Společný komunitní kompostér pro vybranou lokalitu v obci Ostopovice

Transkript

1 Projektový námět Společný komunitní kompostér pro vybranou lokalitu v obci Ostopovice

2 Úvod Základní údaje o obci Adresa: Obec Ostopovice, U Kaple 260/5, Ostopovice Kraj: Jihomoravský Okres: Brno-venkov Počet obyvatel: (k ) V obci je dlouhodobě řešena problematika odpadů je v provozu sběrný dvůr, na podzim roku 2012 bude otevřen nový sběrný dvůr s místní kompostárnou. Připravuje se zavedení pytlového svozu odpadů a motivační systém pro občany. Obec se dlouhodobě snaží snižovat podíl využitelného odpadu v popelnicích a to jak z důvodů ekonomických, tak environmentálních. Jednou z důležitých složek odpadu je biologicky rozložitelný odpad ve vzorku z náhodně vybraných popelnic, který byl analyzován, tvořil bioodpad 50% hmotnosti. Na místní kompostárnu bude možné odkládat pouze odpady ze zahrady (tráva, listí, větve, zbytky ovoce a zeleniny apod.). Tento druh bioodpadů se např. v sídlištní zástavbě vyskytuje jen sporadicky pro obyvatele bytovek tedy nemá místní kompostárna valný význam. Především pro ně bude určen připravovaný společný kompostér poskytnutý obcí. Sídlištní kompostér a podmínky jeho využívání budou zahrnuty v příslušné obecně závazné vyhlášce obce. Cílem tohoto projektového námětu je navrhnout a popsat způsoby, kterými je možné zajistit kvalitní zpracování BRKO z domácností, které nedisponují zahradou a nemají tedy možnost zřídit si běžný zahradní kompost. Možností, jak podpořit šetrné nakládání s odpadem v domácnostech bez zahrady je několik a jsou zde podrobněji rozebrány. I. Princip a varianty společného kompostování na sídlišti a) Individuální kompostování Kvalitní využití bioodpadu z domácností může zajistit vermikompostér, vždy jeden pro každou domácnost. V principu jde o miniaturní kompost se žížalami umístěný v bedně, která je uložena v nevytápěné, ale nepromrzající místnosti (garáž, chodba, sklep). Princip Do dřevěné nebo plastové bedny s víkem dáme zeminu smíchanou s menším množstvím listí, vyzrálého kompostu a čerstvým materiálem (odpad ze zeleniny a ovoce, kávová sedlina, sáčky od čaje apod.). Materiál musí být vlhký nikdy ne suchý nebo přemokřený a v síle cca cm. Do připravené bedny dáme násadu žížal je možné je zakoupit nebo v dobrém kompostu nahrabat (musí to být menší, tmavě červené žížaly hnojůvky, nikoliv velké dešťovky ). Žížaly pak pravidelně krmíme 0,5 kg žížal denně spotřebuje cca 0,25 kg bioodpadu (tedy produkci jedné rodiny). Čerstvý bioodpad vždy zahrabeme pod zem, nejlépe pokaždé na jiném místě. Žížaly a další organismy se postarají o jeho přeměnu na humus, který se v kompostéru hromadí. Když je ho v bedně dost, část odebereme dá se použít pro truhlíkové květiny nebo na hnojení trávníku či

3 záhonů. Kompostér nevystavujeme velkému teplu, mrazu, slunci a teplotním šokům jsou v něm živé žížaly, kterým musíme připravit optimální životní podmínky. Kompostéry (tedy dřevěné bedny z tvrdého dřeva s víkem) může vyrobit místní truhlář, případně je lze zakoupit jak plastové, tak dřevěné. Výhody: Nízké pořizovací náklady (řádově stovky až tisíce korun za jeden kompostér). Každá domácnost se stará o svůj kompost -nehrozí vyhazování nepatřičného odpadu. Možné pořídit pouze pro ty domácnosti, které mají o kompostování zájem. Nevýhody: Každá domácnost musí kompostér umístit na vhodné místo nemusí být vždy k dispozici. Může chybět kontrola a docházet k chybám (kompostování nevhodných materiálů, špatně obstarávaný kompost může zapáchat atd.), které negativně ovlivňují mínění o kompostování. Ne všechny domácnosti jsou ochotné chovat doma žížaly. Náklady: Vermikompostér (plast, dřevo): kč, násada žížal 300 Kč (lze vyhrabat v kompostu, není nutné kupovat). Lze použít i dřevěnou bednu s víkem potřebných rozměrů, kterou vyrobí místní truhlář náklady kolem Kč. Bez provozních nákladů. b) Společné kompostování Pokud se do kompostování chce zapojit více rodin z jednoho domu nebo sousedních bytovek, je vhodné zřídit společný kompostér. Zde se nabízí několik možností od sofistikovaných přístrojů, které se pouze krmí odpadem a odebírá se čerstvý kompost, po jednoduché venkovní kompostéry. Automatický kompostér Plně automatický kompostér, který si sám bioodpad nadrtí, promíchá, přidá suché pelety pro správný poměr uhlíkatých a dusíkatých částí, zajistí ventilaci atd. Kompostování probíhá ve dvou komorách, což zajistí správný průběh a dozrávání. Je možné používat kompostovatelné nebo papírové sáčky. Zařízení vyžaduje stálé připojení do elektrické sítě a umístění uvnitř domu. Pojme produkci cca 100 domácností. Velikost: výška 1,5 m, délka 3 m, šířka 1,2 m. Výhody: Plně automatický proces, který zajistí perfektní zkompostování odpadu. Nehrozí zápach, napadení hlodavci apod. Kompostování probíhá stabilně a celoročně bez výkyvů v rychlosti a účinnosti. Kompostér je přístupný celoročně a za každého počasí (umístěný uvnitř domu). Nevýhody: Vyšší pořizovací náklady (v desítkách tisíc Kč), nutné zajistit čistotu vstupních materiálů (platí pro všechny typy kompostování). Vyžaduje prostor uvnitř domu s elektrickou přípojkou. Je poměrně velký může nastat problém s umístěním. Náklady: Desítky tisíc nákup (nutno objednávat, cena na vyžádání), provozní náklady: pohon větráku.

4 Společný venkovní kompostér Venkovní kompostér je určený pro více rodin nebo bytovek zapojených do projektu. Kompostér je umístěný na dobře dostupném stinném místě a je uzamykatelný, aby nebylo možné do něj vhazovat ostatní odpady. Optimální umístění je uvnitř vnitrobloku, pokud to není možné, tak někde poblíž bytovek. Nejvhodnější je, pokud má kompostování na starosti kompostovací mistr nejlépe pracovník obce, který zajišťuje a kontroluje čistotu materiálů a péči o kompost (přehazování, míchání různých materiálů atd.) Kompostér samotný může mít řadu podob: Otevřený kompostér (silo) Otevřená ohrádka ze dřeva nebo plastu, do které je průběžně přidáván bioodpad. Tento kompostér by měl být spojen s kyprou zemí, aby se do něj dostaly žížaly a v mrazivém období se mohly také zavrtat zpátky do země. Dřevěný kompostér může vyrobit na míru místní truhlář. Výhody: Velmi nízké pořizovací náklady, účinné větrání a kompostování Nevýhody: Nebezpečí vyhazování nežádoucích odpadů nutné umístit na místo veřejně nepřístupné, nutné spojení se zemí, riziko napadení hlodavci a hmyzem Náklady: Od 600 Kč (podle materiálu, typu a velikosti), možné vyrobit svépomocí ze dřeva (dřevo je vhodné natřít ochranným nátěrem proti hnilobě). Uzavřené komunitní kompostéry Uzavřené zateplené bedny s perforovaným dnem pro odvod tekutiny a větrání, otevíratelným víkem se zámkem (na plnění) a otevíratelnou čelní stěnou nebo dvířky na vybírání kompostu. Pokud jsou uvnitř žížaly, platí stejná pravidla jako pro vermikompostování v domácnostech - nesmí promrzat, vysychat a musí být stálý přísun krmení (bioodpadu). Pro domácností stačí cca 0,8 m 3 prostoru. Je vhodné mít boxů více - při naplnění jednoho se nechá obsah zkompostovat a dozrát a plní se další box. Kompostér musí být umístěn na dosažitelném místě a ve stínu. Zvláštní variantou jsou otočné kompostéry (např. Jora), které jsou tvořeny bubnem s plnícími a výsypnými uzamykatelnými dvířky postaveným na nohách a otáčející se kolem osy. Občasné zatočení zajistí promíchání odpadu a výrazně urychlí kompostování bez nutnosti kompost přehazovat. Při výběru kompostéru je nutné vybírat takové, které lze snadno a dostatečně otevřít kvůli jednoduchému vybírání zralého kompostu. Hotový kompost je možné využít pro hnojení předzahrádek, obecní zeleně nebo pro truhlíkové rostliny. Výhody: Malé riziko napadení hlodavci či hmyzem, přístup mají pouze zapojené domácnosti nehrozí vyhazování jiných odpadů Nevýhody: Nutné pořídit více boxů, v zimě méně funkční (rozklad se velmi zpomaluje), což se dá částečně eliminovat zateplením kompostéru (při rozkladu vzniká teplo a pokud je kompostér zateplený, udržuje se vhodná teplota pro mikroorganismy delší dobu i v chladných částech roku). Náklady: Podle velikosti a typu od cca (uzamykatelné dvoukomorové komunitní kompostéry, menší otočné zateplené kompostéry), do cca (velké typy, některé otočné kompostéry). Pro podporu kompostování je možné zapojeným domácnostem nabídnout také speciální koše na bioodpad (cca 150 Kč) a kompostovatelné sáčky (cena od cca 1 Kč/ks (nákup 1000 ks sáčky NatCorn).

5 Uzamykatelný dvoukomorový komunitní kompostér a otočné kompostéry Jora (zdroj: Co lze kompostovat Do společných kompostérů lze dávat prakticky stejný odpad, jako do běžných zahradních kompostérů, pouze je potřeba více dbát o správnou skladbu odpadu, přiměřenou vlhkost a provzdušnění. Pokud je do nich přidáván i zahradní odpad, musí být tvrdé části (stonky, větve) nadrceny na drobno. Do kompostu patří: slupky ze zeleniny, ovoce, ohryzky apod. Čajové sáčky, fitry od kávy, lógr shrabky trávy, listí (raději jen v malém množství) zemina z květináčů vaječné skořápky zvadlé květiny dřevní štěpka, piliny (pro zvýšení podílu uhlíku, provzdušnění) v malém množství nepotištěný obyčejný papír a lepenka (jen pro snížení vlhkosti) rozložitelné sáčky atd. Do kompostu nepatří: nerozložitelné odpady (plasty, sklo, kovy apod.) nebezpečné odpady, chemikálie tekuté odpady (olej, mléko) živočišné zbytky (maso, kosti, celá vajíčka) velké kusy a tvrdé odpady (větve, dlouhé tuhé stonky) - nutné nadrtit zbytky vařených jídel psí exkrementy použité náplasti, hygienické potřeby, dětské pleny apod. Při kompostování je potřeba dbát na dodržení přiměřené vlhkosti a vhodného poměru uhlíku a

6 dusíku. Zbytky z kuchyně jsou obvykle příliš vlhké a mají vysoký obsah dusíku. Proto je vhodné do kompostu občas přidat piliny, štěpku nebo natrhaný nepotištěný papír a promíchat s ostatním materiálem. To má na starosti kompostovací mistr. II. Zavedení společného kompostování v Ostopovicích Pilotní projekt Aby měly vynaložené náklady na zařízení kompostéru efekt, je nutné, aby se do něj zapojilo co nejvíce domácností a byl zajištěn bezproblémový průběh. Proto je vhodné pro začátek vybrat pilotní bytovku nebo motivované domácnosti z různých sousedních bytovek, které s kompostováním začnou na zkoušku v jediném kompostéru. To bude mít několikerý efekt: Vyzkouší se proces a odstraní případné chyby, téma se dostane do diskuse, další obyvatelé si mohou prohlédnout kompostér a zjistit podrobnosti od sousedů, obec si vyzkouší efektivitu nového opatření. Propagace a motivace Společné kompostování není zatím u nás příliš známé a rozšířené, proto je potřeba všechny účastníky dobře informovat. Způsobů může být několik a lze je různě kombinovat: Informační leták Pro každou domácnost z bytových domů, kterých se projekt týká. Obsahuje základní informace o třídění a kompostování, kontakt na kompostovacího mistra apod. Propagační samolepky Samolepky určené na popelnici, dveře, kompostér apod. Stručně a především poutavě (ve formě obrázku) informují o kompostování. Možné spojit se sloganem typu Kompostujeme společně, chráníme přírodu. Mohou posloužit jako drobná odměna pro zapojené domácnosti, pro školní děti atd. Kompostovatelné sáčky a speciální koše na bioodpad Třídění bioodpadu u nás není zatím příliš zaběhnuté (zejména v bytech) a mnoho potenciálních účastníků může odrazovat představa zapáchajícího koše s hnijícím odpadem. Tomu se zabrání při používání speciálních košů na bioodpad, které větrají a dávají se do nich kompostovatelné sáčky. Pořizovací náklady na koš jsou nejvýš ve stovkách korun, sáčky do košů (objem 7 l) při nákupu většího počtu (1000 ks) vyjdou na méně než 1 Kč bez DPH ( sáčky NatCorn). Jeden sáček postačí cca na jeden týden, zapojené domácnosti je mohou dostávat zdarma nebo za mírný poplatek, případně výměnou kus za kus při vyhození plného sáčku do kompostéru.

7 Odvětrávané koše na bioodpad používané s rozložitelnými sáčky (zdroj: Sleva na poplatcích za odpad Pro většinu domácností je nejvíce motivující finanční úleva např. v podobě slevy z poplatku za odpad. Při pilotním projektu je možné vyzkoušet jaké náklady obnáší zavedení a provoz komunitního kompostování a jaké množství odpadu se díky tomu ušetří. Na základě toho je možné určit, jakou slevu mohou kompostující domácnosti případně dostat, aby to nezatěžovalo rozpočet obce a zároveň bylo pro občany motivující. Nejlepší motivační systém je však založen na odměnách za snižování produkce směsného odpadu, který je pro obec nejnákladnější (svoz a skládkování), což vyžaduje platby za skutečně produkovaný odpad. Promyšlený systému třídění v obci, který v obci postupně vzniká, občanům umožňuje snížit produkci netříděného odpadu na minimum, a proto by stálo za úvahu zavedení plateb pro domácnosti podle skutečného množství odpadu, který vyhazují do popelnic. Vzdělávání a exkurze Rychlé a úspěšné rozběhnutí nejen pilotního projektu je vhodné podpořit motivačním a informačním setkáním se zájemci o zapojení se do projektu a zkušenými kompostovači z jiné obce. Inspirujících příkladů je celá řada, jejich přehled lze najít zde: Pro Ostopovice by mohl být zajímavý projekt ve Švihově ( v Chrudimi i další. Soutěž Miss kompost Sdružení Ekodomov již od roku 2005 pořádá celostátní soutěž, která má sloužit především pro sbírání příkladů dobré praxe a zkušeností od kompostujících domácností, komunit nebo obcí. Podmínkou pro účast v soutěži je vyfocení kompostu, jeho stručný popis a zodpovězení některých otázek. Soutěž lze uspořádat i na regionální úrovni pořadatelem je pak některá obec a vítěz z regionálního kola je pak nominován do celostátní soutěže. Více informací na

8 Provoz kompostéru a zajištění kontroly Pokud bude kompostování probíhat ve společném kompostéru, je nutné stanovit kompostovacího mistra, který má na starosti bezproblémový průběh kompostování. Mistr může být společný pro všechny kompostéry v obci, nebo to může být někdo zodpovědný ze skupiny využívající kompostér (každý kompostér má svého mistra, který se o něj stará a zároveň jej využívá jako člen komunity). Minimálně při začátcích kompostování je nejlepší, aby to měl na starosti placený a zkušený zaměstnanec obce. Kompostovaní mistr má na starosti: - kontrolu přidávaného materiálu (průběžně, nelze kontrolovat vše) - překopávání a promíchávání dle potřeby - přidávání suchého materiálu (štěpka, suchá tráva apod.) při převlhčení kompostu - sleduje průběh zrání kompostu a po jeho ukončení vyskladňuje a vydává kompost domácnostem nebo na jiné účely dle potřeby Využití kompostu Vytvořený kompost je vzhledem ke své skladbě vhodný zejména ke hnojení předzahrádek, záhonků apod. Pro použití v květináčích a truhlících je potřeba ho nechat ještě dozrát a mineralizovat (např. v kompostovacím sile) a po přesátí a smíchání se zeminou jej lze použít i k pěstování truhlíkových květin. V tomto případě je legislativa výrazně volnější než u obecní kompostárny a neplatí zde omezení ohledně využití výsledného kompostu na zeleň v obci. Protože jde o zájmovou aktivitu s cílem zajistit opětovné využití bioodpadu, mohou kompost využívat všechny zapojené domácnosti bez omezení. III. Doporučení pro obec Do projektu by se měly v první fázi zapojit bytovky, kde bude největší zájem ze strany občanů,. Občané z ostatních bytovek se budou moci připojit později. Na základě skutečného zájmu se zvolí vhodné místo a kapacita kompostérů. V každé žije 32 domácností. Nelze předpokládat stoprocentní účast; kvalifikovaný odhad starosty je zapojených domácností na bytovku, odhadem tedy lidí z jedné bytovky. Pro takový počet kompostujících domácností je optimální variantou společný kompostér/kompostéry umístěné na vhodném místě. Jako doplňkovou variantu lze nabídnout pro zájemce individuální vermikompostéry do domácností. Pro pilotní projekt doporučujeme následující postup: 1. Provést dotazníkový průzkum mezi domácnostmi, zda mají zájem o společné kompostování (příp. vermikompostér). Dotazník musí provázet letáček (stačí jen jednoduchý informační list), kde bude popsáno, co to obnáší, jaké výhody to může přinést (slevy z poplatků, dotované kompostéry nebo poskytnuté zdarma apod.). 2. V návaznosti na dotazníkový průzkum uspořádat informační setkání se zájemci zodpovězení dotazů, ukázka kompostérů, seznámení s kompostovacím mistrem apod. 3. Vybrat vhodné místo pro umístění kompostéru a volba vhodného typu (otevřený/uzavřený) atd. 4. Na základě závazných objednávek nebo příslibů spolupráce zakoupit individuální nebo společné kompostéry a instalovat je na vybraná místa (příp. do domácností). Do zapojených domácností a na další vhodná místa (společné nástěnky, obecní úřad, v místním zpravodaji) rozdistribuovat informační materiály (zejména informace o tom, co do

9 kompostu patří a co nikoliv). 5. Zahájení kompostování, sledování a vyhodnocení průběhu, zlepšování a úpravy dle potřeby. 6. V případě potřeby informační schůzky se zájemci, kompostovacím mistrem a starostou zpětná vazba, řešení problému, zlepšování atd. 7. Vyhodnocení a zveřejnění výsledků na webových stránkách obce a v místním zpravodaji. 8. Nábor nových domácností (průběžně nebo ve vlnách, kdy proběhne informační schůzka pro nové členy, distribuce informačních materiálů, košů, sáčků apod.). Velmi doporučujeme pořízení speciálních košů a sáčků na bioodpad a jejich poskytnutí zdarma nebo za příspěvek pro domácnosti, které se zapojí do společného kompostování. Velmi se tím usnadní manipulace s odpadem, předejde se zápachu a zahnívání odpadu v koších a také se eliminuje vyhazování nerozložitelných sáčků do kompostu. Pořizovací náklady nejsou příliš vysoké (viz výše) a určitě se vyplatí. Zavedení komunitního kompostování u bytovek by se mělo objevit jako jeden ze způsobů nakládání s odpady v obci, také v obecně závazné vyhlášce o nakládání s odpady. Zdroje informací Bačík, O., Kašparová, M. Pilotní projekt ve Švihově potvrdil úspěšnost komunitního kompostování [online] Hřebíček, J. Projektování nakládání s bioodpady v obcích. Ministerstvo ŽP 2010, Brno. Pokorná, A. Komunitní kompostování vs. malá zařízení [online] Zákon 185/2001 Sb. O odpadech

10 Zpracovalo Hnutí DUHA Olomouc, Text: Mgr. Renata Placková a RNDr. Tomáš Přikryl A: Dolní náměstí 38, Olomouc T: F: E: olomouc@hnutiduha.cz, Vyhodnocení pytlového sběru a přípravu projektového námětu podpořil v rámci projektu Realizace progresivních odpadových koncepcí v pilotních obcích. Státní fond životního prostředí ČR.