Základní škola Kameničky. Seminární práce ze zeměpisu: Slovensko

Transkript

1 Základní škola Kameničky Seminární práce ze zeměpisu: Slovensko Jana ŤOPKOVÁ 7. třída 2008 /

2 Obsah: Úvod...3 Historie...4 Podnebí...4 Srážky...4 Základní fyzicko-geofrafické proměny:...5 Zajímavosti...5 Chráněná území...6 Cestovní ruch...6 Hospodářství...6 Zemědělství...7 Průmysl...7 Stručná charakteristika...8 Obrázky...9 Závěr...12 Literatura

3 Úvod Slovensko jsem si vybrala proto, že jsem se chtěla o tomto státu dozvědět informace, které jsem dosud nevěděla. Je to náš blízký sousední stát, o kterém se v poslední době hodně mluví. Z vyprávění rodičů vím, že je tam nádherná příroda a z hlediska turistického ruchu je to rovněž vyhledavaný stát. Informace budu čerpat z encyklopedií, knih a internetových stránek. Doufám, že bude práce přínosem. 3

4 Historie Dějiny ke Slovákům nebyly vlídné po celá století. Od 10. století až do roku 1918 bylo území Slovenska součástí Uherského království. Vládnoucí vrstvu tvořili především Maďaři. V 19. století zasáhlo Slovensko, tak jako jiné evropské země, národní uvědomování, které bylo důležité především pro slovenský jazyk. V roce 1918 vznikla Československá republika. Na začátku druhé světové války v roce 1939 se Československo rozdělilo na protektorát Čechy a Morava a na profašistický Slovenský stát. V roce 1945 se stalo Slovensko opět součástí Československých států. Od 1. ledna 1993 mají Slováci poprvé v dějinách (nepočítaje mezinárodně uznanou Slovenskou republiku, tzv. Slovenský štát za druhé světové války) svůj plně samostatný stát. Podnebí Slovensko leží v mírném pásmu a má podobné klima jako Česká republika jen s tím rozdílem, že teplotní extrémy jsou o něco vyšší. Místní počasí a klima ovlivňuje příliv mořských vzdušných hmot z Baltského, Černého a Jaderského moře. Nejteplejším územím Slovenska je Podunajská nížina na jihu a nejchladněji je na Lomnickém štítu. Na Slovensku se v průběhu roku vyskytují převážně vzdušné hmoty mírného pásu s obecně známými teplotami a dalšími klimatickými aspekty. V zimě lze někdy pozorovat neobvyklé situace, kdy do země občas zabloudí tzv. tropický vzduch přicházející ze subtropické oblasti a přinášející výrazné oteplení (až +10 C). Zcela opačný případ nastává, když od polárního kruhu zavane arktický vzduch, což vždy znamená výrazné ochlazení a mrazy dosahujícími až 30 C. Srážky Vydatnost srážek závisí na nadmořské výšce a návětrnnosti plochy vůči dešťonosným větrům. Průměrný roční úhrn srážek je ve srážkovém stínu v nížinách 500 až 600 mm, v kotlinách 600 až 800 mm a na vrcholech hor až až mm. Vysoká pohoří mají největší srážky v údolích, větrné vrcholy mají srážkový úhrn nižší - např. Lomnický štít s mm a Zbojnická chata pod ním s mm. Roční chod srážek ukazuje, že největší množství srážek je na Slovensku v létě a to vlivem nadmořské výšky, expozic a regionálních 4

5 evropských vlivů. Tyto vlivy způsobují způsobují svou nepravidelností velkou rozkolísanost srážkových poměrů, ale neporušují kontinentálnost srážkového chodu. Nejvíce srážek má červenec z bouřkových lijáků a nejsušší je únor (na horách březen). Na jihu Slovenska se červencové maximum přesouvá na červen, vlivy z Balkánu někdy i na květen a v karpatských pohořích i na srpen. Od října do listopadu se objevuje na jižním Slovensku podružné srážkové maximum, které je spojeno s putováním cyklón od jihu a jihozápadu ze Středomoří a jejich stagnací nad Panonskou pánví. V Nízkých Tatrách podzimní podružné srážkové maximum přináší sníh. Množství sněhových srážek a trvání sněžení roste s nadmořskou výškou. V nížinách je jen 10 až 30 dní se sněhovými srážkami, v horách nad m.n.m. je přes polovinu srážkových dní v roce se sněhem. Nížiny mají nejvýše 20 % sněhových srážek, Lomnický štít až 70 %. V horách může sněžit kterýkoli den v roce. Trvalá sněhová pokrývka začíná v nejvyšších horách. Karpat koncem září nebo v první polovině října a končí začátkem června nebo v polovině května února a března. Základní fyzicko-geofrafické poměry Jedním z výrazných klimatických činitelů působících na území Slovenska jsou tamní fyzickogeografické poměry. Členitý terén země podstatně ovlivňuje jednotlivé klimatické prvky, a proto na Slovensku existují výrazné rozdíly v teplotě a vlhkosti vzduchu. Rozsáhlé krasové oblasti zejména na J Slovenský kras. Na JZ, J a JV, sem zasahují výběžky velké Panonské nížiny. Největšími řekami jsou Dunaj, Váh, Hron, Hornád a Bodrog. V Tatrách se vyskytují jezera ledovcového původu plesa. Množství přehradních nádraží např.: Gabčíkovo, Zemplínská Šírava, Liptovská Mara aj. Léta bývají převážně teplá a zimy chladné průměrně lednové teploty se pohybují kolem 30 C a červencového kolem 25 C. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje na J méně než 600 mm v kotlinách 700 mm, v horách 1200 mm a ve Vysokých Tatrách více než 1800 mm. Zajímavosti Na území státu se nachází 5 národních parků, největší Nízké Tatry, Pieninský, Malá Fatra a Slovenský kras. 5

6 Chráněná území Ochrana přírody se provádí hlavně v Karpatech, kde se nachází většina slovenských národních parků a také tzv. chráněné areály. Jádrem slovenské ochrany přírody jsou hory západního a severního Slovenska, neboť tam národní parky a chráněné krajinné oblasti takřka souvisle navazují. Slovensko má jen tři nížinné chráněné krajinné oblasti, a to Záhorie, Dunajské luhy a Latorica. Nejstaršími chráněnými územími na Slovensku jsou Šalková a Ponická dúbrava (zřízeno 1895). Přírodní lokalitou na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou Jeskyně Aggteleckého a Slovenského krasu. Na Slovensku sem patří 13 jeskyní a propastí - Domica, Gombasecká, Jasovská, Dobšinská ledová, Stratenská, Ochtinská aragonitová, Kunia priepasť, Snežná diera. UNESCO sem řadí nejen jeskyně v oblasti vlastního Slovenského krasu, ale i v okolních jednotkách (např. Slovenském ráji. Cestovní ruch Slovensko má velmi dobré přírodní podmínky i geografické postavení pro rozvoj cestovního ruchu. Využívá je však nedostatečně. Devizové příjmy z cestovního ruchu se v některých zemích Evropy staly jedním z hlavních zdrojů hrubého domácího produktu. Příjmy Slovenské republiky z aktivního cestovního ruchu sice rostou, ale zároveň stále klesá procentuální podíl turistů, t.j. těch zahraničních návštěvníků Slovenska, kteří se na Slovensku ubytovali alespoň na jednu noc. Pokud jde o počet návštěvníků, Slovensko je na 97 % zemí tranzitní a ne cílovou. Slovensko nadále zaostává v rozvoji cestovního ruchu za sousedními zeměmi. Ekonomické aktivity cestovního ruchu se podílejí přibližně šesty procenty na hrubém domácím produktu Slovenska, což je na úrovni světového průměru. Hospodářství Má obdobné hospodářství a ekonomické ukazatele jako Česká republika. Hlavní průmyslová odvětí: hutnictví, strojírenctví, chemický a gumárenská průmysl, průmysl celulózy a papíru, průmysl stavebních hmot, průmysl skla, porcelánu a keramiky, textilní a oděvní průmysl, kožedělní, obuvnický a kožešnický, dřevařský, potravinářský, poligrafický a zbrojní průmysl. 6

7 Produkce elektrické energie je z 50 % realizována v jaderných elektrárnách. Z celkové rozlohy půdy tvoří orná půda 30 % louky a pastviny 17 % a lesy 41 % (významná těžba dřeva). V zemědělství převažuje živočišná produkce. Převládá chov prasat, skotů, ovcí a drůbeže. Produkce vajec, mléka a medu. Pěstuje se pšenice, ječmen, žito, kukuřice, oves, cukrová řepa, brambory, vinná réva, chmel a zelenina. Rozvinutá silniční a železniční síť. Doprava osob a přeprava nákladů mají většinou tranzitní charakter. Zemědělství Slovensko má rozvinuté zemědelství. Pěstuje se zde hlavně obilí, ale také víno, především v okolí Bratislavy a v regionu Tokaj. V Tatrách a jiných vyšších polohách je rozvinutý chov domácí zvěře - ovcí a dobytka. Ze zeleniny jde často vidět paprika v jižních oblastech, nebo brambory na severu. Průmysl Slovenskou ekonomiku táhne v poslední době hlavně automobilový průmysl. Na Slovensku se vyrábí například automobily Volkswagen, Peugeot, Citroën a Kia. Dalším důležitým průmyslovým odvětvím je elektrotechnický průmysl. Nedaleko města Nitra se nachází továrna japonské firmy Sony. Dále pak má svou fabriku na území Slovenska i korejská firma Samsung. Slovenský průmysl má i dobré vyhlídky a podle odhadů by měl ještě v následujících letech prudce růst. Krajina Slovenská krajina je z velké části balzámem pro oči. Na severu je hornatá a jih je tvořen převážně nížinami. Především pak východní část země je zvlněná a kopcovitá. Nejnižšími velehorami Evropy a nejvyššími horami Slovenska jsou Vysoké Tatry. K významným řekám země patří Dunaj a Váh. Dalšími řekami Slovenska jsou Hron, Orava, Nitra, Kysuca, Laborec, Poprad a další. Na řece Váh leží nejvíce přehrad. Nejnavštěvovanější je Liptovská Mara, která se nachází u města Liptovský Mikuláš. V Tatranském národním parku je přes devadesát 7

8 ples. Největším a nejhlubším plesem je Velké Hincovo pleso, jehož rozloha je 20,08 ha a hloubka 53 m. Nejvýš se nachází Modré pleso (2 157 m). Kromě Tatranského národního parku se Slovensko může pyšnit národními parky, jako je například Malá Fatra nebo Nízké Tatry a chráněnými krajinnými oblastmi jako je pohoří Velké Fatry, Slovenský kras, Vihorlat a další. Stručná charakteristika Hlavní město: Bratislava Rozloha: km 2 Nejvyšší bod: Gerlachovský štít 2655 m. n. M Časové pásmo: +1 Počet obyvatel: červenec 2007 Hustota zalidnění: 103 obyvatel / km 2 HDP: 0,863 (vysoký) (2007) Jazyk: Slovenština, regionálně maďarština, rusinština, čeština. Národnostní složení: Slováci (35,8 %) Maďaři (9,7 %) Romové (1,7 %) Rusíni, Češi. Náboženství: Katolíci (60,3 %) Protestanti (7,9 %) Státní zřízení: Republika Vznik: 1. Ledna 1993 (Rozdělením Československa) Prezident: Ivan Gašparovič Premiér: Robert Fico Měna: Euro (EUR) HDD / obyv. (PPP): USD. 8

9 Obrázky 9

10 10

11 11

12 Závěr Tato seminární práce mě bavila, protože jsem se o Slovensku dozvěděla spoustu zajímavých informací. Při zpracovávání samotné seminární práce jsem se mohla také zdokonalit ve vyhledávání informací prostřednictvím internetu. Myslím, že se mi práce povedla. Informace jsem čerpala především na internetových stránkách, ale také v knihách. 12

13 Literatura Kolektiv autorů: Encyklopedie zemí světa, Geographia, Praha, 2002, 565 stran. Kolektiv autorů: Kapesní atlas světa s lexikonem států, Nakladatelství Marco Polo, Praha, 2004, 255 stran. Internetové adresy: 13

14 14