Zhodnocení vývoje stavebního spoření v ČR v letech

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Zhodnocení vývoje stavebního spoření v ČR v letech Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Jakub Šácha Lucie Bajerová Brno 2012

2

3 Chci poděkovat vedoucímu práce Ing. Jakubovi Šáchovi za odbornou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi v průběhu zpracování bakalářské práce poskytoval.

4

5 Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně s použitím zdrojů, které uvádím v seznamu. V Brně dne 20. května 2012

6

7 Abstract Bajerová, L. Evaluation of the development of the building saving in the Czech republic in Brno: MENDELU in Brno, This bachelor thesis analyzes the development of the building saving in the Czech republic between year In the first part is described the development of the number of newly-signed contracts on building savings and credits, which is used by the analysis of time series. In the next part is described the development of the number of treaties and credits for individual building societies. Then is compared the profitability of selected savings products. Finally, there is evaluation of the questionnaire survey. Keywords Building saving, state assistance, building savings participant, time series, credits, contract, development Abstrakt Bajerová, L. Zhodnocení vývoje stavebního spoření v ČR v letech Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, Tato bakalářská práce analyzuje vývoj stavebního spoření v ČR v letech V první části práce je popsán vývoj počtu smluv o stavebním spoření a úvěrů pomocí analýzy časových řad. Je zde uveden i vývoj počtu smluv a úvěrů jednotlivých spořitelen. V další části je srovnána výnosnost vybraných spořících produktů. Na závěr je vyhodnoceno provedené dotazníkové šetření. Klíčová slova Stavební spoření, státní podpora, účastník stavebního spoření, časová řada, úvěry, smlouva, vývoj

8

9 Obsah 9 Obsah 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl práce Literární přehled Charakteristika stavebního spoření Účastník stavebního spoření Státní podpora Smlouva o stavebním spoření Fáze systému stavebního spoření Fáze spoření Fáze poskytnutí úvěru Splácení úvěru Překlenovací úvěr Stavební spořitelny Metodika Charakteristika a druhy časových řad Srovnatelnost údajů Modelování časových řad Popis trendové složky Lineární trend Parabolický trend Metody odhadu parametrů trendových funkcí Regresní analýza Zásady tvorby dotazníku Úrokové sazby Nominální úroková míra Reálná úroková míra Spoření...37

10 10 Obsah 3.7 Geometrický průměr Vlastní práce Vývoj stavebního spoření Vývoj počtu platných smluv ve fázi spoření Nově uzavřené smlouvy Predikce budoucího vývoje nově uzavřených smluv Průměrná cílová částka nově uzavřených smluv Naspořená částka Státní podpora Počet poskytnutých úvěrů Objem poskytnutých úvěrů Poměr úvěrů k naspořené částce Regresní analýza vybraných charakteristik Podíl jednotlivých spořitelen na nově uzavřených smlouvách Podíl jednotlivých spořitelen na nově poskytnutých úvěrech Srovnání spořících produktů Výpočet inflace Zhodnocení vybraných produktů Vyhodnocení dotazníkového šetření Závěr 77 6 Literatura 81 A Vývoj stavebního spoření 84 B Dotazník 88 C Výsledky dotazníkového šetření 91

11 Seznam obrázků 11 Seznam obrázků Obr. 1 Peněžní tok mezi subjekty systému stavebního spoření (Horváth, Teplý 2011) 17 Obr. 2 Fond stavebního spoření u stavební spořitelny (,Horváth Teplý,2011) 18 Obr. 3 Překlenovací úvěr (Syrový,2002) 27 Obr. 4 Vývoj počtu platných smluv 40 Obr. 5 Přírůstky počtu platných smluv 41 Obr. 6 Vývoj počtu nově uzavřených smluv o stavebním spoření 42 Obr. 7 Přírůstky nově uzavřených smluv 43 Obr. 8 Vývoj počtu nových smluv od roku Obr. 9 Predikce budoucího vývoje nově uzavřených smluv 45 Obr. 10 Průměrná cílová částka nově uzavřených smluv 46 Obr. 11 Přírůstky průměrné cílové částky 46 Obr. 12 Celková naspořená částka v mld. Kč 47 Obr. 13 Přírůstky objemu naspořených prostředků v % 48 Obr. 14 Vyrovnání hodnot naspořené částky 49 Obr. 15 Reálně vyplacená státní podpora 49 Obr. 16 Podíl vyplacené státní podpory na výdajích státního rozpočtu 50 Obr. 17 Vyrovnání hodnot výše poskytnuté státní podpory 51 Obr. 18 Počet poskytnutých úvěrů 52 Obr. 19 Počet poskytnutých řádných a překlenovacích úvěrů 52 Obr. 20 Vyrovnání hodnot počtu poskytnutých úvěrů 53

12 12 Seznam obrázků Obr. 21 Objem poskytnutých úvěrů 54 Obr. 22 Objem poskytnutých řádných a překlenovacích úvěrů 55 Obr. 23 Poměr úvěrů k naspořené částce 56 Obr. 24 Závislost naspořené částky na cílové částce 57 Obr. 25 Závislost objemu poskytnutých úvěrů a cílové částky 58 Obr. 26 Závislost cílové částky a nominálních mezd 59 Obr. 27 Nově uzavřené smlouvy jednotlivými spořitelnami 60 Obr. 28 Nově uzavřené smlouvy podle objemu v mld. Kč 61 Obr. 29 Tržní podíl stavebních spořitelen podle nově uzavřených smluv 61 Obr. 30 Tržní podíl stavebních spořitelen podle objemu nově uzavřených smluv 62 Obr. 31 Počet nově poskytnutých úvěrů 63 Obr. 32 Objem nově poskytnutých úvěrů v mld. Kč 64 Obr. 33 Tržní podíly jednotlivých spořitelen podle nově poskytnutých úvěrů 65 Obr. 34 Tržní podíl jednotlivých spořitelen podle objemu nově poskytnutých úvěrů 66 Obr. 35 Současný stav stavebního spoření respondentů 72 Obr. 36 Podíl spořitelen na uzavřených smlouvách respondentů 73 Obr. 37 Plány v oblasti čerpání úvěru 74 Obr. 38 Důvody, které odradily respondenty od uzavření stavebního spoření 75 Obr. 39 Použití naspořených peněz 76

13 Seznam tabulek 13 Seznam tabulek Tab. 1 Změny zákona o stavebním spoření 23 Tab. 2 Stavební spořitelny v ČR 29 Tab. 3 Přírůstky počtu a objemu poskytnutých úvěrů 54 Tab. 4 Statistiky popisující významnost modelu 57 Tab. 5 Statistiky popisující významnost modelu 58 Tab. 6 Statistiky popisující významnost modelu 59 Tab. 7 Vývoj inflace v letech Tab. 8 Zhodnocení peněžních prostředků na stavebním spoření Invest Standard 68 Tab. 9 Zhodnocení peněžních prostředků na ING Kontu 69 Tab. 10 Zhodnocení peněžních prostředků při ukládání doma 70 Tab. 11 Vývoj nových a platných smluv, cílové částky a státní podpory 84 Tab. 12 Vývoj naspořené částky a počtu úvěrů 84 Tab. 13 Vývoj objemu úvěrů a poměru poskytnutých úvěrů na naspořené částce 85 Tab. 14 Vývoj počtu nově uzavřených smluv u jednotlivých spořitelen 85 Tab. 15 Vývoj objemu nově uzavřených smluv jednotlivými spořitelnami v mld. Kč 86 Tab. 16 Vývoj počtu poskytnutých úvěrů jednotlivými spořitelnami86 Tab. 17 Vývoj objemu poskytnutých úvěrů jednotlivými spořitelnami v mld. Kč 87 Tab. 18 Vývoj nominálních mezd v ČR 87 Tab. 19 Absolutní četnosti jednotlivých otázek 91

14 14 Seznam tabulek

15 Úvod a cíl práce 15 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Stavební spoření patří mezi nejvíce využívaný a velmi oblíbený druh spoření mezi obyvateli České republiky. I když bylo původně koncipováno jako spoření účelové, tedy na financování bydlení, v dnešní době je lidé využívají spíše neúčelně, jelikož se jedná o jedno z nejvýhodnějších a nejméně rizikových spoření, které je na českém bankovním trhu k dispozici. Bezpečnost tohoto spoření tkví v tom, že je může poskytovat pouze bankovní instituce, které byla udělena zvláštní licence a je mnohem přísněji kontrolována než univerzální obchodní banky. Stavební spoření patří mezi tzv. mladší bankovní produkty na našem území. Na český trh bylo zavedeno až v roce 1993 prostřednictvím Zákona č.96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Za necelých 20 let svého působení na českém trhu si zde vydobylo mezi obyvateli své nezastupitelné místo. Přesto, že je tento produkt velmi oblíbený, v posledních letech postupně klesá zájem o uzavírání stavebního spoření a to především z důvodů novelizací zákona a stále méně výhodných podmínek. 1.2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je zhodnocení vývoje stavebního spoření v ČR v letech pomocí analýzy časových řad a dotazníkového šetření. V práci budou nejprve zhodnoceny časové řady podle výše vkladu klientů, počtu a výše poskytnutých úvěrů a počtu stávajících i nově uzavřených smluv, které znázorňují zájem veřejnosti o tento specifický způsob ukládání volných peněžních prostředků, jejich využívání a s tím spojeným čerpáním a využíváním úvěrů ze stavebního spoření. V analýze časových řad budou využita souhrnná data všech spořitelen, ale i data jednotlivých spořitelen sloužící k porovnání, u které stavební spořitelny občané nejvíce uzavírají spoření. Součástí analýzy časových řad bude i regresní analýza vybraných ukazatelů. Jedním z cílů těchto analýz bude pokusit se predikovat budoucí vývoj stavebního spoření. V další části práce bude provedeno srovnání produktu stavebního spoření s ostatními spořícími produkty na českém bankovním trhu a na základě tohoto porovnání bude navrhnuto doporučení pro občany ČR. V závěru práce bude provedeno dotazníkové šetření, jehož cílem bude zjistit, zda občané České republiky stále využívají stavební spoření v takové míře, jako v dřívějších letech nebo je neustálé novelizace a úpravy zákona odradily od jeho uzavírání a následného spoření či čerpání úvěru.

16 16 Literární přehled 2 Literární přehled 2.1 Charakteristika stavebního spoření Stavební spoření je velmi specifický bankovní produkt, který navzájem kombinuje složku spoření a složku čerpání úvěru. V České republice je upraveno zákonem č.96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře, ve znění platných předpisů. 1 Tento zákon nabyl účinnosti 1.dubna 1993 a od té doby prošel mnoha změnami a novelami. Hlavním důvodem zavedení tohoto produktu na území České republiky byla snaha využít v zahraničí osvědčeného nástroje k podpoře bydlení. Český systém stavebního spoření funguje na stejném principu jako u našich sousedů v Rakousku a Německu, kde se stavební spoření těší velké oblibě už mnoho let. (Dvořák, 2001) Stavební spoření je poskytováno stavebními spořitelnami. Jsou to banky podle zákona o bankách a platí pro ně stejná pravidla a navíc podléhají speciálnímu zákonu o stavebním spoření. K tomu, aby se obchodní banka mohla stát stavební spořitelnou, musí získat licenci od České národní banky. Vydání licence předchází vydání souhlasu od Ministerstva financí, které poté provádí dohled nad činností a aktivitami spořitelen. Z důvodu podmíněného získání licence pro poskytování stavebního spoření a následného přísného dohledu nad činností spořitelen, je stavební spoření chápáno jako jedno z nejméně rizikových. (Kašparovská, 2010) Podle výše uvedeného zákona stavební spoření spočívá v: Přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření Poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření Poskytování státního příspěvku, označeného jako státní podpora, fyzickým osobám, účastníkům stavebního spoření Princip je tedy v tom, že účastníci po určitou dobu spoří a po splnění předem daných podmínek získávají zpět své zhodnocené úspory navýšené o státní podporu a získávají nárok na poskytnutí účelového úvěru. Získaný úvěr však může být použit pouze na bytové potřeby, které jsou přesně vymezeny zákonem. Celý systém je podrobně znázorněn v obr.1. Tento obrázek zobrazuje peněžní tok v celém systému a subjekty v něm působící. Mezi tyto subjekty patří příslušná stavební spořitelna, účastník stavebního spoření, který spoří a následně může z fondu stavebního spoření čerpat úvěr a stát, který poskytuje státní podporu. 1 Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb.

17 Literární přehled 17 Jde vlastně o tzv. uzavřený systém financování, kdy účastníci jsou zároveň vkladateli i dlužníky. Vkladatelé tvoří fond stavebního spoření a dlužníci z něj čerpají volné peněžní prostředky ve formě úvěrů. Ve své podstatě jde tedy o kolektivní způsob financování. Obr. 1 Peněžní tok mezi subjekty systému stavebního spoření (Horváth, Teplý 2011) Úspory účastníka směřují do fondu stavebního spoření, tam se akumulují a z něj jsou dále tyto vklady poskytovány ve formě úvěrů těm, kteří o něj požádají a od nich jsou splátky úvěrů opět shromažďovány ve fondu stavebního spoření. Po skončení spoření je účastníkovi z fondu vyplacena celá naspořená částka a v případě účastníka čerpajícího úvěr je přidělena cílová částka. Stavební spořitelna poskytuje účastníkům prostřednictvím fondu úroky z vkladů a naopak účastník čerpající úvěr odvádí stavební spořitelně úroky z úvěrů. Stát v celém tomto systému působí jako poskytovatel státní podpory těm účastníkům, kteří na ni mají nárok a požádají o její přidělení. Fond stavebního spoření představují vklady účastníků a cizí zdroje snížené o přidělené úvěry ze stavebního spoření. Aby celý systém stavebního spoření fungoval tak, jak má, je nutné, aby tento fond byl kladný. Aby byl fond kladný, je zapotřebí více vkladů účastníků než poskytnutých úvěrů. Strukturu tohoto fondu znázorňuje obr.2. Pokud jsou vklady účastníků výrazně vyšší než poskytované úvěry ze stavebního spoření, stavební spořitelna tyto zdroje dále zhodnocuje a investuje na finančním trhu, zejména do státních dluhopisů. (Horváth, Teplý, 2011)

18 18 Literární přehled Obr. 2 Fond stavebního spoření u stavební spořitelny (,Horváth Teplý,2011) Z výše uvedeného obrázku lze vidět, že pokud systém stavebního spoření funguje správně, úvěry jsou poskytovány z tzv. reálných peněz. 2 Je tedy opravdu nezbytné, aby vklady převyšovaly poskytované úvěry, protože kdyby tomu bylo naopak, spořitelny by musely získat zdroje na poskytování úvěrů někde jinde a často by se vystavovaly tržnímu a především úrokovému riziku. Půlpánová ještě v roce 2007 uvádí, že k tomu, aby spořitelny měly dostatek zdrojů na poskytovaní úvěrů, musí se jejich klientela skládat minimálně v poměru 2 přátelští klienti 3 : 1 úvěrový klient. Avšak podle novějších výpočtů Asociace českých stavebních spořitelen je na jednu průměrnou úvěrovou smlouvu zapotřebí minimálně šest průměrně naspořených smluv. Proto je nutné získávat a pořád motivovat ke spoření přátelskou klientelu, aby spořitelny měly dostatek zdrojů ve fondu stavebního spoření. Jednou z motivací je především státem poskytovaná státní podpora, o které bude pojednáno dále Účastník stavebního spoření Účastníkem stavebního spoření může být fyzická i právnická osoba. Může se jím stát každá fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a přiděleným rodným číslem příslušným orgánem ČR. Může jím být kterýkoliv občan Evropské unie, který má povolení k pobytu na našem území a přiděleno rodné číslo. (Kašparovská, 2010) Zákon o stavebním spoření uvádí, že v případě úmrtí účastníka stavebního spoření přecházejí práva a povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy na pozůstalého manžela. Není-li pozůstalý manžel/ka, jsou práva a povinnosti předmětem dědického řízení, jen dohodnou-li se dědicové v dohodě o vypořádání 2 Reálnými penězi se rozumí vklady účastníků stavebního spoření, k poskytování úvěrů tedy nejsou používány žádné další zdroje než-li zdroje získané od drobných střadatelů. ( 3 Přátelský klient je klient, který pouze spoří a dále nečerpá úvěr ze stavebního spoření, podílí se tedy pozitivně na tvorbě zdrojové základny.

19 Literární přehled 19 dědictví, že práva a povinnosti převezme jeden z nich. Nedojde-li k této dohodě mezi dědici, smlouva o stavebním spoření zaniká dnem úmrtí zůstavitele a v dědickém řízení se vypořádá pouze uspořená částka, včetně úroků a poměrné částky státní podpory ke dni úmrtí účastníka stavebního spoření Státní podpora Účastníkem stavebního spoření může být fyzická i právnická osoba, státní podporu ovšem může získat pouze osoba fyzická. Právnická osoba nemá na získání státní podpory nárok, ale může požádat Ministerstvo pro místní rozvoj o přidělení státní podpory ve formě dotace. Podle zákona o stavebním spoření může tedy státní podporu získat: Občan České republiky Občan Evropské unie, kterému bylo vydáno potvrzení o pobytu na území České republiky a přiděleno rodné číslo příslušným orgánem Fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem Účastník stavebního spoření musí písemně požádat o přidělení státní podpory. Toto prohlášení může jednou během roku změnit. Státní podpora se oprávněným účastníkům poskytuje ze státního rozpočtu České republiky. Připisuje se vždy na účet účastníka formou ročních záloh. Vyplacení státní podpory však závisí na těchto podmínkách: Pokud účastník po dobu šesti let ode dne uzavření smlouvy nenakládal s uspořenou částkou, nebo Pokud v období do šesti let ode dne uzavření smlouvy uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření a použije uspořenou částku, peněžní prostředky z úvěru a zálohy státní podpory na bytové potřeby. V ostatních případech nemá účastník nárok na výplatu záloh státní podpory a stavební spořitelna je povinna všechny zálohy státní podpory evidované na účtu účastníka vrátit ministerstvu financí, a to do dvou měsíců ode dne, kdy zjistí, že účastník ztratil na výplatu záloh státní podpory nárok. Podle zákona o stavebním spoření může být spořitelně uložena pokuta v případě neoprávněně poskytnuté státní podpory na účet účastníků a to až do výše 50% neoprávněně připsané státní podpory, nejvýše však do Kč. Státní podpora je na účtu účastníka pouze evidována, ale je úročena základní sazbou úročení a tyto výnosy jsou na účet účastníka připisovány. Zálohy jsou úročeny jako běžný vklad a úroky z nich jsou připisovány na účet ke každému 31.prosinci příslušného roku. V případě vracení záloh v důsledku nesplnění podmínek pro připsání státní podpory se vrací pouze částka záloh a úroky z nich se ponechávají na účtu účastníka. Státní podpora je úročena stejnou úrokovou sazbou jako jeho základní vklad. (Doucha, 2000; Syrový, 2002)

20 20 Literární přehled Aktuální výše zálohy státní podpory činí 10% z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, avšak z maximální výše ročního vkladu Kč. Nejvyšší možná částka roční zálohy státní podpory tedy může být Kč, i přesto, že roční vklad účastníka bude více než Kč. Účastníkovi, který je fyzickou osobou a který má uzavřeno v jednom kalendářním roce více smluv, přísluší státní podpora na ty smlouvy, u kterých o její přiznání požádal. Přitom se postupně poukazují zálohy státní podpory přednostně u dříve uzavřených smluv, přičemž celkový součet záloh státní podpory ke všem smlouvám účastníka nesmí v příslušném kalendářním roce přesáhnout zákonem stanovený limit, tedy Kč. Účastník tedy může pobírat státní podporu k více smlouvám současně, ale celková suma záloh za všechny jeho smlouvy musí být maximálně Kč. (Doucha, 2000) Hlavním úkolem státní podpory je motivovat účastníky ke spoření. Pro spořícího klienta je odměnou za to, že svěřuje své úspory fondu stavebního spoření a jeho prostřednictvím poskytuje úvěry těm klientům, kteří je potřebují. (AČSS, 2012) Smlouva o stavebním spoření K tomu, aby si mohl účastník stavebního spoření ukládat peníze na svůj účet u stavební spořitelny, musí s ní uzavřít smlouvu o stavebním spoření. V této smlouvě se zavazuje, že bude ukládat předem dohodnutou částku. Jde o minimální výši pravidelných vkladů, ale účastníkovi je umožněno ukládat částky vyšší nebo nepravidelné úložky navíc. Písemná smlouva mezi stavební spořitelnou a příslušnou osobou či jejím zákonným zástupcem se uzavírá na základě občanského zákoníku. Osoba, která se spořitelnou písemnou smlouvu uzavře, se stává účastníkem stavebního spoření. Součástí každé smlouvy jsou obchodní podmínky, které specifikují průběh stavebního spoření v příslušné spořitelně. Každá smlouva obsahuje tyto nezbytně nutné náležitosti: (Kašparovská, 2010) Cílová částka Cílová částka je suma peněz, kterou účastník obdrží od spořitelny v okamžiku, kdy mu končí smlouva o stavebním spoření nebo když přechází z fáze spoření do fáze splácení úvěru. Cílová částka se rovná součtu vkladů účastníka, státní podpory, úroků z vkladů, z podpory a částky úvěru. V případě, kdy účastník nečerpá úvěr, se cílová částka snižuje o hodnotu úvěru. Prohlášení o přiznání státní podpory Prohlášení o přiznání státní podpory musí být součástí smlouvy u fyzických osob. Účastník podává prohlášení, zda žádá o přiznání podpory či nikoli, které může jednou během roku změnit.

21 Literární přehled 21 Podmínky pro nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření V každé smlouvě musí být uvedeny všeobecné podmínky, které musí účastník stavebního spoření splnit, pokud chce získat úvěr. V těchto podmínkách je uvedeno jak dlouho musí účastník spořit, aby měl nárok na úvěr, jakou částku musí mít uspořenou, atd. Úrokovou sazbu z vkladů Vždy musí být ve smlouvě uvedeno, jakou úrokovou sazbou se budou účastníkovy vklady na spořícím účtu zhodnocovat. Tuto úrokovou sazbu může stavební spořitelna změnit v tom případě, že účastník po splnění všech podmínek pro nárok na získání úvěru nabídku na poskytnutí úvěru nepřijme a ode dne uzavření smlouvy o stavebním spoření mezi příslušnou spořitelnou a účastníkem uplyne nejméně 6 let. Aby mohla spořitelna úrokovou sazbu měnit, musí být ve smlouvě uvedeno oprávnění k této změně a způsob stanovení změněné sazby. Většinou to probíhá tak, že se po uplynutí 6 let spoření a odmítnutí úvěru úroková sazba snižuje, tedy vklady jsou méně zhodnocovány. Úrokovou sazbu z úvěru Kromě úrokové sazby z vkladů musí každá smlouva obsahovat i úrokovou sazbu z úvěru. Tato úroková sazba se podle zákona o stavebním spoření může lišit od úrokové sazby z vkladů nejvýše o 3 procentní body. Ve smlouvě je uvedena dále také výše poplatku, který je účastníkovi účtován za vedení účtu a služby s tím spojené. Kromě výše poplatku za vedení účtu si spořitelna účtuje také jednorázový poplatek při samotném uzavření smlouvy. Výše jednorázového poplatku je dána určitým procentem z cílové částky, např. 1%, 0,75%, 0,5%. (Půlpánová, 2007) Účastník stavebního spoření je po celou dobu trvání smlouvy povinen písemně oznamovat své stavební spořitelně všechny okolnosti, které mají přímý vliv na plnění podmínek uvedených ve smlouvě. Tato skutečnost je velmi důležitá v situacích, kdy účastník není schopen platit svoje závazky a jeho peněžní situace není zrovna příznivá. Především při splácení úvěru ze stavebního spoření musí spořitelnu neodvratně informovat o změnách, které se týkají jeho finančních poměrů a schopnosti splácet úvěr. (Kašparovská, 2010) Doba spoření vždy začíná dnem uzavřením smlouvy a končí dnem vyplacení naspořené částky účastníkovi nebo dnem uzavření smlouvy o úvěru, nejpozději však v den ukončení smlouvy a v případě právnických osob smlouva končí dnem jejich zániku. Každý účastník stavebního spoření může současně uzavřít libovolný počet smluv o stavebním spoření u různých stavebních spořitelen. Měl by tak činit podle svého uvážení především s ohledem na své finanční možnosti. I když může účastník mít uzavřeno několik smluv, státní podporu může získat pořád maximálně Kč, ať má jednu smlouvu nebo víc. V tomto případě se postupně poukazují zálohy státní podpory u dříve uzavřených smluv, u kterých účastník požádal o její přiznání. (Syrový, 2002)

22 22 Literární přehled 2.2 Fáze systému stavebního spoření Celý systém stavebního spoření se dělí na 3 základní fáze. Mezi tyto fáze patří fáze spoření, poskytnutí úvěru a následné splácení úvěru. Další složkou tohoto systému je také překlenovací úvěr Fáze spoření Fáze spoření probíhá od doby uzavření smlouvy o stavebním spoření do doby ukončení smlouvy nebo do dne poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. Každý účastník může mít uzavřeno několik smluv současně, není zde žádné omezení. Uzavírání smlouvy o stavebním spoření není omezeno věkem, ani shora ani zdola. Tohoto využívají především rodiče, když zakládají svým dětem stavební spoření a spoří jim tak do budoucna. Ve většině případů se spoření uzavírá na dobu 6 let především kvůli státní podpoře, ale samozřejmě může být doba spoření delší. Avšak delší doba spoření než-li šest let se nedoporučuje z toho důvodu, že už není tak výhodné jako šestileté spoření. Po šestileté fixační době stavební spořitelny upravují úrokové sazby z vkladů. Tyto úpravy spočívají ve snižování sazeb a tím nejsou úrokové výnosy tak vysoké a úročení není výhodné. Účastníkům je doporučováno po šesti letech smlouvu vypovědět a raději uzavřít novou. Spoření má jednu velkou výhodu v tom, že není omezeno účelem použití uspořených peněžních prostředků. Na rozdíl od účelového úvěru, zhodnocené vklady může účastník použít na cokoliv. (Syrový, 2002) Účastník se může svobodně rozhodnout, jak bude své prostředky na spořící účet ukládat. Je možné pravidelné ukládání, např. měsíční, ale dost běžné je i jednorázové roční ukládání. Ukládat může libovolnou částku, přičemž při vkladu vyšší částky než Kč se částka přesahující hranici Kč převádí do dalšího roku, ale pouze za předpokladu, že účastník podal prohlášení k přiznání státní podpory na příslušnou smlouvu. (Doucha, 2000) Jak už bylo výše zmíněno, stavební spoření je v České republice upraveno zákonem č. 96/1993Sb., ve znění platných předpisů. Tento zákon si od svého vzniku v roce 1993 prošel mnoha úpravami a novelami, přičemž nejvýraznější změny byly provedeny na přelomu let a Změny se ve všech případech týkaly především úpravy stanovení výše státní podpory. Jak je zřejmé z tab.1, výše státní podpory během několika let nejenže klesala, ale měnil se i základ pro její výpočet a nově od roku 2011 přibylo zdaňování všech úrokových výnosů na jednu smlouvu 15% srážkovou daní. Dále novela zákona z roku 2011 počítala se zdaňováním 50% srážkovou daní u přidělených státních podpor za rok 2010, ale nakonec tuto novelu zrušil Ústavní soud na základě protestů ČSSD. Od roku 2011 je tedy státní podpora maximálně Kč. Do dalších let vláda přemýšlí změnit i to, že peníze získané spořením budou muset být účelově použity na bytové potřeby stejně jako v dnešní době poskytnutý úvěr ze stavebního spoření.

23 Literární přehled 23 Tab. 1 Změny zákona o stavebním spoření Období Výměra státní podpory Max. základ pro státní podporu Max. výše státní podpory Do Po % 15% 10% Kč Kč Kč Kč Kč Kč Délka fixační doby 5 let 6 let 6 let Zdanění úrokových výnosů Zdroj: Upraveno dle Asociace českých stavebních spořitelen Fáze poskytnutí úvěru 0% 0% 15% Z uspořených prostředků vkladatelů se vytváří zdrojová základna, ze které jsou následně poskytovány úvěry těm, kteří o ně požádali a mají na jejich přidělení nárok. Tyto úvěry mohou být, jak už bylo uvedeno, použity výhradně na bytové potřeby žadatelů o úvěr. Nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření vzniká po splnění určitých podmínek. Jedná se o: (Kašparovská, 2010) Splnění minimální doby spoření Podle zákona o stavebním spoření je nutné splnit čekací dobu na úvěr minimálně dva roky. Toto ustanovení je důležité především z toho důvodu, aby se každý účastník podílel na tvorbě zdrojů, ze kterých jsou posléze úvěry poskytovány. Naspoření stanoveného podílu z cílové částky K tomu, aby mohl být úvěr ze stavebního spoření poskytnut, musí mít účastník naspořený určitý podíl z cílové částky. Požadovaný podíl pro poskytnutí úvěru je uveden v obchodních podmínkách každé stavební spořitelny. Zpravidla to bývá 40 či 50% z cílové částky. Hodnota podílu je tvořena vlastními vklady účastníka, státní podporou a úroky z nich. Dosažení určité výše hodnotícího čísla Hodnotící číslo určuje tzv. zásluhy každého účastníka na tvorbě zdrojové základny stavebního spoření. Každá spořitelna používá trochu odlišný výpočet pro jeho hodnotu. Jednou univerzální možností výpočtu je: (Kašparovská, 2010)

24 24 Literární přehled Z CČ Z PP VF HC / A / (1) Kde: HC je hodnotící číslo Z je suma všech zůstatků na účtu CČ je cílová částka ZA je aktuální zůstatek na účtu k termínu hodnocení PP je minimální požadovaný naspořený podíl k poskytnutí úvěru, většinou 40 nebo 50% z cílové částky VF je výkonnostní faktor zohledňující rychlost splácení úvěru V případě dosažení potřebné hodnoty hodnotící čísla stanovené spořitelnou má účastník nárok na čerpání úvěru, pokud o něj požádá. Prokázání úvěruschopnosti klienta Klient stavební spořitelny musí prokázat, že má dostatečné prostředky na splácení úvěru. Stavební spořitelny si jeho situaci průběžně ověřují. Tento proces ověřování úvěruschopnosti klienta se odborně nazývá scoring. Po splnění všech výše uvedených podmínek a sepsání smlouvy o úvěru mezi stavební spořitelnou a účastníkem je účastníkovi poskytnut úvěr ze stavebního spoření. Tento úvěr je účelový a slouží k financování bytových potřeb účastníka nebo osob blízkých. Mezi osoby blízké se řadí příbuzný v přímé řadě, sourozenci a manžel/ka. Bytovými potřebami se podle zákona o stavebním spoření rozumí: Koupě bytu nebo domu Výstavba nebo koupě stavby Koupě stavebního pozemku Rekonstrukce bydlení Stavební úprava nebytového prostoru na byt Úhrada všech závazků souvisejících s uvedenými účely, kromě sankcí a pokut Bytová potřeba se podle zákona o stavebním spoření musí nacházet na území České republiky. Stavební spořitelny po dobu čerpání úvěru sledují, na co jsou peníze poskytnuté úvěrem použity. Pokud zjistí, že je klient použil na něco jiného než na vymezené bytové účely, spořitelna okamžitě požaduje vrácení celé částky poskytnutého úvěru nebo alespoň té části, které byla použita na jiné účely než účely vymezené zákonem. (Kašparovská, 2010)

25 Literární přehled Splácení úvěru Všeobecné podmínky splácení úvěru musí být uvedeny v každé účastnické smlouvě o úvěru ze stavebního spoření. Úvěr bývá poskytován většinou s pevným úrokem mezi 3-6% p.a. Zaplacené úroky z úvěru lze odečíst od základu daně z příjmu fyzických osob až do výše Kč za rok. (Doucha, 2000) Úvěr ze stavebního spoření je všeobecně považován za levnější variantu úvěru na českém bankovním trhu. Úvěr u fyzické osoby je obvykle splácen pravidelnými měsíčními splátkami neboli tzv. anuitami. Měsíční anuita se vypočte takto: (Kašparovská, 2010) r a D 1 1 r n (2) Kde: a je výše pravidelné měsíční splátky, anuity D je výše poskytnutého úvěru ze stavebního spoření r je úroková sazba, v měsíční podobě p.m. n je počet období, po které je úvěr splácen neboli počet měsíčních splátek Po úspěšném splacení přiděleného úvěru i s úroky banka uvolňuje všechny účastníkovy případné záruky Překlenovací úvěr Kromě klasického úvěru ze stavebního spoření spořitelny nabízejí svým klientům také tzv. překlenovací úvěry. Tyto úvěry bývají také nazývány jako meziúvěry nebo rychlé půjčky a to z toho důvodu, že tyto úvěry slouží těm klientům, kterým ještě nevznikl nárok na řádný úvěr ze stavebního spoření a nutně potřebují finanční prostředky dříve. Jedná se o klienty, kteří nesplnili všechny potřebné podmínky pro získání úvěru, přičemž mezi nejčastější nesplněné podmínky patří kratší doba spoření než-li 24 měsíců a nesplnění dostatečné hodnoty hodnotícího čísla. Na poskytnutí překlenovacího úvěru není právní nárok. (Doucha, 2000) Poskytnutím překlenovacího úvěru je účastníkovi umožněno překlenout čekací dobu na přidělení cílové částky ze stavebního spoření. On by peníze použil před tím, než mu vznikne nárok na úvěr a investoval by je do svého bydlení. Následně by z tohoto úvěru splácel pouze úroky a celý úvěr by splatil až v okamžiku, kdy by dostal přidělenou cílovou částku. (Syrový, 2002) Stavební spořitelna poskytuje překlenovací úvěry na základě samostatné úvěrové smlouvy, uzavřené písemně mezi příslušnou spořitelnou a žadatelem o úvěr. Úvěrové podmínky jsou trochu odlišné od podmínek řádného úvěru ze stavebního spoření.

26 26 Literární přehled Zásady poskytování překlenovacích úvěrů: (Doucha, 2000) Úvěr může být poskytnut až do výše cílové částky. Výše úvěru je dána rozdílem mezi cílovou částkou a vklady účastníka s přidělenou státní podporou a úroky z nich. Překlenovací úvěr je stejně jako řádný úvěr ze stavebního spoření účelově určen na bytové potřeby účastníka. V průběhu splácení úvěru platí klient pouze úroky. Ke splácení samotné jistiny úvěru dojde až po přidělení cílové částky. Úroková sazba je až do doby přidělení cílové částky stejná a její výše je stanovena podle vyhlášených podmínek platných k datu podání žádosti o překlenovací úvěr. Rozhodujícím faktorem při stanovení úrokové sazby je výše hodnotícího čísla. Většinou je sazba přímo závislá na jeho hodnotě a platí, že čím je nižší hodnota hodnotícího čísla, tak tím je vyšší úroková sazba. Sazby se pohybují mezi 6-12% p.a.. U překlenovacího úvěru je tedy nevýhoda vyššího úročení než u řádného úvěru, čili je dražší. Úroky se počítají z celé částky překlenovacího úvěru, tedy z celé cílové částky, bez ohledu na to, jak velkou částku nad rámec naspořených prostředků účastník čerpá. Klient může žádat na jednu smlouvu překlenovací úvěr pouze jednou. Podmínky pro poskytnutí úvěru: (Doucha, 2000) 1. Uzavření smlouvy o stavebním spoření 2. Splnění podmínek pro získání překlenovacího úvěru vyhlášených příslušnou spořitelnou 3. Podání písemné žádosti o poskytnutí úvěru 4. Prokázání úvěruschopnosti (bonity) žadatele 5. Zajištění návratnosti poskytnutého úvěru 6. Doložení účelovosti použití prostředků 7. Uzavření smlouvy o překlenovacím úvěru Spořitelna stejně jako u řádného úvěru prověřuje účelovost zapůjčených prostředků. Pokud podmínka účelovosti není splněna, klient musí všechny zapůjčené peníze vrátit. Dále spořitelny prověřují také bonitu klienta, neboli jeho schopnost splácet své závazky. Prověřují všechny jeho příjmy a výdaje. Spořitelny ve většině případů požadují po svých klientech zajištění návratnosti úvěru. Mezi základní zajištění patří: (Doucha, 2000) Zástavní právo k nemovitosti Zástavní právo k pohledávce vůči peněžnímu ústavu Zajištění bonitním ručitelem Zůstatek na účtu stavebního spoření

27 Literární přehled 27 Poskytnutím překlenovacího úvěru nekončí fáze spoření, jak by se mohlo zdát, ale účastník pokračuje ve spoření až do té doby, než splní podmínky pro poskytnutí řádného úvěru ze stavebního spoření. Účastník tedy zároveň ukládá svoje volné prostředky a splácí úroky z překlenovacího úvěru. Po splnění těchto podmínek je překlenovací úvěr refinancován z prostředků získaných řádným úvěrem. (Kašparovská, 2010) Přesné fungování systému překlenovacích úvěrů znázorňuje níže uvedený obr. 3. Obr. 3 Překlenovací úvěr (Syrový,2002) Z obr.3 je zřejmé, že při poskytnutí překlenovacího úvěru nekončí fáze spoření, ale spoření i čerpání překlenovacího úvěru probíhá současně. Lze si všimnout, že při skončení fáze spoření je účastníkovi přidělena cílová částka a v důsledku toho končí fáze čerpání překlenovacího úvěru a ve stejném okamžiku začíná fáze čerpání řádného úvěru ze stavebního spoření, jelikož jsou splněny všechny podmínky pro jeho čerpání. Řádným úvěrem následně bývá splacen účastníkův překlenovací úvěr. 2.3 Stavební spořitelny Podle zákona o stavebním spoření se stavební spořitelnou může stát banka, které je poskytnuta speciální licence. Bance je udělena licence podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Tento zákon dále uvádí činnosti, které může spořitelna vykonávat. Těmito činnostmi je stavební spoření a další činnosti upravené zákonem o stavebním spoření. Stavební spořitelny podléhají přísnému dohledu a nesmí provádět rizikové operace se svěřenými peněžními prostředky. Mají přesně vymezeny obchody, kterých se mohou na finančních trzích účastnit. (AČSS, 2012)

28 28 Literární přehled Stavební spořitelny jsou dle zákona právnické osoby se sídlem v České republice a jejich právní forma je akciová společnost. (Kašparovská, 2010) Stavební spořitelny sdružuje Asociace českých stavebních spořitelen už od svého založení v roce Nyní má tato asociace 5 členů, tedy 5 stavebních spořitelen. 4 Mezi ně patří: (AČSS, 2012) Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Raiffeisen stavební spořitelna a.s. Wüstenrot stavební spořitelna a.s. Všechny výše zmíněné spořitelny jsou rovněž členy České bankovní asociace, která sdružuje finanční instituce působící na českém trhu a dále jsou členy Evropského sdružení stavebních spořitelen. (AČSS, 2012) Všechny uvedené spořitelny jsou tzv. společnými podniky. To jsou podniky, které mají jak české tak i zahraniční akcionáře. Mezi české akcionáře patří velké české peněžní ústavy a zahraničními akcionáři jsou většinou německé či rakouské ústavy, které mají v systému stavebního spoření zkušenosti už několik desítek let a českým bankách poskytly své know how. (Doucha, 2000) V níže uvedené tabulce č.2 lze vidět základní údaje o stavebních spořitelnách působících na českém bankovním trhu. V tabulce jsou uvedeny informace o základním kapitálu a o akcionářích stavebních spořitelen a jejich podílu v dané spořitelně. U většiny našich spořitelen platí to, že mají jak české akcionáře, tak i zahraniční, většinou rakouské či německé, které poskytují svoje know-how, jak říká Doucha. Skoro všechny spořitelny mají dva a více akcionáře kromě Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s., která má pouze jednoho výhradního akcionáře. Základní kapitál spořitelen se pohybuje v rozmezí 500 mil. Kč až mil. Kč. Nejvyšší kapitál má česká největší stavební spořitelna a tou je Českomoravská stavební spořitelna, a.s.. 4 Do listopadu 2008 na českém trhu působilo šest stavebních spořitelen. K dnešním stávajícím zde fungovala i Hypo stavební spořitelna, která se po fúzi v listopadu 2008 stala součástí Raiffeisen stavební spořitelny.

29 Literární přehled 29 Tab. 2 Stavební spořitelny v ČR Stavební spořitelna Základní kapitál Akcionáři a jejich podíl Českomoravská stavební spořitelna, a.s mil. Kč Československá obchodní banka, a.s. (55 %) Bausparkasse Schwäbisch Hall AG (45 %) Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. 700 mil. Kč Česká spořitelna, a.s. (95 %) Bausparkasse der österreichischen Sparkassen AG (5 %) Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. 500 mil. Kč Komerční banka, a.s. (100 %) Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. 650 mil. Kč Raiffeisen Bausparkasse Wien GmbH (90 %) Raiffeisenbank a.s. (10 %) Wüstenrot - stavební spořitelna a.s. 820 mil. Kč Wüstenrot & Württembergische AG,Stuttgart (55,92 %) Wüstenrot Verwaltungs- und Dienstleistungen GmbH, Salzburg (43,50 %) 5 Zdroj: Upraveno dle Asociace českých stavebních spořitelen Podle zákona o stavebním spoření jsou stavební spořitelny povinny vypracovat všeobecné obchodní podmínky, které podléhají schválení Ministerstva financí a spořitelny je musí vhodným způsobem uveřejňovat. Všeobecné obchodní podmínky musí nejméně obsahovat tyto údaje: Podmínky uzavírání smluv a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování Podmínky a předpoklady pro získání úvěru ze stavebního spoření Podmínky uzavírání smluv úvěru ze stavebního spoření a postup spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování 5 Zbývajících 0,58% akcií drží Svaz českých a moravských bytových družstev, Praha (0,40 %) a SBD Hradec Králové (0,18 %).

30 30 Literární přehled Postup při zániku stavební spořitelny nebo při odnětí bankovní licence Pokud je stavební spořitelna schopna dostát všem svým závazkům, které jí vyplývají z přijímání vkladů a poskytování úvěrů, umožňuje jí zákon věnovat se dalším vymezeným činnostem, k nimž patří: (Půlpánová, 2007) Poskytování úvěrů osobám, jejichž činnosti souvisejí s uspokojováním bytových potřeb Přijímání vkladů (úvěrů) od bank a finančních institucí Ukládání prostředků u bank (se sídlem v ČR nebo v jiném členském státě EU) Emise dluhopisů nejvíce s desetiletou splatností Poskytování záruk za úvěry související s uspokojením bytové potřeby Obchodování na vlastní účet s hypotečními zástavními listy Obchodování na vlastní účet s dluhopisy vydanými ČR a ČNB Realizace platebního styku a jeho zúčtování Poskytování bankovních informací Zajištění proti měnovému a úrokovému riziku Finanční makléřství Získání majetkových účastí

31 Metodika 31 3 Metodika V metodické části zabývající se časovými řadami bylo čerpáno z publikace Statistika pro ekonomy od Richarda Hindlse z roku Charakteristika a druhy časových řad Časovou řadou rozumíme posloupnost věcně a prostorově srovnatelných pozorování (dat), která jsou jednoznačně uspořádána z hlediska času ve směru minulost-přítomnost. Analýzou, případně prognózou časových řad se rozumí soubor metod, které slouží k popisu těchto dat a k případnému předvídání jejich budoucího chování. Pomocí zjednodušujících charakteristik se snažíme poznat existující zákonitosti sledovaného jevu, tedy porozumět minulosti a na základě těchto jevů předpovídat možný budoucí vývoj. Můžeme rozlišit základní druhy časových řad: 1. Podle rozhodného časového hlediska na časové řady: Intervalové Intervalová řada je časová řada intervalového ukazatele, jehož velikost závisí na délce intervalu, po který je sledován. Pro tyto ukazatele je možno tvořit součty. Intervalové ukazatele by se měly vztahovat ke stejně dlouhým intervalů, protože jinak by šlo o zkreslené srovnání. Problém zkreslování nastává většinou u krátkodobých časových řad. Problémy nastávají především ve srovnávání určitého jevu za kalendářní měsíce, neboť každý měsíc má jiný počet dní. Tento problém se řeší tzv. očišťování časových řad od důsledků kalendářních variací. Při této operaci přepočítáváme všechna období na jednotkový časový interval. Okamžikové Okamžikové časové řady tvoří ukazatele, které se vztahují k určitému okamžiku. Jelikož prostý součet několik za sebou jdoucích hodnot nedává reálný smysl, shrnují se tyto časové řady pomocí chronologického průměru. 2. Podle periodicity, s jakou jsou údaje sledovány na časové řady: Dlouhodobé roční Dlouhodobé časové řady jsou takové, které mají periodicitu roční nebo delší než roční. Periodicita je časové rozpětí mezi rozhodnými okamžiky u okamžikové časové řady nebo délka období u intervalové časové řady. Krátkodobé U krátkodobých časových řad je jejich periodicita kratší než jeden rok. Nejčastěji vyskytovanou periodicitou v ekonomických zkoumáních je periodicita měsíční.

32 32 Metodika 3. Podle druhu sledovaných ukazatelů na řady: Primárních (prvotních) ukazatelů Tyto časové řady jsou tvořeny ukazateli zjišťovanými přímo. Sekundárních (odvozených) ukazatelů Tyto ukazatele mohou vznikat jako funkce různých primárních ukazatelů, různých hodnot téhož primárního ukazatele nebo jako funkce dvou či více primárních ukazatelů. Většinou se jedná o časové řady poměrných čísel nebo časové řady součtové. 4. Podle způsobů vyjádření na řady: Naturálních ukazatelů U těchto řad jsou ukazatele vyjadřovány v naturálních jednotkách, což způsobuje značná omezení a menší vypovídací schopnost. Peněžních ukazatelů Ukazatele jsou vyjadřovány v peněžních jednotkách. Jelikož v delším časovém období dochází k neustálým změnám cenové hladiny, často dostáváme nesouměřitelná data a proto je v analýze časových řad velmi důležitá srovnatelnost údajů Srovnatelnost údajů Dříve než použijeme statistické metody k analýze a případné prognóze údajů v časové řadě, musíme se přesvědčit, že použité údaje jsou skutečně srovnatelné z hlediska věcného, prostorového a časového. Věcná srovnatelnost se týká obsahového vymezení ukazatelů. Pokud se během času mění obsahové vymezení ukazatele, jsou časové řady nesrovnatelné a pro další úvahy bezcenné. Prostorová srovnatelnost se týká možnosti používat údaje v časových řadách vztahující se ke stejným geografickým územím nebo stejný ekonomický prostor. Časová srovnatelnost je problém především u intervalových časových řad, kde velikost ukazatelů závisí na délce intervalu. 3.2 Modelování časových řad Tradičním principem modelování časových řad je jednorozměrný model: y t t f t, (3) Kde yt je hodnota modelovaného ukazatele v čase t=1,2,,n a je hodnota náhodné složky v čase t.

33 Metodika 33 K analýze časových řad existuje několik přístupů. V této práci bude použit pouze klasický (formální) model. Tento model vychází z dekompozice časové řady na čtyři složky časového pohybu. Mezi ně patří: Trendová složka rozumíme jí hlavní tendenci dlouhodobého vývoje hodnot analyzovaného ukazatele v čase. Trend může být rostoucí, klesající nebo konstantní. V případě konstantního trendu hodnoty časové řady v průběhu sledovaného období mohou kolísat kolem určité, neměnné úrovně. Sezónní složka je pravidelně se opakující odchylka od trendové složky, vyskytující se u časových řad s periodicitou kratší než jeden rok nebo rovnou jednoho roku. Příčiny sezónního kolísání mohou být různé. Mezi nejčastější příčiny patří vliv změn ročních období, pracovního cyklu apod. Cyklická složka jedná se o kolísání okolo trendu v důsledku dlouhodobého cyklického vývoje s délkou vlny delší než jeden rok. Někdy bývá cyklická složka považována za samostatnou složku časové řady, ale je zahrnovaná pod složku trendovou. Náhodná složka je taková veličina, kterou nelze popsat žádnou funkcí času. Je to složka, která zbývá po vyloučení trendu, sezónní a cyklické složky. V ideálním případě lze počítat s tím, že jejím zdrojem jsou drobné a nepostižitelné příčiny, které jsou vzájemně nezávislé. 3.3 Popis trendové složky Popis tendence vývoje analyzované řady je jedním z nejdůležitějších úkolů analýzy časových řad. Z velkého okruhu trendových funkcí budou popsány dva nejpoužívanější trendy. Jedná se o lineární a parabolický trend. Oba tyto trendy patří mezi funkce jednoduché Lineární trend Lineární trend je nejpoužívanější typ trendové funkce. Jeho značný význam spočívá jednak v tom, že jej můžeme použít vždy, chceme-li alespoň orientačně určit základní směr vývoje časové řady. Lineární trend vyjádříme ve tvaru: T t 1 t (4) 0 Kde ß0 a ß1 jsou neznámé parametry a t=1,2,,n je časová proměnná. K odhadu parametrů se používá metoda nejmenších čtverců, která dává nejlepší nevychýlené odhady. Znamená to vyřešit soustavu dvou normálních rovnic:

34 34 Metodika y t ty t nb b 0 0 b 1 t t b1 Řešením této rovnice normálních rovnic jsou odhady parametrů ß0 a ß1. t 2 (5) Parabolický trend Rovnice parabolického trendu má podobu: T t (6) 2 0 1t 2t Kde ß0, ß1, ß2 jsou neznámé parametry a t=1,2,,n je časová proměnná. Parabolický trend je rovněž velmi užívaný a jelikož se jedná o funkci lineární z hlediska parametrů, k jejich odhadu se také používá metoda nejmenších čtverců. V tomto případě to znamená vyřešit tři normální rovnice: 2 yt nb0 b1 t b2 t 2 3 ty t b0 t b1 t b2 t t yt b0 t b1 t b2 Po vyřešení této soustavy získáme parametry funkce ß0, ß1, ß2. t 4 (7) Metody odhadu parametrů trendových funkcí Nejužívanější metodou odhadu parametrů trendových funkcí je metoda nejmenších čtverců, která je použitelná v případě, že zvolená trendová funkce je lineární v parametrech. U lineárního a parabolického trendu lze získat touto metodou přímo odhady parametrů trendové funkce. V případě exponenciálního lze získat parametry až po provedení linearizující transformace Regresní analýza Regresní analýze je statistická metoda, která popisuje výkyvy jedné veličiny (závisle proměnné) jako funkci výkyvů jedné nebo několika nezávisle proměnných prostřednictvím regresní rovnice. Slouží zejména ke kvantifikaci závislostí mezi veličinami. Regresní úloha se provádí zejména za účelem popisu vztahu mezi veličinami a predikce budoucích hodnot závisle proměnné. Závislost se může vyjádřit obecným regresním modelem pro obecný soubor: Y f (X ) (8) Kde Y se nazývá závisle proměnná nebo také vysvětlovaná proměnná. X se nazývá nezávislá proměnná nebo vysvětlující proměnná. Jedná se o vysvětlující veličinu, jejíž variabilita vysvětluje variabilitu v Y.

35 Metodika 35 K určení statistické významnosti modelu bude použit F test. F test je statistický test, který umožňuje testovat průkaznost jednoho nebo více regresních parametrů. Jeho hlavní využití je při testování celkové průkaznosti modelu. Test je založen na rozkladu celkové proměnlivosti závislé proměnné. Test celkové průkaznosti modelu ověřuje hypotézu, zda alespoň jedna vysvětlující veličina průkazně vysvětluje variabilitu závisle proměnné Y. Výpočet je založen na rozkladu proměnlivosti v regresní úloze: (Minařík, 2006) Kde TSS RSS ESS (9) TSS označuje celkovou proměnlivost závisle proměnné RSS označuje proměnlivost vysvětlenou regresním modelem ESS označuje proměnlivost nevysvětlenou regresním modelem Testovací statistika se potom vypočítá: F MSR MSE RSS ( p 1) ESS ( n p) F p 1; n p (10) Kde n je rozsah souboru p je počet regresních parametrů MSR je střední čtverec pro testovaný model MSE je střední čtvercová chyba 3.4 Zásady tvorby dotazníku Pro část vlastní práce byl vypracován dotazník a bylo provedeno dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zjistit zájem občanů o stavební spoření. dotazník byl vypracován podle zásad dotazníkové výzkumu podle Foreta a Stávkové a další informace jsou od těchto autorů převzaty. Podle Foreta a Stávkové je u tvorby dotazníku především třeba dávat si pozor na jeho správné složení. V důsledku špatně sestaveného dotazníku by došlo ke zpochybnění získaných informací a výsledky by nemusely poté odpovídat potřebám a cílům výzkumu. Dobrý dotazník by měl vyhovovat dvěma hlavním požadavkům: Účelově technickým takové sestavení a formulace otázek, aby dotazovaný mohl co nejpřesněji odpovídat na to, co nás zajímá Psychologickým vytvoření podmínek, prostředí, okolností, které by co nejvíce pomáhaly respondentům, aby odpovídal stručně a pravdivě. Tyto uvedené požadavky by mohly být rozděleny do následujících oblastí: 1. Celkový dojem

36 36 Metodika Dotazník musí na první pohled upoutat. Jde o celkový vjem, aby dotazník přilákal respondenta k vyplnění. Velmi důležitá je první strana a to především úvodní text. Úvodní text by měl vzbudit zájem, naznačit význam odpovědí pro řešení našeho problému a zapůsobit na to, aby byl dotazník správně vyplněn. V dotazníku by měly být pouze otázky opravdu nutné. Na začátku by měly být zařazeny otázky zajímavé, uprostřed ty, na jejichž vyplnění záleží a na konci otázky méně závažné. Obecné zásady sestavení dotazníku můžeme formulovat takto: Zásada úspornosti dotazníku, snadnosti orientace a vyplnění Zásada promyšlenosti koncepce dotazníku Zásada vzbuzení zájmu a příjemného působení dotazníku 2. Formulace otázek Hlavní zásadou je jednoznačnost a srozumitelnost otázky. Platí zde zásada, že čím konkrétněji se ptáme, tím konkrétnější a jasnější dostaneme odpověď. nevhodné je používání sugestivních otázek, které již tím, jak jsou položeny, předem napovídají očekávanou, vhodnou odpověď. 3. Typologie otázek Existují dva základní typy otázek: otevřené a uzavřené, případně jejich kombinace v podobě polootevřených (polouzavřených) otázek. V otevřené otázce nepředkládáme respondentovi žádné varianty odpovědí. Může se tedy vyjádřit zcela svobodně. Mezi výhody těchto otázek patří to, že mohou být pro dotazovaného podnětem k zamyšlení. Naopak tato volnost pak způsobuje potíže při následném zpracovávání. Uzavřené otázky jsou takové, které předem uvádějí několik možných variant odpovědí. Výhodou je rychlé vyplnění otázky. Nevýhodou je nutnost vyjadřovat se v daných variantách, které respondent nemusí považovat za náležitě vhodné. Kvůli těmto nevýhodám uzavřených otázek se zpravidla na konce odpovědí uvádí varianta jiné, která je volnou otázkou a umožňuje respondentovi doplnit svoji vlastní odpověď. Tento způsob otázky je tedy otázka polootevřená. 4. Manipulace s dotazníkem Nejběžnější způsob rozdání dotazníku je rozesílání poštou nebo osobní předání. Vrácení vyplněných dotazníků může být rovněž těmito dvěma způsoby. V dotazníku, který je součástí této práce byly použity všechny typy výše uvedených otázek a sestavení dotazníku probíhalo na základě uvedených zásad. Dotazník byl zveřejněn na webovém portálu zpracovávajícím dotazníková šetření a byl veřejně přístupný respondentům. Sběr probíhal opět přes tento webový portál. Použitý dotazník je přiložen v příloze B.

37 Metodika Úrokové sazby Nominální úroková míra Mezi nominální úrokové sazby patří hrubá a čistá úroková míra. Rozdíl mezi nimi tvoří příslušná daňová sazba. Čistá nominální míra je tedy hrubá nominální míra očištěná o daň. Platí následující vztah: (Borkovec, Ptáček, Toman, 2005) Kde: rc je čistá nominální úroková míra rh je hrubá nominální úroková míra rdp je daná sazba daně z příjmu Reálná úroková míra r c h dp r 1 r (11) Reálná úroková míra je rovna nominální úrokové míře očištěné o míru inflace. Pro její výpočet platí následující vztah: (Borkovec, Ptáček, Toman, 2005) Kde: rr je čistá reálná úroková míra rn je nominální úroková míra ri je míra inflace r r r r n i (12) 1 r i 3.6 Spoření Spořením se označuje ukládání stejných částek v pravidelných časových intervalech. Typy spoření se dají rozdělit na krátkodobé, dlouhodobé, předlhůtní a polhůtní. Obecnou rovnicí pro výpočet spoření je kombinace krátkodobého a dlouhodobého spoření předlhůtního, jenž má tvar: (Borkovec, Ptáček, Toman, 2005) Kde: K Kc je cílová částka K je výše úložky m je počet úložek za úrokovací období n je počet úrokovacích období r je úroková sazba c m 1 1 r 1 K m 1 r (13) 2 m r n

38 38 Metodika 3.7 Geometrický průměr Geometrický průměr se používá v těch případech, kdy je celková změna dána součinem jednotlivých změn. Výpočet geometrického průměru má tvar: (Minařík, 2007) x n g n x i i 1, pro xi>0 (14) Kde: xi jsou hodnoty jednotlivých změn n je počet jednotlivých změn

39 Vlastní práce 39 4 Vlastní práce Tato část práce bude věnovaná zejména sledování vývoje stavebního spoření v ČR v letech Vývoj bude zhodnocen pomocí analýzy časových řad a regresní analýzy. Součástí této části bude srovnání výnosnosti vybraných spořících produktů, které jsou v současné době na trhu k dispozici. Po zhodnocení vývoje stavebního spoření pomocí časových řad a srovnání výnosnosti produktů se práce bude zabývat vyhodnocením dotazníkového šetření, jehož cílem je zjistit, zda-li občané ČR stále v tak hojné míře uzavírají stavební spoření nebo je neustálé novelizace a chystané úsporné opatření vlády odradily od jeho uzavírání. 4.1 Vývoj stavebního spoření V této části je zhodnocen vývoj stavebního spoření mezi roky na území České republiky. Pozornost je věnovaná především vývoji počtu platných smluv, nově uzavřených smluv za každý kalendářní rok a vývoji počtu a objemu poskytnutých úvěrů. Data byla získána z Asociace českých stavebních spořitelen a jsou uvedena v příloze A Vývoj počtu platných smluv ve fázi spoření V této části práce je zhodnocen vývoj počtu všech platných smluv o stavebním spoření, které spořitelny uzavřely během sledovaného období. Počet platných smluv ve fázi spoření jsou všechny smlouvy uzavřené v daném roce a všechny dříve uzavřené smlouvy, na které účastníci stále spoří a dosud nebyly ukončeny. V každém období se tedy jedná o všechny trvající smlouvy u všech stavebních spořitelen. Na počet platných smluv má největší vliv především počet nově uzavřených smluv v jednotlivých letech a délka fixační doby vkladů. Fixační doba určuje minimální čas, po který účastník nemůže nakládat se svými vklady na účtu u stavební spořitelny. To znamená, že každá nově uzavřená smlouva se promítá do počtu platných smluv po celou fixační dobu stanovenou zákonem o stavebním spoření. Po uplynutí této doby se účastník může rozhodnout spořit dále nebo smlouvu ukončit a svoje naspořené prostředky vybrat. Tento faktor má na počet smluv vliv, ale z následujícího grafu je zřejmé, že ne tak silný. Tento fakt lze vysvětlit tím, že většina účastníků spoří dál. Konkrétní vývoj počtu platných smluv v letech je znázorněn na následujícím obrázku.

40 40 Vlastní práce Obr. 4 Vývoj počtu platných smluv Jak je patrné z obr.4, od roku 2001 do roku 2003 měl vývoj platných smluv rostoucí charakter a od přelomu roků 2003 a 2004 převažuje klesající trend. Velký nárůst platných smluv v roce 2003 zapříčinila blížící se novelizace zákona o stavebním spoření a s tím spojené snížení státní podpory. Z důvodu této změny vzrostl počet platných smluv v tomto roce na rekordní počet , přičemž v roce 2002 bylo platných smluv pouze Důvodem uzavření smlouvy do konce roku 2003 byl fakt, že ten, kdo uzavřel smlouvu do tohoto data, platila mu na ni stále stará výše státní podpory a ta činila až Kč za kalendářní rok. Mezi těmito roky dochází tedy k největšímu přírůstku platných smluv a to o 29,4% více něž v roce předchozím. Počet platných smluv má dlouhodobě klesající charakter, ale výrazněji se opět snížil v roce 2011, kdy vstoupila v platnost další novela zákona o stavebním spoření. Od byla opět snížena státní podpora a to z maximální výše Kč na Kč za kalendářní rok a bylo schváleno 50% zdanění státní podpory i na dříve uzavřené smlouvy. Toto radikální zdanění bylo následně zrušeno Ústavním soudem na neustálé protesty především ze strany ČSSD. Ke snížení státní podpory přibylo v zákoně ještě zdaňování úrokových výnosů 15% srážkovou daní. Do této doby byly úrokové výnosy od daní osvobozeny. Tyto změny přiměly dost lidí, aby svoje smlouvy ukončili a za takovýchto podmínek neuzavírali nové. Konkrétní přírůstky počtu platných smluv v dalších letech jsou znázorněny v obr.5.

41 Vlastní práce 41 Obr. 5 Přírůstky počtu platných smluv Největší přírůstek, jak už bylo uvedeno, je v roce 2003 a to 29,4%. Od tohoto roku, jak je patrné z obr.4 a z obr.5 se počet platných smluv snižuje a přírůstky jsou tedy záporné. Kladné přírůstky byly pouze první tři sledované roky, v dalších letech byly záporné. Na počátku roku 2001 bylo platných smluv ve fázi spoření a po jedenácti letech bylo ke konci roku 2011 evidováno platných smluv Nově uzavřené smlouvy Další důležitou částí zhodnocení vývoje stavebního spoření je počet nově uzavřených smluv během kalendářního roku. Tento ukazatel odráží schopnost stavebních spořitelen zaujmout svoje klienty a především vypovídá o zájmu klientů o tento specifický produkt. Jak lze vidět z následujícího obr.6, zájem klientů o uzavírání stavebního spoření se během jedenácti sledovaných let dosti měnil. Důležité je říci, že na klesajícím zájmu o stavební spoření nemají tak značný podíl samotné stavební spořitelny, ale za klesajícím zájmem stojí především novelizace zákona o stavebním spoření, které má na svědomí vláda a stavební spořitelny na tyto změny nemají vliv. Nejsilnější vliv na nově uzavřené smlouvy měla novela, která vešla v platnost a upravovala výši státní podpory. Snížení podpory se velmi projevilo v nárůstu nově uzavřených smluv v roce 2003 a výrazným poklesem v roce Další novela vešla v platnost a jejím obsahem bylo opět snížení státní podpory. Samotný vývoj nově uzavřených smluv je znázorněn na obr.6.

42 42 Vlastní práce Obr. 6 Vývoj počtu nově uzavřených smluv o stavebním spoření Na počátku sledovaného období, tedy v roce 2001 bylo uzavřeno nových smluv o stavebním spoření. V dalším roce se počet nově uzavřených smluv nepatrně snížil a v roce 2003 se počet rapidně navýšil. Během roku 2003 české stavební spořitelny uzavřely nových smluv o stavebním spoření. Toto rekordně vysoké číslo je způsobeno již zmíněnou novelou zákona, tedy značným snížením státním podpory. Všichni, kteří chtěli dále spořit a chtěli výhodnější podmínky a vyšší podporu, uzavřeli svoji smlouvu do konce roku Ti, kteří smlouvu do tohoto data nestihli uzavřít, měli později nárok na sníženou státní podporu, od tedy maximálně Kč namísto dřívějších Kč. Toto snížení má dále za následek velmi nízký počet nově uzavřených smluv v dalších letech po platnosti novely. Podle předpokladů, nejméně smluv bylo uzavřeno v roce 2004, a to pouze Od roku 2004 bylo každoročně uzavřeno vždy více smluv a to až do roku V dalším roce se počet nově uzavřených smluv začal opět snižovat. Důvodem tohoto jevu mohou být plánované změny v dalším snižování státní podpory do dalších let a probíhající ekonomická krize, která mohla zapříčinit větší opatrnost s nakládáním úspor a obavy o stálý příjem v důsledku hrozící vysoké nezaměstnanosti. Další změny přinesla novela v roce 2011, kdy bylo zaznamenáno opět méně nově uzavřených smluv, zřejmě v důsledku těchto změn. Změny se týkaly nejenom snížení státní podpory, ale také bylo zavedeno zdaňování úrokových výnosů 15% srážkovou daní. V roce 2008 bylo uzavřeno nejvíce nových smluv od roku 2004 a to a v dalších letech se opět počet nově uzavřených smluv snižuje. Jedním z důvodů tohoto nárůstu může být skutečnost, že těm, kdo uzavřeli smlouvy v roce 2003 před novelou, v tomto roce vypršela pětiletá fixační doba. 6 Někteří z nich tedy uzavřeli smlouvu novou a tím může být způsoben nárůst. Někteří byli naopak informovanější a starou smlouvu nechali dál běžet, pouze si však navýšili cílovou částku na svých smlouvách a měli stále vyšší státní podporu. Zbývající klienti svoji smlouvu po pětileté fixaci vypověděli a dále nespořili. Dalším důvodem velkého nárůstu nově uzavřených smluv může být propuknutí ekonomické krize na čes- 6 Do konce roku 2003 byla fixační doba u smluv o stavebním spoření stanovena na pět let.

43 Vlastní práce 43 kém trhu. V roce 2008, když ve světě propukla krize, zaujalo mnoho lidí opatrnější a bezpečnější přístup ke svým úsporám. Jak je známo, ekonomická krize byla zapříčiněna selháním hypotečního trhu. To mělo za následek, že poskytovatelé hypoték zavedli mnohem přísnější podmínky pro jejich poskytnutí, přísnější podmínky v hodnocení bonity klientů a přestali poskytovat rizikovější hypotéky. Navíc oproti stavebnímu spoření je u hypotečního úvěru nejistota úrokových sazeb, které reagují na vývoj trhu, tudíž se v této době zvyšovaly. V této době dalo mnoho klientů přednost stavebnímu spoření s plánovaným čerpáním úvěru, kde jsou po celou dobu pevné úrokové sazby a celý produkt je bezpečnější. 7 Na dalším obr.7 jsou znázorněny konkrétní roční přírůstky nově uzavřených smluv. Obr. 7 Přírůstky nově uzavřených smluv Na obr.7 lze si lze povšimnout dvou extrémů a to přímo ve dvou rocích za sebou. V roce 2003 před novelou se jedná o kladný extrém, kde je oproti předcházejícímu roku zaznamenán přírůstek 62,1% nových smluv o stavebním spoření. Naopak v dalším roce 2004 je zaznamenán záporný přírůstek a to o 85% méně nových smluv o stavebním spoření než v roce předcházejícím. V dalších letech nejsou žádné extrémní přírůstky evidovány. Od roku 2005 až do roku 2008 byly každoroční přírůstky kladné a od roku 2009 do byly opět záporné a to bylo důsledkem již několikrát zmíněných novel zákona a ekonomické krize. V roce 2011 byl zaznamenán druhý největší záporný přírůstek 23%. Oba záporné přírůstky lze přisoudit novelám, které v tom daném roce nastaly a tím pádem měli lidé o stavební spoření menší zájem a nebylo pro ně tak atraktivním produktem, jako před provedenými legislativními změnami. Pro účely zachycení trendové složky ve vývoji nově uzavřených smluv se sledované období rozdělí na část před novelou do konce roku 2003 a na část od roku Jelikož v části přednovelové nelze zachytit trendová složka, která by 7 /spor.aspx?c=a090303_091822_spor_bab

44 44 Vlastní práce tento vývoj dostatečně popsala, je zde uvedena pouze trendová složka části vývoje od roku Tento vývoj, který je vyrovnán trendovou parabolou, je uveden na obr.8. Obr. 8 Vývoj počtu nových smluv od roku 2004 K vyrovnání hodnot byl použit parabolický trend, který odráží vývoj nově uzavřených smluv. Jediným rokem, který se od trendu výrazněji vychyluje je rok 2008, kdy bylo uzavřeno nejvíce smluv od roku Tento nárůst mohl být způsoben zdražováním hypoték a proto si spoustu lidí uzavřelo stavební spoření a na financování bydlení si raději vzali levnější úvěr ze stavebního spoření. Vývoj počtu nově uzavřených smluv byl vyrovnán i trendovou přímkou, ale parabolický trend dokázal hodnoty vyrovnat lépe. Koeficient determinace trendové přímky byl pouze 0,128, přičemž koeficient determinace parabolického trendu byl roven 0,908. Z tohoto hlediska je parabolický trend vhodnější. Parabolický trend lépe zachytí klesající trend, který se očekává i v budoucnu. Na základě těchto analýz je možno předpovědět budoucí vývoj nově uzavřených smluv Predikce budoucího vývoje nově uzavřených smluv Na základě předchozích výpočtů je možno předpovědět budoucí vývoj počtu nově uzavřených smluv. Předpověď bude provedena na další dva roky, tedy na rok 2012 a Předpověď na delší období už by nemusela být tak věrohodná, jelikož vývoj počtu nových smluv ovlivňuje spousta okolností. Výpočet předpovídaných hodnot je založen na parabolickém trendu, který vyrovnává skutečné hodnoty. Rovnice trendu má následující podobu Y= , t t 2. Po výpočtu by mělo být v roce 2012 uzavřeno nových smluv a v roce 2013 se jedná o nových smluv. Skutečné a vyrovnané hodnoty včetně predikce na další dva roky jsou uvedeny v obr.9.

45 Vlastní práce 45 Obr. 9 Predikce budoucího vývoje nově uzavřených smluv Z uvedených vypočítaných budoucích hodnot i z obrázku je zřejmý prudký pokles počtu nově uzavřených smluv v dalších dvou letech. Nedá se s jistotou určit, zda ve skutečnosti k tak velkému poklesu a nezájmu ze strany lidí dojde, ale dá se předpokládat, že klesající trend bude pokračovat i nadále. Vývoj počtu nových smluv v budoucnosti může být ovlivněn dalšími možnými změnami v zákoně, situací na finančních trzích, preferencemi v oblasti zhodnocení peněz účastníků, vývojem volných peněžních prostředků a životní úrovně stávajících i potenciálních klientů stavebních spořitelen. Vývoj počtu nově uzavřených smluv je ovlivňován mnoha faktory Průměrná cílová částka nově uzavřených smluv Cílová částka, jak již bylo zmíněno v teoretické části práce, je rovna součtu vkladů účastníka, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory, po odečtení daně z příjmu z úroků. Na následujícím obr.10 je zobrazen vývoj průměrné cílové částky u nově uzavřených smluv. Do této průměrné cílové částky se počítají cílové částky uzavřené fyzickými osobami v jednom kalendářním roce. Tyto hodnoty nezahrnují cílové částky, které mají ve svých smlouvách stanoveny právnické osoby. Cílová částka se stanovuje ihned při uzavření smlouvy o stavebním spoření. Nastavuje se podle preference účastníka, zda-li chce pouze spořit nebo plánuje v průběhu nebo po skončení spořící fáze čerpat některý z nabízených úvěrů. V případě plánovaného čerpání úvěru se cílová částka nastavuje na vyšší hodnotu. Konkrétní průběh vývoje průměrné cílové částky u nově uzavřených smluv je znázorněn v obr.10. Částky jsou v grafickém vyjádření vývoje uvedeny v tisících Kč.

46 46 Vlastní práce Obr. 10 Průměrná cílová částka nově uzavřených smluv Z obr.10 lze vyčíst, že během sledovaného období se průměrná cílová částka rok od roku zvyšovala. Na počátku činila Kč a po uplynutí jedenácti let činila Kč. Zvyšování cílové částky lze přisoudit tomu, že klienti mají více volných prostředků ke spoření v důsledku vyšší životní úrovně a vyšším nominálním mzdám. Dalším důvodem může být také fakt, že klienti chtějí v budoucnu čerpat překlenovací či řádný úvěr a kvůli tomu musí smlouvu uzavřít na vyšší cílovou částku, aby nad rámec svých naspořených prostředků měli prostor pro přidělení určité částky prostřednictvím úvěru. Ze stále rostoucí průměrné cílové částky lze usuzovat, že stále více klientů stavebních spořitelen čerpá úvěry. Na dalším obr.11 lze detailně vidět přírůstky cílové částky v každém roce. Obr. 11 Přírůstky průměrné cílové částky Opět jako v předchozích obrázcích, i zde lze vidět jeden extrém a to opět v roce Průměrná cílová částka u smluv uzavřených fyzickými osobami občany je v tomto roce nejvyšší z důvodu velkého nárůstu počtu nově uzavřených smluv, o kterém je pojednáno výše. Vysoká cílová částka může být způsobena také tím,

47 Vlastní práce 47 že spousta účastníků stavebního spoření si v tomto roce v zájmu zachování vyšší státní podpory pouze zvýšila cílovou částku na své smlouvě, aby mohli spořit dále a nemuseli pak za horších podmínek uzavírat smlouvu novou. Dalo by se říci, že cílová částka nově uzavíraných smluv stále roste, pouze kromě roku 2001 a 2010, kdy se snížila o 2,7%. Ačkoliv je rok od roku uzavíráno méně smluv, tak průměrná cílová částka u těchto smluv roste. Z toho vyplývá, že smlouvy, které jsou nově uzavřeny, jsou uzavírány na vyšší cílovou částku než dříve nebo spoustu klientů využívá možnosti zvyšovat u svých smluv cílové částky před tím než jim stará smlouva skončí namísto uzavření nové smlouvy. Důvodem klientů spořitelen pro tento krok může být větší potřeba prostředků k řešení svých bytových i nebytových potřeb a proto si své cílové částky nastavují výše Naspořená částka Zde je rozebrán vývoj celkové naspořené částky účastníky stavebního spoření. Tato částka uvádí, kolik prostředků si účastníci naspořili u českých stavebních spořitelen za dobu existence stavebního spoření v ČR. V této práci je sledován vývoj naspořených prostředků mezi roky Vývoj naspořených prostředků je znázorněn v obr.12. Všechny částky jsou uvedeny v mld. Kč. Obr. 12 Celková naspořená částka v mld. Kč Na počátku sledovaného období účastníci u stavebních spořitelen naspořili celkem 133,309 mld. Kč od roku 1993, kdy stavební spoření vstoupilo na český trh. Na konci sledovaného období, tedy na konci 2011 už bylo naspořeno více než třikrát více prostředků než na počátku v roce 2001, konkrétně se jedná o částku 433,433 mld. Kč. Z uvedeného grafu je možno vyčíst, že nejdříve se celková naspořená částka zvyšovala rychlejším tempem a od přelomového roku 2004 naspořená částka roste pomalejším tempem a přírůstky jsou menší. Tento pomalejší růst je samozřejmě důsledkem stále se snižujícího počtu platných smluv a poklesu nebo jen malého přírůstku nových smluv o stavebním spoření. Konkrétní přírůstky naspořených prostředků jsou zobrazeny v obr.13.

48 48 Vlastní práce Obr. 13 Přírůstky objemu naspořených prostředků v % V obr.13 si lze lépe než v obr.12 povšimnout konkrétních přírůstků objemu naspořených prostředků v každém kalendářním roce. V každém roce byl přírůstek kladný, ale tempo těchto přírůstků se snižovalo. Rok od roku je zaznamenán nižší přírůstek oproti roku předchozímu. Největší přírůstek je v roce 2002 a to o 35,2% více nastřádaných peněz než v roce O něco nižší je přírůstek v roce 2003 a to jen o 3,8%. V této době zažívalo stavební spoření svůj největší rozmach a od té doby je v útlumu, což lze vidět z tohoto i z předešlých grafů. V prvních čtyřech sledovaných letech přesahují roční přírůstky 20% hranici, v roce 2005 dosahuje přírůstek necelých 15% a od dalšího roku jsou přírůstky menší než 10%. Na konci sledovaného období, v roce 2011 celková naspořená částka dokonce vzrostla nejméně za těchto deset let a to pouze o 0,8%. Naspořená částka roste postupem času pomaleji především díky snižujícímu se počtu nově uzavíraných smluv a tím pádem i platných smluv. K vyrovnání hodnot vývoje naspořené částky je opět využit parabolický trend, který se v této situaci jeví jako nejlépe popisující tento vývoj. Vyrovnání je zobrazeno v obr.14. Nejdříve byla k vyrovnání použita trendová přímka, ale v porovnání s parabolickým trendem vyrovnávala hodnoty hůře a o tom svědčí i vypočtené charakteristiky. Podle koeficientu determinace, který u přímky činil 0,923 a u paraboly 0,998. Rozdíl mezi těmito hodnotami není výrazný, ale lépe hodnoty vyrovnává parabolický trend. Parabolický trend popisuje skutečné hodnoty z 99,8%.

49 Vlastní práce 49 Obr. 14 Vyrovnání hodnot naspořené částky Státní podpora V této části bude zhodnocen vývoj celkové vyplacené státní podpory na smlouvy o stavebním spoření během sledovaného období. Jak již bylo zmíněno v teoretické části práce, státní podpora se během sledovaného období měnila. Měnila se jednak její výše, ale i základ pro její výpočet. Konkrétní změny jsou uvedeny v literárním přehledu na straně 23. Státní podpora je vyplácena ze státního rozpočtu a vláda se její výši snaží co nejvíce eliminovat. Omezování její výše lze vyčíst z následujícího obr.15, který znázorňuje vývoj poskytnuté státní podpory během let Hodnoty jsou uvedeny v mld. Kč. Obr. 15 Reálně vyplacená státní podpora Na počátku sledovaného období byla z rozpočtu České republiky v rámci státní podpory vyplacena částka v hodnotě 9,313 mld. Kč. Tato částka byla během těchto let nejnižší. Od roku 2001 do roku 2005 vyplacená státní podpora rostla. Nejvyššího bodu dosáhla v roce 2005 a to částky 16,086 mld. Kč. Poskytnutá státní podpora v těchto letech rostla hlavně z důvodů velkého množství platných smluv v tomto období a nově uzavřených smluv do konce roku 2003 z důvodu

50 50 Vlastní práce zhoršení podmínek týkajících se státní podpory. V těchto letech byla na smlouvy, které byly uzavřeny do konce roku 2003 stále vyplácena zvýšená státní podpora, která platila před novelou zákona a to ve výši Kč. Na nově uzavřené smlouvy od se vyplácela už snížená částka státní podpory a to Kč, tudíž zde byla nižší zátěž pro státní rozpočet a celková vyplacená státní podpora se začala snižovat. Od roku 2011 byla schválena nová novela a státní podpora byla stanovena na částku Kč i na dříve uzavřené smlouvy, což znamená další pokles vyplacené státní podpory ze státního rozpočtu. Poklesu vyplacené státní podpory přispívá nejenom zmíněné snižování výše státní podpory, ale také snižování počtu nově uzavíraných smluv a tím i celkových platných smluv. Do dalších let se počítá s dalším snižováním poskytované státní podpory. Vláda v rámci úsporných opatření plánuje další zmrazování výdajů spojených s jejím vyplácením. Hovoří se o možnosti připisování státní podpory jen těm, kteří naspořené prostředky v rámci svého stavebního spoření použijí na bytové potřeby a toto použití spořitelně doloží. Dále je diskutována možnost poskytnutí státní podpory jen těm, kteří budou následně po skončení spořící fáze čerpat úvěr ze stavebního spoření, který je také účelově určen na bytové potřeby účastníka. Jisté je, že vyplacená státní podpora se bude nadále snižovat. Na dalším obr. 16 je znázorněn procentní podíl, jaký zaujímá vyplacená státní podpora na celkových výdajích státního rozpočtu v daném roce. Obr. 16 Podíl vyplacené státní podpory na výdajích státního rozpočtu Jak si lze všimnout, tak vyplacená státní podpora tvořila během let pouze 0,93% - 1,8% celkových výdajů státního rozpočtu. Zpočátku převládal rostoucí trend do roku 2004, kdy podíl vyplacené podpory na výdajích dosáhl hodnoty 1,8% a od toho roku se tento podíl výrazně snižoval. Nejnižší hodnotu zaznamenal v posledním sledovaném roce 2011 a to 0,93% všech výdajů státního rozpočtu. Do dalších let lze očekávat ještě větší pokles celkové vyplacené částky a podílu státní podpory na výdajích a to především z důvodů dalšího možného

51 Vlastní práce 51 snižování její výše, zpřísnění podmínek pro její přiznání, ale také z důvodu stále se snižujícího počtu platných smluv. K vyrovnání hodnot výše poskytnuté státní podpory byl použit parabolický trend, který je uveden níže v obr.17. Parabolický trend byl upřednostněn před trendovou přímkou, jelikož koeficient determinace trendové přímky byl pouze 0,01 a koeficient determinace trendové paraboly byl 0,944. Z tohoto důvodu byl parabolický trend lepší volbou vyrovnání skutečných hodnot. Obr. 17 Vyrovnání hodnot výše poskytnuté státní podpory Počet poskytnutých úvěrů Předcházející část práce se zabývala vývojem dat spořící fáze stavebního spoření. V této části se bude práce věnovat vývoji úvěrové fáze. Bude tedy rozebrán vývoj počtu a objemu poskytnutých úvěrů během posledních jedenácti let. Jedná se o vývoj řádných i překlenovacích úvěrů, které byly poskytnuty všemi stavebními spořitelnami působícími na českém bankovním trhu v průběhu těchto daných let. V oblasti úvěrů se během novelizací zákona nic zásadního nezměnilo, ale přesto mají novely zákona na počet poskytnutých úvěrů určitý vliv, působí na ně nepřímo. Počet poskytnutých úvěrů je značně ovlivněn počtem smluv o stavebním spoření. Se snižujícím se počtem nových účastníků stavebního spoření logicky ubývá i těch, kteří by mohli po skončení spoření čerpat úvěr. I když počet poskytnutých úvěrů postupně roste, tak stále roste pomalejším tempem, jak je zřejmé z následujícího grafu. Nejdříve bude pozornost věnována vývoji celkovému počtu poskytnutých úvěrů za sledované období, který znázorňuje obr.18.

52 52 Vlastní práce Obr. 18 Počet poskytnutých úvěrů Počet poskytnutých úvěrů za jedenáct sledovaných let postupně rostl kromě posledního sledovaného roku 2011, kdy se počet snížil. Ke konci roku 2011 bylo stavebními spořitelnami celkem poskytnuto úvěrů. To je od počátku sledovaného období nárůst skoro o úvěrů. Z nárůstu počtu úvěrů lze vyvodit stále větší zájem klientů stavebních spořitelen o úvěry. Na dalším obr.19 je zobrazeno, jakou část z celkově poskytnutých úvěrů zaujímají překlenovací a řádné úvěry. Obr. 19 Počet poskytnutých řádných a překlenovacích úvěrů V obr.19 lze názorně vidět podíl řádných a překlenovacích úvěrů na celkovém počtu úvěrů. Na první pohled je zřejmý vzestup překlenovacích úvěrů během těchto let. Překlenovací úvěry narůstají rychlejším tempem než řádné úvěry a důvodem tohoto jevu může být fakt, že peníze z překlenovacího úvěru jsou účastníkům k dispozici dříve a za méně přísných podmínek než prostředky z řádného úvěru. Hodnoty počtu poskytnutých úvěrů jsou vyrovnány parabolickým trendem, který se v tomto případě jeví jako nejvhodnější. Parabolický trend byl vybrán

53 Vlastní práce 53 především z důvodu vysokého koeficientu determinace. Tento koeficient má hodnotu 0,998. Tato hodnota říká, že skutečné hodnoty jsou parabolickým trendem vyrovnány z 99,8%, což je vysoká hodnota. Ve srovnání s trendovou přímkou, která měla v tomto případě koeficient determinace nižší. Koeficient činil 0,83. Parabolický trend je tedy pro vyrovnání těchto hodnot vhodnější. Skutečné a vyrovnané hodnoty jsou v obr.20. Z obrázku si lze povšimnout skoro dokonalému vyrovnání skutečných hodnot parabolickým trendem. Obr. 20 Vyrovnání hodnot počtu poskytnutých úvěrů Objem poskytnutých úvěrů Na tomto místě bude zhodnocen vývoj objemu poskytnutých úvěrů všemi stavebními spořitelnami během daných let v mld. Kč. Z předchozích dvou grafů je zřejmý postupný nárůst počtu poskytnutých úvěrů stavebními spořitelnami během sledovaných let. Dalo by se tedy očekávat, že se zvyšujícím se počtem poskytovaných úvěrů bude narůstat i jejich objem. Během let rostly nároky na bydlení, rostly příjmy účastníků a především vlivem inflace se neustále zvyšují ceny nemovitostí a ostatních věcí souvisejících se zařizováním bydlení. Z těchto důvodů se postupně zvyšuje objem poskytovaných úvěrů na každého účastníka. Postupem let potřebují účastníci k financování svých bytových potřeb stále více peněžních prostředků a tím pádem se zvyšuje celkový objem poskytnutých úvěrů. Vývoj objemu úvěrů je zobrazen na následujících dvou grafech. Všechny hodnoty jsou uvedeny v mld. Kč.

54 54 Vlastní práce Obr. 21 Objem poskytnutých úvěrů Jak se předpokládalo podle počtu poskytnutých úvěrů, samozřejmě postupně rostl i objem těchto úvěrů. Ke konci roku 2011 byly českými stavebními spořitelnami poskytnuty úvěry v hodnotě 293,115 mld. Kč. Ke konci roku 2011 vychází průměrná výše na jeden poskytnutý úvěr Kč. Objem poskytnutých úvěrů se během těchto let zvýšil z 37,023 mld. Kč skoro osmkrát na hodnotu již zmíněných 293,115 mld. Kč. Podle tab.3 si lze povšimnout rychlejších přírůstků objemu úvěrů než-li přírůstků počtu poskytnutých úvěrů. Tab. 3 Přírůstky počtu a objemu poskytnutých úvěrů Rok Přírůstek počtu Přírůstek objemu ,7 22,1 20,5 14,7 9,5 5,0 4,7 3,0 1,8 0,5 19,4 25,1 37,3 32,4 28,4 25,3 32,4 26,8 17,6 9,7 Zdroj: Upraveno dle Asociace českých stavebních spořitelen Z výše uvedené tabulky lze opravdu vyčíst větší přírůstky v objemu poskytnutých úvěrů než v jejich počtu. Oba přírůstky mají společný převažující klesající trend a v posledním roce 2011 mají záporné přírůstky. I když počet úvěrů roste pouze o několik procent, tak objem úvěrů roste rychlejším tempem, tedy o více procent. Z toho lze vyvodit, že i když není poskytováno každý rok tolik úvěrů, tak se stále zvyšuje poskytovaná částka. Zvětšující se objem úvěrů lze přisoudit větším nárokům na bydlení, větší finanční zátěži při zařizování bydlení a stoupajícím cenám nemovitostí. Objem poskytnutých úvěrů se tedy vyvíjí velmi podobným trendem jako počet úvěrů a na dalším grafu lze vidět vývoj objemu překlenovacích a řádných - 3,7-0,1

55 Vlastní práce 55 úvěrů a jaký mají podíl na celkovém objemu poskytnutých prostředků v rámci úvěrů. Obr. 22 Objem poskytnutých řádných a překlenovacích úvěrů Je zřejmé, že v rámci překlenovacích úvěrů je čerpáno více prostředků než prostřednictvím řádných úvěrů. Objem poskytnutých prostředků u řádných úvěrů se nijak extrémně nemění, ale od počátku sledovaného období zaznamenaly velký nárůst, co se týče objemu čerpaných prostředků, úvěry překlenovací. V posledních letech jsou překlenovací úvěry u klientů stavebních spořitelen stále oblíbenější a žádanější. Jak již bylo uvedeno dříve, peníze z překlenovacích úvěrů jsou klientům dříve k dispozici a nemusí splnit všechny potřebné podmínky pro získání řádného úvěru Poměr úvěrů k naspořené částce Poměr poskytnutých úvěrů k naspořeným prostředkům značí, jaká část z uložených peněz účastníků u stavebních spořitelen je jim následně poskytnuta prostřednictvím úvěrů. Tento ukazatel dále ovlivňuje finanční zátěž každé stavební spořitelny. Aby mohly být poskytovány úvěry, musí být nejprve vytvořena dostatečná zdrojová základna, tedy musí několik účastníků spořit, aby jeden mohl dostat úvěr. Na obr. 23 lze vidět, jak se tento poměr úvěrů a naspořené částky během let měnil. Poměr je uveden v %. V roce 2001 tento poměr činil 27,8%, což znamená, že pouze necelých 30% naspořených prostředků bylo stavebními spořitelnami poskytnuto jako úvěr. Do roku 2004 se tento poměr nijak výrazně neměnil. Od tohoto roku dochází ke zvyšování podílu úvěrů na naspořených prostředcích. Důvodem tohoto postupného zvyšování byla výtka vláda. Vláda spořitelny upozornila, že jejich primárním účelem je poskytovat finance na bydlení prostřednictvím úvěrů. Od té doby se spořitelny začaly více snažit v poskytování úvěrů svým klientům. Vytvořily výhodnější nabídku úvěrů a poměr poskytnutých úvěrů na naspořených prostředcích se začal zvyšovat.

56 56 Vlastní práce Obr. 23 Poměr úvěrů k naspořené částce V době růstu přesáhl poměr v roce 2008 hodnotu 50% poskytnutých úvěrů z celkových naspořených prostředků. Poměr stále rostl a svého maxima dosáhl v roce 2010 a to v hodnotě 68,2%. I když se v následujícím roce tento poměr snížil, tak snížení nebylo nijak znatelné, pouze o 0,6%. Dá se předpokládat, že tato hodnota se do budoucna bude pohybovat okolo nynějších hodnot. Stále více lidí si totiž uzavírá stavební spoření především z důvodu čerpání úvěru. Problém by ovšem nastal, kdyby se tento poměr rapidně zvyšoval. To by znamenalo přírůstek těch účastníků, kteří čerpají úvěr a úbytek těch, kteří pouze spoří a úvěr neplánují čerpat. V tomto případě by to znamenalo pro stavební spořitelny finanční tíseň a málo finančních prostředků k poskytování úvěrů. Byly by také třeba nuceni půjčovat si na mezibankovním trhu nebo provádět rizikovější operace na finančních trzích. Tento problém by musely řešit takovým způsobem, který by přilákal a donutil účastníky uzavírat stavební spoření a tím zvětšovat zdrojovou základnu. Při minulých a budoucích legislativních změnách toho však samotné spořitelny moc nezmůžou. Pokud se bude nadále snižovat státní podpora, budou nové smlouvy uzavírány ve stále menším množství. Jediné, co by mohly stavební spořitelny ovlivnit a tím přilákat nové klienty, jsou úrokové sazby v rámci spořící fáze. Tím by účastníkům plynul vyšší výnos z jejich ukládaných prostředků a spořili by třeba i větší částky Regresní analýza vybraných charakteristik V této části práce je provedena regresní analýza vybraných charakteristik a ukazatelů souvisejících s vývojem stavebního spoření. Pro regresní analýzu byla vybrána data, jejichž vývoj již byl uveden a zhodnocen v předcházející části. Cílem této analýzy je zjistit vzájemnou závislost určitých ukazatelů. Nejdříve byla zkoumána závislost mezi naspořenou a průměrnou cílovou částkou u nově uzavřených smluv o stavebním spoření. Bez výpočtů a grafického znázornění by se dalo předpokládat, že by mezi nimi nějaká závislost měla existovat. Naspořená částka postupně roste v důsledku růstu počtu nových smluv a také stále se zvyšujících cílových částek. V posledních letech počet smluv tak

57 Vlastní práce 57 rychle nenarůstal, ale průměrná cílová částka ano. Vysvětlovanou proměnnou je naspořená částka a vysvětlující proměnnou je průměrná cílová částka nově uzavřených smluv. Grafické znázornění závislosti naspořené částky na cílové částce je v obr.24. Hodnoty jsou proloženy regresní přímkou. Obr. 24 Závislost naspořené částky na cílové částce Z obrázku lze vidět, že s rostoucí cílovou částkou roste i celková naspořená částka. Tato závislost je popsána lineární funkční formou Y= 40,07 + 0,633X. To znamená, že s přírůstkem cílové částky o tisíc Kč, se naspořená částka zvýší 0,633 krát Statistiky popisující kvalitu modelu jsou uvedeny v tab.4. Tab. 4 Statistiky popisující významnost modelu p-hodnota F statistika R R 2 2 R 0, ,17 0,967 0,935 0,928 Z uvedených statistik lze určit, že model je správně specifikován a je dostatečně vysvětlen. Hodnota koeficientu determinace je vysoká, stejně tak i korigovaného koeficientu. Tyto vysoké hodnoty říkají, že model je dostatečně popsán a správně specifikován. Koeficient determinace uvádí, že míra shody regresního modelu s empirickými daty je 93,5%. Podle vypočítané p-hodnoty a stanovené 5% hladiny významnosti lze určit, že parametry funkce jsou statisticky významné, neboť p-hodnota je nižší než hladina významnosti. Pomocí F-testu bylo zjištěno, že model je statisticky významný, jelikož F statistika je vyšší než kritická hodnota. Kritická hodnota je v tomto i v následujících případech 5,12. Mezi naspořenou částkou a cílovou částkou tedy určitá závislost existuje. Dalšími zkoumanými charakteristikami a závislostmi mezi nimi je objem poskytnutých úvěrů a cílová částka uzavřených smluv. Objem poskytnutých úvěrů je vysvětlovaná proměnná a vysvětlující proměnnou je v tomto modelu průměrná cílová částka nově uzavřených smluv. Cílová částka se postupně zvyšuje a jedním z důsledků může být plánované čerpání úvěru. Účastník si tak svoji

58 58 Vlastní práce částku nastaví výše, aby mohl ještě ve spořící fázi čerpat překlenovací úvěr, který je poskytován maximálně do výše cílové částky. Grafické znázornění tohoto regresního modelu je níže. Obr. 25 Závislost objemu poskytnutých úvěrů a cílové částky Z výše uvedeného obr.25 je zřejmá určitá závislost. Hodnoty jsou proloženy regresní přímkou a jsou popsány lineární funkční formou Y = -181, ,3377X. Statistiky popisující významnost modelu jsou uvedeny v tab.5. Tab. 5 Statistiky popisující významnost modelu p-hodnota F statistika R R 2 2 R 0, ,55 0,946 0,896 0,884 Z výše uvedených charakteristik koeficientu determinace a korigovaného koeficientu determinace lze usoudit, že model je vysvětlen dostatečně. Míra shody regresního modelu a skutečných hodnot je 89,6%. P-hodnota je menší než 5% hladina významnosti, parametry jsou tedy statisticky významné. F statistika je také vyšší než kritická hodnota, tudíž celý model je statisticky významný a správně specifikován. I v tomto modelu je zřejmá určitá závislost, i když ne tak silná, jako v předchozím případě. Vysoká nastavená cílová částka je důležitá především pro ty, kteří mají v plánu čerpat překlenovací úvěr. Pro ty, kteří chtějí získat řádný úvěr, není podmínkou nastavená vysoká cílová částka. Na objem poskytnutých úvěrů tedy nemá zas tak značný vliv cílová částka. Ovlivňuje jej také například počet poskytnutých úvěrů a dalších mnoho okolností. V posledním modelu je zkoumána závislost průměrné cílové částky na nominálních mzdách obyvatel ČR. Jedná se o regresní model, ve kterém jsou nominální mzdy vysvětlující proměnnou a průměrná cílová částka nově uzavřených smluv je vysvětlovaná proměnná. Údaje o nominálních mzdách byly získány z Českého statistického úřadu a jsou uvedeny v příloze A. Grafické znázornění modelu je v obr.26.

59 Vlastní práce 59 Obr. 26 Závislost cílové částky a nominálních mezd Uvedené hodnoty jsou opět proloženy regresní přímkou. Lze si všimnout, že s růstem nominálních mezd roste zároveň i průměrná cílová částka. Vztah mezi nimi je popsán lineární funkční formou Y = -124, ,0188X. Statistiky prokazující významnost modelu jsou uvedeny v tab.6. Tab. 6 Statistiky popisující významnost modelu p-hodnota F statistika R R 2 2 R 0, ,72 0,976 0,953 0,948 Podle koeficientu determinace je model dostatečně vysvětlen a popsán. Míra shody modelu a skutečných hodnot je 95,3%. P-hodnota je nižší než 5% hladina významnosti, tudíž jsou parametry statisticky významné. Podle provedeného F- testu, kde F statistika je vyšší než kritická hodnota, vyšlo, že model je statisticky významný. Z provedené regresní analýzy vychází, že mezi nominálními mzdami občanů ČR a průměrnou cílovou částkou u uzavřených smluv o stavebním spoření je jistá závislost. S postupným růstem mezd v letech rostla i cílová částka u nově uzavřených smluv. Lidé mají s rostoucími mzdami více volných prostředků a v rámci zhodnocení je ukládají na své účty stavebního spoření. V rámci dobré finanční situace a možných vyšších vkladů si stavební spoření uzavírají na vyšší částky. Jedním z důvodů zvyšování cílové částky je možné plánované čerpání překlenovacího úvěru, který se postupem let stává stále více oblíbenějším Podíl jednotlivých spořitelen na nově uzavřených smlouvách V předchozí části byl uveden vývoj nově uzavřených smluv všemi stavebními spořitelnami na českém bankovním trhu během let Na tomto místě je uveden vývoj počtu a objemu nově uzavřených smluv v daném roce jednotlivými stavebními spořitelnami. Podle uzavřených smluv jednotlivými spořitel-

60 60 Vlastní práce nami lze určit, jaký podíl na trhu daná spořitelna zaujímá. Nejdříve bude uveden a zhodnocen vývoj počtu nově uzavřených smluv u každé spořitelny a následně objem, na který byly tyto smlouvy uzavřeny. V případě objemu nově uzavřených smluv se bude jednat o cílovou částku, na kterou byly smlouvy uzavřeny. Data byla získána z veřejně přístupných výročních zpráv z let jednotlivých stavebních spořitelen, které jsou uvedeny na internetových stránkách spořitelen. Vývoj nově uzavřených smluv u jednotlivých stavebních spořitelen lze vidět na obr.27. Obr. 27 Nově uzavřené smlouvy jednotlivými spořitelnami Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že nejvíce smluv o stavebním spoření lidé uzavírají u Českomoravské stavební spořitelny. V každém roce bylo u této spořitelny uzavřeno nejvíce smluv a v některých případech několikanásobně více než u jiných spořitelen. Nejvíce smluv tato spořitelna uzavřela v roce 2003 a to , což je skoro polovina všech uzavřených smluv v tomto roce. V tomto novelovém roce bylo uzavřeno nejvíce smluv u všech stavebních spořitelen. Pro vývoj nových smluv byl tento rok pro všechny spořitelny velice příznivý a ziskový. Tento fakt je důsledkem nadcházející novely, která snížila státní podporu. Takto vysokého počtu nově uzavřených smluv jako v tomto roce už žádná ze spořitelen v dalších letech nedosáhla. V dalších letech se počet nově uzavřených smluv výrazně snížil u všech stavebních spořitelen. Nejméně smluv o stavebním spoření bylo dlouhodobě uzavíráno u stavební spořitelny Wüstenrot. V dalším grafu je znázorněn vývoj nově uzavřených smluv jednotlivými spořitelnami podle objemu, tedy cílových částek v mld. Kč.

61 Vlastní práce 61 Obr. 28 Nově uzavřené smlouvy podle objemu v mld. Kč Jak by se dalo předpokládat podle předchozího grafu, tak i podle objemu nově uzavřených smluv suverénně vede Českomoravská stavební spořitelna. Opět v roce 2003 byly uzavřeny smlouvy na největší objem cílové částky. Tento objem cílové částky je způsoben velkým nárůstem počtu nových smluv. V tomto rekordním roce byly Českomoravskou stavební spořitelnou uzavřeny smlouvy na celkovou cílovou částku 191,7 mld. Kč. V tomto roce uzavřely všechny spořitelny nejvíce smluv za sledované období. Naopak nejméně smluv a na nejnižší cílovou částku uzavřely všechny spořitelny v následujícím roce 2004, kdy vstoupila v platnost novela zákona. Podle počtu a objemu nově uzavřených smluv v každém roce je znázorněn podíl jednotlivých spořitelen na trhu. Tržní podíl spořitelen podle počtu nově uzavřených smluv je zobrazen na obr. 29. Obr. 29 Tržní podíl stavebních spořitelen podle nově uzavřených smluv Z obr.29 je zřejmé, že největší podíl na trhu v nově uzavřených smlouvách má Českomoravská stavební spořitelna. Po celou dobu jedenácti let si drží úroveň kolem 40% všech uzavřených smluv, kromě let 2008 a 2009, kdy se její podíl

62 62 Vlastní práce snížil na hodnotu 35%. Hned za ní je na druhém místě dlouhodobě Stavební spořitelna České spořitelny. Její podíl se pohybuje kolem 20%. Za ní je se svým podílem v počtu nově uzavřených smluv Modrá pyramida stavební spořitelna a na poslední pozici se střídají Raiffeisen stavební spořitelna a Wüstenrot stavební spořitelna, jejichž podíly se drží kolem hranice 10%. Na dalším obr.30 je znázorněn tržní podíl jednotlivých spořitelen podle objemu nově uzavřených smluv. Největší tržní podíl má opět Českomoravská stavební spořitelna. V objemu sjednaných cílových částek u nově uzavřených smluv si drží stejně jako v počtu nově uzavřených smluv suverénní první místo. Zpočátku zaujímala necelých 40% trhu a v roce 2010 a 2011 dosáhla svých rekordů, když překročila hranici 50%. Za Českomoravskou stavební spořitelnou je stejně jako v podílech v počtu uzavřených smluv Stavební spořitelna České spořitelny. Její podíl se zpočátku pohyboval kolem hodnoty 20% a v posledních letech se snižoval a nyní se pohybuje kolem 10%. Tržní podíl Modré pyramidy podle objemu uzavřených smluv se výrazně neměnil a pohyboval se kolem hodnoty 15%. Obr. 30 Tržní podíl stavebních spořitelen podle objemu nově uzavřených smluv Tržní podíl Raiffeisen stavební spořitelny se naopak během let dost měnil. Na počátku dosahoval až 15%, následně se mezi lety 2003 a 2007 snížil na hodnotu 10% a méně, ale od roku 2007 se její podíl začal opět zvyšovat a převýšil podíl Modré pyramidy. Vyšší podíl v těchto letech může mít odůvodnění ve fúzi s Hypo stavební spořitelnou, ke které došlo v roce Podíl jednotlivých spořitelen na nově poskytnutých úvěrech V předchozí části byl uveden tržní podíl jednotlivých stavebních spořitelen podle nově uzavřených spořících smluv a na tomto místě bude zhodnocen jejich tržní podíl podle nově poskytnutých úvěrů v jednotlivých letech Pro samotné spořitelny je tento podíl o něco důležitější z toho důvodu, že poskytované úvěry jim přináší větší zisky. Stejně jako data o počtu a objemu nově uzavřených smluv, i tyto data byly získány z výročních zpráv uveřejněných na internetových stránkách stavebních spořitelen.

63 Vlastní práce 63 Vývoj počtu nově poskytnutých úvěrů jednotlivými stavebními spořitelnami v daných letech je znázorněn na níže uvedeném obr.31. Stejně jako v případě nově uzavřených spořících smluv, tak i v případě nově poskytnutých úvěrů patří první příčka Českomoravské stavební spořitelně. Tato spořitelna poskytla svým klientům nejvíce úvěrů ve všech sledovaných letech. Nejvíce to bylo v roce 2003 a to úvěrů. V dalších letech se počet poskytnutých úvěrů výrazně neměnil a od roku 2007 postupně klesal. Naopak nejméně úvěrů je čerpáno od Wüstenrot stavební spořitelny. V prvních letech sledovaného období bylo čerpáno málo úvěrů i od Raiffeisen stavební spořitelny, ale díky fůzi s Hypo stavební spořitelnou se tento počet začal postupně zvyšovat. Obr. 31 Počet nově poskytnutých úvěrů Na dalším obr. 32 bude znázorněn vývoj objemu nově poskytnutých úvěrů jednotlivými stavebními spořitelnami. Objem poskytnutých úvěrů udává, jaká celková částka byla klientům prostřednictvím úvěrů poskytnuta během daného roku danou stavební spořitelnou. Jak již bylo uvedeno dříve, objem poskytnutých prostředků prostřednictvím úvěrů postupně narůstal. Nejvíce úvěrů poskytla svým klientům Českomoravská stavební spořitelna, proto je logické, že poskytla také úvěry v největším objemu. Konkrétní objemy poskytnutých úvěrů jednotlivými stavebními spořitelnami jsou znázorněny v obr.32. Všechny částky objemu úvěrů jsou uvedeny v mld. Kč.

64 64 Vlastní práce Obr. 32 Objem nově poskytnutých úvěrů v mld. Kč Lze vidět, že objem poskytnutých úvěrů má poněkud odlišný vývoj než vývoj počtu poskytnutých úvěrů. Z toho lze usoudit, že i když v některých letech počet nově poskytnutých úvěrů klesá, tak se poskytnutá částka zvyšuje. To znamená, že úvěry jsou poskytovány ve stále větší hodnotě. Opět nejvíce prostředků svým klientům poskytla Českomoravská stavební spořitelna. Nejvíce to bylo v roce 2008 a to v objemu 33,42 mld. Kč. Objem poskytnutých úvěrů měl u této spořitelny zpočátku rostoucí trend, ale od úspěšného roku 2008 se začal snižovat. Nejúspěšnějším rokem v poskytování úvěrů byl pro všechny spořitelny rok 2007 a V roce 2008 dalo spoustu klientů přednost právě úvěrům ze stavebního spoření před hypotékami v důsledku hrozící finanční krize. Po takto úspěšném roce začaly následně stavební spořitelny lákat klienty k čerpání úvěrů různými speciálními nabídkami a akcemi, ale v dalším roce se jim takového úspěchu nepodařilo dosáhnout. Pro stavební spořitelny je spíše než absolutní vyjádření poskytnutých úvěrů mnohdy důležitější relativní vyjádření v porovnání s ostatními spořitelnami, neboli tržní podíl v poskytnutých úvěrech. Mohou takto poměřovat svoji výkonnost, úspěšnost a pokrytí trhu. Odráží to také schopnost, jak spořitelna působí na klienty, zda má důvěryhodné prodejce spoření a zajímavé nabídky. Spořitelnám tento podíl říká, jak jsou konkurenceschopné na trhu mezi ostatními spořitelnami a zda se ostatním vyrovnávají nebo naopak výrazně ztrácejí. Lepší výsledky konkurentů je mohou motivovat k lepším výsledkům a snaze být stále lepší a podíl na trhu stále zvětšovat. Tržní podíly jednotlivých spořitelen v počtu poskytovaných úvěrů v daných letech jsou znázorněny v obr. 33.

65 Vlastní práce 65 Obr. 33 Tržní podíly jednotlivých spořitelen podle nově poskytnutých úvěrů Opět jako v předchozích případech, dominantní postavení na trhu českých stavebních spořitelen má i podle počtu poskytnutých úvěrů Českomoravská stavební spořitelna. Její podíl se pohyboval mezi 39% 52%. Největšího podílu 52% dosáhla v roce Tato spořitelna dosahovala během let stabilních výsledků, v žádném roce nijak výrazně neklesla a drží si svůj standard a pozici největší stavební spořitelny v České republice. Je zřejmé, že dokáže klienty zaujmout a především si je udržet. Na dalším místě je se svými podíly Stavební spořitelna České spořitelny, kterou ovšem v některých letech předběhla Modrá pyramida stavební spořitelna. Nejmenší podíly vykazuje Wüstenrot stavební spořitelna, která dosáhla svého maxima v roce 2001 a to 10%. Podíl Raiffeisen stavební spořitelny se díky již zmíněné fúzi s Hypo stavební spořitelnou značně zvětšil a maxima dosáhl v roce 2009 a to skoro 15%. Na dalším obr.34 lze vidět tržní podíly jednotlivých spořitelen podle objemu nově poskytnutých úvěrů v mld. Kč. Jako ve všech případech, tak i v případě objemu poskytnutých úvěrů si prvenství drží Českomoravská stavební spořitelna. V prvních dvou letech její tržní podíl nedosahoval ani 40% a během dalších let vzrostl až na rekordní hodnotu 58% v roce Tuto hodnotu spořitelně zaručil objem poskytnutých úvěrů 27 mld. Kč. Mohlo by se zdát, když v tomto roce spořitelna dosáhla největšího podílu, že v tomto roce také poskytla nejvíce prostředků, ale není tomu tak. Jak již bylo výše zmíněno, největší objem prostředků poskytla v roce Vývoj podílů ostatních spořitelen je velmi podobný jako ve všech předcházejících případech. Podíly Stavební spořitelny a Modré pyramidy jsou velmi vyrovnané, až na poslední tři roky, kdy Stavební spořitelna České spořitelny výrazně svůj podíl snížila.

66 66 Vlastní práce Obr. 34 Tržní podíl jednotlivých spořitelen podle objemu nově poskytnutých úvěrů Nejmenší podíl měla z počátku Raiffeisen stavební spořitelna, ale postupně svůj podíl zvětšovala a tak se spořitelnou s nejmenším podílem podle objemu úvěrů stala Wüstenrot stavební spořitelna. Mezi českými stavebními spořitelnami si první místo ve všech ohledech suverénně drží Českomoravská stavební spořitelna. Její tržní podíly dosahují až nadpoloviční většiny. 4.2 Srovnání spořících produktů Kromě stavebního spoření na českém bankovním trhu existuje mnoho dalších způsobů ukládání a zhodnocování peněžních prostředků. Tato část práce se bude zabývat těmito způsoby ukládání peněz a jejich výnosností. Pro přehlednější výpočty bude použita doba u všech způsobů ukládání peněz na 6 let a pravidelná měsíční úložka bude Kč. Pro srovnání bylo vybráno stavební spoření, spořící účet a posledním zástupcem je spoření doma Výpočet inflace Do výpočtů o zhodnocování peněžních prostředků je zahrnuta inflace, která velmi ovlivňuje budoucí hodnotu peněz. Přesněji snižuje hodnotu peněz a jejich kupní sílu. To znamená, že 1 Kč dnes nemá stejnou hodnotu jako 1 Kč za rok. Inflace se následně odečítá od úrokové sazby pro zjištění reálné úrokové míry. Pro ulehčení výpočtů byla použita průměrná inflace za sledované období Vývoj inflace v % v tomto období je zaznamenán v tab. 7.

67 Vlastní práce 67 Tab. 7 Vývoj inflace v letech ,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 6,3 1,0 1,5 1,9 Zdroj: Upraveno dle Českého statistického úřadu Míra inflace je vypočtena pomocí geometrického průměru. Výpočet je tedy takový: ,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 6,3 1,0 1,5 1,9 565,67 1,78% x g Výsledná průměrná inflace za sledované období je tedy 1,78% a bude použita v dalších výpočtech výnosnosti vybraných spořících produktů Zhodnocení vybraných produktů Českomoravská stavební spořitelna Invest Standard Jako zástupce stavebních spořitelen byla vybrána Českomoravská stavební spořitelna, která má na českém trhu největší tržní podíl. Z velkého množství nabízených variant spoření, které spořitelna uvádí na svých webových stránkách, byla vybrána varianta Invest Standard. Tento tarif je nastaven především pro ty účastníky, kteří chtějí spořit a zatím se nerozhodli, zda by chtěli v budoucnu čerpat i úvěr. Výpočet výnosnosti bude tedy proveden na tomto stavebním spoření, které je úročeno sazbou 2% p.a.. Spořitelna si účtuje roční poplatek za vedení účtu a služby s ním spojené ve výši 330 Kč a za samotné uzavření smlouvy o stavebním spoření požaduje po klientech jednorázový poplatek Kč, který účastník předkládá spořitelně při samotném uzavření jeho smlouvy. (ČMSS, 2011) Měsíční vklad je Kč a doba spoření je 6 let z důvodu poskytnutí státní podpory. Ve výpočtu se počítá s přiznanou státní podporou za celou dobu spoření, to znamená Kč. Za šest let při měsíční úložce Kč bude na účet vloženo celkem Kč. Zhodnocení vložených prostředků a konečný reálný výnos po šesti letech je uveden v tab.8.

68 68 Vlastní práce Tab. 8 Zhodnocení peněžních prostředků na stavebním spoření Invest Standard Měsíční vklad Kč Doba spoření Úroková sazba z vkladu 6 let 2% p.a. Srážková daň 15% Nominální úroková sazba Státní podpora 1,7% p.a Kč Roční poplatek Vložená částka Naspořená částka Výnos Reálná úroková sazba Reálně naspořená částka Reálný výnos 330 Kč Kč Kč Kč -0,08% p.a Kč Kč Podle výpočtu výnosu ze stavebního spoření Standard Invest je zde po šesti letech výnos v hodnotě Kč. Do výnosu jsou zahrnuty úroky z vkladů, ze státní podpory a přiznaná státní podpora za šest let Kč. Dále je také ve výnosech zohledněn každoroční poplatek za vedení účtu. Tento výnos je velmi zajímavý, avšak v době, kdy se nesmí opomínat inflace, není výnos reálný. Ve výpočtu byla použita průměrná inflace z předchozích let. Při zahrnutí vlivu inflace do výpočtu vychází reálný výnos pouze Kč. Z toho vyplývá, že i při zahrnutí výše inflace do výpočtu je spoření stále ziskové. V uvedeném výpočtu výnosu nebylo počítáno s jednorázovým poplatkem za uzavření smlouvy o stavebním spoření, který v tomto případě činí Kč. Poplatek je stanoven jako 1% z cílové částky, která je v tomto případě nastavena na Kč. Poplatek nebyl ve výpočtu uvažován z toho důvodu, že ho účastník splácí ještě před započetím samotné spořící fáze a tyto peníze se dále nepromíjí do úročení a neodečítají se od vkladů účastníka. Kdyby byl uvažován i tento jednorázový poplatek, tak by výnos ze stavebního spoření Standard Invest od Českomoravské stavební spořitelny činil ještě o Kč méně.

69 Vlastní práce 69 ING Bank ING Konto Dalším srovnávaným produktem je ING Konto od ING Bank. Tento účet je pro potřeby srovnání výnosnosti produktů vybrán jako zástupce spořících účtů na českém bankovním trhu. Toto konto je velice dobře hodnoceno a oceňováno odborníky a to především z toho důvodu, že není zatíženo žádnými poplatky a má relativně vysoké úročení. Dalším plusem je, že uložené peníze lze kdykoliv vybrat a ukládat se může kdykoliv jakákoliv částka. Úložky mohou být pravidelné, ale i jednorázové a v jakékoliv hodnotě, není zde pro vkladatele žádné omezení ani přikazující podmínky.(ing, 2012) Zhodnocení peněžních prostředků na ING Kontu od ING Bank po šesti letech v měsíčních úložkách Kč je uvedeno v tab.9. Tab. 9 Zhodnocení peněžních prostředků na ING Kontu Měsíční vklad Doba spoření Úroková sazba Kč 6 let 1,75% p.a. Srážková daň 15% Čistý nominální úrok Vloženo celkem Naspořená částka Výnos Reálná úroková míra Reálná naspořená částka Reálný výnos 1,49% p.a Kč Kč Kč -0,3% p.a Kč Kč Ve výše uvedené tabulce je uvedeno zhodnocení uložených prostředků během šesti let na spořícím účtu ING Konto. Lze vidět, že pokud se do výpočtů a úvah o zhodnocení nezahrne inflace, tak se vložené peněžní prostředky zhodnotí o Kč. Avšak při zahrnutí vlivu inflace bude reálný výnos Kč. To znamená, že střadatel zaznamená peněžní ztrátu v této hodnotě. Z tohoto pohledu je stavební spoření výnosnější. Při stejné míře inflace má střadatel kladný

70 70 Vlastní práce výnos na rozdíl od spoření na tomto kontě. Rozdíl ve výnosnosti tvoří převážně poskytnutá státní podpora. Ukládání peněž doma Dalším možným způsobem střádání peněz je neukládat své úspory na žádný účet do bankovních institucí, ale schovávat si je doma. Tento způsob ukládání peněz byl velmi oblíbený v dřívějších dobách. Takovéto ukládání peněz není z důvodu vlivu inflace právě nejvhodnější. Peněžní prostředky jejím vlivem ztrácejí reálnou hodnotu a znehodnocují se postupem času. Během daných šesti let, kdy se prostředky mohly nějakým způsobem zhodnocovat, ztratí svoji kupní sílu. To, jak moc prostředky ztratí svoji hodnotu, je uvedeno v tab.10. Tab. 10 Zhodnocení peněžních prostředků při ukládání doma Měsíční vklad Doba spoření Úroková sazba Kč 6 let 0% p.a. Míra inflace 1,78% Vložená částka Reálně naspořená částka Reálný výnos Kč Kč Kč Z tabulky je jasné, že neukládání peněžních prostředků do žádné bankovní instituce a žádným způsobem je nezhodnocovat, je nejméně vhodné ze všech uvedených způsobů. Peníze nejsou žádným způsobem zhodnoceny a velmi rychle ztrácejí svoji hodnotu a kupní sílu. Toto domácí spoření je velmi oblíbené zvláště u opatrnějších střadatelů, kteří se bojí svěřit svoje úspory do cizích rukou. Jedná se o finančně neinformované, nevzdělané a především starší lidi. Za šest let při takovémto domácím spoření střadatel zaznamená ztrátu v hodnotě až Kč. Střadatel si sice svými úložkami naspořil Kč, ale během doby střádání ztratily svoji hodnotu až na částku Kč. Z předchozích výpočtů zhodnocení peněžních prostředků vybranými třemi způsoby vyšlo jasně najevo, že stavební spoření je i přes snižování státní podpory stále nejvýhodnějším způsobem zhodnocování peněžních prostředků pro drobné střadatele. Stavební spoření přineslo nejvyšší výnos nejenom při nezohlednění vlivu inflace, ale i při jeho zahrnutí do výpočtů. Stavební spoření je především výhodné z důvodu poskytování státní podpory. Kdyby nebyla poskytována žádná podpora, nebylo by o moc výhodnější než spořící účet ING Konto, které

71 Vlastní práce 71 má pouze o 0,25% p.a. nižší úročení. Jako nejméně vhodné se jeví domácí spoření, když se nastřádané prostředky nezhodnocují. V tom případě na tyto úspory nepřísluší žádný úrokový výnos a vlivem inflace ztrácejí rychle svoji hodnotu a takovýto střadatel zaznamená výraznou ztrátu. Jako doporučení pro drobné střadatele by mělo být zdůrazněno, aby si uvědomili působení vlivu inflace a své úspory zhodnocovali na nějakém úročeném účtu, kde se jejich úspory nebudou tak rychle znehodnocovat. I přes nižší státní podporu plyne ze stavebního spoření stále nejvyšší výnos díky jejímu poskytování a pro ty, kterým nevadí tomuto systému svěřit na šest let své peníze, je stavební spoření nejlepší volba zhodnocení volných peněžních prostředků. 4.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření Pro tuto část práce bylo provedeno dotazníkové šetření. Cílem tohoto šetření bylo zjistit, zda je stavební spoření stále atraktivní produkt pro občany ČR a nebo se pro ně stalo nezajímavým a nevýhodným produktem. Důležité bylo také zjistit názory respondentů na již platné změny zákona a dále také na plánované změny. Otázky o změnách zákona ve stavebním spoření se týkaly zvláště v minulosti měnící se státní podpory. Respondenti odpovídali na otázky, které se týkaly jejich mínění o minulých a plánovaných změnách v celém systému a zda-li by stavební spoření uzavřeli i přes další změny k horšímu a přes zpřísnění podmínek. Daný dotazník obsahoval celkem 16 otázek. Součástí dotazníku byly i důležité identifikační otázky. Šetření se zúčastnilo celkem 156 respondentů všech věkových kategorií. Mezi respondenty bylo 82 žen a 74 mužů, tedy 52,56% žen a 47,44% mužů. Věk respondentů se pohyboval od 17 do 74 let. Mezi respondenty bylo 40% zaměstnaných, 17% pracujících studentů, 13% studentů, 12% OSVČ a po 6% bylo respondentů na mateřské dovolené, v důchodu a nezaměstnaných. Většina respondentů uvedla jako své nejvyšší dosažené vzdělání středoškolské vzdělání s maturitou a tento podíl respondentů činil 45%. Dalších 28% respondentů dosáhlo vysokoškolského vzdělání, 14% uvedlo střední odborné vzdělání bez maturity, 11% dosáhlo vyššího odborného vzdělání a 2% respondentů uvedlo nejvyšší vzdělání základní. Dotazník je přiložen v příloze B a jednotlivé četnosti odpovědí v příloze C. Cílem první otázky bylo zjistit, zda-li respondent má nebo nemá uzavřeno stavební spoření. Otázka obsahovala i další možnosti pro ty, kteří stavební spoření sice v současné době nemají, ale dříve měli nebo už nejsou ve spořící fázi, ale čerpají některý z úvěrů. Výsledkem této otázky je zjištění, že 48% všech respondentů má v současné době uzavřeno stavební spoření. Dalších 25% sice v současné době nemá spoření, ale v minulosti měli. Dalších 12% jsou ti, co momentálně nespoří, ale jsou ve fázi čerpání či splácení úvěrů. Celkem tedy těch, kdo někdy stavební spoření měli je 37%. Těch, co stavební spoření nemají a ani je neplánují uzavřít je 11% a 4% respondentů je do budoucna plánuje uzavřít. Je zřejmé, že více než 85% respondentů někdy mělo uzavřeno stavební spoření. I přes veškeré snižování státní podpory a další zásadní změny je spoření

72 72 Vlastní práce stále oblíbené. Do budoucna by chtělo uzavřít smlouvu dalších 4% nových účastníků stavebního spoření. Najdou se tedy i tací, které změny neodradily a i v budoucnu počítají se zhodnocováním svých prostředků prostřednictvím stavebního spoření. Graficky znázorněné odpovědi jsou v obr. 35. Obr. 35 Současný stav stavebního spoření respondentů Další otázky směřovaly k tomu, kolikátou v pořadí a u jaké stavební spořitelny mají respondenti uzavřenou svoji smlouvu. Nejvíce respondentů uvedlo, že mají v pořadí druhou smlouvu a bylo jich 33%. Teprve první smlouvu má 29% respondentů, dalších 15% má v pořadí už třetí smlouvu a 11% respondentů má dokonce už více než tři smlouvy. Zbývajících 12% respondentů nemělo nikdy uzavřenou smlouvu o stavebním spoření. Na otázku, u které stavební spořitelny mají nebo někdy měli uzavřenou smlouvu, byla nejčastější odpovědí Českomoravská stavební spořitelna, která jak již bylo uvedeno v předchozí části o vývoji stavebního spoření, je nejoblíbenější spořitelna s největším tržním podílem a počtem klientů v ČR, což se potvrdilo i na základě tohoto dotazníkového šetření. Českomoravskou stavební spořitelnu jako svoji spořitelnu uvedlo 32% respondentů, kteří někdy měli stavební spoření. Dalších 26% respondentů je klientem Stavební spořitelny České spořitelny. Podíly ostatních spořitelen podle počtu klientů, v tomto případě podle počtu respondentů, kteří u nich mají uzavřené svoje spoření, jsou velmi podobný jako celorepublikové podíly jednotlivých spořitelen. Další odpovědi a podíly spořitelen podle počtu respondentů jsou znázorněny na obr.36.

73 Vlastní práce 73 Obr. 36 Podíl spořitelen na uzavřených smlouvách respondentů Nejmenší podíl podle počtu klientů má opět Wüstenrot stavební spořitelna, stejně jako v celorepublikovém vývoji. Dále ti respondenti, kteří někdy měli uzavřené stavební spoření uváděli, v jakém období svoji smlouvu uzavřeli. Měli možnost volby mezi třemi obdobími a to do konce roku 2003, tedy dobu před novelou, následně mezinovelové období a posledním obdobím bylo období po další novele po Nejvíce respondentů odpovědělo, že svoji smlouvu uzavřeli mezi a to celých 47%, dalších 42% odpovědělo, že smlouvu uzavřeli ještě před platností novely do konce roku 2003 a později už žádnou neuzavřeli. Pouze 11% uvedlo dobu uzavření svojí smlouvy po V obr.35 bylo uvedeno, že 25% respondentů v současné době nemá uzavřeno stavební spoření, ale dříve měli. Z těchto respondentů jich 87% odpovědělo, že svoji smlouvu uzavřeli ještě do konce roku 2003 a 13% respondentů ji uzavřelo v následujícím období. Z toho lze usoudit, že většina z těch, co momentálně nespoří se nechala odradit změnami v zákoně od a další smlouvu neuzavřela. Avšak 7% z těch, kteří měli uzavřenou smlouvu do konce roku 2003, plánuje uzavřít novou smlouvu i přes všechny změny, které od doby uzavření jejich poslední smlouvy proběhly. Další otázka se týkala zjištění informací, zda-li ti, kteří spoří, plánují ve spoření dále pokračovat nebo spoření ukončí a nadále spořit nebudou. V odpovědích na tuto otázku jsou zahrnuty i odpovědi těch, co v současné době ani v minulosti nespořili. Těch 35% respondentů, kteří momentálně nespoří, tak i nadále spořit neplánují a spořit nehodlá ani dalších 23% lidí, kteří však momentálně spoří. Do budoucna tedy nemá v plánu spořit 58% respondentů. Tato skutečnost je dána možnými odrazujícími změnami v zákoně a dalšími plány vlády v oblasti úsporných řešení v rámci státní podpory. Dalších 20,5%, co momentálně spoří, budou ve staré smlouvě pokračovat a spořit dál a 11,5% si starou smlouvu ukončí a uzavřou novou a zbývajících 10% momentálně nespoří, ale mají v plánu uzavřít novou smlouvu. To znamená, že celých 42% respondentů

74 74 Vlastní práce mají v plánu ve stávajícím spoření pokračovat nebo uzavřít novou smlouvu. Při nynějších stále se zhoršujících a pro účastníky stále nevýhodnějších podmínkách je počet respondentů, kteří mají v plánu spořit, překvapivě vysoké číslo. Po zjištění, zda respondenti mají v plánu do budoucna stále spořit, se zjišťovalo, zda mají v plánu čerpat překlenovací či řádný úvěr nebo už jsou účastníky úvěrové fáze. Čerpat řádný úvěr ze stavebního spoření má v plánu 22% respondentů, kteří mají momentálně uzavřenou smlouvu o stavebním spoření. Překlenovací úvěr plánuje využít 18% respondentů. To znamená, že 40% respondentů má v plánu čerpat úvěr po skončení své spořící fáze nebo po dosažení daných podmínek pro jeho získání. Dalších 24% respondentů se už v současné době nachází v úvěrové fázi a zbývajících 36% nehodlá využít poskytnutí žádného z nabízených úvěrů. Grafické znázornění plánů respondentů ohledně čerpání úvěrů je v obr.37. Obr. 37 Plány v oblasti čerpání úvěru Z informací o plánovaném čerpání úvěrů vychází, že 40% respondentů hodlá využít nabídky poskytnutí úvěru, což by po odečtení těch respondentů, co už nyní čerpají úvěr, znamenalo, že 53% těch, co nyní spoří, mají v plánu čerpat některý z úvěru. Toto číslo téměř odpovídá celkovému poměru poskytnutých úvěrů na naspořené částce, který se nyní pohybuje kolem 60%. Další část otázek se zajímala především o mínění respondentů o již proběhnutých a možných nadcházejících změnách v systému stavebního spoření. Většina otázek respondenty donutila k zamyšlení, jaký postoj by v určitých případech zaujali. Jednou z prvních takovýchto otázek byla otázka týkající se důvodu, proč respondenti nespoří, čili co je od uzavření stavebního spoření nejvíce odradilo. Z těch respondentů, co momentálně nespoří, jich nejvíce uvedlo snížení státní podpory jako důvod, proč v současné době nespoří. Dalším častým důvodem bylo málo finančních prostředků, které by respondenti mohli na účet svého spoření ukládat. Mezi dalšími důvody bylo zdaňování úrokových výnosů, plánované účelné použití prostředků a také zde byla možnost pro ty, kdo spoření nepotře-

75 Vlastní práce 75 bují. Všechny důvody a procenta respondentů, kteří je uvedli, jsou znázorněny na obr.38. Obr. 38 Důvody, které odradily respondenty od uzavření stavebního spoření Další otázka se zaměřovala na oblast státní podpory a zdaňování úrokových výnosů 15% srážkovou daní. Respondenti měli uvést, zda by v případě dalšího snižování výše poskytované státní podpory a zdanění uzavřeli smlouvu o stavebním spoření nebo ne. Téměř 83% respondentů uvedlo, že po takovýchto dalších změnách by smlouvu určitě neuzavřeli a zbývajících 17% by smlouvu i přes tyto změny v budoucnu uzavřeli. Zde je jasný důvod, proč by smlouvu neuzavřeli. Důvodem je především případné další snížení státní podpory. Další otázky směřovaly k plánovaným změnám o účelném použití naspořených peněz a s tím spojeným poskytováním státní podpory jen těm, kteří naspořené prostředky použijí na bytové potřeby. Diskutovanou alternativní možností poskytování státní podpory je, že by byla poskytována jen těm, kteří budou po skončení spořící fáze pokračovat ve fázi úvěrové. Tyto úvahy o těchto možných změnách rozdělily respondenty na dvě skoro stejně početné názorové skupiny. Větší část z nich a to 53% zodpověděla, že by za těchto podmínek smlouvu neuzavřela. Naopak smlouvu by i za těchto podmínek uzavřelo 47% respondentů. Mezi tyto respondenty patří pravděpodobně ti, kteří by plánovali použít naspořené prostředky k financování bytových potřeb nebo by čerpali úvěr a tím pádem by na státní podporu měli nárok a tyto změny by jim neuškodily. Bylo také zjišťováno, zda-li by respondenti uzavírali stavební spoření, kdyby jim nebyla poskytována za žádných podmínek žádná státní podpora. Jak se dalo očekávat, většina respondentů by v případě žádné poskytované státní podpory nebyla ochotná spořit. Smlouvu by v tomto případě neuzavřelo 93% lidí z toho důvodu, že bez státní podpory není spoření tak výhodný produkt. Toto zjištění není nijak překvapivé. Z vývoje nově uzavřených a platných smluv uvedeného v předcházejících částech práce je zřejmé, že poskytovaná státní podpory má na uzavírání smluv silný vliv. Vždy s poklesem státní podpory, následně

76 76 Vlastní práce poklesl i počet nových smluv. Pouze 7% respondentů uvedlo, že by spořili prostřednictvím stavebního spoření, i kdyby jim stát nepřispíval státní podporou. Z důvodu stále diskutovaného účelného použití naspořených peněz pro přiznání státní podpory, byla jedna otázka zaměřena na použití naspořených peněz. I když mohou účastníci stavebního spoření naspořené prostředky použít na cokoliv, tak 49% respondentů uvedlo použití naspořených peněz právě na bytové potřeby. Těmto respondentům by nevadila změna vyplácení státní podpory jen těm, co z peněz financují své bytové potřeby, jelikož by tuto podmínku splňovali. Dalších 31% by získané peníze uložilo jako finanční rezervu na neočekávané výdaje. Další odpovědi jsou znázorněny v obr.39. Obr. 39 Použití naspořených peněz Je zřejmé, že i když je spoření zatím neúčelové a nijak omezené, tak přesto spousta lidí svoje naspořené peníze použije na financování bytové potřeby. Z provedeného dotazníkového šetření vyplývá, že stavební spoření má stále spoustu svých příznivců a lidí, kteří i přes všechny znevýhodňující změny stále spoří nebo v budoucnu spořit plánují. Také je spousta respondentů, kteří dříve spořili a svoji smlouvu uzavřeli do konce roku 2003 a v dalších období po novele už další smlouvu neuzavřeli. Nejvíce těchto respondentů uvedlo, že důvodem neuzavření další smlouvy a nepokračování ve spoření bylo především snížení výše státem poskytované státní podpory. V otázkách budoucnosti a dalších změn ve spoření jsou názory různé. V dalších změnách zákona jsou názory téměř jednoznačné. Většina lidí by stavební spoření po dalších změnách zákona upravujících výši podpory a další zdaňování v budoucnu neuzavřela. Respondenti se shodli i na názoru na státní podporu. Skoro všichni uvedli, že bez poskytované stavební podpory by stavební spoření rozhodně neuzavřeli, jelikož by nebylo výhodné. Závěrem lze říci, že klienty stavebních spořitelen neustálé změny zákona neodrazují v takové míře, jak by se dalo očekávat.