t a k t o : 70 Co 104/ ČESKÁ REPUBLIKA

Transkript

1 70 Co 104/ ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Čuhelové, Ph.D., a soudců Mgr. Ivy Krejčířové a JUDr. Michala Ryšky v právní věci žalobce Statutární město Jihlava, IČ , se sídlem Masarykovo náměstí 1, Jihlava, zastoupeného JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem v Brně, Bubeníčkova 502/42, proti žalovanému VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., IČ , se sídlem Soběšická 820/156, Brno, zastoupeného Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, o zaplacení ,48 Kč s přísl., o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 18. ledna 2016, č. j. 233 C 43/ , t a k t o : I. Rozsudek soudu prvního stupně s e ve II. a III. výroku p o t v r z u j e. II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši ,90 Kč k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku.

2 pokračování Co 104/2016 V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně řízení ohledně úroku z prodlení ve výši 0,2 % ročně z částky ,16 Kč od do zaplacení, z částky ,16 Kč od do zaplacení a z částky ,16 Kč od do zaplacení zastavil (I. výrok). Žalobu, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku ,48 Kč se 7,05% úrokem z prodlení z částky ,16 Kč od do zaplacení, z částky ,16 Kč od do zaplacení a z částky ,16 Kč od do zaplacení zamítl (II. výrok). Rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení v částce Kč (III. výrok). Proti II. a III. výroku rozsudku podal odvolání žalobce. Uvedl, že soud prvního stupně neodůvodnil svůj závěr o aplikaci 451 ObčZ, toto ustanovení přitom na věc nedopadá. Na místě bylo aplikovat na věc 680 odst. 2 ObčZ, posoudit, zda nájemní smlouva přešla na žalobce, resp. zda žalobce vstoupil do právního postavení pronajímatele. Právo hospodaření Svazku vodovodů a kanalizací Jihlavsko (dále jen svazek ) k majetku, zánik tohoto práva a vrácení žalobci je nutné posoudit obdobně jako vlastnictví a jeho změnu ve smyslu 680 odst. 2 ObčZ. Pokud nájemní smlouva přešla na žalobce, pak tento měl nárok na smluvní nájemné z tohoto majetku. Judikatura, na kterou odkazuje soud prvního stupně, je nepřípadná, nejde totiž o bezdůvodné obohacení, navíc řeší vzájemné vztahy účastníků neplatné nájemní smlouvy, což není tento případ. Soud prvního stupně zatížil řízení vadou, když neuvedl, ze kterých důkazů zjistil, že je zde jiný subjekt, který nemovitost za úplatu přenechává třetí osobě k užívání, nezjistil, jakým způsobem jiný subjekt přenechává žalovanému jako třetí osobě k užívání majetek žalobce za úplatu, zda je úplata poskytována, nezabýval se věcnou povahou majetku. Ignoroval tvrzení žalobce o tom, že se nestal členem svazku a že se na něj stanovy svazku nikdy nevztahovaly. Nezjišťoval majetkové a osobní propojení žalovaného a svazku. Žalovaný k odvolání žalobce uvedl, že v rozhodném období měl v nájmu a provozoval jako celek infrastrukturní majetek ve vlastnictví více vlastníků na základě smlouvy o provozu vodovodů a kanalizací, o nájmu vodovodů a kanalizací, o správě a rozvoji majetku vodovodů a kanalizací uzavřenou se svazkem Hradil nájemné za rozhodné období ve prospěch svazku v souladu s provozní smlouvou. Nedošlo k majetkovému a finančnímu vypořádání žalobce a svazku, právo hospodaření svazku zatím nezaniklo a tento je oprávněn a povinen k tomuto majetku plnit práva a povinnosti oprávněného vlastníka [čl písm. a) stanov a usnesení přijaté na 47. valné hromadě svazku]. Vystoupením žalobce ze svazku nebyla dotčena provozní smlouvy ani existence nájemního práva žalovaného. Nemůže tak jít o bezdůvodné obohacení na straně žádného ze zainteresovaných subjektů. Pokud by měl žalobce nároky z titulu bezdůvodného obohacení, pak jen vůči svazku jako pronajímateli. Skutečnost, že svazek přenechává na základě provozní smlouvy předmětný vodohospodářský majetek s právem hospodaření žalovanému k užívání je patrná ze smlouvy o vkladu do práva hospodaření, provozní smlouvy, potvrzení svazku o obdrženém nájemném za celý předmět nájmu, které soud provedl. Prohlášení potvrzující úhradu nájemného svazku žalobce nezpochybňoval. Předmětný majetek je představován vodovody a kanalizacemi, je specifikován v příloze č. 7 provozní smlouvy a je věcí nemovitou, nelze přenést z místa na místo. Dle 509 o.z. nejsou vodovody a kanalizace a jejich součásti součástí pozemku a jsou samostatnými věcmi, což je potvrzeno 2 odst. 1 písm. a) zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytých nemovitých věcí, kdy předmětem daně z nabytí nemovitých věcí jsou inženýrské sítě. Tudíž soud správně aplikoval rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3914/2012.

3 pokračování Co 104/2016 Krajský soud v Brně jako soud odvolací ( 10 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem ( 201 o.s.ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné ( 201, 202 o.s.ř.), bylo podáno včas ( 204 odst. 1 o.s.ř.), v souladu s ustanovením 212 a 212a odst. 1 o.s.ř. přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou doručenou soudu dne se žalobce domáhal stanovení povinnosti žalovanému, zaplatit mu částku ,48 Kč se 7,25% úrokem z prodlení z částky ,16 Kč od do zaplacení, z částky ,16 Kč od do zaplacení a z částky ,16 Kč od do zaplacení. Uvedl, že do byl členem svazku vodovodů a kanalizací Jihlavsko. V době členství převedl na svazek právo hospodaření k vodovodním a kanalizačním řadům (113 smluv o převodu majetku žalobce do hospodaření svazku roky ). Dle čl. V. odst. 1 smluv o vkladu majetku do hospodaření zaniklo právo hospodaření svazku k tomuto majetku ve vlastnictví žalobce jeho vystoupením ze svazku, a to bez dalšího, ukončením členství (viz čl. V. odst. 1 smluv). Dle čl písm. a) stanov svazku mají být smlouvy o majetkovém vypořádání vystoupivší obce vypořádány nejpozději do kal. roku následujícího po ukončení členství, nestanoví však, že pokud nedojde k uzavření smlouvy o vypořádání, je svazek oprávněn vykonávat stejná práva, jako by byla vystupující obec členem svazku. Toho si je vědom i svazek, který v přípisu ze dne uvádí, že není nositelem jakéhokoliv práva vztahujícího se k tomuto majetku, totéž vyplývá z přípisu svazku ze dne , ve kterém žalobci nabídl uzavření nájemní smlouvy, a z přípisů ze dne (bod 4), , , , , a návrhu ze dne Svazek uzavřel se žalovaným dne smlouvu o provozu vodovodů a kanalizací, o nájmu vodovodů a kanalizací, o správě a rozvoji majetku vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu (dále jen smlouvy o provozu ), a to s odkazem na 8 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb. Nájemné pro rok 2013 bylo sjednáno na Kč, krom toho zbyla z nájemného vyčleněna část ve výši Kč na dodavatelské opravy. Provozní smlouva se žalobce netýkala ani za doby členství ve svazku, ani po jeho ukončení (č. l. 128). Svazek v přípisu ze dne deklaroval, že žalobci předá majetek, k němuž právo hospodaření svazku zaniklo, písemně protokolárně, což se však nestalo. Majetek včetně dokumentace drží svazek a na základě smlouvy o provozu jej provozuje žalovaný, úplatu za užívání hradí svazku. Dne žalobce oznámil žalovanému, že vystoupil ze svazku, že si je vědom, že žalovaný bude předmětný majetek i nadále využívat, a to na základě podmínek smlouvy ze dne ve znění dodatků č. 1, 2, 3. K vydání majetku žalobci nedošlo. Žalobce žalovanému sdělil, že mu svědčí alikvotní část nájemného, spojená s předmětným majetkem dle smlouvy o provozu vodovodů a kanalizací. Nebylo tedy žádného důvodu, aby žalovaný platil alikvotní část nájemného osobě, o níž věděl, že nemá k dotčenému majetku žádný právní vztah. Dne upřesnil výši alikvotní části nájemného a sumy na dodavatelské opravy, o kterou je ponížena výše nájemného, tj. 13, %, tedy měsíčně ,16 Kč, vyzval jej k platbě alikvotní části nájemného vždy měsíčně pozadu do 10. dne následujícího měsíce. Žalobce požaduje alikvotní část nájemného spojenou s předmětným majetkem dle smlouvy o provozu za leden až březen 2013 (k úhradě jej vyzval). V podání ze dne (č. l. 82) žalobce doplnil, že Rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina č. j. KUJI 61198/2013 ze dne byla svazku uložena povinnost vydat žalobci předmětný majetek a jeho zákonnou evidenci. Dne svazek vydal žalobci majetek s právem hospodaření a jeho zákonnou evidenci. V podání ze dne (č. l. 135) však uvedl, že svazek nevydal žalobci majetek s právem hospodaření,

4 pokračování Co 104/2016 tuto povinnost podmiňoval vzdáním se části nároků vůči svazku i žalovanému (viz návrh ze dne ). Žalovaný ve spolupráci se svazkem brání vydání veřejnoprávního povolení žalobci k provozování vodohospodářského majetku (viz žádost o povolení k provozování vodovodů a kanalizací ze dne , návrh na zrušení povolení k provozování vodovodů a kanalizací ze dne , usnesení Krajského úřadu Kraje Vysočina ze dne , rozhodnutí krajského úřadu Kraje Vysočina ze dne ). Poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 35/2013 ( nelze připustit, aby valná hromada svazku nad rámec úpravy v zakladatelské smlouvě upravovala ve stanovách využití, nebo dokonce hospodaření majetku členských obcí po zániku jejich členství ve svazku, neboť takový postup by byl v rozporu s úpravou o rozhodování o majetku obce ). Žalovaný k věci uvedl, že je stále smluvně oprávněn předmětný majetek (specifikovaný v příloze č. 7 provozní smlouvy) provozovat na základě platné a účinné provozní smlouvy. Jde o soubor věcí, který je provozovaný jako celek, byla mu vydána platná povolení k provozování dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Na valné hromadě svazku dne byly zástupcem žalobce odsouhlaseny aktualizované přílohy č. 6 až 8 provozní smlouvy, tedy přílohy upravující nájemné, výši dodavatelských oprav a seznam provozovaného majetku včetně majetku, s nímž souvisí údajná část alikvótního nájemného, bez zástupce žalobce by nebyla valná hromada usnášeníschopná. Dle článku 3.4. provozní smlouvy se nájemné platí v měsíčních splátkách odpovídajících 1/12 sjednané roční částky na základě faktury vystavené svazkem. Majetek byl ve vlastnictví žalobce již v době vzniku smluvního vztahu žalovaného k tomuto majetku, zánik práva hospodaření svazku nemá vliv na oprávnění žalovaného tento majetek provozovat, jeho smluvním partnerem je svazek, vůči němuž plní řádně a včas své smluvní závazky. Nájemné za leden až březen 2013 zaplatil svazku podle provozní smlouvy. Nedošlo k dokončení majetkového a finančního vypořádání v souvislosti s vystoupením žalobce, proto právo hospodaření svazku nezaniklo a tento je povinen k majetku plnit práva a povinnosti oprávněného vlastníka. S ohledem na čl. 12 stanov zaniká členství v plném rozsahu až vypořádáním smluv o majetkovém a finančním vypořádání (poslední změna stanov 2001, na 21. valné hromadě). Právo hospodaření SVAK k předmětnému majetku nezaniklo, tento je nadále povinen plnit práva a povinnosti oprávněného vlastníka. Členské obce SVAK pod bodem 14 písm. c) usnesení 47. valné hromady schválili a odsouhlasili, aby měl SVAK do vypořádání majetku veškerá práva a povinnosti vlastníka. Toto usnesení je třeba vykládat v souvislosti s čl stanov, který upravuje situace, kdy nedojde k uzavření smlouvy o majetkovém a finančním vypořádání v předpokládané lhůtě. Vypořádáním majetku se rozumí uzavření smlouvy o majetkovém a finančním vypořádání v souladu se stanovami a zákonem o vodovodech a kanalizacích, ke kterému doposud nedošlo. Přestože bylo vystoupení žalobce ze SVAK plánováno, nenavrhl žalobce žádné řešení, žalovaný proto musel provozovat majetek, nemůže přestat provozovat určitou část vodohospodářského majetku, který tvoří s ostatním jeden provozní soubor. Navíc by porušil zákon o vodovodech a kanalizacích a došlo by k přerušení dodávek pitné vody a odvádění odpadních vod obyvatelům Jihlavy. Uvedený názor zastává i Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí a zemědělství. V rozhodnutí ze dne č. j. KUJI 8008/2014, uvedl: Podle názoru krajského úřadu, OŽPZ, pokud obec vystoupí ze svazku obcí a je jí předán majetek, přestává být svazek obcí oprávněným z majetkových práv, které na něj obec převedla smlouvami o vkladu majetku do hospodaření. V tomto případě však majetek ještě nebyl předán, nebyla podepsána smlouva o finančním a majetkovém vypořádání mezi SMJ a Svazkem. Pokud by soud dospěl k závěru, že nejde o plnění na základě provozní smlouvy, nemohlo dojít ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť na úkor vlastníka se nemůže obohatit přímo faktický uživatel nemovitosti, ale jen subjekt, který takovou nemovitost za úplatu přenechává třetí

5 pokračování Co 104/2016 osobě k užívání (28 Cdo 3914/2012). Rozhodnutí Krajského úřadu Kraje vysočina ze dne , č. j. KUDI 61198/2013, bylo shledáno nicotným. Pokud by se svazek se žalobcem dohodli na výši podílu na nájemném z práva hospodaření, je připraven skutečnost reflektovat v trojstranné dohodě o narovnání či dodatku k provozní smlouvě. Soud ve věci rozhodl napadeným rozsudkem. V odůvodnění uvedl, že mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce vložil majetek v přílohách smluv o vkladu majetku do hospodaření do svazku, žalobce ke dni ze svazku vystoupil. Vedle toho dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Svazek byl založen dne , součástí zakladatelské smlouvy se staly stanovy. Smlouvami o vkladu majetku do hospodaření uzavřené mezi svazkem a žalobcem vkládalo město Jihlava od r do r majetek do hospodaření svazku s tím, že zůstává v majetku obce. 47. valná hromada svazku schválila zásady majetkového vypořádání, vzala na vědomí, že neuzavření dohody o majetkovém vypořádání není zapříčiněno ze strany svazku ani města Jihlava, svazek má do vypořádání majetku veškerá práva a povinnosti vlastníka. Svazek předal městu Jihlava majetek specifikovaný v protokolu o vydání majetku ze dne , svazek a žalobce uzavřeli dne smlouvu o nájmu a provozu vodovodů a kanalizací. Dále co zjistil ze stanov (konkrétně čl a citováno shora). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částek, které jsou předmětem sporu. Dne podal žalobce vůči svazku návrh na zahájení sporného řízení správního o uložení povinnosti vydat věc u Krajského úřadu Kraje Vysočina. Na případ aplikoval s odkazem na 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., zákon č. 40/1964 Sb. (dále jen ObčZ 1964 ), konkrétně 451 ObčZ Ke vzniku BO nemohlo dojít na straně žalovaného, aktivně legitimován je ten, jehož majetek se na úkor druhého neoprávněně zvětšil nebo u něhož nedošlo ke zmenšení majetku, ač k tomu mělo v souladu s právem dojít. Na úkor vlastníka se nemůže obohatit přímo faktický uživatel, ale jen subjekt, který takovou nemovitost za úplatu přenechává třetí osobě k užívání (33 Odo 654/2005, 28 Cdo 1095/2008, 33 Odo 793/2005, 33 Odo 49/2006, 28 Cdo 1095/2008, 33 Odo 1590/2005, 28 Cdo 3914/2012). Právo hospodaření svazku k majetku specifikovanému v předmětných smlouvách o vkladu majetku zaniklo ke dni , nicméně na valné hromadě konané dne , na níž byl přítomen i zástupce žalobce, bylo vzato na vědomí, že svazek má do doby vypořádání majetku veškerá práva a povinnosti vlastníka (a to až do vypořádání předpokládaného do ). Ačkoliv žalobce namítal, že tento postup odporuje zákonu, lze si jen stěží představit, jakým jiným způsobem, než tak že svazek bude zabezpečovat předmětné činnosti tak, jak to činil doposud, když žalobce si podal žádost k získání povolení k provozování vodovodu a kanalizace až následně v průběhu roku Pasivně legitimován je svazek, čehož si je žalobce vědom, když proti němu podal žalobu na vydání alikvotní části nájemného. V posuzovaném případě je sporné, komu svědčí právo hospodaření k majetku, zda žalovaný, pokud zaplatil nájemné svazku, splnil svou povinnost ze smlouvy. Majetek, o který v řízení jde, byl žalobcem vložen (smlouvami o vkladu majetku do hospodaření) do hospodaření svazku dle 38 zákona č. 250/2000 Sb. Dle 38 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, majetek vložený obcí do hospodaření svazku obcí zůstává ve vlastnictví obce. Orgány svazku obcí s ním mohou nakládat jen v souladu s majetkovými právy, která na ně členská obec přenesla podle stanov svazku obcí. Majetková práva k vlastnímu majetku obcí, která jsou vyhrazena obecnímu zastupitelstvu, nelze převést na orgány svazku obcí.

6 pokračování Co 104/2016 Dle článku 8.5. stanov svazek hospodaří s majetkem, ke kterému nabyl a nabude vlastnické právo, a dále s majetkem, který členské obce z vlastního majetku vložily do svazku a do hospodaření svazku. Majetek vložený obcí do hospodaření svazku zůstává ve vlastnictví obce. Vložením majetku obcí do hospodaření svazku přecházejí na svazek veškerá práva s výhradou majetkových práv, která jsou vyhrazena dle 85 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, zastupitelstvu obce. Rozsah majetkových práv přenesených na svazek bude specifikován ve smlouvě o vkladu majetku do hospodaření. Dle článku 8.6. stanov svazek k majetku, který převzal do hospodaření, přejímá veškerou zodpovědnost, má povinnost zabezpečovat jeho provoz, je povinen o něj pečovat. Dle článku 8.7. stanov v případě, že majetek neprovozuje sám, uzavírá ke splnění povinností dle čl stanov smlouvy zejména na nájem a provozování vodárenských a kanalizačních zařízení s tím, kdo vlastní oprávnění dle platných předpisů. Smlouvy o vkladu majetku do hospodaření se shodují v podobě článku III., který upravuje majetková práva k majetku, a to tak, že s vkladem majetku specifikovaného v čl. I. odst. 1 smlouvy se nepřenáší na svazek majetková práva, která jsou vyhrazena obecnímu zastupitelstvu dle ust. 85 zákona č. 128/2000 Sb., zákona o obcích (bod 1). Obec vkladem majetku specifikovaného v čl. I. odst. 1 přenáší na svazek majetková práva uvedená ve stanovách svazku, zejména se jedná o právo užívat majetek, požívat jeho plody a užitky, pronajímat majetek a povinnost starat se o vložený majetek s péčí řádného hospodáře, udržovat a opravovat majetek na vlastní náklady apod. Žalobce ke dni ze svazku vystoupil, když zastupitelstvo Statutárního města Jihlava usneseními ze dne a ze dne rozhodlo o vystoupení. Oznámení bylo svazku řádně doručeno. Dle článku stanov, členství zaniká a) obec může ze svazku vystoupit na základě rozhodnutí zastupitelstva obce, oznámení musí být doručeno do kal. roku, členství může být ukončeno nejdřív k 1.1. následujícího kal roku. Smlouvy o finančním vypořádání musí být vypořádány nejpozději do 1 měsíce ode dne zániku členství. Pokud nedojde k uzavření smluv o majetkovém vypořádání v daném termínu z důvodů na straně vystupující obce, zaplatí obec smluvní pokutu ve výši ročního členského příspěvku pro příslušný rok. Pokud nedojde k uzavření smluv z důvodů ze strany svazku, je svazek povinen plnit povinnosti dané stanovami tak, jako by byla vystupující obec právoplatným členem svazku. Dle článku stanov vystoupí-li obec je svazek povinen obci vrátit vložený majetek, majetek převedený dle privatizačního projektu, bez podílu na společném zařízení. V čl se nehovoří o žádných povinnostech k podpisu předávacího protokolu či podobně, ale jen o povinnosti majetek vrátit. Tento článek je nutno považovat za speciální k článku 12.4., článek se týká závazků a pohledávek, které vůči sobě subjekty mají a tzv. ostatního majetku. Uvedené ostatně vyplývá z korespondence žalobce a svazku, kdy tito rozlišovali majetek s právem hospodaření a ostatní majetek. U majetku s právem hospodaření přistoupili k předání jen pro formu, když měli za to, že předávací protokol ani nutný není. V dopise ze dne svazek konstatuje: v okamžiku ukončení účasti SM Jihlava ve SVaK končí účinnost smlouvy o vkladu majetku do hospodaření svazku obcí a veškerá práva se vrací zpět na SM Jihlava. Upozorňujeme, že pro právní čistotu by mělo dojít k protokolárnímu předání tohoto majetku a následné dohodě o tom, jakým způsobem bude tento majetek následně provozován, včetně vyřešení otázky vodoměrů, které jsou ve vlastnictví SVaK. Ve stanovisku k jednání konanému dne ze dne svazek rozlišuje majetek s právem hospodaření (zde dojde k protokolárnímu předání majetku žalobci

7 pokračování Co 104/2016 a žalobce tento majetek např. formou výpůjčky současně svěří svazku, a to do doby převedení a finančního vyrovnání veškerého ostatního majetku) a ostatní majetek (který bude převáděn žalobce lze převádět v okamžiku provedení ocenění, do doby předání svazku zajistí jeho provozování za podmínek, za kterých ho provozoval k ). V dopisu svazku ze dne zástupce svazku konstatuje: SVAK nepodmiňuje výplatu alikvotní části nájemného (majetek s právem hospodaření) uzavřením dohody o narovnání a nájemní majetek. U majetku, který má být vydán MJ (ostatní majetek) sdělujeme, že dle stanov SVAK, nedojde-li k uzavření smlouvy o majetkovém vypořádání, je SVAK povinen plnit svoje povinnosti tak, jako by byla vystupující obec právoplatným členem SVAKu. Z toho plyne, že finanční prostředky získané z pronájmu tohoto majetku jsou evidovány na účtu SVAKu a jejich alikvotní část náležející SJM bude samozřejmě součástí majetkového vypořádání (smlouvy o majetkovém vypořádání). Smlouvy o vkladu majetku do hospodaření se shodují také v podobě článku V., který upravuje trvání smlouvy. Smlouva nabývá platnosti dnem podpisu obou smluvních stran a účinnosti dnem fyzického předání majetku specifikovaného v čl. I. odst. 1 formou písemného protokolu (bod 1). Důvody ukončení účinnosti této smlouvy: dohoda smluvních stran, vystoupení obce ze Svazku, zánik Svazku, zánik nebo likvidace majetku specifikovaného čl. I. odst. 1, důvody uvedené ve stanovách Svazku. Smluvní strany se dohodly, že v případech výše uvedených přestává být Svazek oprávněným z majetkových práv uvedených v čl. III. této smlouvy a tato práva se přenáší zpět na obec. Pokud nastane důvod ukončení účinnosti, a ten nastane mj. vystoupením obce ze svazku, pak již tímto momentem přestává být svazek oprávněným z majetkových práv v čl. III. smlouvy a ta se přenáší na obec. Slovo přenáší může evokovat nutnost uzavření smlouvy, ale v kontextu bodu 2. článku V. smlouvy jde o přechod bez dalšího, tedy bez nutnosti převodu, neboť článek nehovoří o předávacích protokolech ani o tom, že by mělo dojít k fyzickému předání majetku. Pokud žalovaný poukazoval na usnesení 47. valné hromady svazku, konané dne , kdy dle bodu 2 písm. d) valná hromada bere na vědomí SVaK Jihlavsko do doby vypořádání majetku má veškerá práva a povinnosti vlastníka, pak v kontextu korespondence svazku a žalobce je evidentní, že toto prohlášení se týkalo tzv. ostatního majetku, nikoliv majetku s právem hospodaření. Pokud svazek vzal na vědomí určitou skutečnost, pak tím nemohly být změněny smlouvy o vkladu majetku do hospodaření, které dle bodu 8 článku V. mohou být změněny písemnými dodatky schválenými oběma smluvními stranami. Již jen vystoupením ze svazku tedy zanikla práva svazku k majetku žalobce. Otázkou zůstává, jaký vliv měla tato skutečnost na práva a povinnosti žalovaného ze smlouvy o provozu. Podle 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely (odst. 1). Vlastník vodovodu nebo kanalizace může uzavřít smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem. Jestliže vlastník provozuje vodovod nebo kanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele (odst. 2). Vlastníci vodovodů nebo kanalizací provozně souvisejících, popřípadě jejich částí provozně souvisejících, upraví svá vzájemná práva a povinnosti písemnou dohodou tak,

8 pokračování Co 104/2016 aby bylo zajištěno kvalitní a plynulé provozování vodovodu nebo kanalizace. Tato dohoda je podmínkou kolaudačního souhlasu podle stavebního zákona (odst. 3). Podle komentáře k 8 [Zákon o vodovodech a kanalizacích komentář, Rubeš Pavel, Wolters Kluwer (ČR): Praha, 2014, ISBN: ]: 5. Povinnost zajistit plynulé a bezpečné provozování (odst. 1) může vlastník zajistit buďto sám, nebo prostřednictvím provozovatele. Obsah smluvního vztahu mezi vlastníkem a provozovatelem je určen minimálně pojmem provozování ( 2 odst. 3), vlastník však s provozovatelem může sjednat i další činnosti, zejména z oblasti správy majetku, popř. i jeho rozvoje (viz komentář k 2 odst. 3). Účinnost provozovatelské smlouvy je ze zákona podmíněna právní mocí rozhodnutí o povolení k provozování ( 6), neboť provozování bez něj je protiprávní, přičemž smlouva nemůže zavazovat k protiprávní činnosti. 6. Provozování bývá sjednáváno dvěma možnými smluvními typy, a to pachtem ( 2332 a násl. obč. zák.) a dílem ( 2586 a násl. obč. zák.). O který z obou smluvních typů v konkrétním případě půjde, se určí podle obsahu sjednaných práv a povinností, ne podle názvu smlouvy. Hlavním kritériem bude, kdo z obou převážně nese ekonomická a technická rizika. 7. Pachtovní smlouvou propachtovatel (vlastník) dává propachtovanou věc (vodovody a kanalizace) do dočasného úplatného užívání a požívání (těžení užitků) pachtýři (provozovateli). Pojmovým znakem pachtu je úplata placená pachtýřem propachtovateli. Buďto se sjedná pachtovné jako pevná částka, nebo lze sjednat, že se propachtovateli dostane určená část výnosu. Z pachtu plyne právo provozovatele na užitky z provozování, zejm. právo na vodné a stočné, na náhradu ztrát z neoprávněného odběru vody a vypouštění odpadní vody, právo na úplatu za pitnou vodu předanou a za odpadní vodu převzatou. Riziko tržeb a dobytnosti obvykle nese provozovatel. Kvůli právu na užitky je obvykle s tímto typem smlouvy také spojeno právo provozovatele svým jménem uzavírat smlouvy s odběrateli a s provozovateli provozně souvisejících vodovodů a kanalizací; není to však podmínkou. Půjde-li v rámci pachtu též o přechod zaměstnanců dosavadního provozovatele na nového ( 339 odst. 2 zák. práce), můžeme hovořit i o pachtu závodu. Předmětná provozní smlouva (viz následující odstavec) byla uzavřena za účinnosti občanského zákoníku 40/1964 Sb., který pacht neupravoval. V nájemní smlouvě však bylo možné sjednat nejen přenechání předmětu nájmu do užívání, ale také braní užitků (srov. Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, s. 1880). Podle 663 ObčZ 1964 nájemní smlouvou přenechává pronajímatel za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky. Svazek a žalovaný tedy uzavřeli dne smlouvu o provozu vodovodů a kanalizací, o nájmu vodovodů a kanalizací, o správě a rozvoji majetku vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. Touto smlouvu svazek pronajal žalovanému za účelem řádného a odborného provozování vodovody a kanalizace dle přílohy č. 7 a, b, c se všemi součástmi a příslušenstvím a spojenými zařízeními, která má ve vlastnictví, výpůjčce, nebo k nim má právo hospodaření (čl. 1.1.). Žalovaný převzal vodovody a kanalizace do svého nájmu, zavázal se platit nájemné (čl. 1.2.), provozovat vodovody a kanalizace (čl. 1.3.). Svazek pověřil žalovaného činnostmi v oblasti správy a rozvoje vodovodů a kanalizací (blíže čl. 1.5.). Svazek postoupil žalovanému právo na vodné a stočné s tím, že výnosy jsou jeho příjmem, provoz

9 pokračování Co 104/2016 vodovodů a kanalizací je financován z těchto výnosů (čl. 4.1.). Z uvedeného je zřejmé, že strany zvolily nájemní smlouvu. Pro uzavření nájemní smlouvy nebylo nutné, aby byl žalobce vlastníkem předmětu nájmu, stačilo, že pronajímatel byl oprávněn s věcí (předmětem nájmu) disponovat (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, s. 1870). Oprávnění k pronájmu se muselo odvozovat od vlastníka předmětu nájmu, což se v předmětné věci také stalo, ve své podstatě šlo o nepřímé zastoupení ( 724 ObčZ 1964, 577 ObchZ). Zánik oprávnění k pronájmu se pak nedotýkal platnosti zástupcem (zde svazkem) uzavřených nájemních smluv. Nadále v nich vystupoval jako pronajímatel vlastník (zde žalobce), a to na základě analogické aplikace 680 odst. 2 ObčZ 1964 (viz též 581 ObčZ 1964) (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, s. 1871). Podle 680 odst. 2 ObčZ 1964, dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele a nájemce je oprávněn zprostit se svých závazků vůči dřívějšímu vlastníku, jakmile mu byla změna oznámena nebo nabyvatelem prokázána. Podle třetího odstavce téhož ustanovení, dojde-li ke změně vlastnictví k nemovité věci, může z tohoto důvodu vypovědět nájemní smlouvu pouze nájemce, a to i tehdy, byla-li smlouva uzavřena na dobu určitou; výpověď však musí podat v nejbližším výpovědním období, pokud je zákonem nebo dohodou stanoveno. Při změně vlastnictví k movité věci může smlouvu vypovědět i nabyvatel. Tudíž pokud zaniklo členství ( ), majetek stále vlastní žalobce, svazek ztratil právo hospodaření a žalobce vstoupil do právního postavení pronajímatele. V čl provozní smlouvy se smluvní strany dohodly, že jakékoliv doplňky změny a úpravy smlouvy mohou být provedeny pouze písemně a musí být podepsány oběma smluvními stranami. Dle čl bodu 3 smlouvy se VAS zavazuje za užívání souboru vodovodů a kanalizací se všemi součástmi a příslušenstvím podle čl této Smlouvy platit SVAZKU roční nájemné. Výše nájemného je uvedena v Příloze č. 6 Smlouvy a je stanovena na základě písemné Dohody Smluvních stran. Nedojde-li k dohodě postupuje se způsobem dle čl této Smlouvy. Změnu výše nájemného v roce nebo na další roky lze přitom provést jen písemnou Dohodou obou Smluvních stran při respektování přílohy č. 11 a při respektování minimálního ročního nájemného dle čl a ostatních ujednání z této Smlouvy, číslovanou postupně dle roku a pořadí v tomto roce. O výši ročního nájemného se naposledy platně (o majetku žalobce) dohodli svazek s žalovaným dne Když po již se svým majetkem disponoval a do práv a povinností z předmětné smlouvy v části týkající se jeho majetku vstoupil žalobce. Dne se tedy svazek se žalovaným dohodli na nájemném za období tak, že bude celkem činit Kč za nájem celého inframajetku. S tím, že splátky budou splatné 2x za měsíc (bez DPH), první splátka do 12. dne v měsíci, a to ve výši Kč na účet UCB /2700 a druhá splátka bude do 24. dne v měsíci, a to ve výši ,33 Kč na účet Čs /0800. Celková měsíční splátka činila ,33 Kč a k tomu příslušné DPH. Dne svazek s žalovaným uzavřeli dohodu o výši ročního nájemného na rok 2013 (kterým změnili dohodu uzavřenou ), tato dohoda se již nemohla týkat majetku, který vlastnil a se kterým hospodařil žalobce. Dle této dohody zůstávalo roční nájemné stejné, stejná byla i výše měsíční splátky

10 pokračování Co 104/2016 a stejné byly účty, na které mělo být nájemné hrazeno. Jediný rozdíl spočíval ve výši částek hrazených ke 12. a k 25. dni v měsíci. Dne svazek s žalovaným uzavřeli dohodu o výši ročního nájemného na rok 2013, tato dohoda se již nemohla týkat majetku, který vlastnil a se kterým hospodařil žalobce. Dle této dohody byla výše ročního nájemného stanovena shodně jako v dohodě ze dne , jediný rozdíl spočíval v termínu splatnosti, který byl určen na 25. den v každém měsíci. Z výpisu z účtu žalovaného ze dne vyplývá, že 8. (asi) byla na účet č /2700 provedena platba Kč, z výpisu z účtu žalobce datum neofoceno se podává, že dne byla na účet č /0800 provedena platba ve výši ,84 Kč. Z výpisu z účtu žalobce ze dne se podává, že dne byla provedena platba v částce Kč na účet č /2700. Z výpisu z účtu žalobce ze dne se podává, že dne byla z účtu žalobce na účet č /0800 provedena platba v částce ,84 Kč. Z výpisu z účtu žalobce ze dne se podává, že na účet č /0800 zaplatil částku ,83 Kč. Tedy žalovaný dle smlouvy nájemné za měsíce leden až březen uhradil v dohodnutých částkách, a to na účty určené ve smlouvě. Žalovaný tedy splnil svou povinnost ze smlouvy, nájemné za předmětné období zaplatil, proto žaloba nemohla být důvodná. Závěr soudu by byl stejný, pokud by odvolací soud dospěl k závěru, že právo hospodaření k předmětnému majetku měl v rozhodném období svazek. I za té situace by žalovaný svou povinnost z provozní smlouvy splnil a žaloba by nebyla důvodná. S ohledem na uvedené odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil ( 219 o.s.ř.), a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle 142 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení 224 odst. 1 o.s.ř. tak, že plně úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšnému žalobci. Odvolací soud přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v částce ,90 Kč [odměna právního zástupce za 2 úkony právní služby po Kč (vyjádření k odvolání, účast na jednání dne ) dle 7, 11 odst. 1 písm. g), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., za úkon právní služby ve výši Kč dle 7, 11 odst. 2 písm. f) vyhlášky (účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí), 3 režijní paušály po 300 Kč dle 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jízdné 2.859,01 Kč, náhrada za promeškaný čas 12 půlhodin po 100 Kč dle 14 vyhlášky a náhrada za DPH ve výši ,89 Kč dle 137 odst. 1, 3 o.s.ř.]. Za zaslání důkazů odvolací soud žalovanému odměnu zástupce a náhradu hotových výdajů nepřiznal, nespadá totiž do množiny účelně vynaložených nákladů, žalovaný měl důkaz předložit již soudu prvního stupně. Stejně tak odvolací soud nepovažoval za účelně vynaložený náklad nocležné, když jednání soudu bylo nařízeno na 9 hodin ráno, nebyla hlášena kalamitní situace. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné za předpokladu, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího

11 pokračování Co 104/2016 soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. V Brně dne 22. února 2017 Za správnost vyhotovení: JUDr. Kateřina Čuhelová, Ph.D., v. r. Soňa Melová předsedkyně senátu