VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Návrh opatření obecné povahy. oznamuje

Transkript

1 Magistrát města Přerova Odbor sociálních věcí a školství Oddělení sociálních věcí a zdravotnictví Bratrská 709/34, Přerov 2 pracoviště: Smetanova 7, telefon: (ústředna), fax: Č. spisu: MMPr/130842/2017 Č.j.: MMPr/150134/2017 Sp. sk.zn.: 551 V/5 Vyřizuje: Bc. Zdeňka Fuksová Telefon: zdenka.fuksova@prerov.eu Datum: , Přerov VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Návrh opatření obecné povahy Magistrát města Přerova, Odbor sociálních věcí a školství, jako příslušný správní orgán podle ustanovení 33d zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o hmotné nouzi), v souladu s ustanovením 171 a 172 a s odkazem na ustanovení 25 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) oznamuje návrh opatření obecné povahy vyhlášení oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů na území statutárního města Přerova: Oblast: Přerov I-Město vymezena ulicemi Dluhonská, Husova, Kojetínská, Škodova, Tovačovská, Tovární Odůvodnění: Magistrát města Přerova, Odbor sociálních věcí a školství (dále jen správní orgán ) obdržel dne písemnou žádost statutárního města Přerova, se sídlem Bratrská 709/34, Přerov, podanou na základě usnesení č. 3205/78/3/2017 ze 78. schůze Rady města Přerova konané dne o vydání opatření obecné povahy dle ustanovení 33d zákona o hmotné nouzi. Žádost obsahuje identifikovaná místa, ve kterých se ve zvýšené míře vyskytují sociálně nežádoucí jevy: Přerov I-Město - ulice Dluhonská, ulice Husova, ulice Kojetínská, ulice Škodova, ulice Tovačovská, ulice Tovární. 1

2 Z odůvodnění této žádosti vyplývá, že výše uvedená oblast dlouhodobě vykazuje zvýšený výskyt sociálně nežádoucích jevů. Na kontroly této lokality se zaměřuje Městská policie Přerov, sociální pracovníci Orgánu sociálně právní ochrany dětí Přerov, stavební úřad, Krajská hygienická stanice, územní pracoviště Přerov, Policie ČR, Úřad práce ČR. Situaci rovněž monitorují některé nestátní neziskové organizace, asistenti prevence kriminality a sociální pracovníci Oddělení sociální prevence a pomoci Magistrátu města Přerova. Statutárnímu městu Přerov je známo, že osoby žijící v této oblasti mají vysoký potenciál k výskytu sociálně nežádoucích jevů, které se projevují zejména: nedůstojnými životními a hygienickými podmínkami v samotných ubytovacích zařízeních nebo bytových domech (rodinných domech) různých vlastníků; zvýšeným nepořádkem v okolí budov, vyhazováním odpadků z oken, odkládáním kusů nábytku a jiných věcí na k tomu neurčených místech; vysokým rizikem přenosu infekčních onemocnění; výskytem a přenosem parazitů a hlodavců (štěnice, švábi, myši, potkani); zvýšeným výskytem infekčního materiálu (injekční stříkačky), odpadu po užívání návykových látek; zvýšeným výskytem požívání alkoholu a jiných návykových látek; vysokým výskytem problémů v mezilidských vztazích (zejména agresivita); vysokým výskytem krádeží a protiprávního jednání; vandalismem po celém území statutárního města; negativním vlivem života v tomto prostředí na optimální vývoj a rozvoj dětí (zejména záškoláctví); negativním vlivem na okolí v podobě obav ostatních občanů (strach, stížnosti); negativním dopadem na obchodní síť (snížení tržeb, zvýšení krádeží, zhoršení hygienických podmínek na toaletách) vedoucím k odlivům zákazníků; snížením atraktivity lokality z hlediska trhu s byty; snížením atraktivity statutárního města (odchod obyvatel do jiných obcí); zvýšením zátěže na systém sociálních dávek a sociální práci sociálních pracovníků; zvýšením zátěže zdravotnického systému v rámci statutárního města; vysokou zadlužeností sociálně vyloučených osob či osob ohrožených sociálním vyloučením vůči statutárnímu městu (zejména v oblasti poplatků za komunální odpad a nevymahatelnosti pokut za protiprávní jednání); vysokým výskytem kriminality; porušováním obecně závazných vyhlášek obce. Z žádosti dále vyplývá, že statutární město Přerov provedlo vlastní analýzu situace ve výše uvedené oblasti, ze které vyplynulo, že se město potýká s jednou z nejvyšších nezaměstnaností ČR (7,5%), kdy nezaměstnanost v rámci ORP Přerov je 6,5%, v rámci okresu 5,5%, v rámci Olomouckého kraje 4,4% a v rámci ČR 4%. K evidoval úřad práce v samotném městě uchazečů o zaměstnání, z toho převážná většina žije v uvedené oblasti s identifikovanými místy. Nezanedbatelná část osob žijících v této oblasti je dlouhodobě závislá na systému sociálních dávek. Podle ustanovení 33d zákona o hmotné nouzi, může obec, na jejímž území se nacházejí místa, ve kterých se ve zvýšené míře vyskytují sociálně nežádoucí jevy, požádat pověřený obecní úřad, v jehož územním obvodu se tato místa nacházejí, o vydání opatření obecné povahy, jímž se vyhlašuje oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Žádost musí obsahovat identifikaci míst, ve kterých se ve zvýšené míře vyskytují sociálně nežádoucí jevy, a odůvodnění, v čem je spatřován zvýšený výskyt sociálně nežádoucích jevů; za sociálně nežádoucí jevy se považuje zejména porušování veřejného pořádku, nepříznivé vlivy působící na děti a výskyt osob pod vlivem návykových látek apod. Dne bylo správnímu orgánu na jeho vyžádání doručeno sdělení od Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Magistrátu města Přerova (dále jen OSPOD ), ze kterého vyplývá, že v uvedené oblasti Přerov I-Město: Dluhonská, Husova, Kojetínská, Škodova, Tovačovská, Tovární ulice je zaznamenán značný nárůst sociálně-patologických jevů, které mají nepříznivý vliv na vývoj dětí a fungování celé rodiny. Především se jedná o tyto negativní vlivy: 2

3 koncentrace sociálně slabých rodin, zanedbávání povinné školní docházky, neomluvená absence či vysoká omluvená absence, výchovné problémy dětí, nedostatky ve zdravotní péči u dětí, zadluženost, alkoholismus a jiné závislosti, vazba rodin na sociálních dávkách a páchání trestné činnosti. Ze sdělení OSPOD je zřejmé, že za období od do z celkového počtu dětí řešených orgánem sociálně-právní ochrany dětí v rámci města Přerova a jeho místních částí, u kterých byly identifikovány uvedené nežádoucí jevy, se v 35,25 % vyskytují u dětí žijících v oblasti s identifikovanými místy. V období od do činí tento údaj celkem 47 % nezletilých dětí, které byly řešeny pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí v oblasti s identifikovanými místy. V oblasti s identifikovanými místy se nacházejí také ubytovny, kde je velká koncentrace sociálně slabých rodin s nezletilými dětmi (řešeno zanedbávání péče o nezletilé děti ze strany rodičů, zanedbávání povinné školní docházky, nedostatky ve zdravotní péči u dětí, zadluženost, alkoholismus, trestná činnost dětí, apod.) a převážná část klientů OSPOD je zabezpečována dávkami hmotné nouze. OSPOD dále ve svém sdělení uvádí, že z pohledu výkonu sociálně-právní ochrany, z jeho dlouhodobé praxe a zkušenosti, život v sociálně vyloučených lokalitách se vyznačuje prostorovým a sociálním vyloučením, uzavřeností vůči světu. Obyvatelům těchto lokalit často chybí znalost efektivních strategií při řešení své životní situace. Děti, které v ubytovnách vyrůstají, čerpají nejen ze vzorců chování a jednání svých rodičů, ale i ze vzorců prostředí, ve kterém žijí. Život v ubytovnách jim připadá zcela normální. Nemají možnost srovnání. Dnešní legislativa neumožňuje umísťovat děti do ústavů ze sociálních důvodů, ale z důvodů vážného ohrožení výchovy a vývoje dítěte, vývoj dětí v ubytovnách je ohrožen. Sociálně znevýhodněné děti nejsou vybaveny kompetencemi potřebnými pro zvládání nároků širší společnosti, které se projeví většinou hned po nástupu školní docházky, a to zhoršenou nebo nezvládnutou adaptací na školní prostředí a opakovanými drobnými neúspěchy ve zvládání různých situací, ke kterým je potřebná předchozí znalost určitých jevů. Prostředí školy je pro sociálně znevýhodněné děti jen málo srozumitelné a neodpovídá tomu, nač jsou zvyklé z rodiny a prostředí, ve kterém žijí. U mládeže vyrůstající v sociálně vyloučených lokalitách je patrné nízké vzdělání, žádné ambice se dále vzdělávat a nulová představa o uplatnění se na trhu práce. Od nízkého stupně dosaženého vzdělání a kvalifikace většiny obyvatel vyloučených lokalit se odvíjí i jejich vysoká míra nezaměstnanosti, která je dále spojena s celou řadou problémů: nízká sociální pozice ve společnosti, závislost rodin na sociálních dávkách, páchání trestné činnosti. Nebo se naopak stávají snadnou obětí trestné činnosti, snadnou obětí lichvářů, podvodníků, falešných dealerů a obchodních zástupců nebankovních sektorů k nabízení rychlých půjček. Oblast je také zdrojem příjmu pro výrobce a dealery drog, kteří vyhledávají lidi, co chtějí uniknout z reality. Početné rodiny bydlí na malém prostoru, v přelidněném bytě nejnižší kategorie, obvykle v katastrofálním technickém stavu, s podprůměrným vybavením. Četným jevem je stěhování se mezi ubytovnami. Správní orgán uvádí, že výskyt sociálně nežádoucích jevů v uvedené oblasti s identifikovanými místy je také patrný z bezpečnostní analýzy zpracované Městskou policií v Přerově, která byla na základě žádosti o poskytnutí informací správnímu orgánu doručena dne Z této bezpečnostní analýzy vyplývá, že v oblasti s identifikovanými místy dochází k jednání, která jsou v rozporu s českým právem (narušování veřejného pořádku). Za poslední 3-4 roky je zde citelný nárůst protispolečenského či protiprávního jednání právě osob, které jsou umístěny v tzv. ubytovacích zařízeních pro sociálně slabé. Tyto osoby v Přerově nemají rodinné či společenské vazby, přičemž díky vysoké inteligenční i společenské negramotnosti dochází k chování, které sice není vždy v protiprávní rovině, 3

4 ale je téměř vždy zcela v rozporu se společenskými normami majoritní společnosti. To vše má vysoce negativní dopad na pocit bezpečí většiny přerovské společnosti i návštěvníků Přerova. Z bezpečnostní analýzy dále vyplývá, že v ubytovacích zařízeních a v jejich blízkém okolí v inkriminované oblasti dochází od nájemníků k protiprávnímu jednání. Forma protiprávního jednání je od narušování občanského soužití po hrubé chování na veřejnosti, krádeže a znečišťování veřejného prostranství. V oblasti s identifikovanými místy působí asistenti prevence kriminality, kteří v období od do řešili celkem 135 případů sociálně nežádoucích jevů jako je např. znečišťování veřejného prostranství, pohoršující chování na veřejnosti, slovní potyčky, hádky, napadání, nadměrný hluk atd. Z písemného sdělení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, územního odboru Přerov (dále jen Policie ČR ), které bylo dne správnímu orgánu na jeho vyžádání doručeno, vyplývá, že stanovené oblasti s identifikovanými místy je z hlediska bezpečnostní situace dlouhodobě a cíleně věnována pozornost. V období od do bylo v oblasti s identifikovanými místy evidováno 151 trestných činů a 527 přestupků. Jako problematické v dané oblasti je vnímáno umístění ubytoven pro sociálně slabé občany a velmi problémová situace je na úseku občanského soužití jak mezi obyvateli ubytoven, tak i v rámci celých sociálně vyloučených lokalit. Dochází zde k narušování veřejného pořádku, v mnoha případech pod vlivem alkoholu, mezi jednotlivci, rodinnými příslušníky, tak i celými rodinami. Současně je pozitivně hodnocena činnost hlídek asistentů prevence kriminality působících v této oblasti s identifikovanými místy. Výskyt sociálně nežádoucích jevů dokládá i písemné sdělení Odboru evidenčních správních služeb a obecního živnostenského úřadu Magistrátu města Přerova (dále jen ESŽ ), které si správní orgán vyžádal a následně obdržel dne Z tohoto sdělení, jehož součástí je přehled (počet) spáchaných přestupků za období od do a za období od do vyplývá, že v dané oblasti s identifikovanými místy bylo spácháno 302 přestupků z celkového počtu 1576 spáchaných přestupků na území statutárního města Přerova. Z písemného sdělení Odboru ekonomiky, Oddělení místních příjmů Magistrátu města Přerova (dále jen OE ), které správní orgán na vyžádání obdržel dne , jehož součástí je počet dlužníků (případů) a výše jejich daňových nedoplatků na identifikovaných místech k vyplývá, že z celkového počtu dlužníků s trvalým pobytem na území statutárního města Přerova za nedoplatky pokut a nákladů řízení je evidováno 12% těchto případů dlužníků s trvalým pobytem v oblasti s identifikovaným místem. Dále je evidováno 36 % dlužníků z celkového počtu poplatníků s trvalým pobytem v oblasti s identifikovaným místem místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen poplatek za komunální odpad ). Nelze opominout skutečnost, že sociálně slabým občanům, kteří jsou vedeni na Úřadu práce v Přerově, je již dlouhodobě, na základě jejich žádosti, poskytována jednorázová účelová dávka na úhradu daného poplatku v případě, že splňují zákonné podmínky. Z výše zmiňovaného sdělení dále vyplývá, že z celkového počtu evidovaných dlužníků místního poplatku z ubytovací kapacity na území statutárního města Přerova je 100% těchto dlužníků přímo z oblasti s identifikovaným místem. Na základě výše uvedených podkladových materiálů správní orgán připravil návrh opatření obecné povahy, který dne projednal s příslušným orgánem Policie ČR a dne s Orgánem sociálně-právní ochrany dětí Magistrátu města Přerova. Účelem bylo projednání uvedených dat ve sděleních, které tyto příslušné orgány poskytly. Od obou dotčených orgánů se správnímu orgánu dostalo potvrzení, že v oblasti s identifikovanými 4

5 místy se vyskytují sociálně nežádoucí jevy. Správní orgán řádně posoudil obsah žádosti podle ustanovení 33d zákona o hmotné nouzi, seznal, že splňuje zákonem stanovené náležitosti a následně si vyžádal písemná sdělení dalších orgánů veřejné moci OSPOD, Městské Policie Přerov, Policie ČR, ESŽ, OE. Na základě všech těchto skutečností, správní orgán dospěl k jednoznačnému závěru, že návrh na vydání opatření obecné povahy je důvodný a po provedení vlastního posouzení, s přihlédnutím k výsledkům projednání s dotčenými orgány, správní orgán vyhotovil tento návrh opatření obecné povahy vyhlášení oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů na území statutárního města Přerova oblast Přerov I-Město vymezena ulicemi Dluhonská, Husova, Kojetínská, Škodova, Tovačovská, Tovární a doručuje jej veřejnou vyhláškou v souladu s ustanovením 25 správního řádu. Poučení: Podle ustanovení 33d odst. 3 zákona o hmotné nouzi mohou podat proti návrhu opatření obecné povahy námitky pouze vlastníci nemovitostí, které se nacházejí v oblasti uvedené v návrhu opatření obecné povahy. Podle ustanovení 172 odst. 5 správního řádu mohou vlastníci nemovitostí, které se nacházejí v oblasti uvedené v návrhu opatření obecné povahy, podat písemné odůvodněné námitky ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho zveřejnění podáním u správního orgánu, který řízení vede. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou v souladu s ustanovením 25 správního řádu. Dnem zveřejnění návrhu opatření obecné povahy je podle ustanovení 172 odst. 1 správního řádu den, kdy byl návrh opatření obecné povahy doručen veřejnou vyhláškou (vč. doručení návrhu opatření způsobem umožňující dálkový přístup) při splnění požadavků ustanovení 25 správního řádu. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží a zmeškání úkonu nelze prominout. Podle ustanovení 172 odst. 4 správního řádu může kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být návrhem opatřením obecné povahy přímo dotčeny uplatnit u správního orgánu písemné připomínky, a to do 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto návrhu. Otisk úředního razítka Bc. Zdeňka Fuksová oprávněná úřední osoba 5

6 Vyvěšeno dne.. Sejmuto dne podpis oprávněné osoby potvrzující vyvěšení podpis oprávněné osoby potvrzující sejmutí razítko razítko Zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup dne:... Podpis a razítko oprávněné osoby, která tímto potvrzuje předepsané vyvěšení a sejmutí tohoto návrhu opatření obecné povahy a jeho zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup:... 6