GEOMETRICKÝ PLÁN V KONTEXTU PRÁVA

Transkript

1 PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY OBOR PRÁVNÍ VZTAHY K NEMOVITOSTEM KATEDRA PRÁVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A POZEMKOVÉHO PRÁVA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE GEOMETRICKÝ PLÁN V KONTEXTU PRÁVA Ing. Lucie Červená 2011

2 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Geometrický plán zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. Lucie Červená 2

3 Obsah: 1. ÚVOD PRAMENY PLATNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY GEOMETRICKÉHO PLÁNU Zákony týkající se zeměměřictví a katastru Vnitrorezortní předpisy Ostatní právní předpisy VYHOTOVOVÁNÍ GEOMETRICKÉHO PLÁNU Obecné zásady vyhotovení geometrického plánu Vyhotovení a ověření geometrického plánu a jeho náležitostí Geometrické a polohové určení nemovitosti a jeho přesnost Souřadnice obrazu a polohy SOUČINNOST KATASTRÁLNÍHO ÚŘADU S VYHOTOVITELI GEOMETRICKÝCH PLÁNŮ Podklady pro vyhotovení geometrického plánu Převzetí geometrického plánu katastrálním úřadem Potvrzení geometrického plánu Vyhotovení a ověření kopie stejnopisu geometrického plánu OBSAH A NÁLEŽITOSTI GEOMETRICKÉHO PLÁNU Popisové pole Grafické znázornění Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí Seznam souřadnic Výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu TYPY GEOMETRICKÉHO PLÁNU Geometrický plán pro změnu hranice katastrálního území a hranice územní spr. jednotky Geometrický plán pro rozdělení pozemku Geometrický plán pro změnu hranice pozemku Geometrický plán pro vyznačení budovy

4 6.5. Geometrický plán pro určení hranic pozemků při pozemkových úpravách Geometrický plán pro doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem Geometrický plán pro opravu geometrického a polohového určení nemovitosti Geometrický plán pro upřesnění údajů o parcele podle přídělového řízení Geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků Podklady pro vytyčení hranice pozemku Součinnost s vlastníky při vytyčení hranice pozemku Dokumentace o vytyčení hranice pozemku Zpřesnění geometrického a polohového určení hranice pozemku a souhlasné prohlášení Geometrický plán pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku POUŽITÍ GEOMETRICKÉHO PLÁNU Použití geometrického plánu na rozdělení pozemku, vymezení rozsahu věcného břemene a změnu hranice pozemku Použití geometrického plánu pro vyznačení budovy a vodního díla nebo změny jejich obvodu Použití geometrického plánu pro změnu hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky Použití geometrického plánu pro průběh vytyčené nebo vlastníky upř. hranice pozemků Použití geometrického plánu pro opravu geometrického a polohového určení nemovitosti Použití geometrického plánu pro doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem Použití geometrického plánu pro určení hranic pozemků při pozemkových úpravách a pro upřesnění údajů o parcele podle přídělového řízení VYZNAČENÍ ZMĚNY DO KATASTRÁLNÍ MAPY ZHODNOCENÍ PRÁVNÍ ÚPRAVY ZÁVĚR RESUMÉ SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK PŘÍLOHY

5 1. ÚVOD Tato práce se bude věnovat geometrickému plánu, jeho tvorbě a využití v kontextu práva. V první řadě je nutno vysvětlit, co geometrický plán a další související pojmy znamenají a dle jakých pramenů práva se jeho vyhotovování a použití řídí. Dále pak budou popsány jednotlivé typy geometrických plánů, součásti a náležitosti, ověření úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem a potvrzení geometrického plánu katastrálním úřadem. Dále bude vysvětleno, k čemu a jak se geometrický plán využívá, tedy jak se zapisuje do katastru nemovitostí, což je cílem od začátku jeho tvorby a jak se změny, v něm vyznačené, zakreslují do katastrálních map. Na závěr bude zhodnocena současná právní úprava, neboť katastr nemovitostí prošel během posledních zhruba dvaceti let velkými změnami, ať již vzhledem ke změně společenského zřízení České republiky, tak vzhledem k rychlému technickému vývoji. V úvodu vysvětlím pouze základní pojmy jako geometrický plán, katastr nemovitostí a soubor geodetických a popisných informací, další pojmy a termíny týkající se této problematiky budou vysvětleny průběžně v textu, kde se objeví. Geometrický plán je nástroj k doplňování změn do katastru, aby byl neustále aktuální, tedy přesněji, aby byla aktuální katastrální mapa. Pomocí geometrického plánu se vyznačují zejména nově postavené stavby, přístavby a přestavby staveb již zapsaných v katastru, dělené nebo scelované pozemky a věcná břemena k částem pozemků. Dle 19 odst. 1 katastrálního zákona je neoddělitelnou součástí listin, podle nichž má být proveden zápis do katastru, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy. Geometrický plán je výsledek zeměměřických činností, což znamená, že jeho tvorbu vždy doprovází měření v terénu, nelze ho vyhotovit pouze v kanceláři, např. dle projektové dokumentace nebo přání zákazníka. Toto platilo již od samotných počátků geometrického plánu, které by se daly datovat do 2. poloviny 19. století, konkrétně do roku 1883, kdy císař František Josef I. vydal několik zákonů týkajících se katastru, zejména zákon č. 83/1883 ř.z., o udržování evidence katastru daně pozemkové (později se názvy tohoto zákona různě měnily, např. byl nazýván zákon o evidenci katastru daně pozemkové - evidenční zákon), v kterém byl zformován přesný technicko-právní instrument zvaný geometrický plán. Tvorba a podoba geometrického plánu prošla během téměř jeden a půl století různými změnami, včetně různých názvů, jako např. geometrovský plán, geometrický polohový 5

6 plán, geometrický (polohopisný) plán, geometrický (výškopisný) plán, geometrický (parcelační) plán nebo geometrický (oddělovací) plán, případně i jiné méně frekventované názvy. Název geometrický plán se ustálil se vznikem evidence nemovitostí v roce S geometrickým plánem se často setkává každý, kdo se pohybuje v majetkoprávní problematice, ať již jako právník nebo technik. Běžný člověk se s ním může setkat jen párkrát za život a to pouze v případě, že je vlastníkem nebo uživatelem nějaké nemovitostí, u které se mění určitá práva, která se mají zapsat do katastru. Slovo katastr znamená soupis půdy. Dostalo se do většiny evropských jazyků patrně přes staroitalské catastrico. Původ však má zřejmě v řeckých slovech katastasis, což znamená osídlení, sídliště a katastichon, což je kniha záznamů o osídlení. Ve starých dobách slovo katastr znamenalo soupis osob podléhajících dani z hlavy, později soupis osob a nemovitostí k daňovým účelům. 2 Soupisy půdy tedy vznikaly hlavně z potřeby panovníka vědět, kolik vlastní půdy pro stanovení daní. Současná evidence pozemků a staveb se nazývá Katastr nemovitostí České republiky a jeho definice je velice podobná staré definici katastru. Dle Českého zeměměřického a katastrálního úřadu (dále jen ČÚZK ) je to soubor údajů o nemovitostech v České republice zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Jeho součástí je evidence vlastnických a jiných věcných práv a dalších, zákonem stanovených práv k těmto nemovitostem. KN je zdrojem informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostředí, zemědělského a lesního půdního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické a pro tvorbu dalších informačních systémů. Je veden jako informační systém o území České republiky převážně počítačovými prostředky, kde základní územní jednotkou je katastrální území a jeho operát mimo jiné tvoří soubor geodetických informací, který zahrnuje katastrální mapu (včetně jejího číselného vyjádření ve stanovených katastrálních územích) a soubor popisných informací, který zahrnuje údaje o katastrálních územích, o parcelách, o stavbách, o bytech a nebytových prostorech, o vlastnících a jiných oprávněných, o právních vztazích a právech a skutečnostech, stanovených zákonem. 3 1 BUMBA, Jan. České katastry od 11. do 21. století, str MARŠÍKOVÁ, Magdalena. MARŠÍK, Zbyněk. Dějiny zeměměřictví a pozemkových úprav v Čechách a na Moravě v kontextu světového vývoje, str Dostupný z : 6

7 2. PRAMENY PLATNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY GEOMETRICKÉHO PLÁNU V této kapitole budou popsány jak právní předpisy, které souvisí výhradně s katastrem nemovitostí a zeměměřictvím a vnitrorezortní předpisy, tak i předpisy z jiných oblastí, které se geometrického plánu týkají pouze částečně, ale přesto jsou pro tvorbu a využití geometrických plánů podstatné Zákony týkající se zeměměřictví a katastru Zákonem, v kterém je definován samotný pojem geometrický plán, tudíž jedním z nejdůležitějších v této oblasti, je zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) ve znění pozdějších předpisů, který upravuje rozhodující činnosti spojené s vedením katastru a vytváří podmínky pro jeho využití ve státním informačním systému. Geometrickému plánu je v tomto zákoně věnována část pátá s názvem Geodetické práce a geometrické plány. Dalším důležitým zákonem je zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem č. 265/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který říká, že právní vztahy vznikají, mění se nebo zanikají vkladem práva do katastru nemovitostí. Kromě vlastnických práv k nemovitostem se do katastru zapisují i další věcná práva, např. právo odpovídající věcnému břemenu nebo zástavní právo. Tento zákon tedy stanovuje, jakým způsobem se změny vyznačené v geometrickém plánu do katastru zapíší. Zákonem patřícím do této kapitoly je i zákon o zeměměřictví č. 200/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje zeměměřické činnosti, výsledky těchto činností, včetně těch, které jsou využívány pro správu a vedení katastru nemovitostí a pro státní mapová díla. Dále upravuje, kdo a za jakých podmínek může zeměměřické činnosti vykonávat či jaká jsou porušení pořádku na úseku zeměměřictví. Mezi zákony z oblasti zeměměřictví a katastru patří i zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje strukturu zeměměřických a katastrálních orgánů, zřizuje Český úřad zeměměřický a katastrální, Zeměměřický úřad, zeměměřické a katastrální inspektoráty a katastrální úřady. Geometrických plánů se týká zejména činnost katastrálních úřadů, které vykonávají správu katastru nemovitostí, tedy rozhodují o zápisu vlastnických a jiných věcných práv 7

8 do katastru na základě žádostí, jejichž součástí může být i geometrický plán. Pro osoby vykonávající zeměměřické činnosti je důležitá funkce katastrální úřadu jako poskytovatele podkladů k vyhotovení geometrického plánu dle 74a 75 katastrální vyhlášky a potvrzovatele správnosti geometrického plánu dle 80 katastrální vyhlášky. Neméně významná je činnost zeměměřických a katastrálních inspektorátů, které dohlížejí na zeměměřické činnosti prováděné právnickými a fyzickými osobami, jejichž výsledky jsou využívány pro katastr, tudíž kontrolují kvalitu geometrických plánů. Mezi další zákony související s oblastí katastru nemovitostí a zeměměřictví, kterou jsou ale co se týče geometrického plánu méně významné, patří zákon o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, který upravuje vyhotovení geometrického plánu dle 73 odst. 1 písm. e katastrální vyhlášky pro určení hranic pozemků při pozemkových úpravách v případě, že jejich výsledky nejsou využity pro obnovu katastrálního operátu. Základním prováděcím předpisem k zákonům z této oblasti je vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a katastrální zákon (katastrální vyhláška), ve znění vyhlášky č. 164/2009 Sb., která upravuje předmět a obsah katastru, činnosti při správě katastru a obnově katastrálního operátu, zeměměřické činnosti pro účely katastru, vyhotovování geometrických plánů a upřesněných přídělových plánů a vytyčování hranic pozemků, označování územních hranic obcí a hranic pozemků trvalým způsobem a postup při vkladu, záznamu a poznámce, jak je uvedeno v 1 katastrální vyhlášky č. 26/2007. Mezi normy týkající se geometrického plánu se dá zařadit i nařízení vlády č. 430/2006 Sb. o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání Vnitrorezortní předpisy Mezi vnitrorezortní předpisy týkající se geometrického plánu patří Pokyny Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 30 č.j. ČÚZK 6114/ k poskytování podkladů pro vyhotovení geometrických plánů a přebírání výsledků měření u geometrických plánů vyhotovených ve stanovených prostorech, ve kterých jsou podrobné body určovány v S-JTSK povinně. Dále pak Návod pro vedení a správu katastru nemovitostí č.j. ČÚZK 4571/ a Prozatímní návod pro vedení katastrální mapy č.j. ČÚZK 6661/

9 2.3. Ostatní právní předpisy Na tvorbu a použití geometrického plánů působí řada právních hledisek. Dochází k vzájemným vazbám několika oblastí lidské činnosti, kromě zeměměřictví a katastru nemovitostí to je stavebnictví, právo, zemědělství nebo ochrana životního prostředí, tudíž při tvorbě a užití geometrického plánu se při určitých úkonech využívají zákony z těchto oblastí. Je to zejména zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kde se upravují závazkové vztahy mezi objednatelem a vyhotovitelem geometrického plánu (stejně tak v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů) a dále vznik, zánik nebo změna věcných práv, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, který obecně upravuje správní řízení, které je užíváno např. při řízení o vydání rozhodnutí katastrálního úřadu, např. řízení o vkladu, při rozhodování o pochybnostech, zda jde o zeměměřickou činnost či při udělování a odnímání úředního oprávnění, zákon o územním plánování a stavebním řádu č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, kde se řeší, jaké stavby se zapisují do katastru nebo v souvislosti s rozhodnutím o dělení nebo scelování pozemků, zákon o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který upravuje, že výkon zeměměřických činností není živností dle tohoto zákona, vodní zákon, resp. spíše jeho prováděcí vyhláška č. 23/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky upravující vodní stavby, které se zapisují do katastru nemovitostí jako např. přehrada, hráz, jez nebo vodní elektrárna, lesní zákon č. 289/1995 Sb., kde se řeší evidence a dělení týkající se lesních pozemků. Geometrický plán je zmíněn ve spoustě dalších zákonů, ovšem jejich výčet by byl zbytečně dlouhý a tyto zákony nejsou pro tuto práci nijak důležité. 9

10 3. VYHOTOVOVÁNÍ GEOMETRICKÉHO PLÁNU 3.1. Obecné zásady vyhotovení geometrického plánu Dle terminologického slovníku Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického je geometrický plán technickým podkladem pro zobrazení předmětu zápisu do souboru geodetických informací nebo pro vymezení rozsahu věcného břemena, zatěžuje-li věcné břemeno pouze část pozemku, 4 od čehož se odvíjí to, jak musí vypadat a co má obsahovat, aby bylo možné ho zapsat do katastru. V katastrální mapě bez geometrického plánu, příp. upřesněného přídělového plánu, nelze provést zobrazení předmětu do katastru, ke kterému se zapisují práva, s výjimkou případů podle 90 odst.2 katastrální vyhlášky, což je doplnění pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem na základě dřívějších pozemkových evidencí, tedy vyhotovení neměřického záznamu katastrálním úřadem. Geometrický plán zobrazuje vyjádření stavu parcel před změnou, tedy to co je zobrazeno v katastrální mapě, a po změně zobrazující měnící se skutečnost, a to vždy na základě výsledků geodetických prací v terénu. Obsahuje grafické znázornění katastrální mapy a v ní tučnou čarou vyznačenou změnu a další údaje podle stanovených požadavků, o kterých bude pojednáno níže v samostatné kapitole. Geometrický plán nemusí být vyhotoven výhradně jen pro jednu změnu, dají se kombinovat různé typy geometrických plánů dle potřeby objednatele, často se s vyznačením budovy i rozděluje pozemek nebo vymezuje rozsah věcného břemene. V příloze č. 6 je uvedena ukázka geometrického plánu pro rozdělení pozemku a vymezení rozsahu věcného břemene. Geometrický plán musí být dobře čitelný, stálý a schopný reprodukce kvůli vyhotovování kopií. Vyhotovuje se na papír formátu A4 pouze po jedné straně podložky, pokud je geometrický plán větších rozměrů, skládá se postupem dle normy ČSN 5. Skládá-li se geometrický plán z více listů nebo archů, tak se listy nebo archy spolu pevně spojí, toto spojení se překryje uzávěrou, obvykle papírovou přelepkou, nesoucí z druhé strany geometrického plánu otisk razítka ověřovatele, který je umístěn zčásti na přelepce a zčásti na geometrickém plánu. Je-li to vhodné, může se záznam podrobného měření změn, v kterém se zaměřuje více 4 Dostupné z: ( ) 5 Formáty a skládání ČSN , ČSN , ČSN , ČSN

11 vzájemně souvisejících změn využít jako podklad pro vyhotovení i více geometrických plánů pro jednotlivé změny, např. pokud si u vyhotovitele objednají geometrický plán na vyznačení budovy dva sousedé, vyhotovitel může změnu zaměřit a vyhotovit jeden geometrický plán, avšak každý objednatel dostane geometrický plán na svoji budovu. Pokud se předmět změny zobrazovaný v geometrickém plánu nachází ve více katastrálních územích, geometrický plán se vyhotoví v každém katastrálním území zvlášť, pokud se vyhotovitel s katastrálním úřadem dohodne jinak. Geometrické plány je možno tvořit i venku v terénu přímo při měření a to díky projektu českých výzkumníků s názvem Zpracování geometrického plánu v prostředí internetu, který dokonce získal koncem listopadu 2007 ocenění Česká hlava. Díky tomu může být práce s katastrálními mapami podstatně jednodušší. Svůj geometrický plán může vyhotovitel ještě z terénu přes webovou aplikaci přenášet do ISKN. Tato aplikace potřebuje registraci geodeta na portálu a stažení údajů z veřejných databází katastru. Do webové aplikace se přidají naměřené údaje, což lze dělat z terénu, stačí k tomu mít přístup k internetu. Nakonec se přímo zvenku zašlou data přímo do katastrální mapy. Výhody této aplikace jsou hlavně, že se dá geometrický plán vytvořit přímo na místě, mohou se tedy vysvětlit případné nejasnosti s vlastníkem či kupcem nemovitosti. Dále předností je časová a finanční úspora, redukce pracovních pomůcek s přechodem z analogové k digitální komunikaci, možnost před-kontroly a snížení chybovosti zasílaných dat. Nemalou výhodou je i zkrácení zpracování zakázky. 6 V 37 odst. 4 katastrální vyhlášky je uvedeno, že geometrický plán, který je součástí listiny, je podkladem pro zápis změny, pouze pokud jeho obsah je v souladu s údaji katastru nebo pokud není z technických příčin nezpůsobilý k zápisu, což souvisí s otázkou jeho platnosti. Obecně platí, že geometrický plán nemá žádné časové omezení, co se platnosti týče, ovšem neznamená to, že by geometrický plán měl neomezenou platnost. Platí pouze do doby, než se změní katastrální operát, či jiné závažné okolnosti v geometrickém plánu. Může tedy nastat situace, že geometrický plán se dá zapsat třeba i po deseti letech, např. v případě, že v území doposud neproběhla digitalizace nebo tam byla už při vyhotovení geometrického plánu. Naopak může se stát, že geometrický plán nejde zapsat již po pár měsících od jeho vyhotovení, v dnešní době se toto stává poměrně často vzhledem k probíhající digitalizaci analogových map, která probíhá nebo by do roku 6 PETR, Radek. Geometráky vytvořené na webu České hlavy. Zeměměřič (1+2/2008, str. 15) 11

12 měla proběhnout na celém území České republiky. K je katastrální mapa v digitální podobě v katastrálních územích, což je 53,1 % z jejich celkového počtu , tudíž na téměř polovině českého území digitalizace teprve musí proběhnout. Za nesoulad s údaji katastru se nepovažuje rozdíl v údajích vzniklý po potvrzení geometrického plánu, který nebrání zápisu změny, nebo jej lze dodatečně odstranit identifikací parcel, pokud lze takovou identifikaci parcel vyhotovit. Vysvětlila bych to tak, že například když z jedné parcely byla oddělena geometrickým plánem parcela č. 1, tento geometrický plán v době potvrzení geometrického plánu č. 2 ještě nebyl zapsán do katastru nemovitostí, tudíž po zápisu geometrického plánu č. 1 se změnila výměra původní parcely, avšak pokud se parcely nijak nepřekrývají, tak katastrální úřad i přes tento nesoulad geometrický plán č. 2 zapíše Vyhotovení a ověření geometrického plánu a jeho náležitostí Geometrické plány mohou vyhotovovat pouze osoby způsobilé vykonávat zeměměřické činnosti, za které se podle 3 zeměměřického zákona považují fyzické osoby s ukončeným středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním zeměměřického směru. Každý geometrický plán musí být ověřen předepsaným způsobem popsaným v 16 odst. 4 zeměměřického zákona úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem. Ověření odborné správnosti výsledku zeměměřické činnosti se v popisovém poli geometrického plánu vyznačí textem: "Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.", jak je uvedeno ve vzoru popisového plánu. Pod text se otiskne razítko, připojí se vlastnoruční podpis fyzické osoby, datum ověření výsledku zeměměřických činností a číslo z evidence ověřovaných výsledků. Toto ověření se vyznačí na všech stejnopisech geometrického plánu. Kromě geometrického plánu, musí být náležitě ověřen i záznam podrobného měření změn, který se katastrálnímu úřadu dodává jako příloha geometrického plánu. Jeho ověření vyznačí ověřovatel obdobným způsobem jako v geometrickém plánu, konkrétně v pravém dolním rohu první strany záznamu podrobného měření změn, v pravém dolním rohu poslední strany každé z jeho částí dle přílohy 16.1 katastrální vyhlášky, tedy na poslední 7 Dokončení digitalizace katastrálních map je plánováno sice do konce roku 2015, ale její skutečný termín dokončení není zcela jistý, je možné, že digitalizace bude dokončena až v roce 2017 vzhledem k vládním škrtům ve státním rozpočtu a propouštění na katastrálních úřadech 8 DIGITALIZACE_KATASTRMAP (ke dni ) 12

13 straně náčrtu, zápisníku, protokolu o výpočtech, záznamu výsledků výpočtu výměr (dílů) a návrhu zobrazení změny, pokud je součástí i vytyčovací dokumentace, tak i na všech jejích částech. Na razítku je uveden státní znak, jméno a příjmení fyzické osoby a označení úředně oprávněný zeměměřický inženýr, číslo položky, pod kterou je fyzická osoba vedena v seznamu u ČÚZK, resp. pro oprávnění dle 13 odst.1 písm. d u Ministerstva obrany, a rozsah úředního oprávnění podle 13 odst. 1. Pro účely vyhotovování geometrických plánů stačí oprávnění dle písmene a) tohoto paragrafu, které se uděluje pro ověřování geometrického plánu, kopie geometrického plánu, upřesněného přídělového plánu, nového souboru geodetických informací katastru nemovitostí a dokumentace o vytyčení hranice pozemku. Vzor razítka úředně oprávněného zeměměřického inženýra je uveden na obr.1. 9 Úřední oprávnění, na jehož základě se člověk stane Obr.1 úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem, se uděluje dle 14 zeměměřického zákona fyzické osobě na podkladě písemné žádosti. Tato fyzická osoba musí být plně způsobilá k právním úkonům a bezúhonná. Za bezúhonného se v tomto případě považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem zeměměřických činností nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku. Při přijímání žádostí o udělení úředního oprávnění ČÚZK nevyžaduje od žadatelů výpisy z evidence Rejstříku trestů, tyto výpisy si musí ČÚZK jako úřad udělující oprávnění obstarávat sám, což způsobila novela 14 zeměměřického zákona, kde se doplnil odstavec 9, který zní: Za účelem doložení bezúhonnosti fyzické osoby si úřad udělující oprávnění vyžádá podle zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, výpis z evidence Rejstříku trestů. Dále žadatel musí mít ukončené vysokoškolské vzdělání zeměměřického směru alespoň magisterského studijního programu a poté vykonala v České republice nejméně 5 let odborné praxe v zeměměřických činnostech, pro které žádá o udělení úředního oprávnění (případně též pokud příslušný orgán uzná odbornou kvalifikaci a bezúhonnost podle zákona o uznávání odborné kvalifikace). V souvislosti s požadovaným vzděláním vláda v minulosti projednávala záměr snížit stupeň vysokoškolského vzdělání z magisterského 9 Ing. Jiří Němec poskytl souhlas s uváděním otisku jeho razítka, stejně jako s uvedením jím ověřených geometrických plánů a dalších výsledků zeměměřických činností pro účely této bakalářské práce 13

14 na bakalářské za účelem získání úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností podle 13 odst. 2 písm. a zeměměřického zákona a vyslovila s tímto návrhem svůj nesouhlas, neboť bakalářské studijní programy svým obsahem poskytují nižší rozsah znalostí a zároveň se výrazně odlišují co do délky studia na jednotlivých vysokých školách v ČR. Dále s ohledem na ustanovení 8 odst. 2 písm. a implementační novely vládního návrhu zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států EU a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), který říká, že uznávací orgán jako rovnocennou odbornou kvalifikaci uzná odbornou kvalifikaci uchazeče stejného stupně nebo o jeden stupeň nižší, než je doklad o dosažené kvalifikaci vyžadované v ČR, což by v konečném důsledku, v případě schválení tohoto předloženého návrhu zákona, znamenalo, že by cizincům kvalifikovaným v členském státě postačovalo pouze středoškolské vzdělání; tím by došlo ke snížení požadavků na odbornou kvalifikaci a v neposlední řadě k nárůstu požadavků na obdobné uvolnění také u dalších povolání a činností v jiných oblastech, nejen tedy v oblasti geodézie a kartografie 10. Poslední podmínkou pro získání oprávnění ověřovat zeměměřické činnosti je úspěšné složení zkoušky odborné způsobilosti, jak je popsáno v 14a zeměměřického zákona. Fyzická osoba s úředním oprávněním je povinna se chovat dle 16 zeměměřického zákona, stejně tak by měla dodržovat etický kodex Komory geodetů a kartografů a Etický kodex pro evropské zeměměřiče, který je uveden v příloze č Geometrické a polohové určení nemovitosti a jeho přesnost V 6 katastrální vyhlášky se mj. praví, že nemovitosti jsou v katastru geometricky a polohově určeny číselným vyjádřením hranic pozemků, obvodů budov a vodních děl daným souřadnicemi lomových bodů, které byly určeny geodetickými nebo fotogrammetrickými metodami v S-JTSK a spojnicemi těchto bodů nebo jen zobrazením hranic pozemků, obvodů budov a vodních děl v katastrální mapě. Laicky řečeno to znamená, že geometrické a polohové určení nemovitostí je soubor údajů v katastru o tvaru, rozměru a poloze pozemku ve vztahu k ostatním pozemkům, tedy souřadnice jeho lomových bodů v rámci souřadnicového systému užívaného pro účely katastru (S-JTSK), z nichž se odvozují rozměry pozemku a jeho výměra. Geometricky a polohově 10 TALICH, Milan. Vláda ČR řekla NE. Zeměměřič (7+8/2008, str. 12) 14

15 se nemovitosti určují při obnově katastrálního operátu nebo při vyhotovení geometrického plánu. Geometrické určení je údaj závazný pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru, což znamená, že předmětem právního úkonu je vždy pozemek s takovými hranicemi, které jsou evidovány v katastru nemovitostí nebo které jsou vyznačeny v geometrickém plánu, pokud je převáděna pouze část pozemku. Nemusí to být stejné hranice, které jsou označeny v terénu. Přesnost určení geometrického a polohového určení se může s ohledem na dobu jeho pořízení pohybovat i v řádu metrů, v digitální katastrální mapě je přesnost logicky vyšší než v mapě digitalizované, protože ta byla vytvořena pouhou transformací a vektorizací z mapy analogové, obvykle v měřítku 1 : 2880, kde 1 milimetr v mapě představuje 2,88 metru v terénu. Z takto nepřesně určeného geometrického a polohového určení byla parcelám určena i jejich výměra, většinou byla plně odvozena od plochy jejího obrazu v mapě grafickým způsobem. Ve své době taková přesnost určování a evidování výměr parcel zcela dostačovala, protože katastrální mapy se zřizovaly kvůli daňovým účelům, dnes jsou požadavky na katastrální mapy samozřejmě vyšší. V katastrální mapě vedené v digitální podobě v S-JTSK, tedy v digitální katastrální mapě (DKM) a katastrální mapě digitalizované (KMD) jsou u každého lomového bodu na hranici pozemku evidovány souřadnice s kódem charakteristiky kvality, který vyjadřuje přesnost souřadnic podrobných bodů a závisí na přesnosti měření, jímž byly body určeny, nebo byl stanoven podle měřítka původní mapy. V analogové katastrální mapě jsou souřadnice obvykle jen u těch lomových bodů, které se do grafické katastrální mapy vyznačily podle geometrického plánu vyhotoveného v S-JTSK. Každý bod má právě jeden kód charakteristiky kvality souřadnic, protože pouze jedny souřadnice geometricky a polohově určují nemovitost, na jejíž hranici bod leží. Za číselné vyjádření hranic se považují jen zobrazení dané souřadnicemi S-JTSK určené s kódem charakteristiky kvality 3, 4 a Pokud je nemovitost určena body s horší kvalitou, tedy 6, 7 nebo 8, které původně nebyly zaměřeny v terénu, ale kartometricky odměřeny z mapy, hovoříme o grafickém zobrazení hranic, stejně jako pokud je nemovitost určena pouze graficky v katastrální analogové mapě Kódy kvality 3 až 5 se určují podle přesnosti příslušné měřické metody, kódy 6 až 8 podle měřítka mapy, z které byly souřadnice odměřeny 12 Zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků dostupné z 15

16 Přesnost určení pozemku se dá jednoduše zjistit v aplikaci Nahlížení do katastru v údajích o parcele jako určení výměry. Pokud je zde uvedeno graficky nebo v digitalizované mapě, pak je pozemek určen minimálně jedním bodem s kvalitou horší než 4, v opačném případě je parcela určená ze souřadnic v S-JTSK. Souřadnice nově vytvářených lomových bodů na navrhovaných vlastnických hranicích, například při dělení pozemků a souřadnice lomových bodů stávajících hranic, které mají být v terénu zpřesněny, se určují s kódem charakteristiky kvality 3, tedy se základní střední souřadnicovou chybou 0,14 m. Přesnost bodu v místě napojení na stávající hranici závisí na kvalitě bodů na této hranici, bod získá stejný kód charakteristiky kvality jako bod s horším kódem kvality, pokud jsou kódy kvality rozdílné Souřadnice obrazu a polohy Po poslední novele katastrální vyhlášky je možnost u jednotlivých bodů evidovat dva druhy souřadnic, a to souřadnice obrazu a souřadnice polohy. Jak již napovídá samotný název, rozdíl je ve způsobu jejich určení a v jejich zápisu do katastru. Souřadnice polohy jsou souřadnice, které byly v terénu zaměřeny geodetickými nebo fotogrammetrickými metodami s přesností danou základní střední souřadnicovou chybou 14 centimetrů. Body, které mají pouze souřadnice polohy, jsou body, které se vyskytují pouze v záznamu podrobného měření změn, jejich číslo a souřadnice nejsou v geometrickém plánu vůbec zobrazeny. Oproti tomu souřadnice obrazu slouží k zobrazení bodu v katastrální mapě v jejím souřadnicovém systému, nejčastěji S-JTSK, ale mohou být i v S-SK 13, tedy jsou to ty souřadnice, které se objeví v seznamu souřadnic v geometrickém plánu jako souřadnice pro zápis do katastru. V katastrálních územích s analogovou mapou souřadnice obrazu podrobných bodů obvykle neexistují, protože jejich obraz je zobrazen pouze na PET fólii 14. Souřadnice obrazu a polohy se mohou vzájemně lišit a to až do vzdálenosti dané mezní souřadnicovou chybou pro daný kód charakteristiky kvality, která pro body s kódem kvality 8 je 2 metry 15, po dohodě s katastrálním úřadem se mohou lišit i o hodnotu větší, pokud se nebude chyba opravovat. Body, které mají kód kvality 3 musí mít obě 13 Toto platí v prostorech s KM-D, souřadnicemi obrazu tak jsou souřadnice v katastrálním souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském 14 Dostupné z: 15 Mezní souřadnicová chyba je dána dvojnásobkem základní střední souřadnicové chyby (příloha 13.2 katastrální vyhlášky) 16

17 souřadnice stejné, nemohou se lišit. Kód kvality se vztahuje pouze k jednomu druhu souřadnic. Pokud má bod shodné souřadnice obrazu i polohy a kód kvality je 3 16, tak se tento kód vztahuje k souřadnicím polohy. Když má bod kód kvality horší než 3, vztahuje se kód kvality k souřadnici obrazu. Bod, který má pouze souřadnice polohy, žádný kód kvality nemá. Pro jasnější představu, jakým způsobem se s souřadnicemi obrazu a polohy pracuje, poslouží následující obrázek č.2. Je na něm zobrazena budova v území s KMD, ke které si majitel nechal zaměřit přístavbu. V mapě jsou zobrazeny hranice pozemku, které jsou na obrázku vyznačeny černě a znázorňují souřadnice obrazu. V terénu byly zaměřeny body označené červeně spojené červenými čarami, jedná se o souřadnice polohy. Protože souřadnice obrazu a polohy všech bodů se od sebe liší o menší hodnotu než je hodnota mezní souřadnicové chyby (u xy = 2 m), nemusí se provádět oprava geometrického a polohového určení nemovitosti, ale přístavba se vyznačí, tak jak je to na obrázku zobrazeno, souřadnice obrazu bodů 1 až 4 se určí pomocí transformace ze souřadnic polohy. Další možností by bylo provést zpřesnění geometrického a polohového určení této nemovitosti, ke kterému by bylo potřeba sepsat souhlasné prohlášení a vyhotovit geometrický plán pro zpřesnění geometrického a polohového určení, který je popsán v kapitole 6.9 této práce. V tom případě by se do katastru zapsala daná nemovitost, jejíž lomové body by měly kódy kvality 3, souřadnice obrazu a polohy by tedy byly totožné a zapisované souřadnice by odpovídaly souřadnicím, které jsou v našem případě na obrázku 2 uvedeny jako souřadnice určené měřením a jejichž spojnice jsou vyznačeny červenou čarou. Obr Bod s kódem kvality nemůže mít rozdílné souřadnice obrazu a polohy 17

18 4. SOUČINNOST KATASTRÁLNÍHO ÚŘADU S VYHOTOVITELI GEOMETRICKÝCH PLÁNŮ 4.1. Podklady pro vyhotovení geometrického plánu Závaznými podklady pro vyhotovování geometrických plánů, jak je uvedeno v 74 katastrální vyhlášky, jsou údaje souboru geodetických a popisných informací, které vyhotoviteli na jeho žádost poskytuje katastrální úřad. Pokud nemovitosti dosud nejsou vyznačeny v souboru geodetických a popisných informací nebo pokud mapa pozemkového katastru či jiné grafické znázornění nemovitostí mají vyšší grafickou přesnost než platná katastrální mapa, tak se použijí. Dalšími podklady jsou zejména záznam podrobného měření změn, údaje o bodech ZPBP, zhušťovacích bodech, bodech PPBP a údaje o BPEJ ve formě počítačového souboru nebo kopie grafického podkladu se zobrazením obvodů a kódů BPEJ v územích, které BPEJ obsahují. Před samotným počátkem vyhotovení geometrického plánu přidělí katastrální úřad vyhotoviteli číslo záznamu podrobného měření změn a podle potřeby parcelní čísla nových parcel. Dále v nezbytném rozsahu poskytne bezplatně výše zmíněné podklady ve výměnném formátu nebo ve formě rastrových dat, či pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií. Katastrální úřad si pro své potřeby ke každému přidělenému záznamu podrobného měření změn založí také řízení PM ( podklady pro měření ). Nově vyhotovovaný záznam podrobného měření změn je podle 76 katastrální vyhlášky podkladem pro vyhotovení geometrického plánu nebo slouží pro zápis změn údajů evidovaných v souboru geodetických a popisných informací, které jsou spojeny s měřením v terénu, ale nevyhotovuje se na ně geometrický plán, jako je např. určení hranice chráněného území nebo jeho ochranného pásma podle 30 odst. 2 písm. b a dalších prvků polohopisu podle 16 odst 6. katastrální vyhlášky nebo pro opravu chyby v katastru katastrálním úřadem Převzetí geometrického plánu katastrálním úřadem Převzetím ověřeného geometrického plánu, příp. ověřeného záznamu podrobného měření změn, se rozumí podle 72 katastrální vyhlášky jeho převzetí katastrálním úřadem od způsobilé osoby. 18

19 Nejprve katastrální úřad založí řízení PGP ( potvrzení geometrického plánu ), kde zaměstnanec potvrzující geometrické plány vyznačuje, jak postup potvrzení pokračuje. Vyhotovitel má možnost sledovat řízení na webových stránkách prostřednictvím aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí při vybrání položky Vyhledat řízení. Pověřený zaměstnanec u geometrického plánu i záznamu podrobného měření změn kontroluje, zda neobsahují zjevné vady, zda jsou ověřeny v rozsahu oprávnění ověřovatele, tedy v případě geometrických plánů v rozsahu písm. a 13 odst. 1 zeměměřického zákona a zda obsahuje všechny předepsané náležitosti. Dále zkoumá, jestli geometrický plán vychází z údajů katastru platných ke dni jeho převzetí katastrálním úřadem či jestli nepřekračuje stanovené mezní odchylky a měření je připojeno na body geometrického základu dle 69 katastrální vyhlášky. V neposlední řadě zkontroluje, jsou-li nové a změněné parcely správně označeny parcelními čísly Potvrzení geometrického plánu Proces potvrzení geometrického plánu je uveden v 80 katastrální vyhlášky. Ověřovatel písemně žádá katastrální úřad o potvrzení geometrického plánu buď na tiskopisu ČÚZK nebo na tiskovém výstupu z počítače, který obsahově odpovídá zmíněnému tiskopisu ČÚZK. Vzor tohoto tiskopisu je uveden v příloze č. 2, v příloze č. 3 je uveden tiskopis, který bude platit od V žádosti může být i zmocnění pro jinou fyzickou osobu k projednání případných vad v geometrickém plánu s katastrálním úřadem a k převzetí potvrzených geometrických plánů. K žádosti se podle položky 119 písm. d a e zákona o správních poplatcích č. 634/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, připojí kolek v hodnotě 100 Kč za každých i jen započatých 20 parcel uvedených v novém stavu geometrického plánu, v případě geometrického plánu vyznačujícího pouze věcné břemeno vždy jen 100 Kč nezávisle na tom, kolik je v geometrickém plánu uvedeno parcel. Pokud geometrický plán předává k potvrzení katastrální úřadu pozemkový úřad (obvykle v případě geometrického plánu pro určení hranice při pozemkových úpravách nebo upřesnění údajů o parcele podle přídělového řízení), je od placení poplatků osvobozen. Přílohou této žádosti jsou minimálně tři stejnopisy geometrického plánu a záznam podrobného měření změn. Zaměstnanec katastrálního úřadu zkontroluje, zda je geometrický plán vyhotoven v souladu s katastrální vyhláškou a zda nemá jiné vady podle 72 odst. 2 již zmíněné v předchozí kapitole. Pak přezkoumá, je-li v souladu s údaji záznamu podrobného měření změn. Pokud vše vyhovuje, katastrální úřad geometrický plán potvrdí. 19

20 Geometrický plán by měl být potvrzen ve lhůtě do 10 pracovních dnů od předání katastrálnímu úřadu, pokud nebyla mezi potvrzovatelem a vyhotovitelem dohodnuta delší lhůta. Dříve bylo možné k žádosti o potvrzení geometrického plánu přidat i žádost o přednostní potvrzení tohoto plánu, např. v případě spěchu kvůli vyřizování hypotečních úvěrů apod., dnes již toto možné není vzhledem k protikorupčnímu programu ČÚZK. Zaměstnanec katastrálního úřadu, který je pověřen kontrolou geometrických plánů, nemusí mít žádné konkrétní vzdělání, stačí aby byl ke své práci pověřen ředitelem katastrálního pracoviště nebo vedoucím příslušného oddělení. Vzhledem k požadavkům kladeným na vzdělání vyhotovitele by bylo logické, aby potvrzovatel měl vysokoškolské vzdělání, protože kontroluje práci inženýra, který musí navíc mít minimálně pětiletou praxi a vykonat zkoušky k získání oprávnění ověřovat geometrické plány, nebo aby byl alespoň osobou způsobilou vykonávat zeměměřické činnosti, který by sám mohl geometrické plány vyhotovovat. Souhlas s očíslováním parcel katastrální úřad potvrdí na všech předložených stejnopisech geometrického plánu. Do popisového pole otiskne razítko katastrálního úřadu se státním znakem, jeho vzor je uveden na obr. 3. K razítku se vyznačí číslo řízení, které bylo geometrickému plánu přiřazeno při převzetí od vyhotovitele, datum, jméno, příjmení a podpis zaměstnance pověřeného potvrzováním geometrického plánu. Obr.3 Jeden stejnopis geometrického plánu a záznam podrobného měření změn si katastrální úřad ponechá pro své další využití a založí je do své měřické dokumentace, ostatní stejnopisy se vrátí ověřovateli. Rozsudek Nejvyššího správního soudu, který jasně říká, co katastrální úřad myslí souhlasem s očíslováním parcel, zní: geometrický plán pro rozdělení pozemku nemůže být novou skutečností, která by prokazovala chybu v katastru nemovitostí, neboť tento není vypracován v souvislosti s konkrétní skutečností, která by se předmětného pozemku dotýkala, souhlas katastrálního úřadu s tímto geometrickým plánem z něj nečiní listinu, neboť katastrální úřad pouze zkoumá, zda předložený geometrický plán neobsahuje zjevné vady, současně přezkoumává, zda je geometrický plán určen pro některý z účelů stanovených 73 odst. 1 vyhlášky, zda jsou nové a změněné parcely označeny správnými parcelními čísly a výměry v dosavadním stavu jsou v souladu se stavem katastru a zda jsou k žádosti připojeny potřebné přílohy, na jejichž základě byl geometrický plán zpracován. 20

21 Shledá-li katastrální úřad, že jsou naplněny všechny shora uvedené podmínky, vyjádří "souhlas s očíslováním parcel tím, že potvrdí předložené kopie. Jen takto potvrzený geometrický plán pak může sloužit jako příloha právních listin, na jejichž základě má být proveden zápis v katastru nemovitostí. Ustanovení 19 odst. 2 katastrálního zákona totiž stanoví, že geometrický plán musí být pro účely zápisu do katastru nemovitostí ověřen, že svými náležitostmi a přesností odpovídá platným právním předpisům, a dále musí být opatřen souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel. Podkladem pro změnu v katastru nemovitostí může být geometrický plán pouze jako příloha listiny (smlouvy, soudního rozhodnutí atd.), podle které má být zápis do katastru proveden, bez existence takové listiny však nemůže být jakákoliv změna v katastru nemovitostí na základě geometrického plánu, byť i opatřeného razítkem katastrálního úřadu, provedena. 17 Geometrický plán, který obsahuje některé z výše uvedených vad, katastrální úřad nepotvrdí a vrátí s písemným odůvodněním a se všemi přílohami ověřovateli. V odůvodnění je taktéž uvedena lhůta pro opravení vad a vrácení zpět k potvrzení na katastrální úřad (obvykle 15 dnů), v případě hrubých nebo opakovaných chyb v geometrickém plánu katastrální úřad řízení o potvrzení geometrického plánu ukončí a vyhotovitel musí dodat nový geometrický plán s dalším kolkem, ke kterému bude založeno nové řízení PGP. Pokud by úředně oprávněný zeměměřický inženýr opakovaně katastrálnímu úřadu předkládal geometrické plány se závažnými vadami, katastrální úřad to oznámí místně příslušnému inspektorátu. Za vady, kvůli kterým by se geometrický plán nepotvrdil, se nepovažují změny výměr parcel v důsledku vedení katastru nebo vady způsobené nesprávnými údaji katastru, které vyhotoviteli byly poskytnuty katastrálním úřadem a jejichž nesprávnost on nemohl rozpoznat. Nesoulad ve výměře se vhodně vyznačí v geometrických plánech, chybné údaje katastru se z moci úřední uvedou do souladu s údaji katastru při zápisu. Ve vyhlášce č. 31/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí zeměměřický zákon, se v 18 odst. 5 nově upravuje i ověřování výsledků zeměměřických činností v elektronické podobě. V elektronické podobě lze k potvrzení podat na katastrální úřad pouze záznam podrobného měření změn a ne geometrické plány, vzhledem k požadavku je fyzicky připojit k listinám pro zápis do katastru nemohou existovat pouze v elektronické podobě. 17 Rozsudek Nejvyššího správního soudu 9 As 53/ ze dne 16. listopadu

22 Ověření záznamu podrobného měření změn v elektronické podobě se provádí připojením textového souboru obsahujícího text "Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.", stejně jako by tomu bylo v papírové podobě, datum a otisky souborů obsahující ověřované výsledky vytvořené pomocí hašovací funkce. K těmto souborům připojí úředně oprávněný zeměměřický inženýr zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb a tento kvalifikovaný certifikát. Šíře možností uplatnění kvalifikovaného certifikátu pro potřeby úředně oprávněného zeměměřického inženýra formálně odpovídá užití klasického razítka při ověřování výsledků v listinné podobě. Příklad odevzdávaného souboru s ověřením je uveden v příloze č Vyhotovení a ověření kopie stejnopisu geometrického plánu Vyhotovení ověřených kopií geometrického plánu obvykle vykonává jeho vyhotovitel. Kopie geometrického plánu se označí slovem kopie a dále textem: "Ověřuje se, že tato kopie souhlasí s geometrickým plánem.". K textu se připojí vlastnoruční podpis fyzické osoby, datum ověření kopie, číslo z evidence ověřených kopií a otisk razítka úředně oprávněného zeměměřického inženýra se státním znakem. Vzor, jak může ověřená kopie geometrického plánu vypadat, je uveden v příloze č Vyhotovení kopie geometrického plánu, který je založen u katastrálního úřadu, upravuje 82 katastrální vyhlášky. Katastrální úřad na požádání vyhotoví kopii jeho vyhotoviteli. Označí ji slovem "Kopie" a opatří doložkou "Kopie souhlasí se stejnopisem geometrického plánu založeným u katastrálního úřadu.", otiskem razítka katastrálního úřadu se státním znakem, datem vyhotovení, jménem, popřípadě jmény, příjmením a podpisem zaměstnance pověřeného ověřováním kopií geometrických plánů. Jiným osobám než vyhotoviteli, katastrální úřad kopii vyhotoví pouze pokud je geometrický plán součástí listiny, podle níž již byl proveden zápis do katastru. Tato služba je na katastrálním úřadě zpoplatněna, vztahuje se na ni položka 119 odst. g výše zmíněného zákona o správních poplatcích, za každou i jen započatou stránku formátu A4 se platí 50 Kč. Kopii geometrického plánu nemůže ověřit nikdo jiný než výše zmíněný úředně oprávněný zeměměřický inženýr nebo katastrální úřad. Nelze ji vyhotovit na místech běžně využívaných k pořizování ověřených kopií, tedy na obecních úřadech, poštách, u újezdních úřady ani Hospodářské komory České republiky, jak je uvedeno v 9 písm. a zákona 18 V příloze č. 5 je uvedena jen první strana geometrického plánu, na níž se zmiňované věci vyznačují, další listy jsou totožné s originálem 22

23 o ověřování č. 21/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Stejně tak kopii nemůže ověřit ani notář, jak je uvedeno v 73 odst. 2 písm. a zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu, ve znění pozdějších předpisů. 23

24 5. OBSAH A NÁLEŽITOSTI GEOMETRICKÉHO PLÁNU Geometrický plán má podle 78 katastrální vyhlášky tyto náležitosti: o popisové pole o grafické znázornění o výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí o seznam souřadnic o výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu 5.1. Popisové pole Podoba popisového pole je upravena v příloze 17.1 až 17.3 katastrální vyhlášky. Popisové pole je umístěno v dolní části geometrického plánu, v případě většího formátu v pravém dolním rohu. V popisovém poli se nejprve uvádí údaje o typu geometrického plánu, tedy pro jaký účel byl vyhotoven, dále jsou údaje o vyhotoviteli, tedy jméno, příjmení a adresa trvalého pobytu u fyzické osoby nebo obchodní jméno a adresa sídla podnikatele. V následujících polích je číslo geometrického plánu, které se skládá z přiděleného čísla záznamu podrobného měření změn, čísla zakázky vyhotovitele a roku vyhotovení, např. tedy číslo záznamu podrobného měření změn je 1000, číslo zakázky v evidenci vyhotovitele je 50 v roce 2011, tedy číslo geometrického plánu bude /2011. V popisovém poli se dále uvádí údaje o katastrálním území, včetně názvu obce a okresu, kde se katastrální území nachází, a číslo mapového listu. Nejníže jsou uvedeny údaje o způsobu stabilizace nových hranic, případně zde může být odkaz na seznam souřadnic, kde je toto uvedeno. Vedle těchto údajů jsou v popisovém poli údaje o ověření a potvrzení geometrického plánu, jak bylo popsáno výše. Nad popisovým polem se nachází upozornění Dělit nebo scelovat pozemky lze jen na základě územního rozhodnutí, pokud podmínky pro ně nejsou stanoveny jiným rozhodnutím nebo opatřením., které má vlastníka upozornit na nutnost získat toto rozhodnutí od stavebního úřadu, které je nutnou přílohou k zápisu do katastru, jak bude popsáno níže. Kromě této věty, která je nad popisovým polem vždy, se tam ještě může objevit upozornění na nutné doložení souhlasného prohlášení, pokud v geometrickém plánu nějaké 24

25 zpřesnění navrženo je. Toto ustanovení zní konkrétně: Zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků podle 19a odst. 4 katastrálního zákona a navržené v tomto geometrickém plánu lze v katastru nemovitostí provést jen na základě souhlasného prohlášení podle 85 odst. 6 katastrální vyhlášky Grafické znázornění Grafické znázornění obsahuje zobrazení dotčených nemovitostí vycházející z obsahu platné katastrální mapy doplněné o změnu, kvůli níž je geometrický plán vyhotovován. Vyhotovuje se černě ve vhodném měřítku zaručujícím, že zobrazení změny bude zřetelné a čitelné, v případě malých dílů, které by se zřetelně nezobrazily se mohou vyhotovit pro dané místo detail, který bude více zvětšený než zbytek grafického znázornění. Rozsah grafického znázornění se volí tak, aby byly jasné souvislosti změny s jejím okolím, není tedy možné zobrazit např. novou stavební parcelu, u ní číslo pozemkové parcely, z níž vzniká a v takovém měřítku, že by nebylo zřejmé širší okolí. Grafické znázornění se orientuje k severu, pokud je list papíru orientovaný jinak, vyznačí se na vhodném místě šipka směřující k severu s písmenem S. Původní hranice parcel se vyznačují tenkou plnou čarou, příp. pro hranici spornou střídavou čarou a nový stav velmi tlustou plnou čarou, resp. střídavou čarou sporná hranice. Dále se v grafickém znázornění vyznačují mapové značky dle přílohy 10 katastrální vyhlášky, parcelní čísla, včetně nových, která se zvýrazní oválem. Kromě nových parcelních čísel se zobrazují i díly parcel, které se označují písmeny malé abecedy. Rozsah nového věcného břemene se vyznačí mapovou značkou č tlustou čarou v případě, že rozsah není shodný s hranicí pozemku. V tomto případě se mapová značka neužívá a rozsah břemene se určí vyšrafováním. Neplatný stav hranic pozemků nebo vnitřní kresby se zruší dvěmi tenkými krátkým čarami umístěnými kolmo k rušené čáře, rušené parcelní číslo se podélně škrtne. V grafickém znázornění se uvádí též čísla lomových bodů ležících na nové hranici a kontrolních bodů. Na liniích, které tyto body spojují se vyznačí přímo měřené délky mezi těmito body. Pokud tato délka nelze změřit, vyznačí se zde délka ze souřadnic, která je uvedena v závorce Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru se umísťuje na první stranu geometrického plánu do horní části listu, v případě většího rozsahu na druhý samostatný 25

26 list za popisovým polem. Výkaz obsahuje údaje stanovené tiskopisy ČÚZK, což v prvním sloupci výpisu jsou údaje o pozemku podle katastru, jeho číslo, výměra a druh pozemku a využití. V dalších dvou sloupcích se uvádí údaje nově navrhovaného stavu, v druhém sloupci to jsou nová čísla pozemků, výměry a druh pozemku a jeho využití. V případě stavby se zde uvádí typ stavby a způsob jejího využití podle skutečného stavu v terénu. Pokud dosavadní parcela zaniká, ve sloupci, kde jsou čísla pozemků se uvede zaniká. Nakonec se uvede způsob určení výměr, který může nabývat hodnot 0, 1 nebo 2 19 podle přesnosti geometrického a polohového určení pozemku. V třetím, posledním sloupci s názvem Porovnání se stavem evidence právních vztahů, tedy identifikace parcel, kde se všem nově oddělovaným parcelám přiřadí údaje o číslech parcel, listů vlastnictví, jejich výměrách. V posledním sloupci jsou uvedena označení jednotlivých dílů, případně pokud se slučuje do nové parcely celá dosavadní parcela, uvede se zde označená celá. Zbytkové parcely zjednodušené evidence není potřeba identifikovat, pouze se určí jejich nová výměra a to pouze odpočtem součtu výměr nových parcel, které se z nich oddělují. V posledním řádku výkazu je uveden součet výměr všech dotčených parcel a nových parcel, tato čísla by se měla shodovat. Pokud nejsou stejná, rozdíl se musí pod výkazem odůvodnit. Možnosti jsou dvě, jedna je změna výměry podle 19 katastrální vyhlášky, v případě výměr s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2 je to i možnost rozdílu výměr dle přílohy 14.6 a 14.7 katastrální vyhlášky. U geometrického plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene se pod výkazem uvádí údaje o druhu věcného břemene a oprávněné osobě, k tomuto břemenu Seznam souřadnic V seznamu souřadnic v geometrickém plánu se uvádějí čísla a souřadnice lomových bodů nové hranice a kontrolních bodů a dále kód kvality bodu. Souřadnice se uvádí v pořadí Y a X. Může se uvést pouze vlastní číslo bodu, u bodů určených v předchozích záznamech podrobného měření změn se může uvést číslo zkrácené obsahující číslo onoho 19 Způsob určení výměry je údaj vedený v katastru nemovitostí, zjistit se dá např. na ; způsob určení 0 znamená graficky nebo v digitalizované mapě, tedy pokud je výměra určena číselně, nejméně jeden z lomových bodů má kód kvality horší než 4, způsob určení 1 znamená jiným číselným způsobem, což je určení výměry buď dle oměrných měr nebo ze souřadnic v místním systém, způsob určení 2 vyznačuje určení ze souřadnic v S-JTSK, tedy nejpřesnější číselný způsob, kde žádný z lomových bodů nemá kód kvality horší než 4. 26

27 předchozího záznamu podrobného měření změn a za pomlčkou vlastní číslo bodu. Může se uvést i celé číslo bodu, což považuji za vhodné pouze v případě, že by se body vyskytovaly v různých katastrálních územích, kde je nutné uvádět i první čtyři čísla, která označují katastrální území. 20 Pokud jsou body stabilizovány rozdílným způsobem, do poznámky se uvádí ještě stabilizace bodu. V nadpisu seznamu souřadnice se uvede seznam souřadnic, souřadnicový systém, v kterém byl geometrický plán vypracován (dnes už převážně v S-JTSK 21 ) a dále nápis souřadnice pro zápis do KN. Pod seznamem souřadnic se v případě, že se při vyhotovování geometrického plánu nenavrhlo zpřesnění, tedy existují v seznamu souřadnice body s kódem kvality vyšším než 3, uvede věta Souřadnice bodů na dosavadní hranici pozemku určené měřením v terénu budou pro zápis do katastru nemovitostí upraveny podle dosavadního určení hranice lomovými body s kódem charakteristiky kvality souřadnic vyšším než 3. Důvodem je nerealizované zpřesnění této hranice, ke kterému je nutné doložit listinu prokazující shodu vlastníků na jejím průběhu ( 19a odst. 4 katastrálního zákona). Tato věta se neuvádí v případě, že hranice nelze zpřesňovat, tedy když všechny body mají kód kvality 3. Pokud body mají různé souřadnice obrazu a polohy, seznam souřadnic se doplní ještě o sloupec souřadnice určené měřením, kde se opět v pořadí Y a X uvedou souřadnice polohy bodů. Ukázka takovéhoto seznamu souřadnic je v geometrickém plánu v příloze č. 7 nebo na obrázku č.2. Seznam souřadnic se umisťuje na vhodné volné místo poblíž grafického znázornění, případně se může umístit na samostatný list či listy geometrického plánu Výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu Výkaz údajů o BPEJ 22 se vyhotovuje pouze v územích a k parcelám, u kterých katastr nemovitostí tyto údaje eviduje. Tento výkaz se na geometrický plán umísťuje buď pod výkaz dosavadního a nového stavu katastru nemovitostí, případně pokud jsou výkazy většího rozsahu, na samostatný list následující za výkazem dosavadního a nového stavu 20 Celé číslo bodu se skládá s 12ti číslic, první čtyři vymezují číslo katastrálního území, pátá až osmá číslice jsou čísla záznamu podrobného měření změn, v případě, že je číslo dvou či tří ciferné, před číslo se vloží nuly, poslední čtyři číslice označují vlastní číslo bodu, opět pro něj platí, že pokud je méně ciferné než čtyř, vloží se před něj nuly 21 Systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální systém souřadnicové sítě využívaný pro všechna státní mapová díla ČR 22 Bonitovaná půdně ekologická jednotka vyjadřuje klimatické a půdní poměry zemědělské půdy, vyjadřuje se pětimístným kódem, který je zapsán v souboru popisných informací 27

28 katastru nemovitostí. Výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu obsahuje číslo parcely v novém stavu, kód BPEJ a výměru dílu BPEJ tohoto dílu. V případě, že by v katastru byla vedena BPEJ u parcely, která by podle svého využití BPEJ mít neměla (např. vodní nebo lesní pozemky), v novém stavu se BPEJ nové parcely neuvádí. Tento výkaz se neuvádí u geometrických plánů pro vymezení rozsahu věcného břemene ani u geometrického plánu pro vytyčení vlastnické hranice pozemku, protože tyto geometrické plány v novém stavu nemají žádné nové parcely. 28

29 6. TYPY GEOMETRICKÉHO PLÁNU Typy geometrického plánu jsou popsány v 73 katastrální vyhlášky. Geometrické plány jsou vyhotovovány pro: o změnu hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky o rozdělení pozemku o změnu hranice pozemku o vyznačení budovy a vodního díla nebo změny jejich obvodu o určení hranic pozemků při pozemkových úpravách o doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem o opravu geometrického a polohového určení nemovitosti o upřesnění údajů o parcele podle přídělového řízení o pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků o pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku Geometrický plán pro změnu hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky Ke změně hranice katastrálního území, které je řešeno v 22 katastrální vyhlášky může dojít pouze při sloučení více katastrálních území, při oddělení části jednoho katastrálního území a připojení této části k jinému katastrálnímu území, což lze pouze tehdy, když dosavadní hranice dělí nemovitost, která je předmětem evidence katastru nemovitostí nebo v důsledku změny uspořádání pozemků na základě provedené pozemkové úpravy. Dále při rozdělení katastrálního území nebo při nahrazení pohyblivé hranice pevnou hranicí. Pokud je mění hranice obce, která je shodná s katastrální hranicí, logicky se v důsledku její změny změní i hranice katastrálního území. V případě změny hranice katastrálního území při obnově katastrálního operátu novým mapováním podle 54 až 62 katastrální vyhlášky nebo při pozemkových úpravách, na jejichž pokladě se provádí obnova katastrálního operátu ( 64 až 66 katastrální vyhlášky) může být tento druh geometrického plánu nahrazen měřickou dokumentací. Geometrický plán na změnu hranice katastrálního území se vyhotovuje tehdy, když její nový průběh nelze ztotožnit s průběhem hranice zobrazené v katastrální mapě. Tento geometrický plán musí obsahovat zobrazení a stručný popis nové hranice katastrálního 29

30 území podle skutečného stavu, například pomocí čísel lomových bodů nové hranice, i když taková změna nebyla ještě schválena. V případě, že průběh nové hranice nelze v terénu ztotožnit s průběhem hranice parcely zobrazené v katastrální mapě, katastrální úřad projedná s příslušnými obcemi označení nové hranice obce trvalým způsobem, její zaměření a vyhotovení geometrického plánu. Katastrální úřad projedná i možnost odstranění pohyblivé hranice na hranici obce Geometrický plán pro rozdělení pozemku Tento typ geometrického plánu se v praxi vyhotovuje velmi často, neboť se používá v případě, kdy se mění vlastnická práva u částí pozemků a ne pozemku celého, tudíž se z původního pozemku musí oddělit jeho část, kterou je nutno zobrazit do katastrální mapy. Tyto oddělované části se mohou buď označit novými parcelními čísly nebo se mohou označit i jako díly písmeny malé abecedy, což není vhodné používat při geometrických plánech většího rozsahu, neboť tyto díly nelze do katastru zapsat částečně, tudíž hrozí riziko nemožnosti zapsání geometrického plánu. Nové hranice rozdělovaných pozemků musí být označeny dle 88 katastrální vyhlášky trvalým způsobem, tzn. kameny s opracovanou hlavou, plastovými nebo železobetonovými znaky, zabetonovanou železnou trubkou, zabetonovanou ocelovou armaturou, případně na tvrdých podkladech, kam tyto značky nelze umístit, zapuštěným hřebem nebo vytesaným křížkem na opracované ploše, v bažinatých územích kůly z tvrdého dřeva. Tyto znaky se svým středem umísťují nad lom hranice, mezi jednotlivými sousedními hraničními znaky by měla být přímá viditelnost a znaky na přímých úsecích by od sebe neměly být vzdáleny více než 200 m. Hranice pozemku označené v terénu jiným trvalým způsobem, například zdí, není nutné označovat dalším způsobem. V příloze č. 6 je příklad geometrického plánu pro rozdělení pozemku a zároveň pro vymezení rozsahu věcného břemene. Tento geometrický plán je vyhotoven v katastrálním území s digitální katastrální mapou. Oproti tomu v příloze č. 7 je geometrický plán na rozdělení pozemku v katastrálním území s katastrální mapou digitalizovanou. Je zde vidět, jak vypadají dvojí souřadnice, které byly využity z důvodu, že hranice, na níž leží nově stabilizované body 17 a 18, byla v terénu stabilizována plotem, který byl všemi dotčenými vlastníky uznáván. Tudíž, kdyby se zmíněné body stabilizovaly podle souřadnic obrazu, vznikly by mezi vlastníky zbytečné spory, proto byly nové mezníky zasazeny k plotu a získaly tak rozdílné souřadnice obrazu a polohy. 30

31 Na následujícím obrázku č. 4 je zobrazena grafická část záznamu podrobného měření změn patřícímu k tomuto geometrickému plánu. Obr Geometrický plán pro změnu hranice pozemku Geometrický plán pro změnu hranice pozemku vypadá velice podobně geometrickému plánu na rozdělení pozemku. Jediným rozdílem je, že oddělovaná část pozemku nedostává nové parcelní číslo, ale díl je označen malým písmenem abecedy. Mění se tedy průběh hranice mezi dvěmi pozemky bez nového vytvoření parcely. Pokud by se takto vytvořený geometrický plán nazval geometrickým plánem pro rozdělení pozemku, nebyla by to chyba, protože princip těchto dvou typů plánu je stejný Geometrický plán pro vyznačení budovy Geometrický plán pro vyznačení budovy a vodního díla nebo změny jejich obvodu se vyhotovuje v případě, že vyznačovaná budova je předmětem evidence katastru, jak je popsáno v 2 katastrálního zákona, tedy evidují se budovy spojené se zemí pevným základem, a to budovy, kterým se přiděluje popisné nebo evidenční číslo nebo i budovy, kterým se popisné nebo evidenční číslo nepřiděluje a které nejsou příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele, dále se evidují rozestavěné budovy, které po dostavění 31

32 získají číslo popisné nebo evidenční a stavby spojené se zemí pevným základem, o nichž to stanoví zvláštní předpis. Ukázka geometrického plánu pro vyznačení budovy je uvedena v příloze č. 8. V geometrickém plánu se vyznačí nová stavební parcela, příp. pokud je v daném katastrálním území jednotná číselná řada parcel, tak následující volné podlomení parcely. Hranice budovy je vymezena průnikem jejího obvodového zdiva s terénem, znamená to, že se evidují pouze nadzemní budovy. Pokud se budova nachází na více pozemcích různých vlastníků, každá část budovy musí být označena samostatným parcelním číslem a bude zapsána jako stavba na cizím pozemku. Po majetkovém vyrovnání pozemků pod budovou se budovy sloučí v jednu, aniž by se musel vyhotovovat nový geometrický plán. Příklad takového geometrického plánu je připojen v příloze č. 9. Geometrické plány na rozestavěnou budovu se v současnosti vyhotovují velice často vzhledem k nutnosti financování staveb hypotečními úvěry. Zaměření těchto staveb má ale určitá pravidla, hlavně budova musí být už v takovém stupni rozestavěnosti, jak je popsáno v 27 písm. l katastrálního zákona, že je patrné stavebně technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží. Od účinnosti vyhlášky č. 23/2007 o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky se v katastru evidují i vodní stavby, kterými jsou podle 1 této vyhlášky přehrady, hráze, jezy, stavby k plavebním účelům zřízené v korytech vodních toků nebo na jejich březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť. V případě geometrického plánu na vyznačení změny vnějšího obvodu budovy se přistavovaným částem budovy nedávají nová parcelní čísla, ale označují se díly, jako například u geometrického plánu pro změnu hranice pozemku. Parcelním číslem by se nová přístavba označila pouze v případě, že by na parcelách, na nichž se původní budova a nově přistavované části nachází, byly evidována různá vlastnická nebo věcná práva, např. budova by byla zatížená hypotékou a pozemek nebyl apod. V katastru se neevidují drobné stavby, což jsou budovy sice spojené se zemí pevným základem, ale mají výměru do 16 m 2, výšku max. do 4,5 m a pouze jedno nadzemní podlaží, tedy na tyto stavby se geometrické plány nevyhotovují. 32

33 6.5. Geometrický plán pro určení hranic pozemků při pozemkových úpravách Tento typ geometrického plánu se vyhotovuje v případě, kdy výsledek pozemkových úprav není bezprostředně použit pro obnovu katastrálního operátu. V praxi tento typ není příliš častý, neboť pozemkové úpravy se obvykle bezprostředně pro obnovu katastrálního operátu využívají. Tento typ geometrického plánu je specifickým plánem velmi podobným geometrickému plánu pro rozdělení pozemku, 78 odst. 2 písm. a však umožňuje vynechání porovnání se stavem evidence právních vztahů při zániku dosavadních a ke vzniku nových pozemků a pro nové rozdělení sousedících pozemků jednoho vlastníka Geometrický plán pro doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem Tento druh geometrického plánu je možno vyhotovovat pouze v územích s analogovou katastrální mapou, protože v území s digitální nebo digitalizovanou mapou již parcely zjednodušené evidence neexistují. Tyto parcely musí být do souboru geodetických informací doplněny nejpozději při obnově katastrálního operátu, tudíž předpokládám, že tento typ geometrického plánu po roce 2015, kdy by měla být dokončena digitalizace map na celém území ČR, úplně zanikne. K jejich doplňování do souboru geodetických informací se využívají podklady dřívějších pozemkových evidencí, hlavně map pozemkového katastru. Při vyhotovování tohoto geometrického plánu vždy musí dojít ke stabilizaci lomových bodů v terénu, oproti tomu, pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem může vyhotovit obnovit ze své potřeby i katastrální úřad, který ovšem nevyhotoví geometrický plán, ale neměřický záznam, který v terénu stabilizován nebude. Při obnově pozemků zjednodušené evidence se může stát, že se musí opravit výměra pozemku podle nového určení hranic pozemku. O závaznosti údaje o výměře vypovídá rozsudek Nejvyššího soudu: Vzhledem k tomu, že výměra pozemku nebyla a není závazným údajem evidence nemovitostí, resp. katastru nemovitostí, nelze se s odstupem času dovolávat rozdílu mezi výměrou uvedenou v evidenci v době převodu a později zjištěnou skutečnou výměrou. Z toho, že hranice pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem v terénu neexistují a vedení parcel ve zjednodušené evidenci v katastru nemovitostí je pouze dočasného charakteru, vyplývá, že výměry parcel mohou být dotčeny změnou, avšak sama tato skutečnost nemá vliv na existenci pozemku coby samostatného předmětu občanskoprávního vztahu či na platnost právního úkonu, jehož předmětem byl 33

34 převod pozemku evidovaného dosud zjednodušeným způsobem, u nějž posléze došlo ke změně jeho výměry v důsledku jeho následného zobrazení do katastrální mapy Geometrický plán pro opravu geometrického a polohového určení nemovitosti Vyhotovením tohoto geometrického plánu dochází ke změně geometrického a polohového určení nemovitosti. Obvykle se tento geometrický plán vyhotovuje při náhodném zjištění při geodetickém zaměřování jiné skutečnosti nebo ho může vyhotovit i katastrální úřad jako neměřický záznam. Podmínkou, aby se mohl vyhotovit tento plán, je aby průběh opravované hranice nebyl vlastníky měněn, hranice není sporná a žádný z dotčených vlastníků ji nezpochybňuje. Není tedy možné, aby tímto geometrickým plánem byl nahrazen například geometrický plán pro vyznačení změny vnějšího obvodu budovy nebo změnu hranice pozemku, neboť ty nesplňují podmínku neměněného průběhu hranice. V grafické části geometrického plánu se neplatný stav geometrického a polohového určení škrtne dvěmi tenkými plnými čarami a velmi tlustou čarou se vyznačí platný stav hranic parcel, což je uvedeno v příloze č Když se mění geometrické a polohové určení, mění se zpravidla i výměra pozemku, což se vyznačí pod výkazem dosavadního a nového stavu údajů katastru Geometrický plán pro upřesnění údajů o parcele podle přídělového řízení Tohoto geometrického plánu dá využít pouze v katastrálních územích, kde nejsou přidělené nemovitosti jednoznačně určeny (tedy nemovitosti nemající parcelní číslo či výměru, případně výměru mají pouze přibližně určenou). Geometrický plán se vyhotovuje při jednoduché pozemkové úpravě v případě, že se nevyhotoví upřesněný přídělový plán Geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků Tento druh geometrického plánu je založen na opačném principu než všechny ostatní, zde se v podstatě údaje z platné katastrální mapy přenášejí do terénu, naopak u ostatních 23 Rozsudek Nejvyššího soudu 30 Cdo 4504/2007 ze dne 2. července V příloze č. 10 je uvedena pouze grafická část geometrického plánu a seznam souřadnic, ostatní části plánu vypadají obdobně jako je uvedeno v jiných přílohách 34

35 geometrických plánů se změna zaměří v terénu a pak se vyznačí do katastrální mapy. Nevznikají tedy žádné nové parcely, tímto plánem nelze zapsat žádná nová vlastnická práva k pozemku či nějaké stávající právní vztahy změnit, pouze se jím může zpřesnit geometrické a polohové určení pozemku. Problematika vytyčování hranic pozemků a vyhotovování geometrického plánu a vytyčovací dokumentace je popsána v 19a katastrálního zákona a 85 až 87 katastrální vyhlášky. Geometrický plán se na první pohled liší tím 25, že výkaz dosavadního a nového stavu katastru nemovitostí obsahuje dle 78 odst. 2 písm. e v porovnání se stavem evidence právních vztahů u změnou dotčených pozemků pouze číslo listu vlastnictví. Dalším rozdílem je, že nad popisovým polem je uvedeno upozornění Zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků podle 19a odst. 4 katastrálního zákona navržené v tomto geometrickém plánu lze v katastru nemovitostí provést jen na základě souhlasného prohlášení podle 85 odst. 6 katastrální vyhlášky. 26 Vzor tohoto geometrického plánu je uveden v příloze č. 12. V terénu se vytyčené lomové body hranice trvale označují stejně jako při stabilizaci nové hranice při rozdělování pozemku, jak již bylo popsáno výše. Vytyčené body se pro kontrolu zaměří a porovnají se s souřadnicemi uvedenými v souboru geometrických informací, aby jejich přesnost odpovídala přesnosti požadované pro body s kódem kvality 3. Rozdíl mezi souřadnicemi zaměřenými a souřadnicemi v SGI musí být menší než mezní souřadnicová chyba, která se určí jako dvojnásobek základní střední souřadnicové chyby, která je 14 centimetrů pro body s kódy kvality 3, tedy rozdíl musí být menší než 28 centimetrů. Namísto vytyčení je možno provést zaměření dosavadní hranice, která je v terénu trvale stabilizována, např. plotem, původními mezníky, zdí apod., jejíž tvar pohledově odpovídá zobrazení v katastrální mapě, přičemž poloha lomových bodů může být upřesněna do vzdálenosti dané mezní polohovou chybou, vypočtenou podle bodu 13.3 přílohy katastrální vyhlášky, tedy pro body s kódy kvality 3 se hranice může upřesnit do vzdálenosti 0,40 m, pro body s kódy kvality 8 až do vzdálenosti 2,83 m 27. Hranice evidovaná v katastru pouze jejím grafickým zobrazením se může zpřesnit až do vzdálenosti dvojnásobku parametru k, který je uveden v příloze 15.6 katastrální vyhlášky. 25 Samozřejmě kromě jeho účelu, který je uveden v popisovém poli odst. 6 katastrální vyhlášky 27 u p = 2 * u xy (u xy = 2*m xy, m xy = 0.14 cm pro body s kk=3, m xy = 1.0 m pro body s kk=8) 35

36 Pro katastrální mapy v měřítku 1 : 2880, které jsou na našem území nejčastější, se jedná o vzdálenost do 2 metrů 28. Pokud by se vlastníci dotčených pozemků v terénu na průběhu hranice shodli, avšak rozdíly mezi souřadnicemi obrazu a zaměřenými souřadnicemi polohy byly vyšší než uvedené mezní polohové chyby, místo geometrického plánu pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice se vyhotoví geometrický plán na opravu geometrického a polohového určení nemovitosti podle postupu uvedeného v kapitole 6.7. Zpřesňování hranice je možné i např. při vyhotovování geometrického plánu pro rozdělení pozemku, avšak pokud by vlastníci nedokázali doložit souhlasné prohlášení i od vlastníků sousedních pozemků, kterých by se zpřesnění týkalo, nebylo by možné do katastru zapsat ani rozdělení pozemku. Tedy v případě, že si vyhotovitel plánu není jistý, že všichni dotčení vlastníci souhlasné prohlášení podepíší, je vhodné buď hranici vůbec nezpřesňovat a nechat ji s původní přesností nebo zpřesnit jen ty části hranice, kde je jistota, že vlastníci souhlasné prohlášení podepíší. Pokud vlastník nechce z nějakého důvodu vytyčovanou hranici zpřesňovat či je to reálně nemožné 29, vyhotoví se pouze vytyčovací dokumentace, která je součástí záznamu podrobného měření změn bez geometrického plánu. Dále se může stát, že se vytyčuje průběh hranice, která je již určena body s kódy kvality 3, tudíž není co zpřesňovat, proto platí totéž, při vytyčení se nemusí vyhotovovat ani geometrický plán ani souhlasné prohlášení Podklady pro vytyčení hranice pozemku Základním podkladem pro vytyčení hranice pozemku je jeho geometrické a polohové určení. Dále se mohou využít i údaje z jiných výsledků zeměměřických činností, pokud s platným geometrickým a polohovým určením nejsou v rozporu. Přednostně se využije ten geometrický základ, z něhož byla hranice geometricky a polohově určena. 31 Podklady pro vytyčení hranice pozemku poskytne katastrální úřad obdobně jako pro vyhotovení geometrického plánu. Před vytyčením se posuzuje využitelnost podkladů z hlediska jejich přesnosti. Měla by se zvážit možnost využití zejména zachovaných lomových bodů označených trvalým odst. 5 katastrální vyhlášky 29 Např. v případě, že majitel zemřel a není vyřešeno dědické řízení, majitel bydlí v zahraničí a do ČR nejezdí nebo se i může stát, že je majitel neznámý apod. 30 Např. v oblastech s digitální katastrální mapou odst. 3 katastrální vyhlášky 36

37 způsobem, které se v terénu dají najít bez vytyčování či jiných trvalých předmětů nebo přirozeného rozhraní pozemků znatelných v terénu jako je například okraj lesa, louky, příkop nebo hráz. Je tedy vhodné před samotným vytyčováním provést rekognoskaci terénu a zaměření takových bodů. Přesnost vytyčení je dána přesností dosavadních údajů katastru o geometrickém a polohovém určení pozemků 32, každé vytyčení je zatíženo chybou pocházející z nepřesnosti katastrální mapy a tedy v ní evidovaného geometrického a polohového určení. Každá hranice, vzhledem k nejednotnosti původu katastrálních map, je tudíž určena s různou přesností podle toho, s jakou byla v době svého vzniku zaměřena, což je někdy velmi obtížné vlastníkovi pozemku vysvětlit, proč i v době velmi přesných měřících přístrojů může být přesnost určení jeho hranice až několik metrů Součinnost s vlastníky při vytyčení hranice pozemku Podle 19a odst. 3 katastrálního zákona musí být k seznámení s výsledky vytyčení přizváni všichni vlastníci dotčených pozemků. Toto pozvání blíže upravuje 86 katastrální vyhlášky. Vytyčovatel tedy písemnou pozvánkou, obvykle doručovanou poštou doporučeným dopisem, pozve všechny vlastníky pozemků, jichž se vytyčení týká, byť i třeba jedním lomovým bodem k seznámení s vytyčenou hranicí v terénu. Pozvánka musí obsahovat náležitosti dle 86 odst.1, zvláště poučení o tom, že vytyčovatel může vstupovat na dotčené pozemky. Pokud se pozvaný vlastník jednání nezúčastní, nijak to vytyčovatele neomezuje v jeho dalších úkonech pro vytyčení. Navíc vlastník pozemku si vytyčenou hranici může prohlédnout sám a v případě zájmu u vytyčovatele nahlédnout do vytyčovací dokumentace a podepsat souhlasné prohlášení. Všichni dotčení vlastníci, ačkoliv se třeba s vytyčenou hranicí v terénu neseznámili, mají nárok do 30 dnů ode dne, kdy se předání konalo, od vytyčovatele obdržet kopii vytyčovací dokumentace, objednatel dostane originál Dokumentace o vytyčení hranice pozemku Dokumentací o vytyčení hranice pozemku je myšlen vytyčovací náčrt a protokol o vytyčení hranice pozemku. Vytyčovací náčrt, jehož součástí je seznam souřadnic vytyčených lomových bodů hranice pozemku, vypadá obdobně jako grafická část záznamu 32 19a odst. 2 katastrálního zákona 37

38 podrobného měření změn, vytyčovací náčrt u geometrického plánu pro rozdělení pozemku ale neobsahuje nové hranice a nová čísla parcel. Protokol o vytyčení hranice pozemku se může vyhotovovat na tiskopisu Úřadu nebo na tiskovém výstupu z počítače, který je obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu 33. Příklad, jak vytyčovací dokumentace může vypadat, je uveden v příloze č. 13. Kopie dokumentace o vytyčení hranice pozemku se do 90 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků předá příslušnému katastrálnímu úřadu jako příloha záznamu podrobného měření změn Zpřesnění geometrického a polohového určení hranice pozemku a souhlasné prohlášení Geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků se vyhotovuje jen tehdy, má-li na podkladě výsledku vytyčení dojít k sepsání souhlasného prohlášení a ke zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků. Pokud vytyčovatel tuto službu nabízí, je ideální souhlasné prohlášení vyhotovit zároveň s vytyčovací dokumentací a geometrickým plánem. Souhlasné prohlášení je listina, kterou se do katastru zapisuje zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku. Může ho sepsat vyhotovitel geometrického plánu zároveň s tímto plánem, ale může být sepsáno samotnými vlastníky, např. dle vzoru v katastrální vyhlášce, advokátem či kteroukoliv jinou odborně způsobilou osobou. Souhlasné prohlášení vyjadřuje shodu vlastníků na průběhu hranice v terénu, k čemuž může dojít dvěmi způsoby. Buď vlastníci hranici v terénu znají, mají ji označenou, např. zdmi, ploty, starými hraničními znaky, a všichni ji respektují, pak zeměměřič tuto hranici zaměří a po porovnání s méně přesnými údaji vyhotoví geometrický plán. Druhou možností je, že vlastníci průběh své hranice neznají, takže geodet nejprve musí provést její vytyčení. Vytyčené body pak budou kontrolně zaměřeny, vyhotoví se geometrický plán a bude sepsáno souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků. Z tohoto souhlasného prohlášení musí být zřejmá shoda všech změnou dotčených vlastníků na průběhu vytyčené nebo jimi upřesněné hranice. Zapsat lze i takový geometrický plán, kde je na hranici vytyčeno více bodů, vlastníci ale podepsali jen některé z nich, které budou při zápisu zpřesněny. Zpřesňovaný bod musí být podepsán od všech vlastníků odst. 2 katastrální vyhlášky odst. 4 katastrální vyhlášky 38

39 a spoluvlastníků pozemků, na jejichž rozmezí body leží, tedy pokud by bod na čtyřmezí pozemku byl podepsán pouze třemi vlastníky, bod nelze zpřesnit. Souhlasné prohlášení musí obsahovat náležitosti podle 85 odst. 7, musí tam být přesně identifikován vlastník pozemku, který činí souhlasné prohlášení, označení nemovitosti, jíž se zpřesnění týká, popis upřesňované hranice podle výsledku zeměměřické činnosti a prohlášení, že hranice nebyla vlastníky měněna, je jimi respektována a není sporná. Vzor souhlasného prohlášení je uveden v příloze č Geometrický plán pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku Pokud se věcné břemeno zapisované do katastru nemovitostí zřizuje pouze k části pozemku a ne k pozemku celému, musí se k tomuto účelu vyhotovit geometrický plán, kterým bude rozsah věcného břemene vymezen v katastrální mapě. Geometrický plán může být vyhotoven pro vymezení rozsahu skupiny věcného břemene stejného druhu k částem více pozemků. Může být také znázorněno vymezení rozsahu více různých věcných břemen k částem jednoho či více pozemků, v tomto případě se věcná břemena rozlišují písmeny velké abecedy. Takto vymezená věcná břemena se nemohou vzájemně nijak překrývat, aby bylo zcela zřejmé, jaké mají jednotlivá břemena rozsah. Tento typ geometrického plánu je uveden v příloze č. 6. Pod výkazem výměr se k jednotlivým břemenům vyznačí, o jaké typy břemen jde a jaké jsou oprávněné osoby k nim, protože břemena se mohou lišit v obojím. Tento geometrický plán se kromě grafického znázornění od ostatních typů liší tím, že výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí obsahuje v dosavadním stavu pouze parcelní číslo dotčeného pozemku a v porovnání evidence právních vztahů pouze odpovídající parcelní číslo pozemku, u kterého je evidováno vlastnické právo a číslo listu vlastnictví, ostatní údaje jako např. druh pozemku a výměra se zde neuvádí. Hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku nedělí hranici parcely. Body věcného břemene nemusí být v terénu geodeticky zaměřeny, dají se vymezit vzdáleností od liniového nebo bodového prvku, jehož poloha v terénu je v katastru již evidována nebo na základě vytyčení nebo zaměření tohoto prvku v terénu, což se užívá zejména u stanovení věcného břemene vzdáleností od zaměřeného kabelu podzemní sítě či vzdálenosti od hranice pozemku, jak je uvedeno v příloze č

40 Vymezení věcného břemene od hranice pozemku řešil i Nejvyšší soud, který dospěl k závěru, že právo služebnosti cesty vozové, chůze a honění dobytka z obecní cesty p. č. 1593/2 přes p. č. 19 těsně při hranici tohoto pozemku s potokem S. na pozemek p. č. 16 zřízené smlouvou z roku 1949, zapsaná na LV 130 u Katastrálního úřadu ve V. jako věcné břemeno váznoucí na pozemku p. č. 19, dosud trvá, bez ohledu na to, že se koryto potoka S. rozšířilo. Konstatoval, že uvedená směnná smlouva, která vznikla za účinnosti obecného občanského zákoníku z roku 1811 (dále o. z. o. ), neodkazuje na žádný geometrický plán, což tehdejší právní úprava ani nevyžadovala. Služebnost, která vede po pozemku p. č. 19, je vázána a odvíjí se od břehu potoka S. a jejím účelem bylo zajistit přístup na pozemek p. č. 16 (nyní p. č. 16/1 a 16/2). Soud odkázal na 51 odst. 5 vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle kterého posun břehu potoka není takovou právní skutečností, která by zakládala změnu, vznik či zánik právního vztahu. Proto posun (rozšíření koryta) potoka nemohl způsobit zánik věcného břemene Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 22 Cdo 60/

41 7. POUŽITÍ GEOMETRICKÉHO PLÁNU Geometrický plán je dle 19 odst.1 katastrálního zákona neoddělitelnou součástí listin, podle nichž se provádí zápis do katastru, pokud se předmět zápisu zobrazuje do katastrální mapy. Katastrální úřad zapisuje změny údajů katastru nejpozději do 30 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o povolení vkladu nebo od doručení listiny, která je podkladem pro záznam. V případě, že se změny údajů katastru týkají i souboru geodetických informací, vyznačí se v souboru popisných informací a v digitální nebo digitalizované mapě současně Použití geometrického plánu na rozdělení pozemku, vymezení rozsahu věcného břemene a změnu hranice pozemku Geometrickým plánem spolu s příslušnými listinami se do katastru nemovitostí dají zapsat vlastnické právo a právo věcného břemene. Obě tato práva se podle 2 a 3 zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem zapisují do katastru nemovitostí zápisem vkladu práva (dále jen "vklad"). Tato práva vznikají, mění se nebo zanikají dnem vkladu do katastru. Při vkladovém řízení se do katastru zapisují zejména geometrické plány pro rozdělení pozemku a pro vymezení rozsahu věcného břemene. Vklad lze provést pouze na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu, které vzniká ke dni, kdy byl katastrálnímu úřadu doručen návrh na jeho vklad, jehož přílohou musí být listina, na jejímž základě má být do katastru zapsáno právo a jejíž neoddělitelnou součástí je ve výše uvedených případech i geometrický plán. O vztahu geometrického plánu a výše zmiňované listiny vypovídá rozsudek Nejvyššího soudu, který říká: Aby mohla být z původního pozemku oddělena jeho část, která se stane samostatným parcelním číslem, tedy samostatnou věcí v právním smyslu, musí dojít ke spojení geometrického plánu s jinou právní skutečností, např. kupní smlouvou. Kupní smlouva mezi účastníky, týkající se pozemku označeného parc. č. 2227/22 o výměře 140 m 2 v hranicích podle geometrického plánu z důvodů, jak vyplývají z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, uzavřena být nemohla. Existence žádné jiné, právně relevantní skutečnosti, na jejímž základě by žalobkyně mohla nabýt vlastnické právo k předmětné parcele také nebyla zjištěna. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně takto označený pozemek nikdy nevlastnila;tento právně ani neexistuje, a to neodvisle na zápise v katastru nemovitostí. 41

42 Pozemek p.č. 227/22 v k.ú. B. byl sice geometrickým plánem Ing. K. z pozemku p.č PK oddělen, nicméně za situace, kdy geometrický plán sám o sobě (tedy není-li neoddělitelnou součástí listiny, podle níž má být proveden zápis do katastru nemovitostí 19 zák. č. 344/92 Sb) nabývacím titulem k oddělené parcele není, nelze než konstatovat, že katastrální úřad v daném případě, pokud takovýto nový pozemek na LV žalobkyně zapsal a na tomto základě dále konal, nejednal v souladu se zákonem. 36 Počet listin, které se dodají katastrálnímu pracovišti a ke kterým je pevně připojen geometrický plán, je o dva větší, než je počet účastníků vymezených ve smlouvě, jeden z těchto prvopisů musí obsahovat úředně ověřené podpisy účastníků. Dalšími přílohami jsou nabývací tituly, příp. jejich úředně ověřené kopie, k dotčeným pozemkům; tyto se nemusí dokládat, pokud vlastník nabyl pozemky až po Pokud je účastník řízení zastoupen zmocněncem, přílohou musí být i plná moc. Ke smlouvě, u níž je připojen geometrický plán pro rozdělení pozemku, musí být přílohou i souhlas či rozhodnutí stavebního úřadu s dělením pozemku. V případě, že stavební úřad svůj souhlas neudělí, jedná se o překážku spočívající v omezení smluvní volnosti z důvodu rozhodnutí státních orgánů. Pokud souhlas s dělením nebo scelováním pozemků není přílohou návrhu na vklad ani jej nepředloží účastníci dodatečně, musí se katastrální úřad sám dotázat příslušného stavebního úřadu, zda takové rozhodnutí či jiné opatření bylo vydáno. Teprve v případě, kdy katastrální úřad zjistí, že stavební úřad vyslovil nesouhlas, zamítne katastrální úřad navrhovaný vklad. Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu před svým rozhodnutím zkoumá, zda mj. navrhovanému vkladu není na překážku stav zápisů v katastru a k právnímu úkonu účastníka řízení byl udělen souhlas podle zvláštního předpisu. Katastrální úřad tyto skutečnosti zkoumá ke dni podání návrhu na vklad Použití geometrického plánu pro vyznačení budovy a vodního díla nebo změny jejich obvodu Vlastnická práva se dle 7 zákona o zápisech vlastnických práv do katastru nemovitostí mohou zapisovat i záznamem. Jedná se o práva, která vznikla, změnila se nebo zanikla ze zákona, rozhodnutím státního orgánu, příklepem licitátora na veřejné dražbě, vydržením, přírůstkem a zpracováním nemovitosti a to na základě listin vyhotovených 36 Rozsudek Nejvyššího soudu 30 Cdo 2396/2010 ze dne 30. července

43 státními orgány a jiných listin, které podle zvláštních předpisů potvrzují nebo osvědčují právní vztahy. Zjednodušeně řečeno - záznamem se zapisují práva k nemovitostem, je-li právním důvodem jejich vzniku nebo změny jiná skutečnost než smluvní převod. Katastrální úřad tyto listiny zkoumá, aby zjistil, zda jsou bez chyb v psaní, počtech nebo jiných zřejmých nesprávností a pokud jsou způsobilé k zapsání, provede zápis do katastru. Pokud nejsou způsobilé k zapsání, vrátí listinu jejímu vyhotoviteli. Typickým příkladem práva zapisovaného do katastru záznamem a souvisejícím s geometrickým plánem patří vlastnické právo vzniklé zhotovením stavby a právo vzniklé přírůstkem, tedy přistavěním budovy. Dříve než se tento geometrický plán stane přílohou pro zápis do katastru nemovitostí, slouží jako technický podklad pro vydání kolaudačního souhlasu, který je později přílohou ohlášení nové budovy do katastru. Dokončená stavba, dosud neevidovaná v katastru nemovitostí, se zapisuje na základě ohlášení doloženého geometrickým plánem pro vyznačení stavby, dokladem o přidělení čísla popisného nebo evidenčního, nejedná-li se o budovu, jíž se takové číslo nepřiděluje a dokladem o účelu užívání stavby. Takovým dokladem se myslí nejčastěji kolaudační souhlas dle platného stavebního zákona, což je u budov, jejichž výstavba začala po 1. lednu Dále to mohou být u staveb dříve dokončených např. povolení o užívání stavby, rozhodnutí o povolení k uvedení dokončené stavby do trvalého provozu, případně pokud nelze doložit žádná s předchozích listin úředně ověřená částečná kopie dokumentace skutečného provedení stavby nebo zjednodušené dokumentace stavby ověřená stavebním úřadem. Do katastru nemovitostí se může ovšem zapsat i rozestavěná stavba. Tohoto se využívá při zapisování staveb, k nimž je nutno zapsat rovnou i zástavní právo pro banku, která stavebníkovi poskytuje úvěr ke stavbě. Rozestavěná stavba se zapisuje na základě ohlášení vlastníka doloženého geometrickým plánem, rozhodnutím nebo souhlasem stavebního úřadu s provedením stavby, čímž je myšleno stavební povolení, veřejnoprávní smlouva o provedení stavby, kopie ohlášení stavby stavebnímu úřadu či certifikát vydaný autorizovaným inspektorem dle 117 stavebního zákona. Dále čestným prohlášením vlastníka s jeho úředně ověřeným podpisem, že se jedná o rozestavěnou budovu dle 27 písm. l katastrálního zákona a podkladem pro zápis vlastnického práva k budově. U budovy nepodléhající stavebnímu povolení a ohlášení to je rozhodnutí o umístění stavby, veřejnoprávní smlouva o umístění stavby, územní souhlas nebo potvrzení stavebního úřadu, že údaje o rozestavěné budově v ohlášení katastrálnímu 43

44 úřadu odpovídají vydanému regulačnímu plánu podle stavebního zákona. 37 Jako vlastník nově evidované stavbě se zapisuje vlastník pozemku, na kterém je stavba postavena, nebo osoba dle přiložených listin, která stavbu zhotovila, pokud listinou neprokáže, že je vlastníkem někdo jiný. 38 Po dostavění a kolaudaci stavby takto zapsané v katastru nemovitostí dojde k jejímu zapsání na dokončenou stavbu pouze ohlášením nové stavby k zápisu do katastru nemovitostí, kde se potvrdí, že v průběhu stavby nedošlo ke změně vnějšího obvodu stavby oproti rozestavěné stavbě již v katastru nemovitostí zapsané, jak je uvedeno na tiskopisu v příloze č. 16. O zápisech nových budov do katastru nemovitostí bylo napsáno mnoho článků, pro příklad uvedu článek mj. o tiskopisu žádosti na ohlášení stavby Ing. Květy Olivové z časopisu Zeměměřič, kde kromě již výše uvedených skutečností je uvedeno, že: Ohlášení nové budovy a vlastnického práva k ní je záznamovou listinou a proto, pokud jinou listinou není doloženo něco jiného (usnesení soudu o dědictví, rozhodnutí soudu o určení vlastnictví apod.), musí být podpisy vlastníků budovy na ohlášení vlastnického práva k budově ověřeny některým ze způsobů podle 37 odst. 6 katastrální vyhlášky (viz. 39 odst.2 katastrální vyhlášky). Použití tiskopisu (vzoru formalizovaného podání) není bezpodmínečně nutné. Ohlášení musí ale obsahovat co vlastník (spoluvlastníci) žádá, údaje o nové budově podle údajů katastru nemovitostí, prohlášení o tom, že je vlastníkem stavby (vlastníkem i pozemku pod stavbou a stavebníkem), popřípadě prohlášení manželů, že budovou nabyli výstavbou do společného jmění manželů. Jedná-li se o výstavbu na cizím pozemku, katastrální úřad vyžaduje prohlášení vlastníka pozemku, že předmětná budova není v jeho vlastnictví (pro vyloučení právní domněnky uvedené v 5 odst. 6 katastrálního zákona, že vlastníkem stavby je vlastník pozemku) nebo je-li vlastníkem budovy vlastník pozemku, který není stavebníkem, prohlášení stavebníka, že není vlastníkem stavby (pro vyloučení právní domněnky uvedené v 5 odst. 6 katastrálního zákona, že vlastníkem stavby je stavebník). Podpisy na uvedených prohlášeních by měly být ověřeny některým ze způsobů podle 37 odst. 6 katastrální vyhlášky. Využitím tiskopisu zveřejněném na internetových stránkách ČÚZK by mělo být ohlášení nové budovy k zápisu do katastru nemovitostí jednodušší aspoň do té míry, že by na nic 37 Václav Kliment, Katastr nemovitostí pro každého, Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i., Pokyny ČÚZK č. 34, č.j. ČÚZK 3150/ dodatek č. 3, dostupné z 44

45 vlastníci v ohlášení nezapomněli. Pokud vlastník nové budovy předloží namísto vyplněného tiskopisu pro ohlášení stavby k zápisu do katastru nemovitostí ohlášení ve formě notářského zápisu, které obsahuje všechny náležitosti ohlášení vlastnického práva ke stavbě, zejména je-li vlastníkem pozemku pod stavbou i stavebníkem, je i tato listina s příslušnými přílohami podkladem pro zápis stavby do katastru nemovitostí. 39. Tento tiskopis ČÚZK je uveden v příloze č Použití geometrického plánu pro změnu hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky Změna hranice katastrálního území nebo hranice územní správní jednotky je upravena, jak již bylo výše napsáno v 20 až 22 katastrální vyhlášky, zápis této změny konkrétně v 23 odst. 5, kde se píše, že tato změna se zapisuje na základě žádosti a dohody obcí a listin vyhotovených podle 26 zákona o obcích č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tato dohoda obcí se kromě katastrálnímu úřadu oznamuje též Ministerstvu financí a místně příslušnému finančnímu úřadu z důvodu změny vyměření daní z nemovitostí. Katastrální úřad oznámí provedenou změnu hranice katastrálního území vlastníkům, jejichž nemovitosti byly změnou dotčeny. Přílohou tohoto oznámení je výčet parcel, které přecházejí z jednoho katastrálního území do druhého, a srovnávací sestavení přečíslovaných parcel. Průběh řízení o změně hranice územního celku se zaznamenává v řízení typu OR ( ostatní rozhodnutí ). Samotná změna se provede záznamovým řízením, ke kterému na připojí již zmíněné řízení OR a také řízení PGP, příp. řízení OR doložené záznamem podrobného měření změn, který katastrální úřad vyhotovil z úřední povinnosti Použití geometrického plánu pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků Geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků se zapisuje na podkladě ohlášení, který podal alespoň jeden z vlastníků dotčených pozemků. Ohlášení může být vyplněno dle vzoru vydaného ČÚZK, který je uveden v příloze č. 17, může být ale také podaný ve formě volného textu. Součástí tohoto podání musí být souhlasné prohlášení a samozřejmě výše zmíněný geometrický plán. 39 OLIVOVÁ, Květa. Návrh na zápis budovy. Konference Katastr , Zeměměřič (9+10/2008, str. 15) 45

46 O zápisu tohoto typu geometrického plánu píše ve svém článku vedoucí samostatného oddělení legislativy ČÚZK JUDr. Eva Barešová: Katastrální úřad zpřesnění geometrického a polohového určení nemovitosti zapíše do katastru nemovitostí v souladu s 85 odst. 6 katastrální vyhlášky na základě ohlášení vlastníka doloženého souhlasným prohlášením, ze kterého je zřejmá shoda vlastníků všech změnou dotčených pozemků na průběhu vytyčeném nebo jimi upřesněné hranice, jehož nedílnou součástí je geometrický plán. Vzhledem k tomu, že v 85 odst. 7 katastrální vyhlášky jsou stanoveny náležitosti tohoto souhlasného prohlášení, má katastrální úřad pouze zkoumat, zda jsou splněny tyto formální náležitosti souhlasného prohlášení. Nic dalšího katastrální úřad oprávněn zkoumat není, stejně tak jako není oprávněn vyžadovat jiné doklady, než souhlasné prohlášení s náležitostmi podle 85 odst. 7 katastrální vyhlášky. Projev vůle osob považuje katastrální úřad za zjištěný, jestliže v souhlasném prohlášení ověřovatel výslovně potvrdil, že vlastníci dotčených pozemků, jejichž totožnost zjistil, před ním souhlasné prohlášení podepsali, nebo podpisy na výše uvedené listině jsou ověřeny některým ze způsobů uvedených v 37 odst. 6. Vzor vyplněného souhlasného prohlášení, který je publikován v bodu 20 přílohy ke katastrální vyhlášce, je pouze metodickou pomůckou pro ty, kdo souhlasné prohlášení sepisují. Není tedy nikterak legislativně závazný. Důležité je, aby souhlasné prohlášení v době předložení katastrálnímu úřadu splňovalo náležitosti uvedené v 85 odst. 7 katastrální vyhlášky. Pokud je tedy souhlasné prohlášení uspořádáno jinak, než je uvedeno v tomto vzoru, nemůže katastrální úřad zpřesnění geometrického a polohového určení nemovitosti odmítnout, pokud bude mít souhlasné prohlášení náležitosti stanovené v 85 odst. 7 katastrální vyhlášky a pokud k němu bude připojen geometrický plán. Katastrální úřad přitom nezkoumá, kdy byl geometrický plán k souhlasnému prohlášení připojen. Řešení otázky, zda byli účastníci zpřesnění geometrického a polohového určení nemovitosti s průběhem hranic řádně seznámeni a zda s ním souhlasí, je plně v odpovědnosti úředně oprávněného zeměměřického inženýra a účastníků souhlasného prohlášení. Pokud souhlasné prohlášení sepisují vlastníci, kterými jsou fyzické osoby, podepisují je buď sami, nebo na základě plné moci zmocněnci. V takovém případě je plná moc s úředně ověřeným podpisem nedílnou součástí souhlasného prohlášení. V případě, že souhlasné prohlášení sepisují vlastníci, kterými jsou právnické osoby, je nutné vycházet z ustanovení 20 občanského zákoníku, které zní: 20 (1) Právní úkony právnické osoby ve všech věcech činí ti, kteří k tomu jsou oprávněni smlouvou 46

47 o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgány). (2) Za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. Překročí-li tyto osoby své oprávnění, vznikají práva a povinnosti právnické osobě jen pokud se právní úkon týká předmětu činnosti právnické osoby a jen tehdy, jde-li o překročení, o kterém druhý účastník nemohl vědět. Zpřesnění geometrického a polohového určení nemovitosti se s výjimkou nevelkých právnických osob neúčastní statutární orgány, a nebudou tedy ani podepisovat souhlasné prohlášení. Je naopak pravidlem, že se účastní na tomto zpřesnění za právnickou osobu její zaměstnanci, o nichž je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby, nebo u nichž je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. Tyto osoby nepotřebují k účasti na zpřesnění a podpisu souhlasného prohlášení žádné zmocnění. Okolnost, že jsou tyto osoby v dané věci oprávněny jednat za právnickou osobu, je povinen prověřit úředně oprávněný zeměměřický inženýr, který podepisuje souhlasné prohlášení spolu se zúčastněnými osobami. Katastrální úřady to již nejsou oprávněny znovu přezkoumávat. Je zřejmé, že ani úředně oprávněný zeměměřický inženýr nemůže podrobně znát vnitřní předpisy a pracovní zařazení osob, které se zpřesnění zúčastní a za právnickou osobu jednají. Je však řada způsobů, jak zajistit, že se jedná právě o oprávněné osoby. Úředně oprávněný zeměměřický inženýr je povinen právnickou osobu ke zpřesnění písemně vyzvat. Pokud právnickou osobu vyzve zároveň k tomu, aby její oprávněný zaměstnanec přinesl na zpřesnění tuto pozvánku, je velmi nepravděpodobné, že by se touto pozvánkou prokázala neoprávněná osoba. Další z možných způsobů, jak oprávnění této osoby ke zpřesnění hranice zjistit, je předložení služebního průkazu zaměstnance právnické osoby. Je totiž velice nepravděpodobné, že by se na základě adresně doručené pozvánky vydával za oprávněného zaměstnance právnické osoby někdo, kdo ke zpřesnění není oprávněn, a dostavil se na místo oprávněného zaměstnance ke zpřesnění. Konečně v případě, že úředně oprávněný inženýr jedná se zaměstnancem právnické osoby často a zná jeho pracovní zařazení, může z této své osobní znalosti vycházet. Za právnickou osobu mohou při zpřesnění jednat i statutární orgány nebo zmocněnec na základě plné moci, v praxi se však bude jednat spíše o výjimečné případy. Jistě by se našly i další způsoby, jak zajistit na zpřesnění účast zaměstnanců oprávněných v této věci jednat za právnickou osobu. Závěrem chceme upozornit na to, že i kdyby se zpřesnění zúčastnil za právnickou osobu zaměstnanec, který k tomu nebyl oprávněn, zavazovalo by jeho jednání tuto právnickou 47

48 osobu, ledaže by prokázala, že nebyly splněny ani podmínky stanovené v poslední větě 20 odst. 2 občanského zákoníku. 40 Zápis tohoto geometrického plánu nepodléhá správnímu poplatku Použití geometrického plánu pro opravu geometrického a polohového určení nemovitosti Oprava chybného geometrického a polohového určení nemovitosti provede katastrální úřad podle 52 katastrální vyhlášky v záznamovém řízení na základě výsledků zeměměřických činností a souhlasného prohlášení vlastníků, že opravovaná hranice jimi nebyla měněna, není sporná a žádný z dotčených vlastníků ji nezpochybňuje. Toto prohlášení není potřeba, pokud je opravovaná chyba zřejmá z výsledku zeměměřické činnosti nebo pokud se jedná o opravu na podkladě opravy listiny, podle nichž byly zapsány, dle 8 odst. 2 katastrálního zákona. Pokud u opravované hranice bylo vzdáleností od této hranice vytvořeno věcné břemeno, automaticky s hranicí se opraví i toto věcné břemeno. Chybné určení výměry opraví katastrální úřad podle platného geometrického určení pozemku Použití geometrického plánu pro doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem Zápis geometrického plánu pro doplnění pozemku ve zjednodušené evidenci probíhá na katastrálním úřadě záznamem na základě žádosti vlastníka. Součástí této žádosti je i jeho souhlas se změněným způsobem evidování příslušné nemovitosti. Protože se nemění žádná vlastnická ani jiná práva, ale pouze způsob evidence pozemku a zobrazení existujícího pozemku do katastrální mapy, není potřeba dokládat žádné listiny ani souhlas stavebního úřadu s dělením pozemku. Pokud katastrální úřad vyhotoví neměřický záznam vyplývající z jeho potřeby při vedení katastru, záznam zapíše a uvědomí o tom vlastníka dotčené parcely. 40 BAREŠOVÁ Eva. Stanovisko k 85 odst. 6 a 7 katastrální vyhlášky a k 20 občanského zákoníku. Zeměměřič 48

49 7.7. Použití geometrického plánu pro určení hranic pozemků při pozemkových úpravách a pro upřesnění údajů o parcele podle přídělového řízení Tyto geometrické plány se zapisují do katastru záznamem na základě podkladů dodaných katastrálnímu úřadu pozemkovým úřadem v rámci realizace pozemkových úprav, pokud se jejich výsledek nepoužije pro obnovu katastrálního operátu. 49

50 8. VYZNAČENÍ ZMĚNY DO KATASTRÁLNÍ MAPY Návrh zobrazení změny upravený v příloze katastrální vyhlášky dodává katastrálnímu úřadu vyhotovitel geometrického plánu zároveň s geometrickými plány, které žádá potvrdit. Návrh vždy musí mít elektronickou formu, v případě prostoru s analogovou mapou musí být také v analogové podobě, a to na nesrážlivé, bezbarvé a průsvitné podložce jako příloha záznamu podrobného měření změn. Elektronická data ve výměnném formátu katastru (vfk) může vyhotovitel poslat katastrálnímu úřadu buď elektronickou poštou nebo je předat na záznamovém médiu. Ve výměnném formátu se u bodů nutných k zobrazení změny do souboru geodetických informací uvádí souřadnice polohy i obrazu, které se od sebe v případě přizpůsobení změny mapě mohou lišit. Součástí návrhu zobrazení změny jsou i identické body se souřadnicemi polohy a obrazu použitými pro přiřazení změny. Do digitálních a digitalizovaných katastrálních map v S-JTSK se dle 16 odst. 4 se při zápisu věcného břemene vyznačuje i rozsah tohoto břemene k části pozemku a to jako zvláštní prvek polohopisu, který se při poskytování kopie katastrální mapy v této kopii vyznačuje pouze na žádost. Toto platí od účinnosti předposlední novely katastrální vyhlášky, tzn. od , zobrazení hranice rozsahu věcného břemene na části pozemku zapsané před tímto datem se do katastrální mapy doplňují postupně. V analogových mapách se hranice rozsahu věcného břemene nevyznačuje. V návrhu zobrazení změny v analogové podobě musí být hlavička, obsahující údaje o čísle geometrického plánu, katastrálním území, mapovém listu a měřítku katastrální mapy. Podle povahy změny a formy katastrální mapy se uvedou identické body nebo značky čtvercové souřadnicové sítě, dále pak zaměřené lomové body navrhovaných hranic, vytyčených nebo upřesněných dosavadních vlastnických hranic pozemků a hranic rozsahu věcného břemene nebo skupiny věcných břemen v místě, kde hranice rozsahu věcného břemene není shodná s hranicí pozemku, zobrazené ze souřadnic obrazu. Ukázky grafického znázornění změny v analogové mapě jsou uvedeny na obrázcích č. 5 a 6. Na obrázku č. 5 je zobrazení vymezení věcného břemene, na obrázku č. 6 je zobrazení vyznačení budovy. 50

51 Obr.5 Obr.6 51

52 9. ZHODNOCENÍ PRÁVNÍ ÚPRAVY Právní úpravu geometrického plánu v předpisech považuji při jeho tvorbě a následném zápisu do katastru nemovitostí za celkem dostatečnou. Katastrální vyhláška, která upravuje zápisy do katastru nemovitostí i tvorbu geometrického plánu, je vzhledem k svému uspořádání spojením právního předpisu a technické normy. Během posledních čtyř let byla dvakrát poměrně výrazně novelizována. Předchozí katastrální vyhláška měla dosti nedokonalostí a novelizace byla výrazně potřeba, neboť během let její účinnosti se vyvinula nejen měřická a výpočetní technika, ale i stav katastrálních map a potřeby katastrálních úřadů při zapisování geometrických plánů. Nejenže geometrické plány se přestaly vyhotovovat ručně, měření v terénu se provádí moderními přístroji, ale i katastrální pracoviště vedou své evidence v digitální podobě, na což musely právní předpisy reagovat. Například možnost využití měření pomocí GPS, resp. GNSS, je upravena v katastrální vyhlášce až od roku 2007, ačkoliv zeměměřiči tuto techniku používali již předtím. Avšak ani dnes není úplně způsob tohoto měření v katastrální vyhlášce popsán natolik podrobně, jak by bylo potřeba. Samotné měření a zpracování geometrického plánu je nejvíce popsáno v příloze katastrální vyhlášky, kde jsou pro ně vymezeny technické podrobnosti pro správu katastru, např. druhy pozemků, typy stavby, mapové značky, technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole, kde jsou stanoveny kritéria přesnosti měření a mezní odchylky. Dále zde jsou uvedeny náležitosti záznamu podrobného měření změn, obsah a náležitosti geometrického plánu a jeho vzory. Novela katastrální vyhlášky byla nejvíc však zapotřebí kvůli digitalizaci map, protože najednou začaly vznikat katastrální mapy v digitální podobě, které mají stejnou přesnost jako analogové mapy, tudíž musel být vytvořen způsob, jak s takovou mapou pracovat. Díky tomuto vznikly souřadnice obrazu a polohy. Pro vyhotovitele geometrických plánů i pro pracovníky katastrálních úřadů je užívání dvojích souřadnic poměrně náročné, avšak při kvalitě vyhotovení katastrálních map digitalizovaných jiná možnost, než zavést tyto souřadnice asi opravdu není. Samozřejmě nejlepší by bylo analogovou mapu převést na DKM, což lze ovšem jen novým mapováním nebo provedením komplexních pozemkových úprav. Při současné situaci státních financí na to však nejsou peníze, protože by to bylo náročné jak na počet 52

53 státních zaměstnanců potřebných k jejich vyhotovení, tak na čas, jelikož rezort je tlačen, aby digitalizace byla dokončena do roku Dle mého názoru tvůrci katastrální vyhlášky u hlavních novinek poslední novely katastrální vyhlášky, tedy zpřesnění hranic pozemků, kódů kvality bodů a souřadnic obrazu a polohy, příliš sloučili věci právní a technické. Dříve pokud měl bod třídu přesnosti 3, vyhotovitel se dozvěděl pouze, s jakou přesností byl určen, ale nedával mu žádnou informaci o tom, jestli s bodem dotčení vlastníci souhlasili či jestli s ním byly vůbec seznámeni. Třída přesnosti byla zrušena, protože všechny body musí být s touto požadovanou přesností určeny. U každého bodu mohl tedy zmizet jeden údaj. Avšak třída přesnosti byla nahrazena kódem kvality, kdy se body s různými kódy od sebe liší pouze tím, jestli vyhotovitel plánu s vlastníky projednal zpřesnění hranice či neprojednal a oni podepsali souhlasné prohlášení. Jako vyhotovitel geometrických plánů mohu říci, že vysvětlit vlastníkům princip zpřesnění je poměrně obtížné, obvykle moc nechápou, proč by kvůli vytyčení hranice, které v terénu odsouhlasili oni i jejich sousedé a podepsali souhlasné prohlášení, měli ještě chodit na katastrální úřad a podávat tam žádost o zpřesnění hranice. Navíc málokdy se při vytyčení dostaví všichni dotčení vlastníci, takže zpřesnění se nemusí podařit reálně provést, když geodet neví, který body se mohou zpřesnit a které ne. Vlastníci sice mohou souhlasné prohlášení sepsat sami nebo jeho sepsání svěřit advokátovi či jiné schopné osobě, ale když v praxi vidím, jak malý je zájem vlastníků zpřesňovat své hranice, celkem pochybuji, že to vlastníci udělají. V praxi se vytyčování hranic dělá velice často, avšak dle mých informací se zpřesnění zapíše do katastru nemovitostí málokdy, ačkoliv souhlasné prohlášení vyhotovujeme zároveň s vytyčovací dokumentací a geometrický plán vyhotovujeme podle podepsaných bodů, aby geometrický plán bylo možné zapsat i bez chybějících podpisů vlastníků. I tak přestože vlastník dostane od geodeta jak geometrický plán, tak souhlasné prohlášení a na něm je pouze, aby vyplnil žádost k zápisu do katastru (viz. příloha č. 17) a odnesl tyto dokumenty na katastrální úřad, tak to obvykle neudělá, protože jak již bylo napsáno, vytyčením se nemění ani nevznikají žádná práva, proto on nevidí potřebu to udělat, protože rozdíl v určení pozemku pro laika není nikde viditelný. Navíc existuje spousta případů, kdy zpřesnění hranice opravdu není reálně možné (např. vlastník sousedního pozemku zemřel, bydlí v zahraničí, nejeví o zpřesnění zájem) a dnešní právní předpisy vlastníkovi nedávají žádnou možnost hranici zpřesnit jiným způsobem, než je zde popsáno. 53

54 I přes tyto zmíněné nedostatky právní úpravy vytyčování hranic pozemků, je zákonná úprava mnohem lepší než byla před rokem 2007, kdy geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upravené hranice vůbec neexistoval, vytyčovací dokumentace se na katatrální pracoviště dostávala pouze jako součást záznamu podrobného měření změn. Vytyčené body se po kontrole ZPMZ pověřeným pracovníkem dostaly do orientační katastrální mapy. Body z takovýchto vytyčení by dnes měly být zapracovány do nově tvořených KMD, avšak ne všichni pracovníci katastrálních úřadů to dělají, neboť kvůli přesnosti digitalizace map jsou toho názoru, že body nemusí využít a vytvoří na hranici jiný bod v kódem charakteristiky kvality 8. V poslední novele katastrální vyhlášky její autoři celkem odstranili nedokonalosti předchozích vyhlášek, kde si například textová část odporovala se uvedenými grafickými vzory, avšak ještě nejsou upraveny všechny. Například jsem názoru, že si vzájemně odporuje 16 odst. 10 s 85 odst. 5. V 16 je mj. řečeno, že při měření se rozlišují podrobné tvary předmětů polohopisu, při nichž zobrazení spojnice lomových bodů bude v analogové mapě dosahovat délky alespoň 0,2 mm, tedy v mapě 1 : 2880 je to spojnice o délce zhruba 57 cm. 85 odst. 10 umožňuje tyto drobné tvary zobrazovat pomocí upřesnění hranice i v analogové mapě. Pokud se týká katastrálního zákona, bylo by pro posílení úlohy geometrického plánu vhodné uvést v něm alespoň definici geometrického plánu a účely, pro které je vyhotovován. Dále by možná pro větší přehlednost a snažší orientaci bylo vhodné sloučit katastrální zákon a zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, neboť oba upravují velice si blízkou oblast a oba jsou poměrně malého rozsahu, katastrální zákon má 32 paragrafů, zákon o zápisech pouhých 19 paragrafů. 54

55 10. ZÁVĚR Geometrické plány jsou výsledky zeměměřických činností, které slouží k aktualizaci katastrálních map a samotného katastru nemovitostí. Katastrální mapy na našem území pro účely evidence pozemků vznikaly už od dob Josefa II., poslední ucelené mapování celého území bylo započato za vlády Františka I. a bylo dokončeno zhruba v polovině 19. století. Od té doby bylo zahájeno množství projektů mapování našeho území, avšak vlivem neustálých politických a společenských změn již nebyl žádný dokončen. Mapování se provádělo zejména ve větších městech a obcích. Důsledkem toho je rozdílná kvalita mapového díla v různých částech České republiky a tím i různá spolehlivost údajů katastru nemovitostí o poloze lomových bodů hranic pozemků. 41 Z tohoto důvodu je digitalizace katastrálních map jedním z nejdůležitějších úkolů v rezortu katastru nemovitostí, s čímž úzce souvisí i kvalita geometrických plánů, neboť se zobrazuje geometrické a polohové určení nemovitostí zatížené již zmíněnými chybami. Po dokončení digitalizace na celém území by měly tedy existovat již pouze mapy DKM a KMD, proto budou pravidla pro tvorbu geometrických plánů jednotnější a srozumitelnější. Ačkoliv se obávám, že jednotlivá katastrální pracoviště si stále i nadále budou tato pravidla vykládat různě a bude dále docházet k tzv. katastrálnímu folklóru 42, který se snažili odstranit už tvůrci stávající katastrální vyhlášky. Dle mého názoru však nedostatečně, protože při předání geometrického plánu k potvrzení různá katastrální pracoviště mají různé požadavky na obsah geometrických plánů, záznamů podrobného měření změn či vytyčovací dokumentace. Část katastru nemovitostí související s tvorbou a použitím geometrických plánů je velmi složitá a její pochopení je náročné jak pro vyhotovitele plánů, tak pro pracovníky katastrálního úřadu zabývající se jejich potvrzením a pak zapsáním. Proto je nutné, aby se všichni tito lidé neustále vzdělávali, aby byli vytvářeli kvalitní geometrické plány, které zapisovatelé bez problémů zapíší do katastru. Navíc by jak vyhotovitel plánu, tak příslušný zaměstnanec katastrálního úřadu, měl být schopen řádně a správně objednatele informovat o všech potřebných aspektech souvisejících s geometrickým plánem KMÍNEK, Jan. Geometrický plán Bakalářská práce, Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Ivana Průchová. 55

56 11. RESUMÉ Thesis is divided into nine chapters including introduction and conclusion. The introduction explains that the geometric plan is a tool to update land register maps and real estate register. The geometric plan is also used as appendix to documents necessary for records of land ownership and property rights into land and real estate registry. The following describes legal sources as laws, regulations and internal rules governing geodesy activities and real estate registry necessary to create geometric plans and also regulations of other sectors partly related to geometric plans. The next chapter describes the creation of geometric plans, basic rules, who and how is authorized to create them and verification process of these plans. There is description of geometric and positional definition of property in this chapter. The definition is closely related to geometric plan since it determinates the location of the property in map in digital or analog form. Also the cooperation with land register during both providing documents to create geometric plans and its verification is described here. The next chapter deals with contain of geometric plan and what has to be included in it. Each geometric plan has to contain description field, graphics, statement of current and new data of real estate register, list of geological coordinates and report of bonitated ecological unites related to plots with new records. The sixth chapter describes in detail the different types of geometric plans depending on their purpose, especially for the most common of them, the land division geometric plan, marking the buildings or change of its circumference, border layout and user rights. The following describes the use of geometric plans, how they are entered to register as a part or appendix to documents. Here is analysed in detail what documents are necessary for different geometric plans. Geometric plan on its own, is only a proposal for the new state, it is not possible to enter it to register without any necessary appendixes. In the end it explains how and when the change marked in geometric plan is displayed in land register map. In conclusion there is described the purpose of the geometric plan and importance of digitalization of land register maps in terms of accuracy of geometric plans. There is also dealt with the latest update of amendment of regulation of land register, the specification of geometric and positional determination of plot and especially its record in land register. 56

57 12. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Literatura o BUMBA, Jan. České katastry od 11. do 21. století. Nakladatelství Grada ISBN o MARŠÍKOVÁ, Magdalena, MARŠÍK, Zbyněk. Dějiny zeměměřictví a pozemkových úprav v Čechách a na Moravě v kontextu světového vývoje. Nakladatelství Libri. První vydání ISBN o KLIMENT, Václav. Katastr nemovitostí pro každého. Nakladatelství Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i., 2007 o BUMBA, Jan. Zeměměřické právo. Nakladatelství Linde Praha, a.s., o BUMBA, Jan. Geometrický plán. Nakladatelství Linde Praha, a.s., o KMÍNEK, Jan. Geometrický plán Bakalářská práce, Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Ivana Průchová Právní předpisy o Zákon o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů o Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem č. 265/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů o Zákon o zeměměřictví č. 200/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů o Zákon o zeměměřických a katastrálních orgánech č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů 57

58 o Zákon o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů o Zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů o Vyhláška, kterou se provádí zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a katastrální zákon (katastrální vyhláška) č. 26/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 164/2009 Sb. o Nařízení vlády o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání č. 430/2006 Sb. o Pokyny ČÚZK k poskytování podkladů pro vyhotovení geometrických plánů a přebírání výsledků měření u geometrických plánů vyhotovených ve stanovených prostorech, ve kterých jsou podrobné body určovány v S-JTSK povinně č. 30 č.j. ČÚZK 6114/ o Pokyny ČÚZK pro zápis nové stavby, zápis vlastnického práva k nové stavbě a zápis změny stavby do katastru nemovitostí č. 34 č.j. 77/ , ve znění dodatku č. 1, č. 2 a č. 3 o Návod pro vedení a správu katastru nemovitostí č.j. ČÚZK 4571/ o Prozatímní návod pro vedení katastrální mapy č.j. ČÚZK 6661/ o Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů o Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů o Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 58

59 o Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů o Zákon o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů o Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. a jeho prováděcí vyhláška o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky č. 23/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů o Zákon o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů o Zákon o Rejstříku trestů č. 269/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů o Zákon o uznávání odborné kvalifikace č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů o Zákon o správních poplatcích č. 634/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů o Zákon o ověřování č. 21/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů o Zákon o notářích a jejich činnosti (notářský řád) č. 358/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů Elektronické prameny o o Judikatura o Rozsudek Nejvyššího správního soudu 9 As 53/ ze dne 16. listopadu 2010 o Rozsudek Nejvyššího soudu 30 Cdo 4504/2007 ze dne 2. července

60 o Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 22 Cdo 60/2008 o Rozsudek Nejvyššího soudu 30 Cdo 2396/2010 ze dne 30. července Odborný tisk o časopis Zeměměřič 60

61 13. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK S-JTSK systém jednotné trigonometrické sítě katastrální S-SK systém stabilního katastru DKM digitální katastrální mapa KMD katastrální mapa digitalizovaná (vedená v S-JTSK) KM-D katastrální mapa digitalizovaná (vedená v S-SK) ISKN - informační systém katastru nemovitostí ÚOZI - úředně oprávněný zeměměřický inženýr ZPMZ - záznam podrobného měření změn ČÚZK - Český úřad zeměměřický a katastrální KN Katastr nemovitostí České republiky PBPP podrobný bod polohového pole BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka PM podklady pro měření PGP potvrzení geometrického plánu OR ostatní rozhodnutí SGI soubor geodetických informací SPI soubor popisných informací LV list vlastnictví GPS globální polohový systém GNSS globální navigační družicový systém 61

62 14. PŘÍLOHY Příloha č. 1 ETICKÝ KODEX PRO EVROPSKÉ ZEMĚMĚŘIČE schválený Radou evropských zeměměřičů Geometer Europas (CLGE 1 - GE 2 ) Valným shromážděním v Římě dne 12. září 2009 (překlad z angličtiny) Preambule Evropští zeměměřiči jsou odborníci s akademickým vzděláním a s odbornou kvalifikací a právními a technickými znalostmi potřebnými k výkonu celé řady zeměměřických činností (prozatímní definice 1 této profese je popsána v Příloze 1 tohoto Etického kodexu). Práce Evropských zeměměřičů je základem pro poskytování, udržování a zdokonalování ekonomického, fyzického a společenského prostředí, ve kterém se odehrávají všechny lidské činnosti. Při vykonávání svých úloh v tomto prostředí a existujících evropských právních systémů v Evropě si jsou vědomi své základní zodpovědnosti za zajištění ochrany jak spotřebitelů, tak našeho jedinečného životního prostředí Evropští zeměměřiči tak významně přispívají k zabezpečení kvality života všech evropských spotřebitelů. Jejich profesionalita, dovednosti, znalosti a objektivita při zajišťování dobře fungujícího a efektivního plánování a administrativy fyzického, společenského, právního a ekonomického prostředí zajišťuje kvalitu a udržitelnost lidských aktivit v rámci Evropy. Mají tudíž jasnou a trvalou zodpovědnost vůči Evropskému společenství, svým příslušným vládám, svým zákazníkům a vůči široké veřejnosti za dlouhodobý blahobyt jak současné generace, tak generací budoucích. 1 CLGE = Comité de liaison des géomètres européens = francouzský název pro Radu evropských zeměměřičů, anglický ekvivalent = Council of European Geodetic Surveyors 2 GE = GEOMETER EUROPAS = název evropské profesní organizace, předchůdce CLGE, která sdružovala zeměměřická profesní organizace tzv. starých států EU (Německo, Francie, Belgie, Lucembursko, Rakousko a Švýcarsko). V roce 2008 došlo k dohodě o sloučení CLGE a GE dohodly na sloučení, takže nyní jepřechodně používána zkratka CLGE-GE. Presidentem CLGE je Dán Henning Elmstroem a presidentem GE je Francouz Alain Gaudet. KGK a ČSGK jsou zastoupeny v CLGE národními delegáty, kterými jsou v současné době Ing. Jan Fafejta, předseda KGK a Ing. Milan Talich, Ph.D., 2. místopředseda ČSGK. 62

63 Jejich odborné znalosti a nestrannost, které jsou podloženy vysokou úrovní profesionality a etickými principy, zajišťují kvalitu zeměměřických služeb. Je to zaručeno disciplinárními předpisy jednotlivých národních asociací, tímto etickým kodexem a v případě potřeby též právními předpisy a vyhláškami. Článek 1 Úvod 1. V souladu s článkem 37 Evropské směrnice o službách na vnitřním trhu (2006/123/EC), CLGE-GE vydává tento etický kodex s cílem usnadnit poskytování služeb a postavení zeměměřičů ve členských státech Evropské unie a CLGE-GE. 2. Tento etický kodex je rovněž vydáván s cílem zabezpečení co nejvyšší kvality služeb, zvýšení úrovně důvěry mezi evropskými zeměměřiči a spotřebiteli a zvýraznění obrazu zeměměřické profese v Evropě. 3. Tento Etický kodex posiluje a objasňuje důraz na vysoký standard profesionálního chování Evropských zeměměřičů a objasňuje ho. Evropští zeměměřiči musí dodržovat tento Etický kodex, kdekoli poskytují své služby ať už trvale či dočasně, a to bez ohledu na svůj profesní status. Článek 2 Obecné zásady 1. Evropští zeměměřiči a jejich zaměstnanci se řídí evropskými a národními zákony, vyhláškami, technickými předpisy, přijatými standardy, normami a pravidly zavedenými a požadovanými v oblasti jimi poskytovaných služeb. 2. V případech, že to nestanoví národní předpisy, jsou evropští zeměměřiči jsou osobně odpovědni za svou práci a za práci svých zaměstnanců. Uznávají důležitost příslušných konzultací pro zajištění vhodných řešení. 3. Evropští zeměměřiči si uvědomují svou fundamentální zodpovědnost vůči veřejnosti a vůči budoucím generacím a svou úlohu při rozvoji udržitelného evropského ekonomického, společenského a fyzického prostředí. 4. Evropští zeměměřiči jsou čestní, nestranní, nezávislí, diskrétní, objektivní a jejich jednání je vždy transparentní. Nedopouštějí se diskriminace vůči těm, jimž nebo s nimiž poskytují své služby, a řídí se výhradně odbornými a etickými zásadami. 5. Evropští zeměměřiči poskytují služby, ke kterým jsou kompetentní. Zabezpečují, aby jejich zaměstnanci měli potřebné schopnosti k zajišťování těchto služeb. 63

64 6. Evropští zeměměřiči poskytují služby na nejvyšší odborné úrovni a s nevětší pečlivostí. Průběžně si zlepšují své dovednosti a doplňují vědomosti a zavádějí do své praxe nejnovější poznatky technického vývoje a výzkumu. Článek 3 Vztah k příjemcům služeb 1. Evropští zeměměřiči uznávají, že základem vztahů se zákazníky je vzájemná důvěra a respektují důvěrnost údajů o svých zákaznících a o jejich zájmech. 2. Evropští zeměměřiči jsou diskrétní. Respektují a chrání důvěrnost informací získaných od svých zákazníků. Ručí za to, že důvěrné informace získané od zákazníků nebudou prozrazeny jiným kromě zvláštních případů, a to za normálních okolností se souhlasem zákazníka. Ručí za to, že se tato diskrétnost bude vztahovat i na jejich zaměstnance. 3. Evropští zeměměřiči poskytují objektivní, nezávislé a nestranné služby. Všechny vnější tlaky a střety zájmů je nutno řešit profesionálně a všichni zákazníci a ostatní účastníci si musí být plně jisti objektivností poskytovaných služeb. Musí zajistit, že se jejich zaměstnanci budou při poskytování služeb chovat stejně. 4. Evropští zeměměřiči si uvědomují svou širší zodpovědnost vůči veřejnosti, vládě a ostatním účastníkům a vůči svému odbornému statutu a podle toho se chovají. 5. Evropští zeměměřiči zajistí, že ti kterým je úkol svěřen, mají potřebné znalosti a dovednosti ke správnému a efektivnímu poskytnutí služby a že zajistí potřebnou kontrolu svých zaměstnanců. 6. Evropští zeměměřiči musí zajistit, že všechny popisy jimi nabízených služeb jsou přesné, úplné a jasné že respektují omezení při nabídce svých odborných služeb. Rovněž podmínky, za jakých jsou služby nabízeny, a způsob kalkulace jejich platby musí být transparentní, dohledatelný a musí vyloučit nekalou konkurenci. 7. Evropští zeměměřiči nesmí přijímat ani pro sebe ani pro jiné od třetí strany jakékoli odměny, které by mohly mít za následek riziko střetu zájmů nebo vnější tlak na normální poskytování služeb. 8. CLGE-GE naléhavě doporučuje, aby Evropští zeměměřiči byli pojištěni proti škodám způsobeným při výkonu své profese. Evropští zeměměřiči informují své zákazníky o druhu a úrovni své pojistky, případně o jiném druhu garance, která je rovnocenná 64

65 v případě zodpovědnosti za škody způsobené chybami nebo opomenutími při poskytování zeměměřických služeb. Článek 4 Vztah k ostatním zeměměřičům 1. Evropští zeměměřiči se musí chovat zdvořile a čestně při všech svých jednáních se svými zeměměřickými kolegy. Podporují a povzbuzují rozvoj společné odborné kultury na národní i evropské úrovni. 2. Evropští zeměměřiči přebírají práce vykonané dříve svými kolegy pouze v případě, že předcházející smlouvy byly ukončeny nebo zrušeny. 3. Evropští zeměměřiči respektují odborné názory svých kolegů. 4. Evropští zeměměřiči s většími zkušenostmi považují za svou etickou úlohu předávat své zkušenosti a znalosti méně zkušeným zeměměřičům. Článek 5 Odborná kvalifikace a rozvoj 1. Evropští zeměměřiči jsou vzděláváni, cvičeni a odborně kvalifikováni na nejvyšší úrovni požadované ve svých vlastních evropských zemích. 2. Evropští zeměměřiči si udržují a zdokonalují své znalosti a odborné zkušenosti a činí potřebné kroky k rozšiřování svých schopností v souladu s rozvojem požadavků na nové služby. Organizují potřebné programy celoživotního profesního doškolování během celého svého pracovního života. 3. Evropští zeměměřiči podporují rozvoj a budoucnost své profese, čehož může být dosaženo různými způsoby, například aktivní účastí v národních asociacích nebo pomocí méně zkušeným kolegům při rozvoji jejich odborné kariéry. 4. Evropští zeměměřiči nesmí poškozovat dobrou pověst své profese. Článek 6 Sledování dodržování a zavádění tohoto Kodexu 1. Všechny členské asociace CLGE-GE musí uplatnit principy tohoto Etického kodexu ve svých národních systémech. Zaručí rovněž sledování dodržování těchto principů v rámci svých regulačních systémů. 2. Jestliže některý Evropský zeměměřič poruší principy tohoto Etického kodexu CLGE/GE při poskytování přeshraničních služeb, musí národní asociace hostitelské 65

66 země informovat domácí národní organizaci o příslušných okolnostech včetně právních sankcí, které byly přijaty. 3. Po obdržení dostatečných informací prověří případ národní organizace domovské země a přijme příslušná disciplinární opatření v souladu s národními právními a regulačními nařízeními nebo případně v souladu s pravidly národních organizací. V případě, že na základě takovéto informace uloží sankce provinilému jednotlivci, informuje domovská národní asociace o přijatých opatřeních národní organizaci hostitelské země. Článek 7 Dostupnost tohoto Kodexu Tento Etický kodex bude zveřejněn na webu CLGE-GE a jeho členských asociací. Schváleno Valným shromážděním CLGE a GE s ohledem na národní transpoziční proces. Řím, 12. září 2009, President CLGE President Geometer Europas Henning Elmstroem Alain Gaudet President CNG 3 Fausto Savoldi 3 CNG = Consiglio Nazionale dei Geometri, název italské profesní organizace, podpis předsedy této organizace je připojen pod podpisem presidenta CLGE-GE, neboť tento Etický kodex byl schválen Valným shromážděním CLGE-GE, které se konalo pod patronací CNG dne 12.září 2009 v Římě. Příloha 1: Definice činností zeměměřiče podle FIG 4 (2004) 4 Toto je celosvětová definice pojmu «zeměměřič». Do ní mají být vloženy evropské specifikace. Souhrn Zeměměřič je odborník s vysokoškolským vzděláním a technickými znalostmi, které mu umožňují vykonávat v součinnosti s jinými odborníky následující činnosti: - určovat, měřit a zobrazovat pozemky, trojrozměrné objekty, bodová pole a trasy; - shromažďovat a interpretovat informace vztažené k pozemkům a další geografické informace; - využívat těchto informací pro plánování a efektivní správu pozemků, moří a staveb, které se na nich nacházejí; - zabývat se výzkumem a dalším rozvojem výše uvedených aktivit. 66

67 Podrobný popis činností Zeměměřič může zastávat jednu nebo více následujících činností, které se mohou odehrávat na povrchu nebo pod povrchem země nebo moře. Tyto aktivity může vykonávat sám, nebo v součinnosti s jinými odborníky: 1. Určování rozměrů a tvaru Země a měření všech údajů potřebných k definování rozměrů, polohy, tvaru a obrysů kterékoli části Země, a pro sledování změn na ní probíhajících. 2. Lokalizace objektů v prostoru a čase, jakož i lokalizace a sledování fyzikálních charakteristik, struktur a inženýrských prací na povrchu, nad povrchem nebo pod povrchem země. 3. Vývoj, testování a kalibrace senzorů, přístrojů a systémů pro výše uvedené aktivity a pro další zeměměřické účely. 4. Získávání a využívání prostorových informací prostřednictvím blízkého, leteckého a družicového snímkování a automatizace těchto procesů. 5. Určování hranic soukromých nebo veřejných pozemků, včetně národních a mezinárodních hranic, a evidence těchto pozemků u příslušných úřadů. 6. Navrhování, vytváření a správa geografických informačních systémů (GIS) a sběr, uchovávání, analýza, vedení, zpřístupňování a šíření geografických dat. 7. Analýza, interpretace a integrace prostorových objektů a jevů v GIS, včetně vizualizace a komunikace těchto dat prostřednictvím map, modelů a mobilních digitálních zařízení. 8. Studium přírodního a sociálního prostředí, zaměřování půdních a mořských zdrojů a využívání těchto dat pro plánování a rozvoj měst, venkova a regionů. 9. Plánování, rozvoj a obnova nemovitého majetku, ať v městských či venkovských oblastech, pozemků či budov. 10. Oceňování a vedení nemovitého majetku ať v městských či venkovských oblastech, pozemků či budov 11. Plánování, zaměřování a management stavebních prací, včetně kalkulace nákladů. Při realizaci předcházejících aktivit zeměměřiči zvažují příslušné právní, ekonomické, ekologické a sociální aspekty, které mohou jednotlivé projekty ovlivnit. Autor českého překladu z anglického originálu Ing. Václav Slaboch, CSc., 29. listopadu 2009 Přístupné z: ( 67

68 Příloha č.2 68

69 Příloha č. 3 69

70 70

71 Příloha č. 4 Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům. 45/ Ing. Ladislav Hloušek Prehled_IB_Zitetin.dgn;d4379fb93f2c c54bf8e cc0 7e 2- Zapisnik_IB_ZPMZ_96_Zitetin.txt;630ca343c ff438d Protokol_vypoctu_GNSS_IB_ZPMZ_96_Zitetin.doc;0f43c95426a698e7 a2a7ed00282cb31f47b315b0 3- Protokol_vypoctu_GNSS_IB_ZPMZ_96_Zitetin.txt;2cd4877cebd2d545 e3d54570ca0e1809a72de0e2 3- Protokol_vypoctu_IB_ZPMZ_96_Zitetin.doc;9e78806e5c54350c32cfa d6fa8a0e ff1d 3- Protokol_vypoctu_IB_ZPMZ_96_Zitetin.txt;5fa22f9dc4db4aa877faa ac0a07fa607fff94bff 4- Seznam_souradnic_IB_Zitetin.doc;d455045ade117505ccb34d810a2e7 b22d05214fd 4- Seznam_souradnic_IB_Zitetin.txt;4453b820606af3285cf1599fe625d 91fe5a33b62 5- Technicka_zprava_Zitetin.doc;fb20c9c1a3dc c229ef1c32c9d 8ac8af1f 71

72 Příloha č. 5 72

73 Příloha č. 6 73

74 74

75 Příloha č. 7 75

76 Příloha č. 8 76

77 Příloha č. 9 77

78 Příloha č

79 Příloha č

80 Příloha č

81 81

82 Příloha č

83 83

84 84

85 85

86 Příloha č

87 87

88 Příloha č

89 Příloha č. 16 Ohlášení nové stavby k zápisu do katastru nemovitostí (dokončená stavba) Katastrálnímu úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrálnímu pracovišti Rychnov nad Kněžnou Zborovská 17, Rychnov nad Kněžnou Podle ustanovení 5 odst. 5 a 6 zákona č. 344/1992 Sb., v platném znění, žádám(e) o zápis stavby podle přiložených podkladů do katastru nemovitostí: Katastrální. Část... Stavba: území: obce: Č.p./č.e. Způsob využití (uveďte dle tabulky ve vysvětlivkách) Na pozemku (číslo stavební parcely) Pozemek (parcela), na kterém je stavba postavena, byl oddělen dle přiloženého geometrického plánu číslo:.. Potvrzuji, že vlastníkem stavby je (nehodící se škrtněte): - vlastník pozemku pod stavbou - osoba podle přiložené listiny: Jméno, příjmení Rodné číslo Trvalé bydliště Výše podílů nebo (Název) (IČO) (Sídlo) společné jmění manželů (SJM) Prohlašuji tímto, že došlo/nedošlo (nehodící se škrtněte) ke změně vnějšího obvodu stavby oproti rozestavěné stavbě zapsané v katastru nemovitostí týká se dokončených staveb Prohlašuji tímto, že došlo/nedošlo (nehodící se škrtněte) ke změně vnějšího obvodu stavby oproti vnějšímu obvodu stavby vyznačeným v mapě katastru nemovitostí dosud neevidované V případě, že stavba je ve společném jmění manželů souhlasné prohlášení manželů: Výše uvedení manželé prohlašují, že uvedenou stavbu (stavby) postavili za trvání manželství, zejména že v okamžiku, kdy se tato stavba/y dostala/y do takového stupně rozestavěnosti, od něhož počínaje všechny další stavební práce již směřovaly pouze k dokončení druhově i individuálně určené věci (v případě budovy do takového stupně rozestavěnosti, že již bylo patrné stavebně technické a funkční uspořádání jejího prvního nadzemního podlaží), jejich manželství a stejně tak jejich společné jmění manželů (SJM) trvalo, neboť si nezúžili zákonem stanovený rozsah SJM ani nevyhradili jeho vznik ke dni zániku manželství ani jejich SJM nezaniklo žádným ze 89

90 způsobů stanovených zákonem (např. prohlášením konkurzu) a ta (ty) tedy patří podle 143 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku do jejich společného jmění manželů (SJM). Skutečnost, že výše uvedená stavba (stavby) je (jsou) předmětem jejich SJM, není mezi manžely, kteří prohlášení činí, sporná ani pochybná. V.., dne Podpisy všech vlastníků úředně ověřené pouze v případě, že ohlášení podává vlastník pozemku pod stavbou (v případě, že je v katastru zapsaná již rozestavěná stavba, nemusejí být podpisy úředně ověřené): Přílohy dokončená stavba (originály nebo úředně ověřené kopie - přiložené označte): - geometrický plán č. - rozhodnutí o přidělení č.p./č.e. - doklad pro zápis vymezeného způsobu využití stavby: a) u stavby dokončené do , povolení užívání stavby vydané stavebním úřadem podle dříve platných předpisů, např. podle 23 vládního nařízení č. 93/1950 Sb., o výstavbě obcí, zákona č. 64/1894 mor.z.z. a 40/1886 čes.z.z.; nebo b) u stavby dokončené v období od do rozhodnutí o povolení k uvedení dokončené stavby do trvalého provozu (užívání), vydané podle 15 a 16 vládního nařízení č. 8/1956 Sb. o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání); nebo c) u stavby dokončené po a pravomocně povolené do kolaudační rozhodnutí ( 82 stavebního zákona č. 50/1976 Sb.); nebo d) u stavby, jejíž výstavba byla zahájena po s výjimkou stavby pravomocně povolené do da) kolaudační souhlas [ 122 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)]; nebo db) kopie oznámení stavebníka o záměru užívání dokončené stavby stavebnímu úřadu ( 120 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.) s podacím razítkem podatelny stavebního úřadu, nebo 90

91 dc) souhlas stavebního úřadu podle 120 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., že stavbu lze užívat; nebo dd) rozhodnutí stavebního úřadu o dodatečném povolení dokončené stavby k danému účelu užívání stavby, v němž stavební úřad vyjádřil souhlas s jejím užíváním ( 129 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb.); nebo de) úředně ověřená částečná kopie dokumentace skutečného provedení stavby ověřená stavebním úřadem u staveb podléhajících stavebnímu povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu ( 121 zákona č. 183/2006 Sb. nebo 125 zákona č. 183/2006 Sb. pokud by se u těchto staveb nedochovala dokumentace podle písm. da) až dd)), obsahující úvodní stranu, údaje o účelu a místu stavby, jméno a příjmení (obchodní firma) a adresu místa trvalého pobytu (sídla) vlastníka stavby, parcelní čísla pozemku podle katastru nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv a údaje o rozhodnutích o stavbě a stranu, na které je vyznačeno ověření dokumentace stavebním úřadem (viz příloha č. 3 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb); nebo e) u staveb dříve postavených a dosud neevidovaných v katastru nemovitostí, u kterých nelze předložit doklady podle písmene a), b) nebo c) ea) úředně ověřená částečná kopie dokumentace skutečného provedení stavby ověřená stavebním úřadem ( 104 stavebního zákona č. 50/1976 Sb. nebo 125 zákona č. 183/2006 Sb.), obsahující úvodní stranu, údaje o účelu a místu stavby, jméno a příjmení (obchodní firma) a adresu místa trvalého pobytu (sídla) vlastníka stavby, parcelní čísla pozemku podle katastru nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv a údaje o rozhodnutích o stavbě; pokud se rozhodnutí nezachovala, alespoň pravděpodobný rok dokončení stavby a stranu, na které je vyznačeno ověření dokumentace stavebním úřadem; nebo eb) úředně ověřená částečná kopie zjednodušené dokumentace stavby (pasport stavby) ověřená stavebním úřadem ( 104 stavebního zákona č. 50/1976 Sb., 125 zákona č. 183/2006 Sb.), obsahující úvodní stranu, údaje o účelu a místu 91

92 stavby, jméno a příjmení (obchodní firma) a adresu místa trvalého pobytu (sídla) vlastníka stavby, parcelní čísla pozemku podle katastru nemovitostí i s uvedením vlastnických nebo jiných práv a údaje o rozhodnutích o stavbě; pokud se rozhodnutí nezachovala, alespoň pravděpodobný rok dokončení stavby a stranu, na které je vyznačeno ověření dokumentace stavebním úřadem; nebo ec) ed) rozhodnutí stavebního úřadu o dodatečném povolení stavby k danému účelu užívání stavby, v němž stavební úřad vyjádřil souhlas s jejím užíváním ( 88 odst.1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., 129 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb.); nebo jiná listina prokazující povolený účel užívání stavby f) u stavby nepodléhající stavebnímu povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu ( 103 a 104 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. postavené po : fa) rozhodnutí o umístění stavby ( 32 zákona č. 50/1976 Sb. nebo 79 zákona č.183/2006 Sb.), nebo fb) veřejnoprávní smlouva o umístění stavby ( 78 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb.), nebo fc) fd) územní souhlas ( 96 zákona č. 183/2006 Sb.), nebo potvrzení stavebního úřadu, že údaje o způsobu využití budovy v ohlášení katastrálnímu úřadu odpovídají regulačnímu plánu pořízenému podle zákona č.183/2006 Sb., je-li pro dané území vydán regulační plán, jež nahrazuje územní rozhodnutí (předložení regulačního plánu ani jeho části se nevyžaduje) - listina potvrzující nebo osvědčující vlastnictví stavby (např. smlouva o dílo podle obchodního nebo občanského zákoníku s ověřenými podpisy; listina, na základě které měl stavebník právo stavbu postavit se souhlasem vlastníka pozemku s ověřenými podpisy; pravomocné rozhodnutí soudu o určení vlastnictví; pravomocné usnesení o dědictví; osvědčení o prohlášení ve formě notářského zápisu o právní skutečnosti nebo jednostranném právním úkonu, na základě kterých vzniklo prohlašovateli vlastnické právo ke stavbě, které nelze doložit a které je nesporné ( 5 odst. 4 katastrálního zákona) s vyjádřeným souhlasem vlastníka pozemku: 92

93 - souhlasné prohlášení manželů, že budovu nabyli výstavbou do společného jmění manželů (s ověřenými podpisy) ze dne... - úředně ověřená kopie listiny o převodu (přechodu) hlavní stavby s veškerým jejím příslušenstvím, do kterého náležela i stavba o jejíž zápis vlastník žádá - jiná listina prokazující vlastnictví budovy: Vysvětlivky: Způsob využití stavby: Název zemědělská usedlost bytový dům rodinný dům stavba pro rodinnou rekreaci stavba pro shromažďování většího počtu osob stavba pro obchod stavba ubytovacího zařízení stavba pro výrobu a skladování zemědělská stavba stavba pro administrativu stavba občanského vybavení stavba technického vybavení stavba pro dopravu garáž jiná stavba víceúčelová stavba Význam Zemědělská usedlost (statek), soubor staveb, který tvoří zejména budova s obytnou částí, stodola, chlévy apod. Stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena [ 2 písm. a) bod 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb.]. Stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [ 2 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb.]. Stavba pro rodinnou rekreaci, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci, a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [ 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb.]; například rekreační domek, chata, rekreační chalupa, zahrádkářská chata. Stavba s alespoň jedním prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m 2 (konferenční sály, divadla, kina, koncertní síně, taneční sály, sportovní haly, tribuny apod.) [ 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.]. Stavba s prodejnami a jinými obchodními prostory, velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy apod. [ 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.]. Stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené (hotel, motel, penzion, turistická ubytovna, kolej, internát, kemp a skupina chat-bungalovů, kulturní nebo památkový objekt využívaný pro přechodné ubytování apod.); stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavba pro rodinnou rekreaci [ 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb.]. Stavba určená pro průmyslovou, řemeslnou a jinou výrobu, popřípadě pro služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě zemědělských staveb určených pro skladování [ 3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.]. Stavba pro chov hospodářských zvířat, přípravu a skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby [ 3 písm. f) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.]. Stavba pro správní a řídící složky podniků a organizací, víceúčelová stavba pro administrativní účely, budova orgánu státní správy a územní samosprávy apod. Stavba pro služby, tělesnou výchovu a rekreaci, kulturu, zdravotnictví a sociální péči, předškolní zařízení, školství a učiliště, vědu a výzkum apod. Stavba, která je součástí sítě technického vybavení, tj. sítě energetické (elektrické silové vedení, plynovod a teplovod), vodovodní, stokové a telekomunikační, popřípadě jiného vedení (například produktovodu) [ 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.]. Stavba pro zabezpečení dopravy. Objekt popřípadě prostor, který slouží k odstavování nebo parkování silničních vozidel (jednotlivá, řadová nebo hromadná garáž ve smyslu ČSN a ČSN ). Stavba jiného než v této tabulce uvedeného způsobu využití. Stavba sloužící více účelům (například obchodnímu, administrativnímu, bytovému, rekreačnímu a pod.). 93

94 skleník přehrada hráz přehrazující vodní tok nebo údolí hráz k ochraně nemovitostí před zaplavením při povodni hráz ohrazující umělou vodní nádrž jez stavba k plaveb.účelům v korytech nebo na březích vod.toků stavba k využití vodní energie (vodní elektrárna) stavba odkaliště Skleník, který je budovou podle 2 odst. 1 písm. b), d) a e) katastrálního zákona. Vodní dílo podle 2 písm. a) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky. Vodní dílo podle 2 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky. Vodní dílo podle 2 písm. b) bod 2 vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky. Vodní dílo podle 2 písm. b) bod 3 vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky. Vodní dílo podle 2 písm. c) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky. Vodní dílo podle 2 písm. d) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky. Vodní dílo podle 2 písm e) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky. Vodní dílo podle 2 písm. f) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky. 94

95 Příloha č

96 96