SOCIOLOGIE. Zpracování dat matematicko - statistické srovnávání

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SOCIOLOGIE. Zpracování dat matematicko - statistické srovnávání"

Transkript

1 SOCIOLOGIE - Sociologie latinsky societas = společnost + řecky logos = věda, slovo (August Comte 1837) - Sociologie = systematické cílené poznávání. Je to věda přírodní a humanitní. - Vznikla v 19. století jako všeobecný obor. - Ve 20. letech 20. století vznikají speciální disciplíny. Definice sociologie Sociologie je teoreticko - empirická multiparadigmatická společenská věda (předmětem jsou společenské vztahy, jevy, procesy). Její základní funkcí je poznání společenské reality. Multiparadigmatická věda = model, jak vidět společnost (multi = umožňuje a připouští různé možnosti náhledu na společnost). Předmět sociologie - Společnost vysvětlení sociálních jevů se hledá ve společnosti. - Podle Kellera: 1) Stát (lidé ve státě) 2) Moderní společnost 3) Společnost neexistuje Metody sociologie = způsob poznávání: 1) Teoretické vědecké práce 2) Empirické (vychází ze zkušenosti) nebo metody výzkumu: a) sběr dat b) zpracování dat Metody sběru dat: 1) pozorování: - skryté (objekt o mě neví, chová se přirozeně, ale nemusím rozumět tomu, co vidím) - zjevné (objekt o mě ví) - zúčastněné (osobně) - nezúčastněné (neúčastním se průběhu) - standardizované - nestandardizované 2) metoda dotazování: - písemná forma dotazník - ústní forma rozhovor 3) experiment vytvořím jisté podmínky a budu sledovat, co se stane. - musím dodržovat zákony a etické podmínky - nesmím nikoho ohrozit 4) studium dokumentů (zkoumání lidí, na které nelze použít ostatní metody) - studium záznamů, dopisů, rodokmenů, životopisů, apod. - nesmím porušit zákon a etiku Zpracování dat matematicko - statistické srovnávání Funkce sociologie: 1) poznávací funkce 2) sociotechnická (intervence) aplikace poznatků v praxi 3) ideologická - 1 -

2 Sociologie obecně Snaha obsáhnout předmět ve velké šíři, ale menší hloubce. Důležité poznatky o vývoji a metodách použití. Nejde do podrobností. Speciální disciplíny (20. léta 20. století) - Orientace na konkrétní dílčí aspekt, společenský problém. - Dle UNESCA je speciálních disciplín asi 90: 1) Sociologie věkových skupin: dětí, mládeže, produktivních skupin, gerontologie (může nastat i další specializace) 2) Genderová sociologie (sociologie pohlaví = gender, např. orientace na problematiku nerovného postavení ženy) 3) Sociologie menšinových a etnických skupin 4) Ekonomická sociologie 5) Politická sociologie 6) Sociologie práce, průmyslu (a podniku) 7) Sociologie vědy, umění a náboženství 8) Sociologie masové vědy a komunikace 9) Sociologie rodiny 10) Sociální patologie 11) Sociologie medicíny 12) Sociologie lidských sídel 13) Sociologie sociální nerovnosti, apod... Vznik speciálních disciplín musí splňovat minimálně 4 podmínky: 1) Nový obor bude smysluplný 2) Přesvědčit o tom komunitu sociologů 3) Mít k dispozici dostatek socionálních zájemců, kteří se o to budou také zajímat a pomáhat 4) Poptávka ve společnosti o zájem takovéto disciplíny Problém institucionalizace Začátek až v době, kdy máme tyto instituce počátek 20. století Sociolog T.G. Masaryk Zlatá éra léta mezi válkami institucionalizace je dokončena. Vznik sociální společnosti a časopisů. Fašistický režim sociologové pronásledování, 1944 sociologie zakázána (obviněna ze špionáže říše). Na konci války zákaz zrušen, opět se rozvíjí a institucionalizuje znovu zakázána (prohlášena za buržoázní pavědu), přestalo se vyučovat vznik Sociologického ústavu v Praze při Československé akademii věd. Opětná výuka na vysokých školách. Srpen 1968 a následná normalizace 1969 útlak, nesvoboda komunisté zrušili Sociologický ústav, ale nedokázali sociologii úplně zakázat. Vyučovala se jako Marxistická sociologie na filosofické fakultě obnoven Sociologická ústav, vznikají sociologické školy, apod. Poté rozkvět a rozvoj sociologie. Sociologický ústav obnoven v roce 1990 (Silská ulice). Odborné pracoviště při Akademii věd. Tým: sociologie politiky, gender sociolgie, demografickým rozložením obyvatelstva. Detašované pracoviště v Ústí na Labem. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM při sociologickém ústavu od roku Masarykova česká sociologická společnost snaha sdružovat politiky a přátele sociologie

3 Samostatné agentury: - STEM Středisko empirických výzkumů dělá hlavně aplikovaný sociologický výzkum, poznatky se aplikují do praxe. - SOFRES FAKTUM, atd. - Sociologický časopis: Bulletin data a fakta, Biograf (pro biografickou sociologii) Paradigma normální X multiparadigmatická věda Paradigma = vzor, model - Poprvé se objevilo v 18. století ve filosofii - V 19. století zapomenuto - Ve 20. století se opět začalo používat Thomas Kuhn proslavil paradigma, historik a teoretik vědy. Napsal knihu Struktura vědeckých revolucí. - Paradigma používáno pro vysvětlení vědy. Zabývá se tím, který obor je hoden toho, aby byl považován za vědecký. - Normální věda = vědci se shodnou na jediném paradigmatu pracovní pole - rámec, ve kterém se vědci mohou pohybovat. - Pracovní rámec: 1) odborná terminologie 2) okruh problémů, který vědci považují za řešitelné 3) teorie způsoby vysvětlení problémů 4) soubor metod, které se v daném čase používají 5) sdílené hodnoty 6) okruh autorit Kuhnova teorie: P Normální věda Krize ve vědě Revoluce ve vědě NP paradigma Nové vystřídalo staré - Dosavadní paradigma musí dokázat svou pravdu nebo je nahrazeno jiným paradigmatem. - Toto platí pro normální vědy, kde se vědci shodnou na jednom paradigmatu. Multiparadigmatické vědy = humanitní a sociální vědy (Kuhn s nimi ve své teorii nepočítal). - Neustálý vývoj tohoto předmětu. - Přinášejí poznání, které má pouze pravděpodobnostní charakter. - Poznatky věd normálních mají exaktní charakter přesný

4 POJMY Škola = Je to skupina vědců (případně jejich spolupracovníků), která vzniká kolem významné osobnosti, pracuje na konkrétním místě (např. katedra na VŠ, výzkumný ústav apod.). V rámci skupiny vědci na něčem spolupracují (myšlenková podobnosti). a) Chicagská škola počátek 20. století, zkoumala Chicago b) Frankfurtská škola 20. léta 20. století, vznikla v redakci c) Pražská škola na Pražské univerzitě + d) Brněnská škola na Brněnské univerzitě. - Obě vznikly ve 20. letech 20. století, zabývaly se svým městem, soutěžily. Přesvědčí-li škola společnost o svém učení, mění se ve Směr, který zahrnuje vědce podobně smýšlející a má určitý náhled na spolčenost. Např. Ethometodologie metoda šoku. Když směr ovlivní vědce jiných oborů, stává se Hnutím. Je to mezioborový směr. Paradigma - 4 -

5 PROTOSOCIOLOGIE = Předchůdce sociologie jako vědy. - Z řečtiny protos = první, prvotní, něco, co předchází. - Již se o společnosti bádá, publikuje, ale ještě v rámci filosofie. - Není to věda, jen označení pro období před vznikem sociologie. A S R B OSV 1837 Protosociol. Vznik sociol. 1) Antika Vývoj sociol. Platón ( pnl.) oddělil zákony přírody od společenských zákonů, spis Dialogy. Aristoteles ( pnl.) žák Platóna, polyhistor, systematik, dává základ prvním metodám a pojmům. Zajímal se o to, co je lidskou přirozeností je to žít s druhými v komunitě, ve společnosti člověk je tvor sociální. Kdyby někdo takto nežil, tak je to buď Bůh nebo je nenormální, zlý. Cílem každého má být blaho obce. 2) Křesťanství (Středověk) - Nové vnímání času (v Antice čas chápán jako cyklus, nepočítalo se s vývojem) lineární chápání času (od roku 1 až dále). - Změna pohledu na hodnoty člověka všichni jsou si rovni. Sv. Augustýn ( nl.) spis O obci boží vztahuje se k Antice, říká že obec pozemská je nedokonalá, obec boží naopak dokonalá je. Slib života po životě. Tomáš Akvinský ( ) modernizuje Augustinovo učení. Snažit se, aby už život na světě byl dobrý, a ne až po smrti. - Přináší praktické uvažování. 3) Renesance Niccolo Machiavelli ( ) diplomat, politolog, studoval vzájemné vztahy mezi lidmi. Spisy Vladař návod jak vládnout a udržet si moc. Panovník musí počítat s tím, že přízeň lidu je vrtkavá, lidé se budou vždy chtít mít lépe. Panovník musí být tvrdý, může vraždit je-li to nutné, může být lstivý, je-li to účelné, může dělat cokoli, aby to mělo efekt, hlavně se nespoléhat na lid Začínají vznikat absolutistické monarchie. 4) Baroko Thomas Hobbes ( ) Teorie společenské smlouvy. Věří, že lidé se dohodli, že vytvoří instituci, která je bude vést Stát. Myšlenka oddělení společnosti a státu. Původně žili lidé svobodně, ale vlastně v neustálém strachu o vlastní život, proto si založili stát, který to urovná, ale v jeho prospěch se vzdají všech svých práv. stát je má chránit před násilím a chudobou

6 John Locke ( ) říká, že lidé si vytvoří stát, ale nevzdají se všech svých práv (právo trestati to za ně musí dělat stát). spravedlivější stát, liberálnější praotec liberalismu. Teorie o dělbě moci mezi těmi, co tvoří zákony a těmi, kdo dohlíží na jejich dodržování. 5) Osvícenství (18. století) - Klade důraz na rozum, vědu (až přílišná víra ve vědu), možnost vše poznat, změřit. - Zasvědčování = sekularizace. - Myšlenky, objevy mění společnost od základů, proces industrializace (továrny) a urbanizace (vznik měst), dělníci už nepracují jen pro sebe doma, ale i pro druhé. - Vzniká národ stejný jazyk, dějiny, předkové, území,... - Hroutí se tradiční společnost a vzniká společnost moderní, masová, velkoměstská. - Přicházejí sociální nepokoje revoluce, největší Francouzská revoluce 1789 (myšlenky rovnost, volnost, bratrství) konec osvícenství. - Různé názory na svět. Charles Montesquieu ( ) spis O duchu zákonů doplňuje myšlenku o dělbě moci. Rozděluje moc na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Jean Jack Rousseaue ( ) zabývá se rovností mezi lidmi. Rozprava o původu nerovnosti mezi lidmi. 6) 19. století LaPlay sociologická šetření o životě domácností. Vznikají různá šetření a výzkumy. August Comte ( ) zakladatel sociologie (1837), formuloval tento termín. Jako první vytvořil systematické pojetí (teorii) celé společnosti. Kurz pozitivní filosofie (6 svazků). Dokázal se prosadit, přesvědčit. V roce 1837 do 4. svazku zavádí pojem sociologie, proto je to rok vzniku sociologie. - Pozitivní filosofie Pozotivismus přesná věda, podle vzoru přírodních věd, má přinášet pokud možno, co nejpřesnější poznatky. - Myšlenkový směr, který požaduje, aby se věda zabývala pouze pozitivními jevy, které lze zkušeností ověřit, prokázat nebo změřit. Má se vyvarovat spekulací, úvah,... - Comte věří, že až věda zodpoví všechny otázky, budou moci lidé do všeho zasáhnout a bude řád. - Všichni musí sociologii a její výsledky znát závaznost víry

7 VÝVOJ SOCIOLOGIE První fáze Klasické období (velké teorie) léta Druhá fáze Období velkých empirických výzkumů 50. léta 70. léta Třetí fáze Období návratu k velkým teoriím (tentokrát podloženy daty) 70. léta současnost Čtvrtá fáze Období teoretického pluralismu 1. fáze Klasické období velké teorie ( ) - Sociologie vzniká a institucionalizuje se (vzniká). - Každý sociolog chce popsat celou společnost. - Vznikají sociologické směry = teorie paradigmata: 1. Naturalismus vše, co se ve společnosti děje, je ovlivněno přírodou. 2. Sociologismus vše ovlivňují společenské činy, sociální jevy. 3. Psychologismus vše je ovlivněno psychickými jevy jedinců společnosti, navazuje na sociologismus. Představitelé: Herbert Spencer ( ) Angličan, průkopník evolucionismu Vilfredo Pareto ( ) vytvořil teorii elit Karl Marx ( ) německý filosof a sociolog Emil Durkheim ( ) Francouz Max Weber ( ) německý filosof a sociolog - Sociologie se institucionalizuje vznikají první sociologické společnosti, ústavy, časopisy. 2. fáze Velké empirické výzkumy ( léta) - Upouští se od teorie a začínají se dělat výzkumy v terénu (lidé se sledují v jejich přirozeném prostředí). - Centrem dění jsou USA Chicago Chicagská škola ( laboratoře sociální patologie hazard, rasismus, prostituce, drogy,... ) - Řeší problémy pomocí studií z různých druhů společenských skupin. - Hlavně výzkumy kvalitativní, později se pracuje na kvantitativním výzkumu (širší okruh respondentů). - Nejvhodnější je kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. - Teorie středního dosahu = nezkoumá společnost jako celek, ale spíše její skupiny. - Vznikají speciální sociologické disciplíny. 3. fáze Návrat k velkým teoriím (50. léta 70. léta) - Snaha na základě předchozích výzkumů vytvořit teorie. - Teorie chtěli mít ověřené, ne jen domněnky. - Fenomén sociologického bestceleru. - Nové paradigma Konsensuální paradigma přesvědčení, že mezi lidmi existuje shoda základních hodnot, norem. Všichni se shodneme. X Konfliktuální paradigma nemůžeme se shodnout, každý je zahleděný především sám do sebe. Konflikt je všudypřítomný, je to běžná součást života a může pomoci vyřešit i problém. Zbytek populace se musí přizpůsobit většině, nikdy nevyhovuje stejná věc všem

8 4. fáze Teoretický pluralismus (od 70. let) - Kompromis mezi konsensualismem a konfliktualismem. - Pluralismus mnoho teorií, všechny se musí tolerovat. - Centrem zájmu se stává jedinec a jeho každodennost. - Sociologické konstruování vychází z jedince, jak on vytváří společnost. - Interpretativní teorie centrem je jedinec, jak si jedinec vyloží dění kolem sebe, tak se podle toho chová, tak si konstruuje sociální realitu. - Všechny paradigmata se zabývaly celkem = Objektivistické paradigma, až na interpretativní sociologii = Subjektivistické paradigma

9 SPOLEČNOST, PŘÍRODA, JEDINEC -? základní otázka všech humanitních věd je, co je to člověk a jaký má vztah k přírodě a ke společnosti? Člověk je zároveň živočich, máme společné znaky se zvířaty, od nich nás odděluje společnost (vlčí děti společnosti lidí neměly, zastavily se na bodu zvířat ). Vztah přírody a společnosti - Člověk je součástí přírody a podléhá ji podle minulosti. - Přírodní faktory mají tři povahy: 1) biologické 2) geografické 3) demografické 1) biologické člověk je nemůže ovlivnit (např. při početí neovlivníme pohlaví, inteligenci, zdraví,...) 2) geografické jinak se budou rozvíjet lidé na severu a jinak lidé v teplém podnebí, reliéf krajiny (roviny X hory), nerostné bohatství, vodstvo, fauna, flóra, zdroje pitné vody, apod. 3) demografické populace z hlediska věku, zdravotního stavu, hustoty obyvatelstva, pravděpodobnost dožití, sňatečnost, přirozená porodnost, apod. - Jak příroda ovlivňuje společnost, tak i společnost ovlivňuje přírodu. - Ekologická krize komplexnost (týká se všech složek přírody, např. vody, vzduch, lesy) a paralelnost (současně všechny zdroje docházejí na ráz) problematických procesů. Globální problém společnost musí zvolit alternativní přístup k přírodě a musí změnit životní styl organizace Římský klub na podnět italského ekonoma vzniká tento klub jako mezinárodní nevládní organizace, která se zabývá globálními problémy, problémy lidí na celém světě. Zároveň vytváří modely dalšího možného vývoje světa a návrhy na řešení problémů. Skrz PC modelovali možné varianty světa do budoucnosti vydali publikaci Hranice růstu stávající vývoj už je neúnosný, musí najít hranici. - Autoři: Meadous, King a Schneider První globální revoluce (snaha sepsat hlavní planetární problémy) v Rio de Janeuru se sešly mocnosti celého světa pod názvem Agenda 21 (podle 21. století) zabývaly se Trvale udržitelným rozvojem je možné zajistit přiměřený rozvoj, ale pod podmínkou, že se budeme chovat ne na úkor budoucích generací (uskromníme se), uvědomit si opravdu důležité potřeby ušetříme zdroje, když nebudeme vyrábět nepotřebné, nedůležité věci. -!Musím se změnit hodnotová orientace všech! Životní prostředí: 1) Přírodní prostředí: - původní příroda - druhá (přetvořená) příroda 2) Člověkem vytvořená: - hmotné prostředí (budovy) - duchovní prostředí (nehmotné) - Životním prostředím se zabývá sociální ekologie (v ČR se jí zabývá Jan Keller)

10 PROCES SOCIALIZACE A DOPADY JEJICH PORUCH PRO JEDINCE I SPOLEČNOST Socializace - Složitý komplexní proces v jehož průběhu se z člověka biologického tvora stává (prostřednictvím sociální interakce a komunikace) bytost sociální člověk je pak schopen cítit se a chovat se jako člen určité skupiny. - Proces začíná po narození, nejcitlivější je proces socializace do třech let, minimálně citlivé je kolem nástupu na ZŠ. - Do tří let probíhá tzv. sociální učení (napodobuje starší rodiče, sourozence) musí cítit blízkost druhých, porozumět společnosti, tomu, co nás obklopuje, zvnitřnění (interakce) té dané kultury, ovládnutí vzorců chování, které se ode mne očekávají sociální role: 1) porozumění 2) internalizace 3) ovládnutí vzorců chování zvládnutí sociálních rolí - Sociální role nám pomáhají orientovat se v prostředí víme, jak se chovat a co očekávat od druhých. Poruchy socializace - Nejhorší je, když člověk po jeho narození, nežije mezi lidmi (člověk je ze všech živočichů nejdéle závislý na svém okolí), bez společnosti lidí nepřežije (může přežít, pokud se o ně postará jiný živočich vlk, opice,...) rozvíjí a chová se pak jen jako zvířata, která ho vychovávají, pak už se nikdy nemohou stát člověkem. - Např vlčí děti (asi 18 měsíců Amala, 7 let Kamala). Misionář Singh je dal do svého sirotčince. Amala dělala pokroky, ale za rok zemřela. Kamala po dvou letech udělala malý pokrok v řeči, po dalších letech začala napřímovat chůzi. Asi po devíti letech zemřela. - Např Kašpar Hauser byl objeven v 17 letech, nikdy předtím o něm nikdo nevěděl. Byly zabezpečovány pouze jeho biologické potřeby naučil se komunikovat, základní zásady pravidla chování. Byl příliš deprivovaný (sociálně, citově, psychicky,...), dělal velké pokroky, ale v některých případech se choval deviantně (vztah muž a žena), nakonec byl nalezen mrtvý v kaluži krve. 1) Primární socializace do tří let, učíme se základním pravidlům společnosti. 2) Sekundární socializace asi od 2. stupně ZŠ, můžeme přemýšlet a hodnotit společnost. - Společnosti záleží na tom, aby proces socializace probíhal

11 PRIMÁRNÍ SKUPINY - Teorie primárních skupin vznikla v roce 1902 Charles Horton Covley Skupiny, kde probíhá primární socializace, jsou primární skupiny. Znaky primární skupiny: 1) velikost malá skupina 2) všichni členové se znají 3) vzájemná interakce mezi členy (tváří v tvář) 4) mezi členy skupiny jsou úzké vztahy primární vztahy (vztahy až vzájemné závislosti) 5) člověk se ve skupině angažuje celou svou osobou Primární skupiny: 1) rodina 2) dětské herní skupiny 3) sousedské komunity SEKUNDÁRNÍ SKUPINY - Ernest Watson Burhgess Všechny skupiny, které nejsou primární, jsou sekundární. MARGINÁLNÍ SKUPINY - Mezní, okrajové skupiny. - Netypické, na okraji zájmu společnosti. - Bezdomovci, squateři, prostitutky, kriminální živly, žebráci, závislí,... - Pomoc je na obci, a to může pomoci jen svým občanům, ale hodně bezdomovců žije mimo své obce jdou do velkoměst. - Obce mohou zřizovat azylové domy pro své občany (slouží na krátkodobé ubytování půl roku, další azyly na střednědobé pobyty). - Dávky věcné, peněžní zákony a chudinská péče. - Sociální vyloučení typ sankce společnosti proti negativním skupinám. - Prostitutky nedodržují morální hodnoty, není zakázána, ale nabalují se na ni určité trestné činy (obchodování, pasáctví,...). - Bezdomovci lidé se jich štítí, bojí (zdraví), vydělávají až 500 Kč denně. - Squateři žijí v opuštěných domech (nezákonně) Diskriminace, odstrčování marginálizování minoritních a negativních skupin. - Lidé z minulého politického režimu, sekt, se sami marginalizují nechtějí se přizpůsobit dnešnímu stylu a životu. - Ne vždy si marginální skupiny mohou za svou marginalitu sami (většinou ale ano). - V centru města je žebrání zakázáno, není to ale trestný čin, ale zároveň to není legální

12 SKUPINY, SKUPINOVÁ STRUKTURA SPOLEČNOSTI Skupina = jakákoli logicky vymezená množina lidí. Např. rodina, studentstvo, národ. Sociální kategorie = skupina, která má společný znak. Sociální agregát = skupina lidí, kteří jsou si prostorově blízko. Např. dav (viz 2 semestr) Malé skupiny (2 30 členů) - Tvořeny minimálně třemi členy (2 jsou pár) až třiceti členy. - Je to skupina, kterou lze jedním pohledem vnímat. - Lidé mají možnost setkávat se a vzájemně na sebe působit přímá interakce. - Existence komunikační sítě členové mezi sebou komunikují. Znaky malé skupiny: 1) Členy spojuje společný cíl (např. něco se naučit, něco vyhrát, vyřešit problém, apod.). 2) Společná činnost vede ke společnému cíli, výkon společných činností skupinu stabilizuje. 3) Existence sociálních vztahů mezi členy (např. přátelství, láska, nepřátelství, lhostejnost, apod.). 4) Normativní a hodnotový systém (normy jsou pravidla chování, jak dosáhnout hodnost). Při porušení norem nastává sankce. 5) Některé skupiny mají tak odlišné normy a hodnoty až z nich vznikají subkulturní skupiny (subkultury). 6) Vznik hierarchie (pozic) uvnitř skupiny a tomu odpovídajících rolí. Vždy se hierarchie vybuduje i nechtěně. Vůdce další ostatní nejníže postavení. 7) Role každý hraje nějakou roli odpovídající jeho pozici (např. role vůdce, role podřízeného). Role je chování, které okolí očekává od člověka, který je v určité pozici. - Sociometrie = měření vztahů v malých skupinách. Soubor metod, kterými se vztahy v malých skupinách měří. - V 19. století sociolog Coste. - Ve 20. století Jacob Levy Moreno ( ) Američan maďarského původu. Psycholog, psychiatr a částečně sociolog práce, ve které vysvětluje a propaguje sociometrii. Ve 2. světové válce zkoumal chování lidí v zajateckých táborech. Sociometrie je založená na zkoumání socio - preferenčních vztahů ve skupině (koho by si kdo pro určitou činnost zvolil a koho nezvolil). Zároveň se sleduje emocionální preference (obliba, neobliba). Mikroskupiny, makroskupiny. Sociologickou makrostrukturu vysvětlíme a pochopíme jen, když pochopíme mikrostrukturu. Skupiny cizí (nejsem členem) a skupiny vlastní (jsem členem). - Používá se: a) sociometrický test zjišťuje negativního jedince nebo zda je skupina soudržná (zjišťuje, co mě zajímá). Obrázek. b) Socioratingový dotazník Soran zpracování na bázi statistiky. V tabulce jsou vepsáni všichni členové skupiny dotazování ke každému jinému přiřadí známku k oblibě a vlivu + zdůvodnění (proč je oblíbený, vlivný?). c) Test vzájemného působení d) Psychodrama a sociodrama Referenční skupiny - Robert King Merton práce hlavně po 2. světové válce. - Můžu být členem skupiny (spokojený, nespokojený), ale zároveň se mohu ztotožňovat s normami a hodnotami jiné skupiny a přeji si být jejím členem. - Sociální exkluze = uzavření se. Některé skupiny mohou být vůči jiným lidem exkluzivní (uzavření). Exkluzivní zboží pro některé nedostupné uzavřené. - Částečně exkluzivní přijmou člena po splnění určitých kritérií. - Anticipující socializace = předjímání. Proces, kdy se jedinec na členství v referenční skupině připravuje

13 RODINA, MANŽELSTVÍ, PŘÍBUZENSTVÍ Literatura: - Ivo Možný Sociologie rodiny, SLON 1999, Moderní rodina, BLOK Oldřich Matoušek Rodina jako instituce a vztahová síť, SLON F. de Singly Sociologie současné rodiny, PORTÁL Rodina = Malá primární neformální skupina a staletí přetrvávající instituce. Rodina jako instituce = Instituce je standardizované chování členů určité společnosti, které vede k uspokojení potřeb běžným standardizovaným způsobem. - Zajišťování: bezpečí, opory, ekonomických potřeb, reprodukční činnost, uspokojování sexuálních potřeb, výchovy potomků. - Další jiné instituce: škola nemocnice, trh, apod. - Rodina je skupina osob spojených příbuzenským svazkem. Rodiče jsou odpovědni za výchovu dětí. Většinou rodiče a děti tvoří společnou domácnost dělba rolí, spolupráce. Příbuzenství = Vztah vzniklý pokrevním poutem (vazbou), adopcí a svazkem manželským mezi jedinci. Manželství = Svazek společensky akceptovaný, právně zakotvený, sexuální svazek mezi zpravidla dvěma dospělými jedinci opačného pohlaví. Existují výjimky. Manželství ve světě - V mnoha kulturách nemá dítě žádnou hodnotu, až když dospěje a dokáže být prospěšný ostatním, zároveň už je někdy připraven vstoupit do nějakého svazku. - Monogamie = (mono = jediný, gamos = sňatek z řečtiny). Jeden muž a jedna žena (v ČR). - Polygamie = (polys = mnohý). Může být několik partnerů současně. - a) polyandrie = mnohomužství (jedna žena má více manželů). Nyní už ve světě dost vzácné. Hlavně v chudých společnostech účelné, že jedna žena měla více mužů nízká porodnost, jistota, že bude o ženu a děti dobře postaráno. Většinou manželé byli pokrevní bratři. Nemusel se dělit majetek. Otcem prvorozeného je nejstarší z manželů,... Postupně v těchto společnostech vymřeli. - Kde? Izolované společnosti v Tibetu, některé izolovaně žijící kmeny v Indii a Tichomoří (např. kmen Todů bratrský model). - b) polygimie = mnohoženství. Spojeno s určitým typem náboženství Islám Korán povoluje maximálně 4 manželky jednomu muži. Přesto má naprostá většina mužů jednu manželku, je to ekonomicky praktické (o každou manželku musí být spravedlivě postaráno!). Mezi manželkami je hierarchie 1. je nejvýš. Ženy soupeří o to, který syn bude následníkem, většinou ten 1. (docházelo k vraždám 1. synů). - Kde? Sever Afriky, Polynésie. - Jsou země, kde není polyginie povolená, ale přesto se vyskytuje (např. kmen Nambikvárové hlava vesnice má více žen Jižní Brazílie). Manželství dle toho, kde manželé musí bydlet: - Manželství matrilokální přikazuje žít u rodičů manželky. - Manželství patrilokální přikazuje žít u rodičů muže. - Manželství neolokální není určeno pravidly, kde mají manželé žít, mohou bydlet, kde chtějí

14 - Patriarchát typ rodiny, kde větší podíl na moci má muž. X - Matriarchát větší podíl na moci má žena. - Egalitární manželé jsou si rovni. - Incest dochází ke spojení lidí, kteří jsou si přímo blízce příbuzní (nežádoucí). Je třeba najít si manžela mimo vlastní vesnici = exogamie, opakem je endogamie najít si partnera ve vlastní komunitě. - Středověk Výběr partnera prováděli rodiče, spojeno se sociálním postavením (chudí si brali chudé a bohatí bohaté). V některých typech společností to podobně funguje i v současnosti (Muslimové, ortodoxní židé). - Romantismus, osvícenství Partneři by si měli svobodně a dobrovolně zvolit. Čím je člověk mladší, tím je jeho rozhodnutí zbrklejší. Sňatkový trh (metafora) - Prostor, kde se setkává nabídka s poptávkou. - Lidé nabízejí sebe a zároveň hledají odpovídající protějšek. Determinanty výběrového párování: - povahové rysy - společné cíle, vize, vidění světa (ideologie), zájmy - kulturní příslušnost - sociální postavení (majetek) - vzdělání, inteligence - věková homogamie (podobnost). Baby Boom náraz zvýšené natality v dospělosti nevýhody v hledání partnera. - Přitažlivost, sympatie, citový vztah - Národnost (rasová, etnická příbuznost) - Příslušnost k náboženství - Teritoriální blízkost - Sekularizace proces zesvětštění Plnohodnotná rodina - Ta, která přivedla na svět děti. - Nukleární = jaderná (partneři + děti) X Neúplná (chybí jeden z rodičů) - Vícegenerační - Širší rodina rozšířená (žijí s nimi i další blízcí příbuzní, bratranci, sestřenice, tety, strýcové, apod.) Romové, ojediněle mezi nimi najdeme nukleární rodinu - Původní rodina ta, do které se narodíme - Vytvářená rodina ta, kterou zakládáme Vývoj rodiny v evropské kultuře: Jádro rodiny zůstává stejné (rodiče + děti). Nukleární rodina až ve 20. století, dříve vícegenerační rodiny. Ubyl: vliv širší rodiny a volba partnera, kterého chtěla rodina. Přibylo: více soukromí nukleární rodiny. Ubývá počet dětí (souvisí s úmrtností). Ubývá patriarchálních rodin ženy bojují o svá práva. Žena chodí do práce + pečuje o domácnost. Ženy se začínají vzdělávat. Rodina ztratila svou ekonomickou soběstačnost (byli závislí na státu kolektivizace státu). Podle SSSR stavěny kolektivní domy, kde žily všechny rodiny pohromadě muži pracovat a ženy se starat o děti, tento systém rychle zrušen

15 Změny v roce 1989 Před: - 1. dítě ve 22 letech ženy, 2. dítě ve 25 letech, vdávaly se ve 21 a muži ve Skoro 2 děti na 1 ženu. - Počet interupcí přesahoval /rok. - Nejčastěji rozvody po 2 3 letech po svatbě. - Rozváděla se 1/3 manželství. - Pravděpodobnost dožití 75 let ženy a 68 let muži. Dnes: - 1. dítě ve 26 letech ženy, 2. kolem 30 let ženy. - Průměrný věk žen při sňatku je 27 let a mužům je přes 30 let. - 1,2 dětí na 1 ženu. - Počet interupcí /rok. - Rozvádí se téměř každé 2. manželství půlka z nich spolu žili let. - Pravděpodobnost dožití 78,5 roků ženy a 72 roků ženy (lepší medicína, stravovací návyky). - Změny společnosti souvisí se změnou systémů, mění se příležitosti vzdělávání, zaměstnání, cestování méně dětí. Celosvětové trendy - Pokles významu širších rodin a přibuzeneckých skupin vůbec. - Mladí mají svobodu ve volbě partnera. - Větší práva žen rozhodnout se. - Ubývá příbuzeneckých sňatků. - Prosazuje se jistá míra sexuální svobody. - Práva dítěte se rozšiřují (OSN, UNICEF) - Asi 80% rozvedených manželství má děti, naprostá většina rozvedených mužů se znovu ožení do 3 let, ženy jsou opatrnější. - Na Islandu se rodí více jak polovina dětí nesezdaným párům

16 ŽIVOTNÍ A RODINNÝ CYKLUS - Výzkum Vasila Bernsteina zkoumal jakým způsobem se umí vyjadřovat a myslet děti (důvod našel v rodině) rozdělil rodiny na ty, které používají: a) rozvinutý jazykový kód (souvětí, umí vysvětlit, přemýšlet,...) střední a vyšší vrstvy. b) Omezený jazykový kód (jednoduchý jazyk, spíše příkazy, nevysvětlují,...) nižší vrstvy. Životní cyklus Literatura: - Elizabeth Kubler Ross Stáří, umírání, smrt - Marie Svatošová Stáří, umírání, smrt - Poznat život člověka. - Záleží na sociálním prostředí, ve kterém vyrůstáme. - Životní cyklus vyjadřuje obecné rozvržení u lidí pravidelně se opakujícího sledu jednotlivých etap v jejich životě. - Je vázán na změnu sociálních rolí v závislosti na věku. ( Snaha najít pravidelnosti v životech lidí.). 4 etapy životního cyklu: - Mezi etapami je mezidobí, sociální přechod, jsou spjaty s nějakými sociálními rituály (viditelný projev proměny v člověku, např. oslavy, rituály, apod.) - Během jednotlivých období zažíváme každodennost, různé svátky, oslavy a mimořádné události. - Životní cyklus mužů a žen se liší. Liší se i podle toho v jaké době a kultuře žijeme. 1. etapa dětství 2. etapa mládí 3. etapa dospělost 4. etapa stáří 1. Dětství - Začíná narozením. - Důležitost socializace, zkušenosti v dětství jsou pokládány za těžiště budoucího rozvoje osobnosti. - Důležitost prostředí a sociálního okolí rodina působí na dítě nejvíce. Méně dětí v rodině zúžení sociální sítě. - Vysoká zaměstnanost žen má na dítě vliv, matka na něj nemá tolik času. - První instituce, která vyžaduje řád, je škola mnoho nových sociálních kontaktů, seznamuje se s druhým pohlavím třída přechod do mládí. 2. Mládí - Přechod na SŠ. - Člověk už přebírá jisté odpovědnosti, chce se osamostatnit (konflikty s rodiči). - Uvědomuje si, kam patří sociální identita, hledá si referenční skupinu. - Rodina už nemá takový vliv nové autority, vzory, ovlivňují ho média. - Přebírá roli studenta, učně důraz kladen na vzdělání a vztah k druhému pohlaví. 3. Dospělost - 18 let + maturita, nástup na VŠ, VOŠ, nástup do zaměstnání. - Dokončování přípravy na budoucí povolání profesní život, svět práce, založení rodiny zaujímá jistou roli. - Muž = živitel rodiny, kariéra postup, rodinný cyklus. - Žena = při založení rodiny opouští roli studentky, zaměstnankyně, kariéristky a zaujímá roli matky. může dojít ke konfliktu rolí (Merton) hlavně u žen, ale i u mužů

17 4. Stáří - Začíná odchodem do důchodu, hlavně muži se snaží toto období oddálit. - Tato perioda se stále prodlužuje hranice odchodu do důchodu se zvyšuje. - Tradiční role zaměstnance mizí přestáváme být ekonomicky aktivní je třeba si najít novou roli (prarodičovskou, důchodcovskou). - Hodně se zúží sociální kontakty (kolegové z práce), také hlavně s mladšími lidmi (horší pro bezdětné důchodce). - Musí se změnit nároky na hospodaření v domácnosti (nižší příjmy), hledání nového bydlení. - Přicházejí nemoci omezení sociálních kontaktů, zájmů, koníčků, cestování. - Snižuje se soběstačnost závislost na sociálním okolí. - Umírá jeden z partnerů velká ztráta a nenahraditelnost pro druhého. - Problematika umírání smrt v institucích : LDN, Hospic, nemocnice,... osamělost, nedůstojnost, strach ze smrti. Vždyť smrt je přirozená součást života. Rodinný cyklus - V každé učebnici sociologie. - Klasický rodinný ideál moderní doby. - Začíná tehdy, kdy zakládáme vlastní rodinu. 1. Fáze bezdětného manželství svazek, manželství 2. Fáze rodiny s dětmi předškolního věku 3. Fáze rodiny s dětmi školního věku 4. Fáze rodiny s dospívajícími dětmi 5. Fáze rodiny odchodu dětí 6. Fáze manželství s jedním partnerem v důchodu 1. Svazek manželství fáze bezdětného manželství - Formuje se vztah, zázemí. - Někdy tato fáze chybí (vstupují-li do manželství s očekáváním dítěte). 2. fáze rodiny s dětmi předškolního věku - Toto období se zkracuje, klesá počet dětí. - Zkracuje se období mezi narozením 1. a 2. dítěte. - Žena má novou roli matky. - Musí dojít ke změně rolí v rodině žena = matka, manžel = živitel rodiny konflikty v rodině (role matky je nadřazená roli manželky). 3. Fáze rodiny s dětmi školního věku - Zklidnění. - Utváří se pravidla, spolupráce od dětí. - Většina matek se vrací do zaměstnání situace se normalizuje. 4. Fáze rodiny s dospívajícími dětmi - Děti to nemají snadné emancipace dětí. - Konflikty mezi generacemi. - U rodičů (hlavně mužů) přichází krize středního věku. 5. Fáze rodiny odchodu dětí - Děti se osamostatňují. - U rodičů fenomén prázdného hnízda. - Druhé líbánky rodičů. - Tlačí děti k tomu, aby je neopouštěly

18 6. Fáze manželství s jedním partnerem v důchodu - Bývá to muž, který odchází do důchodu dříve. - Závěr rodinného cyklu končí smrtí jednoho partnera

19 KULTURA - Termín pochází z latiny coltivare = zušlechťovat, zlepšovat. - Kultura nabývá buď materiálních (hmotná, většinou k uspokojování našich materiálních potřeb, např. dům, jídlo ) nebo duchovních (nehmotné, uspokojuje naše duchovní potřeby, např. divadlo, vědomosti, ideje, věda, symboly jazyk, zvyk ) podob + normativní kultura. Některé věci mohou být obojí podoby. - Kultura je otevřená změna. - Subkultura = jiná kultura v majoritní kultuře kultura v kultuře, záměrná. Co lze chápat jako kulturu: a) širší pojetí: Vše, co vytvořila společnost, lidstvo na celé planetě (v nejširším slova smyslu), zacházení s přírodou, apod. Kulturou není to, co člověk nevytvořil (nerosty, rostliny příroda) b) užší pojetí: Co společnost, to jiné produkty, zvyklosti, náboženství. Výtvory jednotlivých lidských společností. To, co je zušlechťující, spjato s uměním, estetičnem, vychovaností, apod. Vlastnosti kultury: - Je to společenský produkt, vytváří ji mnoho (všichni) lidé. - Je schopna změny (závisí na náhodě, iniciativě, invenci). - Je přenosná z generace na generaci = transgenerační. - Kultura není vrozená, je naučená ve společnosti. Kulturní změna - Buď může vycházet zevnitř kultury = Endogenní (např. inovace) nebo může přijít zvnějšku = Exogenní, z jiné cizí kultury (např. ovládnutí území jiného národa, jiná kultura nás inspiruje) Kulturní difůze většinou oboustranný proces. Spíše pozvolnější změny. - Prudká změna celé kultury = Kulturní revoluce. Příznakem je to, že dosavadní kultura se mění úplně od základů, je nahrazena jinou kulturou (např. vynález knihtisku vedl k tomu, že se najednou rychle šířily vědomosti, Čínská kulturní revoluce 1966 ze dne na den nástup komunismu pod tlakem, násilím, teror, donucení, 1969 ukončení této revoluce, ale už nešlo vrátit všechno zpět, 1976 smrt Maucetunga znamenala absolutní konec Čínské kulturní revoluce, která zanechala nesmazatelné následky). Funkce kultury: - Uspokojování materiálních i duchovních potřeb - Umožňuje nám přežít - Poznávací - Výchovná - Socializační - Rekreační, kompenzační, terapeutická Setkávání kultur - Naše společnost je multikulturní (Romové, muslimové, židé, Ukrajinci, ). - Různé kultury žijí vedle sebe. - Musí být tolerance jednotlivých kultur, je zaváděna interkulturní výchova na školách. - Naše kultura patří do západního civilizačního okruhu. - Kulturní okruh = civilizační okruh (termín zavedl Huntington Střet civilizací vidí konfliktní budoucnost, protože jednotlivé civilizační - kulturní okruhy si budou chtít stále více zachovávat svoji autonomii.) Západní KO na území Antiky (8. 9. století) + severní Amerika, Nový Zéland,

20 Slovanskopravoslavný KO Konfuciánský, Japonský KO civilizace dálného východu Hinduistický KO Africký KO Islámský KO Latinskoamerický KO - Alternativní teorie KO (Fukuiama: Dějiny v pojetí západu skončily, protože není další alternativní kultury v životě ). Západní liberální a pseudokomunistická kultura. Multikulturní společnost = Mnoho kultur žijících vedle sebe. - Po roce 1989 se ČR začala také stávat multikulturní společností. - Interkulturní výchova = jak umět žít s jinými kulturami. Pomocí veřejnoprávních médií, přednášky, ve školách, publikací, Národní program rozvoje vzdělávání v ČR (2001), nestátní subjekty (např. projekt Varianty zavádění interkulturní výchovy do škol), Příručka interkulturního vzdělávání nejen pro pedagogy Cílem je poznat nejen cizí, ale i vlastní kulturu. Fenomén masové kultury = Kultura určená masám - ( století moderní, industrializovaná, urbanizovaná společnost) zajímá nás celek, ale ne jednotlivci, komunikujeme s celkem bez zpětné vazby. - = Kultura určená úplně pro všechny bez rozdílu (kultury, rasy, pohlaví, ), díky tomu je dostupná (finančně, prostorově), šíří se krs média. - Je standardizovaná, konzumní (až iracionálně) kulturní průmysl. - Příčiny vzniku: volný trh, technické prostředky (1. bylo vynalezení knihtisku), povinná školní docházka, fenomén volného času, vznikají první masová média prostředníci, druhy zábavy, módní styly - Kultura, která nedělá rozdíly ve společnosti, je dostupná, jednoduchá, potřeba relaxace, odpočinku, někdy se i něco dozvíme. - Lidem se předhazuje to, co chtějí a to, co se jim předem vnutilo. - Masová komunikace (19. století) někdo něco vysílá, ale nečeká zpětnou vazbu, ale očekává, že ostatní ovlivní, komunikuje krs média, jako 1. noviny (hlavně USA poč. 19. století New York Sun), dále telefon, telegraf film /promlouval k veřejnosti), rozhlas, ve 40. letech televize, dále PC a nakonec IT. - Když začala masová komunikace, zneužívalo se jí (rozhlas) Hitler. Zneužívá se dodnes. Normativní kultura - Sociální normy = sociální regulativ určující vhodné chování v konkrétních situacích. Určuje, co je žádoucí, zvykem nebo co je přípustné v konkrétní společnosti nebo skupině, v konkrétním čase. - Utváří je lidé ve vzájemném setkávání. - Pravidla chování ve společnosti (etiketa). - I normy se vyvíjí. - Tvoří základní složku každé kultury. - Normy nám poskytují prostředky orientace ve společnosti, víme, co se od nás očekává, co máme očekávat a jak se chovat. Normativní krytí: - Ke každému typu chování existuje určitá norma. Téměř veškeré sociální chování je normativně kryto. - Rozporné normativní krytí mnohonásobné. Normy jsou protichůdné, nejsou v souladu, každá nám říká, že se máme chovat jinak

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období Obchodní akademie, Choceň, T. G. Masaryka 1000 Choceň, T. G. Masaryka 1000, PSČ 565 36, oachocen@oa-chocen.cz Příloha č. 5 k č. j.: 57/2011/OA Počet listů dokumentu: 1 Počet listů příloh: 0 Témata k maturitní

Více

Dej 2 Osvícenství. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Dej 2 Osvícenství. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Dej 2 Osvícenství Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Osvícenství období i myšlenkový směr 17.-18. století, věk rozumu a osvěty

Více

Témata ze SVS ke zpracování

Témata ze SVS ke zpracování Témata ze SVS ke zpracování Psychologie. Člověk jako jedinec: Psychologie osobnosti Vývojová psychologie (etapy lidského života od prenatálního období až po smrt, vč. porodu) Učení, rozvoj osobnosti, sebevýchova

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

2) RODINA V SOUČASNÉ SPOLEČNOSTI

2) RODINA V SOUČASNÉ SPOLEČNOSTI 2) RODINA V SOUČASNÉ SPOLEČNOSTI A) RODINA HISTORICKÝ VÝVOJ, OBECNÁ CHARAKTERISTIKA (MANŽELSTVÍ, RODIČOVSTVÍ), FUNKCE RODINY (PRIMÁRNÍ A SEKUNDÁRNÍ), CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉ RODINY, BUDOUCNOST RODINY,

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12. Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce

Více

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Maturitní otázky ze ZSV Školní rok 2017/2018

Maturitní otázky ze ZSV Školní rok 2017/2018 Maturitní otázky ze ZSV Školní rok 2017/2018 1. Člověk jako osobnost 2. Učení a komunikace 3. Duševní vývoj osobnosti, poruchy vývoje osobnosti 4. Psychické jevy 5. Člověk ve společnosti 6. Sociální útvary

Více

společnosti struktuře Empirická teorie jednotlivec skupina, komunita, společnost

společnosti struktuře Empirická teorie jednotlivec skupina, komunita, společnost Úvod do sociologie Definice Societas + logos Samostatná vědecká disciplina o společnosti a její struktuře Empirická (ze zkušenosti o realitě) navrhuje teorie vazby na ostatní společenské vědy (psychologie,

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

Socialistické teorie

Socialistické teorie Socialistické teorie Co nás čeká Utopický socialismus Socialismus na přelomu 18. a 19. století včetně H. Saint-Simon Karel Marx Marxovi součastnicí a následovníci Výzvy socialismu v 21. století Utopický

Více

Postavení České republiky ve světě a v Evropě 1) Charakteristika České republiky 2) Mezinárodní organizace, v nichž je ČR zastoupena

Postavení České republiky ve světě a v Evropě 1) Charakteristika České republiky 2) Mezinárodní organizace, v nichž je ČR zastoupena Postavení České republiky ve světě a v Evropě 1) Charakteristika České republiky 2) Mezinárodní organizace, v nichž je ČR zastoupena Česká republika - demokratický stát - republika - vyspělý stát z hlediska

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je

Více

Třídy Marx a Weber. Marx. Weber. kapitalisté X dělníci (proletariát)

Třídy Marx a Weber. Marx. Weber. kapitalisté X dělníci (proletariát) Základní otázky Je společnost rozdělená na ty, kdo mají dobré postavení a ty, kdo mají špatné postavení? Jakou podobu má toto rozdělení? Jak velké rozdíly jsou mezi lidmi? Jakou má kdo šanci, že své postavení

Více

Pojem politika. POL104 Úvod do politologie

Pojem politika. POL104 Úvod do politologie Pojem politika POL104 Úvod do politologie Co je politika (a je důležitá)? Jak se její vnímání měnilo v čase? Jaké jsou přístupy k politice? činnost státu činnost, která je spjata k věcem veřejným. Činnost,

Více

Přírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti. Kultura jako předpoklad přežití a vývoje společnosti

Přírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti. Kultura jako předpoklad přežití a vývoje společnosti I. Základy lidské společnosti - dokončení II. Sociální vztahy a pospolitosti Rekapitulace Přírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti Základy lidské společnosti - dokončení Kultura jako

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

A B C D E F. Člověk v rytmu času - cyklus přírody ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI. Rodina, typy rodiny, příbuzenské vztahy rovné postavení mužů a žen

A B C D E F. Člověk v rytmu času - cyklus přírody ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI. Rodina, typy rodiny, příbuzenské vztahy rovné postavení mužů a žen A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 6. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Výstupy Učivo Průřezová témata mezipředmětové vztahy Evaluace

Více

přírodní (kmenové) náboženství šamana

přírodní (kmenové) náboženství šamana Světová náboženství Úvod již pravěcí lidé uctívali přírodní živly, zvířata i totemy jako božstva dodnes žijí ve světě kmeny, které vyznávají přírodní (kmenové) náboženství (důležitá postava šamana) náboženství

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

Úvod do sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl

Úvod do sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl Úvod do sociologie VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl Úvod do sociologie Se sociologií se setkáte na každém kroku (průzkumy veřejného mínění). Sociolog by měl mít odstup od reality, právě pro

Více

Možný vliv náboženského vyznání na demografickou reprodukci

Možný vliv náboženského vyznání na demografickou reprodukci Možný vliv náboženského vyznání na demografickou reprodukci Mgr. Daniela Boďová 1 Daniela.Bodova@seznam.cz 2. ročník doktorského studia demografie Úvod Určitý vliv nezměřitelný Ostatní vlivy; individuální

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Maturitní otázky ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. Předmět psychologie a význam psychologických poznatků, vznik a historický vývoj psychiky, determinace lidské psychiky. pojem a předmět psychologie metody psychologie,

Více

Právo jako věda ( funkce práva, prameny, spravedlnost, právní systémy)

Právo jako věda ( funkce práva, prameny, spravedlnost, právní systémy) Právo jako věda ( funkce práva, prameny, spravedlnost, právní systémy) Ing. Lenka Hřibová, 2015 Právo, právní vědomí Právo systém pravidel, které mají určitou formu a dle kterých se organizuje a řídí lidské

Více

Co je sociální politika

Co je sociální politika 1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických

Více

UNIVERZITNÍ PŘEDNÁŠKY I PRAKTICKÁ FILOZOFIE

UNIVERZITNÍ PŘEDNÁŠKY I PRAKTICKÁ FILOZOFIE T. G. MASARYK UNIVERZITNÍ PŘEDNÁŠKY I PRAKTICKÁ FILOZOFIE PRAKTICKÁ FILOZOFIE NA ZÁKLADĚ SOCIOLOGIE ETIKA Ústav T. G. Masaryka, o. p. s. Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i. Praha 2012 OBSAH PRAKTICKÁ

Více

Bakalářské studium otázky ke státním bakalářským zkouškám. Sociologie

Bakalářské studium otázky ke státním bakalářským zkouškám. Sociologie Bakalářské studium otázky ke státním bakalářským zkouškám Sociologie 1. Plurality I Sociální rozměr lidské existence. Podoby sociálních seskupení. Sociální kategorie. Sociální agregáty náhodné, shluky,

Více

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy.

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. Sociální skupiny Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. PSS9új 1 Sociální kategorie seskupení většího počtu osob, které mají

Více

Sociologie 2 Otázka číslo: 1 Otázka číslo: 2 Otázka číslo: 3 Otázka číslo: 4

Sociologie 2 Otázka číslo: 1 Otázka číslo: 2 Otázka číslo: 3 Otázka číslo: 4 Sociologie 2 Otázka číslo: 1 Zakladatelem sociologie byl: Wilhelm Wundt I. P. Pavlov Karl Marx August Comte Otázka číslo: 2 Významnými představiteli sociologie byli: David Hume Emile Durkheim Tomáš Akvinský

Více

Struktura a obory sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0102 Mgr. Jaroslav Knesl

Struktura a obory sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0102 Mgr. Jaroslav Knesl Struktura a obory sociologie VY_32_INOVACE_ZSV3r0102 Mgr. Jaroslav Knesl Úvod do sociologie - struktura sociologie Úvod do sociologie - základní disciplíny Obecná sociologie Vymezuje předmět zkoumání.

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství prima Cílem předmětu VOB je utváření vědomí vlastní identity a identity druhých lidí, rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti, o poznávání a posuzování

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium

Více

Křesťanství v raně středověké Evropě

Křesťanství v raně středověké Evropě Křesťanství v raně středověké Evropě Křesťanství Nejrozšířenější světové monoteistické náboženství Navazuje na judaismus Učení odvozuje od Ježíše Nazaretského kolem roku 30 n.l. veřejně působil jako kazatel

Více

péče o děti není jen záležitostí rodičů, ale i významným prvkem rozvoje společnosti

péče o děti není jen záležitostí rodičů, ale i významným prvkem rozvoje společnosti Otázka: Rodinná politika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Abyss (rodina a její funkce, charakteristika rodiny, typologie rodiny, základní problémy rodiny a rodinné politiky, krize rodiny,

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

Francouzská škola sociologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Francouzská škola sociologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Francouzská škola sociologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 18 Název materiálu:

Více

Vybrané kapitoly ze sociologie 2 PHDR. HANA PAZLAROVÁ, PH.D

Vybrané kapitoly ze sociologie 2 PHDR. HANA PAZLAROVÁ, PH.D Vybrané kapitoly ze sociologie 2 PHDR. HANA PAZLAROVÁ, PH.D Kde jsme minule skončili? Co je sociologie a k čemu nám může být? Kdo přišel s pojmem sociologie? Který se sg. klasiků se jako první zabýval

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství prima Cílem předmětu VOB je utváření vědomí vlastní identity a identity druhých lidí, rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti, o poznávání a posuzování

Více

Proč je na světě tolik bohů?

Proč je na světě tolik bohů? Proč je na světě tolik bohů? Vyšlo také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz www.albatrosmedia.cz Petr Kostka Proč je na světě tolik bohů? e-kniha Copyright Albatros Media a. s., 2017 Všechna

Více

(lat. socialis = společný)

(lat. socialis = společný) SOCIALIZACE & Sociální učení Socializace (lat. socialis = společný) = proces, během kterého se jedinec začleňuje do společnosti socializace nebývá nikdy ukončena jedná se o vývoj lidské osobnosti lidský

Více

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr.

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Jaroslav Knesl Dějiny sociologie - periodizace 1. Protosociologie: Antika 40 léta 19.stol.

Více

A) SOCIOLOGIE JAKO VĚDA

A) SOCIOLOGIE JAKO VĚDA Otázka: Sociologie jako věda, společnost Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): kryska societas = společnost; logos = rozum, věda A) SOCIOLOGIE JAKO VĚDA vznik 1. pol. 19. století zakladatel Auguste

Více

Venkovská společnost. Vlastnosti venkovské společnosti

Venkovská společnost. Vlastnosti venkovské společnosti Venkovská společnost Vlastnosti venkovské společnosti venkov má (jakožto fyzický prostor) blíže k přírodě než město - méně umělé - méně přetvořené - méně poznamenané kulturou moderní společnosti (od poč.

Více

Témata prevence ve výuce a konkrétní programy plánované pro šk. rok 2016/17 1. ročník

Témata prevence ve výuce a konkrétní programy plánované pro šk. rok 2016/17 1. ročník Témata prevence ve výuce a konkrétní programy plánované pro šk. rok 2016/17 1. ročník ČS - bezpečně do školy - ochrana člověka ( telefonní čísla) ČJ - když se dítě ztratí, jak se má chovat - kamarádství,

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

SOCIOLOGIE Sociální normy a sociální deviace

SOCIOLOGIE Sociální normy a sociální deviace SOCIOLOGIE Sociální normy a sociální deviace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Uvede seznam institucí a organizací, ke kterým se může člověk

Více

Otázka: Sociologie jako věda. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): EM

Otázka: Sociologie jako věda. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): EM Otázka: Sociologie jako věda Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): EM Sociologie je věda, která se snaží podat celkový obraz společnosti, společenských jevů a vztahů, struktury společnosti a zákonitosti

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

= filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání

= filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání Otázka: Základní etické přístupy, dějiny etiky Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): František Červinka Etika = filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání

Více

grad,e"d,,~ sociol!ogie argo , I

grad,ed,,~ sociol!ogie argo , I (! grade"d~ sociol!ogie I argo I Obsah 1 Co je sociologie? "'"'''''''''''' '''''''''''''' '''''''' Čím se sociologie zabývá? Nekolik pfíkladu Jak dospet k sociologickému pfístupu Počátky sociologie Pozdejší

Více

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 1. stupeň, Člověk a jeho svět

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 1. stupeň, Člověk a jeho svět Vlastivěda Vzdělávání v oblasti Člověk a jeho svět rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci

Více

Metodický list. Příjemce: Základní škola Integra Vsetín. Světová náboženství. Název materiálu Autor. Mgr. Martina Borská

Metodický list. Příjemce: Základní škola Integra Vsetín. Světová náboženství. Název materiálu Autor. Mgr. Martina Borská Projekt: Zlepšení podmínek pro vzdělávání Příjemce: Základní škola Integra Vsetín Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3764 Název materiálu Autor Světová náboženství Mgr. Martina Borská Metodický list

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

1. Mezi společenské vědy nepatří a) ekonomie b) ekologie c) etologie. 2. Mezi teoretiky demokracie nepatří a) Kohák b) Patočka c) Habermas

1. Mezi společenské vědy nepatří a) ekonomie b) ekologie c) etologie. 2. Mezi teoretiky demokracie nepatří a) Kohák b) Patočka c) Habermas 1. Mezi společenské vědy nepatří a) ekonomie b) ekologie c) etologie 2. Mezi teoretiky demokracie nepatří a) Kohák b) Patočka c) Habermas 3. Mezi reformní marxistické filosofy 60. let nepatří a) Patočka

Více

LIDSKÁ PRÁVA A SVOBODY

LIDSKÁ PRÁVA A SVOBODY LIDSKÁ PRÁVA A SVOBODY HISTORIE - STAROVĚK Původem ze zchudlé šlechtické rodiny Zkušenosti z cest do Egypta a na Kypr Athény v krizi Válka s Megarou 594 př.n.l. zvolen archontem Rozsáhlé reformy - rozsáhlá

Více

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Andrea Robotková stát = organizované společenství lidí, trvale žijících na určitém ohraničeném území - z latinského stato - status, řád - první

Více

Sociální pedagogika. Úvod

Sociální pedagogika. Úvod Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,

Více

Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D.

Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vnímání potravin spotřebitelem Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vliv kultury a socioekonomického prostředí na vnímání potravin spotřebitelem Analýza marketingového prostředí (makroprostředí) Ekonomické vlivy Demografické

Více

Vybrané kapitoly ze sociologie 7. PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D

Vybrané kapitoly ze sociologie 7. PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D Vybrané kapitoly ze sociologie 7 PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D Moc a autorita Jaký je rozdíl mezi mocí a autoritou? Moc = možnost prosadit svojí vůli i proti vůli ostatních. Moc je uplatňována v mnoha aspektech

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ ZŠ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro 7. ročník? Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) ZŠ

Více

Právní rámec EU v oblasti rovnosti

Právní rámec EU v oblasti rovnosti Právní rámec EU v oblasti rovnosti JUDr. Barbara Havelková, LL.M., D.Phil. Seminář ERA, Praha 2018 Obsah Listina základních práv EU a smlouvy EU (ústavní rovina) Směrnice EU (zákonná rovina) Působnost

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Obor vzdělání: Sociální činnost pro národnostní menšiny Kód oboru: 75-41-M/01 Školní rok: 2014/2015 Třída: SČ4A

Více

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná Metody sociální práce 6 PhDr. Jana Novotná Etika pojem odvozen od řeckého slova ethos, což je mrav, zvyk, nebo obyčej etika se zabývá správným, nebo obvyklým chováním a jednáním v lidské společnosti Vývoj

Více

ISLÁM. Lucie Ložinská 9.A 2011/2012

ISLÁM. Lucie Ložinská 9.A 2011/2012 ISLÁM Lucie Ložinská 9.A 2011/2012 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Muhammada, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století. Slovo islám znamená podrobení

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika 1 VEŘEJNÉ POLITIKY 2 Veřejná správa a veřejná politika STÁT, VEŘEJNÁ SPRÁVA Různé pohledy na stát, pojetí státu, VS Výklad a chápání se liší: právo, sociologie, historické vědy, teorie byrokracie, politické

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s.

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Centrum pro rodinu a sociální péči Vysočina Služby CRSP: 1)

Více

Obsah. 1. Člověk jako jedinec 17. 1. 1. Člověk jako osobnost 17. 1. 2. Psychické jevy 32. 1. 1. 1. Determinanty lidské psychiky 18

Obsah. 1. Člověk jako jedinec 17. 1. 1. Člověk jako osobnost 17. 1. 2. Psychické jevy 32. 1. 1. 1. Determinanty lidské psychiky 18 1. Člověk jako jedinec 17 1. 1. Člověk jako osobnost 17 1. 1. 1. Determinanty lidské psychiky 18 1. 1. 2. Vývoj lidského života a psychický vývoj jedince 19 Etapy vývoje osobnosti 19 Prenatální období

Více

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského s.r.o., 1 Politické strany

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Úvod do sociologie

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Úvod do sociologie Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma Ročník 1. CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Datum tvorby 20.2.2013 Anotace Základy společenských věd Úvod do

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Tolerance k vybraným skupinám obyvatel březen 2018

Tolerance k vybraným skupinám obyvatel březen 2018 Tisková zpráva Tolerance k vybraným skupinám obyvatel březen 2018 Nejnižší tolerance je k lidem drogově závislým, za sousedy by je nechtělo mít devět desetin dotázaných. Dalšími odmítnutými jsou lidé závislí

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Slovenská Členy

Více

VY_32_INOVACE_03_02_13

VY_32_INOVACE_03_02_13 Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_02_13 Výchova ke zdraví - Rodičovství Číslo projektu Klíčová aktivita CZ.1.07/1.4.00/21.3185 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení

Více

Vzdělávací obor Dějepis Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Vzdělávací obor dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důležité je

Více

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018 Tisková zpráva Hodnocení kvality vzdělávání září 01 Hodnocení úrovně vzdělávání na různých typech škol, základními počínaje a vysokými konče, je trvale příznivé, když kladné hodnocení výrazně převažuje

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní

Více