Společníci: Ing. Arch. Miroslav Cikán, autorizovaný architekt Ing. Arch. Pavla Melková, autorizovaný architekt

Transkript

1 w M C A A T E L I E R Ing. arch. Miroslav Cikán I Ing. arch. Pavla Melková Dykova 1 I Prague 10 Vinohrady I I Czech republic I e-m: mca@mca-atelier.com T: I I C í l e n a š í a r c h i t e k t u r y Humanizace architektury: Odhalování skrytého potenciálu nového života a nové funkce historických struktur a jeho ztělesnění novým architektonickým zásahem. Odkrývání ztracené vazby a souvislosti a v uzlových bodech této prostorové sítě rozvíjet body rezonance s místem, které jsou vnímatelným detailem a atmosférou místa. Hledání způsobů recyklace stávající stavební struktury jako podmínky trvale udržitelného rozvoje měst a krajiny. Spojovat minulé a budoucí skrze architektonické ztělesnění tak, aby naše doba byla na této časoprostorové linii zřetelným a plnohodnotným ztělesněným otiskem okamžiku vzniku a zároveň časoprostorovým svorníkem. Respektovat kontext, místo i účel. Sladit pokoru k charakteru místa a k hodnotě stávající historické struktury a zároveň dokázat vytvořit přiznanou soudobou stopou moderní architektury, která je odrazem naší současné společnosti, stejně jako tomu bylo v předešlých historických vrstvách. Navrácení humanistické a komunikativní role architektury. Navrácení rozměru architektury jako řemesla vytvářejícího lidské prostředí. Navrácení dlouhého času tvorby a přemýšlení i osobní přítomnosti architekta tvůrce v celém procesu včetně samotné stavby a do posledního detailu. Spíše než stavět stavby - vytvářet místa, která se stávají pevnou součástí kultury a krajiny. Architektura jako zážitek z pobytu, bezprostřední smyslovosti, materiality i poezie. Architektura formální jednoduchosti ukrývající odkazy ke kontextu paměti, charakteru místa, tradici. Architektura, jejíž výraz se neřídí módními vlnami, ale je vždy znovu vytvářen na základě kontextu projektu. P r o f i l M C A a t e l i e r s. r. o. Společníci: Ing. Arch. Miroslav Cikán, autorizovaný architekt Ing. Arch. Pavla Melková, autorizovaný architekt Architektonická kancelář MCA byla založena v roce 1996 architekty Miroslavem Cikánem a Pavlou Melkovou. V práci atelieru je uplatňována zahraniční praxe z četných realizací v Rakousku a zkušenost na realizacích se zahraničními investory v Praze. Z činností atelieru je možné uvést projekty a realizace vzešlé z úspěšných architektonických soutěží, například úpravy Bastionu U božích muk či návrh úpravy náměstí Jiřího z Poděbrad. Mezi další realizace patří skrytá protipovodňová vrata v Čertovce, rekonstrukce funkcionalistického souboru Husova Sboru na Vinohradech a další četné návrhy a realizace souborů, činžovních a rodinných vil, návrhy úprav městských parterů, ulic a náměstí. Těžištěm práce atelieru jsou projekty novostaveb i rekonstrukcí v historickém prostředí měst a sídel. Projekty a články a jsou pravidelně publikovány v odborných architektonických časopisech. Architekt Cikán je vedoucím atelieru na fakultě architektury ČVUT v Praze. Atelier se paralelně s projekční a realizační činností věnuje výzkumné, teoretické a vzdělávací aktivitě v rámci platformy MCV studia, které vytváří teoretické odborné zázemí pro architektonickou tvorbu s cílem humanizace architektury. Kontakty MCA atelier s.r.o. I Ing. arch. Miroslav Cikán I Ing. arch. Pavla Melková I Dykova 1, Praha 10, I Tel: , , I E-m: mca@mca-atelier.com I Web: Ing. arch. Miroslav Cikán Narozen v Praze v roce Vystudoval fakultu architektury ČVUT v Praze. Od roku 1996 je společníkem MCA atelier s.r.o. Od roku 2009 je vedoucím atelieru na fakultě architektury ČVUT v Praze. Je autorizovaný architekt, věnuje se také teoretické činnosti, publikuje v odborných časopisech. Ing. arch. Pavla Melková Narozena v Praze v roce 1964 Vystudovala fakultu architektury ČVUT v Praze. Od roku 1996 společníkem MCA atelier s.r.o. Je autorizovaný architekt, věnuje se také teoretické činnosti, publikuje v odborných časopisech, spolupracuje s fakultou architektury na výuce, přednáškách a grantových výzkumných programech. V současné době pracuje na disertaci v rámci FAČVUT.

2 R e v i t a l i z a c e B a s t i o n u u B o ž í c h m u k Absolutní vítěz národní ceny za architekturu Grand prix 2012 Adresa: Horská ulice, Praha 2 Investor: Městská část Praha 2 Realizace: Oblast barokního Bastionu XXXI je součástí středověkého opevnění Nového města Pražského, založeného roku 1348 císařem Karlem IV. Úpravy Bastionu jsou součástí širší plánované koncepce revitalizace a propojení zelených částí a veřejných prostranství oblasti Albertova, Karlova, Folimanky a navazujících území Nového města pražského a Vinohrad. Součástí je také zpřístupnění doposud nevyužívaných a zanedbaných lokalit a vybudování nových veřejných venkovních prostor s odpovídajícím kulturním a užitným zázemím souvisejících objektů. Revitalizace byla realizována na základě vítězného návrhu z veřejné architektonické soutěže, vypsané Městskou částí Praha 2 v roce Nový objekt zázemí byl navržen jako podzemní stavba, skrytá akropole, která láká svým obsahem a zpracováním, nikoli viditelností. Tvarosloví stavby je elementární, minimální a vychází z materiálových principů fortifikační architektury. Objekt nabízí variabilní využití: univerzální sál pro výstavy, společenské akce či kavárnu, zázemí veřejnosti a provozu. Exteriér se otevřenou čelní prosklenou posuvnou stěnou obrácenou k panoramatu Vyšehradu stává plnohodnotnou součástí interiéru. Obnovená pohledová komunikace mezi fortifikacemi navazuje na strategickou vzájemnost obou staveb v prostoru města. Upravená plocha bastionu umožňuje výstavu uměleckých děl v krajině, či pořádání kulturních akcí. Součástí realizace je i rekonstrukce stěnové kaple a doplnění soudobé skulptury Božích muk (autor: Miroslav Cikán, Pavla Melková). Revitalizace Bastionu je první realizovanou součástí rozsáhlého záměru, jejíž velký význam spočívá v nastartování procesu oživení širší oblasti, přivedení obyvatel do lokality, upoutání pozornosti veřejnosti umožňující pokračování dalších etap revitalizace. Vložení nové pobytové a kulturní funkce do struktury památkových objektů umožnilo jejich záchranu nikoliv jako neživých muzeálních objektů, ale jako přirozené živoucí součásti města. Výsledná architektonická podoba je důkazem možnosti spojení památkového přístupu k obnově památkově cenných konstrukcí a přiměřeně sebevědomého současného výrazu nové kontextuální architektury. Stává se tak příkladem možného způsobu práce v oblastech podobného charakteru. Kromě kontextuálního doplnění a vyzdvihnutí potenciálu stávajícího prostředí, přinášejí nové objekty také prožitek z architektury samotné. Mnohovrstevnatosti vjemů bylo dosaženo nikoliv kupením detailů, ale naopak ukládáním vrstev vjemů do samotných hmot a prostoru, které akcentují, iniciují anebo pouze hostí jemné jevy prostředí. Vytvořením současné skulptury Božích muk do obnovené kaple došlo k posílení Genia Loci a návratu obsahu jménu místa.

3 Modernizace a dostavba vily Na Lužci v Praze Vokovicích Klient: Soukromá osoba Místo : Praha 6 Realizace: 2009 Objekt je součástí charakteristické původní zástavby z 20. let dvacátého století s příznačným koncepčním urbanismem a cíleně jednotným výrazem rodinných domů, která je cennou součástí nosné struktury města a její zachování je jednoznačnou prioritou. Tam, kde byly původní objekty nahrazeny novostavbami, často i s novým odlišným urbanistickým charakterem, je většinou zřetelná mylnost této cesty. Recyklace jednotlivého objektu tak v tomto případě je zároveň podílením se na recyklaci širšího celku. Primárním problémem využití původních domů je, že v mnoha parametrech nesplňují požadavky na kvalitu současného bydlení. Jedná se o původní levnou obytnou zástavbu a tomu odpovídá konstrukční, materiálové, prostorové a dispoziční řešení jednotlivých objektů. Cíl revitalizace domu představovalo navýšení kvality objektu pro plnohodnotné bydlení dnešní doby při současném zachování maxima původní stavební substance a zároveň charakteristických původních hodnot od urbanismu až po detail objektu. Nosnými prostorovými zásahy bylo vytvoření velkorysých volně propojených prostor vzniklých otevřením původních dispozic a především otevření obytných prostor do zahrady přes nově přistavěnou prosklenou část. Toto otevření umožňuje přímý fyzický i optický kontakt se zahradou v jedné úrovni, které tradičně ve starších domech úměrně jinému životnímu stylu doby, chybí. Neméně důležitou součást revitalizace znamenalo adaptování původně energeticky výrazně neúsporného objektu pro zcela odlišný energetický provoz. Byla provedena obecně nejdůležitější základní opatření při rekonstrukci historických objektů: zateplení vodorovných konstrukcí, venkovní zateplení fasády při zachování původní plasticity fasád, vysoce kvalitní oprava oken a využití hybridních zdrojů tepla kombinace obnovitelného zdroje energie, zemního vrtu a čerpadla systém voda-voda s bivalentními zdroji, elektrokotlem a krbovými kamny.

4 Rekonstrukce Husova sboru architekta Janáka v Dykově ulici v Praze Vinohradech Klient: CČSH Místo : Praha 10 Realizace: Význam rekonstrukce objektu lze vnímat v několika rovinách. Z hlediska obecného dosahu se jedná o prodloužení života cenné funkcionalistické architektury a tím i uchování jejího sdělení pro následné generace. Zároveň dochází nejen k udržení, ale na základě vygenerování nových prostor v původně podružně využívaných částech domu i k současnému posílení společenské funkce objektu, jejíž význam ovlivňuje dění širší navazující lokality čtvrti Vinohrad. V obytné části se nezbytnou složkou revitalizace objektu stalo uzpůsobení současnému komfortu bydlení, přičemž v tomto případě se jednalo především o zlepšení stavebně fyzikálních vlastností prostředí. Izolační vlastnosti objektu byly posíleny systémem zateplení tvořeného kombinací tlustovrstvé škrábané omítky a hustě kotvených termoizolačních fasádních desek. Cílem byla vyváženost konstrukčních, ekonomických, památkových a estetických hledisek s důrazem na autenticitu celku.výpočtově byl použit kompromis minimálního zateplení a to především z důvodu zachování plasticity fasád. Při mechanické aplikaci současných norem by mohl být efekt větší, avšak za cenu kvalitativní ztráty autenticity v místech, která jsou kompoziční a materiálovou podstatou vnímání významného příkladu funkcionalistické architektury. Úprava fyzikálních procesů v konstrukci pomohla objekt tepelně, materiálově a konstrukčně stabilizovat a v ekonomické rovině přinesla efekt dlouhodobé rovnováhy bez tepelných stresů a tedy bez nutnosti častých oprav.

5 M ě š ť a n s k é č i n ž o v n í d o m y Rekonstrukce domů v Mánesově ulici, na Janáčkově nábřeží a v Haštalské ulici v Praze. Rekonstrukce domu na Janáčkově nábřeží Praha 1 Klient: Soukromá osoba Realizace: 2009 Lokalita: Praha 1 Rekonstrukce domu v Haštalské ulici Praha 1 Klient: Soukromá osoba Realizace: 2005 Lokalita: Praha 1 Rekonstrukce domu v Mánesově ulici Praha 2 Klient: Soukromá osoba Realizace: 1998 Lokalita: Praha 2 Velká část obytných lokalit centrální Prahy je tvořena zástavbou klasických rezidenčních domů 19. a začátku 20. století. Původní standardy tohoto bydlení z hlediska prostorové a společenské funkce zcela dosahovaly a místy i převyšovaly současné nároky na bydlení. Důvodem pro který jsou v současné době často považovány za nevyhovující, je především jejich proměna v druhé půli 20. století, kdy docházelo nejprve k ostudnému, ryze utilitárnímu a nekoncepčnímu porcování na malé bytové jednotky, později od devadesátých let také k přestavbám na kancelářské či hotelové prostory. Stavebně fyzikální komfort budov těchto budov bývá v některých parametrech jako například vlhkostní a tepelná stabilita v principu dobrý, srovnatelný s řadou novostaveb, pro navýšení energetické úspornosti však je vždy nutné provést základní úpravy. V uvedených příkladech rekonstrukcí činžovních domů byly provedeny tepelné izolace vodorovných konstrukcí, kvalitně renovována okna a změněn systém řízení vytápění. Ke snížení energetické náročnosti také výrazně přispělo odstranění rozptýlených systémů etážového vytápění a jejich sjednocení do centrální kotelny s efektivním spalováním, měřením a regulací. Přínosem bylo rovněž uvolnění a obnovení komínů pro lokální příležitostné topení dřevem v kamnech nebo krbech, tedy návrat původního, i když v současnosti alternativního způsobu vytápění. Cílem recyklace objektů bylo navrácení, respektive znovuvytvoření společenského standardu bytů, tvořeného nejen jejich velikostí a velkorysostí dispozic, ale také charakterem původních detailů jejich podobou, množstvím, materiálovou úrovní a především hodnotou kterou zosobňovaly, přičemž pro vytvoření adekvátního společenského typu prostředí bylo neméně důležité i aplikování těchto principů na společné veřejné prostory domu.

6 Protipovodňová uzávěra říčního ramene Čertovky Klient: Magistrát hlavního města Prahy Lokalita: Malá Strana Praha Realizace: 2005 Oblast umístění uzávěry protipovodňové ochrany se nachází na území Pražské památkové rezervace v místě vyústění říčního ramena Čertovky do řeky Vltavy, v oblasti mimořádně pohledově exponované. Návrh uzávěry se tomuto prostoru zcela podřizuje, jeho prioritou je nenarušení prostorové konkávnosti historické prostorové struktury ústí Čertovky. Význam architektonického a technické řešení nového uzavření spočívá v takřka neviditelnosti ve skutečnosti rozsáhlé utilitární technické stavby. Jedná se o prototyp nově vyvinutého originálního prototyp technického díla, které do té doby nikde jinde nebylo použito. Koryto je v době povodně uzavřeno posuvnou stěnou, která v době klidu zůstává skrytě zasunuta ve stávající nábřežní zdi. Pomocné stavební konstrukce, schodišťové bloky a sloupy, které se stávají nenásilnou a funkční částí pobytového parteru nábřeží, pomáhají zároveň zajistit stabilitu stěny. Členění a povrchy vycházejí z tvarosloví současných prvků vltavské oblasti Kampy a stávají se její přirozenou součástí.

7 Novostavba rodinného domu v Praze Jinonicích Klient: Soukromý investor Lokalita:Jinonice Praha Realizace:2006 Vzhledem k malé parcele (455m2) ve stávající zástavbě rodinných domů z první bylo nutné navrhnout objemově úsporný objekt, který bude vnitřním variabilním uspořádáním prostorově velkorysý ( užitná plocha: 197m2) a navíc reprezentativní. Cílem bylo ponechat maximální ucelenou obytnou plochu stávající zahrady s ovocnými stromy, provázanou s terasou nad podzemní částí objektu. Zároveň bylo nutné zasadit dům do struktury původní zástavby rodinných domů. Na prvním místě byl variabilní obytný prostor, nikoli metry čtvereční, ekologické a úsporné topení, optimální jednoduchá a levná konstrukce, splňující požadavky konstrukční, tepelně - akumulační a izolační. Výsledný nízko - energetický, pocitově lehký, prostorný a dobře obyvatelný dům s jemnými původními povrchy je možnou alternativou pokorné vyváženosti kvality a absence možného designového luxusu. Je pokornou investicí do technologicky vyváženého systému budoucnosti a trvalých hodnot šetrnosti k životnímu prostředí. Zároveň je vytvořením nové příležitosti k současnému bydlení v rámci cíleného zahuštění stávající zástavby a povyšující novým vstupem současné kvalitní architektury prostorovou hodnotu lokality.

8 Revitalizace Náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze na Vinohradech 1. místo v architektonické soutěži 2002 Klient: Městská část Praha 3 Lokalita: Praha Vinohrady Realizační projekt: 2001, 2011 Jedná se o revitalizaci náměstí, jehož součástí je kostel Nejsvětějšího Srdce Páně architekta Josipa Plečnika. Architekt Plečnik nový kostel situoval do nově vznikajícího parku, který však nikdy nebyl podle původních představ realizován. Podobu místa naopak v průběhu druhé poloviny 20. století negativně zasáhla řada utilitárních nekoncepčních zásahů, spojených především s výstavbou stanice metra. Stěžejní otázkou návrhu nových úprav je, zda prostor má být parkem anebo náměstím. S ohledem na stávající charakter místa vnímaného a využívaného obyvateli jako park a současně při vědomí dominantního postavení kostela stejně jako společensko-kulturní role prostoru jsme zvolili řešení, které zachovává charakter místa jako městského parku s velkým podílem zeleně, zároveň však před kostelem vytváří menší náměstí vytvářející mu odpovídající důstojný předprostor a zároveň shromažďovací a komunikační společenskou plochu. Nové mohutné stromořadí platanů zprostředkovává hmotový přechod mezi monumentální výškou kostela a okolním prostorem drobného měřítka a naplňuje tak obecnou myšlenku o monumentálních stromech v blízkosti kostela dochovanou na skizzách architekta Plečnika. Základní geometrie návrhu je ortogonální, s pevnou podélnou osovostí. Výškově je prostor tvořen třemi hlavními patry: dlažba (trávník), stromové patro a hmota kostela. Přítomnost kostela dominujícího výraznou architekturou determinuje tvarosloví doplňkové architektury parteru náměstí. Zvolili jsme proto jednoduchou, geometrickou formu s minimem výrazových prostředků a s použitím tradičních materiálů.

9 N o v o s t a v b a o b c h o d n í h o a k u l t u r n í h o c e n t r a v O p a v ě Klient: Soukromý investor Lokalita: Horní náměstí, Opava Návrh: 2011 Jedná se o novostavbu na Opavském hlavním historickém náměstí, na místě původních domů vyhořelých během 2. světové války. Návrh vychází z historických a kontextuálních východisek. Rozhodující pro místo je podle našeho názoru volba správné hmoty objektu: velikosti objektu, poměru jednotlivých hmot a jejich členění, míra detailu, tedy volba správných měřítek od detailu k celku. Cílem je ideálně skloubit dvě měřítka. Měřítko jednotného bloku (dané novým současným vymezením sjednocené parcely a předpokládanou jednotnou funkcí a provozu objektu) a měřítkem původní parcelace a z ní vyplývající míry členitosti původní zástavby v jednotlivých vrstvách (střešní krajina, tektonika fasád, plasticita, množství detailu). Metodou navázání na časové vrstvy vývoje městské struktury ale není CITACE přebírání povrchových znaků z minulých časových období, nýbrž EVOKACE na základě pochopení a použití principů vlastností prostředí konkrétního místa v průběhu jeho časového vývoje. Souvislá hmota domů se v úrovni prvního až předposledního patra v místě vždy projevovala jako pevný blok s jednolitou, půdorysně neměnnou fasádou. Existenci jednotlivých domů prozrazovala především úroveň posledního patra s rozdílnými výškami atik, vytvářející výrazně modelovaný výřez oblohy. Novostavba je vytvořena na podobných principech. Poslední výškově členité patro je evokací původního členění bloku na jednotlivé domy. Cílem návrhu je: Prostupnost. Prostorová bezbariérovost fungování hmoty objektu v kontextu okolního městského prostoru. Maximální propojení objektu s okolním prostorem města. Propojení uvolněním průchodů, proluk a zúžení hmot v úrovni parteru. Propojení pobytové v rovině teras vzniklých v prolukách členění hmot střešní roviny terasy se stávají součástí parteru a vytvářejí prostupnost ( antibariéru ) mezi náměstím a navazujícími prostory. Propojení optické průhledy skrz ve všech výškových úrovních, dálkové průhledy na okolní objekty A naopak výhledy průhledy ze střešních teras skrz proluky. Asociačním zdrojem je: obsah schránka obal. Objekt (jehož funkce je obchodní, kulturní a společenská) je v metaforickém smyslu zbožím balíčkem, tvořeným obsahem (zboží kultura, obchody, restaurace, služby), schránkou krabicí, tvořenou vnitřním plným pláštěm s okny a papírovým obalem, tvořeným vnější jednolitou skleněnou fasádou. Výraz domu je vytvořený použitím sjednocující předsazené fasády. Obvodový plášť novostavby je tvořen dvěma vrstvami. Vnitřní konstrukce dům s okny vymezuje vnitřní prostředí domu. Vnější plášť tvořený satinovanými skly různé transparentnosti a translucentnosti, obepínající budovu po celém obvodu, je jakýmsi závěsem mezi objektem a náměstím (okolním prostředím), definujícím míru, možnosti a způsob komunikace domu s okolním prostředím. (Přičemž tento závěs vnímáme jako mezi - vrstvu mezi dvěma pokoji, kdy i náměstí je vnímáno jako jakýsi pokoj bez stropu, tedy prostor rovnocenný.)

10 To v á r n í h a l a v P r a z e V y s o č a n e c h - Z e n o v á z a h r a d a Klient: Designblok Lokalita: Kolbenova, Vysočany Praha Realizace: 2006 Příklad využití tovární haly v pražských Vršovicích skrze nové využití ke kulturním účelům. Výtvarná instalace a divadelní představení Zenová zahrada. Opuštěná tovární hala, dříve symbol opaku ohlušujícího, vše-pohlcujícího ruchu se ve svém definitivním zastavení, ztišení, stala meditačním místem. Zbylé nepracující stroje, mrtvé schránky se proměnily v symboly původních dějů. Cílem výstavy a performance bylo pokusit se představit divákovi jeho vlastní omezený prostor existence v nekonečné věčnosti vesmíru. Tímto prostorem současnosti se stal pruh suché japonské zahrady tvořené pouze upraveným pískem ve formě vlnění vody. Návštěvník se stal součástí současnosti po vstupu do suché zahrady, kde se mohl zúčastnit čeření její hladiny speciálními hrably, kterými mohl povrch suché vody dle vlastní volby krátkodobě ovlivnit, než přijde někdo jiný. Suché zahrady jsou výsledkem zenového tříbení mysli dlouhými hodinami meditace, cest bez cíle, putování ve sférách ticha a uvolnění ducha. Jsou zcela zvláštní a ojedinělou filozofickou realizací na rovině estetické. Nesměřují k navození inspirující atmosféry prostřednictvím bohatého objemu krásy, barev a tvarů, ale prostředky zcela opačnými náznakem a vytříbenou prostotou. Formy zenové zahrady, instalované v opuštěné tovární hale doplněné formami zvuku, obrazu a pohybu při překonávání suchého koryta řeky, vstupují v instalaci do kontextu s dalším meditativním prostorem industriální architektury.