převahu - ačkoli v dnešní době už to není pravidlem, jsou to právě ženy, které více vaří a více sledují podobné pořady. Graf č. 18 Jste: Muž Žena 79 % 21 % zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 19. Vaše věková kategorie: Otázka věku je pro vyhodnocení dotazníkového šetření velmi důležitá. Nebyla předem stanovena žádná věková hranice, pro výzkum byli podstatní všichni respondenti, kteří dotazník zodpověděli. Nejpočetnější skupina dotázaných dosahuje věkového rozmezí let (43 %), naopak nejméně početná skupina respondentů je nad 60 let a týká se 16 z celkového počtu 521 lidí. Tyto výsledky jsou s největší pravděpodobností dány způsobem distribuce dotazníku. Lidé nad 60 let v dnešní době sice často internet používají, ale netráví na něm tolik času, jako mladší generace. Zároveň ani nejsou takovými uživateli sociální sítě Facebook, na které byl dotazník sdílen. Z průzkumu vyplývá, že v České republice bylo v minulém roce cca 4,2 milionů uživatelů Facebooku, přičemž s rostoucím číslem věku uživatelů ubývá (All4page.com, ) 44

45 Graf č. 19 Vaše věková kategorie: a více 14% 14% 3% 43% 26% zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 20. Kraj, ve kterém bydlíte: Vzhledem k poměrně velkému počtu respondentů má smysl zjišťovat, z jakého kraje pocházejí. Nejvíce respondentů bydlí v hlavním městě Praze, nejméně naopak v Karlovarském kraji. Jihomoravský kraj zaujímá třetí místo. Ve Středočeském kraji, odkud Hruška pochází, žije 101 lidí a nachází se tak na druhém místě. Graf č. 20 Kraj, ve kterém bydlíte: Praha Středočeský Jihomoravský Moravskoslezský Ústecký Olomoucký Královéhradecký Zlínský Jihočeský Pardubický Vysočina Liberecký Plzeňský Karlovarský zdroj: vlastní zpracování 45