STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha č. 1 Socio-demografický a ekonomický rozbor za jednotlivé SO ORP

Transkript

1 Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Příloha č. 1 Socio-demografický a ekonomický rozbor za jednotlivé SO ORP INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o

2 Tato část je přílohou ke Studii sídelní struktury Moravskoslezského kraje, kterou zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava IČ: , Tel.: , info@rozvoj-obce.cz. Aktualizaci studie 2014 zpracovala společnost Institut regionálních informací, s.r.o. Beethovenova 4, Brno, IČ , tel , iri@iri.cz Osoba oprávněná dle zvláštního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě: Ing. arch. Michal Hadlač Číslo autorizace:

3 OBSAH MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ... 4 SO ORP BÍLOVEC SO ORP BOHUMÍN SO ORP BRUNTÁL SO ORP ČESKÝ TĚŠÍN SO ORP FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM SO ORP FRÝDEK MÍSTEK SO ORP FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ SO ORP HAVÍŘOV SO ORP HLUČÍN SO ORP JABLUNKOV SO ORP KARVINÁ SO ORP KOPŘIVNICE SO ORP KRAVAŘE SO ORP KRNOV SO ORP NOVÝ JIČÍN SO ORP ODRY SO ORP OPAVA SO ORP ORLOVÁ SO ORP OSTRAVA SO ORP RÝMAŘOV SO ORP TŘINEC SO ORP VÍTKOV SEZNAM ZDROJŮ A POUŽITÁ LITERATURA POUŽITÉ ZKRATKY

4 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Moravskoslezský kraj je nejvýchodnějším krajem České republiky ležící na pomezí Moravy a Slezska. Budeme-li vnímat kraj nadregionálně, pak je jeho poloha na hranici tří států téměř ve středu evropského prostoru velice výhodná. Pokud se zaměříme na celou Evropu, pak se region nachází mezi rakouskou Vídní, polskou Hornoslezskou aglomerací a slovenskou Bratislavou. Jedná se o geograficky velice rozmanitý region. Ze západu je sevřen masívem Hrubého Jeseníku s nejvyšším vrcholem kraje a celé Moravy horou Praděd (1 491 m n. m.). Hornatina postupně přechází do Nízkého Jeseníku, náhorní plošiny s pozvolnějším terénem, a Oderských vrchů. Střední část kraje je charakteristická hustě osídleným nížinatým terénem Opavské nížiny, Ostravské pánve a Moravské brány. Směrem na jihovýchod krajina opět získává horský charakter a kulminuje hřbety Beskyd u slovenské hranice Moravskoslezských s nejvyšším vrcholem Lysou horou (1 323 m n. m.) a Slezských Beskyd na hranici s Polskou republikou. Region zaujímá rozlohu km ² a skládá se z celkem 6 okresů (od západu Bruntál, Opava, Nový Jičín, Ostrava-město, Karviná a Frýdek-Místek) a území 22 obcí s rozšířenou působností. V kraji se nachází celkem 5 statutárních měst, 35 měst, 3 městyse a 300 obcí. V čele Moravskoslezského kraje stojí hejtman, jeho sídelním městem je Ostrava. Stav obyvatelstva regionu dne byl obyvatel, což je nejvíce mezi kraji v České republice. Největší město Ostrava mělo k obyvatel. Dalšími významnými sídly jsou podle počtu obyvatel Havířov, Karviná, Frýdek- Místek, Opava nebo Třinec. Pro kraj je typické, že ve městech nad 10 tisíc obyvatel žije většina, to je 67 %, obyvatel kraje. Z hospodářského hlediska kraj od minulosti patří ke stěžejním průmyslovým lokalitám České republiky, což je dáno především tím, že je významným nalezištěm černého uhlí, které podmínilo rozvoj dalších průmyslových odvětví, jako je hutnictví, chemický průmysl, strojírenství. Kromě toho se zde vyskytují i polymetalické rudy, ložiska zemního plynu, vápence, žuly, štěrkopísků apod. V současné době je postupně těžký průmysl nahrazován lehkým a službami. Dnes se jako nejzávažnější problém pozůstatku průmyslové výroby jeví kontaminace půdy a podzemních vod v důsledku průmyslové činnosti, důlní poklesy a znečištění povrchových vod a ovzduší. V zemědělské oblasti je reliéf krajiny vhodný především k pastevectví, pěstování obilovin a brambor. Podíl HDP Moravskoslezského kraje na 1 obyvatele je 6. v mezikrajovém srovnání a na tvorbě HDP v ČR se podílí 9,7 %.Na regionálním hrubém domácím produktu se 30 % podílí zpracovatelský průmysl, 11 % obchod, 10 % nemovitosti a služby pro podniky. Těžba uhlí se podílí téměř 7 %.(ČSÚ, 2005). Průměrná míra registrované nezaměstnanosti činila v roce ,17 %, průměrná hrubá měsíční mzda je Kč. V kraji se nachází celkem 20 průmyslových zón na rozloze hektarů. Moravskoslezský kraj je působištěm zahraničních podnikatelů. Moravskoslezský kraj má předpoklady pro rozvoj nových průmyslových odvětví má připravenou technickou inteligenci i vědecko-výzkumné zázemí na vysokých školách, výzkumných pracovištích i podnicích. Leží na hlavní trase VI. multimediálního koridoru B větve transevropské komunikační sítě TINA i na E-tazích. Má také dostatečně kapacitní všechny technické sítě vodovodní, kanalizační, elektrické i plynové. 4

5 SOCIO DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Kapitola byla nově zpracována v rámci aktualizace Při rozboru a analýze jakéhokoliv SO ORP je potřeba vždy vnímat jeho vlastní sídelní strukturu a její širší podmínky. Vlastní sídelní struktura jednotlivých SO ORP je popsána při analýze podmínek jednotlivých SO ORP. V následující tabulce jsou uvedeny základní charakteristiky popisné statistiky sídelní struktury SO ORP MS kraje a ČR. Srovnání mediánu s průměrem umožňuje vnímat skutečnost, že průměry jsou zvyšovány extrémními hodnotami některých SO ORP jak v rámci MS kraje, tak i celé ČR. Variační koeficient jako relativní hodnota odhaluje, že nejvyšší proměnlivost v rámci ČR vykazují SO ORP u ukazatele hustoty zalidnění, v Moravskoslezském kraji pak u samotného počtu obyvatel. Tabulka A1: Popis srovnávacích charakteristik SO ORP ČR a MS kraje Katastr. Počet Název SO ORP Počet obcí Počet výměra obyvatel celkem z toho měst částí obce katastrů v km 2 celkem Hustota zalidnění Podíl obcí, ve kterých se nachází obyvatel/ km 2 pošta škola zdrav. zař. SROVNÁVACÍ DATA ZA ČR PRŮMĚR ,2% 48,8% 41,5% MEDIÁN ,4% 44,2% 36,4% SMĚRODATN Á ODCHYLKA ,8% 21,7% 21,0% VARIAČNÍ KOEFICIENT 0,68 0,67 0,74 0,67 0,62 0,98 1,19 0,42 0,44 0,51 MAX ,0% 100,0% 100,0% MIN ,6% 9,7% 7,5% SROVNÁVACÍ DATA ZA Moravskoslezský kraj PRŮMĚR ,7% 79,6% 67,0% MEDIÁN ,0% 82,6% 66,7% SMĚRODATN Á ODCHYLKA ,0% 18,3% 21,8% VARIAČNÍ KOEFICIENT 0,76 0,50 0,76 0,76 0,71 1,17 0,94 0,22 0,23 0,32 MAX ,0% 100,0% 100,0% MIN ,4% 41,7% 30,0% Pro charakteristiku sídelní struktury je lepší hovořit o běžném (mediánovém) než o průměrném SO ORP (podobně jako například u rozložení mezd). Z tohoto pohledu jsou SO ORP Moravskoslezského kraje: Plošně, svou výměrou asi o 1/3 menší než v ČR. Absolutní počet obyvatel mají vyšší, cca o více než ¼. Hustota zalidnění SO ORP MS kraje je 3 krát vyšší, k této skutečnosti přispívají zejména SO ORP Havířov, Ostrava, Orlová a Karviná a Český Těšín všechny mají hustotu zalidnění vyšší než 500 obyvatel/km 2. Téměř dvojnásobný je podíl obcí, ve kterých se nachází vybrané zařízení škola, pošta, zdravotní zařízení. Obvyklé vybavení obcí Moravskoslezského kraje je výrazně lepší, což však vůbec nevylučuje existenci obcí a regionů, jejichž vybavení i dopravní dostupnost) jsou omezením jejich rozvoje. 5

6 Tabulka A2: Základní charakteristiky SO ORP Moravskoslezského kraje (stav k ) Katastr. Počet Hustota Počet obcí Počet výměra obyv. zalidnění Název SO ORP celkem z toho měst částí obce katastrů v km 2 celkem Podíl obcí, ve kterých se nachází obyvatel/ km 2 pošta škola zdrav. zař. Bílovec ,4 83,3% 91,7% 66,7% Bohumín ,7 100,0% 100,0% 100,0% Bruntál ,0 48,4% 41,9% 32,3% Český Těšín ,1 100,0% 100,0% 50,0% Frenštát pod Radhoštěm ,9 66,7% 83,3% 66,7% Frýdek-Místek ,4 64,9% 67,6% 64,9% Frýdlant nad Ostravicí ,8 72,7% 81,8% 81,8% Havířov ,6 100,0% 100,0% 100,0% Hlučín ,7 73,3% 93,3% 46,7% Jablunkov ,4 66,7% 75,0% 50,0% Karviná ,2 100,0% 100,0% 100,0% Kopřivnice ,8 80,0% 80,0% 80,0% Kravaře ,5 88,9% 77,8% 77,8% Krnov ,0 68,0% 48,0% 48,0% Nový Jičín ,0 87,5% 100,0% 62,5% Odry ,9 50,0% 70,0% 30,0% Opava ,4 65,9% 68,3% 70,7% Orlová ,4 100,0% 100,0% 100,0% Ostrava ,0 69,2% 84,6% 84,6% Rýmařov ,2 54,5% 63,6% 36,4% Třinec ,6 75,0% 83,3% 75,0% Vítkov ,9 50,0% 41,7% 50,0% Vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel je základním ukazatelem soudržnosti obyvatel území, jeho výhodou jsou dlouhodobé řady (i přes různé změny ukazatele od r. 1869, prvního sčítání lidu, v roce 2011 např. zásadní přechod na deklaraci obvyklého bydliště tj. prvního bydlení). ně negativně je chápán pokles počtu obyvatel, zejména pak v případě, kdy vede k úplnému zániku sídla, což se v posledních desetiletích v ČR prakticky neděje. U hodnocení je zvoleno desetileté období (začátek roku 2004 až konec roku 2013). Tento přístup by měl být uplatněn i v další aktualizaci. Zvolené desetileté období zaručuje značnou robustnost údaje, není ovlivněn pouze krátkodobou změnou, která může být do značné míry náhodná, především u malých SO ORP Pro hodnocení vývoje počtu obyvatel byla použita upravená 7 bodová hodnotící stupnice, zohledňující spíše negativní vývoj počtu obyvatel v celé ČR (podobně jak u ÚAP MSK, aby byla zajištěna eventuální porovnatelnost přístupů a hodnocení), hodnota 1 nejpříznivější vývoj, 4 průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj SO ORP v celé ČR, u eventuálního hodnocení samotných obcí by bylo vhodnější větší rozpětí hodnot (např. 15% až -15%). Tabulka A3: Parametry hodnocení změny počtu obyvatel v období Hodnocení Změna počtu obyvatel v desetiletém období 10% a více 5% až 9,9% 2,5% až 4,9% 0 až 2,4% -2,5% až -0,1% -5% až -2,4% menší než - 5% 6

7 Orientačně je v následující tabulce uveden i rok 2000 a dále pak úplná časová řada V následující tabulce je uvedená řada dokončena do roku U obou tabulek je již zohledněna změna hranicso ORP Orlová a SO ORP Bohumín, k došlo ke změně v územním vymezení a obec Dolní Lutyně přestala být součástí SO ORP Orlová a stala se součástí SO ORP Bohumín. Tabulka A4 Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Moravskoslezského kraje (k příslušného roku, přepočteno s ohledem na územní změnyso ORP Orlová a Bohumín k ) Název SO ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p.r Frýdek-Místek Frýdlant n. O Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov SM kraj Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty Nejvyšší relativní úbytky počtu obyvatel v desetiletém období vykázaly v MS kraji SO ORP Orlová (pokles téměř o 10%), Havířov a Karviná (kolem 8%), při průměrném poklesu v MS kraji pod 3%. Opačný vývoj, vysoký růst, vykázal SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (7,5%), s odstupem následovaný SO ORP Frýdek-Místek (2%), Hlučín, Frenštát pod Radhoštěm a Kravaře. Růst kolem 1% je možné považovat spíše za stagnaci (SO ORP Jablunkov, Nový Jičín a Bílovec). 7

8 Tabulka A5: Vývoj počtu obyvatel a jeho hodnocení v SO ORP Moravskoslezského kraje (k příslušného roku, přepočteno s ohledem na územní změny SO ORP Orlová a Bohumín k ) index 2030 Změna Prognóza Název SO ORP Hodnocení r. 2012= r ,00 Bílovec ,32% ,95 Bohumín ,51% ,93 Bruntál ,00% ,91 Český Těšín ,67% ,91 Frenštát pod 4 Radhoštěm ,44% ,96 Frýdek-Místek ,96% ,96 Frýdlant nad 2 Ostravicí ,55% ,03 Havířov ,10% ,88 Hlučín ,63% ,96 Jablunkov ,98% ,95 Karviná ,95% ,88 Kopřivnice ,78% ,93 Kravaře ,40% ,97 Krnov ,52% ,91 Nový Jičín ,52% ,95 Odry ,54% ,93 Opava ,55% ,94 Orlová ,76% ,85 Ostrava ,90% ,91 Rýmařov ,27% ,89 Třinec ,57% ,93 Vítkov ,91% ,92 SM kraj ,71% ,92 Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty Popisovaný vývoj počtu obyvatel v MS kraji je odrazem: 1. Hledání nové rovnováhy v území z hlediska zaměstnanosti, nedostatek pracovních míst a pokles mezd v okrese Karviná jsou prvotní příčinou poklesu počtu obyvatel, nikoli však jedinou (velký význam má i stav životního prostředí). 2. Preference bydlení v Podbeskydí (suburbanizace) na straně jedné, ale i značná odolnosti stabilních SO ORP z hlediska soudržnosti obyvatel území (Kravaře, Hlučín, Jablunkov) na straně druhé. Věková struktura obyvatel Věková struktura obyvatel je v ČR dlouhodobě pod obecným tlakem růstu podílu obyvatel v poproduktivním věku, tj. obyvatel ve věku 65 let a starších a poklesu podílu dětí (0-14 let). Tento vývoj je výsledkem snižující se plodnosti žen a na druhé straně rostoucí průměrné délky života (zejména pak u mužů, kteří za ženami v průměrné délce života obecně zaostávají). Stárnutí obyvatel vyvolává zásadní změny potřeby vybavení obcí, vzniklé problémy řeší zejména komunitní plánování a oborové strategie (školské). 8

9 Tabulka A6: Vývoj věkové struktury indexu stáří v SO ORP Moravskoslezského kraje (k příslušného roku, přepočteno s ohledem na územní změny SO ORP Orlová a Bohumín k ) Název SO ORP Bílovec 66,1 72,6 75,9 80,9 85,1 89,9 93,8 97,5 Bohumín 84,2 87,0 90,1 93,7 97,7 100,2 102,7 105,2 Bruntál 54,0 61,3 64,6 69,0 72,8 76,0 78,2 82,7 Český Těšín 64,1 72,8 75,7 79,0 83,4 87,5 91,3 93,6 Frenštát p.r. 77,0 83,7 85,9 92,2 98,2 102,3 106,6 108,6 Frýdek-Místek 64,8 72,8 76,4 81,1 86,1 89,5 94,1 97,5 Frýdlant n. O. 98,5 100,7 100,8 103,9 108,2 108,3 110,8 113,2 Havířov 75,1 88,1 92,5 99,0 105,2 110,1 116,0 121,3 Hlučín 79,4 87,8 94,5 102,7 106,4 107,8 110,9 112,5 Jablunkov 70,6 76,4 78,7 82,8 86,6 89,4 91,4 91,2 Karviná 66,9 80,6 84,9 91,5 99,3 106,6 113,6 118,3 Kopřivnice 58,5 67,5 70,7 74,8 80,6 84,7 89,3 92,1 Kravaře 65,8 75,1 79,3 85,7 90,1 90,1 90,5 90,4 Krnov 71,4 74,4 77,0 80,4 84,7 87,8 92,5 95,8 Nový Jičín 64,8 71,8 74,8 78,5 82,2 84,8 88,8 91,0 Odry 64,1 69,6 73,4 77,2 80,9 83,2 85,5 88,7 Opava 75,5 84,3 88,3 92,8 96,2 99,2 101,2 102,5 Orlová 53,0 57,5 60,7 65,4 70,5 76,2 82,0 86,4 Ostrava 78,7 86,5 89,6 94,7 99,8 103,2 107,2 110,7 Rýmařov 62,2 72,3 76,3 81,4 88,0 93,9 98,9 102,7 Třinec 82,9 91,0 94,4 99,0 103,6 108,4 111,4 112,7 Vítkov 65,2 73,1 76,6 81,5 84,3 87,0 92,0 94,7 SM kraj-medián 74,8 77,9 82,2 87,3 90,0 93,9 97,5 Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty Pro hodnocení indexu stáří byla použita obdobně 7 bodová hodnotící stupnice, hodnota 1 nejpříznivější vývoj, 4 průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR a tendenci vývoje (zhoršování věkové struktury dlouhodobou použitelnost indexu). Index stáří je definován jako poměr počtu obyvatel v poproduktivním a předproduktivní věku. Tabulka A7: Parametry hodnocení změny věkové struktury obyvatel v letech hodnocení změna indexu stáří menší než 0% -0 až 9,9% 10 až 19,9% 9 20 až 34,9% 35 až 49,9% Tabulka A8: Použité parametry hodnocení stavu věkové struktury obyvatel v r až 64,9% 65% a více hodnocení stav indexu stáří v r menší než až až až až a více Z navazující tabulky je patrné, že problémem vybraných SO ORP (Orlová, Rýmařov, Bruntál, Karviná) je zejména rychlost stárnutí obyvatel v kombinaci s nepříznivým stavem je pak možno hodnotit SO ORP Karviná a částečně i Havířov jako území s výrazně deformovanou věkovou strukturou obyvatel. Příčinou této situace je zejména vývoj ve městech Karviná a Havířov. Města Bruntál, Rýmařov a Orlová se na nepříznivé trajektorii rychle pohybují. Komunitní plánování na úrovni těchto velkých měst je nezbytností nejen z tohoto hlediska.

10 Tabulka A9: Vývoj věkové struktury indexu stáří v SO ORP Moravskoslezského kraje (k příslušného roku, přepočteno s ohledem na územní změny SO ORP Orlová a Bohumín k ) Hodnocení Hodnocení Změna Název SO ORP Změny stavu r r r Bílovec 98,5 103,1 105,0 108,3 49,14% 5 3 Bohumín 105,3 107,7 112,6 116,1 33,48% 4 4 Bruntál 85,1 91,7 99,1 105,4 71,87% 7 3 Český Těšín 92,7 94,6 97,6 100,2 37,62% 5 3 Frenštát pod 5 4 Radhoštěm 110,3 111,9 114,3 115,6 38,07% Frýdek-Místek 99,8 102,8 106,1 109,6 50,62% 6 3 Frýdlant nad 3 4 Ostravicí 112,2 112,7 115,3 117,3 16,40% Havířov 123,4 125,4 128,4 133,3 51,24% 6 6 Hlučín 111,7 109,6 112,3 113,4 29,14% 4 4 Jablunkov 88,0 87,6 89,5 92,3 20,81% 4 2 Karviná 121,0 127,1 131,5 136,7 69,59% 7 6 Kopřivnice 94,6 97,0 102,6 106,2 57,33% 6 3 Kravaře 88,9 86,2 87,6 90,9 20,94% 4 2 Krnov 99,4 105,2 113,2 121,3 62,92% 6 5 Nový Jičín 92,0 94,6 99,9 103,2 43,74% 5 3 Odry 92,8 94,1 99,7 105,0 50,83% 6 3 Opava 102,9 104,5 107,8 111,2 31,80% 4 4 Orlová 89,6 96,6 101,6 105,6 83,67% 7 3 Ostrava 112,5 115,9 119,6 122,1 41,21% 5 5 Rýmařov 105,8 110,4 116,0 127,6 76,45% 7 5 Třinec 112,9 112,9 115,4 118,7 30,52% 4 4 Vítkov 95,3 101,8 105,4 110,3 50,80% 6 4 SM kraj medián 99,6 103,8 107,0 110,7 46,44% Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty Vývoj podílu dětí narozených mimo manželství Výběr robustního ukazatele postihujícího soudržnost obyvatel území sociální situaci v rámci SO ORP je problematický. Často jsou například využívány ukazatele míry sociálních dávek. Problémem je, že se tyto transfery nastavují s ohledem na politická rozhodnutí, mnohdy kopírují spíše hospodářskou situaci (nezaměstnanost). Z dostupných údajů byl vybrán poněkud atypicky údaj o podílu dětí narozených mimo manželství, který se v rámci testování ukázal poměrně výstižným indikátorem sociální situace. Tabulka A10: Vývoj podílu dětí narozených mimo manželství v SO ORP Moravskoslezského kraje (přepočteno s ohledem na územní změny SO ORP Orlová a Bohumín k ) Název SO ORP Bílovec 21,3 32,8 38,2 35,5 42,3 41,5 38,0 49,5 Bohumín 27,9 33,3 41,2 42,1 43,0 41,0 43,7 47,4 Bruntál 40,1 46,5 52,3 53,6 53,9 55,4 53,0 63,1 Český Těšín 18,1 31,8 30,0 32,5 35,9 32,3 36,8 41,9 10

11 Název SO ORP Frenštát p.r. 21,8 22,6 21,0 22,5 22,8 26,8 32,0 36,8 Frýdek-Místek 18,7 25,9 29,1 29,6 31,5 33,7 35,8 40,7 Frýdlant n. O. 18,0 17,1 22,8 27,4 32,1 25,8 25,9 30,6 Havířov 25,7 34,7 36,4 36,4 36,6 39,6 44,3 48,2 Hlučín 14,3 20,9 19,9 22,9 25,8 25,8 28,1 29,2 Jablunkov 2,7 10,6 12,8 16,4 16,9 20,7 19,3 26,2 Karviná 30,2 40,2 46,9 41,5 51,0 50,8 52,5 54,6 Kopřivnice 16,1 25,6 29,6 31,4 29,4 34,3 37,9 40,6 Kravaře 6,2 10,2 13,2 15,6 14,0 19,3 22,2 27,9 Krnov 33,4 45,6 41,8 49,8 51,5 50,7 52,7 55,0 Nový Jičín 22,2 31,5 34,5 37,0 36,1 37,2 42,7 38,5 Odry 33,5 34,9 47,7 39,7 45,1 42,9 47,0 50,0 Opava 16,0 23,3 27,6 30,2 30,7 32,9 34,9 34,9 Orlová 32,8 45,5 49,5 46,2 48,7 52,1 54,4 51,1 Ostrava 28,7 38,0 40,5 41,3 42,4 43,7 45,8 47,6 Rýmařov 38,0 45,2 50,9 50,0 46,8 56,6 58,9 59,4 Třinec 12,9 18,3 20,2 22,4 26,0 24,8 27,9 31,1 Vítkov 42,3 43,0 51,7 51,4 53,8 45,6 50,3 58,1 SM kraj-medián 22,0 32,3 35,4 35,9 36,3 38,4 40,4 44,7 Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty Pro hodnocení % změny podílu i stavu narozených mimo manželství byla použita obdobně 7 bodová hodnotící stupnice, hodnota 1 nejpříznivější vývoj, 4 průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR a tendenci vývoje (zhoršování ukazatele). Tabulka A11: Parametry hodnocení změny podílu narozených mimo manželství v letech Hodnocení Změna podílu narozených r menší než 0% -0 až 9,9% 10 až 29,9% až 49,9% 50 až 99,9% 100 až 149,9% Tabulka A12: Použité parametry hodnocení stavu-podílu narozených mimo manželství v r % a více Hodnocení Podíl narozených mimo manželství r menší než 30% 30 až 34,9% 35 až 39,9% 40 až 44,9% 45 až 49,9% 50 až 59,9% 60% a více Tabulka A13: Vývoj podílu dětí narozených mimo manželství v SO ORP Moravskoslezského kraje (přepočteno s ohledem na územní změny SO ORP Orlová a Bohumín k ) Hodnocení Hodnocení Změna Název SO ORP Změny stavu r r r Bílovec 45,6 56,0 45,0-37,31% 4 5 Bohumín 51,6 51,3 53,4-60,06% 5 6 Bruntál 56,6 65,1 63,4-36,51% 4 7 Český Těšín 37,8 43,8 43,0-35,10% 4 4 Frenštát pod Radhoštěm 34,8 37,7 47,6-110,64% 6 5 Frýdek-Místek 40,0 41,4 42,6-64,44% 5 4

12 Název SO ORP Změna r Hodnocení Změny r Hodnocení stavu r Frýdlant nad 6 3 Ostravicí 31,3 35,6 37,9-121,19% - Havířov 50,0 48,3 52,8 51,98% 5 6 Hlučín 31,8 29,5 35,0-67,69% 5 3 Jablunkov 24,8 27,3 31,4-197,57% 7 2 Karviná 57,0 59,0 61,9-54,02% 5 7 Kopřivnice 36,4 44,5 38,2-48,80% 4 3 Kravaře 21,3 26,4 25,8-152,49% 7 1 Krnov 54,2 58,9 61,8-35,49% 4 7 Nový Jičín 41,4 48,8 45,1-43,21% 4 5 Odry 49,7 52,3 51,8-48,44% 4 6 Opava 36,5 40,2 43,3-85,42% 5 4 Orlová 60,4 54,3 54,1-18,92% 3 6 Ostrava 47,4 49,2 50,4-32,61% 4 6 Rýmařov 48,3 54,8 64,6-42,93% 4 7 Třinec 30,0 32,7 32,3-76,59% 5 2 Vítkov 58,3 60,2 59,9-39,37% 4 6 SM kraj medián 43,5 48,6 46,4 50,39% Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty Intenzita bytové výstavby Změny intenzity bytové výstavby (počtu dokončených bytů/1000 obyvatel za rok) jsou v ČR jsou zásadně ovlivněny makroekonomickými podmínkami. Rozdíly v území, pak zejména atraktivitou bydlení, která je na úrovni SO ORP ovlivněna obvykle podmínkami zaměstnanosti, dále pak percepcí životního prostředí, rekreační atraktivity, vybavení sídel, dopravní dostupností. Tabulka A14: Vývoj intenzity bytové výstavby v SO ORP Moravskoslezského kraje ( přepočteno s ohledem na územní změny SO ORP Orlová a Bohumín k ) Název SO ORP Bílovec 1,1 1,0 0,9 1,7 2,0 2,7 1,9 3,9 Bohumín 1,1 0,9 2,2 1,6 1,2 1,3 2,0 3,4 Bruntál 7,3 3,9 2,0 2,2 2,2 1,0 1,1 1,4 Český Těšín 1,2 1,4 1,7 1,6 1,0 1,9 2,2 1,5 Frenštát p.r. 1,9 1,2 1,7 3,5 2,3 2,3 1,7 4,7 Frýdek-Místek 2,5 1,9 2,2 1,6 1,3 2,2 3,1 3,8 Frýdlant n. O. 5,8 4,4 3,9 5,0 2,7 7,2 5,7 9,6 Havířov 0,7 1,6 0,8 0,9 1,0 0,7 0,9 0,7 Hlučín 2,9 3,3 3,0 2,4 2,1 2,4 2,7 6,0 Jablunkov 4,1 3,1 2,8 3,5 2,4 2,8 2,7 2,6 Karviná 0,8 0,7 1,1 0,4 0,3 0,3 0,4 0,7 Kopřivnice 1,6 1,9 1,9 1,4 2,0 1,8 2,2 2,5 Kravaře 2,8 2,1 2,5 1,5 2,2 2,8 2,4 1,8 Krnov 0,5 0,7 1,4 1,3 0,7 0,9 2,9 0,9 Nový Jičín 1,3 1,5 2,3 1,5 1,2 1,5 1,3 2,5

13 Název SO ORP Odry 2,3 2,0 1,8 1,8 1,3 1,7 1,4 1,0 Opava 2,2 1,8 1,8 1,6 1,5 1,7 1,9 2,2 Orlová 0,6 2,6 0,5 0,8 0,5 0,2 3,4 1,3 Ostrava 1,2 1,0 0,9 1,2 1,1 1,1 1,6 2,2 Rýmařov 2,4 0,9 2,2 1,3 1,4 5,7 3,5 0,5 Třinec 2,7 3,3 2,7 2,7 1,9 2,3 2,6 2,8 Vítkov 1,1 0,8 3,0 1,7 0,9 1,1 0,2 0,7 SM kraj 1,7 1,7 1,9 1,6 1,4 1,7 2,1 2,2 Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty Pro hodnocení % změny i stavu intenzity bytové výstavby (počtu dokončených bytů/1000 obyvatel ročně) je použita obdobně 7 bodová hodnotící stupnice, hodnota 1 nejpříznivější, 4 průměrný, 7 nejméně příznivý stav nebo vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR a tendenci vývoje (zhoršování ukazatele). Tabulka A15: Parametry hodnocení změny Hodnocení Změna intenzity 30% a více 29,9 až 15% 14,9 až 10% 9,9 až 5% 4,9 až 0% -4,9 až -15% méně než - 15% Intenzita bytové výstavby její stav je definován jako průměr za roky 2012 a 2013, změna intenzity je % srovnání tohoto stavu s průměrnou intenzitou za předešlé období r r (10 let). Tabulka A16: Parametry hodnocení stavu intenzity bytové výstavby (průměr r ) Hodnocení Stav - bytů/1000 obyvatel ročně 5 a více 4,9 až 4 3,9 až 3 2,9 až 2 1,9 až1 0,9 až 0,5 méně než 0,5 Tabulka A17: Vývoj intenzity bytové výstavby v SO ORP Moravskoslezského kraje ( přepočteno s ohledem na územní změny SO ORP Orlová a Bohumín k ) Změna Průměr Hodnocení Hodnocení Název SO ORP intenzity r a 2013 změny stavu Bílovec 2,6 2,4 1,8 2,0 6,60% 1,9 6 5 Bohumín 2,2 2,1 2,6 2,7-31,48% 2,6 1 4 Bruntál 1,9 1,6 1,0 2,3 46,87% 1,7 7 5 Český Těšín 1,5 1,8 2,2 2,7-35,06% 2,4 1 4 Frenštát pod 3 4 Radhoštěm 3,7 1,6 2,5 2,9-8,01% 2,7 Frýdek-Místek 3,5 3,3 3,5 3,1-22,96% 3,3 2 3 Frýdlant nad 7 3 Ostravicí 4,6 4,3 4,1 3,2 45,34% 3,7 Havířov 1,0 0,9 1,5 1,1-30,64% 1,3 1 5 Hlučín 2,9 3,2 3,5 2,4 4,61% 2,9 5 4 Jablunkov 2,8 2,3 3,2 2,6-0,72% 2,9 4 4 Karviná 0,5 2,0 0,9 0,7-11,44% 0,8 3 6 Kopřivnice 1,7 1,8 1,9 1,6 9,40% 1,7 6 5 Kravaře 2,3 2,7 2,5 1,8 6,33% 2,2 6 4 Krnov 1,3 1,5 1,3 1,3-7,77% 1,3 3 5 Nový Jičín 3,1 2,2 2,1 2,2-13,23% 2,

14 Název SO ORP Změna intenzity Průměr r a 2013 Hodnocení změny Hodnocení stavu Odry 1,2 1,0 1,8 1,9-17,26% 1,9 2 5 Opava 2,3 2,6 2,6 3,2-32,56% 2,9 1 4 Orlová 2,1 2,0 1,7 0,9 12,13% 1,3 6 5 Ostrava 2,7 1,5 2,0 1,4-12,67% 1,7 3 5 Rýmařov 1,5 1,1 2,3 0,7 36,06% 1,5 7 5 Třinec 2,8 3,2 3,2 3,4-18,08% 3,3 2 3 Vítkov 0,6 1,4 0,8 1,4 5,42% 1,1 6 5 SM kraj 2,3 2,0 2,1 2,1-7,89% 2,0 Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty změna vypočtena srovnáním dlouhodobého průměru r s průměrem posledních dvou let 2012 a 2013 Pokles bytové výstavby v posledních dvou letech vzhledem k předchozímu 10 letému období je patrný zejména u Frýdlantu nad Ostravicí a Rýmařova, kde byl dříve podporován rekreační atraktivitou území. V letech jsou i SO ORP Moravskoslezského kraje s nejvyšší intenzitou bytové výstavby (Frýdlant nad Ostravicí, Frýdek-Místek a Třinec) hodnoceny pouze hodnotou 3 jako nadprůměrné z hlediska poměrů ČR, nikoliv však jako SO ORP s vysokou nebo dokonce velmi vysokou intenzitou bytové výstavby. Jako průměrná je v hodnocení nastavena hodnota 2-2,9 bytů/1000 obyvatel ročně (tj. při realizaci cca 21 až 30 tis. bytů ročně v celé ČR). Počet dokončených bytů kolem 30 tis. ročně byl v minulosti mnohdy považován za nezbytné minimum nahrazující odpad bytů. Analýza fungování bytového fondu však ukazuje, že přírůstky bytů jsou fakticky vyšší než bytová výstavba (reálně existují neevidované přírůstky bytů), odpad je ve skutečnosti velmi malý. EKONOMICKÝ ROZBOR Kapitola byla nově zpracována v rámci aktualizace Ukazatelé nezaměstnanosti velmi dobře odráží hospodářskou sílu regionů a její změny. Ukazatele nezaměstnanosti v podmínkách ČR, kdy chybí jiné ukazatele hospodářské výkonnosti regionů za jednotky menší, než kraj, jsou proto velmi cenným indikátorem. Od ledna 2013 se přechází v ČR na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti s názvem podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let ze všech obyvatel ve stejném věku. Nový ukazatel je s původním ukazatelem míra nezaměstnanosti nesrovnatelný, je však přesnějším ukazatelem. Tabulka A18: Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Moravskoslezského kraje ( přepočteno s ohledem na územní změny SO ORP Orlová a Bohumín k ) Název SO ORP Bílovec 17,9 17,9 16,3 12,8 10,7 7,3 7,2 13,3 Bohumín 16,4 17,0 16,4 14,5 13,3 10,3 8,7 13,1 Bruntál 16,6 18,6 19,6 17,1 15,1 11,9 13,0 17,4 Český Těšín 17,3 19,0 19,2 18,0 16,3 11,6 9,6 13,0 Frenštát p.r. 8,0 10,8 9,2 8,0 6,7 4,7 5,3 12,4 Frýdek-Místek 14,6 15,6 15,6 13,1 11,1 8,3 6,4 11,3 Frýdlant n. O. 13,6 14,6 14,6 12,4 11,1 8,5 6,6 11,7 Havířov 17,4 18,9 20,0 18,0 16,8 14,1 11,9 15,1 Hlučín 13,2 14,6 13,8 11,8 10,3 7,7 6,9 9,7 Jablunkov 12,6 16,1 17,0 12,8 12,1 8,9 6,4 8,7 Karviná 19,9 21,4 22,0 21,0 18,9 15,6 13,3 15,9 14

15 Název SO ORP Kopřivnice 11,2 14,5 12,9 11,4 8,7 5,1 5,7 13,7 Kravaře 9,0 12,5 12,2 12,6 11,6 9,7 9,2 13,0 Krnov 14,0 18,3 18,4 15,1 12,2 9,9 9,5 14,3 Nový Jičín 12,0 13,9 13,6 11,1 9,1 6,2 7,0 11,7 Odry 16,6 17,8 16,1 13,9 10,9 9,0 9,6 16,9 Opava 9,0 11,1 11,0 10,4 9,9 7,5 6,5 10,0 Orlová 20,8 21,9 22,4 19,7 18,6 14,4 12,3 15,4 Ostrava 16,1 17,9 17,6 14,9 12,9 9,5 8,3 11,5 Rýmařov 15,0 18,5 17,1 14,1 12,7 10,3 9,8 15,1 Třinec 12,9 14,9 15,2 12,2 10,6 8,1 5,7 8,3 Vítkov 16,9 18,6 17,8 16,7 14,5 12,2 13,0 17,4 SM kraj-medián 14,8 17,4 16,3 13,5 11,8 9,3 8,5 13,1 Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty Pro hodnocení změny úrovně nezaměstnanosti r nesplňuje požadavek srovnatelnosti dat, vychází z jejich dostupnosti. Hodnocení je se 7 bodovou hodnotící stupnicí, hodnota 1 nejpříznivější vývoj, 4 průměrný, 7 - nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR. Tabulka A19: Použité parametry hodnocení změny úrovně nezaměstnanosti (změna ) Hodnocení Změna úrovně nezaměstnanosti větší než 5% 5 až 0,1% 15 0 až -4,9% -5 až -9,9% -10 až -14,9% Pro hodnocení podílu nezaměstnaných byl nově stanoven rozsah intervalů. Tabulka A20: Použité parametry hodnocení podílu nezaměstnaných (MPSV ÚAP) -15 až -19,9% Hodnocení Podíl nezaměstnanosti v r k menší než 5% 5 až 6,9% 7 až 7,9% 8 až 8,9% 9 až 9,9% 10 až 11,9% -20% a více Tabulka A21: Vývoj míry nezaměstnanosti a podílu nezaměstnaných v SO ORP Moravskoslezského kraje ( přepočteno s ohledem na územní změny SO ORP Orlová a Bohumín k ) Hodnocení 2014 Změna Hodnocení stavu Název SO ORP Změny %podíl r r r Bílovec 12,6 10,0 8,27-17,12% 2 4 Bohumín 11,9 11,2 10,06-10,28% 3 6 Bruntál 18,8 17,8 15,31-13,80% 3 7 Český Těšín 12,5 11,0 10,19-7,50% 4 6 Frenštát pod 3 3 Radhoštěm 10,0 8,5 7,55-11,55% Frýdek-Místek 11,1 9,4 8,72-6,99% 4 4 Frýdlant nad 1 3 Ostravicí 10,8 9,8 7,62-21,86% Havířov 15,4 13,2 12,43-5,92% 4 7 Hlučín 10,2 9,1 7,04-22,56% 1 3 Jablunkov 7,8 7,2 6,79-5,78% 4 2 Karviná 15,9 15,1 14,66-2,64% 5 7 Kopřivnice 10,8 8,3 7,44-10,13% 3 3 Kravaře 14,5 12,2 10,01-18,16% % a více

16 Název SO ORP %podíl Změna r Hodnocení Změny r Hodnocení stavu r Krnov 15,9 16,1 13,58-15,49% 2 7 Nový Jičín 10,5 8,7 7,59-12,27% 3 3 Odry 17,8 14,1 10,02-28,76% 1 6 Opava 11,2 9,9 9,18-7,27% 4 5 Orlová 15,2 13,8 12,92-6,50% 4 7 Ostrava 11,9 11,2 11,61 3,63% 6 6 Rýmařov 15,8 14,4 13,05-9,37% 4 7 Třinec 8,0 6,9 6,55-5,61% 4 2 Vítkov 18,2 16,2 13,51-16,76% 2 7 SM kra j medián 12,2 11,1 10,0-10,21% Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty Rozhodujícím ukazatelem je hodnocení stavu nezaměstnanosti v r. 2014, který již vychází z nové metodiky, hodnocení potvrzuje nepříznivou situaci v SO ORP Bruntál, Karviná, Krnov, Vítkov Rýmařov, Rýmařov, Orlová a Havířov. Dlouhodobě se potvrzuje existence dvou regionálních ostrovů nezaměstnanosti, Bruntálsko, které doahujeí až na Vítkovsko, a počtem nezaměstnaných největší region Karvinsko. Dlouhodobý vývoj ukazuje na posílení SO ORP Třinec a Frýdek-Místek, krátkodobě i Hlučín, Frýdlant nad Ostravicí a Odry. Poměrně validním, doplňkovým ukazatelem hospodářské situace v území je ukazatel počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo. Jedná se o poměrně proměnlivý ukazatel, který však není dostupný za roky 2012 a Otázkou je i porovnatelnost těchto ukazatelů, nově byla omezena dostupnost údajů za podniky s méně než 25 zaměstnanci. Tabulka A22: Vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo v SO ORP Moravskoslezského kraje (přepočteno s ohledem na územní změny SO ORP Orlová a Bohumín k ) Název SO ORP Bílovec 39,8 57,1 5,7 18,5 8,6 3,6 3,9 55,3 Bohumín 142,3 58,8 149,6 127,2 23,6 8,1 5,9 85,7 Bruntál 23,1 22,7 36,0 42,9 16,5 13,2 18,6 37,8 Český Těšín 82,8 76,6 175,0 95,3 44,6 9,1 13,4 65,4 Frenštát p.r. 11,0 23,7 23,0 8,5 3,9 2,1 11,0 60,9 Frýdek-Místek 28,5 23,1 54,5 14,6 9,7 5,3 4,4 14,1 Frýdlant n. O. 24,5 170,8 37,5 19,6 10,2 7,0 3,0 25,9 Havířov 34,5 361,9 203,0 90,1 38,0 15,1 12,5 60,5 Hlučín 55,3 69,0 54,4 35,4 17,0 6,3 6,8 33,1 Jablunkov 34,0 88,3 103,8 108,6 54,8 18,5 16,3 25,9 Karviná 42,7 37,9 83,5 59,4 29,7 10,5 14,5 46,0 Kopřivnice 55,1 89,9 34,6 26,7 3,7 2,8 10,5 42,8 Kravaře 81,0 60,9 72,9 26,7 26,1 14,7 18,0 70,8 Krnov 56,3 42,5 107,3 59,8 24,2 12,5 17,8 43,8 Nový Jičín 26,6 23,7 23,7 17,6 5,8 3,4 7,2 24,0 Odry 23,4 26,4 26,5 14,8 4,3 3,7 13,9 62,5 Opava 23,1 27,5 21,7 17,4 9,9 4,6 7,4 20,6 Orlová 84,8 82,4 92,7 77,2 43,8 33,6 43,4 42,2 Ostrava 37,1 45,6 31,9 24,6 6,8 4,2 3,6 22,9 16

17 Název SO ORP Rýmařov 46,2 70,8 55,7 62,1 29,2 15,0 34,2 62,1 Třinec 50,3 61,3 58,2 56,6 16,3 6,2 5,9 16,9 Vítkov 78,7 135,5 49,8 37,0 26,0 18,7 40,9 98,8 SM kraj-medián 41,3 59,8 54,4 36,2 16,7 7,6 11,7 43,3 Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty Pro hodnocení počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo byla použita obdobně 7 bodová hodnotící stupnice, hodnota 1 nejpříznivější vývoj, 4 průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na situaci v celé ČR. Tabulka A23: Parametry hodnocení počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo (průměr r a 2012) Hodnocení Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo menší než 5 5 až 9 10 až až až až a více 17

18 Tabulka A24: Vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo v SO ORP Moravskoslezského kraje ( přepočteno s ohledem na územní změny SO ORP Orlová a Bohumín k ) Hodnocení Hodnocení stavu Průměr Rozdíl obou Název SO ORP stavu nezaměstnanosti r hodnocení r. 2011a 2012 r Bílovec 41,2 19,2 30, Bohumín 38,3 36,3 37, Bruntál 30,7 34,5 32, Český Těšín 28,0 27,8 27, Frenštát pod 4 3 Radhoštěm 37,3 5,8 21,5 1 Frýdek-Místek 22,3 15,5 18, Frýdlant nad 5 3 Ostravicí 46,9 14,4 30,7 2 Havířov 50,2 33,4 41, Hlučín 30,2 31,7 30, Jablunkov 35,6 55,9 45, Karviná 45,3 15,9 30, Kopřivnice 24,2 10,2 17, Kravaře 71,5 26,4 49, Krnov 39,1 37,4 38, Nový Jičín 17,7 21,9 19, Odry 36,7 43,7 40, Opava 30,7 21,5 26, Orlová 83,6 19,8 51, Ostrava 15,1 11,9 13, Rýmařov 146,5 102,6 124, Třinec 30,8 32,7 31, Vítkov 96,4 57,3 76, SM kraj-medián 37,0 27,1 31,3 Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty Nedostatek pracovních míst vysoký počet uchazečů pouze zčásti koreluje s hodnocením stavu nezaměstnanosti v r (korelační koeficient 0,44), největší pozitivní rozdíl v hodnocení na Jablunkovsku je vysvětlitelný vyjížďkou za prací na Třinecko. Problematičtější je však hodnocení rozporu na samotném Třinecku. Největší negativní rozdíl je vlastní pro SO ORP Ostrava, kde relativní nabídka pracovních míst je vysoká i rozmanitá (na poměry MS kraje). Negativní hodnocení nezaměstnanosti i nabídky pracovních míst vykazují shodně SO ORP Orlová, Vítkov a Rýmařov, do značné míry i SO ORP Havířov, Karviná a Bruntál. Analýza nezaměstnanosti, včetně její územní diferenciace, je ve srovnání například s demografickými údaji nedostatečná. Je až zarážející, nakolik MPSV v minulých letech připustilo destrukci informačního systému o nezaměstnanosti a zanedbalo jeho analýzu. 18

19 SO ORP BÍLOVEC SO ORP Bílovec leží ve střední části Moravskoslezského kraje. Na severozápadě sousedí se SO ORP Opava, na severovýchodě se SO ORP Ostrava, na jihovýchodě se SO ORP Kopřivnice a na jihozápadě se SO ORP Nový Jičín. Většinu území SO ORP Bílovec tvoří mírně zvlněná krajina Klimkovické pahorkatiny a na severu a západě Těškovické pahorkatiny. Na jihovýchodě je správní obvod ohraničen pruhem Oderské nivy. Nadmořská výška ( m.n.m) a částečně i relativní výšková členitost řešeného území je malá. Členitost území stoupá směrem na severozápad.správní obvod Bílovec zasahuje do přírodního parku Oderské vrchy a z části se rozkládá v Chráněné krajinnéoblasti Poodří. Území SO ORP Bílovec zaujímá 3,1 % rozlohy kraje a žije zde 2,1 % z celkového počtu obyvatel kraje. SO ORP Bílovec zahrnuje 12 obcí Albrechtičky, Bílov, Bílovec, Bítov, Bravantice, Jistebník, Kujavy, Pustějov, Slatina, Studénka, Tísek, Velké Albrechtice, z nichž 2 jsou Pověřenými úřady (Bílovec a Studénka). Právě ve městech Bílovec a Studénka žije téměř 70 % obyvatel správního obvodu. Na 14,5 %území se rozkládají lesy, zemědělská půda představuje 72,1 %. SOCIO DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Vývoj počtu obyvatel SO ORP Bílovec měl mezi lety vzrůstající tendenci. Nejvýrazněji se tento růst projevil v letech , kdy došlo k nárůstu populace v dané lokalitě o 643 obyvatel. Mezi roky došlo k prudkému poklesu počtu obyvatel (o 308 obyvatel). Od tohoto roku počet obyvatel pozvolna klesal až do roku 2006, kdy lze naopak zaznamenat pozvolný růst počtu obyvatel na současnou hodnotu necelých Graf 1: Vývoj počtu obyvatel (k 1.1.) SO ORP Bílovec mezi lety Počet obyvatel Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajů Na počátku sledovaného období, tj. v roce 1991, měly hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) a hrubá míra migračního salda (hmms) protichůdné tendence. Zatímco hmmp klesala, hmms zaznamenávala růst. Tento stav trval až do roku 1998, kdy došlo k vyrovnání obou křivek a do roku 2001nabíraly křivky přibližně stejných hodnot. Hmpp se poté až do roku 2006 pohybovala v pravidelných intervalech nárůstu a úbytku hodnot, zatímco hmms plynule a pozvolna rostla. Hrubá míra celkového přírůstkupopulace (hmcpp) rostla přibližně až do poloviny roku 2009, kdy nastal její strmý pokles, avšak již od poloviny roku 2010 lze zaznamenat opět její mírný nárůst. Všechny 3 sledované veličiny se po celou dobu sledování držely mezi hodnotami -3 až 3. 19

20 Graf 2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Bílovec 4 Promile [ ] hmpp hmms hmcpp Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstkuhmpp=(narozeni - ZEMRELI) / ss * Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * Hrubá míra celkového přírůstku populace hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k a k daného roku. V roce 2000 žilo v SO ORP Bílovec necelých dětí mladších 4 let. S rostoucím věkem rostlo také jejich zastoupení ve společnosti.největší podíl obyvatelstva tvořila skupina ve věku let (2 285 osob), druhou nejpočetnější byla skupina obyvatel ve věku let (2 006 osob). S rostoucím věkem počet obyvatel přímo úměrně klesal. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, kdy se nejpočetnější skupinou společnosti stali obyvatelé ve věku let a dále let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti ještě více klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel ve společnosti. Výrazně klesne počet osob ve věku let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích. Graf 3: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Bílovec v letech 2000 a 2010 a prognóza Počet obyvatel <= Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stav obyvatel vždy k Věkové skupiny V roce 2001 žilo v SO ORP Bílovec obyvatel a tento stav zůstal téměř nezměněn až do roku 2011, kdy došlo k nárůstu obyvatel o 0,1 %, tedy na obyvatel. Jednalo se o přírůstek 35 osob. Nejvýraznější nárůst počtu obyvatel v rámci SO ORP Bílovec byl mezi lety zaznamenán v obcích Velké Albrechtice (9,3 %), Tísek (8,9 %) a Slatina (8,7 %). Naopak pokles počtu obyvatel nastal pouze ve dvou obcích, a to v obci Studénka (-4,0 %) a Kujavy (-0,2 %). 20

21 SO ORP Bílovec byl v letech charakterizován celkovými kladnými hodnotami přirozeného přírůstku (18 obyvatel) i migračního salda (17 obyvatel). Přirozený přírůstek byl v těchto letech nejvyšší v obci Bílovec (67 obyvatel), zatímco migrační saldo zde bylo druhé nejnižší (-26 obyvatel) v rámci SO ORP Bílovec. Nejnižší přirozený přírůstek zaznamenala obec Jistebník (-47 obyvatel), avšak zde bylo zároveň zaznamenáno nejvyšší migrační saldo (114 obyvatel). Naopak nejnižší migrační saldo SO ORP Bílovec bylo zjištěno v obci Studénka (-435 obyvatel). V SO ORP Bílovec docházelo v letech ke snižování počtu obyvatel ve věkové skupině do 14 let ve prospěch obyvatel ve věkové skupině nad 65 let, tedy k výraznému stárnutí obyvatelstva. Také index stáří vzrostl mezi těmito lety z hodnoty 63,5 na hodnoty 97,5. Největší podíl obyvatel do 14 let a zároveň nejnižší podíl skupiny obyvatelstva ve věku nad 65 let lze dlouhodobě vypozorovat u obce Bravantice. Naopak nejpočetnější složka obyvatel ve věkové skupině nad 65 let je dlouhodobě v obci Albrechtičky. Index stáří je dlouhodobě nejvyšší v obcích Bítov (maximum v roce ,4) a Albrechtičky. V roce 2005 tvořila míra nezaměstnanosti SO ORP Bílovec 13,01 % a do roku 2010 tato míra klesla na 11,1, % (-1,91 %). Stejnou klesající tendenci lze zaznamenat v míře dlouhodobé nezaměstnanosti, která rovněž ve sledovaném období klesla a to o 2,8 % (z 6,87 % v roce 2005 na 4,07 % v roce 2010). Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě nejhorší v obci Bílov a Kujavy, naopak nejpříznivější je stav v obci Tísek. Míra nezaměstnanosti vzrostla v rámci SO ORP Bílovec ve sledovaném období pouze ve dvou obcích a to v obci Pustějov (2,79 %) a Tísek(0,41 %). Naopak nejvýraznější pokles nastal v obci Bravantice (-5,04 %). V obci Pustějov také, jako v jediné z obcí, vzrostla v letech míra dlouhodobé nezaměstnanosti. Tabulka 1: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Bílovec mezi lety Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně (%) Albrechtičky ,6 Bílov ,2 Bílovec ,5 Bítov ,6 Bravantice ,3 Jistebník ,6 Kujavy ,2 Pustějov ,1 Slatina ,7 Studénka ,0 Tísek ,9 Velké Albrechtice ,3 SO ORP Bílovec ,1 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. Lednu Pozn.: relativní změna = (stav2011 stav2001) / stav2001 *

22 Tabulka 2:Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Bílovec za období Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldo Albrechtičky Bílov Bílovec Bítov Bravantice Jistebník Kujavy Pustějov Slatina Studénka Tísek Velké Albrechtice SO ORP Bílovec Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje Pozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí. Tabulka 3: Věková struktura obcí SO ORP Bílovec k a k Věková skupina v r (%) Věková skupina v r (%) <= <= Index stáří v r Index stáří v r Albrechtičky 17,7 65,5 16,7 13,7 69,3 17,0 94,3 124,2 Bílov 18,6 71,8 9,6 15,9 71,2 12,9 51,5 81,1 Bílovec 19,1 69,8 11,1 15,5 70,5 14,0 57,9 90,7 Bítov 13,2 70,5 16,3 10,2 74,2 15,6 123,1 152,4 Bravantice 21,1 72,5 6,4 15,5 75,5 9,0 30,5 58,1 Jistebník 17,2 69,9 12,9 14,2 71,5 14,3 75,2 100,5 Kujavy 19,3 70,2 10,5 17,5 71,7 10,8 54,6 61,7 Pustějov 20,1 67,9 12,0 14,9 69,6 15,6 59,6 104,7 Slatina 16,0 68,9 15,1 14,6 70,8 14,6 94,5 100,0 Studénka 17,9 70,4 11,7 14,7 69,4 16,0 65,6 108,8 Tísek 19,2 67,5 13,3 15,1 70,6 14,3 69,2 94,4 Velké Albrechtice 17,2 73,8 9,0 16,8 72,1 11,1 52,7 66,5 SO ORP Bílovec 18,3 70,0 11,6 15,0 70,4 14,6 63,5 97,5 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. Lednu Pozn.: index stáří = (obyvatele65+ / obyvatele <=14) * 100 Tabulka 4:Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Bílovec Míra nezaměstnanosti [%] Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] Změna Změna Albrechtičky 10,79 10,03-0,76 3,95 2,30-1,65 Bílov 16,98 16,75-0,23 8,31 5,66-2,65 Bílovec 13,51 12,14-1,37 7,59 4,60-2,99 Bítov 9,41 8,80-0,61 5,18 3,72-1,46 Bravantice 17,97 12,93-5,04 10,57 4,48-6,09 Jistebník 14,26 10,97-3,29 7,55 4,05-3,50 Kujavy 16,43 16,19-0,24 7,85 6,56-1,29 Pustějov 8,44 11,23 2,79 3,41 4,48 1,07 Slatina 10,26 6,76-3,50 4,10 1,68-2,42 Studénka 12,94 10,51-2,43 6,89 3,95-2,94 Tísek 6,99 7,40 0,41 2,74 2,09-0,65 Velké Albrechtice 13,13 9,39-3,74 6,52 3,14-3,38 SO ORP Bílovec 13,01 11,10-1,91 6,87 4,07-2,80 Zdroj dat: MPSV, GIS 0 22

23 EKONOMICKÝ ROZBOR Počet obsazených pracovních míst SO ORP Bílovec klesl z hodnoty v roce 2005 na hodnotu v roce 2010 (-5,59 %). Nejvyšší počet obsazených pracovních míst lze dlouhodobě zaznamenat v obcích Bílovec a Studénka, naopak nejnižší v obcích Bítov a Slatina. Nejvýraznější nárůst v počtu obsazených pracovních míst v letech nastal v obcích Albrechtičky (46,51 %) a Bítov (36,36 %). Naproti tomu největší pokles nastal v obcích Kujavy (-26,67 %) a Velké Albrechtice (- 18,14 %). Od roku 2005 s nárůstem volných pracovních míst nepřímo úměrně klesá počet registrovaných uchazečů. Tento trend trval do poloviny roku 2008, kdy na 70,75 registrovaných uchazečů připadalo 40,75 volných pracovních míst (tj. 1,7 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Poté začal počet volných pracovních míst klesat a naopak opět vzrostl počet registrovaných uchazečů. Nejhorší situace nastala počátkem roku 2010, kdy na 151,42 registrovaných uchazečů připadalo 1,83 volných pracovních míst (tj. 82,7 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Bílovec dosahovala v roce ,24 a do roku 2010 vzrostla o 10,98 (na 160,22 ). Míra podnikatelské aktivity je dlouhodobě nejvyšší v obcích Slatina, Bílovec a Pustějov, naopak nejnižší je v obcích Bravantice a Bítov. Nejvýraznější nárůst míry podnikatelské aktivity lze v letech zaznamenat v obci Bítov (45,13 ), naopak největší pokles je patrný v obci Pustějov (11,5 ). Šest z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Bílovec má své sídlo v obci Bílovec, 3 v obci Studénka a jeden v obci Velké Albrechtice. Dva z těchto největších zaměstnavatelů v dané lokalitě spadají do kategorie s zaměstnanci, tři do kategorie s zaměstnanci a pět jich spadá do kategorie se zaměstnanci. Tabulka 5:Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Bílovec Počet obsazených pracovních míst Rozdíl mezi lety Absolutní Relativní (%) Albrechtičky 43,00 63,00 20,00 46,51 Bílov 56,00 59,00 3,00 5,36 Bílovec 2418, ,00-234,00-9,68 Bítov 11,00 15,00 4,00 36,36 Bravantice 67,00 61,00-6,00-8,96 Jistebník 168,00 187,00 19,00 11,31 Kujavy 75,00 55,00-20,00-26,67 Pustějov 159,00 131,00-28,00-17,61 Slatina 44,00 39,00-5,00-11,36 Studénka 2374, ,00-2,00-0,08 Tísek 53,00 56,00 3,00 5,66 Velké Albrechtice 474,00 388,00-86,00-18,14 SO ORP Bílovec 5942, ,00-332,00-5,59 Zdroj dat: Ministerstvo financí ČR Pozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 23

24 Graf 4:Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Bílovec volná pracovní místa registrovaní uchazeči Zdroj dat: MPSV, GIS 0 Tabulka 6:Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Bílovec Míra podnikatelské aktivity [ ] Změna Albrechtičky 128,55 157,97 29,42 Bílov 135,78 142,36 6,58 Bílovec 167,58 178,09 10,51 Bítov 84,13 129,27 45,13 Bravantice 91,02 115,48 24,46 Jistebník 131,76 145,82 14,06 Kujavy 129,09 125,00-4,09 Pustějov 171,58 160,08-11,50 Slatina 177,93 192,89 14,96 Studénka 148,51 158,83 10,33 Tísek 112,58 117,46 4,88 Velké Albrechtice 141,68 157,53 15,85 SO ORP Bílovec 149,24 160,22 10,98 Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů Pozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * Pop je počet obyvatel k Daného roku Tabulka 7:10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Bílovec Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost Kategorie podle počtu zaměstnanců Bílovecká nemocnice, a.s. Bílovec Ústavní zdravotní péče MSV Metal Studénka, a.s. Studénka Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie MASSAG, a.s. Bílovec Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Pekařství Illík, spol. s r. o. Bílovec Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých Základní organizace Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky, Bílovecká Bílovec Činnosti odborových svazů nemocnice LUCCO a.s. Velké Albrechtice Výroba motorových vozidel a jejich motorů Město Bílovec Bílovec Všeobecné činnosti veřejné správy Město Studénka Studénka Všeobecné činnosti veřejné správy Pars Komponenty s.r.o. Studénka Výroba železničních lokomotiv a vozového parku SUGAL spol. s r.o. Bílovec Smíšené hospodářství Zdroj dat:ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu