ZPRÁVA O ČINNOSTI OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU PRÁCE PRO JIHOMORAVSKÝ KRAJ A ZLÍNSKÝ KRAJ ZA ROK 2016

Transkript

1 Č.j. 6387/17/13.3 ZPRÁVA O ČINNOSTI OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU PRÁCE PRO JIHOMORAVSKÝ KRAJ A ZLÍNSKÝ KRAJ ZA ROK 2016 Ing. et Ing. Bc. Tomáš Musil vedoucí inspektor

2 Stránka 2 z 118 O B S A H 1. Úvod str Základní údaje Konzultační místa poradenství Územní působnost OIP Působnost a příslušnost inspektorátu Počet pracovníků, struktura a personální obsazení OIP a projektu OP LZZ Garanti úkolů kontrolní činnosti v roce Základní statistické údaje o kontrolní činnosti str Počty kontrolovaných subjektů, protokolů o kontrolní činnosti a počty zjištěných závad Analýza uložených pokut 3. Inspekční činnost str Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti bezpečnosti práce Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti pracovních vztahů a podmínek Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti nelegálního zaměstnávání 4. Pracovní úrazy str Poradenská, výchovná a vzdělávací činnost str Poradenská činnost Výchova a vzdělávání zaměstnanců OIP Publikační činnost, činnost v rámci regionu působnosti OIP 6. Ochrana veřejnosti str. 118 Význam nejčastěji použitých zkratek str. 119

3 Stránka 3 z Úvod 1.1 Základní údaje Sídlo: Milady Horákové Brno Telefon: brno@suip.cz Datová schránka: a9heffd Vedoucí inspektor: Vedoucí právního oddělení: Ing. et Ing. Bc. Tomáš Musil JUDr. Dagmar Berková Vedoucí oddělení ekonomicko provozního: Ing. Marcela Ščerbová Vedoucí oddělení inspekce I: Vedoucí oddělení inspekce II: Vedoucí oddělení inspekce III: Vedoucí oddělení inspekce kontroly nelegálního zaměstnávání pro JmK: Vedoucí oddělení inspekce kontroly nelegálního zaměstnávání pro ZK: Ing. František Šebela Ing. Zdeněk Juránek Bc. Antonín Vojta Mgr. František Burian Ing. Petra Macegová Základní organizační schéma OIP Vedoucí inspektor asistent vedoucího inspektora oddělení právní oddělení ekonomicko - provozní oddělení inspekce I oddělení inspekce II oddělení inspekce III oddělení inspekce kontroly nelegálního zaměstnávání pro JmK oddělení inspekce kontroly nelegálního zaměstnávání pro ZK

4 Stránka 4 z Konzultační místa poradenství Brno Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Milady Horákové 3, Brno tel.: pracovní vztahy a podmínky: v pondělí a ve středu od 08:00 11:30, 12:00-17:00 bezpečnost práce: ve středu od 08:00 11:30, 12:00-17:00 Zlín budova Okresní správy sociálního zabezpečení ve Zlíně Třída T. Bati 3792, Zlín tel.: (pondělí), (středa), (lichá středa) pracovní vztahy a podmínky: každé pondělí od 08:00 12:00, 13:00 17:00 (kancelář č. 403 a č. 409) bezpečnost práce: lichou středu od 8:00 12:00, 13:00 17:00 (kancelář č. 404) Blansko Úřad práce ČR kontaktní pracoviště Blansko Vodní 1992/9, Blansko kancelář č. 220 pracovní vztahy a podmínky: každou středu od 08:00 12:00, 13:00 17:00 bezpečnost práce: lichou středu od 8:00 12:00, 13:00 15:00 Břeclav budova Městského úřadu Břeclav nám. T. G. Masaryka 3, , Břeclav kancelář č. 321 tel.: pracovní vztahy a podmínky: každou středu od 08:00 12:00, 13:00 17:00 bezpečnost práce: lichou středu od 8:00 12:00, 13:00 15:00 Hodonín Úřad práce ČR kontaktní pracoviště Hodonín Lipová alej 3846/8, Hodonín kancelář č. 22 pracovní vztahy a podmínky: každou středu od 08:00 12:00, 13:00 17:00 bezpečnost práce: lichou středu od 8:00 12:00, 13:00 15:00

5 Stránka 5 z 118 Kroměříž Úřad práce ČR kontaktní pracoviště Kroměříž Erbenovo nábřeží 4251, Kroměříž kancelář č. 206 pracovní vztahy a podmínky: každou středu od 08:00 12:00, 13:00 17:00 bezpečnost práce: lichou středu od 8:00 12:00, 13:00 15:00 Vsetín budova Krajské hygienické stanice ve Vsetíně 4. května 287, Vsetín kancelář č. 322 pracovní vztahy a podmínky: každou středu od 08:00 12:00, 13:00 17:00 bezpečnost práce: lichou středu od 8:00 12:00, 13:00 15:00 Vyškov Úřad práce ČR kontaktní pracoviště Vyškov Palánek 375/3a, Vyškov kancelář č. 263 pracovní vztahy a podmínky: každou středu od 08:00 12:00, 13:00 17:00 bezpečnost práce: lichou středu od 8:00 12:00, 13:00 15:00 Znojmo budova Celního úřadu ve Znojmě kancelář č října 7, Znojmo tel.: pracovní vztahy a podmínky: každou středu od 08:00 12:00, 13:00 17:00 bezpečnost práce: lichou středu od 8:00 12:00, 13:00 15:00 Pozn.: kontakty na jednotlivá konzultační místa jsou platné k

6 Stránka 6 z Územní působnost OIP Jihomoravský kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož území je tvořeno 7 okresy (Brno - město, Brno venkov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo) a má celkovou rozlohu km 2. V kraji je celkem 673 obcí, z toho 21 obcí s rozšířenou působností, 48 obcí má status města. Sídlem kraje je druhé největší město České republiky Brno, celkový počet obyvatel kraje je ). Zlínský kraj je tvořen 4 okresy (Zlín, Vsetín, Kroměříž a Uherské Hradiště) a má celkovou rozlohu km 2. V kraji je celkem 307 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností a 30 obcí má statut města. Sídlem Zlínského kraje je statutární město Zlín. Celkový počet obyvatel kraje je ). 1) Zdroj: internet (Krajské úřady JmK a ZK, Wikipedie) 1.4 Působnost a příslušnost inspektorátu Působnost inspektorátu se dle 6 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o inspekci práce ) vztahuje na: a) zaměstnavatele a na jejich zaměstnance, na právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce, a na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce, b) fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují, c) fyzické nebo právnické osoby podnikající podle zvláštního právního předpisu a nikoho nezaměstnávající, d) spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené pod písmeny b) a c), e) fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a na koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, f) vysílající a přijímající organizace a dobrovolníky při výkonu dobrovolnické služby podle zvláštního právního předpisu, g) právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, další právnické osoby nebo fyzické osoby, u nichž se uskutečňuje praktické vyučování žáků středních škol, odborných učilišť nebo vyšších odborných škol, h) věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a na odsouzené, i) právnické a fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi.

7 Stránka 7 z 118 Inspektorát dle 5 zákona o inspekci práce vykonává kontrolu v rozsahu stanoveném v 3 zákona o inspekci práce, ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění, kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků, neprodleně kontroluje závady, o nichž byl vyrozuměn odborovou organizací podle 322 odst. 3 zákoníku práce, je oprávněn kontrolovat příčiny a okolnosti pracovních úrazů, popřípadě se zúčastňovat šetření na místě úrazového děje, poskytuje úřadu údaje o o pracovních úrazech, pro vedení informačního systému o pracovních úrazech podle 4 odst. 4 zákona o inspekci práce, ke kterým došlo v jeho územním obvodu, včetně jejich organizačních a technických příčin, o rizicích při výkonu práce zjištěných kontrolou a o opatřeních přijatých k jejich odstranění pro vedení informačního systému podle 4 odst. 5 zákona o inspekci práce, předkládá úřadu podněty ke zlepšení právní úpravy týkající se právních předpisů uvedených v 3 odst. 1 zákona o inspekci práce, poskytuje informace a zpracovává zprávy o plnění svých úkolů, které předkládá Státnímu úřadu inspekce práce, vyjadřuje se k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, uplatňuje při povolování staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, poskytuje zaměstnavatelům a zaměstnancům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích, správních deliktech nebo zákazu podle 7 odst. 1 písm. f) zákona o inspekci práce, je oprávněn zakázat (omezit) výkon práce přesčas vykonávané podle 93a zákoníku práce. V souladu s 3 zákona o inspekci práce inspektorát kontroluje dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům, právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku, právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi, právního předpisu, který stanoví povinnost uskutečnit veřejnou výzvu nebo výběrové řízení na obsazení místa úředníka nebo na obsazení místa vedoucího úředníka územního samosprávného celku, jakož i to, zda veřejná výzva nebo výběrové řízení byly provedeny včetně jejich průběhu, právního předpisu upravujícího péči o dítě v dětské skupině.

8 Stránka 8 z 118 Inspektorát rovněž kontroluje dodržování kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, jakož i vnitřních předpisů podle 305 zákoníku práce a vnitřních předpisů vydaných podle zákoníku práce, jestliže zakládají práva zaměstnanců. Inspektorát vykonává také kontrolu také v případech stanovených zvláštními právními předpisy. 1.5 Počet pracovníků, struktura a personální obsazení OIP a projektu KNZ Počet pracovníků, struktura a personální obsazení OIP Limit zaměstnanců pro rok Fyzický stav zaměstnanců k Průměrný přepočtený stav zaměstnanců k Roční průměrný přepočtený počet zaměstnanců 97,833 Plnění stavu zaměstnanců v roce ,17 % vedoucí inspektor kancelář vedoucího inspektora oddělení právní oddělení ekonomicko - provozní oddělení inspekce I (BOZP) oddělení inspekce II (VTZ a stavebnictví) oddělení inspekce III (PVP) oddělení inspekce NLZ pro Jihomoravský kraj oddělení inspekce NLZ pro Zlínský kraj Stav zaměstnanců k celkem 98 z toho mužů 47 žen 51 Inspektorů celkem 73 z toho mužů 40 žen 33 Vedení + administrativa celkem 25 z toho mužů 8 žen 17

9 Stránka 9 z Garanti úkolů v roce Integrovaná inspekce podle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci Ing. Lukáš Šebela závažných havárií Program Bezpečný podnik Ing. Lukáš Šebela Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do úseku: pracovněprávních vztahů a podmínek, BOZP a zaměstnanosti Bc. Martin Škára (Ing. Veronika Heřmánková) Kontrola plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o zaměstnanosti Zdeňka Esterková (Jiří Kosiewicz) Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců Ing. Zbyněk Vicherek (Mgr. Milada Dittrichová) Kontrola agenturního zaměstnávání Mgr. Jindra Papoušková Kontrola rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání a na pracovišti Kontrola dodržování minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy (Ing. Marta Osičková) Mgr. Radka Sladká (PhDr. Dagmar Ihringová) Bc. Dagmar Mertová (Ing. Veronika Šenkeříková) Mgr. Renata Mainušová Ing. Jitka Pleskačová) Náhrady výdajů poskytované zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce (cestovní výdaje) Kontrola vysílání pracovníků Ing. Tereza Zobalová Miroslav Švub) Kontrola rozvrhování pracovní doby v souladu s pracovněprávními předpisy Mgr. Daniel Menšík (Ing. et Bc. Charlotta Pavelková) Bezpečnost práce ve stavebnictví Ing. Radomír Tomeček (Ing. Miloš Štefek) Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem Ing. Pavel Juračka Kontrola systému bezpečnosti práce, provozu technických zařízení a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem Bezpečnost práce při provozu zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene Bezpečnost práce při provozu plynových zařízení se zaměřením na zařízení pro přípravu pokrmů v kuchyních, v restauračních, školských zařízeních, v hotelích, kempech, dětských táborech, v nemocnicích a obdobných zařízeních Bezpečnost práce při provozu, údržbě a opravách tlakových nádob stabilních a dalších tlakových zařízení v chemickém průmyslu Mgr.Bc. Jaromír Vlček (Ing. Vít Vrubel) Vladimír Cupák (Ing. Aleš Klumpler) Ing. Svatopluk Ždánský (Ing.Bc. Radovan Knap) Ing. Luděk Zemánek (Ing. Vlastimil Nejtek) Ing. Roman Janás (Ing. Vlastimil Nejtek) Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi Ing. Iva Pirkovská (Ing. Dorota Šístková) Prevence BOZP při přípravě a provádění staveb Ing. Dorota Šístková (Ing. Iva Pirkovská) Kontrola systému bezpečnosti práce zaměřená na výrobu Ing. Petr Brulík

10 pekárenských a cukrářských výrobků (Ing. Tomáš Chlup) Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic a čistíren odpadních vod Ing. Luděk Zemánek (Vladimír Cupák) Bezpečnost práce při těžbě a při soustřeďování dříví v lese Ing. Jan Macháček Stránka 10 z 118

11 Stránka 11 z Základní statistické údaje o kontrolní činnosti 2.1 Počty kontrolovaných subjektů, protokolů o kontrolní činnosti a počty zjištěných závad Kontroly dle úkolu Číslo úkolu Název úkolu Počet kontrol Integrovaná inspekce podle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti pracovněprávní Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti ZoZ Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti NLZ Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti BOZP Následné kontroly PVP Následné kontroly BOZP Následné kontroly VTZ - EZ Kontrola příčin a okolností smrtelných pracovních úrazů Kontrola příčin a okolností závažných pracovních úrazů Kontrola příčin a okolností ostatních pracovních úrazů Ostatní nezařazené úkoly Kontrola plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o zaměstnanosti Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců Kontrola agentur práce Kontrola rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání a na pracovišti Kontrola dodržování minimální a zaručené mzdy Kontroly zastřených agentur práce Kontroly uživatelů Náhrady výdajů poskytované zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce (cestovní výdaje) Kontrola vysílání pracovníků Kontrola rozvrhování pracovní doby v souladu s pracovněprávními předpisy Bezpečnost práce ve stavebnictví Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem Kontrola systému bezpečnosti práce, provozu technických zařízení a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných 752 podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem Bezpečnost práce při provozu zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene 119

12 Stránka 12 z Bezpečnost práce při provozu plynových zařízení se zaměřením na zařízení pro přípravu pokrmů v kuchyních, v restauracích, ve školních jídelnách, v hotelích, kempech, dětských táborech, v nemocnicích a obdobných zařízeních Bezpečnost práce při provozu, údržbě a opravách tlakových nádob stabilních a dalších tlakových zařízení v chemickém průmyslu Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi Kontrola systému bezpečnosti práce zaměřená na výrobu pekárenských a cukrárenských výrobků Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic a čistíren odpadních vod Bezpečnost práce při těžbě a při soustřeďování dříví v lese Mimořádná kontrolní akce zaměřená na kontrolu nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců ve velkoskladech a logistických centrech velkých 2 obchodních řetězců Mimořádná kontrolní akce zaměřená na kontrolu nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců v provozovnách občerstvení se sezonním (letním) 15 provozem Mimořádná kontrolní akce zaměřená na kontrolu vysílání pracovníků - občanů třetích zemí na území České republiky Mimořádná kontrolní akce zaměřená na kontrolu nelegálního zaměstnávání u zaměstnavatelů uchazečů o zaměstnání v nekolidujícím zaměstnání Mimořádná kontrolní akce zaměřená na kontrolu nelegálního zaměstnávání v oblasti merchandisingových služeb v obchodních řetězcích Mimořádná kontrolní akce zaměřená na oblast rovného odměňování mužů a žen Mimořádná kontrolní akce zaměřená na zastřené agenturní zaměstnávání Mimořádná kontrolní akce zaměřená na dodržování pracovněprávních předpisů na úseku pracovních vztahů a podmínek v oblasti maloobchodu, se 25 zaměřením na velké obchodní řetězce Mimořádná kontrolní akce zaměřená na rovné odměňování mužů a žen u zaměstnavatelů v soukromém sektoru Mimořádná kontrolní akce zaměřená na dodržování právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu technických zařízení v oblasti 24 maloobchodu, se zaměřením na velké obchodní řetězce Celkem Kontroly dle právní formy kontrolované osoby Právní forma Počet kontrol Akciová společnost 436 Církevní organizace a náboženské společnosti 3 Družstvo 73 Evropská společnost 7 Fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o zemědělství 39 Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona 845

13 Stránka 13 z 118 Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona zapsaná v obchodním rejstříku 2 Obec (obecní úřad) 31 Obecně prospěšná společnost 2 Odštěpný závod nebo jiná organizační složka podniku zapisující se do obchodního rejstříku 1 Organizační jednotka sdružení 5 Organizační složka státu 2 Příspěvková organizace 155 Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) 15 Společenství vlastníků jednotek 6 Společnost komanditní 8 Společnost s ručením omezeným 2494 Spolek 3 Státní podnik 8 Subjekty bez IČ 2 Ústav 1 Veřejná obchodní společnost 22 Vysoká škola 9 Zahraniční firmy 15 Zahraniční osoba 15 Zemědělský podnikatel - fyzická osoba 27 Celkový součet 4226 Kontroly dle druhu činnosti Druh činnosti (Úkol) Celkem Běžná kontrola 2941 Integrovaná inspekce 23 Kontrola příčin a okolností pracovních úrazů 78 Mimořádná kontrola 120 Následná kontrola 17 Šetření podnětu 1047 Celkový součet 4226

14 Stránka 14 z 118 Počet inspekcí dle oddělení (útvaru) Počty inspekcí rok 2016 Meziroční srovnání / / Oddělení Počet BOZP+PVP NLZ BOZP PVP Celkový součet Údaje ze zjištěných nedostatků Nedostatky dle objektu Typ objektu Počet nedostatků Agenturní zaměstnávání 32 Agenturní zaměstnávání dle ZoZ 5 Bourání 3 Brusky 60 Diskriminace a rovné zacházení - ostatní 2 Diskriminace a rovné zacházení při uplatňování práva na zaměstnání 17 Dovážená technická zařízení 1 Dovolená 13 Drcení, mletí, rozbíjení a mísení 5 Evidence a regist. prac. úrazů a hláš. nehod a por. 16 Formování materiálu 1 Frézky 14 Hoblovky a obrážečky 1 Hydraulické ruky 12 Hydraulické ruky (BOZP) 9 Chladicí zařízení 12 Chov prasat 4 Chov skotu 6 Informační povinnost při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí 78 Jeřáby a jiná zdvihadla 15 Jeřáby a jiná zdvihadla (BOZP) 146 Jeřáby dálkově ovládané (BOZP) 2 Jeřáby ovládané z kabiny (BOZP) 3 Kabelové prostory, kanály a lávky 1 Komunikace mezi výrobními provozními budovami 43 Kopie pracovních smluv na pracovišti 59 Kotelny 1 Kotelny (BOZP) 153

15 Stránka 15 z 118 Kotoučové pily 10 Lešení a dočasné stavební konstrukce 20 Lisy 24 Lisy na zpracování pryže a plastických hmot 3 Máčení, napařování a vaření 1 Manipulace s dřívím (zaměřeno na pohyb dříví - kulatiny) 2 Manipulátory (BOZP) 2 Míchačky 9 Mobilní jeřáby 4 Mobilní jeřáby (BOZP) 2 Močůvkové jímky 1 Mostové jeřáby 23 Mostové jeřáby (BOZP) 21 Motorové vozíky 62 Nabídka zaměstnání 16 Náhrady 154 Nákladní stavební výtahy 4 Nákladní stavební výtahy (BOZP) 2 Nářadí 64 Nebezpečné látky 17 Nelegální práce cizinců mimo EU 129 Nelegální práce občanů ČR 112 Nelegální práce občanů EU mimo ČR 11 Nezjištěno 19 Odbor.způsobil.org. k provádění montáží a oprav ply. (BOZP) 2 Odborná způsob.oprávněn.organiz. - el. zařízení 10 Odborná způsob.oprávněn.organiz. - el. zařízení (BOZP) 1 Odborná způsobilost pracov. v elektrotechnice 2 Odborná způsobilost pracov. v elektrotechnice (BOZP) 2 Odměňování zaměstnanců 499 Odstřeďování 1 Ochrana osobních práv zaměstnance 16 Ochranná opatření u elektrických zařízení 41 Osobní ochranné pracovní prostředky 186 Ostatní 81 Oznámení plnění povinného podílu zaměstnávání OZP 1 Oznamovací povinnost při zprostředkování zaměstnání Palety 7 Papírenské stroje 2 Parní a kapalinové kotle 1 Parní a kapalinové kotle (BOZP) 9 Pásové pily 2 Pily na kov 2 Plnění povinností koordinátora stavby 24 Plnění povinností zadavatele stavby 25 Pohyblivé pracovní plošiny (BOZP) 6 Pojištění záruky pro případ úpadku 1 Portálové a poloportálové jeřáby (BOZP) 1 Potiskování materiálů 1 Povinný podíl OZP 7 Práce ve výškách 76

16 Stránka 16 z 118 Pracovní doba 257 Pracovní doba v dopravě pro BOZP 2 Pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr 632 Pracovní prostředí 109 Prostředky pro vázání, zavěšení a uchopení břemen 49 Provoz a údržba silničních vozidel 95 Průmyslové roboty a manipulátory 1 Průmyslové rozvody a vedení 76 Přenosné ruční zvedáky (BOZP) 2 Příklepové, tiskařské, ohýbací a drážkovací lisy 1 Rámové pily 2 Regálové zakladače (BOZP) 2 Regály 143 Rovné zacházení 14 Rozvodná zařízení 18 Rozvodná zařízení (BOZP) 61 Ruční manipulace 7 Řezání 3 Řízení péče a bezpečnost práce v organizacích 1157 Sběr a třídění kovového odpadu 2 Silová el. vedení 157 Silová el. vedení (BOZP) 26 Skládky 1 Skladování a manipulace s rop. látkami (olej. hosp.) 6 Sklady a skladování 339 Sklady kulatiny a řeziva (mimo NV 28/2002 Sb.) 3 Slévání 1 Součinnost zaměstnavatele a orgánu zaměstnanců 9 Soustruhy 15 Srovnávačky a tloušťkovačky 2 Stavební stroje 2 Staveniště 145 Stroje pro zpracování pryže a plastických hmot 7 Strojní nůžky 10 Svařování a termické řezání 7 Svislé frézky 3 Švarcsystém cizinců mimo EU 25 Švarcsystém občanů ČR 13 Švarcsystém občanů EU mimo ČR 12 Těžba dříví motorovou řetězovou pilou 4 Tlakové nádoby k dopravě plynů 1 Tlakové nádoby k dopravě plynů (BOZP) 27 Tlakové nádoby stabilní 26 Tlakové nádoby stabilní (BOZP) 234 Transportní zařízení 23 Úpravy nátěrovými hmotami 1 Věžové jeřáby 3 Věžové jeřáby (BOZP) 2 Vrtačky 21 Vykládka a nakládka v železniční dopravě 3 Výrobní a provozní budovy 1181

17 Stránka 17 z 118 Výtahy 8 Výtahy (BOZP) 17 Výtahy pro dopravu osob (BOZP) 4 Zakružovačky a rovnačky 1 Zařízení pro rozvod plynů 7 Zařízení pro rozvod plynů (BOZP) 246 Zařízení pro skladování plynů (BOZP) 3 Zařízení pro spalování plynů 20 Zařízení pro spalování plynů (BOZP) 105 Zařízení pro úpravu vody 1 Zařízení pro výrobu a úpravu plynů 3 Zařízení pro výrobu a úpravu plynů (BOZP) 5 Zařízení pro zvyšování a snižování tlaku plynů (BOZP) 4 Zásobníky sypkých hmot 16 Zdravotní a odborná způsobilost v dopravě 3 Zemní práce 13 Zprostředkování zaměstnání - ostatní 6 Zprostředkovávání zaměstnání bez povolení 24 Zvláštní pracovní podmínky 4 Žebříky 69 Celkový součet 7936 Nejčastěji porušované oblasti 2016 Výrobní a provozní budovy Řízení péče a bezpečnost práce v organizacích Pracovní poměr, dohody o pracích konaných Odměňování zaměstnanců Sklady a skladování Pracovní doba Zařízení pro rozvod plynů (BOZP) Tlakové nádoby stabilní (BOZP) Osobní ochranné pracovní prostředky Silová el.vedení Náhrady Kotelny (BOZP) Jeřáby a jiná zdvihadla (BOZP) Staveniště Regály Nelegální práce cizinců mimo EU

18 Stránka 18 z 118 Nejčastěji porušované oblasti meziroční srovnání Nejčastěji porušované oblasti - objekty Výrobní a provozní budovy Řízení péče a bezpečnost práce v organizacích Pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Odměňování zaměstnanců Sklady a skladování Pracovní doba Zařízení pro rozvod plynů Tlakové nádoby stabilní Osobní ochranné pracovní prostředky Silová el. vedení Náhrady Kotelny Staveniště Regály Nelegální práce Práce ve výškách Celkem nedostatků Nedostatky dle jednotlivých úseků v roce 2016 Celkem Část kontroly nedostatk ů 136 ZoZ (ZoZ 139, 140) ZoZ (ZoZ 139, 140) - kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu fyzické osoby 55 Agenturní zaměstnávání (ZIP 20a, 33a) 32 Bezpečnost práce (ZIP 17, 30) 4138 Bezpečnost práce (ZIP 17, 30) - Doprava a opravárenství 22 Bezpečnost práce (ZIP 17, 30) - Dřevozpracující průmysl 5 Bezpečnost práce (ZIP 17, 30) - Hutnictví a strojírenství 27 Bezpečnost práce (ZIP 17, 30) - Chemický průmysl, ropný průmysl a nebezpečné látky 144 Bezpečnost práce (ZIP 17, 30) - Lesnictví 16 Bezpečnost práce (ZIP 17, 30) - Potravinářství 181 Bezpečnost práce (ZIP 17, 30) - Skladování a manipulace s materiálem 203 Bezpečnost práce (ZIP 17, 30) - Stavebnictví 326 Bezpečnost práce (ZIP 17, 30) - Systém řízení BOZP 1 Bezpečnost práce (ZIP 17, 30) - Terciální sféra 129 Bezpečnost práce (ZIP 17, 30) - Závažné havárie, nebezpečný odpad 12 Bezpečnost práce (ZIP 17, 30) - Zemědělství 2 Bezpečnost práce (ZIP 17, 30) - Zpracovatelský průmysl 262 Bezpečnost technických zařízení (ZIP 19, 32) - Elektrická zařízení 2 Diskriminace a rovné zacházení (ZoZ 139, 140) 35 Dovolená (ZIP 16, 29) 13 Náhrady (ZIP 14, 27) 154 Nelegální práce cizinců mimo EU (ZoZ 139, 140) 154 Nelegální práce občanů ČR (ZoZ 139, 140) 125 Nelegální práce občanů EU mimo ČR (ZoZ 139, 140) 23

19 Stránka 19 z 118 Odměňování zaměstnanců (ZIP 13, 26) 499 Ochrana osobních práv zaměstnanců 16 Pracovní doba (ZIP 15, 28) 259 Pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (ZIP 12, 25) 632 Rovné zacházení (ZIP 11, 24) 14 Součinnost zaměstnavatele a orgánu zaměstnanců (ZIP 10, 23) 9 Vyhrazená technická zařízení (ZIP 20, 33) 10 Vyhrazená technická zařízení (ZIP 20, 33) - Elektrická zařízení 181 Vyhrazená technická zařízení (ZIP 20, 33) - Plynová zařízení 35 Vyhrazená technická zařízení (ZIP 20, 33) - Tlaková zařízení 17 Vyhrazená technická zařízení (ZIP 20, 33) - Zdvihací zařízení 70 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením (ZoZ 139, 140) 8 Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí (ZoZ 139, 140) 78 Zprostředkování zaměstnání (ZoZ 139, 140) 39 Zvláštní pracovní podmínky (ZIP 18, 31) 4 Celkový součet Analýza uložených pokut Na základě kontrolami zjištěných porušení právních předpisů (zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti, zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nařízení vlády a vyhlášek provádějících zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) byly v souladu se zákonem o inspekci práce a správním řádem vydávány příkazy a rozhodnutí o uložení pokuty. V roce 2016 vydáno celkem 515 příkazů či rozhodnutí a uloženy pokuty ve výši Kč. Právní moci nabylo 444 rozhodnutí, kterými byly uloženy pokuty ve výši Kč. Celková částka uložených pokut se oproti roku 2015 zvýšila, zvýšil se i počet pravomocných pokut. Rozdíl mezi uloženou výší pokut a výší pravomocně uložených pokut je způsoben především tím, že účastníci řízení velmi často úspěšně apelují na své majetkové poměry, případně dokládají, že se jedná první porušení, a oznamují okamžité odstranění nedostatků zjištěných kontrolou. Správní orgán tyto skutečnosti musí vyhodnotit jako polehčující okolnosti nebo musí pokutu upravit tak, aby byla přiměřená majetkovým poměrům účastníka řízení. Tabulka pravomocné pokuty Pokuta po nabytí právní moci Počet pravomocně uložených pokut , , Zajímavé je také členění pravomocných pokut podle porušených právních předpisů. Největší počet sankcí je uloženo za porušení povinností v oblasti pracovních vztahů a podmínek vyplývajících ze zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce pravomocných pokut ve výši 14,5 mil Kč. Následuje porušování širokého okruhu povinností stanovených zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, zejména v oblasti nelegálního zaměstnávání 200 pravomocných pokut ve výši 18,5 mil Kč. V oblasti BOZP je nejčastěji porušovaným předpisem zák. č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) 67 pravomocných pokut a nař. vl. 362/2005

20 Stránka 20 z 118 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky celkem 16 pravomocných pokut v celkové výši dosahující téměř 4,3 mil Kč. Tabulka počet pravomocně uložených pokut rozčleněných podle porušeného předpisu Popisky řádků Počet Pokuta prvního vydání Pokuta po nabytí právní moci uložených pokut rok , ,00 101/2005 Sb , ,00 174/1968 Sb , ,00 18/1979 Sb , ,00 21/1979 Sb , ,00 262/2006 Sb , ,00 309/2006 Sb , ,00 362/2005 Sb , ,00 378/2001 Sb , ,00 435/2004 Sb , ,00 591/2006 Sb , ,00 73/2010 Sb , ,00 28/2002 Sb , ,00 85/1978 Sb , ,00 91/1993 Sb , ,00 118/2000 Sb , ,00 567/2006 Sb , ,00 Celkový součet , ,00 Srovnání počtu vydaných rozhodnutí a uložených pokut Z porovnání údajů za rok 2013, 2014 a 2015 je patrný pokles celkové výše uložených pokut za porušení právních předpisů, přestože došlo ke zvýšení počtu vydaných příkazů a rozhodnutí. V roce 2016 došlo ke zvýšení uložených částek pokut zejména v souvislosti se zjišťováním porušení právních předpisů v oblasti zákona o zaměstnanosti nelegální zaměstnávání a nelegální zprostředkování práce a se zintenzívněním kontrolní činnosti porušování právních povinností zaměstnavatelů v souvislosti s pracovními úrazy. Trend započatý v roce 2012, a to skutečnost, že proti příkazu je podán odpor a musí proběhnout standardní časově náročné správní řízení a pokračuje důvodem pro podání odporu, je velmi často poukaz na majetkové poměry účastníka řízení a údajná nepřiměřenost výše pokuty. Toto tvrzení nelze úplně akceptovat, znamenalo by to, že nemajetná osoba může libovolně porušovat zákony a nemůže být postižena finanční sankcí, kterou jako jedinou může inspektorát ukládat. V dané situaci je uplatňována zásada legitimního očekávání, kdy za stejné či podobné porušení je ukládána obdobně vysoká pokuta a majetkové poměry účastníka jsou jen pomocným kritériem ovlivňujícím výši pokuty. Důvodem pro podání odporu a mnohdy i odvolání proti uložené pokutě související s porušením předpisů při vzniku pracovního úrazu je i nespokojenost účastníka řízení se zněním rozhodnutí, které je po té použito jako podklad pro vymáhání nákladů na léčení vynaložených zdravotními pojišťovnami, případně hrozí i zamítnutí pojistného plnění z úrazového pojištění. Je také nutno přihlédnout k vývoji judikatury, která velmi ztěžuje prokázání závislé práce, ale i uložení pokuty v jiných případech.

21 Tabulka srovnávající počty a výši pokut Rok Pokuta po nabytí právní moci Počet uložených pokut , , , , Stránka 21 z 118 Nesoučinnostní pokuty K vydávání rozhodnutí o uložení pokuty za nesoučinnost přistupuje inspektorát v případě opakovaného odmítnutí splnění povinnosti součinnosti (např. při nepředložení požadovaných dokladů). K vydání rozhodnutí o uložení pokuty za nesoučinnost je přistupováno jako ke krajnímu řešení, kdy domluva s kontrolovanou osobou (povinnou osobou) není možná, a je tak ztěžována vlastní kontrolní činnost inspektorátu. V roce 2016 bylo uloženo 53 pokut ve výši Kč. V roce 2015 bylo uloženo 49 pokut ve výši ,00 Kč, došlo ke zvýšení počtu uložených nesoučinnostních pokut i jejich výše, projevuje se již situace, kdy nesoučinnostní pokuty jsou téže osobě ukládány opakovaně za další projevy nesoučinnosti, a proto i ve vyšší částce. Tabulka nesoučinnostní pokuty Výše uložených pokut Počet uložených pokut Odvolání V roce 2016 bylo podáno 73 odvolání. Způsob vyřízení odvolání Způsob vyřízení Počet případů Odvolání zamítnuto, RZ OIP potvrzeno 49 Snížena pokuta 10 Rozhodnutí zrušeno 0 Vráceno zpět k novému řízení 14 z toho zastaveno 5 Důvody SÚIP pro snížení uložené pokuty spočívaly v doložení tíživé ekonomické situace účastníkem řízení. Po rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení spodní hranice pokuty za umožnění nelegálního zaměstnávání byly také snižovány pokuty právě z důvodu neexistence dolní hranice. Zrušená a vrácená rozhodnutí ve většině případů souvisela s vývojem judikatury v oblasti nelegálního zaměstnávání.

22 Stránka 22 z 118 Počet vydaných rozhodnutí rozčleněný na pravomocná rozhodnutí a rozhodnutí napadená odvoláním Opravné prostředky Sloupec1 Počty vyjádření k žalobám Dále bylo zpracováno 7 vyjádření k žalobám, které podali účastníci řízení proti rozhodnutí odvolacího orgánu, který potvrdil naše rozhodnutí. Vyjádření k žalobě je časově i odborně náročné, protože je nutné se vypořádat s odbornými námitkami advokátů. Rok Počet žalob Vydání rozhodnutí o zákazu dle 7 odst. 1 písm. f) zákona o inspekci práce V roce 2016 nebyl vydán žádný zákaz používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků a zařízení dle 7 odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o inspekci práce.

23 Stránka 23 z Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím V roce 2016 bylo podáno 9 žádostí o informace. V 6 případech bylo žadateli vyhověno a požadované informace mu byly poskytnuty v zákonné lhůtě. Ve třech případech byla vydána rozhodnutí o odmítnutí žádosti. V prvním případě bylo rozhodnuto o odmítnutí žádosti, protože povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Ve dvou případech byla žádost odmítnuta proto, že OIP těmito údaji nedisponuje, v jednom případě kontrola nebyla provedena, a ve druhém případě dosud probíhala. Žadatelé rozhodnutí akceptovali a neodvolali se. Stížnost na postup při vyřizování žádosti nebyla podána. Informace dle ustanovení 5 zákona č. 106/1999 Sb. jsou zveřejňovány v elektronické podobě na internetových stránkách (rubrika O nás Povinně zveřejňované informace ), v tištěné podobě na úřední desce vedle vstupních dveří Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj (Milady Horákové 3, Brno). Informace týkající se zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, včetně přehledu předpisů, podle nichž oblastní inspektorát práce jedná a rozhoduje, a které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace, jsou zájemcům k nahlédnutí v listinné podobě v sídle inspektorátu v kanceláři č. 502 ve 4. patře budovy na výše uvedené adrese. Dotazy občanů, institucí a novinářů na informace jsou zodpovídány v průběhu celého kalendářního roku. Tyto požadavky se vyřizují v rámci bezplatného poskytování základního poradenství, spolupráce s orgány státní a veřejné správy či spolupráce s jinými institucemi, v rámci propagace činnosti inspekce práce či osvěty v oblasti pracovního práva a v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a nejsou zařazovány do evidence žádostí o informace podle výše zmiňovaného zákona. 2.5 Stížnosti podané dle ustanovení 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád Celkem podaných stížností v r z toho 11 podáno v 1. pololetí 4 podáno v 2. pololetí 7 vyřízeno v 1. pololetí 3 vyřízeno v 2. pololetí 7 (z toho 1 ve správním řízení) nevyřízeno v r Výsledek šetření stížností: --- Důvodných 2 částečně důvodných 0 Nedůvodných 7 Neprokázáno 0

24 Stránka 24 z 118 Počet stížností se oproti loňskému roku mírně snížil. Oproti předcházejícím letům je stále poměrně vysoký, což je důsledek úpravy v novém kontrolním řádu účinném od května Opravný prostředek námitky dle ust. 13 zák. č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) mohou směřovat pouze do kontrolních zjištění. Pokud kontrolovaná osoba napadá postup inspektora, pak je nutno tato podání vyřídit jako stížnost v režimu ust. 175 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád.

25 Stránka 25 z Inspekční činnost 3.1 Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti bezpečnosti práce Integrovaná inspekce podle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií V roce 2016 bylo na Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně doručeno 27 žádostí o vyjádření k aktualizacím bezpečnostních dokumentací a 1 žádost o posouzení návrhu bezpečnostního programu, což je oproti loňskému roku, kdy byla doručena pouze jedna žádost, velmi výrazný nárůst. Způsobený je aktualizací bezpečnostních dokumentací v důsledku nově přijaté legislativy v oblasti prevence závažných havárií, novelizace předpisů v oblasti chemických látek a směsí a častou změnou u posuzovaných subjektů v oblasti technologií (výměna staré za novou za účelem snížení rizik). Ve vyjádřeních byly zjišťovány nedostatky především v chybně uvedených předpisech, a to již neplatné právní předpisy, dále byla vytýkána absence uváděných konkrétních vnitřních předpisů řešících jednotlivé kapitoly bezpečnostní dokumentace dle požadavků vyhlášky č. 229/2015 Sb., v platném znění. Často nejsou bezpečnostní dokumentace dostatečně rozepsané i v samotných výrobních procesech, proto je návštěva posuzovaného objektu v některých případech nevyhnutelná. V letošním roce bylo provedeno celkem 17 kontrol. Integrované inspekce probíhaly dle dohodnutého harmonogramu většinou ve dvoudenním cyklu, kdy jeden den byl na kontrole Hasičský záchranný sbor, a druhý den se účastnili všichni ostatní zástupci integrované inspekce. Při kontrolách byla kontrolovanými subjekty poskytnuta vždy odpovídající součinnost. V roce 2016 bylo zjištěno při kontrole prevence závažných havárií celkem 13 nedostatků. Tyto nedostatky spadaly ve většině případů do oblasti označování chemických látek a směsí, kdy byly zjištěny nedostatečně označené zásobníky nebezpečných látek, špatná práce s bezpečnostními listy (nedostatečně vyhodnocené opatření z bezpečnostních listů) a závady v oblasti protivýbuchové prevence (např. nebyly vyznačeny zóny dle Dokumentace o ochraně před výbuchem ). Často jsou při kontrolách zjišťovány také nedostatky spadající do oblasti vyhrazených technických zařízení, a to hlavně v oblasti elektrických zařízení. Opět se také potvrdilo, že právě u subjektů sk. A bývá zjišťováno více nedostatků, zřejmě z důvodu delší prodlevy mezi kontrolami a také proto, že na subjekty sk. B jsou kladeny vyšší požadavky a tyto subjekty tak věnují prevenci havárií více času a prostředků včetně personálního zajištění. I v letošním roce proběhly kontroly bez zjevných problémů, organizace ze strany ČIŽP i spolupráce s kontrolovanými subjekty byla na vysoké úrovni. Při kontrolách je pozitivní také to, že subjekty zařazené do prevence závažných havárií mají zkušenosti s průběhem kontroly a jsou dostatečně personálně zajištěné k pokrytí požadavků ze strany kontrolních orgánů. Kontroly daného zaměření jsou již prováděny dlouhodobě a z hlediska organizace již byla za tuto dobu vyřešena většina organizačních záležitostí. Je žádoucí také provést úpravy šablon v informačním systému, kde některé šablony (Informace o výsledku kontroly PZH, Vyjádření k Bezpečnostní dokumentaci) jsou v některých částech těžko editovatelné a dochází k situacím, že se vygenerovaný dokument nedá použít. Dále doporučujeme pokračovat dle možností v osvědčené praxi spolupráce při kontrolách s kolegy specialisty na vyhrazená technická zařízení. Největší problém nastává při činnostech, které nespadají pod režim zákona o prevenci závažných havárií, například z důvodů množství látky, přesto je jejich činnost vysoce riziková jak pro zaměstnance, tak pro své okolí. A proto bych se i na tuto činnost v rámci kontrolní činnosti zaměřil a během roku provedl mimořádnou kontrolní akci zaměřenou na tuto rizikovou činnost.

26 Stránka 26 z 118 Z hlediska bezpečnosti práce a vyhrazených technických zařízení dochází postupně ke zlepšení stavu, o čemž svědčí i počet zjišťovaných nedostatků u kontrolovaných osob. O něco horší je situace u některých subjektů sk. A, kde kontrola 1x za 3 roky představuje interval, během kterého se může objevit více nedostatků. Vzhledem k nastaveným parametrům systémů řízení prevence rizik v České republice jsou tyto subjekty pod neustálou kontrolou a je to znát i při kontrolní činnosti, neboť dochází k neustálému zlepšování stavu úrovně BOZP Bezpečný podnik Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně (dále jen OIP ) provedl během roku 2016 jako garant tyto prověrky: následné prověrky a ověření funkčnosti systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP ) u 6 právních subjektů plnících program Bezpečný podnik (dále jen BP ) u 3 právních subjektů prověrky systému řízení BOZP po 3 letech u 3 nižších organizačních složek právních subjektů prověrky systému řízení BOZP po 3 letech OIP průběžně v rámci poradenské činnosti spolupracoval se 2 právními subjekty připravujícími se na plnění programu BP. V průběhu roku 2016 bylo prováděno poradenství u právních subjektů, které projevily zájem účastnit se programu BP : Siemens Electric Machines Drásov s.r.o., Drásov 126, , s tímto subjektem byly zahájeny konzultace a přípravy na audit systému, subjekt zahájil vlastní audit a prověření shody s požadavky programu BP, má zájem požádat o ověření shody v podzimním termínu 1CSC, a.s., Vlastimila Pecha 5, Brno-Černovice má zájem o certifikaci systému BP, kdy bylo konzultováno na úrovni vedení o podmínkách programu. Vzhledem k vysoké závažné úrazovosti v organizaci (3 závažné pracovní úrazy během 15 měsíců) byla subjektu vysvětlena podmínka na snížení úrazovosti a také, vzhledem k zahájeným správním řízením s OIP a neustále se opakujícím závadám, nebylo doporučeno žádat o certifikaci, dokud nedojde k reorganizaci řízení rizik na pracovišti a nebudou přijata taková opatření, která budou mít za následek snížení závažné úrazovosti Tyco Fire & Security Czech Republic s.r.o., Osvobození 363, Ráječko byli jsme osloveni o přednesení podmínek programu BP další konzultace bude probíhat v příštím roce, subjekt má zájem zahájit proces certifikace na podzimní termín předávání ocenění V roce 2016 nebyla provedena prověrka u subjektů, které by ověřením shody s programem BP prošly poprvé. Následné prověrky plnění programu BP byly provedeny v průběhu roku 2016 u těchto právních subjektů: Fatra, a.s., se sídlem tř. Tomáše Bati 1541, Napajedla, PSČ , IČ MP Krásno, a.s., se sídlem Valašské Meziříčí, Hranická 430, PSČ , IČ BLOCK a.s., se sídlem Praha 9, Stulíková 1392, PSČ , pracoviště U Kasáren 727, Valašské Meziříčí, IČ BD SENSORS s.r.o., Buchlovice, Hradišťská 817, PSČ 68708, IČ Chropyňská strojírna, a.s., Chropyně, Komenského 75, PSČ 76811, IČ OHL ŽS, a.s., Burešova 938/17, Brno, Veveří, PSČ , IČ Ve společnosti OHL ŽS, a.s. došlo k velmi výrazné změně v organizační struktuře a vedení společnosti, kdy bylo vyměněno kompletně vrcholové vedení. Nové vrcholové vedení se zavázalo

27 Stránka 27 z 118 k plnění požadavků programu BP a nehodlá na nastavené úrovni nic měnit. V roce 2017 se očekávají další změny, o kterých bude OIP průběžně informován. U subjektů uvedených níže nebyla provedena následná prověrka, neboť tyto subjekty mají úroveň BOZP v podniku nastavenou na vysoké úrovni a prověrka byla provedena v nedávném časovém období. U těchto subjektů bude následná prověrka provedena v roce CCI Czech Republic s.r.o., K Letišti 1804/3, Šlapanice, IČ Nestlé Česko s.r.o., se sídlem Praha 4, Modřany, Mezi vodami 2035/31, PSČ , závod SFINX, Holešov, Palackého 134, PSČ , IČ V roce 2016 byla OIP provedena prověrka plnění programu BP v tříletém intervalu u těchto právních subjektů: Teplárny Brno, a.s., se sídlem Okružní 25, Brno, PSČ , IČ MIKROP ČEBÍN a.s., se sídlem Čebín 416, PSČ , IČ SMO a.s., se sídlem Zlínská 172, Otrokovice, PSČ , IČ V roce 2016 byla OIP provedena prověrka plnění programu BP v tříletém intervalu u těchto nižších organizačních složek právních subjektů na základě žádosti jiného OIP: ČEZ Distribuční služby, s.r.o., Riegrovo náměstí 1493/3, Pražské předměstí, Hradec Králové pracoviště Sokolská 45, Valašské Meziříčí (OIP pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj) ČEZ, a.s., Duhová 2/1444, Praha 4 pracoviště Elektrárna Hodonín, U Elektrárny 1/3030, Hodonín (OIP pro Hlavní město Prahu) TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Průmyslová 1000, Staré Město, Třinec provozovna Tažírna NH, Staré Město u Uherského Hradiště, Tovární 1688 (OIP pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj) V roce 2016 nepodal OIP se sídlem v Brně žádné doporučení na zrušení platnosti osvědčení BP. U právních subjektů plnících požadavky programu BP a u subjektů, projevujících zájem o plnění programu BP, se uplatňují zkušenosti získané plněním nejen ISO norem zavedených na pracovištích, ale i dalších systémových požadavků vyžadovaných zejména v automobilovém průmyslu a potravinářství, viz zkušenosti z Chropyňská strojírna, a.s., NESTLÉ Česko s.r.o., MP Krásno, a.s., MIKROP ČEBÍN a.s. Pozornost si zaslouží zavádění systémů, kde cílem je zvýšení efektivity veškerých činností s jasně deklarovaným cílem nulové úrazovosti jako např.: TPM (Total Performance Management) je soubor aktivit, který si klade za cíl postupným plněním 10-ti pilířů eliminaci všech druhů ztrát na pracovišti nebo zařízení (např. samostatná údržba, prostoje, ztráty rychlosti, poruchy, zlepšení bezpečnosti a ulehčení práce atd.) The Big Five vedoucí k maximální bezpečnosti všech činností prováděných, např. v areálu SFINX Holešov Velice přínosný, ale pro subjekt velice náročný program Behavior Based Safety (BBS), tj. všezahrnující systém školení zaměstnanců a provádění rozhovorů Metoda 5S metoda pořádku, organizace a standardizace pracovišť Model excelence EFQM analýza organizace a všech jejich procesů a činností Metoda 360 stupňů zpětné vazby, která umožňuje zjistit úroveň jednotlivých schopností/kompetencí u měřených osob LOTO procedura (Lock Out Tag Out) k zajištění nebezpečných energií a označení strojů proti nežádoucímu spuštění, tj. systém ochrany zaměstnanců před působením nežádoucích účinků energií během údržbářských prací, oprav, kontrol, seřizování, čištění atd. včetně ochrany osob, které by mohly být poraněny neočekávaným uvolněním akumulovaných energií nebo spuštěním zařízení

28 Stránka 28 z 118 V současné době zaměstnavatelé mají problém personálně obsadit své pracovní pozice a dochází tím také k přijímání méně kvalifikovaných pracovníků. Některé subjekty (např. Chropyňská strojírna a.s.) proto vytvořily vlastní vzdělávací centrum, kterým prochází zájemci o práci a selektují tak pracovníky před nastoupením do výroby, což má za následek nejenom udržení kvality prováděné práce, ale také snížení rizik na pracovišti, neboť pracovník se na svou činnost připravuje 3 měsíce pod dohledem školitele a je proto maximálně informován o rizicích na pracovišti a při použití strojů, a to jak po teoretické stránce, tak po stránce praktické. Je potěšující, že za několik let se u subjektů nosících titul BP projevuje velký progres v úrovni BOZP. Především je to v důsledku ekonomické stability certifikovaných subjektů a rozdělování zisku do moderních technologií. Dochází tím k eliminaci rizik na nízkou úroveň. Například při skladování ve společnosti BD SENSORS s.r.o. docházelo k častým úrazům při manipulaci s tyčovinou, proto došlo k výstavbě nové haly za účelem zefektivnění logistiky materiálu na konkrétní pracoviště tím, že budou instalovány nové automatické skladovací zakladače pro materiál s minimálním množství manipulací. Dojde tím k vytvoření prostoru na pracovištích, odpadne údržba regálového systému a organizace práce ve skladových prostorech a především dojde ke snížení rizik při manipulaci s materiálem. Velmi se osvědčilo provádění tzv. předauditů u subjektů projevujících zájem o plnění požadavků BP. Tým inspektorů provádí kontrolu stavu BOZP u právního subjektu v rozsahu požadavků programu BP před podáním žádosti. Na základě zjištění uvedených v Zápisu o poradenství právní subjekt po odstranění neshod podává žádost o provedení auditu. V roce 2016 nebyl tento předaudit proveden u žádného subjektu. Program BP je zařazován do integrovaných systémů zaváděných v jednotlivých právních subjektech, a tím je dosaženo společného cíle pro zajišťování a aktualizaci informací, řízení dokumentace, odpovědností atd. i v oblasti kvality, životního prostředí a hygieny pracovního prostředí. Při prověrkách spolupracoval stejný tým, který se v problematice programu BP již orientuje a je stabilní již několik roků. Největší problém, který se vyskytoval, byl nedostatek času na provedení jednotlivých dílčích prověrek z důvodu termínů dokončení. Vzhledem ke zkušenostem právních subjektů z plnění jiných programů a systémů nejen z oblasti BOZP se mimořádně vyskytují neshody z oblastí, které se do systému buď nově zavádí, případně se jedná o neshody, způsobené neplněním stanovených povinností, jako např.: systémové zajištění informací o případných skoronehodách zdokumentovaní výměny informací týkající se nebezpečí a rizik na pracovištích, kde plní úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů často se vyskytujícím se nedostatkem bylo nevypracování dokumentace ochrany před výbuchem a problémy při přijímání opatření před rizikem výbuchu nebezpečné chemické látky a směsi, používané v podniku, nejsou mnohdy správně skladovány a nejsou přijata opatření před působením nebezpečných vlastností těchto látek nezaslání indikátorů zlepšování ve stanoveném termínu nejsou zpracovány místní provozní bezpečnostní předpisy pro jednotlivá vyhrazená technická zařízení nejsou vypracovány pokyny pro obsluhu vyhrazených technických zařízení některé cíle stanovené v organizace nejsou měřitelné Nedostatky byly vždy během auditu odstraněny.

29 Stránka 29 z 118 Doporučení, vydaná u jednotlivých prověrek, se týkala např.: způsobu identifikace nebezpečí a ohlašování skoronehod za významné účasti obsluh jednotlivých zařízení způsobu zpracování a předávání informací týkajících se nebezpečí a rizik na pracovištích, kde plní úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů způsobu vedení záznamů o prováděných následných kontrolách strojů a zařízení způsobu řízení rizik v oblasti nebezpečných látek a směsí skladování hořlavin na pracovišti V roce 2016 jsme se při jednotlivých prověrkách nesetkali s problémy, které by ovlivňovaly průběh prověrky. Ze strany subjektů došlo v maximální možné míře k poskytnutí součinnosti a také se vynasnažily o to, aby zjištěné neshody či nedostatky odstranily v co nejkratším termínu. Při prověrkách nám kontrolu usnadňovalo také to, že kontrolované osoby jsou na přítomnost dozorových orgánů zvyklé a připravené. Vrcholové vedení se vždy účastnilo zahájení prověrek i následného závěrečného projednání. Při závěrečných setkání bylo vždy vidět, že subjekty plnící program BP byly posunuty o kousek dále v dodržování předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a byl naplněn požadavek neustálého zlepšování. Velkou výhodou prováděných prověrek v rámci programu BP je účast vysoce kvalifikovaných inspektorů na jednotlivé oblasti zaměřené jak v oblasti vyhrazených technických zařízení, tak v oblasti všeobecné bezpečnosti. Inspektoři při prověrkách často odhalí neshody, které jsou kontrolovanými osobami přehlédnuty, a to především z důvodů tzv. provozní slepoty. Významná je také spolupráce s kontrolními orgány KHS, HZS a ČIŽP, které svým kladným vyjádřením potvrzují splnění požadavků z oblastí jimi kontrolovanými, a tím více potvrzují oprávněnost názvu certifikátu Bezpečný podnik. V současné době je v Jihomoravském kraji a Zlínském kraji 11 podniků nosících titul Bezpečný podnik, a tak doufáme, že v roce následujícím toto číslo zůstane stejné a úroveň těchto podniků v oblasti BOZP bude stoupat, neboť s těmito podniky spolupracují i jejich subdodavatelé, kteří jsou úrovní BOZP také penetrováni a jsou na ně kladeny vyšší požadavky. V roce 2017 budou obhajovat osvědčení tři subjekty, a to dva v jarním termínu a jeden v termínu podzimním. Údaje z provedených prověrek Subjekty Počet zjištěných nedostatků a neshod Doporučení Subjekty, u kterých byla prověrka v mezidobí vydání osvědčení BLOCK a.s. 0 1 BD SENSORS s.r.o. 2 1 Chropyňská strojírna, a.s. 8 0 OHL ŽS, a.s. 4 1 Fatra, a.s. 7 1 MP Krásno, a.s Subjekty, u kterých byla prověrka v tříletém cyklu Teplárny Brno, a.s. 5 1 SMO a.s. 9 0 MIKROP ČEBÍN a.s Subjekty, u kterých byla prověrka provedena u její nižší organizační složky ČEZ Distribuční služby, s.r.o. 0 0 ČEZ, a.s TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. 19 1

30 Stránka 30 z 118 Počty provedených dílčích zápisů Dílčí zápis č. 1 Elektrické zařízení 11 Dílčí zápis č. 2 Zdvihací zařízení 9 Dílčí zápis č. 3 Tlakové zařízení 9 Dílčí zápis č. 4 Plynová zařízení 9 Dílčí zápis č. 5 Pracovní podmínky 2 Dílčí zápis č. 6 Doprava 1 Dílčí zápis č. 7 Prevence závažných havárií 0 Dílčí zápis č. 8 Stavebnictví 2 Dílčí zápis č. 9 Provozní podmínky 8 Dílčí zápis č. 10 Systém řízení BOZP 12 Platnost osvědčení subjektů v JmK a ZK Subjekt Platnost osvědčení do 1. BD SENSORS s.r.o. 21. října BLOCK a.s. 13. května CCI Czech Republic s.r.o. 20. října Fatra, a.s. 20. října Chropyňská strojírna, a.s. 21. října MIKROP ČEBÍN a.s. 10. května MP Krásno, a.s. 12. května Nestlé Česko s.r.o., závod SFINX Holešov 13. května OHL ŽS, a.s. 20. října SMO a.s. 18. října Teplárny Brno, a.s. 10. května 2019 Statistika úrazovosti v právních subjektech vlastnících certifikaci BP Subjekty Počet zaměstnanců Úrazovost v roce 2016 *) Úrazovost v roce 2015 *) BLOCK a.s BD SENSORS s.r.o ,21 0,33 Chropyňská strojírna, a.s ,62 0,76 OHL ŽS, a.s ,69 2,6 Fatra, a.s ,96 0,85 MP Krásno, a.s ,8 3,0 Teplárny Brno, a.s ,23 0,20 SMO a.s. 98 0,96 0,65 MIKROP ČEBÍN a.s ,76 0,88 ČEZ Distribuční služby, s.r.o ČEZ, a.s. (EHO) 70 0,7 0,6 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s ,49 0,52 Celkem Ø 0,78 Ø 0,86 **) *) počet PÚ s pracovní neschopností na 100 zaměstnanců (četnost) **) průměr v ČR za rok 2015 byl dle ČSÚ 1,01

31 Stránka 31 z Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem Svojí náročností patří silniční doprava stále k nejrizikovějším oblastem lidské činnosti s následnými újmami na zdraví, ale i se smrtelnými úrazy osob, ke kterým dochází v souvislosti s provozem, údržbou a opravami silničních vozidel. Při nedodržování bezpečnostních předpisů zaměstnavateli a samotnými řidiči je navíc ohrožena i bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu. U zaměstnavatelů v dopravě je stejně jako u zaměstnavatelů v jiných oblastech pracovních aktivit zjišťováno porušování předpisů upravujících pracovní podmínky řidičů, a to jak v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tak v oblasti pracovněprávních vztahů. Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně (dále jen OIP) se v kontrolní činnosti zaměřené na dopravu již dlouhodobě zabývá kontrolou plnění povinností zaměstnavatelů při organizování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přijímáním opatření k předcházení rizikům, seznamováním zaměstnanců s předpisy k zajištění bezpečnosti práce pro konkrétní pracovní pozice i pracovní činnosti prováděné na pracovišti, na dodržování pokynů výrobců techniky uvedených v návodech k obsluze a údržbě, ověřování odborné a zdravotní způsobilosti řidičů a v neposlední řadě také na organizování pracovní doby zaměstnanců. V závěrečné zprávě z předchozího roku bylo doporučeno pokračovat v nastaveném kontrolním zaměření hlavního úkolu pro dopravu a přispět ke zvýšení úrovně bezpečného provozování dopravy, kdy zejména únava řidičů může sehrát významnou roli v silničním provozu. Z toho důvodu je správné organizování pracovní doby v dopravě, s ohledem na její zvláštní specifika, jedním z důležitých kontrolních zaměření. Zaměřením úkolu byl systém obecné prevence, tzn. organizování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímání opatření k předcházení rizikům, seznamování zaměstnanců s předpisy k zajištění bezpečnosti práce pro konkrétní pracovní pozice a pracovní činnosti prováděné bezprostředně na jejich pracovišti, dodržování pokynů výrobců vozidel uvedených v návodech k obsluze a údržbě, ověřování zdravotní způsobilosti zaměstnanců a stav techniky z pohledu BOZP a dodržování pracovního režimu uživatelů vozidla v návaznosti na organizování pracovní doby zaměstnavatelem. Hlavním cílem úkolu bylo prováděnými kontrolami zjistit, jak jsou ze strany zaměstnavatelů dodržovány předpisy v oblasti BOZP a jakým způsobem je organizována práce řidičů. Stanovený limit SÚIP k danému úkolu byl určen pro jednotlivé OIP provedením kontrol v počtu nejméně u 20 subjektů na každého inspektora. Inspektoři OIP pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj zkontrolovali celkem 73 subjektů. Z celkového počtu zkontrolovaných subjektů bylo zkontrolováno 64 právnických osob a 9 fyzických osob. Hlavní úkol kontroly zaměstnavatelů v dopravě byl oblastním inspektorátem práce splněn. Do plánu kontrolní činnosti byly prioritně zařazeny subjekty kde: - doposud nebyla provedena inspekční činnost - zaměstnavatel vykazuje nepříznivý vývoj pracovní úrazovosti - na zaměstnavatele byl podáván podnět z oblasti dopravy pro porušování nároků zaměstnanců - dopravce, kde kontrola již byla provedena, ale poslední kontrola proběhla před 3 lety (netýká se řidičů MHD) Při prováděných kontrolách bylo zjištěno, že zaměstnavatelé, disponující vlastním vozovým parkem, vedou dokumentaci o vyhledaných a vyhodnocených rizicích práce a o opatřeních přijatých proti jejich působení, a to v souladu se zákoníkem práce. Zaměstnavateli předložené dokumentace o vyhledaných a vyhodnocených rizicích práce byly často zpracovány za pomocí softwarového programu ROVS/RIZIKA NA PC vydaným Rožnovským vzdělávacím servisem s.r.o. Kontrolou obsahových náplní předložených dokumentací o vyhledaných a vyhodnocených rizicích práce a o opatřeních přijatých proti jejich působení, kontrolou pracovišť a stavu technických prostředků bylo zjištěno, že zaměstnavatelé nepřijímají některá opatření, která si stanovili proti působení jednotlivých rizik při práci související s provozem a údržbou silničních vozidel (např. překrytí pracovní jámy

32 Stránka 32 z 118 sloužící pro opravy a údržbu dopravních prostředků, kontroly, údržba a revize strojů a zařízení používaných v autoopravárenství atd.). U subjektů s méně jak 25 zaměstnanci a při kontrole podnikajících fyzických osob se inspektoři setkávali s nevyhledáváním a nevyhodnocením rizik pro některé pracovní činnosti bezprostředně související s provozováním silniční dopravy (např. nakládka a vykládka dopravních prostředků, parkování a odstavování dopravních prostředků atd.). U dvou subjektů s více jak 25 zaměstnanci bylo zjištěno, že úkoly v hodnocení a prevenci rizik nebyly prováděny odborně způsobilým zaměstnancem nebo jinou odborně způsobilou fyzickou osobou. Kontrolované zdravotní posudky řidičů motorových silničních vozidel byly lékaři převážně vypracovány na standartním tiskopise stanoveném vyhláškou č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů. U poloviny kontrolovaných subjektů neobsahovaly předložené lékařské posudky údaj o tom, podle jaké skupiny (skupina 1. nebo skupina 2. dle přílohy č. 3 vyhlášky č. 277/2004 Sb.) byl zaměstnanec lékařem posuzován. U třetiny subjektů byl zaměstnanec posuzován lékařem podle skupiny 1, a to i přes to, že šlo o řidiče, kteří řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u nichž je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě. Na předložených zdravotních posudcích dále často chyběl lékařem vyplněný údaj o provedení dopravně psychologického vyšetření. U subjektů s méně jak 25 zaměstnanci a při kontrole podnikajících fyzických osob se inspektoři setkávali s tím, že zaměstnavateli předložené lékařské posudky řidičů silničních vozidel neobsahovaly ověření zdravotní způsobilosti pro práci v noci nebo již nebyly v platnosti. U některých zaměstnavatelů přetrvává, že ověřování zdravotní způsobilosti řidičů silničních vozidel probíhá u praktických lékařů jednotlivých zaměstnanců. Zaměstnavatelé, provozující dopravu nad 3,5 tuny, plní povinnost 3 nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky a vydat Místní provozní bezpečnostní předpis, kterým mimo jiné organizuje práci zaměstnanců při provozování dopravy. Kontrolou obsahové náplně tohoto vnitřního předpisu inspektory OIP bývá zjištěno, že zaměstnavatelé nestanovují např. organizační pokyny pro nakládku a vykládku vozidel, neurčují prostory pro bezpečné nakládání a vykládání přepravovaného nákladu a neurčují zaměstnance, který řídí a koordinuje tuto činnost. Zaměstnavatelé, disponující vlastním vozovým parkem do 3,5 tuny, dále neplní povinnost vyplývající z 3 výše uvedeného nařízení vlády a nevydávají Místní provozní bezpečnostní předpis, kterým by měli mimo jiné organizovat práci zaměstnanců při provozování dopravy. Zaměstnavatelé, provozující dopravu s celkovou hmotností nad 3,5 tuny, se dále často mylně domnívají, že pravidelné školení řidičů z povolání stanovující jejich odbornou způsobilost k řízení nahrazuje vstupní a pravidelné školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zajišťované zaměstnavatelem. Při kontrole pak často namísto osnov a konkrétních záznamů o provedeném školení BOZP předkládají doklady a potvrzení z autoškol, které představují splnění požadavků zákoníku práce v oblasti BOZP pouze částečně. Zaměstnanci obsluhující silniční vozidla nad 3,5 tuny tak nejsou seznamování s jejich právy a povinnostmi v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Oproti minulému roku však subjektů s výše uvedeným zjištěním ubylo. Zjištění ale i nadále přetrvává subjektů s méně jak 25 zaměstnanci a při kontrole podnikajících fyzických osob. Zaměstnavatelé provozující dopravu s celkovou hmotností nad 3,5 tuny seznamují zaměstnance (řidiče) s návodem pro obsluhu a údržbu vozidla pravidelně, nejčastěji při jeho předání. Ke zjištění, že

33 Stránka 33 z 118 zaměstnanec nebyl zaměstnavatelem seznámen s návodem pro obsluhu a údržbu vozidla, dochází zejména u zaměstnavatelů provozující dopravu pod 3,5 tuny, u zaměstnavatelů s méně jak 25 zaměstnanci a při kontrole podnikajících fyzických osob. Zaměstnavatelé, kteří nejsou dopravci ve smyslu silničního zákona a disponující vlastním vozovým parkem do 3,5 tuny, zajištují školení řidičů referentských vozidel pravidelně, nejčastěji v rámci vstupního a pravidelného školení bezpečnosti a ochrany zdraví práci. Pracovní režimy řidičů silničních vozidel nad 3,5 tuny, byly u zaměstnavatelů vyhodnocovány z datových souborů, pocházejících z digitálních záznamových zařízení a z tachografických záznamových kotoučů. Předložené datové soubory a tachografické kotouče byly na OIP zpracovávány pomocí počítačového programu TAGRA.eu kontrolní verze. Kontrolou pracovních režimů z předložených záznamových kotoučů a datových souborů bylo zjištěno, že u zaměstnavatelů, provozujících silniční dopravu nad 3,5 tuny, dochází k porušování pracovních režimů řidičů, a to zejména k porušování ustanovení právních a ostatních předpisů v oblasti dopravy, které se týkají doby řízení, doby odpočinku a dodržování bezpečnostních přestávek. Tato skutečnost může mít za následek zvýšení počtu dopravních nehod pod vlivem únavy řidičů s následnými závažnými úrazy osádek a ohrožení zdraví a životů dalších fyzických osob. Při kontrole bylo dále zjištěno, že zaměstnavatelé, provozující dopravu nad 3,5 tuny, často nevedou evidenci pracovní doby řidičů silničních vozidel v souladu s požadavky zákoníku práce. Při kontrolách pracovní doby je inspektorům předkládán výkaz práce řidiče vedený počítačovým programem TAGRA. Předložené výkazy práce řidiče jsou i tak často zkresleny řidiči těchto vozidel, a to zejména špatnou manipulací s ovládacími prvky záznamového zařízení (tachografu). Zaměstnavatelé, disponující vlastním vozovým parkem do 3,5 tuny, vedou evidenci pracovní doby svých zaměstnanců převážně v souladu s požadavky zákoníku práce. Zpracování evidence pracovní doby u těchto zaměstnavatelů usnadňuje i rovnoměrně rozvržená pracovní doba. I nadále však přetrvává nedostatek vyplývající z nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky a které zaměstnavateli v příloze č. 1 ukládá, aby vedl v listinné formě nebo technickým zařízením denní evidenci o době řízení dopravního prostředku a o čerpání bezpečnostních přestávek. Zaměstnavatelé vedou tzv. knihu jízd jen pro potřebu kontroly ze strany finančního úřadu. Při provádění kontrol v objektech, kde probíhá servis a údržba dopravních prostředků zaměstnavatele, se často inspektoři setkávají se stroji a technickými zařízeními (např. zvedáky, utahováky), na kterých nejsou prováděny pravidelné kontroly, popř. revize k zajištění jejich provozuschopnosti a bezpečného používání. Zaměstnavatelé dále podceňují kontroly stavu technických prostředků pro nakládku a vykládku vozidel a skladování materiálu (vysokozdvižné vozíky, žebříky, schůdky, regály atd.). Při kontrole objektů, kde probíhá servis a údržba dopravních prostředků, se dále inspektoři setkávají s pracovními jámami, které nesplňují požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jedná se zejména o chybějící značení ochranného manipulačního prostoru pracovní jámy, nedostatečné nebo poškozené vybavení (osvětlení, zásuvky) a absence zařízení pro překrytí pracovní jámy v době, kdy v ní není konána práce. Provedenými kontrolami u zaměstnavatelů s vozovým parkem bylo zjištěno celkem 283 nedostatků. U zaměstnavatelů, provozujících dopravu nad 3,5 tuny, šlo o nedostatky týkající se zejména: - porušování pracovních režimů řidičů (doby řízení, doby odpočinku) - nepravidelná kontrola stavu technických prostředků a zařízení nacházejících se na pracovištích zaměstnavatele - nepřijímání opatření stanovených proti působení jednotlivých rizik při práci

34 Stránka 34 z nevydání organizačních pokynů pro nakládku a vykládku vozidel - neurčení prostor pro bezpečné nakládání a vykládání přepravovaného nákladu - neurčení zaměstnance, který řídí a koordinuje bezpečné nakládání a vykládání přepravovaného nákladu - nevedení evidence pracovní doby řidičů zaměstnavatelem U zaměstnavatelů, provozujících dopravu pod 3,5 tuny, šlo o nedostatky týkající se zejména: - nevedení denní evidence o době řízení dopravního prostředku a o čerpání bezpečnostních přestávek - nepravidelná kontrola stavu technických prostředků a zařízení nacházejících se na pracovištích zaměstnavatele - nepřijímání opatření stanovených proti působení jednotlivých rizik při práci - nevydání místního provozního bezpečnostního předpisu Případná pochybení zjištěná při kontrolách vybraných subjektů byla inspektory individuálně vyhodnocována s přihlédnutím na závažnost jednotlivých porušení, složitost legislativy v oblasti dopravy, vztahu kontrolovaného subjektu ke zjišťovaným pochybením a především v souladu s 36 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Počet uložených pokut a jejich výše je uvedena v následující tabulce. počet návrhů pokut za správní delikt 11 výše návrhů pokut za správní delikt v Kč počet uložených pokut za správní delikt 10 výše uložených pokut za správní delikt v Kč Závěrem lze konstatovat, že kontroly inspektorů OIP u zaměstnavatelů s vozovým parkem v rámci hlavního úkolu jsou i nadále přínosné, a to jak pro samotné zaměstnavatele, tak celospolečensky. Zjištěné nedostatky byly vždy inspektory se zaměstnavateli prokonzultovány, čímž zaměstnavatelé získali mnoho dalších potřebných informací vedoucích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kontrolní činnost tak představuje dobrou prevenci před nežádoucím nárůstem pracovních úrazů a mimořádných dopravních událostí. Kontroly u zaměstnavatelů s vozovým parkem poukázaly na stále vysoký počet porušení právních a ostatních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vzhledem k tomuto zjištění může i nadále docházet k ohrožení zdraví a života zaměstnanců při práci související s provozem, údržbou a s opravami dopravních prostředků, ale i dalších fyzických osob. OIP tak i nadále doporučuje provádět kontroly subjektů, kteří disponují vlastním vozovým parkem. Statistická data Počet počet kontrolovaných subjektů celkem 73 počet kontrolovaných právnických osob 64 počet kontrolovaných fyzických osob 9 počet zjištěných nedostatků bez vydaného opatření u nichž byla uložena pokuta 18 počet návrhů pokut za správní delikt 11 výše návrhů pokut za správní delikt v Kč

35 Stránka 35 z Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více Zadání úkolu bylo stejné jako v loňském roce, a to provést kontrolu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti technických zařízení a stanovených pracovních podmínek u nově vzniklých malých a středních subjektů (v co možná nejkratší době po zahájení jejich činnosti). Ke kontrole byly vybírány především ty organizace, u nichž lze předpokládat vyšší potencionál ohrožení zaměstnanců a kde je nutné zaměstnavatele vést k dlouhodobé péči o zajišťování oblasti bezpečnosti práce, vytváření vhodných pracovních podmínek a požadovaných pracovně právních vztahů. Jedná se především o subjekty a činnosti, u kterých dlouhodobě dochází ke značnému počtu pracovních úrazů a subjektů, na které OIP obdržel podněty na neplnění povinností vyplývajících ze závazných předpisů pro oblast bezpečnosti práce, a podniky, u kterých došlo ke vzniku smrtelných pracovních úrazů nebo úrazů vyžadujících hospitalizaci delší než pět dní. V neposlední řadě byly ke kontrolám vybírány ty subjekty, u nichž doposud kontrola z dodržování právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP nebyla provedena, nebo od poslední kontroly uplynula delší doba a subjekty, u kterých byly při předešlé kontrole zjištěny závažné nedostatky, popř. větší množství nedostatků. Z hlediska prevence byly kontroly prováděny jak u malých a středních podniků s počtem zaměstnanců 1 249, tak i u podniků s větším počtem zaměstnanců. Cílem úkolu bylo zaměřit kontroly z oblasti dodržování právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci především k problémovým a nově vzniklým subjektům a působit na ně preventivním a pozitivním přístupem. S využitím kontrolních mechanizmů vyvodit potřebný tlak na vedoucí zaměstnance kontrolovaných subjektů k dodržování bezpečnostních předpisů, a tím vytvořit předpoklady k minimalizaci pracovní úrazovosti. Každý OIP měl provést kontrolu minimálně u 300 subjektů, a to podle vlastního výběru. Kontroly měly být směřovány zejména do oborů: - výroba nábytku - textilní průmysl - výroba papíru a výrobků z papíru - výroba chemických látek a přípravků - výroba pryžových a plastových výrobků - výroba skla a skleněných výrobků - výroba ostatních nekovových minerálních výrobků - výroba železa, oceli, feroslitin, plochých výrobků a tváření za tepla - slévárenství - strojírenský průmysl - terciální sféra Administrativní kontrola: - prevence rizik (vyhledávání a vyhodnocení rizik, přijímání opatření k eliminaci rizik a realizace přijatých opatření) - školení a příprava k výkonu práce (seznámení zaměstnanců s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, s riziky, s výsledky jejich vyhodnocení a s přijatými opatřeními k jejich minimalizaci) - provozní dokumentace provozovaných strojních zařízení a technologických zařízení (návody k obsluze) - pracovní doba (její evidence, přestávky v práci na jídlo a oddech nebo bezpečnostní přestávky) - pracovní úrazovost (evidence, šetření příčin a vzniku PÚ, stanovení opatření proti opakování PÚ a jejich realizace, zasílání záznamů o úrazech příslušným institucím) Vlastní kontrola na konkrétních pracovištích: - vhodnost pracovišť s ohledem na prováděné činnosti

36 Stránka 36 z organizace práce a pracovní postupy - provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí vedení předepsané provozní dokumentace strojů a zařízení - dodržování provozních podmínek stanovených výrobcem a provozovatelem - provádění kontrol a revizí stanovených výrobcem, případně provozovatelem - technický stav provozovaných strojů a technických zařízení se zaměřením na vybavenost ochranným zařízením, na bezpečné ovládání, dodržování povinností, které jsou stanoveny v průvodní dokumentaci výrobce a v právních předpisech) - namátková kontrola používání přidělených OOPP zaměstnanci V oblasti prevence rizik lze spatřovat značné rozdíly, které jsou spojené především s velikostí kontrolovaných subjektů, počtem zaměstnanců, jejich finančních poměrů, přístupem k problematice (dodržování předpisů) a schopnostem vedoucích zaměstnanců a odborně způsobilých osob v prevenci rizik řešit danou problematiku. I když lze konstatovat, že nejzásadnějším aspektem je finanční situace subjektu, která umožnuje efektivně přijímat možná opatření k odstranění rizik, ale ne vždy je to jen o financích a mnohdy jde spíše o přístup kompetentních osob. Úkony v prevenci rizik jsou zaměstnavateli často podceňovány a není jim věnována dostatečná pozornost. Tento přístup vychází z pocitu, že jde o pouhé administrativní nařízení. Zpracování vlastního přehledu hodnocení rizik prací a pracovních činností, pokud jej chce subjekt provést poctivě, je proces náročný na odbornost, čas a samozřejmě do určité míry i na finance. Při kontrolách je zjišťováno, že vyhledávání a hodnocení rizik je spíše formální (obecné) a není v souladu se skutečností. U velké většiny kontrolovaných osob chybí systematický přístup, který je nezbytný k úspěšnému vyhodnocení rizik a ke stanovení opatření k jejich minimalizaci nebo úplnému odstranění. U subjektů s menším počtem zaměstnanců (do 10) je stav prevence rizik na velmi nízké úrovni. V mnohých případech není prevence rizik zajišťována vůbec, ať už z důvodu neznalosti, nebo z pohledu neochoty a pocitu že malých firem bez úrazů se to netýká je na ni pohlíženo jen jako na papír. Zpracování dokumentace prevence rizik je v těchto případech realizováno až po kontrole orgány inspekce práce. U subjektů s větším počtem zaměstnanců (od 50) je vnímání systému prevence rizik na vyšší úrovni. S riziky se již pracuje, jsou průběžně aktualizována a zároveň slouží i jako podklad ke školení zaměstnanců. Zjištěná a vyhodnocená rizika mají zaměstnavatelé snahu odstranit, i když i oni jsou v mnohých případech limitováni právě onou časovou, odbornou a finanční náročností. Obecně se dá říci, že velké subjekty limituje časová náročnost, zatímco menší subjekty limituje odborná a finanční náročnost. Popudem k vyhodnocení rizik je pro většinu zaměstnavatelů obava z případných sankcí ze strany kontrolních orgánů nebo uplatňování finanční spoluúčasti zdravotních pojišťoven v nákladech na léčení u případných pracovních úrazů, popřípadě náhrada ušlého zisku plynoucí z dodavatelsko odběratelských vztahů. Tyto subjekty jsou často v rámci auditů kontrolovány ze stran svých odběratelů, které mají smluvně stanovené požadavky se zaměřením na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a jejichž nedodržování by firmy (v porovnání s postihem ze strany inspektorátu za neplnění povinností) stálo daleko víc, čehož si jsou samozřejmě vědomi. Mohly by přijít o zakázky a odběratele, což by pro mnoho z nich mohlo mít i likvidační důsledky. Samotnou motivací a zároveň i prevencí z důvodu např. zvyšování efektivity práce a kvality výrobků je nahrazování nebezpečných starších strojů a technologií novějšími (bezpečnějšími). Mnozí zaměstnavatelé si z důvodů rozsáhlosti problematiky a požadavků najímají externí poradce, tzv. bezpečnostní techniky, kteří jim tuto problematiku zajišťují. Ti, v drtivé většině případů, využívají komerčně získaného systému pro hodnocení rizik, který mnohdy nekoresponduje s konkrétním provozem. Často se v dokumentaci o rizicích setkáváme s informacemi upravujícími jinou oblast pracovní činnosti a používaného technického vybavení, než se kterou kontrolovaná osoba vůbec přichází do styku. Řada problémů v prevenci a hodnocení rizik také vzniká z nevhodné spolupráce mezi odborně způsobilou osobou v prevenci rizik, zaměstnavatelem a samotnými zaměstnanci. Mnoho zaměstnavatelů neprovádí hodnocení rizik tak, aby přímo naplnilo ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění, který

37 Stránka 37 z 118 požaduje, aby hodnocení rizik bylo prováděno soustavnou činností tak, aby rizika byla soustavně vyhledávána a byla pravidelně kontrolována i úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Často se s vyhodnocenými riziky a přijatými opatřeními po jejich vypracování již dále nepracuje a neslouží ani jako podklad pro další činnost na úseku zajišťování bezpečnosti práce. Samotná aktualizace pak bývá prováděna až po kontrolách inspekce práce. Seznámení zaměstnanců s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s přijatými opatřeními je zaměstnavateli nejčastěji prováděno v rámci školení zaměstnanců z problematiky BOZP, kdy většinou název dokumentu je uveden v osnově školení. Ve většině případů jsou pak zaměstnanci prakticky, podle osnovy, seznámeni se všemi riziky včetně přijatých opatření, které se dotýkají veškerých činností vyskytujících se u zaměstnavatele, aniž by s nimi zaměstnanec kdy přišel nějakým způsobem do styku. V jakém rozsahu a zda jsou zaměstnanci s riziky skutečně seznámeni, už z něj patrné není. U zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců 25 a více je jejich povinností, pokud nejsou sami odborně způsobilí v prevenci rizik, zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik odborně způsobilou osobou. V několika případech bylo zjištěno, že tato povinnost nebyla dodržena. Šlo spíše o ojedinělé případy, kdy především v důsledku neznalosti či v dobré víře (že osoba má platné osvědčení), zajišťuje zaměstnavatel plnění úkolů v prevenci rizik prostřednictvím osob bez odborné způsobilosti, případně s neplatným např. propadlým osvědčením. U kontrol zaměřených na oblast školení zaměstnanců lze spatřovat nedostatky, které souvisejí především s jeho formou, obsahovou náplní a správným prováděním. Z celkového pohledu však tento aspekt není tak velký jako v oblasti prevence rizik. Školení se zaměřením na BOZP je prováděno, až na výjimky, u všech subjektů. Rozdíly jsou pak především ve formě, srozumitelnosti a náplni školení. Mezi základní povinnosti, které vyplývají z 103 odst. 3 zákona 262/2006 Sb., v platném znění, patří stanovení obsahu a četnosti školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Obsah školení vyplývá především z osnovy školení. Opomíjena je povinnost zaměstnavatele stanovit četnost prováděného školení a samotný obsah školení. V osnovách školení často chybí některé právní a ostatní předpisy, se kterými musí být zaměstnanci seznámeni. Prezenční listina zúčastněných zaměstnanců bývá volně přiložena k osnově školení. Z tohoto důvodu není možné dostatečně ověřit věrohodnost provedeného školení. V ojedinělých případech je školení prezentováno instrukcemi, které byť jsou pravdivé (jedná se např. o znění práv a povinností vycházející ze zákoníku práce), nedávají ucelený výčet právních předpisů, které se vztahují k vykonávaným pracovním činnostem zaměstnanců. Mnohdy je výčet předpisů uvedených v osnově školení obsáhlý natolik, že by snad ani nebylo možné dodržet stanovený hodinový rozsah školení uvedený v prezenční listině. Osnova školení je často stejná pro všechny pracovníky napříč profesemi. Zaměstnanci jsou tak seznamováni se stejnými právními předpisy, i když jejich pracovní náplň je odlišná a daný předpis problematiku neřeší. Konkrétní předpisy, pracovní postupy a provozní dokumentace, včetně návodů k obsluze jednotlivých strojů, v osnovách školení chybí. V některých osnovách školení se lze setkat se starými předpisy, protože tyto osnovy školení jsou rok co rok kopírovány, i když daný předpis je už dávno zrušen. Požadavek četnosti školení je zákoníkem práce ponecháván v kompetenci zaměstnavatele. Většina z nich upouští od pravidelného ročního školení zaměstnanců a stanovuje lhůty delší, zpravidla dva až tři roky. V ojedinělých případech jsou četnosti stanoveny pro všechny pracovní činnosti (podle harmonogramu), které jsou u kontrolovaných osob prováděny. Samotné školení, především u subjektů s menším počtem zaměstnanců, nepřesahuje ani polovinu denní pracovní doby. Je pak diskutabilní, jestli svým rozsahem koresponduje s obsahem (osnovou) a svou kvalitou splňuje její princip. Velmi malý důraz se klade na způsob ověřování znalostí zaměstnanců. V drtivé většině případů je zpětná vazba pouze informativní. V prezenční listině, případně osnově školení, je zpravidla uvedeno, že ověření znalostí je prováděno ústně, čímž nelze prokázat, jestli vůbec k nějakému ověření došlo, za jakých podmínek, případně na jaké úrovni. Na základě této skutečnosti zaměstnavatelé nemají přehled o tom, jaké jsou znalosti zaměstnanců v oblasti bezpečnosti práce a zda dané problematice porozuměli. Písemná forma provedeného potřebného zaučení prakticky, až na výjimky, neexistuje. Vstupní školení se pouze v ojedinělých případech provádí v den nástupu zaměstnance do zaměstnání. Je to zejména u větších

38 Stránka 38 z 118 subjektů, které mají zřízenou funkci bezpečnostního technika. V mnoha případech, kdy školení zajišťuje externí technik BOZP, se školení provádí ve smluveném termínu, nikoli však v den nástupu zaměstnance do zaměstnání. Při změně pracovního zařazení, druhu práce, zavedení nové technologie, změně výrobních a pracovních prostředků nebo změně technologických či pracovních postupů se školení zaměstnanců provádí zcela ojediněle. Na pracovištích se zavedenou novou technologií nebo změnou výrobních a pracovních prostředků provádí zaškolení a zaučení zpravidla servisní technik dodávaných technologií. Školení se ve většině případů účastní odpovědní zaměstnanci, kteří jsou seznámeni především s obsluhou a údržbou zařízení, nikoliv už však s riziky, které toto zařízení přináší. V mnoha případech zaměstnavatel v dobré víře zajišťuje, jak již bylo zmíněno, problematiku BOZP odborně způsobilou osobou, kdy předpokládá, že svou práci odvádí v souladu s předpisy, a tudíž ani nekontroluje, na jaké úrovni je jeho činnost prováděna. Bohužel absence přímé zákonné odpovědnosti těchto odborných osob za svoji práci a neznalost předpisů k zajištění BOZP ze strany zaměstnavatelů způsobuje, že se inspektoři často setkávají s dokumentací, která naprosto nekoresponduje s požadavky firmy. U provozovaných strojních a technologický zařízení je dokumentace odvislá od jejich stáří a původu výroby. Ve většině případů u starších strojních a technických zařízení chybí provozní dokumentace, ta je někdy nahrazována zpracovanými místními provozními bezpečnostními předpisy. Jedná se však o malé procento, které mnohdy neřeší způsob ovládání a bezpečnost v celém svém rozsahu. Důsledkem tohoto stavu jsou nedostatky související především s neznalostí obsluhy zařízení. Zaměstnanci nejsou seznámeni s návody k obsluze a údržbě, s dodržováním pracovních a technologických postupů, s prováděním údržby, prohlídek, kontrol a revizí strojů a zařízení. U nových technických zařízení, je většinou průvodní dokumentace k dispozici. Dokumentace o provedených úkonech (údržbě, prohlídkách, kontrolách) je prováděna pouze u malého počtu kontrolovaných osob. Evidence o provedených kontrolách a úkonech předepsaných výrobcem zařízení je vedena v provozních denících, popř. na kartách jednotlivých zařízení. Kontroly revizí příslušného zařízení jsou ve většině případů, až na výjimky, dokladovány a jsou prováděny ve stanovených lhůtách daných právními či ostatními předpisy. Problematika pracovní doby není u tohoto úkolu hlavním bodem kontroly, a tudíž se provádí spíše namátkově. Doklady, týkající se vedení evidence pracovní doby, jsou pak vyžadovány především u kontrol příčin a okolností pracovních úrazů, popř. kontrol z podnětů. Důvodem je zjištění, zda zaměstnanci nejsou nadměrně zatěžováni přesčasovou prací a zda dodržují bezpečnostní přestávky. U většiny zaměstnavatelů nebylo v této oblasti zaznamenáno vážnějších porušení právních předpisů. Organizace s větším počtem zaměstnanců vedou evidenci o pracovních úrazech zaměstnanců pravidelně dokladovaným způsobem a záznamy o úrazech jsou většinou kontrolovanými osobami na příslušné orgány a instituce zasílány ve stanových termínech. Vznik závažných a smrtelných úrazů je převážně hlášen v souladu s předpisy. Rozdílná je situace u malých subjektů s počtem zaměstnanců do 10, kdy především u fyzických osob, které jsou zaměstnavateli a sami též pracují a u kterých doposud nebyla provedena kontrola se zaměřením na dodržování právních předpisů k zajišťování bezpečnosti práce, je podvědomí o úkonech v souvislosti s pracovními úrazy na poměrně nízké úrovni. Tito zaměstnavatelé většinou až do prvního závažného úrazu, nebo návštěvy ze strany inspektorátu, prakticky neevidují nic, převážně s odůvodněním, že u nich k žádnému úrazu doposud nedošlo, a to ani k drobnému, bez pracovní neschopnosti. Lze se však setkat i s případy, kdy nejsou ani závažné pracovní úrazy hlášeny vůbec. U závažných a smrtelných pracovních úrazů jsou opatření k jejich eliminaci zaměstnavateli prováděna vždy, a to zejména s ohledem na šetření těchto úrazů inspektory OIP. U ostatních pracovních úrazů tato opatření chybí. Většinou jsou pouze formálního charakteru s proškolením a seznámením zaměstnanců organizace s daným pracovním úrazem. Technická opatření jsou zřídka kdy stanovována. Je to z důvodů finančních nákladů, popř. neschopnosti zaměstnavatelů, technické opatření navrhnout. Ta jsou pak realizována až po kontrole ze strany orgánu inspekce práce s vědomím hrozby sankce. Pokud jsou úrazy zaznamenány pouze v knize úrazů, opatření k jejich opakování se prakticky nepřijímají. V některých případech u zaměstnavatelů s menším počtem zaměstnanců, neodpovídá obsah zavedené knihy úrazů požadavkům ustanovení 2 odst. 1 nařízení vlády 201/2010 Sb., v platném znění.

39 Stránka 39 z 118 Při fyzické kontrole pracovišť byly nejčastěji zjišťovány nedostatky v zastavěných komunikacích, únikových cestách, v jejich značení a udržování v takovém stavu, ze kterého by bylo patrno, že kontrolované osoby se trvale a soustavně starají o jejich údržbu. V některých případech zaměstnavatelé bezpečnostní značky neumístí vůbec. Často se vyskytujícím nedostatkem jsou neoznačená riziková pracoviště informující zaměstnance a jiné fyzické osoby o riziku možného ohrožení zdraví při vstupu na tato pracoviště včetně příkazových značek s informacemi o nutnosti použít příslušné osobní ochranné pracovní prostředky, které chrání osoby před působícím rizikem. U pracovišť s výskytem prachu a škodlivin v ovzduší mnohdy zaměstnavatelé vnitřním předpisem nestanovují lhůty pravidelného úklidu a čištění. V tomto vnitřním předpisu by měly být uvedeny veškeré lhůty pro provádění úklidu, čištění a údržby komunikací, pracovišť a ostatních ploch. Úklid a údržbu ve výrobních a skladovacích prostorech v mnoha případech kontrolované osoby nezajišťují vůbec, byť je to jejich povinností danou ustanovením 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., v platném znění. Dalším častým nedostatkem bývá poškozený povrch podlah, pracovišť a komunikací, který není upravený proti skluzu nebo vykazuje známky prohlubní a nerovností, především v dílnách a výrobních halách, kde jsou používány kovoobráběcí stroje, v opravnách automobilů a tam, kde se pracuje s nebezpečnými chemickými látkami. Riziko spojené s pádem, popř. jiným poškozením zdraví vlivem nebezpečných prohlubní v podlahách, kontrolovaná osoba mnohdy neřeší. Častým nedostatkem jsou i zanedbané prohlídky ocelových konstrukcí, které se prakticky neprovádí, popř. se provádí pouze vizuálně. Pro prostory s rizikem pádu materiálu nebo předmětů (jedná se zejména o problematiku skladování) jsou zaměstnavateli, potažmo externími poradci v oblasti BOZP, zpracovány místní provozní řády skladů. Ve valné většině však tyto řády skladů neodpovídají obsahovým požadavkům čl ČSN Nejčastěji zde chybí organizační a bezpečnostní opatření pro tvorbu manipulačních jednotek a velmi často zde není zpracován schématický půdorysný plán skladu s potřebnými údaji a informacemi, jako je vyznačení využitelných ploch a pohybu osob, dopravních prostředků, směrů příjezdů a vstupů, způsobu parkování, apod. Podle 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb., v platném znění, má zaměstnavatel rovněž povinnost zpracovat pracovní postupy způsobem, aby zaměstnanci nebyli ohroženi vymrštěnými předměty. Jedná se především o technická zařízení, u kterých lze toto riziko předpokládat, jako např. vymrštění obrobku, nástrojů nebo upínacích přípravků. Tato problematika je většinou řešena, až na výjimky, v dokumentaci o rizicích formou přijatých opatření. Tato zařízení jsou pak zpravidla rozmístěna tak, aby k takovému ohrožení nedošlo. Pracovní postupy pro práce a pracoviště s rizikem pádu nebo zřícení, např. pro obsluhu jeřábů s nutností použití OOPP, má zaměstnavatel, až na výjimky, zpracované. Jiná je situace spojená např. s údržbou technologií a technologických zařízení, umístěných na střechách objektů, kde tyto pracovní postupy zcela chybí. Zaměstnanci, kteří jsou vystaveni riziku pádu do hloubky, často nejsou ochotni dodržovat zaměstnavatelem stanovené pracovní postupy. Ať už z časového důvodu nebo z rutiny, nezajistí sebe, ani místo práce, v ohroženém prostoru, a bohužel se tak zbytečně vystavují riziku, které je s jejich činností spojeno. Zaměstnavatelé v mnohých případech o takovéto činnosti vědí a tolerují ji, spoléhají na zkušenosti dlouholetých zaměstnanců, kteří při opakující se výrobě, bez vážných úrazů a problémů, plní plán výroby. Pro pracoviště se zvýšeným rizikem, kde zaměstnanci pracují osamoceně, zaměstnavatelem zpracovaná dokumentace s organizačním postupem a způsobem zajištění bezpečnosti zcela chybí. Často jsou taková pracoviště sledována kamerovými systémy, které zaměstnavatelům slouží jako prvek k zajištění bezpečnosti, ale je otázka, zdali tomu tak je doopravdy. Kontrola strojů, technického zařízení a přístrojů byla zaměřena na vedení předepsané provozní dokumentace (dodržování provozních podmínek stanovených výrobcem a provozovatelem, provádění kontrol a revizí) a na technický stav provozovaných strojů, zařízení a nářadí, se zaměřením na vybavenost ochranným zařízením, bezpečné ovládání a dodržování stanovených postupů uvedených v průvodní dokumentaci výrobce nebo právních předpisech. Stav obsluhovaných strojů je odvislý od úrovně znalostí bezpečnosti práce jak vedoucích pracovníků, tak i zaměstnanců, kteří tyto stroje obsluhují. Pokud je

40 Stránka 40 z 118 vedoucí zaměstnanec odborně zdatný, tak i stav strojů a zařízení, které zaměstnanci obsluhují, je z pohledu bezpečného provozu na dobré úrovni. Stav nářadí zpravidla odpovídá způsobu jeho používání, četnosti a prostředí, ve kterém je používáno. Nedostatky, které jsou při kontrole technických zařízení zjišťovány, souvisí často s jejich stářím a údržbou. U novějších typů strojů jsou nedostatky zjišťovány především v nefunkčnosti (vyblokování) bezpečnostních prvků strojů a zařízení, které jsou vyrobeny mimo EU. Nejčastěji zjišťované nedostatky: - chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení (nástroje, převodů, nezabezpečený prostor nebezpečných tlačných a střižných částí strojů, sbíhavých a řezných míst) - chybějící informace o nebezpečích, které vznikají na jednotlivých částech strojů formou bezpečnostních značek umístěných na vytipovaných místech - vyblokovaná bezpečnostní zařízení, koncové spínače - provádění pravidelných kontrol zařízení podle návodu k obsluze a údržbě, popř. v rozsahu stanovené MPBP, nejméně jednou za 12 měsíců podle 4 odst. 1 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., v platném znění a pravidelných kontrol dle 3 odst. 4 nařízení vlády č. 101/2005 Sb., v platném znění - u strojů, u kterých se nedochoval návod k obsluze, zaměstnavatelé neplní povinnost zpracovat místní provozní bezpečnostní předpis, ve kterém by stanovili pracovní či technologické postupy včetně stanovení rozsahu a termínů údržby, kontrol, prohlídek a revizí - chybějící popisy ovladačů a sdělovačů jejich funkcí, popřípadě neudržování zařízení v takovém stavu, aby byl splněn požadavek ne jejich srozumitelnost (tj. byly v českém jazyce) - chybějící nebo poškozené ovládací prvky na zařízeních - zaměstnanci nejsou seznámeni s provozní dokumentací (návody k obsluze a údržbě), místními provozními bezpečnostními předpisy - nejsou odstraňovány nedostatky uvedené v revizních zprávách zařízeních Nové stroje a zařízení jsou, až na výjimky, pravidelně podle dokumentace výrobce kontrolovány, je na nich prováděna údržba a zejména, jsou-li zařízení pořízena z dotací, má zaměstnavatel s organizací zajišťující jejich servis o prováděných kontrolách sepsanou smlouvu. V případě, že jsou stroje vlastnictvím zaměstnavatele a servis si zaměstnavatel zajišťuje vlastními silami, jsou úkony údržby a kontroly prováděny po dobu platné záruky. Po uplynutí této doby jsou většinou úkony údržby a kontroly omezeny z kapacitních a ekonomických důvodů pouze na opravy, které zajišťují kvalitní výrobu. V případech, kdy jsou kontroly na těchto strojích prováděny osobou, která je v oblasti strojního zařízení vyučena či má příslušné vzdělání, jsou tyto kontroly smysluplné, pokud však jsou kontroly prováděny například osobou odborně způsobilou v oblasti prevence rizik, která je víc manažerem než technikem, je stav kontroly těchto strojů a zařízení mnohdy na nízké úrovni. Bohužel se většinou setkáváme se skutečností, že kontroly strojů a zařízení zaměstnavatelé neprovádí vůbec. U menších firem, se setkáváme s nedostatkem vhodného volného prostoru v okolí strojů a zařízení, správné volné šířky komunikací a vhodného pracovního prostoru k obsluze strojů. Začínající podnikatelé využívají malé prostory, které jim v začátku činnosti postačují, a postupem času, s rozvojem, se zvyšováním počtu zakázek, dochází k rozšiřování portfolia, dokupování nových strojů a zařízení, čímž se původní prostor stává malým, a tím i nevyhovujícím. Z kontrol zaměřených na oblast poskytování OOPP zaměstnancům lze říci, že jsou tyto prostředky podle zpracovaného seznamu zaměstnancům zpravidla přidělovány. Porušení tohoto ustanovení je zjišťováno zřídka. Obvykle jsou zaměstnancům OOPP poskytnuty, ale chybí písemný doklad, který by zaměstnavateli dosvědčoval jeho prokazatelné předání, převzetí zaměstnancem a seznámení s jeho používáním. V některých případech zaměstnavatelé zaměstnancům poskytují finanční plnění pro nákup potřebných OOPP (zpravidla obuvi a oděvu), nebo jim předložený doklad o koupi ochranných prostředků proplatí. Používání OOPP je kontrolováno především u větších zaměstnavatelů a tam, kde v důsledku nepoužívání OOPP došlo k nemoci z povolání, popř. k vážnému úrazu. U menších firem tak přísná kontrola dodržování používání OOPP uplatňována není, zaměstnancům jsou sice OOPP poskytnuty, ale jejich

41 Stránka 41 z 118 nepoužívání je tolerováno. Kontroly jejich používání jsou výjimečně prováděny v rámci ročních kontrol pracovišť. Samotným faktorem, který prezentuje tuto problematiku, je neznalost vlastních vedoucích (zaměstnavatelů) o tom, jaké OOPP by zaměstnanci vůbec měli mít přiděleny. Častým nedostatkem ze strany zaměstnavatele je nestanovení způsobu, podmínek a doby požívání OOPP, ačkoli je to požadováno ustanovením 3 odst. 4 nařízením vlády č. 495/2001 Sb., v platném znění. Povinnost udržovat OOPP v použivatelném stavu je většinou přenechána zaměstnancům. Jen malé procento kontrolovaných osob udržuje poskytované OOPP zcela ve své režii, především v potravinářském průmyslu a u subjektů zajišťujících údržbu prostřednictvím čistíren. Valná většina pak tuto problematiku řeší poskytnutím pracího prostředku, krému apod., v ojedinělých případech je poskytována peněžitá náhrada. U OOPP, které jsou určeny k ochraně života či k ochraně proti rizikům, která mohou vážně a trvale poškodit zdraví (např. osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně dýchacích orgánů s filtry proti aerosolům a plynům), nejsou zaměstnavatelé schopni doložit posouzení shody vzorku osobního ochranného prostředku v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, v platném znění a nařízení vlády č. 21/2003 Sb., v platném znění, kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné pracovní prostředky. Nedílnou součástí kontrol při realizaci úkolu je provádění namátkových kontrol a revizí vyhrazených technických zařízení. Nejčastější nedostatky vyplývají z nedodržování prováděných revizí u zařízeních ve stanovených lhůtách a termínech, dále neodstraněných závad, uvedených v jednotlivých zprávách a ve školení obsluh jednotlivých zařízeních. Bylo možno se setkat i s revizemi vypracovanými revizními techniky s neplatným (propadlým) osvědčením. Nedostatky, které jsou pravidelnými kontrolami na úseku bezpečnosti práce zjišťovány, poukazují především na složitost a množství předpisů a požadavků, které jsou v této oblasti vytvořeny a také na to, jakým způsobem jsou kontrolované subjekty schopné se s těmito požadavky vypořádat. Nejproblematičtější oblastí nadále zůstává vyhledávání rizik možného ohrožení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a stanovení opatření k jejich omezení včetně informování zaměstnanců o rizicích, která souvisí s jejich činností. Dále není zajišťována aktualizace zpracované dokumentace o rizicích, která by odpovídala skutečným provozním podmínkám a konkrétní činnosti a není řešen ani skutečný stav pracoviště, strojního vybavení a pracovních činností vykonávaných zaměstnanci, ale často je tato dokumentace vedena pouze v obecné formě. Dále jsou zjišťovány nedostatky jak na pracovištích, tak i u strojů a strojního zařízení. Jako pravděpodobné příčiny tohoto stavu se jeví zejména nedostatek finančních prostředků na provoz a údržbu pracovišť, strojů a zařízení, popř. na jejich výměnu za stroje nové (více omezující případná rizika možného ohrožení zaměstnanců). Vedoucí zaměstnanci mnohdy vydávají zaměstnancům příkazy, které jsou v rozporu se zásadami bezpečnosti práce, bohužel, zaměstnanci na tento stav raději nepoukazují z obavy ztráty svého zaměstnání. Často opomíjenou skutečností je i samotné právo a povinnost zaměstnanců vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí, podílet se na řešení otázek týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to zejména při uplatňování stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření. Zaměstnavatelé v dobré víře zajišťují problematiku pomocí odborně způsobilých osob v prevenci rizik, o kterých jsou přesvědčeni, že tuto činnost odvádí na nejlepší možné úrovni. To ovšem vždy neplatí. O tom, na jaké úrovni jí odvádí skutečně, se dozví mnohdy až po návštěvě kontrolního orgánu. Tyto osoby, které zajišťují dozor nad úrovní bezpečnosti práce (často dodavatelským způsobem), nemají ve většině případů vytvořen žádný systém kontrol. Zajištění dodržování lhůt, prohlídek a revizí ponechávají výhradně na zaměstnavateli. Často je spolupráce zaměstnavatele s osobou odborně způsobilou v prevenci rizik zajišťována až v případech nezbytných, zpravidla při pracovních úrazech nebo kontrolách ze strany kontrolních orgánů. Bezpečnost práce u těchto subjektů není pak řízena a zaměstnavatel nemá nastavený žádný systém, kterým by zaručoval vedení problematiky bezpečnosti práce, popřípadě ji posunoval na vyšší úroveň. Problémy lze spatřovat i v udržení zavedeného systému bezpečnosti práce, který často závisí

42 Stránka 42 z 118 na osobě zajišťující úroveň bezpečnosti práce, ale hlavně, jak již bylo zmíněno, na finanční situaci subjektu. Provádění pravidelných plánovaných kontrol stavu bezpečnosti práce a technických zařízení lze z pohledu prevence posuzovat jen pozitivně. Smyslem kontrol je především zjištění stavu úrovně bezpečnosti práce a případně zvyšování této úrovně, pokud není dostatečná. Tyto kontroly jsou zároveň i konzultační činností, prováděnou inspektory OIP přímo na místě, a zaměstnavatelé nebo osoby zajišťující BOZP na pracovišti tak často řeší konkrétní problém nebo situaci. Statistická data Počet počet kontrolovaných subjektů celkem 697 počet kontrolovaných právnických osob 610 počet kontrolovaných fyzických osob 87 počet zjištěných nedostatků 2639 počet uložených pokut za správní delikt 17 výše uložených pokut za správní delikt (v Kč) Kontrola systému BOZP v potravinářství Potravinářský průmysl je odvětví, které se z hlediska rizikovosti práce a počtu pracovních úrazů trvale řadí na jedno z předních míst. Vysoká míra rizika je tvořena zejména nedodržováním pracovních postupů nebo způsobů práce, především při čištění a údržbě strojů. Další rizika vytvářejí např. nefunkční ochranná zařízení u strojů, příp. nefunkční zabezpečovací a blokovací systémy, dále nedostatečné vybavení zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky. V neposlední řadě rizika vytvářejí i chemické látky používané při sanitaci technologií, výrobních prostor a obalové techniky v návaznosti na požadavky dané chemickým zákonem. Předmětem kontroly bylo prověřit celý systém bezpečnosti práce od zajištění vstupních surovin, přes technologii výroby potravinářského výrobku, čištění a sanitaci zařízení, až po skladování hotových výrobků a to nejen u velkých subjektů, ale i u OSVČ. U subjektů zaměřených na výrobu pekárenských a cukrárenských výrobků prověřit, zda zaměstnavatelé zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, vytvářejí bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky a přijímají opatření k předcházení rizikům. Cílem úkolu je především ovlivnit nepříznivý vývoj pracovní úrazovosti v daném oboru ekonomických činností. OIP vyberou ke kontrolám subjekty, které se zabývají výrobou pekárenských a cukrárenských výrobků. Každý inspektor se specializací na zemědělství a potravinářství měl za úkol provést kontrolu alespoň u 15 subjektů. Celkem bylo zkontrolováno 72 subjektů. Kontrola dokumentace: - vyhodnocení rizika při práci, obsluze, údržbě a opravách technologických zařízení - seznámení zaměstnanců s těmito riziky a s opatřeními na ochranu před jejich působením - kontrola vlastního seznamu přidělovaných OOPP zpracovaného na základě vyhodnocení rizik - zpracování pracovních postupů zejména u technologických zařízení, které jsou zdrojem největšího počtu pracovních úrazů (např. hnětací, šlehací a míchací stroje, dopravníky surovin a výrobků) - seznamování s bezpečnostními listy nebezpečných látek používaných při sanitaci a dezinfekci výrobních prostor a obalové techniky - vzájemná informovanost zaměstnavatelů cizích subjektů - zajištění kontrol a revizí technologických zařízení ve stanovených lhůtách dle předpisů nebo dle průvodní dokumentace

43 Stránka 43 z vedení dokumentace o úrazech v knize úrazů včetně zpracování záznamů o úrazech Fyzická kontrola pracovišť: - kontrola stavu ochranných zařízení a zabezpečovacích prvků včetně jejich funkčnosti - kontrola používání OOPP - manipulace se surovinami a materiály (dopravní zařízení, manipulační vozíky, ruční manipulace) - skladování surovin, polotovarů a výrobků včetně kontroly nosnosti podlah, skladovacích zařízení na sypké hmoty a dopravníků a kontrola dodržování zpracovaných místních řádů skladů - kontrola nakládacích a vykládacích prostor (rampy, plošiny) Úroveň vyhodnocení rizik u kontrolovaných osob, u kterých byla provedena kontrola podle tohoto úkolu, se odvíjela od velikosti kontrolovaného subjektu. U kontrolovaných subjektů s malým počtem zaměstnanců, nebo pokud byla kontrola provedena u rodinné firmy, nebyla většinou rizika vyhledána, vyhodnocena, a tudíž nemohla být ani přijata opatření k jejich odstranění. U kontrolovaných subjektů s větším počtem zaměstnanců problematika rizik je většinou zpracována externisty. Tato hodnocení však nejsou aplikována na provozované objekty a strojní zařízení, kterými jsou provozy vybaveny. Pokud je dokumentace o rizicích vypracována, tak je vypracována jednou a poté již není pravidelně aktualizována. Dokumentace o rizicích je všeobecná a neurčuje konkrétní místa, kde se zmíněná rizika vyskytují. Problematika seznamování zaměstnanců s riziky vyplývá z předcházejícího bodu. Pokud rizika nebyla vyhodnocena, nebyli s nimi zaměstnanci ani seznámeni. Možností, jak seznámit zaměstnance obsluhu strojního zařízení s riziky, které se na strojním zařízení vyskytují, je samozřejmě více. Mnohé kontrolované osoby mají problém splnit i minimální požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení vyplývající z ustanovení 3 odst. 1 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., v platném znění. Jedním z těchto minimálních požadavků na bezpečný provoz a používání zařízení je v případě potřeby umístění výstražných a informačních značek. Umístění těchto bezpečnostních značek se v případě potřeby provádí pouze u nových strojních zařízení. Bohužel, ani u těchto nově umístěných bezpečnostních značek zaměstnavatel nerespektuje požadavek citovaného ustanovení nařízení vlády, že tyto bezpečnostní značky nesmí být poškozovány běžným provozem. Tyto bezpečnostní značky nejsou udržovány a obnovovány. Pokud se rizika vyskytují v provozu, je zde situace na lepší úrovni. Zaměstnanci jsou s riziky seznamováni například pomocí informačních bezpečnostních tabulek umístěných na rizikových místech, např. pozor snížený strop, kluzká podlaha či ohraničení nerovností na podlahách. Tento stav je k vidění zejména u kontrolovaných subjektů s vyšším počtem zaměstnanců. Vypracované vlastní seznamy, podle kterých zaměstnavatelé zaměstnancům poskytují osobní ochranné pracovní prostředky, mají pouze kontrolované subjekty s větším počtem zaměstnanců. U malých firem většinou žádné vlastní seznamy poskytovaných OOPP nejsou zpracovány. Pokud byly seznamy k poskytování OOPP zpracovány, pak téměř všechny tyto seznamy nesplňovaly požadavek ustanovení 3 odst. 4 nařízení vlády č. 495/2001 Sb., v platném znění, kde je stanoveno, že zaměstnavatel stanoví způsob, podmínky a dobu používání OOPP. Na závěr je nutno uvést, že ve většině případů zaměstnavatelé zaměstnancům potřebné osobní ochranné pracovní prostředky poskytli. Zaměstnavatelé svým zaměstnancům v dostatečné míře poskytovali i potřebné mycí, čistící a dezinfekční prostředky. Pokud však při kontrole bylo kontrolováno, jakým způsobem zaměstnavatel zajišťuje údržbu poskytovaných OOPP, tak zde bylo zjištěno, že zaměstnavatelé ponechávají praní poskytnutých OOPP na zaměstnancích bez náležité náhrady. U větších firem s větším počtem zaměstnanců byla tato náhrada provedena poskytnutím určitého množství pracího prášku. Při kontrole bylo zjištěno, že u starších strojů a strojního vybavení většinou nemají kontrolované osoby k dispozici průvodní dokumentaci stroje (návod k obsluze). Na tuto skutečnost však nereagovaly a nezpracovaly potřebnou dokumentaci pro zajištění bezpečnosti práce, zejména zpracováním pracovních postupů při jejich obsluze, které by se zaobíraly i požadavky na zajištění bezpečnosti práce při jejich obsluze. U provozovaných zařízení na zajištění plynulé dopravy nákladů (dopravníky) bylo zjištěno, že pro tato zařízení nejsou zpracovány potřebné místní provozní bezpečnostní předpisy. Pokud již byly tyto předpisy zpracovány, nebyly v souladu s požadavkem ustanovení přílohy č. 4, bod 5 k nařízení vlády

44 Stránka 44 z 118 č. 378/2001 Sb., v platném znění. Při provozování skladů bylo v mnoha případech zjištěno, že nejsou zpracovány Místní řády skladů, zejména u menších zaměstnavatelů. Tam, kde Místní řád skladu zpracován byl, většinou jeho obsah neodpovídal požadavku článku 4.1.1, ČSN Takové Místní řády skladu obsahovaly pouze obecné požadavky k zajištění bezpečnosti práce bez ohledu na vybavení skladu. V Místním řádu skladu jsme tak mohli najít problematiku bezpečnosti práce při obsluze vysokozdvižných vozíků, které však v provozu vůbec nebyly provozovány. Ve většině případů chybí také požadavky na tvorbu manipulačních jednotek nebo náčrtek skladu s vyznačením pohybu mechanizace a osob. Doklad o seznámení zaměstnanců s bezpečnostními listy používaných nebezpečných látek byl kontrolovanými osobami předložen pouze v ojedinělých případech. Pokud zaměstnanci byli seznámeni s bezpečnostními listy, pak většinou při školení BOZP pouze s uvedením, že zaměstnanci byli seznámeni s bezpečnostními listy. Záznam o jaké nebezpečné chemické látky se jednalo, však zpravidla není doložen. Některé kontrolované osoby ani nevěděli, že na provozovně se při dezinfekci používají nebezpečné látky. Pokud u kontrolované osoby byly tyto látky nalezeny, nebyly u nich k dispozici potřebné OOPP, které byly požadovány k zajištění bezpečnosti práce výrobcem těchto nebezpečných látek. Pokud zaměstnavatel předložil nějaké OOPP pro manipulaci s nebezpečnými chemickými látkami, pak k nim neměl potřebné certifikáty. V rámci kontrol bylo zjišťováno, zda kontrolované osoby vyhotovují doklad pro potřeby vzájemné informovanosti zaměstnavatelů v případech, kdy na pracovištích kontrolovaných osob vykonávají svoji pracovní činnost zaměstnanci jiného zaměstnavatele. Většina kontrolovaných osob takový doklad nevyhotovuje a ani o této povinnosti neví. Tento nedostatek se většinou objevuje u malých firem. Pokud je doklad o vzájemné informovanosti zaměstnavatelů vyhotoven, pak se většinou jedná pouze o seznam rizik zpracovaných pro potřeby zaměstnavatele, který by mohl být jinému zaměstnavateli v případě potřeby předán. V problematice zajišťování kontrol a revizí bylo zjištěno nejvíce nedostatků. Kontroly strojního zařízení, které mají být prováděny nejméně jednou za 12 měsíců, prakticky nikdo z kontrolovaných subjektů neprováděl. Pokud ano, pak šlo většinou o zápis z prověrky bezpečnosti práce, kterou provedli externí bezpečnostní technici. I tyto zápisy však byly velmi strohé. Většinou obsahovaly pouze konstatování, že strojní zařízení je v pořádku. Při kontrolách prováděných inspektory byly v mnohých případech zjištěny nedostatky, na které externisté při svých kontrolách nepoukazovali. Ze strany externistů, zajišťujících pro kontrolované osoby oblast bezpečnosti práce, šlo většinou pouze o vystavení dokladu, který naplnil požadavek provést jednou za rok prověrku bezpečnosti práce. Revize vyhrazených technických zařízení (většinou se jednalo o zajištění revizí elektrických a plynových zařízení) nebyly ve většině případů prováděny v požadovaných termínech, a u OSVČ v mnoha případech nebyly prováděny vůbec. O povinnosti kontrolovaných subjektů mít zpracovaný harmonogram revizí a kontrol spousta subjektů ani neví. V některých případech bylo zjištěno, že revize či kontrola byla provedena a sepsána, ale závady zjištěné při kontrole nebyly odstraněny. Kniha úrazů byla při kontrolách většinou předložena. V některých případech jejich obsah neodpovídal požadavkům daným ustanovením 2 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., v platném znění. Při kontrole bylo zjištěno několik knih úrazů, které jsou prázdné, což svědčí o tom, že zaměstnanci svoje vzniklé pracovní úrazy zaměstnavateli neohlásí a podceňují zejména drobná zranění, které jim při výkonu práce vzniknou. Pokud byly v knize úrazů zapsány pracovní úrazy, zaměstnavatel u nich často nepřijal žádná opatření, aby se tyto pracovní úrazy již neopakovaly. Pokud byl o pracovním úrazu sepsán zaměstnavatelem záznam o úrazu, tak bylo v mnoha případech zjištěno, že zaměstnavatel neprovedl řádně kontrolu vzniku pracovního úrazu, a tím pádem ani nepřijal patřičná opatření k zabránění jejich opakování. Pokud byla kontrolovaná provozovna vybavena staršími stroji, pak u těchto strojů ochranná zařízení odpovídala roku výroby těchto strojů. Tam, kde se vyskytovalo větší riziko, zejména u točících se částí stroje, které nebyly opatřeny ochranným zařízením proti zachycení obsluhy, a tato skutečnost byla inspektory zjištěna, bylo poukázáno na nutnost zajištění ochrany zdraví zaměstnanců vzhledem k uvedenému riziku a kontrolované osoby většinou tento nedostatek rychle odstranily. Právě zde se

45 Stránka 45 z 118 ukazuje, jakou činnost provádějí externí bezpečnostní technici, kteří na tato rizika kontrolované osoby neupozorní. V dokumentaci o rizicích taková rizika nejsou často vůbec uvedena a následně pak nejsou ani navržena opatření k jejich odstranění či eliminaci. V některých případech bylo zjištěno, že ochranná zařízení, kterými jsou stroje vybaveny, nesplňují požadavek ustanovení 3 odst. 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., v platném znění. Jednalo se jak o ochranná zařízení, kterými byly stroje vybaveny přímo od výrobce, tak i o ochranná zařízení, která byla dodělána kontrolovanými osobami. Kromě ochranných zařízení na strojích bylo však zjištěno mnoho závad i u dalších technických zařízení, jako jsou například elektrická instalace a plynová zařízení. Prakticky žádná z kontrolovaných osob nebyla schopna prokázat, že provádí kontrolu používání osobních ochranných pracovních prostředků. Při kontrole prováděné inspektory byly nejzávažnější nedostatky zjišťovány v případě přítomnosti nebezpečných chemických látek na pracovištích. Jak bylo uvedeno výše, pokud byly u zaměstnavatele někde uskladněny tyto látky, nebyly u nich většinou k dispozici žádné potřebné OOPP, které stanovil výrobce. Pokud však byly k dispozici, neodpovídaly svými vlastnostmi požadavkům výrobce. O povinnosti mít k dispozici certifikát dokladující vlastnosti používaných OOPP velká část kontrolovaných osob neví. Protože oblast manipulace se surovinami a materiálem je oblastí kontroly i jiných kontrolních orgánů, byla tato část kontroly zaměřena zejména na zajištění bezpečnosti práce u dopravních zařízení a manipulační techniky. Pokud se provedla kontrola silničních dopravních prostředků, bylo zjišťováno, že kontrolované osoby neprovedly seznámení zaměstnanců s průvodní dokumentací používaných dopravních prostředků. Dále bylo zjišťováno, že k zajištění silniční dopravy kontrolované osoby většinou nemají zpracovány v potřebném rozsahu místní provozní bezpečnostní předpisy. U technického zařízení pro zajištění plynulé dopravy materiálů bylo často zjišťováno, že kontrolované osoby nemají zpracovány potřebné místní provozní bezpečnostní předpisy. Při kontrole skladovacích prostor bylo většinou zjištěno, že ve skladech nejsou dodržovány bezpečnostní požadavky při provozu regálů. Regály nebyly většinou označeny informacemi o jejich nosnosti. V některých případech byl ukládán materiál k patě regálu či přístup k nim byl jiným způsobem znemožněn (zaskládané uličky). V některých případech (většinou šlo o provozovny, které byly zřízeny v bydlištích kontrolovaných osob) bylo zjištěno, že skladovací prostory jsou prostorově nevyhovující. Poměrně často se inspektoři na kontrolách setkávají s tím, že vypracovaný Místní řád skladu obsahově neodpovídá předpisům a je zpracovaný všeobecně. Zde se opět ukazuje pouze formálnost zpracované dokumentace k zajištění bezpečnosti práce ve skladech. U skladovacích zařízení pro skladování sypkých hmot a dopravníků nebylo v provozu shledáno vážnějších nedostatků. U nakládacích a vykládacích prostor bylo často zjišťováno, že okraje nakládacích ramp nemají okraj označený značkami označujícími nebezpečnou hranu a upozorňujícími na nebezpečí pádu osob. Dále bylo zjišťováno, že toto označení nebezpečné hrany nebylo řádně udržováno tak, aby bylo po celé délce rampy viditelné. V některých případech, kdy rampy byly vybaveny i přístupovými schodišti, nebyla tato schodiště opatřena madlem nebo zábradlím. Pouze v jediném případě byl zjištěný nedostatek u vyrovnávací plošiny, která neměla ochranné zařízení proti vsunutí dolních končetin mezi spodní hranu konstrukce plošiny a okraj podlahy. Počet kontrol Kontroly Počet kontrol celkem Počet kontrol u fyzických osob Počet zjištěných nedostatků Počet pokut/výše uložených pokut (v tisících Kč) u FO u PO u FO u PO výroba pekárenských výrobků /30 2/70 výroba cukrárenských výrobků /20 Pozn. PO právnická osoba, FO fyzická osoba

46 Stránka 46 z 118 Kontrola dokumentace Kontrola dokumentace Počet nedostatků Pekárenské výrobky Cukrárenské výrobky vyhodnocení rizik při práci, obsluze, údržbě a opravách technologických zařízení (např. zásobníky sypkých hmot, potravinářské výrobní a balící linky, 7 9 pece a sanitace obalů) seznámení zaměstnanců s těmito riziky a s opatřeními na ochranu před jejich působením kontrola vlastního seznamu přidělovaných OOPP zpracovaného na základě vyhodnocení rizik 4 8 zpracování pracovních postupů zejm. u technologických zařízení, které jsou zdrojem největšího počtu pracovních úrazů (např. hnětací, šlehací a míchací 6 1 stroje, dopravníky surovin a výrobků) seznámení s bezpečnostními listy nebezpečných látek používaných při sanitaci a dezinfekci technologií, výrobních prostor a obalové techniky 8 1 vzájemná informovanost zaměstnanců cizích subjektů 0 0 zajištění kontrol a revizí technologických zařízení ve stanovených lhůtách dle předpisů nebo dle průvodní dokumentace vedení evidence o úrazech v knize úrazů včetně zpracování záznamů o pracovních úrazech 1 3 Fyzická kontrola pracovišť Fyzická kontrola pracovišť Počet nedostatků Pekárenské výrobky Cukrárenské výrobky kontrola stavu ochranných zařízení a zabezpečovacích prvků včetně jejich funkčnosti kontrola používání OOPP 0 1 manipulace se surovinami a materiály (dopravní zařízení, manipulační vozíky, ruční manipulace) 4 4 skladování surovin, polotovarů a výrobků včetně kontroly nosnosti podlah, skladovacích zařízení na sypké hmoty a dopravníků včetně kontroly dodržování zpracovaných místních řádů skladů kontrola nakládacích a vykládacích prostor (rampy, plošiny) 7 0 KOMENTÁŘ k tabulkám Kontrola dokumentace a Fyzická kontrola pracovišť Některé nedostatky, pokud byly během kontroly zjištěny a jenž se obsahově nemohly zařadit pod příslušný oddíl, nebyly do nedostatků v těchto tabulkách zařazeny. Oblast kontroly, která byla dána tímto úkolem, není zejména u menších kontrolovaných subjektů na takové úrovni, kterou právní přepisy k zajištění bezpečnosti práce vyžadují. Vzhledem k vybavenosti provozoven staršími stroji a strojním zařízením se pak i odvíjí zajištění jejich bezpečnosti. Pokud si zaměstnavatelé nechávají problematiku bezpečnosti práce zpracovávat u externích firem, je tato oblast zpracována pouze povrchně a není zpracována na konkrétní pracovní podmínky a strojní vybavení jednotlivých zaměstnavatelů. Vzhledem ke zjištěnému stavu úrovně bezpečnosti práce na tomto úseku by

47 Stránka 47 z 118 bylo vhodné provést následné kontroly zejména u těch subjektů, u kterých bylo zjištěno větší množství nedostatků. Druhou možností je zařadit tuto oblast po určitém časovém úseku znovu do úkolů v oblasti zemědělství a potravinářství. Na samotný závěr lze konstatovat, že zaměstnavatelé a organizace zajišťující oblast bezpečnosti práce by měli směrovat svoji činnost do těchto oblastí: - soustavnou činnost v oblasti rizik se zaměřením na možná rizika, která se vyskytuji přímo na pracovištích technického vybavení a poskytovat tak zaměstnancům informace o rizicích přímo v provozu - vést řádně provozní dokumentaci používaných strojů, strojního vybavení a vyhrazených technických zařízení včetně plánování kontrol, prohlídek a revizí, a to po celou dobu jejich užívání - snažit se nahrazovat chemicky nebezpečné látky látkami, které nebudou chemicky nebezpečné - zajistit dohledání průvodní dokumentace ke strojnímu zařazení nebo zajistit zpracování místních provozních bezpečnostním předpisů pro ta strojní zařízení, u kterých již nelze průvodní dokumentaci dohledat - u všech pracovních úrazů řádně provést kontrolu se zaměřením na zjištění skutečných příčin a okolností vzniku pracovních úrazů a provést všechna potřebná opatření k zamezení jejich opakování Bezpečnost práce při těžbě a při soustřeďování dříví v lese Vyšší četnost smrtelných pracovních úrazů a úrazů s hospitalizací delší než 5 dnů v oblasti lesnictví vyžaduje zvýšenou kontrolní činnost na dodržování právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP. Úkol byl zaměřen na kontrolu dodržování bezpečnosti pracovních postupů při těžbě a při soustřeďování dříví v lese a byl logickým pokračováním kontrolních činností v letech 2011 až 2015, které byly zaměřeny na bezpečnost práce při těžbě dřeva a bezpečnost práce při využívání lesní techniky. Cílem úkolu bylo vyvodit potřebný tlak na vedení kontrolovaných subjektů k dodržování bezpečnostních předpisů, a tím vytvořit předpoklady k minimalizaci pracovní úrazovosti při těžbě a při soustřeďování dříví mechanizačními prostředky a koňským potahem. V rámci úkolu Bezpečnost práce při těžbě a při soustřeďování dříví v lese bylo stanoveno, že každý inspektor z OIP se specializací lesnictví a dřevozpracující průmysl provede kontrolu nejméně u 20 subjektů. Výběr subjektů pro kontrolu byl proveden s ohledem na časový odstup od poslední kontroly. Vybírány byly subjekty z oblasti lesnictví, které se zabývají těžbou a soustřeďováním dříví. OIP pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj měl za úkol provést kontrolu u 40 subjektů. Celkem OIP pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj provedl kontrolu u 42 subjektů. Předmětem kontroly byla bezpečnost práce při těžbě a při soustřeďování dříví v lese se zaměřením na: - školení a přípravu k výkonu práce - poskytování a používání OOPP - obsah provozní a průvodní dokumentace strojů a technických zařízení (např. návod k obsluze výrobce nebo dodavatele, provádění údržby a oprav strojů a zařízení) - provádění předepsaných kontrol strojů a technických zařízení - funkčnost ovládacích a bezpečnostních prvků a systémů strojů a zařízení (např. spuštění stroje, normální a nouzové zastavení, blokování nahodilého chodu pojezdu a hydraulických systémů, varovné upozornění, signalizace, zákaz vstupu do zakázaných prostor pracujícího stroje a pod manipulované dříví) - dodržování bezpečných pracovních postupů, dokumentace se vztahem k vyhledání rizik na pracovišti (např. předání pracoviště, upozornění na možná rizika, vzájemná informovanost) - bezpečné skladování a manipulaci s vytěženým dřívím

48 Stránka 48 z 118 V oblasti školení a přípravy k výkonu práce se vyskytlo minimum nedostatků. Mezi zjištěné nedostatky patří skutečnost, že v osnově školení nebyly definované interní přepisy kontrolované osoby, nebo nebylo provedeno seznámení zaměstnanců s návody k obsluze používaných strojů a zařízení. U kontrolovaných osob, které prováděly těžbu dřeva jako OSVČ, bylo v první řadě zjišťováno, zda a jakým způsobem, jsou tyto osoby vyškoleny pro práci s motorovou pilou. I přesto, že není povinností mít u sebe průkaz k obsluze motorové pily, lze konstatovat, že všechny kontrolované osoby u sebe tento průkaz měly a absolvovaly i pravidelné přezkoušení z bezpečnosti práce. V oblasti poskytování a používání OOPP byly zjišťovány následující nedostatky: - ochranná přilba Ve všech případech bylo zjištěno, že dřevorubci byli vybaveni ochrannou přilbou, kterou při pracovní činnosti používali. Častým nedostatkem však je používání ochranné přilby s prošlou užitnou dobou (nejčastější nedostatek u kontrolovaných OSVČ). Tento nedostatek souvisí pravděpodobně s vyššími náklady na pořízení nové ochranné přilby a nepochybně také s faktem, že dřevorubci (OSVČ) nejsou o omezení životnosti ochranné přilby informováni (např. prodejcem). - ochrana zraku a obličeje Ochranná síťka je nedílnou součástí dřevorubecké přilby a její používání je v dnešní době samozřejmostí. Poškozená ochranná síťka byla zjištěna pouze v jednom případě u OSVČ. - ochrana sluchu Mušlové chrániče sluchu jsou rovněž nedílnou součástí dřevorubecké přilby a jejich používání je v dnešní době také samozřejmostí. Všechny kontrolované osoby byly ochranou sluchu vybaveny. - ochranná obuv Používání pracovní ochranné obuvi odpovídající povaze terénu (pevná protiskluzová obuv s podešví odolnou proti propíchnutí) je také zažité. Při práci s motorovou pilou je běžně používána tzv. neprořezná obuv, požadovaná výrobci motorových pil. Občas se stane, že dřevorubec (zejména OSVČ) pracuje s motorovou pilou v obyčejných pracovních botách, tzv. kanadách. Jako důvod udává skutečnost, že neprořeznou obuv má z předchozího dne promočenou a proto si vzal boty jiné suché. Z důvodu finanční náročnosti dvoje neprořezné boty nevlastní. U většiny kontrolovaných osob bylo v rámci úkolu zjištěno, že byly vybaveny neprořeznou obuví, přesně tak, jak vyžadují výrobci motorových pil. - oděv chránící proti bodnutí a pořezání Vybavení tzv. neprořezným oděvem (speciální oděv pro obsluhu motorových pil požadovaný výrobci v návodu k obsluze) je v současné době běžným vybavením i u OSVČ, a to i přes výrazně vyšší pořizovací náklady než u běžných pracovních oděvů. Všichni kontrolovaní pracovníci (včetně OSVČ) byly tímto speciálním oděvem vybaveni. - rukavice Používání pracovních rukavic obsluhou motorové pily je samozřejmé. Dříve bylo běžné, že se používaly obyčejné pracovní rukavice. V rámci kontrol byla většina kontrolovaných osob vybavena ochrannými antivibračními rukavicemi, pouze u dvou kontrolovaných OSVČ bylo zjištěno používání běžných pracovních rukavic. Povinné používání antivibračních rukavic však vychází především z návodů k obsluze motorových pil (které nejsou obvykle při kontrole k dispozici) a není v legislativě jednoznačnou formou stanoveno. - prostředky první pomoci Přímo na pracovišti bylo kontrolováno zejména vybavení dřevorubců kapesním obvazovým balíčkem, který dřevorubcům velmi často ve výbavě chybí. Dřevorubci (zejména OSVČ) se velmi často hájí tím, že obvazový balíček (potažmo lékárničku) mají ve svém automobilu, kterým se na pracoviště dopravili. Dostupnost jejich automobilu však není většinou ideální a vzhledem k možnému charakteru poranění motorovou pilou nelze považovat zajištění první pomoci tímto způsobem za dostatečné. Možnost přivolání rychlé lékařské pomoci je zajištěna mobilním telefonem, který je dnes samozřejmým vybavením každého pracovníka. Problematické je však pokrytí pracovišť v lese telefonním signálem. Až na výjimky

49 Stránka 49 z 118 pracují OSVČ v lese ve dvojicích, čímž je zajištěna jejich vzájemná kontrola při práci. Většinou si vzájemnou kontrolu poskytují při doplňování PHM do motorové pily na smluveném místě. Při kontrole provozní a průvodní dokumentace strojů a technických zařízení se nevyskytly žádné nedostatky. Všechny kontrolované právnické osoby doložily požadované návody k obsluze jednotlivých strojů a zařízení. U kontrolovaných fyzických osob (OSVČ) nebylo předložení návodu k obsluze od strojů vyžadováno. Obecně lze říci, že dřevorubci pracující jako OSVČ u sebe návod k obsluze motorové pily nemají, ale většina OSVČ, která v lese pracuje jako obsluha traktoru, má návod k obsluze uložený v traktoru. Kontrolované stroje a technická zařízení byla všechna provozována s platnými předepsanými kontrolami a potřebnými revizními zprávami. U právnických osob se u motorových pil objevují nedostatky ve vedení evidence o provozu motorové pily. U strojů sloužících k soustřeďování dříví se obecně dá říci, že provozovatelé těchto strojů termíny předepsaných kontrol a revizí dodržují. Důvodem je skutečnost, že se jedná o stroje, u kterých je vysoká pořizovací cena. V této oblasti nebyly zjištěny žádné nedostatky. Mezi běžně používané vybavení současného dřevorubce (i OSVČ) patří vedle motorové pily už jen dřevorubecká lopatka. Často dochází k situaci, kdy zavěšený strom nelze pomocí lopatky vychýlit tak, aby spadl na zem (zejména z důvodu vyšší hmotnatosti) a další potřebné nářadí není k dispozici. Tažný prostředek (traktor, kůň), kterým by bylo možné zavěšený strom včas odstranit, se na pracovišti OSVČ nachází zcela výjimečně. Lze tak předpokládat, že zavěšené stromy jsou stále běžně odstraňovány nedovolenými způsoby (např. kácením dalšího stromu na strom zavěšený, špalkováním apod.). Často se stává, že takto zavěšené stromy zůstávají viset a dřevorubec pokračuje v práci na jiném stromě. Tímto počínáním se dřevorubec dříve nebo později dostane do ohroženého prostoru těchto zavěšených stromů a toto jeho jednání potom může být příčinou vzniku pracovního úrazu. Stejně jako u kontrol v předešlých letech bylo nejčastějším nedostatkem na motorových pilách chybějící, příp. nadměrně opotřebený, a tedy nefunkční, zachycovač přetrženého řetězu. Dále byla na motorových pilách kontrolována funkčnost brzdy řetězu, funkčnost pojistky plynové páky a také funkčnost vypínače zapalování. Posouzení funkčnosti tlumičů vibrací a tlumičů výfuku je bez použití měřících přístrojů v podstatě nemožné. Laickou kontrolou ale nebylo evidentní poškození tlumičů vibrací ani tlumičů výfuku zjištěno. V neposlední řadě bylo kontrolováno i opotřebení řezacího řetězu motorových pil, ale všechny kontrolované osoby měly řetěz na motorové pile v pořádku. Na dodržování stanovených bezpečných pracovních postupů při těžbě a při soustřeďování dříví v lese, které byly velmi podrobně zpracovány v interních předpisech státních lesů, lze usuzovat jen dle stavu pracoviště po provedení těžby, případně soustřeďování dříví. Na pracovišti by mohly být zjištěny např. neodstraněné zavěšené stromy nebo stopy po odstraňování zavěšených stromů nedovoleným způsobem (například tzv. špalkováním). Při kontrole je nutno počítat s tím, že dřevorubec v přítomnosti inspektora OIP práci přeruší. Požadovat po dřevorubci, aby inspektorovi OIP předvedl, jak dodržuje stanovené bezpečné pracovní postupy, by nebylo při běžné kontrole vhodné. U všech kontrolovaných právnických osob bylo zjišťováno, zda mají vypracované bezpečné pracovní postupy v písemné formě. Naproti tomu u OSVČ bylo kontrolováno zejména to, jestli mají doklad o předání nebo převzetí pracoviště včetně upozornění na možná rizika na daném pracovišti (s ohledem na místní podmínky a charakter terénu). Všichni kontrolovaní dřevorubci (OSVČ) byli dobře informováni o rizicích spojených s vykonávanou činností a většinou měli doklad o předání nebo převzetí pracoviště přímo u sebe. Zjištěny byly nedostatky i v oblasti bezpečného skladování a manipulace s vytěženým dřívím, kdy celkem často je zjištěno, že skládky dříví nejsou řádně zajištěny proti samovolnému rozkulení. Zde je nezbytné vzít v úvahu i riziko poranění ostatních osob (turisté, houbaři, apod.) důsledkem samovolného rozkulení hromady dřeva na skládce, která nebyla zajištěna proti samovolnému rozkulení např. zakládacím klínem. Vždyť právě turisté si svoji svačinu s oblibou snědí právě na hromadě uskladněného dřeva a nezabrání jim v tom ani umístění výstražné informační tabule se zákazem vstupu na uskladněné dříví. V jednom případě bylo zjištěno, že THP, který se normálně v rámci své pracovní činnosti pohybuje u odvozu dříví nákladním automobilem, není vybaven ochrannou pracovní přilbou. I v letošním roce v našich lesích nadále pokračovala kůrovcová kalamita. Důvodem tohoto masivního rozšíření podkorního hmyzu byl nedostatek srážek v letním období a nadprůměrné zimní

50 Stránka 50 z 118 teploty v rámci většiny území České republiky. Lesnické firmy samozřejmě musí na nastalou situaci reagovat, a proto je nahodilá těžba kůrovcového dříví upřednostněna před plánovanou mýtní těžbou. Bohužel se při těžbě kůrovcového dříví nedají příliš dobře uplatnit těžebně-dopravní prostředky pro práci v lese a těžba napadených stromů je tak realizována ručně pomocí motorové pily. Poslední dobou je trendem pro lesnické firmy si na činnosti spojené s těžbou a soustřeďováním dřeva najímat OSVČ na základě různých dohod nebo předávacích protokolů. Pomocí těchto dohod a předávacích protokolů se lesnické firmy snadno zbaví odpovědnosti za těžaře nebo traktoristu, kteří svým podpisem na jedné z těchto listin potvrdí, že si za bezpečnost práce jakožto OSVČ zodpovídají sami. Bohužel má nahodilá kůrovcová těžba svoje specifické znaky, které se poměrně snadno mohou stát příčinnou vzniku pracovního úrazu. Mezi tyto specifika patří rozptýlenost napadených stromů, jejich nižší hmotnost a často i těžko přístupný terén. Přes neustále se zvyšující podíl plně mechanizované těžby dřeva pomocí kácecích strojů je převážná část těžby stále ještě prováděna ručně pomocí motorové pily. Lze předpokládat, že nezanedbatelný podíl těžby pomocí motorové pily bude zachován i do budoucna. Jedním z těchto druhů těžby je právě nahodilá těžba stromů po napadení kůrovcem, dále těžba v nepřístupném terénu pro kácecí stroj, těžba stromů, jejichž dimenze jsou nad možnosti kácecího stroje, a také výchovné těžby (prořezávky a probírky). S naprostou jistotou proto můžeme předpokládat, že ruční těžba dřeva motorovou pilou bude i nadále prováděna v těch nejobtížnějších podmínkách a ručně budou káceny stromy rozptýlené, mimořádně rostlé a špatně přístupné. V letošním roce i v letech minulých již bylo šetřeno několik případů pracovních úrazů dřevorubců (i OSVČ) provádějících nahodilou těžbu kůrovcového dříví nebo výchovnou těžbu (zejména probírku). Riziko vzniku pracovního úrazu dřevorubce při těžbě dřeva nelze nikdy zcela vyloučit. Tuto skutečnost dokládá i to, že u několika šetřených pracovních úrazů nebylo shledáno žádné porušení právních předpisů upravujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Cílem SÚIP proto musí i nadále zůstat snaha o prevenci a osvětu mezi OSVČ, protože jedině tímto způsobem lze alespoň částečně minimalizovat rizika této velmi nebezpečné činnosti. Zaměření kontrol prováděných OIP na dodržování bezpečnosti práce při těžbě dřeva zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ) je tedy plně opodstatněné i do budoucna. Statistická data Počet počet kontrolovaných subjektů celkem 42 počet kontrolovaných právnických osob 25 počet kontrolovaných fyzických osob 17 počet zjištěných nedostatků 67 - bez vydaného opatření 66 - u nichž byla uložena pokuta 0 počet návrhů pokut za správní delikt Bezpečnost práce ve stavebnictví V průběhu roku 2016 byly do provedeny kontroly u 114 subjektů podnikajících ve stavebnictví. Z tohoto počtu bylo provedeno 101 kontrol u právnických osob a 13 kontrol u podnikajících fyzických osob. Kontroly byly prováděny na staveništích, na kterých pracovali zaměstnanci více zaměstnavatelů, i OSVČ. Byly zaměřeny na stavební organizace střední a malé velikosti a na dodavatele velkých investičních celků. Výběr staveb a právních subjektů podnikajících ve stavebnictví byl prováděn zejména z oznámení o zahájení stavebních prací, zaslaných zadavateli staveb na OIP, s přihlédnutím k pracím a činnostem se zvýšeným rizikem ohrožení života a zdraví na budovaném staveništi a s ohledem

51 Stránka 51 z 118 na provedení kontroly v posledních 3 letech. Dále byly do výběru zařazeny subjekty, u nichž byl šetřen těžký nebo smrtelný pracovní úraz. Cílem kontrol bezpečnosti práce ve stavebnictví bylo ověření dodržování povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích se zaměřením na bezpečný způsob prováděné práce z cílem působit na snižování úrazovosti na staveništích. Kontroly byly zaměřeny zejména na práce ve výškách a zemní práce, které patří k nejrizikovějším činnostem na staveništích a k činnostem, při nichž vzniká nevyšší počet těžkých a smrtelných pracovních úrazů v rámci šetření jejich příčin a okolností, prováděných inspektory OIP. Předmětem kontroly dle zadání úkolu bylo: - zda se při práci více zhotovitelů na jednom staveništi tyto subjekty vzájemně informují o rizicích vyplývajících z jejich činnosti a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením v případech, kdy není ustanoven koordinátor BOZP na staveništi, - zda zaměstnavatel vede dokumentaci o úrazech a vyhotovuje o nich záznamy, - zda zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům bezplatně podle vlastního seznamu osobní ochranné pracovní prostředky na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, - zda zaměstnavatel chrání zaměstnance proti pádu z výšky kolektivním zajištěním, - v případě, že zaměstnanci nejsou chráněni proti pádu kolektivním zajištěním, mají zaměstnavatelem přiděleny OOPP proti pádu, které jsou pro danou činnost vhodné, je určeno místo ukotvení a OOPP jsou pravidelně kontrolovány, - zda stavba, pracoviště nebo zařízení staveniště je zabezpečeno proti vstupu nepovolaných fyzických osob, - zda technické konstrukce, kterými jsou zaměstnanci chráněni proti pádu, propadnutí střešní krytinou nebo sklouznutí ze střechy, odpovídají svým provedením bezpečnostním požadavkům, - zda je předepsaným (vhodným) způsobem zajištěn prostor pod a okolo přepravovaného břemene a pod prací ve výškách, - zda výkopové práce a stěny výkopů jsou bezpečně zajištěny a jsou provedeny bezpečné výstupy a sestupy, - zda zaměstnavatel seznámil obsluhu stavebních strojů s místními provozními a pracovními podmínkami, majícími vliv na bezpečnost práce, a obsluha stroj ovládá v souladu s návodem výrobce, - zda provoz staveništních rozvaděčů a pohyblivých přípojů je prováděn v souladu s bezpečnostními předpisy. Téměř na každém staveništi zajišťuje realizaci stavby více zhotovitelů. Velká část těchto zhotovitelů zajišťuje své dodávky stavebních prací z větší či menší části prostřednictvím podnikajících fyzických osob (OSVČ) nebo drobných právnických subjektů. Přitom se jedná dost často o práce velmi rizikové, např. práce na střeše (montáž krovů, pokládka střešní krytiny, tepelné izolace), bednění železobetonových stropních a stěnových konstrukcí. Ke vzájemné informovanosti mezi zhotoviteli stavebních prací tam, kde působí koordinátor BOZP dochází téměř vždy, i když je to většinou formální záležitost spočívající v podpisovém archu pro danou stavbu nekonkrétně řešeného registru rizik (výčtu všech rizik i pro pracovní činnosti na staveništi neprováděné). Záleží pak především na odbornosti a pečlivosti vlastního koordinátora BOZP a OZO zhotovitelů, zda konkrétní rizika, vznikající postupně při provádění stavebních prací na staveništi, jsou řádně vyhodnocována a zda bude přijato odpovídající opatření k ochraně osob před jejich působením. Problematické je vzájemné seznamování s riziky OSVČ, kterých bývá na některých staveništích více než zaměstnanců a na které se tato povinnost nevztahuje. Neplnění této povinnosti je často porušováno také u drobných subjektů, které si zajišťují úkoly v prevenci rizik sami, nikoliv pomocí odborně způsobilé osoby.

52 Stránka 52 z 118 Kontrolované subjekty vedou řádně dokumentaci o pracovních úrazech i záznamy o nich. Případy, kdy byly po vydání nového nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu zasílány neplatné Záznamy o úrazu se již letos téměř nevyskytly. Při pracovním úrazu OSVČ na staveništi, který vznikne na pracovišti malé organizace (zaměstnavatele), nejsou často řádně objasňovány příčiny a okolnosti tohoto pracovního úrazu a zaměstnavatel se pouze omezí na konstatování, že k úrazu OSVČ na jeho pracovišti došlo provedením zápisu do stavebního deníku. Z dokumentace vedené zaměstnavateli bylo v rámci prováděných kontrol prověřováno, zda zaměstnavatel zaměstnancům poskytuje bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce osobní ochranné pracovní prostředky. Toto bylo následně fyzicky ověřováno na staveništích u jejich zaměstnanců. Nedostatky, zjišťované při kontrolní činnosti, byly ve fyzicky nepřijatých OOPP, i když na základě vyhodnocení rizik provedených zaměstnavatelem je měl mít zaměstnanec trvale k dispozici. Dále bylo zjišťováno nedostatečné vyhodnocení rizik, přidělování některých OOPP až na staveništi, kdy zaměstnavatel spoléhá na to, že řídící pracovník případné riziko vyhodnotí sám a potřebný osobní ochranný prostředek i následně zajistí. Tím dochází k situacím, kdy zaměstnanec nakonec potřebný ochranný prostředek nedostane. Na staveništích bylo kontrolováno, zda a jakým způsobem zaměstnavatel zajišťuje provedení ochrany zaměstnanců proti pádu z výšky. Kolektivní ochrana zůstává nadále problematickým místem při provádění hrubých staveb, bednění a montáže železobetonových konstrukcí, kdy není prováděno dostatečné zajištění volných okrajů stropních konstrukcí a pracovních podlah, výtahových šachet a schodišť technickou ochrannou konstrukcí proti pádu. Při regeneraci bytových domů, a s tím spojeném zateplování fasád, nejsou konstrukce lešení řádně vystrojovány zábradlím (u pracovních podlah) zejména v místech ustupujících obvodových konstrukcí, lodžií. Velmi často je zjišťováno porušení bezpečnosti práce ve způsobu zajištění pracovníků proti pádu na střešních pláštích při pokládce tepelné izolace a hydroizolace a při montáži a demontáži bednění železobetonových stěn a stropů. Práce jsou zde ve většině případů prováděny OSVČ, které nemají pro zřizování technických konstrukcí kolektivní ochrany potřebné podmínky a finanční prostředky jako většina zaměstnavatelů. Bylo zjišťováno, zda zaměstnavatel zajistil a přidělil OOPP proti pádu zaměstnancům, zda jsou tyto přidělené prostředky vhodné pro danou činnost, zda je určeno místo kotvení a jsou-li OOPP pravidelně kontrolovány a zkoušeny. Při zajišťování prací ve výškách zaměstnavatelé nevěnují dostatečnou pozornost výběru vhodného systému ochrany proti pádu z výšky pomocí OOPP. Nerespektují omezující podmínky a rizika používání prostředků osobního zajištění. Jsou často používány (spíše určeny k použití) i v případech, kdy lze k ochraně pádu z výšky použít přednostně technickou konstrukci kolektivní zajištění. Zhotovitelé a jejich zaměstnanci na staveništích často také nemají o způsobu používání a vhodnosti konkrétního prostředku osobního zajištění v různých kombinacích jednotlivých prvků odborné znalosti. Neznají požadavky na kotvící zařízení a náročnost na přípravu prací při použití tohoto způsobu zajištění proti pádu. Zaměstnanci pak často tyto prostředky používají neodborně. Neodpovídají povaze prováděných prací, a tím nezajišťují plnou ochranu uživatelů a neumožňují také jejich bezpečný pohyb na pracovišti ve výšce.

53 Stránka 53 z 118 Zaměstnanci nejsou v řadě případů na jejich používání zvyklí a jejich použití na staveništi pouze imitují (používají bezpečnostní postroj bez řádného kotvení). Častým nedostatkem je nedostatečné vyškolení zaměstnanců pro používání těchto prostředků, stanovení kotvícího bodu a jeho nutných parametrů, vyškolení pro vyprošťovací postupy při mimořádných událostech (při zachycení pádu). Zabezpečení staveniště, pracoviště a zařízení staveniště proti vstupu nepovolaných fyzických osob v této části bylo kontrolováno, zda stavba, pracoviště nebo zařízení staveniště je řádně ohrazeno nebo jinak zabezpečeno proti vstupu nepovolaných fyzických osob, zda je prováděna kontrola tohoto zabezpečení a zda jsou použity vhodné a vhodně umístěné bezpečnostní značky. Nedostatky v zajištění staveniště proti vstupu nepovolaných fyzických osob byly časté u staveb menšího rozsahu (rodinné domy, revitalizace bytových domů, opravy provozních souborů), u odlehlých stavenišť a pracovišť a liniových staveb a u souborů hromadných výstaveb, např. rodinných domů. Řádné oplocení je v některých případech nahrazováno pouze ohrazením nataženou červenobílou páskou, a to i přesto, že se jedná o staveniště v zastavěném území obce. Na staveništích, kde působí koordinátor BOZP, bývá staveniště řádně ohrazeno nebo jinak zabezpečeno proti vstupu, neboť se jedná o jednu ze základních povinnosti koordinátora při realizaci stavby. Často zjišťovaným nedostatkem bylo u technických konstrukcí, které mají zabránit pádu nebo propadnutí zaměstnanců, že tyto nesplňují podmínky únosnosti v důsledku nevhodně provedené konstrukce nebo použitého materiálu, nezajištění jejich stability a nesplnění požadované výšky a pevnosti. Při provádění bednění a následném armování a betonáží stropních konstrukcí tyto technické konstrukce zábradlí bývají nevhodně umístěny (až za nebezpečnou hranou pádu) a jejich výška, která při montáží splňuje bezpečnostní předpisy, je již při vlastní pokládce armatury a provádění betonáže nedostatečná (není provedeno její nadstavení o tloušťku stropní konstrukce). Zajištění prostor pod prací ve výškách úzce souvisí se zajištěním staveniště, pracoviště a má na bezpečnost při stavebních činnostech značný vliv, zvláště pokud se jedná o staveniště či provádění stavebních prací na veřejných prostranstvích nebo v prostorách, které k nim přiléhají. K nezajištění těchto ohrožených prostor dochází zejména při provádění krátkodobých prací na střešních konstrukcích, při rekonstrukcích balkonů a lodžií bytových domů a stavebních pracích prováděných z dočasné stavební konstrukce lešení a pracovních plošin. Nejsou dodržována ochranná pásma a zaměstnanci i fyzické osoby se často pohybují v prostoru ohroženém pádem přepravovaného břemene nebo práci ve výšce. Největší riziko úrazu vzniká v případech, kdy jsou stavební práce prováděny na veřejných prostranstvích, na kterých se v bezprostřední blízkosti pohybují osoby, užívající okolní objekty, a kdy možnost většího záboru veřejné plochy je omezena nebo zakázána. Nedostatečné zajištění stěn výkopů stavebních rýh a jam proti sesutí bylo častěji zjišťováno u zhotovitelů, kteří stavební práce prováděli ve výkopech s menší hloubkou (do 2 m), při zemních pracích spojených z opravami inženýrských sítí vodovodů, kanalizací, elektrických vedení, které jsou časově a prostorově velmi omezené. Nedostatky byly zjišťovány v technologii a pracovních postupech vlastního způsobu pažení stěn výkopů a používání pažících boxů (nedostatečné zapažení, špatné provedení, které není schopno zachytit případný sesuv zeminy, předčasná demontáž pažení, pažících boxů před provedením obsypu inženýrských sítí, při kterém je prováděno ruční dorovnání).

54 Stránka 54 z 118 Vyskytují se případy zatěžování okrajů výkopů zeminou, stavebním materiálem, chybějící nebo nedostatečně provedený přechod přes výkop (bez zábradlí a zarážky u podlahy), nezajištění vlastního výkopu ohrazením, zábradlím nebo zábranou. Při svahování výkopu byly zjištěny případy, kdy sklony svahu jsou příliš příkré, neodpovídají druhu zeminy a sklon není stanoven ani projektantem ani následně geologickým, hydrogeologickým posudkem. U drobné mechanizace často používané na staveništích je zanedbáváno seznámení s obsluhou těchto strojů, zejména u strojů zapůjčených z externích půjčoven. Seznamování s místními pracovními podmínkami na daném staveništi bývá opomíjeno a je nahrazováno pouhým předáním staveniště. Nedostatky byly zjišťovány také v nevyznačení, nevymezení prostoru ohroženého činností stroje, a to zejména při provádění zemních pracích spojených se svahováním a srovnáváním povrchu terénu a zpevněných konstrukcí. Při těchto pracích se často pohybují zaměstnanci zajišťující řádné dorovnání, dočištění ploch v bezprostřední blízkosti stavebního stroje. Vlastní provádění stavebních prací se již bez řádných rozvodů elektrické energie neobejde. Na staveništích je používáno velké množství elektrických zařízení, zejména ruční elektrické nářadí. S tím souvisí potřeba zajištění přípojných míst pomocí dílčích (podružných) staveništních rozvaděčů a pohyblivých přívodů. Vleklým problémem na staveništích, který se často opakuje, je nezajištění těchto pohyblivých elektrických přívodních kabelů proti poškození, a to jak pohybem stavebních strojů a drobné mechanizace, tak i případným poškozením používaným stavebním materiálem. Riziko elektrickým proudem vzrůstá také vlivem povětrnostních podmínek a při provádění tzv. mokrých procesů na staveništi. Staveništní rozvaděče jsou provozovány bez platných revizí, nedostatečně zajištěny proti dotyku se živými částmi elektrického vedení. Hlavní vypínače jsou špatně přístupné (zaskládané skladovaným stavebním materiálem), nedostatečně označené a nezabezpečené proti neoprávněné manipulaci. Tabulka - Údaje o úkonech provedených OIP Úkon Počet Počet kontrol provedených OIP 116 Počet kontrolovaných subjektů celkem 114 Počet kontrolovaných právnických osob 101 Počet kontrolovaných fyzických osob 13 Počet zjištěných nedostatků Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem Vzhledem ke svému rozšíření a používání nabývají elektrická zařízení s běžnými napětími charakter téměř všeobecných technických zařízení a u uživatelů dochází ke snížení respektu k nim. U vyšších výkonů a napěťových úrovní jsou mimořádné události většinou spojeny se závažnými následky.

55 Stránka 55 z 118 Z přehledů pracovní úrazovosti v souvislosti s elektrickými zařízeními vyplývá, že v letošním roce došlo k podstatnému nárůstu smrtelných úrazů. Nejčastějšími uváděnými příčinami je nedostatek osobních předpokladů zaměstnance k výkonu práce spolu s používáním nebezpečných pracovních postupů nebo způsobů práce či špatně nebo nedostatečně vyhodnoceným rizikem. Dalšími objektivními příčinami jsou nesprávná organizace práce, nedostatek potřebné kvalifikace a nepoužívání předepsaných bezpečnostních opatření. Toto jsou tedy oblasti, kterým je potřeba věnovat trvalou pozornost, a na které byla zejména směřována kontrolní činnost. Cílem kontrol, provedených v rámci tohoto úkolu, byla kontrola plnění povinností zaměstnavatele vyhledávat, vyhodnocovat rizika a přijímat opatření jako součást prevence rizik z hlediska bezpečnosti práce u elektrických zařízení, organizovat práci, stanovovat a zavádět pracovní postupy, seznamovat s nimi zaměstnance a kontrolovat jejich dodržování. Ověřit u zaměstnavatelů, zda a jakým způsobem jsou řešena bezpečnostní opatření, pracovní postupy pro činnosti na elektrických zařízeních. Předmět kontroly - Prevence rizik - vyhledávání, hodnocení rizik a přijímání opatření při provozování činnosti, pracovní úrazy při provozované činnosti. - Školení BOZP - školení, seznamování s předpisy, seznamování s požadavky bezpečnosti při činnostech v ochranných pásmech elektrických vedení. - OOPP - zpracování vlastního seznamu pro poskytování OOPP na základě vyhodnocení elektrických rizik podle konkrétních činností na EZ. - Kontrola plnění povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP v souvislosti s provozem, údržbou, opravami, kontrolami a revizemi elektrických zařízení - ochrana před úrazem elektrickým proudem, provedení elektrických instalací, pohyblivé a poddajné přívody, provozní dokumentace elektrických zařízení, organizace práce v souladu s ČSN EN ed.3, odborná způsobilost pracovníků v elektrotechnice. Počet kontrol, nedostatků a uložených opatření k odstranění nedostatků Počet kontrolovaných subjektů celkem 170 Počet kontrolovaných právnických osob 157 Počet kontrolovaných fyzických osob 13 Počet kontrol celkem 175 Provedené kontroly systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem prokázaly v mnoha případech nedostatky v oblasti systému prevence elektrických rizik, zejména v jejich vyhledávání, zjišťování jejich příčin a zdrojů a přijímání opatření k jejich odstranění. U kontrolovaných subjektů rovněž nebyl zcela funkční systém kontrol, zkoušek a revizí elektrických zařízení, který je nedílnou součástí systému prevence rizik, včetně vedení předepsané technické dokumentace. Při kontrole systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem bylo u kontrolovaných subjektů nejčastěji zjišťováno: - zaměstnavatel nevyhodnotil elektrická rizika při obsluze a práci na elektrických zařízeních a nepřijal případná opatření ke snížení působení těchto rizik, - zaměstnavatel nedodržel veškerá ustanovení vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice,

56 Stránka 56 z zaměstnavatel neměl na základě vyhodnocení elektrických rizik a konkrétních podmínek práce zpracovaný seznam, podle kterého přísluší zaměstnancům (elektrikářům) osobní ochranné pracovní prostředky, - u provozovatele elektrického zařízení nebyla uložena revizní zpráva elektrického zařízení přístupná kontrolním orgánům, - nebyly k dispozici doklady o revizích provozovaného elektrického ručního nářadí a elektrických nepřipevněných spotřebičů, - nebyla k dispozici předepsaná technická a provozní dokumentace elektrických zařízení, - části elektrických zařízení nebyly mechanicky pevné a spolehlivě upevněné, - kryty chránicí před dotykem na živé části byly nedostatečné a poškozené, - nebyla učiněna veškerá opatření proti nebezpečným účinkům elektrického oblouku, - nebyla učiněna veškerá opatření proti škodlivému působení prostředí na bezpečnost elektrického zařízení. Inspektory byla uložena opatření k odstranění zjištěných nedostatků podle 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů u kontrolovaných subjektů, u kterých byly zjištěny nedostatky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a tyto nebyly odstraněny v průběhu kontroly. Výsledky kontrol úrovně systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem prokázaly, že jsou pro kontrolované subjekty přínosem zejména v tom, že jim ukáží stav a účelnost přijatých opatření v prevenci rizik. Při kontrolách bylo kladně posuzováno poskytování informací v rámci poradenství inspektory přímo na pracovištích kontrolovaných subjektů, což přispělo ke zvýšení úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Kontrola bezpečnosti při provozu zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene Cílem úkolu bylo ověřit, jak právnické a podnikající fyzické osoby plní stanovené povinnosti zaměstnavatele pro zajišťování bezpečnosti práce při provozu zdvihacích zařízení, včetně prostředků pro zavěšení a uchopení břemene s důrazem na ověření potřebného rozsahu a na dodržování systému bezpečné práce na pracovištích, dodržování návodů výrobce a místních provozně bezpečnostních předpisů a také, jak zaměstnavatelé vytvářejí podmínky pro minimalizaci rizik. Předmět kontroly byl zaměřen: - na teoretickou a praktickou přípravu k výkonu pracovní činnosti včetně ověření zdravotní a odborné způsobilosti k výkonu pracovní činnosti a seznámení s návodem výrobce u tzv. nevyhrazených ZZ, - na prevenci rizik, vyhledání a hodnocení rizik a přijímání opatření k jejich odstranění, - na místní provozní bezpečnostní předpis - rozsah systému bezpečné práce ve vztahu k používání ZZ a k manipulaci s konkrétními břemeny, - na používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, a v souladu návody výrobců (provozní dokumentací), tzn. kontroly provozu technických zařízení, - na volbu, označení, kontroly, skladování a vedení dokumentace u prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemene, které podléhají evidenci a pravidelným kontrolám technického stavu. Zhodnocení kontrolní činnosti Statistická data Počet kontrolovaných subjektů celkem 118 Počet kontrolovaných právnických osob 97 Počet kontrolovaných fyzických osob 21 Počet kontrol celkem 118

57 Stránka 57 z 118 Teoretická a praktická příprava k výkonu pracovní činnosti včetně ověření zdravotní a odborné způsobilosti k výkonu pracovní činnosti Kontrolní činností v rámci hlavního úkolu bylo zjištěno, že odborné školení zaměstnanců (jeřábníků, vazačů, signalistů a jiných kompetentních osob) je prováděno v termínech, které si zaměstnavatel stanovil na základě vyhledaných a vyhodnocených rizik, a to zpravidla 1 x za rok. Tato odborná školení ve většině případů provádí externí revizní technici zdvihacích zařízení. Zjištěným nedostatkem v oblasti školení bylo neurčení obsahu, četnosti školení o právních a ostatních předpisech, způsobu ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení zaměstnavatelem. Dále v osnově nebyly uvedeny příslušné platné předpisy, podle kterých byl zaměstnanec seznámen se svými povinnostmi, osnovy byly obecné. Při kontrolní činnosti bylo v některých případech zjištěno, že proces výcviku jeřábníků neprobíhal dle čl. 5 ČSN ISO , nebylo provedeno seznámení se způsobem komunikace, dále s prováděním normálních a nouzových úkonů u jeřábu, s prováděním denních a týdenních kontrol, s určováním hmotností břemen a vzdáleností. Bylo však také zjišťováno, že zaměstnavatel nepředložil doklad, ze kterého by vyplývalo, zda zajistil zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jeřábníků a vazačů. Tito zaměstnanci nebyli seznámeni s návody na obsluhu konkrétních zdvihacích zařízení a s návody na používání prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemene. Vážným zjištěním bylo i neurčení odpovědné osoby za provoz jeřábů a zdvihadel zaměstnavatelem, jak je stanoveno v čl. 4.2 ČSN ISO Pověřená osoba odpovídající za provoz jeřábů a zdvihadel nebyla také odpovídajícím způsobem vyškolena dle čl. 4.2 ČSN ISO , nebyla seznámena s návody na obsluhu zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemen používaných v daném subjektu. Nejčastějším nedostatkem bylo, že v osnově školení jeřábníků nebylo uvedeno, pro jaký konkrétní typ jeřábu byl zaměstnanec vyškolen. V oblasti zdravotní způsobilosti k činnosti jeřábníka a vazače nebyly zjištěny vážnější nedostatky. V některých případech zaměstnavatelé byli upozorněni na skutečnost, že platí vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, která upravuje nově lhůty ke zjištění zdravotní způsobilosti i pro činnosti jeřábníka a vazače. Prevence rizik, vyhledání a hodnocení rizik a přijímání opatření k jejich odstranění V rámci kontrolní činnosti byl také kladen důraz na kontrolu prevence rizik a na přijatá opatření, vyplývající z právních či ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z předpisů zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Zaměstnavatelé při kontrole předkládali ve většině případů seznamy vyhledaných rizik včetně stanovených opatření k provozu zdvihacích zařízení. Bylo však také zjištěno, že vyhledávání rizik včetně stanovených opatření je prováděno formálně, tzn. pouze okopírována obecná rizika. Vyhledaná rizika a stanovená opatření tak nekorespondovala se skutečným stavem na pracovišti. Místní provozní bezpečnostní předpis - rozsah systému bezpečné práce ve vztahu k používání ZZ a k manipulaci s konkrétními břemeny Zpracování místního bezpečnostního předpisu, tzv. systému bezpečné práce (dále jen SBP) je dán požadavkem ČSN ISO Jednotliví zaměstnavatelé jsou si převážně vědomi, že při provozu jeřábů a zdvihadel jsou povinni zpracovat požadovaný SBP. Předložené SBP však v řadě případů neměly požadovaný rozsah, a tudíž neobsahovaly činnosti jeřábu tak, aby byly prováděny bezpečně s přihlédnutím ke všem předvídatelným rizikům. Zaměstnavatelé, aby splnili svou povinnost, si většinou nechávají zpracovat systém bezpečné práce externími revizními techniky ZZ, a tak často dochází k tomu, že je napsán obecně a neodpovídá konkrétnímu provozu.

58 Stránka 58 z 118 Opakující problém je zejména na staveništích, kde si jednotlivé organizace pronajímaly většinou mobilní nebo věžové jeřáby od jejich majitelů, čímž se staly uživateli jeřábů a převzaly tak povinnost a odpovědnost při jejich používání. Jejich povinností je, mimo jiné, určit kompetentní osobu dle čl ČSN ISO , která odpovídá za dodržování požadavků ČSN ISO Tyto organizace nezpracovaly SBP pro konkrétní manipulaci na základě požadavku ČSN ISO a specifikací zaměstnavatele nebo majitele jeřábu. Předložené SBP často neměly požadovaný rozsah, nebyly rozpracovány jednotlivé předepsané kapitoly, a to především požadavek čl. 4.1 písm. a) ČSN ISO navržení činnosti jeřábů a zdvihadel. Činnosti s jeřáby a zdvihadly nebyly navrženy tak, aby byly prováděny bezpečně s přihlédnutím ke všem předvídatelným rizikům. SBP v mnoha případech neobsahovaly komunikační systém, nejzákladnější povinnost stanovit způsoby vázání, zavěšování, přepravy a ukládání břemen a také stanovit povinnosti jeřábníků a vazačů na začátku, v průběhu a po ukončení činnosti. SBP dále neobsahovaly postupy pro bezpečné provádění oprav, pro zajištění bezpečnosti osob nezúčastněných přímo při používání jeřábů a pro zajištění kontrol jeřábů na začátku směn, kdy jeřáb postupně obsluhuje více jeřábníků. V SBP u stanovených postupů nebylo uvedeno, kdo za splnění nebo dodržení postupu zodpovídá. Nejčastějším nedostatkem bylo neuvedení zakázané manipulace jeřábníků a vazačů v SBP a také neřešení označení vazačů při skupinovém vázání, tzn. tam, kde se pohybují více jak dva vazači, a to jak na staveništích, tak i ve výrobních provozech. Používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno a v souladu s návody výrobců (provozní dokumentací), kontroly provozu technických zařízení Zaměstnavatelé si zajišťují většinou kontroly, inspekce, revize, revizní zkoušky a údržbu zdvihacích zařízení u externích firem nebo u externích revizních techniků ZZ. V rámci kontrolní činnosti bylo zjištěno, že zaměstnavatelé často nemají vypracovaný plán kontrol, revizí a údržby. Většinou se spoléhají na to, že jim externí firmy budou hlídat lhůty výše uvedených kontrol a tím dochází k tomu, že kontroly nejsou provedeny v předepsaných lhůtách nebo nejsou provedeny vůbec. Zaměstnavateli, který měl zpracovaný pouze roční plán kontrol, bylo v rámci preventivních opatření také doporučeno, aby si zpracoval plán kontrol, revizí a zkoušek v rozsahu od revizní zkoušky k revizní zkoušce a tím se postihl celý cyklus kontrol. Při kontrolní činnosti bylo také velmi často zjištěno, že zaměstnavatel neměl zpracovaný plán údržby, že zápisy o revizích nebo protokoly o revizních zkouškách neobsahovaly údaje předepsané čl ČSN , a to např. identifikaci a rozsah zařízení (popis zařízení, základní technické a evidenční údaje), popis rozsahu provedených úkonů s uvedením jednotlivých kontrolovaných a zjištěných hodnot a jejich vyhodnocení a dále uvedení použitých přístrojů, souhrn zjištěných nebezpečí, která se pro osoby mohou stát rizikem, doporučení o použitelnosti jeřábu, vzhledem ke zjištěným závadám a nebezpečím. Častým nedostatkem kontrolovaných subjektů také bylo nezajištění provedení denní kontroly před zahájením provozu na začátku směny nebo pracovního dne. Dále bylo zjištěno, že při provozu jeřábů či zdvihadel nejsou často dodrženy minimální požadavky na bezpečný provoz a používání zdvihacích zařízení. Konstrukce zdvihacího zařízení nebyla označena značením, které je srozumitelné a má jednoznačný charakter příslušné značení označující směry pohybů zdvihacího zařízení nebylo na konstrukci zdvihacího zařízení vyznačeno, ovládací prvky ovládacího zařízení zdvihacího zařízení nebyly příslušně označeny, na tlačítku ovládacího panelu zdvihacího zařízení chybělo označení směru pohybu zdvihacího zařízení, hák kladnice zdvíhacího zařízení nebyl opatřen funkční bezpečnostní pojistkou. Zdvihací zařízení často nebylo při provozu vybaveno zábranou nebo ochranným zařízením nebo přijetím opatření tam, kde existuje riziko kontaktu nebo zachycení zaměstnanců či jiných osob, nacházejících se na kontrolovaném staveništi, pohybujícími se částmi zdvihacího zařízení (např. betonovým protizávažím věžového jeřábu), přičemž v blízkosti základového kříže věžového jeřábu se pohybovali zaměstnanci jiných zaměstnavatelů provádějící stavební práce. Volba, označení, skladování a vedení dokumentace u prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemene, které podléhají evidenci a pravidelným kontrolám technického stavu

59 Stránka 59 z 118 Kontrolou bylo zjištěno, že zaměstnavatelé nemají v řadě případech k dispozici návody výrobce k používání prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemen. Kontroly vázacích prostředků, které si provádí zaměstnavatelé prostřednictvím svých zaměstnanců, nejsou většinou na dobré úrovni. Zaměstnanci, kteří tyto kontroly provádí, nemají potřebné znalosti k těmto kontrolám. Při kontrolní činnosti bylo velmi často zjištěno neoznačení textilních popruhů tak, aby bylo možno určit charakteristiky podstatné pro bezpečné použití. V řadě případech zaměstnavatel nepředložil doklad, kterým by prokázal, zda zajistil provedení prohlídky dle požadavku návodu k použití konkrétního vázacího prostředku.

60 Stránka 60 z Bezpečnost práce při provozu plynových zařízení se zaměřením na zařízení pro přípravu pokrmů v kuchyních, v restauračních, školských zařízeních, v hotelích, kempech, dětských táborech, v nemocnicích a obdobných zařízeních V posledních letech byly oblastními inspektoráty práce provedeny kontroly se zaměřením na provoz a obsluhu provozovaných plynových zařízení ve školských zařízeních a v objektech, kde se pohybují děti a mladiství. Při kontrolách bylo zjištěno, že ne ve všech subjektech je provozu plynových zařízení věnována dostatečná pozornost. Po těchto zjištěních bylo považováno za účelné provést kontrolu provozu plynových zařízení v objektech na přípravu pokrmů, občerstvení restaurace, školské kuchyně, jídelny, hotely, kempy, dětské tábory, nemocnice a obdobná zařízení. Jedná se o objekty, kde se vyskytují zaměstnanci kontrolovaného subjektu a zároveň i v sousedících prostorách nakupující veřejnost. Nedodržení předpisů k zajištění bezpečnosti práce při provozu těchto plynových zařízení může být zdrojem nebo příčinou ohrožení života a zdraví zaměstnanců a klientů kontrolovaného subjektu, navíc může vést i ke značným materiálním škodám. Cílem úkolu bylo prověřit stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu plynových zařízení. Již při kolaudačním řízení jsou v některých případech zjišťovány nedostatky, a proto bylo důležité ověřit, jak je zajištěno ze strany provozovatelů následné bezpečné provozování plynových a souvisejících zařízení s ohledem na zajištění bezpečného provozu. Předmět kontroly byl zaměřen především na požadavek, zda - je provedeno vyhledávání a vyhodnocení rizik při provozu plynových zařízení, - je zajištěna odborná a zdravotní způsobilost osob pověřených obsluhou a údržbou zařízení, - je vedena provozní dokumentace, - jsou stanovena opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí spojených s provozem plynových zařízení, - kontrolovaný subjekt zajišťuje bezpečný stav provozovaných plynových zařízení pravidelně prováděnými kontrolami, revizemi, údržbou a servisem, - mají doklady z kontrol a revizí předepsané náležitosti a odpovídají odborné úrovni, - je zajištěn bezpečný přístup pro pracovníky provádějící kontroly, revize, zkoušky, obsluhu a údržbu zařízení, - je zařízení dostatečně chráněno proti vnějším vlivům, - je zabezpečen dostatečný přívod spalovacího a větracího vzduchu, - je přívodní potrubí plynu vybaveno předepsanými armaturami, není-li používáno pro jiné účely, než pro které je určeno, zda je provedena dostatečná protikorozní ochrana, značení protékajícího média, zda jsou označeny uzávěry plynu a je k nim zajištěn bezpečný přístup. Počet kontrol, nedostatků a uložených opatření k odstranění nedostatků Hodnocení Počet počet kontrolovaných subjektů celkem 88 počet kontrolovaných právnických osob 79 počet kontrolovaných fyzických osob 9 počet kontrol celkem 88

61 Stránka 61 z 118 Při kontrolách dodržování bezpečnostních předpisů při provozu plynových zařízení se zaměřením na zařízení pro přípravu pokrmů v kuchyních, v restauračních, školských zařízeních, v hotelích, kempech, dětských táborech, v nemocnicích a obdobných zařízeních, byly zjištěny následující nejčastěji se vyskytující nedostatky: - nebyly zpracovány místní provozní řády, případně pokyny pro plynová zařízení do výkonu 50 kw (plynové sporáky, stoličky, konvektomaty, pánve, lokální topidla apod.) anebo obsluhy nebyly s těmito dokumenty seznámeny, - nebylo zpracováno hodnocení rizik včetně opatření k omezení jejich působení pro provozovaná plynová a tlaková zařízení, - místní provozní řády pro nízkotlaké plynové kotelny nebyly aktuální (změna zařízení kotelny, změna obsluhy, změna způsobu obsluhy v souvislosti s instalací nových zařízení) a obsluhy nebyly s těmito provozními řády seznámeny, - provozní deníky nízkotlakých plynových kotelen neobsahovaly všechny předepsané záznamy o kontrolách v souladu s místními provozními řády (především kontroly přítomnosti oxidu uhelnatého a kontroly těsnosti potrubí a spojů), - nebyla ustanovena osoba odpovědná za provoz plynových zařízení, případně za provoz tlakových zařízení, - nebyly zavedeny provozní deníky tlakových nádob stabilních (ve většině případů expanzní nádoby na vyrovnávání tlaků v systému vytápění) anebo neobsahovaly předepsané záznamy, - nebyly zpracovány harmonogramy na provádění kontrol, revizí a zkoušek provozovaných plynových a tlakových zařízení, - nebyly prováděny servisní prohlídky plynových zařízení anebo kontroly v termínu 1 x ročně (často byly tyto úkony spojovány bez uvedení rozsahu kontroly či servisní prohlídky), - vyústění pojistných ventilů tlakových nádob stabilních nebylo provedeno tak, aby nemohlo dojít k ohrožení obsluhy při manipulaci. V mnoha případech byla špatně provedena samotná montáž jistících prvků tlakové nádoby (není instalována zpětná klapka, manometr s trojcestným uzávěrem, tlaková nádoba není řádně upevněna), - nízkotlaké plynové kotelny a prostory s plynovými spotřebiči sloužily často jako prostor pro uskladnění různého provozního materiálu a nebyl v nich udržován pořádek, - na rozvodu plynu a odvzdušňovacím potrubí nebyly umístěny bezpečnostní značky a značení, která poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tlaková zařízení v chemickém průmyslu jsou nosným výrobním zařízením a představují svými tlakovými a teplotními parametry značná nebezpečí umocněná i vlastnostmi zpracovávaných chemických látek. Je žádoucí, aby bezpečnostní, environmentální a požární rizika byla minimalizována na vyhovující míru především přijetím technických, organizačních a popř. jiných opatření. V současné době dochází ke zvýšenému výskytu mimořádně závažných pracovních úrazů, nejen při vlastním provozu tlakových nádob stabilních jako jsou reaktory, procesní potrubí, tepelné výměníky, zásobní tlakové nádrže, filtry, kotle na odpadní teplo speciální apod. Nejčastější jsou případy závažných úrazů při opravách a montáži zařízení při odstávkách zařízení a při údržbě konkrétně při provozní údržbě např. zařízení měření a regulace jako je demontáž impulsních potrubí a snímačů za provozu. Šetřením je zjišťována absence pracovních postupů a nedostatečné vyhodnocení bezpečnostních rizik, popř. tato dokumentace o rizicích zcela chybí Bezpečnost práce při provozu, údržbě a opravách tlakových nádob stabilních a dalších tlakových zařízení v chemickém průmyslu Cílem tohoto úkolu bylo zejména prověřit stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu tlakových aparátů, jejich zabezpečovacích zařízení a jejich provedení a vybavení, tlakových zařízení v chemických provozech a v souvisejících technologiích výroby podnikatelského subjektu, v provozech

62 Stránka 62 z 118 obdobného charakteru, kde se zpracovávají nebezpečné chemické látky za působení tlaku a vysokých provozních teplot. Ověřit, jak je zajištěno ze strany provozovatelů bezpečné provozování tlakových a souvisejících technických zařízení s ohledem na bezpečnost provozu a při opravách a montáži zařízení, při odstávkách zařízení a při údržbě konkrétně při provozní údržbě například zařízení měření a regulace. Předmět kontroly byl zaměřen především: - Systém obecné a technické prevence o o o o o o o zda bylo provedeno vyhledání a vyhodnocení rizik při provozu tlakových zařízení, a to nejen z hlediska samotného provozu, ale i z hlediska provádění preventivní a provozní údržby, ať byla prováděna vlastními pracovníky nebo dodavatelem, v jakém stavu byla bezpečnostní výstroj tlakových zařízení např. pojistné ventily, pojistné membrány, systémy uvolňující tlak, měřící, signalizační, blokující a regulační elektrická a elektronická zařízení související s bezpečností, zda bylo vyhodnocení rizik a stanoveny zásady kontroly a údržby bezpečnostní výstroje, zda byla zajištěna odborná a zdravotní způsobilost osob pověřených obsluhou a údržbou zařízení, zda byla vedena provozní dokumentace např. provozní řády a provozní předpisy, provozní záznamy, zápisy o zkouškách bezpečnostní výstroje, předepsaná průvodní dokumentace, popř. pasporty vyhrazených tlakových nádob stabilních a parních kotlů, zda byla stanovena opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí spojených s provozem tlakových zařízení, zda kontrolovaný subjekt zajišťoval bezpečný stav provozovaného tlakového zařízení pravidelně prováděnými kontrolami, revizemi, údržbou a servisem, zda měl zpracované plány revizí, zda byly jmenovány odpovědné osoby za provoz a údržbu, zda měly doklady z kontrol a revizí předepsané náležitosti a odpovídající odbornou úroveň. - Kontrola na pracovišti o zda nebyly používány nevhodné armatury z hlediska kompatibility jejich materiálu s procesním mediem, o o o o o o o o o o bezpečný přístup pro obsluhu, údržbu zařízení a pro provádění kontrol a revizí, vybavení tlakových zařízení zabezpečovacími zařízeními a jejich funkčnost, ochrana zařízení proti korozi, funkčnost veškeré signalizace a havarijního větrání, jak bylo řešeno odstavení zařízení z provozu v případě havárie, vybavení výroben např. kompresorových stanic funkčními OOPP, provedení potrubí a jejich odolnost proti poškození, zajištění možnosti opuštění nebezpečného prostoru a značení únikových cest, zajištění přívodu vzduchu pro větrání, odstraňování závad zjištěných předchozí revizí nebo zkouškou.

63 Stránka 63 z 118 Počet kontrol, nedostatků a uložených opatření k odstranění nedostatků Statistická data počet kontrolovaných subjektů celkem 62 počet kontrolovaných právnických osob 58 počet kontrolovaných fyzických osob 4 počet kontrol celkem 62 Podstatnou část z celkového počtu zjištěných nedostatků tvoří nedostatky, zjištěné při kontrolách dodržování bezpečnostních předpisů při provozu tlakových nádob stabilních, zejména vzdušníků kompresorů. Nejčastěji bylo zjištěno, že nebyly zpracovány plány revizí těchto nádob, a že pracovníci, pověření k jejich obsluze, neprováděli záznamy o výsledcích kontrol správné činnosti tlakoměrů, umístěných přímo na nádobách, a o výsledcích zkoušek průchodnosti pojistných ventilů. Při realizaci úkolu byla současně prováděna i kontrola dodržování bezpečnostních předpisů při provozu zařízení souvisejících s provozem tlakových nádob stabilních a dalších tlakových zařízení. Podstatnou část z celkového počtu zjištěných nedostatků tvoří nedostatky, zjištěné při kontrolách dodržování bezpečnostních předpisů při provozu zařízení pro spotřebu zemního plynu spalováním, zejména v souvislosti s provozem nízkotlakých teplovodních plynových kotlů, sloužících zejména k vytápění objektů kontrolovaných osob. Nejčastěji bylo zjištěno, obdobně jako v případě kontrol dodržování bezpečnostních předpisů při provozu tlakových nádob stabilních, nezpracování plánu revizí těchto zařízení Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi Cílem úkolu bylo zjistit a ověřit, zda a jakým způsobem zadavatelé staveb a koordinátoři BOZP na staveništi dodržují povinnosti uložené zákonem č. 309/2006 Sb. a nařízením vlády č. 591/2006 Sb. Prověřit, jakým způsobem provádějí a jakým způsobem se zasazují o zvyšování úrovně bezpečnosti práce a ochrany zdraví na staveništích, a to především s cílem snižovat pracovní úrazovost, která byla mnohdy způsobena nedostatečnou informovaností jednotlivých zhotovitelů o možných rizicích v souvislosti s jejich pracovní činností, zejména s činností, kterou provádějí jednotliví zaměstnanci, i podnikající fyzické osoby vykonávající pracovní činnost na staveništích. Vzhledem ke skutečnosti, že stavebnictví jako obor každoročně vykazuje vysoké procento pracovních úrazů, jsou výše uvedené informace velmi důležité pro bezpečný výkon práce všech zúčastněných fyzických osob na staveništi. Zadáním úkolu bylo provádět kontroly plnění povinností zadavatelů staveb a koordinátorů BOZP na staveništích, kde působí současně zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, a dále v případech, kdy celková předpokládaná doba trvání prací a činností přesáhla dobu určenou v 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., a na stavbách, kde byly vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo zdraví dle přílohy č. 5 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. V rámci zadání úkolu byl stanoven počet subjektů, u kterých budou provedeny kontroly. Na výše uvedeném OIP bylo stanoveno, s ohledem na počet inspektorů ve stavebnictví, provést kontrolu minimálně u 40 subjektů. Výběr kontrol vycházel jednak ze znalostí a poznatků inspektorů, týkajících se jednotlivých oblastí (regionů) z hlediska umístění staveb, jednak z poznatků o jednotlivých stavbách, jejích zhotovitelích, zadavatelích, koordinátorech BOZP ve stavebnictví v rámci jejich příprav na budoucí kontrolní činnost. Dále též z doručených oznámení o zahájení stavby na příslušný (výše uvedený) OIP a plnění jejich formálních náležitostí dle přílohy č. 4 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Dále též i z informací získaných ze společných kontrol staveb prováděných společně s inspektory z jiných oddělení.

64 Stránka 64 z 118 Předmět kontroly byl zaměřen na následující problematiku, zda: zadavatel stavby doručil oznámení o zahájení stavebních prací na příslušný OIP, zadavatel stavby doručil oznámení o zahájení stavebních prací na příslušný OIP v zákonem dané lhůtě, oznámení splňuje náležitosti přílohy č. 4 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., je zajištěno vyvěšení oznámení na staveništi na viditelném místě u vstupu na staveniště, zadavatel stavby zajistil, aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán BOZP, na staveništi, kde působí zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, zadavatel určil potřebný počet koordinátorů BOZP na staveništi v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb., zadavatel zavazuje všechny zhotovitele stavby k součinnosti s koordinátorem BOZP, koordinátor plní povinnosti dané 18 zákona č. 309/2006 a 7 a 8 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., koordinátor plní povinnosti stanovené novelou zákona č. 309/2006 Sb., a novelou nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Kontrola plnění povinností zadavatele stavby Oznámení o zahájení prací, náležitosti oznámení a vyvěšení oznámení Na výše uvedený oblastní inspektorát bylo v roce 2016 doručeno přes 1050 oznámení o zahájení stavby, některá oznámení byla opět zaslána vícekrát, nebo jako doplnění (aktualizace) případně oprava oznámení dříve zaslaného. Oznámení jsou znovu doručována na výše uvedený OIP nejen samotnými zadavateli staveb nebo jejich zástupci, ale i koordinátory BOZP na staveništi, v některých případech i hlavním zhotovitelem stavby. Opět se vyskytly stavby, u kterých zadavatel stavby nedoručil oblastnímu inspektorátu práce oznámení o zahájení stavby, v některých případech to byly stavby, u jejichž zhotovitelů bylo kontrolním šetřením zjištěno značné porušování platných předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, i u déle trvajících rekonstrukcí objektů. Ve velké míře se vyskytly stavby, u kterých zadavatel stavby oznámení nedoručil v zákonem daném termínu dle ustanovení 15 odst. 1 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb. K problematice, zda ohlášení stavby splňuje obsahové náležitosti dle ustanovení přílohy č. 4 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., bylo zjištěno, že se opět vyskytly neúplné údaje, a to především údaje o umístění staveniště (přesná adresa, případně číslo parcely), o osobě, která zabezpečuje odborné vedení stavby, o koordinátorovi BOZP na staveništi, o hlavním zhotoviteli stavby (např. v době zaslání oznámení na výše uvedený OIP teprve probíhalo výběrové řízení), o plánovaném počtu dalších zhotovitelů na staveništi a jejich identifikačních údajích. Též nebývá uveden kvalifikovaný odhad počtu osob vykonávajících pracovní činnost na staveništi, nebo jejich uvedený počet neodpovídá skutečnosti zjištěné kontrolním šetřením. Vyvěšení stejnopisu oznámení o zahájení prací nebylo u více než čtvrtiny staveb vhodně umístěno na viditelném místě u vstupu na staveniště, případně areálu, kde je stavba realizována. Oznámení bylo vyvěšeno na nevhodných, nepřístupných místech, uvnitř staveniště, ve dvorním traktu rekonstruovaných budov, uvnitř budov, na stavebních buňkách umístěných v areálu staveništi. Stejnopisy oznámení o zahájení prací nebyly na stavbě vyvěšeny po celou dobu její realizace až do ukončení prací a předání stavebníkovi k užívání. Zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi K problematice zajištění zpracování plánu BOZP na staveništi bylo zjištěno, že je oproti předchozímu období opět ve větší míře včas realizováno, zadavatelé stavby zpravidla zajišťovali zpracování plánu BOZP na staveništi na základě určení koordinátora BOZP a jeho činnosti tak, aby byl plán zpracován ještě před samotným zahájením prací na staveništi. V malé míře bylo zjištěno, že zadavatelé staveb splňujících podmínky stanovené ustanovením 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., zpracování plánu BOZP nezajistili, dále to bylo zjištěno i u staveb, u kterých bylo kontrolním šetřením zjištěno ve větší míře porušování platných předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jejími zhotoviteli, též u déle trvajících rekonstrukcí objektů.

65 Stránka 65 z 118 Nezajištění zpracování plánu BOZP na staveništi před zahájením prací na staveništi tam, kde budou vykonávány práce a činnosti vystavující osoby zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, bylo u kontrolovaných zadavatelů stavby zjištěno v opět menší míře oproti předchozímu období. Obsah plánu BOZP byl zpracováván s rozdílnou úrovní kvality a obsahu. Plány BOZP na staveništi opět postrádaly konkrétnost ve vztahu k realizované stavbě, opět se vyskytly takové, které se od sebe lišily jen názvem a umístěním stavby, a to včetně výčtu všech rizik. Mnohdy byly zpracovány jen za účelem, aby zadavatel stavby svoji zákonem danou povinnost splnil, a nikoli způsobem, aby byly svým konkrétním obsahem nápomocny ke zvýšení úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. Předkládané zpracované plány BOZP na staveništi opět zbytečně obsahovaly dlouhé statě z platné legislativy, případně celá znění právních předpisů, což jen navýšilo rozsah plánu, resp. počet listů. Nebyl kladen dostatečný důraz na obsah, zejména konkrétnost ve vztahu k realizované stavbě, s ohledem na její druh, rozsah a velikost, prováděnou stavební činnost, a především na potřeby zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, byly zbytečně uváděny obecné údaje z platné legislativy. Nebyly v mnoha případech zpracovány a aktualizovány již od fáze přípravy stavby, ale pouze pro samotnou realizaci stavby. V plánech opět nebyla uvedena opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení, nebyly upravovány na skutečný stav a postupně v průběhu realizace přizpůsobeny podstatným změnám na staveništi, jak stanoví 15 odst. 2. zákon č. 309/2006 Sb. Konkrétní rizikové práce a činnosti nebyly v plánech často vůbec zdůrazněny, nebyla časově určena a stanovena opatření, činnosti na stavbě nebyly koordinovány ve vztahu ke všem zhotovitelům přítomným na staveništi. Opět byly plány BOZP opatřeny výčtem všech možných rizikových prací, ovšem konkrétní rizika a rizikové práce pro realizovanou stavbu, zejména ke vztahu ke koordinaci stavebních prací nebyly z plánů BOZP zřejmé. Po nabytí účinnosti novely zákona č. 309/2006 Sb., a nařízení vlády č. 591/2006 Sb., nebyly plány BOZP obsahově zpracovány dle přílohy č. 6 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Určení potřebného počtu koordinátorů na staveništi, kde působí zaměstnanci více než jednoho zhotovitele stavby Zadavatelé stavby oproti předchozímu období v menší míře neurčili u provedených kontrol koordinátora BOZP na staveništi při realizaci stavby. Dále bylo zjištěno, že zadavatelé staveb neurčili koordinátora BOZP u staveb splňujících podmínky stanovené ustanovením 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., kde bylo kontrolním šetřením ve větší míře zjištěno porušování platných předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jejími zhotoviteli a to i u staveb, kde proběhly společné kontroly s inspektory jiných oddělení. Při určení většího počtu koordinátorů BOZP na staveništi ve fázi realizace bylo opět zaznamenáno oproti předchozímu období zlepšení v problematice v písemném vymezení pravidel jejich vzájemné spolupráce. V problematice zajištění a určení koordinátora BOZP ve fázi přípravy stavby bylo oproti předchozímu období zaznamenáno zlepšení zjištěné jednak kontrolním šetřením, tak i ze zaslaných oznámení o zahájení prací. Opět však bylo zjištěno přenesení povinností z hlediska výše uvedené problematiky, a to včetně zpracování plánu BOZP, zadavatelem stavby na zhotovitele, případně jeho zástupce, technický dozor stavebníka, nebo případně na další organizace nebo fyzické osoby. Povinnosti zadavatele ke koordinátorovi Zadavatelé stále nezavazují všechny hlavní zhotovitele k součinnosti s koordinátorem po celou dobu realizace stavby. Z hlediska problematiky dalších zhotovitelů na realizované stavbě stále není zadavateli stavby řešena jejich součinnost s koordinátorem (koordinátory) BOZP. Opět bylo zjištěno, zejména u velkých staveb, že hlavní zhotovitel zadá zakázku stavebních prací na realizované stavbě dalšímu zhotoviteli (zhotovitelům) na základě smluvního vztahu. O této skutečností zpravidla zadavatel stavebních prací není informován a tito zhotovitelé tak nejsou zavazováni k součinnosti s koordinátorem BOZP. Výše uvedené se týká především podnikajících fyzických osob (OSVČ), kteří jsou stále nejčastějšími zhotoviteli stavebních prací. Ve větší míře bylo zjištěno, že u podnikajících fyzických osob realizujících stavební zakázky dochází stále k častějšímu porušování platných předpisů v oblasti bezpečností a ochrany zdraví při práci, ke vzniku pracovních úrazů, a to i smrtelných.

66 Stránka 66 z 118 Smluvní zavázání všech zhotovitelů k součinnosti s koordinátorem bylo v mnoha případech řešeno pouze formálně, jen za účelem splnění zákonem dané povinnosti. Kontrola plnění povinností koordinátora BOZP na staveništi Povinností koordinátora při realizaci stavby na staveništi je působit tak, aby svojí činností na základě legislativních požadavků, typu, rozsahu, délce a složitosti stavby, přispíval k dodržování bezpečné a zdraví neohrožující práce v souladu s plánem BOZP na staveništi, působit výše uvedeným na činnosti všech zhotovitelů na daném staveništi s cílem navýšit úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, především s cílem minimalizovat pracovní úrazy. Dále je jeho povinností aktualizovat plán BOZP na staveništi na základě postupu jednotlivých stavebních prací v rámci realizace stavby, navrhovat opatření, ověřovat a kontrolovat jejich plnění. Koordinátor je závislý na zadavateli stavby, zejména na způsobu jakým vyžaduje stavebník od zhotovitele (zhotovitelů) plnění požadavků na bezpečnou a zdraví neohrožující práci a požadavky na koordinátora BOZP na staveništi. Povinnosti koordinátora jsou stanoveny legislativními požadavky, které byly navýšeny a aktualizovány novelou zákona č. 309/2006 Sb., a nařízení vlády č. 591/2006 Sb., ale možnosti k jejich vyžadování a zejména prosazování jejich pravomocí jsou stále omezené. V rámci kontrolní činnosti byli posouzeni koordinátoři BOZP na staveništi z hlediska jejich odborné praxe, jejichž činnosti na staveništi více směřují k činnosti osob odborně způsobilých k zajišťování úkolů v prevenci rizik, nebo koordinátoři, kteří mají dlouholetou praxi ve stavebnictví, ale jejich znalosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a prevenci rizik nejsou dostatečné. Činnosti prvně uvedených často spočívají jen v posuzování samotných rizik na staveništi, a to často jen v obecné rovině, na sepisování a dokumentování závad na staveništi, chybí jim však praxe z realizace staveb ve vztahu zejména ke koordinaci stavebních prací. Druzí uvedení prosazují své znalosti z dlouholeté praxe ve stavebnictví, chybí jim naopak znalosti z oblasti bezpečnosti a zdraví při práci. U obou uvedených variant vyplývá z jejich praxe a znalostí nedostatečná činnost pro plnění požadavků na bezpečnou a zdraví neohrožující práci zhotovitelů na staveništi, zejména z hlediska koordinace stavebních prací. Na základě provedených kontrol a kontrolní činnosti byla zjištěna následující porušení povinností: - nedostatečná koordinace pracovní činnosti zhotovitelů nebo osob jimi pověřených při přijímání opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zřetelem na typ, rozsah a délku trvání stavby se zřetelem na všeobecné zásady prevence rizik u činností, které probíhají na staveništi současně, případně bezprostředně po sobě následují s cílem vytvořit bezpečné a zdraví neohrožující pracoviště na staveništi pro všechny fyzické osoby, které se vyskytují na staveništi, případně v jeho okolí, zabraňovat pracovním úrazům a předcházet vzniku nemocí z povolání, - nedostatečně kontrolují zabezpečení obvodu staveniště, včetně zajištění vstupu a vjezdu na staveniště, s cílem zamezit vstupu nepovolaným fyzickým osobám, zejména v zastavěných částech obcí, - neprovádějí, případně provádějí nedostatečně zápisy, o zjištěných nedostatcích v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, na které prokazatelně upozornili zhotovitele, a nezapisují údaje o tom, zda a jakým způsobem byly tyto nedostatky odstraněny, - nedávají dostatečné podněty a na vyžádání zhotovitele nedoporučují dostatečná technická řešení nebo opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro stanovení pracovních nebo technologických postupů a plánování bezpečného provádění prací, které se s ohledem na věcné a časové vazby při realizaci stavby uskuteční současně nebo na sebe budou bezprostředně navazovat, - nesledují, zda zhotovitelé dodržují plán a neprojednávají s nimi přijetí opatření a termíny k nápravě zjištěných nedostatků, - neznají všechny zhotovitele stavby, nekomunikují s ostatními zhotoviteli stavby, na zjištěné nedostatky upozorňují jen hlavního zhotovitele, - nedůsledné sledují postupy provádění stavebních prací se zřetelem a v návaznosti na opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

67 Stránka 67 z provádějí svoji činnost s ukončenou platností osvědčení o odborné způsobilosti dle ust. 10 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. v době realizace stavby, - nedostatečně zareagovali na změny stanovené novelou zákona č. 309/2006 Sb., a nařízení vlády č. 591/2006 Sb., nezpracovávají plán BOZP dle zásad stanovených v příloze č. 6 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., - nevedou písemně chronologický seznam smluvních vztahů o výkonu své činnosti, - chronologický seznam smluvních vztahů o výkonu své činnosti a zpracované dokumenty související s výkonem jejich činnosti nejsou opatřeny jménem a vlastnoručním podpisem. Kontrolní dny a činnost koordinátora jsou na stavbách prováděny většinou za účasti zástupce hlavního zhotovitele (hlavního stavbyvedoucího), případně zadavatele stavby, v menší míře za účasti dalších zhotovitelů. Opět je informovanost o rizicích ze vzniklých nedostatků prováděna, ale není dostatečně a v co nejkratší době zajištěno jejich předání odpovědným osobám a všem zhotovitelům. Nebezpečí z prodlení předání potřebných informací může vést ke vzniku pracovních úrazů. Také ověřování koordinátory BOZP, jak a zda byly odstraněny zjištěné nedostatky, se často vážou až k termínu následujícího kontrolního dne, který vzhledem k jejich činnosti může být za delší časové období (měsíc), a reálně tak hrozí stav, kdy na staveništi i po zjištění a vytknutí nedostatků není zjednána okamžitá náprava a pracovní činnost nadále není vykonávána bezpečně. Další problematikou týkající se činnosti koordinátorů je jejich odborná praxe, úroveň jejich znalostí, schopnost aplikovat odborné znalosti do činností na staveništi, znalost odborných termínů a všech potřebných právních a jiným předpisů a jejich novelizací. Posoudit na základě zkušeností všechny aspekty sloužící ke stanovení způsobu bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi spolu se schopností mít představu, jakým způsobem bude stavba dále realizována, s cílem navrhnou potřebná další opatření k zajištění bezpečné práce s cílem minimalizovat pracovní úrazy. Každé staveniště, každá stavba je specifická druhem prováděných stavebních prací a činností, které se se na ní provádějí a postupem výstavby se mohou měnit. Koordinátor BOZP na základě výše uvedeného musí být na staveništi (stavbě), kde vykonává svoji činnost, záštitou i zárukou výkonu bezpečné práce, musí být schopen včas zareagovat na vzniklé změny v prováděných pracích na staveništi, plán BOZP jím zpracovaný svým obsahem konkrétní a aktuální pro vykonávanou stavbu a sloužící pro výkon bezpečné a zdraví neohrožující práce všech zhotovitelů na staveništi Prevence BOZP při přípravě a provádění staveb Oblastní inspektorát práce se jako dotčený orgán státní správy vyjadřuje k projektovým dokumentacím, k jejich změnám a změnám v užívání staveb dle ustanovení 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/ 2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Projektové dokumentace jsou vybírány k posouzení v souladu s vnitřním přepisem SÚIP (Metodický pokyn generálního inspektora SÚIP č. 4/2010), kde v příloze č. 1 jsou stanoveny zásady výběru projektových dokumentací staveb. Ve svých vyjádřeních ke kontrolovaným projektovým dokumentacím oblastní inspektorát upozorňuje předkladatele na nedostatky v naplňování právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a předchází touto činností možným úrazům. Dále pak účastí na řízeních k povolení užívání staveb, kdy lze podchytit řadu nedostatků vzniklých při provádění staveb, které by později během provozu a užívání staveb mohly vést ke vzniku mimořádných událostí (úrazy nebo havárie, ohrožení veřejnosti apod.). Cílem hlavního úkolu je prověřit plnění podmínek vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve fázi přípravy staveb a během řízení k povolení užívání staveb. Kontrola projektových dokumentací Dokumentace byly posuzovány z hlediska způsobu zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu a budoucí provoz. Při posuzování projektové dokumentace staveb bylo ověřováno, zda jsou

68 Stránka 68 z 118 vyloučena nebo na nejnižší dosažitelnou míru snížena rizika možného ohrožení zdraví a života osob v souladu s MP GI č. 4/2010. Řízení k vydání kolaudačního souhlasu Při řízení k vydání kolaudačního souhlasu byly uplatňovány požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a bylo zjišťováno zejména zda: - byly odstraněny nedostatky zjištěné při posouzení projektové dokumentace stavby, - byly odstraněny nedostatky vyplývající ze změn realizovaných v průběhu stavby, - stavba je provedena podle schváleného projektu a případné změny jsou vyznačeny v projektové dokumentaci, - provedení stavby odpovídá požadavkům právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, - umístění a prostorové uspořádání strojů, popř. jejich souborů, včetně dopravních a manipulačních ploch a ploch pro obsluhu a údržbu, odpovídá požadavkům právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, - jsou realizována opatření k zajištění bezpečnosti práce stanovené na základě zhodnocení všech předvídaných rizik možného ohrožení zaměstnanců, popř. jiných osob nebo majetku, - jsou realizována konstrukční řešení, popř. opatření umožňující bezpečnou obsluhu, údržbu nebo opravu stavby (nebo její části) po dobu jejího užívání, - jsou funkční ochranná zařízení, - jsou provedeny všechny příslušné revize a zkoušky instalovaného zařízení. Vyhodnocení dodržování ověřovaných požadavků Kontrola projektových dokumentací V roce 2016 (k ) bylo Oblastnímu inspektorátu doručeno k vyřízení celkem 496 žádostí o posouzení projektové dokumentace. Do tohoto počtu spadá 48 projektových dokumentací pro územní řízení, které byly vráceny žadateli bez vyjádření. K projektovým dokumentacím, které splňovaly kritéria výběru dle Metodického pokynu generálního inspektora SÚIP č. 4/2010, bylo zpracováno celkem 134 vyjádření. Ostatní projektové dokumentace (celkem 314) byly předkladatelům vráceny bez vyjádření. Některé projektové dokumentace byly žadateli vráceny k doplnění a opětovnému předložení k posouzení. Ve snaze omezit administrativní úkony se osvědčil způsob telefonické domluvy s žadatelem o zaslání požadovaných doplňujících dokumentů em nebo datovou schránkou. Většina stavebních úřadů vyžaduje stanovisko Oblastního inspektorátu práce k projektové dokumentaci bez ohledu na to, zda splňuje kritéria výběru k posouzení dle Metodického pokynu generálního inspektora SÚIP č. 4/2010, se kterým byly seznámeny. Proto převažuje počet projektových dokumentací, které byly vráceny žadateli bez posouzení. Jednalo se zejména o drobné stavby, přístavby rodinných domů s provozovnami pro jednoho, nejvýše dva pracovníky, drobné opravy bytových domů a skladové a výrobní objekty s méně jak 20 - ti zaměstnanci. I k těmto projektovým dokumentacím zpracovává OIP vyjádření, ve kterém uvádí, že nesplňuje zásady pro výběr dokumentací k vyjádření (viz 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/20015 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů). Tato sdělení však stavební úřady neustále vyžadují, aby měly doklad, že projektová dokumentace stavby byla investorem na Oblastní inspektorát práce s žádostí o posouzení podána. Při posuzování projektové dokumentace byly nejčastěji zjištěny tyto nedostatky: - projektová dokumentace není zpracována v požadovaném rozsahu (nejčastěji chybí projekt elektroinstalací nebo jeho části protokol o určení vnějších vlivů, výpočet řízení rizika, požadavky na ochranu před bleskem), - v souhrnné technické zprávě chybí řešení způsobu zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, - v souhrnné technické zprávě jsou uváděny neplatné právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

69 Stránka 69 z na střešním plášti chybí prvky záchytného systému proti pádu z výšky, - u podlahové krytiny a povrchu schodišťových stupňů nejsou stanoveny požadavky na jejich protiskluznost, - v předkládané projektové dokumentaci není řešeno prostorové uspořádání strojů a zařízení, - z projektové dokumentace není zřejmá výška zábradlí, - projektová dokumentace neobsahuje návrh na čištění a údržbu objektu, - není provedeno řádné posouzení potřeb koordinátora BOZP v rámci přípravy a realizace projektované stavby. Počty projektových dokumentací staveb (stav ke dni ) Celkový počet doručených projektových dokumentací 496 PD ke stavebnímu řízení vybrány k posouzení 134 PD ke stavebnímu řízení nevybrány k posouzení 314 PD pro územní řízení 48 Řízení k vydání kolaudačního souhlasu Při účasti na závěrečných kontrolních prohlídkách se inspektoři zaměřují na zjištění nedostatků, které ovlivňují bezpečnost a ochranu zdraví při práci při následném užívání staveb. Žádosti k účasti a závěrečných kontrolních prohlídkách a povolování staveb (kolaudační řízení) jsou na oblastní inspektorát předkládány jak investory, tak stavebními úřady. Stavební úřady buď vyžadují vyjádření dotčených orgánů ještě před závěrečnou kontrolní prohlídkou, nebo svolají závěrečnou kontrolní prohlídku, které se dotčené orgány zúčastní a na místě se vyjádří k předmětné stavbě z hlediska svých zájmů. V porovnání s rokem 2015 došlo k poklesu těchto žádostí (v roce 2015 celkem 386 žádostí o závěrečnou kontrolní prohlídku). Cílem účasti na závěrečné kontrolní prohlídce je ověření a kontrola připravenosti na uvedení do užívání a bezpečného provozu. Velmi často jsou podány žádosti pro provedení kontrolní prohlídky stavby bez strojního a jiného technického zařízení, kterým je potřeba objekt vybavit, aby mohl plnit účel užívání. Umístění a druh konkrétního strojního a technického vybavení si často stanoví následně až budoucí uživatel (nájemce) objektu. Počty žádostí k účasti na závěrečné kontrolní prohlídce (stav ke dni ) Celkový počet žádostí k účasti na závěrečné kontrolní prohlídce 248 Kolaudační řízení - účast 95 Kolaudační řízení - neúčast 153

70 Stránka 70 z 118 Nejčastěji zjištěné nedostatky při kolaudačním řízení: - projektová dokumentace stavby neodpovídá skutečnému provedení, - není stanoven obsah a způsob vedení provozní dokumentace, chybí průvodní dokumentace k jednotlivým technologickým zařízením (popř. není v českém jazyce), - popisy ovládacích prvků u strojních zařízení nejsou v českém jazyce nebo označené symbolikou, - zařízení nemají doklad o uvedení do provozu, - chybějící zajištění vrat v otevřené poloze proti sevření, - označení spodní hrany zdvižných vrat, - nejsou označeny hlavní vypínače elektrické energie a hlavní uzávěry plynu, - není vyznačena nosnost podlah, - není zabezpečený volný okraj ramp, tento okraj není barevně označen, - vodorovným značením nejsou odlišeny komunikace od pracovních prostorů, - není zpracován místní řád skladu, - na volných okrajích pochůzných ploch není zřízeno zábradlí, - u schodišťových ramen chybí zábradlí nebo madlo, - v každém schodišťovém rameni není první a poslední schodišťový stupeň odlišen od okolní podlahy Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic a čistíren odpadních vod V posledních několika letech došlo k rapidnímu nárůstu instalací bioplynových stanic, především v zemědělské prvovýrobě. Protože se jedná o složité technologické zařízení, které nebylo v zemědělské výrobě dříve provozováno, považujeme za nutné provést kontrolu, zda jsou dodržovány platné předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a jestli byly bioplynové stanice uvedeny do provozu v souladu s platnou legislativou. Dalším důležitým aspektem je to, že některé technologické celky bioplynových stanic jsou provozovány v prostředí s nebezpečím výbuchu, proto byla kontrolní činnost zaměřena i na oblast zpracování předepsané dokumentace o ochraně před výbuchem a z ní plynoucích požadavků. Úkol byl v roce 2016 rozšířen o kontroly čistíren odpadních vod. Kontrola plnění povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souvislosti s provozem, údržbou, opravami, kontrolami a revizemi bioplynových stanic a čistíren odpadních vod, - uvedení do provozu (zda je příslušné závazné a odborné stanovisko například na uzemnění a hromosvod ve smyslu vyhlášky č. 73/2010 Sb.), - sestava komponentů (stavba), zda bylo vydáno odborné a závazné stanovisko Technické inspekce České republiky k bezpečnému užívání, - vedení provozní dokumentace - např. provozní řády, předpisy, zápisy o zkouškách, - vypracování písemné dokumentace o ochraně před výbuchem a její vedení tak, aby odpovídala skutečnosti, - provedení klasifikace prostor s prostředím nebezpečí výbuchu, - bezpečný provoz zařízení pravidelně prováděnými kontrolami, revizemi, údržbou a servisem, zpracování plánů revizí, - předepsané náležitosti dokladů z revizí a kontrol, - vyhledávání, hodnocení rizik a přijímání opatření při provozování bioplynových stanic a čistíren odpadních vod, - zdravotní způsobilost osob pověřených obsluhou bioplynových stanic a čistíren odpadních vod, - školení, seznamování s předpisy, - zpracování vlastního seznamu pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků na základě vyhodnocení rizik a jejich poskytování obsluze bioplynové stanice a čistírny odpadních vod.

71 Stránka 71 z 118 Počet kontrol, nedostatků a uložených opatření k odstranění nedostatků Hodnocení Počet počet kontrolovaných subjektů celkem 12 počet kontrolovaných právnických osob 12 počet kontrolovaných fyzických osob 0 počet kontrol celkem 12 Kontrolní zjištění při provádění úkolu Při provádění kontrol provozu bioplynových stanic a čistíren odpadních vod byly zjištěny následující nedostatky z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: - bioplynové stanice a čistírny odpadních vod byly předány a uvedeny do provozu bez závazného odborného stanoviska Technické inspekce České republiky na plynová zařízení v 5 případech (z toho 3 bioplynové stanice a 2 čistírny odpadních vod), - bioplynové stanice byly předány a uvedeny do provozu bez závazného odborného stanoviska Technické inspekce České republiky na elektrická zařízení v 1 případě, - dokumentace o ochraně před nebezpečím výbuchu - nebyla zpracována, nebyla aktuální, chybějící příkaz V ve 2 případech u bioplynových stanic, - ve 2 případech nebyly zpracovány harmonogramy revizí, kontrol a zkoušek plynových a tlakových zařízení, - závady uvedené v revizních zprávách o provedených revizích nebyly prokazatelným způsobem odstraňovány ve 3 případech, - osoba odpovědná za provoz elektrických zařízení nebyla ustanovena v 1 případě, - provozní dokumentace provozní řády pro provoz bioplynových stanic byly ve většině případů zpracovány dodavateli technologie bioplynové stanice a neobsahovaly část pro plynová zařízení. Tato skutečnost byla zjištěna ve 3 případech, v 1 případě nebyly součástí provozního řádu pokyny pro přečerpávání fugátu z fugátové jímky do příjmové jímky. Ve 3 případech nebyly obsluhy seznámeny s provozním řádem, ve 2 případech nebyl provozní řád aktualizován, (z toho 1 pro bioplynovou stanici a 1 pro čistírnu odpadních vod), - provozní deníky tlakových nádob stabilních součástí technologie bioplynových stanic a čistíren odpadních vod jsou tlakové nádoby stabilní (expanzomaty a vzdušníky kompresorů), u kterých nebyla vedena evidence stanovených kontrol bezpečnostní výstroje nádob ve 2 případech, - revize a kontroly revize instalovaných elektrických spotřebičů nebyla provedena ve 3 případech, - hodnocení rizik hodnocení rizik pro provoz bioplynové stanice nebylo dostatečně zpracováno ve 2 případech, - drobné provozní závady vadně provedená kabeláž elektroinstalace byla zjištěna ve 4 případech, v 1 případě nebyl označen hlavní rozvaděč, v 1 případě nebylo provedeno zaslepení volných pozic v rozvaděči, ve 4 případech bylo zjištěno vadné nebo poškozené osvětlení, ve 3 případech nebyly hasicí přístroje vhodným způsobem zabezpečeny proti pádu, ve 3 případech nebyly označeny výstupy na žebříky a provozní plošiny, v 1 případě nebyly dokončeny práce na komunikaci po provedení odbočky plynovodu, ve 2 případech nebylo provedeno označení konstrukce se sníženým profilem, ve 2 případech nebyly dmychadlo plynu a fléra označeny tabulkou EX, v 1 případě nebylo venkovní schodiště dostatečně vybaveno zábradlím, ve 2 případech nebylo označeno odvzdušňovací potrubí a v 1 případě plynové potrubí, ve 2 případech bylo zjištěno nedostatečné předepsané vybavení nízkotlaké kotelny, ve 3 případech nebyl instalován dielektrický koberec v hlavní rozvodně.

72 Stránka 72 z Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti pracovních vztahů a podmínek Provádění kontrol na základě podnětů na porušování pracovně právních předpisů a předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Z informací, které má Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj k dispozici, lze konstatovat, že v letech 2014, 2015 a 2016 se počet podnětů, které byly přijaty a zaevidovány, v zásadě ustálil. Vývoj v počtu podnětů, má velmi mírnou klesající tendenci. Pravdou je, že se počet přijatých a evidovaných podnětů v roce 2015 a v roce 2016 od sebe liší jen nepatrně. Data, ze kterých je možné tento mírný pokles sledovat, jsou znázorněny v tabulce č. 1 - počty přijatých a vyřízených podnětů v období let 2010 až V důsledku navýšení základní úrovně minimální mzdy lze sledovat vyšší tlak zaměstnavatelů na kvalitu a objem práce, která je od zaměstnanců požadována. V rámci Jihomoravského a Zlínského kraje se inspektoři nezřídka setkávají s tím, že zaměstnavatelé pociťují nedostatek zaměstnanců. K nedostatku zaměstnanců se pak váže část podnětů, které na Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj směřují. Jedná se o podněty směřující do oblasti pracovní doby a doby odpočinku. Jednou z oblastí, do které přijaté podněty směřují nejčastěji, je bezpochyby oblast odměňování (například neposkytnutá mzda v termínu splatnosti, neposkytnutí příplatků ke mzdě). Obecně lze konstatovat, že podnětů, které se týkaly nevyplacené mzdy v důsledku finančních problémů zaměstnavatele spojených s jeho zrušením (např. insolvenční řízení) ubylo. Důsledkem tohoto snížení by pak mohl být právě růst ekonomiky ČR. Tabulka č. 1 Počty přijatých podnětů v období let 2011 až 2016 evidované podněty vyřízené podněty rok rok rok rok rok rok V poslední době se často inspektoři Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj setkávají také s podněty, jejímž obsahem je problém vypořádání závazků zaměstnavatelů vůči zaměstnancům při skončení pracovního poměru (například výplata mzdy nebo náhrady mzdy při skončení pracovního poměru, neposkytnutí náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou). Na to navazuje oblast vzniku, změny a skončení pracovního poměru, kdy zaměstnavatel zaměstnanci odmítá vydat při skončení pracovního poměru potvrzení o zaměstnání. Důvodem často bývá škoda způsobená zaměstnancem nebo neshody mezi oběma stranami. V poslední řadě lze do oblasti odměňování zahrnout také problém, se kterým se potýkají zejména zaměstnanci vykonávající práci v odvětví dopravy (např. řidič vozidla s celkovou hmotností do či nad 3,5 tuny), a to nevydání písemného dokladů obsahujícího údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách ( výplatní lístek ). Tedy zaměstnavatel nemá povinnost tento doklad doručit do vlastních rukou. Stále se opakujícím problémem je také u zaměstnanců vykonávající práci v odvětví dopravy oblast náhrad výdajů v souvislosti s výkonem práce (poskytnutí cestovních náhrad, jako je tuzemské a zahraniční stravné). Vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé mají problém s pracovní silou, došlo k úbytku podnětů, které spadaly do oblasti vzniku, změny a skončení pracovního poměru (tj. nátlak zaměstnavatele na ukončení pracovního poměru způsobem, na který se nevztahuje odstupné, tlak na změnu obsahu pracovní smlouvy změna ve výši mzdy, tlak na snížení stanovené týdenní pracovní doby).

73 Stránka 73 z 118 Graf č. 1 Počty přijatých a vyřízených podnětů v období let 2011 až 2016: rok 2016 rok 2015 rok 2014 rok 2013 rok 2012 rok 2011 evidované podněty vyřízené podněty Pokud bychom srovnali pět nejčastěji zjištěných porušení, nepředstavuje vývoj v roce 2016 žádnou dramatickou změnu. Nejčastěji zjišťovaná porušení budou součástí níže uvedené tabulky. Je tedy zřejmé, že oblast vzniku, změn a zániku pracovněprávních vztahů, oblast od odměňování a oblast pracovní doby, jsou stále problematickými oblastmi a nápad zjištěných porušení je v těchto oblastech trvale nejvyšší. Určitou novinkou roku 2016 je skutečnost, že k porušením, které jsou u zaměstnavatelů zjišťována nejčastěji, výrazně přibyla další porušení z oblasti pracovní doby. Tento stav koresponduje s aktuálním stavem na trhu práce, kdy je ekonomický růst již třetím rokem stabilní. Dominantním problémem zaměstnavatelů je dnes již zřejmý nedostatek kvalifikované a kvalitní pracovní síly. Zaměstnavatele nemají problém jak najít práci pro zaměstnance, ale jak se stávajícími zaměstnanci naplnit potřebu výroby. V důsledku nedostatku zaměstnanců vzniká tlak na stávající zaměstnance, konkrétně na jejich výkon. Mezi porušení, která se výrazně v roce 2016 přiblížila nejčastěji zjišťovaným, se řadí porušení ustanovení 90, 92 a ustanovení 94 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Porušení dodržování nepřetržitého odpočinku mezi směnami a zejména dodržování nepřetržitého odpočinku v týdnu jsou porušení, které se v roce 2016 přiblížila těm nejčastěji zjišťovaným. Mezi odvětví, ve kterých jsou uvedená porušení zjišťována nejčastěji, patří zejména zdravotnictví (ve zdravotnictví je a v příštím roce s největší pravděpodobností bude velký problém s nedostatkem nelékařského personálu), a služby (zejména oblast poskytování stravovacích služeb). Zvláště oblast zdravotnictví je oblastí, kde lze nárůst porušení v oblasti pracovní doby očekávat i v následujícím roce.

74 Stránka 74 z 118 Tabulka č. 2 Vývoj pěti nejčastěji se vyskytujících porušení: rok 2016 rok 2015 rok 2014 rok 2013 rok 2012 rok Naopak jisté uklidnění sledujeme v roce 2016 v odvětví dopravy. V odvětví dopravy představovalo velmi problematickou oblast v letech, která následovala po odeznění ekonomického otřesu v letech 2009 až V okamžiku oživení trhu pak nastal výrazný nedostatek profesionálních řidičů a zaměstnavatelé se pak v důsledku tohoto nedostatku velmi často dopouštěli porušování platných právních předpisu v oblasti pracovní doby. I přes uvedené, můžeme rok 2016, v oblasti dopravy, považovat za rok klidnější, s nižším nápadem zjištěných porušení platných právních předpisů. Graf č. 2 Znázornění počtu zjištěných porušení v jednotlivých oblastech: Znázornění počtu zjištěných porušení v jednotlivých oblastech Rovné zacházení Pracovní poměr DDP + DPĆ Odměňování zaměstnanců Náhrady Pracovní doba Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, v roce 2016 nejčastěji zjišťovaným nedostatkem porušení ustanovení 313 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. V období od roku 2011 nebyl rok, kdy by uvedené porušení chybělo mezi pěti nejčastěji zjišťovanými poručeními. U zaměstnavatelů a hlavně u těch, jejichž úkolem je vystavovat potvrzení o zaměstnání (zápočtové listy) přetrvává léta vžitý omyl, že na vydání tohoto potvrzení je jistá lhůta. Inspektoři se setkávají s údivem kontrolovaných osob, a s tvrzením, že na vydání potvrzení o zaměstnání (zápočtového listu) je lhůta tří, pěti, ale i dvaceti dnů. Za pozornost stojí i letitý problém náležitostí potvrzení o zaměstnání (zápočtového listu). Tento problém padá do jisté míry i na hlavu poskytovatelů personálních a účetních programů, kteří si s náležitostmi potvrzení o zaměstnání (zápočtového listu) tak, jak je stanoví ustanovení 313 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Mezi dlouhodobě nejčastěji zjišťovaná porušení patří ustanovení 37 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Toto ustanovení ukládá zaměstnavatelům povinnost informovat zaměstnance o zásadních podmínkách pracovního vztahu. I v tomto případě je právní úprava ustálena již řadu let. Jedním z důvodů, proč je toto porušení tak časté, je fakt že zaměstnavatelé často nevnímají terminologický rozdíl mezi splatností mzdy a termínem výplaty mzdy. Tento omyl je pak

75 Stránka 75 z 118 příčinou stavu, kdy si zaměstnavatel ve snaze sjednat termín výplaty mzdy, smluvně zkrátí dobu splatnosti mzda a přitom stále nemá stanoven výplatní termín. Porušení ustanovení 141 a 144 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů spolu úzce souvisí a jsou také dlouhodobě porušeními, která zjišťují inspektoři nejčastěji. Je zajímavé, že i za stavu, kdy je ekonomická situace dobrá a to více let po sobě, představují porušení ustanovení zákoníku práce, která upravují splatnost mezd, jejich složek a odměn z dohod, stále jedny z nejčastějších. Nejčastěji je zjišťováno neposkytování mezd a příplatků za práci přesčas. Oblast pracovní doby a zejména ustanovení 96 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, je také stálicí mezi nejčetněji zjišťovanými porušeními. Otázce evidence pracovní doby se budu ještě následně věnovat. Uvedené ustanovení má přímý vliv na kvalitu pracovněprávních vztahů a na možnost jeho kontroly. Ve skutečnosti je takřka nemožné kontrolovat, kolik práce zaměstnanec pro zaměstnavatele v rámci dohod o pracích konaných mino pracovní poměru ve skutečnosti odpracoval Konkrétní počty oprávněných, částečně oprávněných a neoprávněných podnětů budou níže uvedeny v tabulce a znázorněny v grafu. Počty podnětů oprávněných a částečně oprávněných jsou v roce 2016 velmi podobné. Jsem si jist, že mnoho podání, které jsou nakonec inspektory hodnoceny jako částečně oprávněné, jsou ve skutečnosti oprávněné, ale inspektor nemá možnost předmětný problém plně prokázat. Tento problém lze sledovat například u výše uvedené problematiky absence povinnosti evidovat pracovní dobu zaměstnancům pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Podněty, které jsou inspektory vyhodnoceny jako oprávněné, nebo částečně oprávněné, představují podněty, kdy byli inspektoři zcela, nebo alespoň z velké části v prokazování porušování platných právních předpisů úspěšní. Skutečnost, že takto hodnocené podněty představují více než polovinu podaných podnětů, zle považovat za dobrou zprávu a slušnou vizitku práce inspektorů. Tabulka č. 3 Konkrétní počty oprávněných podnětů, částečně oprávněných a neoprávněných řešeno podnětů 937 oprávněné 231 částečně oprávněné 256 neoprávněné 71 neprokázané 379 Významnou položkou, která přestavuje více než třetinu podaných podnětů jsou podněty vyhodnocené jako neprokázané. Důvodů proč jsou inspektory nakonec hodnoceny tyto podněty jako neprokázané, je hned několik a budu se jim podrobně věnovat níže. Nejmenší podíl přijatých podnětů představují podněty, které jsou inspektory vyhodnoceny jako neoprávněné. Jako neoprávněné jsou hodnoceny podněty, které jsou podány nesprávně, zmatečně, nebo účelově. Ani zjevně účelová podání, kdy si prostřednictvím inspektorátu zaměstnanci, vedoucí zaměstnanci, a popřípadě bývalí zaměstnanci kontrolovaných subjektů vyřizují účty, nebyla v roce 2016 úplně výjimečná. Značná část podnětů, které v roce 2016 směřovaly do oblasti diskriminace a šikany byla hodnocena jako neoprávněná také proto, že podavatele zaměňují za diskriminaci třeba jen špatné mezilidské vztahy, nebo rozhodnutí, která náleží vedoucím pracovníkům, například výše nenárokových složek mezd, nebo platů.

76 Stránka 76 z 118 Graf č. 3 Znázornění poměru oprávněných podnětů, částečně oprávněných a neoprávněných podnětů: oprávněné částečně oprávněné neoprávněné neprokázané Předmětem velké části neprokázaných podnětů je nerovné chování a diskriminace. Je pozoruhodné, jak velká část podnětů, jejichž předmětem je rovné zacházení, mobbing, bossing a zejména diskriminace, přichází ze školství. S výjimkou nerovného zacházení v odměňování, nemají inspektoři k dispozici jiný důkazní prostředek, než tzv. záznam o poskytnutí součinnosti, tedy záznam pořízený na základě ustanovení 7 odst. 1 písem. d) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Samotné prokazování mobbingu, bossingu a různých forem diskriminace je nesmírně obtížné. V průběhu roku 2016 se inspektoři jen vzácně setkali (pokud vůbec) s důkazním materiálem v písemné formě. Jako jediný způsob, jak prokázat některou z forem diskriminace, popřípadě mobbing, nebo bossing je záznam o poskytnutí součinnosti. Jako neprokázané jsou hodnoceny i kontroly, kdy si podavatelé stěžují na neposkytnutí mezd, nebo odměn. Zaměstnavatel přitom v průběhu kontroly doloží podepsané doklady o poskytnutí mezd, nebo odměn. Zaměstnavatel má povinnost vydat doklad o jednotlivých složkách mezd, nemá ovšem povinnost doručit jej zaměstnanci V průběhu roku 2016 bylo zaměstnanci všech oddělení Inspektorátu pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj provedeno celkem 937 kontrol na základě podaných podnětů. Z toho bylo oddělením pracovních vztahů a podmínek provedeno 581 kontrol na základě podnětů, oddělením kontroly nelegálního zaměstnávání bylo šetřeno 266 a oddělením BOZP bylo provedeno 90 kontrol na základě podnětů. Výše uvedený stav odráží trend, kdy nevíce podnětů logicky směřuje do oblasti pracovních vztahů a podmínek. V roce 2016 bylo provedeno v rámci hlavního úkolu méně kontrol než v roce Je to do jisté míry dáno změnou oblastí, do kterých podněty převážně směřují. K inspektorátu tedy nesměřovaly v takové míře podněty směrující do oblasti odměňování (neposkytnutá mzda, nevyplacené odstupné), a do oblastí vzniků, změn a zániků pracovněprávních vztahů, tedy podnětů charakteristických pro období ekonomické nestability. Tato podání patří k podnětům, které lze řešit poměrně rychle. V oblasti PVP bylo v roce 2016 provedeno na základě podnětů 581 kontrol, v oblasti NLZ bylo provedeno velkem 266 kontrol a oddělením BOZP bylo provedeno 90 kontrol na základě podnětů.

77 Stránka 77 z 118 Graf č. 4 Znázornění poměru podnětů směřujících do oblastí PVP, NLZ a BOZP: Počet šetřených podnětů dle oddělení PVP NLZ BOZP Podněty, které byly v průběhu roku 2016 vyřízené jiným způsobem, než provedením kontroly představují jen nepatrný zlomek podnětů. V roce 2016 bylo vyřízeno jiným způsobem než provedením kontroly pouze 79 podnětů. Nejčastějším důvodem, proč nebylo podání vyřízeno provedením kontroly, bylo postoupení podnětu jinému, místně nebo věcně příslušnému orgánu, nebo úřadu. Stalo se tak ve dvaadvaceti případech. Tak nízký počet případů, kdy se podavatelé podnětů obrací na inspektorát s podnětem, k jehož vyřízení není inspektorát příslušný, je signálem, že je dne již veřejnost dostatečně orientována. U dvaadvaceti podnětů nebyla provedena kontrola proto, že podávající vzal podnět zpět. V takových případech se zaměstnanci inspektorátu snaží postupovat velmi opatrně, zejména proto, že pro zaměstnance, kteří se zaměstnavatelem, vůči kterému podání směřuje, spojují svoji pracovní budoucnost, jsou ve velmi delikátní situaci. V takových případech se snaží inspektoři pomoci alespoň radou a úzkostlivě dbají maximální diskrétnosti. Mezi další nejčetnější důvody proč byly v roce 2016 podněty vyřízené jiným způsobem, než provedením kontroly je to, že podnět nešlo šetřit. Takových podnětů bylo v roce 2016 celkem dvacet. V roce 2016 nebylo v šestnácti případech podnět vyřízen kontrolou proto, že subjekt, vůči kterému podnět směřoval nebyl nalezen. Úprava doručování podle Správního řádu a povinné pořizování datových schránek znamenala významný přínos. Doručování se podstatně urychlilo a usnadnilo. Kontrolovaný subjekt se již nemůže bránit výkonu kontroly tím, že si prostě nepřevezme poštu. Praxe doručování se v průběhu roku 2016 ustálila a postupy se ujednotily. Problém s doručováním ovšem přetrvává v některých případech u fyzických podnikajících osob, které nemají povinnost vlastnit aktivovanou datovou schránku Kontroly prováděné na základě podnětů v roce 2016 nesly charakteristické znaky ekonomického stavu ČR. Jako prozatím pokaždé, když se ekonomice dařilo, tzn., že rostla, přibývalo podnětů, které

78 Stránka 78 z 118 směřovaly do oblasti pracovní doby a podnětů směřujících do oblastí, rovného zacházení, do oblastí zákazu diskriminace a rovného zacházení, do oblasti šikany a do oblasti součinnosti zaměstnavatelů se zástupci zaměstnanců Do jistí míry i v roce 2015, ale zejména v roce 2016 zvýšily svoji aktivitu odborové organizace. Odborové organizace podávají často podněty proto, že mají za to, že jim zaměstnavatelé neposkytují součinnost v tom smyslu, že je neinformují, nebo s nimi neprojednávají úkony, kde zaměstnavatelům tuto povinnost ukládá platná zákonná úprava. Je nesporné, že mnozí zaměstnavatelé vnímají existenci odborové organizace velmi nelibě a mnozí zaměstnavatelé se takovým postojem ani nijak netají. Obecně lze sledovat, že provádění i jednodušších kontrol, zabere stále víc času. Někteří zástupci kontrolovaných subjektů zareagovali na procesní změny v oblasti doručování a poskytují nezbytnou součinnost způsobem, který kontrolu významně prodlouží. Mezi takové jednání patří například opakované změny osob jednající za kontrolovanou osobu (změny zmocněnců, prokuristů, delegování zmocnění na další soby a subjekty apod.), opakované omluvy Provádění kontrol agenturního zaměstnávání, kontrol zastřešených agentur práce a kontrol zastřešených uživatelů Výběr kontrolovaných subjektů byl opět prioritně proveden na základě podaných podnětů od zaměstnanců. Od stávajících nebo bývalých zaměstnanců byly podněty podané přímo na OIP nebo na MPSV, a následně postoupené SÚIP. Tento zdroj tvoří asi 80%. Jako ojedinělé byly využity podněty zaslané ÚP, kdy se jednalo o postoupení podnětu, který byl podán na ÚP a obsahově nespadal do působnosti ÚP. V některých případech se také jednalo o podnět, který podavatel souběžně podal i na inspektorát práce. Dále v menším rozsahu byly postoupeny také podněty od Národného inšpektorátu práce, kdy se jedná stále o české firmy, jejichž zaměstnanci vykonávají práci na území Slovenska, prezentují se jako obchodní společnosti dodávající dílo nebo služby, ale jejich činnost vykazuje znaky agenturního zaměstnávání. Jedná se o zastřené agenturní zaměstnávání. Jako zdroj pro výběr kontrolovaných agentur práce nebyl v roce 2016 seznam agentur na portálu MPSV vůbec využíván. Kromě využití podaných podnětů, byly dalším zdrojem pro výběr kontrolovaných osob agentur práce, informace od uživatelů, se kterými subjekty v oblasti agenturního zaměstnávání, spolupracují. (Nadále bylo snahou kontrolní činnosti zohlednit oprávněnou výtku od zástupců asociací agentur práce, kteří upozorňovali, že by bylo prospěšné v rámci kontroly uživatele, provádět kontrolu u všech agentur práce, které daný uživatel využívá, aby zjištěné nedostatky u jedné agentury, byly vytknuty i všem dalším agenturám.) V praxi stále často uživatel spolupracuje s více agenturami práce souběžně. Objevují se i snahy uživatelů informovat o agenturách práce nebo pseudoagenturách, se kterými uživatel nenavázal spolupráci, jelikož se domníval, že tyto subjekty nepostupují v souladu s danou legislativou. Opět subjekty zařazené do kontrolního seznamu v letošním roce agentury i uživatelé, byly často kontrolované již v předchozích letech. Tento výběr byl ovlivněn skutečností, že na tyto agentury byly podány podněty na porušování pracovně právních předpisů, a proto byly přednostně zařazeny do seznamu vybraných subjektů ke kontrole i v rámci hlavního úkolu. Výběr dalších agentur práce vyplynul ze zjištění na místě zahájení kontroly u uživatelů odborem NLZ, kdy byly na jednotlivých pracovištích ztotožněni zaměstnanci spolupracujících subjektů. V roce 2016 bylo provedeno v rámci úkolu kontrol u 29 agentur práce (některé agentury práce byly na základě podnětu kontrolována 2x během roku), uživatelů zařazených v rámci úkolu 123 bylo kontrolováno 8.

79 Stránka 79 z 118 Rozdílný počet kontrol uživatelů je způsoben skutečností, že u jednoho uživatele bylo kontrolováno více agentur práce nebo v případech některých podnětů nebyla zahajována kontrola u uživatele. V některých případech také v době kontroly již agentura u uživatele uvedeného v podnětu nepůsobila, nebo neexistoval ani samotný uživatel. Je třeba uvést, že byla provedena i řada kontrol uživatelských subjektů odborem NLZ, které byly zařazeny pod číslo úkolu nelegální zaměstnání. I v rámci těchto kontrol byl plněn předmět kontrol (více viz bod 9). Tyto uživatelské subjekty jsou také uvedeny v tabulce s poznámkou přiřazení úkolu. V rámci kontrol úkolu 113 zastřených agentur práce bylo provedeno do kontrolní šetření u 5 subjektů. Vzhledem ke snaze inspektorátu práce prošetřit kontrolami podněty podané od zaměstnanců, opět nebylo možné zcela realizovat přednostní výběr agentur práce, u kterých doposud nebyla kontrola v předchozích letech provedena. Výběr kontrol agentur práce, jak již bylo uvedeno, byl především ovlivněn podáním podnětu na danou agenturu práce. Postup, kdy jsou u uživatele ztotožněni zaměstnavatelé zde pracujících zaměstnanců a u těch je pak následně zahájena kontrola, byl možný u kontrol zahajovaných odborem NLZ. V letošním roce nebyly podány podněty na agentury práce ze strany ÚP ČR, které nebyly vázány na žádného konkrétního uživatele, ale ve kterých ÚP upozorňoval na skutečnost, že se jedná o aktivní nebo bývalou agenturu práce, která zaslala ÚP přehled o své činnosti za rok 2015, na kterou nemá příslušné oprávnění, nebo jí povolení už zaniklo. Spolupráce s jinými OIP při kontrolách uživatelů v případech jiné místní příslušnosti nebyla využita. Všichni uživatelé byli v působnosti inspektorátu pro Jmk a Zk. Stále se jako nejefektivnější způsob kontroly jeví provést kontrolu souběžně u uživatele a jeho agentur práce. Lze tak posuzovat a konfrontovat zjištěné skutečnosti, resp. nedostatky. Také vzhledem k okolnostem, že například povinnosti dle 308 a 309 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, jsou vymezené pro uživatele i agenturu společně, je praktické postupovat v šetření souběžně a koordinovat formulace zjištěných porušení u obou kontrolovaných subjektů. Tento postup je vhodný také v návaznosti na další kroky v rámci opatření k odstranění nedostatků zjištěných kontrolou. Důraz na posouzení srovnatelných pracovních a mzdových podmínek je aplikován spíše odborem PVP, kdy je v rámci kontroly většinou řešen i obsah podaného podnětu, který s touto oblastí i často souvisí. Kontroly odboru NLZ jsou v této oblasti méně provázané, ale je zde naopak více řešena problematika povinností při zaměstnávání cizích státních příslušníků a obecně dodržování všech podmínek agenturního zaměstnávání podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Problematická zůstává situace, kdy je kontrola u jedné agentury práce (i uživatele) provedena vícekrát během kalendářního roku. Tato skutečnost je způsobena tím, že agentura práce je kontrolovaná v rámci kontroly všech agentur práce u jednoho uživatele, kdy nebyl podán podnět směřující proti této agentuře práce. A následně, po ukončení této kontroly, je podán zaměstnancem agentury podnět ke kontrole. Agentury práce stále porušují pracovněprávní předpisy na úseku agenturního zaměstnávání (písemný pokyn k přidělení zaměstnance neobsahuje všechny náležitosti, nejsou dodržovány rovné podmínky zaměstnanců kmenových a agenturních a Dohody agentury práce s uživatelem neobsahují předepsané náležitosti). Agentury práce a uživatelé uzavírají rámcové smlouvy mezi agenturou práce a uživatelem, které jsou později postupně doplňovány za pomoci dodatků dohod individualizovaných ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci /zaměstnancům/. Tyto dodatky jsou ovšem často uzavírány nedůsledně a neaktualizovaně. V případě, že dodatek je uzavřen na více zaměstnanců, seznamy jsou často nepřesné a neodpovídají aktuálnímu stavu přidělených zaměstnanců. Proto bylo opět v případě neaktuálních dodatků nebo příloh vytýkáno, že nejsou uzavřeny náležitě Dohody o přidělení mezi agenturou a uživatelem dle 308 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Porušení v oblasti náležitostí Dohody agentury práce s uživatelem / 308 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů/ a náležitostí písemného pokynu, na základě

80 Stránka 80 z 118 kterého agentura práce přiděluje zaměstnance k dočasnému výkonu práce u uživatele / 309 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů/ jsou v některých případech spíše drobné administrativní chyby, kdy např. není v písemném pokynu uveden vedoucí zaměstnanec uživatele, který je oprávněn přidělovat a kontrolovat práci, což v praxi není tak závažným nedostatkem, pokud agentura práce jinak dodržuje všechna zákonná ustanovení, spojená s agenturním zaměstnáváním. Stále se poměrně často také objevuje v písemných pokynech zaměstnanců místo informace o konkrétních pracovních a mzdových podmínkách kmenového zaměstnance formulace: mzdové a pracovní podmínky nejsou hroší než u srovnatelného zaměstnance uživatele. Tato informace je vyhodnocena jako nedostatečná. Souběžně s tímto porušením je někdy zjištěna takto nedostatečná informace i v Dohodě mezi agenturou práce a uživatelem. V některých případech ale Dohoda agentury práce a uživatele obsahuje zcela konkrétní a přehledné informace o pracovních a mzdových podmínkách kmenového zaměstnance, ale agentura práce tyto údaje svým zaměstnancům v písemném pokynu neuvádí. V případě zjištění porušení ustanovení, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance / 309 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů/, argumentují agentury tím, že nelze zjistit všechny podmínky kmenových zaměstnanců a agentury práce plní ty podmínky, které jim uživatel uvedl do Dohody o dočasném přidělení zaměstnance. V některých případech u kvalifikovanějších prací je stále obtížné posoudit, zda je rovně postupováno vůči kmenovým i přiděleným zaměstnancům, vzhledem ke skutečnosti, že také kmenoví zaměstnanci uživatele mají ne zcela jasné parametry odměňování a mzdové ohodnocení zaměstnanců se stejným druhem práce je ovlivněno např. i délkou praxe. V těchto případech je nadále doporučeno i uživateli jako zaměstnavateli, zprůhlednit systém odměňování. Stále přetrvává skutečnost, že agentury práce, ve snaze o snížení svých nákladů, poskytují svým zaměstnancům vedle mzdy (která je nižší, než u kmenových zaměstnanců uživatele) různá jiná plnění ve formě např. příspěvků na dopravu, bydlení, atd. a tímto způsobem dorovnávají celkově vyplacenou částku na úroveň mzdy kmenových zaměstnanců. Tyto postupy ale jeví již snižující se tendenci. V těchto případech je jednoznačně postupováno ze strany inspektorátu práce proti této praxi a zvyšuje se tlak nejen na agentury práce, ale i na uživatele, aby tento postup již nebyl tolerován. Obecně lze říci, že porušení jsou stejná jako v minulých letech, či spíše stále dochází k postupnému zlepšování stavu na úseku agenturního zaměstnávání. Opakovaným nedostatkem se jeví sporné hodnocení srovnatelných pracovních a mzdových podmínek. Nelze určit, zda je nějaké odvětví, kde by se objevovalo více porušení. Agenturní zaměstnanci se uplatňují nejvíce ve výrobních provozech a zde obecně dochází k vyššímu počtu porušení, zejména v oblasti pracovní doby a odměňování. V rámci kontrol agentur práce nebyla zjištěna tendence přechodu zaměstnávání na Dohody o pracovní činnosti na úkor pracovního poměru. Pokud agentury práce ve větší míře přidělují zaměstnance pracující na základě Dohod o pracovní činnosti, jedná se o dlouhodobě zavedenou praxi. Tyto agentury jsou specializované na např. zaměstnávání studentů, kdy tento druh pracovněprávního vztahu je obvyklý a vyhovující oběma stranám. Novým trendem se spíše jeví skutečnost, že tuto formu zaměstnání (Dohody o pracovní činnosti) více využívají i osoby, které již studenty nejsou. Pokud byl zjištěn výkon práce na základě Dohod o provedení práce, jednalo se o zastřené agenturní zaměstnávání, které bylo postaveno na obchodních vztazích většinou jako Smlouva o dílo. V takových případech je stále věcí dalšího prokazování, zda se jedná o obchodní či pracovní vztah. U kontrol zastřených agentur práce (do ) se jednalo ve třech případech o české subjekty, které vykonávají činnost na území Slovenské republiky na bázi obchodního vztahu. Vzhledem k nesoučinnosti těchto zaměstnavatelů byly uloženy sankce za nesoučinnost. (viz bod 8) V jednom případě bylo prokázáno zprostředkování zaměstnání bez příslušného povolení. V jednom případě bylo zjištěno, že se jedná o dočasné přidělení dle 43a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

81 Stránka 81 z 118 V oblasti přesčasové práce a dodržování odpočinků v týdnu a mezi směnami je stále legislativní nedostatek. Jedná se o situace, kdy jednak sám uživatel může využít zaměstnance, který má souběžně uzavřen i pracovní poměr s agenturou práce, která zaměstnance přiděluje ke stejnému uživateli. Jelikož je každý pracovněprávní vztah posuzován samostatně (např. z hlediska odpočinků v týdnu nebo mezi směnami), je možné pouze upozornit zaměstnavatele na tuto skutečnost z hlediska bezpečnosti práce, aby respektoval toto hledisko při plánování směn v pracovním poměru a přidělování pracovních úkolů při agenturním zaměstnávání, pokud se jedná o jednu osobu. A to zejména z důvodu, že při rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen přihlédnout k tomu, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce. A současně z důvodu, že uživatel ukládá pracovní úkoly, organizuje, řídí práci agenturních zaměstnanců a zajišťuje také bezpečnost a ochranu zdraví při práci u těchto zaměstnanců. Obdobná situace nastává, kdy je jeden zaměstnanec v pracovně právním vztahu u více agentur práce a přidělován k jednomu uživateli. Souběh pracovních poměrů obecně zákon nevylučuje, zde je ale situace odlišná vzhledem k vědomému souběhu (prakticky na stejném pracovním místě) s účelem obcházet plnění za přesčasovou práci, případně odpočinky. V prodejnách se také objevují osoby vykonávající činnosti v rámci postupu označovaného jako merchandising, kdy tyto osoby doplňují zboží v regálech a celkově udržují místo prodeje. Tato pozice může splývat i s rolí agenturního zaměstnance. Jedná se často o osobu na pozici OSVČ. V rámci těchto činností se dále posuzuje, zda se nejedná o obcházení závislé práce Provádění kontrol rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání a na pracoviště Jako zdroj pro výběr kontrol na úseku rovného zacházení a zákazu jakékoliv diskriminace na pracovišti byly využity pouze podněty přijaté na inspektorát práce. Většina podnětů byly převážně podány od zaměstnanců či rodinných příslušníků zaměstnanců v rámci poradenství poskytovaného na pracovištích inspektorátů; prostřednictvím elektronického podání a dále byly podány prostřednictvím SÚIP či jiných kontrolních orgánů České republiky, kteří je v rámci své věcné nepříslušnosti postupovaly. Výběr subjektů byl ovlivněn skutečností, že na ně byly podány podněty na porušování pracovněprávních předpisů a proto byly přednostně zařazovány do seznamu vybraných subjektů ke kontrole i v rámci hlavního úkolu. Za pozornost stojí fakt, že v roce 2015 došlo k pozoruhodnému nárůstu podnětů, které směřovali do oblasti diskriminace a rovného zacházení a rok 2016 byl opět v tomto ohledu naprosto totožný i když v došlo k většímu nárůstu podaných podnětů než v předešlých rocích. Oblast rovného zacházení a oblast zákazu diskriminace je oblastí, ve které jsou podáními, které jsou již běžné, než jak tomu bylo v minulých letech. Nicméně v praxi se nedaří prokazovat nerovné zacházení (zejména šikana, bossing, mobbing, apod.), a v oblasti zákazu diskriminace se to pořád nedaří také. Prokazování takového správního deliktu v drtivé většině předpokládá nejen součinnost postiženého (podávajícího), který se ovšem, pokud je ještě zaměstnancem, váhá s pomocí v obavě o vyzrazení svojí osoby a ze strachu z následků hněvu zaměstnavatele (v drtivé většině případů se obává oprávněně), nebo již není zaměstnancem, ale také součinnost povinných osob (zaměstnanců, osob oprávněných, osob povinných) a leží tak mimo výseč oprávnění inspektora. Z výše uvedeného je zřejmé, že oddělení inspekce III provedlo celkem 28 kontrol zaměřených na oblast nerovného zacházení a zákazu jakékoliv diskriminace, z toho 15 kontrol bylo provedeno ve veřejném sektoru (54 %) a 13 kontrol bylo provedeno v soukromém sektoru (46 %) a je tedy nezpochybnitelné, že vyrovnanost těchto počtů spočívá zejména v tom, že i v soukromém sektoru čím dál tím více zaměstnanců požaduje po svých zaměstnavatelích, aby pracovní prostředí a zejména psychická pohoda byla pro jejich práci prioritou, ovšem není to tak vždy a každý z nich se cítil být krácen na svých

82 Stránka 82 z 118 právech v oblasti svojí osobnosti. Dále je nutné poukázat na fakt, že z 15 kontrol ve veřejném sektoru bylo ve školských zařízeních provedeno celkem 10 kontrol (67 %) a v ostatních zařízeních 5 kontrol (33 %). Ve většině případů byly provedeny kontroly na základě podaných podnětů. Tyto podněty byly převážně od občanů, podnikatelských subjektů, občanských sdružení. Podněty byly podané přímo na OIP nebo na MPSV a následně postoupené SÚIP. Oblast NLZ Jako orientační zdroj pro výběr subjektů je nejvíce využíván vlastní monitoring jednotlivých inspektorů v terénu. Pozornost je zaměřována převážně na kontrolu inzerátů s nabídkami práce, které zaměstnavatelé umísťují v prostorách provozoven. Mezi další zdroje patří například nabídky práce zveřejňované v tisku ať už regionálním nebo přímo zaměřeným na inzerci zaměstnání. Stanovená oblast kontroly rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání se v regionu Jihomoravský a Zlínský kraj stále jeví jako problematická. Nejvíce problematické oblasti jsou převážně ve velkých městech, jako jsou krajská města Brno a Zlín, kde se nachází největší koncentrace zaměstnavatelů, kteří zveřejňují nabídky práce ve svých provozovnách. Nejčastěji se jedná o restaurační provozy a prodejny s různými druhy zboží. Mezi značnou část kontrolovaných osob tentokráte patřily i úřady či subjekty poskytující služby např. v pojišťovnictví a to zejména při výběrových řízeních. Počty kontrol na úseku rovného zacházení a zákazu diskriminace 28 Počty kontrol na úseku rovného zacházení a zákazu diskriminace 22 6 počet kontrol celkem bez zjištěných porušení s porušením

83 Stránka 83 z 118 Počty kontrol na úseku rovného zacházení a zákazu diskriminace 28 počet kontrol celkem veřejný sektor soukromý sektor počet kontrol celkem veřejný sektor soukromý sektor Počty kontrol na úseku rovného zacházení a zákazu diskriminace ve veřejném sektoru 15 počet kontrol celkem školská zařízení ostatní zařízení 10 5 počet kontrol celkem školská zařízení ostatní zařízení Provedený počet kontrol je přiměřený. V Jihomoravském a Zlínském kraji bylo v tomto roce provedeno celkem 26 kontrol, z toho 11 podnětů. 4 kontroly byly provedeny v oblasti veřejného sektoru a 22 kontrol bylo provedeno v soukromém sektoru. Množství kontrol je adekvátní situaci v daném regionu, také vzhledem ke specifičnosti dané problematiky. Snahou bylo provést kontrolu u všech subjektů v souladu s plánem kontrolní činnosti a zajistit, aby se jednotlivá porušení již dále neopakovala a nedocházelo tak nadále k nerovnému zacházení a diskriminaci při uplatňování práva na zaměstnání. Mírně vzrůstající tendenci lze zaznamenat v počtu podnětů směřujících do oblasti nerovného zacházení při uplatňování práva na zaměstnání při výběrových řízeních.

84 Stránka 84 z 118 Ve většině podaných podnětů nebylo zjištěno porušení, na kterou bylo v podání upozorňováno. Avšak u kontrol, které vykonávali inspektoři na základě vlastního monitoringu, bylo zjištěno porušení v této oblasti vždy. Prováděné kontroly probíhaly odpovídajícím způsobem, v některých případech však inspektoři při provádění kontroly a následném vyhodnocení situace narazili na několik problémů. V některých případech museli inspektoři řešit například neochotu kontrolovaných osob vyjádřit se k textu inzerátu, kdy argumentovaly tím, že si jako zaměstnavatelé mohou vybrat zaměstnance, jaké chtějí a že sami nejlépe dovedou posoudit potřeby na zveřejněnou pracovní nabídku. Často se kontrolované osoby vyjadřovaly v tom smyslu, že si na výkladní skříň své prodejny mohou vyvěsit to, co chtějí ony. Mezi kontrolovanými osobami bylo i několik takových, které si diskriminační charakter svého jednání vůbec neuvědomovaly nebo argumentovaly tím, že při zadávání inzerátů docházelo k administrativním pochybením nebo neznalosti zákonů zaměstnanců, kteří inzeráty zadávali. Dále se jednou z problémových oblastí jeví zveřejňování nabídek práce přes některé internetové servery. Objevily se případy, kdy podatelé podnětů upozornili na internetový server kde byly skutečně umístěny nabídky práce diskriminačního charakteru. Avšak vzhledem k tomu, že tento internetový server je anonymní, tzn. při zadávání inzerátu je vyžadováno pouze zadání telefonického kontaktu, nebylo při provádění kontrolního šetření s jistotou určit zadavatele inzerátu, tudíž kontrola v takovémto případě nemohla být de facto provedena. Ve veřejném sektoru bylo provedeno do provedeno inspektorátem celkem 15 kontrol. Kontrolováno bylo celkem 10 školských zařízení (mateřské školy, základní školy, střední školy, vysoké školy), 1 městská část, 1 zdravotnické zařízení, 1 informační centrum, 1 knihovna, 1 státní podnik. Ke kontrolám na úseku rovného zacházení a zákazu diskriminace je vždy důsledně přistupováno ze strany inspektorů, kteří stále využívají oprávnění dané zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění pozdějších, a to vyžadovat od kontrolované osoby a povinné osoby další součinnost potřebnou k výkonu kontroly; a dále oprávnění dle ustanovení 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci, ve znění pozdějších předpisů, a to dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby bez přítomnosti dalších fyzických osob, zástupce příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na záležitosti související s vykonávanou kontrolou. Tento druh kontrol je v posledních letech neustále aktuální téma ze strany podavatelů podnětů a čím dál tím častěji, jsou kontroly na tuto oblast zaměřovány, nerovné zacházení a diskriminace je velice citlivá oblast nejen v pracovně právním vztahu účastníků a prokazatelnost správního deliktu je velice obtížná. Předmět a zaměření kontroly se vždy v případě kontrol PVP týkalo nerovného zacházení šikana, pracovní podmínky a diskriminace z důvodu věku. Velmi zřídka byla kontrolována oblast nerovného zacházení v oblasti odměňování. V oblasti NLZ práva dotazovat se zaměstnanců podle 7 odst. 1 písm. d) ZIP (osobní pohovor, dotazník), popř. podání vysvětlení podle 137 SŘ nebylo v této oblasti využito, ale především byla využívána povinnost poskytnutí součinnosti dle ustanovení 8 písm. f) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů. Při ukládání pokut je určující závažnost porušení, zda se jedná o opakovaná porušení, zda jsou systémová nebo se jedná o jednorázovou chybu. Při rozhodování se nepreferují určitá porušení, ale jako závažnější se jeví porušení, která jsou řazena dle síly, která vychází z historických aspektů. Za nejzávažnější je považováno nerovné zacházení a diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání z důvodu rasy, etnického původu a národnosti. Přihlíží se k rozsahu porušení, k velikosti kontrolovaného subjektu. Zohledňuje se i postoj kontrolované osoby vůči vytknutým nedostatkům a snaha nedostatky odstranit již během kontroly. Z celkového počtu provedených kontrol bylo nejčastěji konstatováno porušení spočívající v připuštění nerovného zacházení a diskriminaci a to z důvodu pohlaví ve věcech práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání. Kontrolované osoby neuvedly dostatečné důvody, že by z povahy pracovních činností vyplynula nutnost zaměstnávat na daném pracovním místě osoby jenom jednoho pohlaví, tj. že je

85 Stránka 85 z 118 to pro výkon dané práce nezbytné. V nemalé míře docházelo i k porušení v připuštění nerovného zacházení a diskriminaci z důvodu věku. Problematiku kontroly dodržování povinnosti rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání doporučujeme ponechat nadále. Rozsah kontroly není nutné prozatím dále rozšiřovat, problematika se jeví jako značně rozsáhlá Provádění kontrol dodržování minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy OIP pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně (dále jen OIP ) provedl během roku kontrol zaměřených na dodržování povinností v oblasti minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy (počet kontrol k datu ). V průběhu roku bylo zkontrolováno 89 právnických osob a 28 fyzických osob podnikajících. Při 117 kontrolách bylo zkontrolováno 112 soukromých zaměstnavatelů a 4 státní/příspěvkoví zaměstnavatelé. Kontroly byly zaměřeny především na menší zaměstnavatele s počtem do 49 zaměstnanců, kdy bylo zkontrolováno 80 zaměstnavatelů, což je 68 % zaměstnavatelů z celkového počtu provedených kontrol. Počet provedených kontrol, zjištění a uložených pokut v rámci HÚ není konečný, protože se do dne některé kontroly se ještě nepodařilo ukončit, např. z důvodu nesoučinnosti kontrolované osoby, či běžících lhůt stanovených kontrolním řádem či zákonem o inspekci práce. Pro OIP byly hlavním zdrojem výběru subjektů ke kontrolám podané podněty. V roce 2016 bylo na základě podaných podnětu provedeno 71 kontrol v rámci HÚ , což je 60 % provedených kontrol. Jedná se o podněty, které byly podány občany, tato podání tvoří převážnou část. Další podněty byly podány státními institucemi, např. úřady práce, které při vlastní činnosti zjišťují, že u předložených pracovních smluv či dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr by mohlo být u uchazeče o zaměstnání porušováno ust. 111 či 112 zákoníku práce, tzn., že by při účtování nemusely dodrženy sazby minimální mzdy či nejnižší úrovně zaručené mzdy); živnostenskými úřady; okresní správou sociálního zabezpečení, Dalším zdrojem podnětů jsou podání ze SÚIP. Zbývající kontroly, tedy 40 %, byly provedeny na základě vlastních inspekčních zkušeností, kdy byly kontrolovány subjekty, u nichž již byla provedena a kontrola a např. při poskytování poradenství bylo zjištěno, že by opětovně mohl zaměstnavatel porušovat zákoník práce nebo subjekty, na něž bylo v rámci poskytování poradenství několikrát poukazováno. OIP provedl v roce 2016 v rámci HÚ o 5 kontrol více než v roce 2015, tedy celkem 117 kontrol. Některé kontroly byly, tak jak v minulých letech, prováděny ve spolupráci s inspektory nelegálního zaměstnávání či inspektory bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. S ohledem na zkušenosti z minulých let byly kontroly prováděny zejména v odvětvích, kde jsou stále zjišťovány nedostatky, a to v oblasti zúčtování zaručené mzdy a příslušných příplatků daných zákoníkem práce. Provádění kontrol směřovalo zejména do odvětví maloobchodu a ubytování, stravování a pohostinství. V těchto odvětvích se inspektoři setkávají s problémem, že zaměstnancům je účtována a vyplácena minimální mzda bez ohledu na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávaných prací, proto v těchto dvou odvětvích bylo provedeno v roce 2016 také nejvíce kontrol: v odvětví maloobchodu 27 kontrol a v odvětví ubytování, stravování a pohostinství 32 kontrol. Počty kontrol v jiných odvětvích je vyobrazen v Tabulce 1. Kontroly v maloobchodech byly zaměřeny na prodejny s potravinami, nábytkem, květinami nebo s oděvy. Do kategorie ostatní byla zařazena odvětví, kde byly provedeny 1 či 2 kontroly, jedná se např. o zemědělství, účetnické či auditorské činnosti, úklid, sociální služby, kadeřnictví, informační a poradenskou činnost, pojišťovnictví, ).Obecně lze konstatovat, že počet provedených kontrol byl dostačující, aby bylo prokázáno, že i nadále dochází k porušování příslušných ustanovení zákoníku práce v oblasti odměňování.

86 Stránka 86 z 118 Při kontrolách v rámci HÚ bylo zjištěno 194 nedostatků. Zjištěné nedostatky byly rozděleny podle typu objektu do následujícího grafu (Graf 1) Rovné zacházení Pracovní poměr, dohody o pracích mimo pracovní poměr Počet nedostatků podle typu objektů 108 Odměňování zaměstnanců 6 15 Náhrady Pracovní doba Informační povinnost při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí 3 Počet nedostatků Graf 1 Počty nedostatků podle typu objektů V Grafu 1 je zobrazen počet zjištěných nedostatků podle typu objektů. Nejvíce sankcí bylo uloženo zaměstnavatelům působícím v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, což je vyobrazeno v Grafu 2, které následovalo odvětví maloobchodu. Počet subjetů, jimž byla navržena sankce Maloobchod Ubytování, stravování a pohostinství Doprava Zpracovatelský průmysl Pekařská výroba Počet subjetů, u nichž byla navržena sankce Graf 2 Počty subjektů dle odvětví, jimž byla navržena sankce OIP provedl v rámci HÚ v roce kontrol a v roce kontrol, což je o 5 kontrol více. Následující tabulka (Tabulka 2) ukazuje rozdíly v počtu zjištěných porušení ve srovnání s rokem Je zde zřejmé, že došlo k navýšení počtu porušeních v oblasti odměňování. Zejména u ust. 112 zákoníku práce byl navýšen počet porušení (rok 2015 počet porušení 44, rok 2016 počet porušení 52). Tento stav může být způsoben skutečností, že od došlo nejen k nárůstu minimální mzdy, ale také k nárůstu nejnižších úrovní zaručené mzdy, a ne všichni zaměstnavatelé vzali v potaz tuto změnu. Při srovnání počtu

87 Stránka 87 z 118 zjištěných porušení ust. 111 zákoníku práce můžeme konstatovat, že počty porušení se v roce 2015 a v roce 2016 od sebe výrazně neliší. Obdobná situace je i v oblasti poskytování zákonných příplatků, kdy se počet zjištění v roce 2015 a 2016 navzájem od sebe příliš neliší. Výrazný úbytek porušení je viditelný v oblasti pracovní doby a náhrad. Pro srovnání v roce 2015 bylo při kontrolách v rámci HÚ zjištěno 23 porušení ust. 96 zákoníku práce, což je oproti letošním zjištění od 9 více. V případě, že i v příštích letech bude mít počet tohoto porušení klesající tendenci, můžeme konstatovat, že právě díky poskytování poradenství a probíhajícím kontrolám a probíhajícím následným kontrolám se dostává zaměstnavatelům do podvědomí povinnost vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci s vyznačením začátku a konce odpracované směny. V oblasti náhrad došlo k poklesu porušení z toho důvodu, že byl při kontrolách zaznamenán menší počet případů, kdy by zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci při skončení pracovního poměru náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou. V minulém roce bylo prokázáno porušení ust. 222 odst. 2 zákoníku práce v 7 případech, letos ve 2 případech. Z kontrol konaných v rámci HÚ máme samozřejmě pozitivní i negativní zkušenosti. Mezi pozitivní zkušenosti lze řadit, že někteří zaměstnavatelé již vedou evidenci s vyznačením začátku a konce odpracované směny, proto došlo k poklesu porušení ust. 96 zákoníku práce a dále že zaměstnavatelé zaznamenávají změny sazeb minimální mzdy, což bylo kontrolami prokázáno. Oproti tomu negativní zkušenosti se odráží zejména v tom, že stále nacházíme nedostatky v poskytování nejnižší úrovně zaručené mzdy, tzn., že zaměstnanci nejsou odměňováni podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti konaných prací. Při kontrolách jsme zjistili, že obvykle zaměstnavatelé poskytují zaměstnancům pouze minimální mzdu a zbytek dostávají zaměstnanci na ruku, což se při kontrole velmi těžce prokazuje a ani při poskytování součinnosti nám tato skutečnost není jednou či druhou stranou sdělena ba dokonce potvrzena. Zejména u malých zaměstnavatelů (při počtu do 5 zaměstnanců) se při kontrole setkáváme se skutečností, že tito vůbec neví o existenci nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí a o nejnižších úrovních zaručené mzdy, a proto není zaměstnancům tato příslušná mzda vyplácena. Další negativní skutečnost, kterou při kontrole zjišťujeme je ta, že zaměstnavatelé zareagovali na zvyšování nejnižší úrovně zaručené mzdy sjednáním kratšího úvazku se zaměstnancem, aby nemuseli zúčtovanou mzdu navyšovat. Při kontrole je samozřejmě většinou předložena evidence odpracované doby, ze které je zřejmé, že neodpovídá skutečnosti, protože pracovní doba zaměstnanců nekopíruje otevírací dobu provozovny. To, že evidence neodpovídá skutečnosti, se inspektorovi velmi špatně prokazuje, protože při poskytnutí součinnosti obvykle zaměstnavatel sdělí, že po dobu, kdy již v provozovně nejsou zaměstnanci, obstarává provoz zařízení on sám. Mezi negativní zkušenosti zjištěné při kontrole lze, zařadit i následující: v průběhu kontroly bylo zjištěno, že u zaměstnavatele působí odborová organizace, která si v kolektivní smlouvě se zaměstnavatelem sjednala nižší úrovně zaručené mzdy než ty, které jsou stanoveny nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, což samozřejmě není v rozporu s ust. 112 zákoníku práce, avšak i tady by mělo být dbáno na to, aby nařízení vlády ochraňovalo všechny zaměstnanci i ty, u kterých je sjednána mzda v kolektivní smlouvě Provádění kontrol zaměřených na náhrady výdajů poskytované zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce (cestovní výdaje) Z poradenské a kontrolní činnosti orgánů inspekce práce vyplynulo, že porušování právních předpisů v oblasti poskytování náhrad výdajů v souvislosti s výkonem práce, zejména pak cestovních výdajů, patří

88 Stránka 88 z 118 dlouhodobě k oblastem, ve kterých dochází k častému porušování právních předpisů ze strany zaměstnavatelů. Rovněž z analýzy podnětů posledních let vyplynulo, že se zvyšují počty podnětů poukazujících na nedodržování předpisů v této oblasti. Nedodržování platné legislativy ze strany zaměstnavatelů pak dopadá na zaměstnance, kteří jsou často kráceni na svých právech, a v konečném důsledku se může odrazit také v nežádoucím chování zaměstnanců řidičů v silničním provozu. Proto bylo rozhodnuto, že jedním z úkolů orgánů inspekce práce stanovených pro rok 2016 bude předcházet a zamezovat právě porušování právních předpisů v dané oblasti. Kontrola dodržování právních předpisů upravujících oblast poskytování náhrad výdajů v souvislosti s výkonem práce, se zaměřením na cestovní výdaje, byla dosud prováděna zpravidla pouze na základě podnětů, příp. byla součástí jiných hlavních úkolů. Dosud však nebyla tato problematika soustředěna v jednom hlavním úkolu. Vzhledem k tomu, že počet přijatých podnětů upozorňujících na porušování v této oblasti je v posledním období poměrně vysoký, bylo ze strany inspekce práce žádoucí věnovat se této oblasti detailněji, což by umožnilo také komplexnější vyhodnocení, např. ve vazbě na různá odvětví činnosti apod. Cílem úkolu bylo kontrolní činností a její prezentací dosáhnout zvyšování právního vědomí zaměstnavatelů a současně přispět k dodržování právních předpisů v této oblasti. Každý oblastní inspektorát měl provést kontrolu alespoň u 10 zaměstnavatelů. Při výběru subjektů ke kontrole bylo doporučeno vycházet z obdržených podnětů ke kontrole, ze zkušeností z vlastní kontrolní činnosti a s přihlédnutím k situaci na trhu práce v územní působnosti inspektorátu. Z analýz podnětů bylo zřejmé, že by se mělo jednat zejména o subjekty podnikající v autodopravě, mezinárodní kamionové dopravě, zásobování maloobchodu i velkoobchodu, stavebnictví, úklidových a cateringových služeb. Z tohoto důvodu byla dle zadání úkolu při kontrolách doporučená i součinnost oddělení BOZP. Vzhledem k tradičně vysokému počtu podnětů upozorňujícím na možné porušování povinností zaměstnavatelů v oblasti náhrad výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislost s výkonem práce při pracovních cestách vycházel Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně při výběru kontrolovaných subjektů zejména z těchto podnětů. Do plánu kontrolní činnosti byly v souladu se zadáním úkolu zahrnuty vedle subjektů podnikajících v autodopravě nebo mezinárodní kamionové dopravě zejména subjekty působící ve stavebnictví, maloobchodu nebo velkoobchodu, příp. subjekty poskytující služby. Nejčastějším obsahem podnětů spadajících do oblasti náhrad výdajů poskytovaných zaměstnancům v souvislosti výkonem práce byly zejména nezaplacené cestovní náhrady. Ve všech případech se jednalo o podněty upozorňující na možné nedodržení právních předpisů v této oblasti v případě zaměstnanců v pracovním poměru. Podněty upozorňovaly na možné nedodržení předpisů při poskytování cestovních náhrad jak při tuzemských, tak při zahraničních pracovních cestách, přičemž podatelé podnětu na tyto nedostatky upozorňovali zpravidla až při skončení nebo po skončení pracovního poměru. Výjimkou nebyly ani podněty upozorňující na možné nedodržování pracovních předpisů souvisejících s úhradou cestovních náhrad v dřívějším období (např. v letech ). Vzhledem k tomu, že kontroly zaměřené na dodržování povinností zaměstnavatelů při poskytování cestovních náhrad, prováděné v rámci úkolu , byly realizovány zejména na základě podnětů, bylo nezbytné, aby byl předmět kontroly přizpůsoben celému obsahu podnětu. Předmět kontroly tak byl zpravidla rozšířen zejména o kontrolu dodržování povinností zaměstnavatelů na úseku vzniku, změn a skončení pracovněprávních vztahů, na úseku pracovní doby a na úseku odměňování. Předmět kontroly byl rozšířen i v případech, kdy na porušení povinností zaměstnavatele v jiných oblastech podnět neupozorňoval, neboť povinnosti zaměstnavatele související s poskytováním náhrad při tuzemských i zahraničních pracovních cestách úzce souvisí např. s rozvrhováním pracovní doby, poskytováním přestávek v práci, dobou odpočinku, příp. prací přesčas, stejně jako s poskytováním mzdy/platu nebo příplatků ke mzdě/platu. Plánovaný počet kontrol v uvedené oblasti byl překročen. Inspektoři Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně provedli v rozsahu celé místní příslušnosti

89 Stránka 89 z 118 inspektorátu celkem 28 kontrol zaměřených na dodržování právních předpisů v oblasti poskytování cestovních náhrad při tuzemských i zahraničních pracovních cestách. Kontroly byly prováděny v průběhu celého kalendářního roku Z celkového počtu 28 provedených kontrol bylo 25 kontrol provedeno u právnických osob a 3 kontroly u podnikajících fyzických osob. Pouze v 1 případě se jednalo o kontrolu zaměstnavatele uvedeného v ust. 109 odst. 3 zákoníku práce (školské zařízení). Z celkového počtu 28 provedených kontroly byla realizována 1 kontrola ve spolupráci s BOZP. Graf č. 1: Kontrolované subjekty dle převažujícího oboru činnosti Kontrolované subjekty dle hlavního předmětu činnosti 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 39% silniční motorová doprava 25% 14% 11% služby stavebnictví maloobchod / velkoobchod 4% školská zařízení 7% průmyslová výroba Jak vyplývá z výše uvedeného přehledu, z celkového množství 28 provedených kontrol jich bylo nejvíce provedeno u subjektů, jejichž převažujícím oborem činnosti byla silniční motorová doprava (včetně mezinárodní kamionové dopravy). Jednalo se o 11 kontrolovaných subjektů (tj. 39 % všech kontrolovaných subjektů). Další významnou skupinu kontrolovaných zaměstnavatelů pak tvořili zaměstnavatelé provozující různé služby (7 subjektů), zaměstnavatelé ve stavebnictví (4 subjekty) a maloobchodě nebo velkoobchodě (3 subjekty). Z celkového počtu 28 provedených kontrol bylo při 24 kontrolách zjištěno porušení právních předpisů, 4 kontroly byly bez zjištěných nedostatků. Vzhledem k tomu, že se inspektoři při kontrolách prováděných v rámci tohoto kontrolního úkolu nezaměřovali pouze na nedostatky při poskytování náhrad cestovních výdajů, které zaměstnancům vznikly v souvislosti s výkonem práce, promítlo se do tohoto počtu také porušení právních předpisů z dalších oblastí pracovněprávních vztahů (zejména nedostatky na úseku pracovního poměru, na úseku odměňování a na úseku pracovní doby) a rovněž porušení právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce. Pouze u 9 kontrolovaných osob bylo zjištěno porušení povinností souvisejících s poskytováním cestovních náhrad.

90 Stránka 90 z 118 Graf č. 2: Podíl kontrol se zjištěním na celkovém počtu kontrol Podíl kontrol se zjištěním na celkovém počtu kontrol kontroly bez zjištění 14% kontroly se zjištěním 86% Z celkového počtu 28 provedených kontrol v rámci úkolu bylo inspektory Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně provedeno 25 kontrol na základě podnětu, přičemž v případě jednoho zaměstnavatele pak byly v rámci jedné kontroly současně šetřeny 2 podněty. Z 25 kontrol provedených na základě podnětů byla kontrolním šetřením prokázána oprávněnost podnětů v 6 případech, kdy bylo zjištěno porušení povinností zaměstnavatelů při poskytování cestovních náhrad za cestovní výdaje zaměstnanců. V 11 případech pak bylo kontrolou potvrzeno porušení povinností zaměstnavatelů v jiných oblastech (např. na úseku odměňování nebo pracovní doby), nikoliv však povinností souvisejících s cestovními výdaji zaměstnanců. V těchto případech byl výsledek podnětu vyhodnocen jako částečně oprávněný. Z provedených kontrol rovněž vyplynulo, že v 9 případech nebylo upozornění podatelů podnětů prokázáno, event. se jednalo o neoprávněné podněty. Graf č. 3: Výsledky šetření podnětů úkol Výsledky šetření podnětů - úkol neprokázané; 7; 27% oprávněné; 6; 23% neoprávněné; 2; 8% částečně oprávněné; 11; 42%