IV. Starověk (asi př. Kr. tradičně 476 po Kr.) A. Vznik prvních států (městská revoluce)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "IV. Starověk (asi 3 500 př. Kr. tradičně 476 po Kr.) A. Vznik prvních států (městská revoluce)"

Transkript

1 IV. Starověk (asi př. Kr. tradičně 476 po Kr.) A. Vznik prvních států (městská revoluce) Druhým (po pravěku) rozsáhlým úsekem lidských dějin je starověk. Začíná vznikem nejstarších států (kolem r př. Kr.) a končí (podle většinových názorů) zánikem Západořímské říše v r. 476 po Kr. (šlo o událost, která zásadním způsobem ovlivnila další vývoj Evropy). Během uvedeného období však většina světa vůbec žádný stát nepoznala. Starověk je tedy epochou výrazné nerovnoměrnosti ve vývoji jednotlivých oblastí. Velmi mnoho zemí si udrželo pravěký ráz až do století po Kr. a leckteré z nich samozřejmě ještě déle. Týká se to i Českých zemí, které z období pravěku přešly až v 7. století rovnou do atmosféry středověku. Pojem starověk tedy budeme používat s výhradou, že nejde o pojem univerzální. Při sledování dějin mladšího pravěku jsme zdůraznili význam oteplení po posledním glaciálu. Zmínili jsme se také o tom, že proměna klimatu vedla ke koncentraci populace v oblastech, kde přetrvávaly podmínky vhodné pro zemědělství. Pokračující postup pouští však nakonec zatlačil velkou část obyvatel až do údolí velkých řek, kde se potřebná rozloha úrodné půdy pojila s dostatkem vláhy. Lidé se tam začali usazovat, přičemž v okolních horách objevili naleziště mědi a dalších kovů; tak prožili přechod z neolitu do eneolitu a posléze do doby bronzové. Osídlení říčních údolí nechápali jeho aktéři jako ideální řešení: šlo také o oblasti mokřin, záplav a nebezpečných zvířat. Proto se jednotlivé osady při společné práci (zejména na odvodňování půdy, ale v údolí afrického Nilu i při vyhánění slonů a hrochů) spojovaly, až spolu vytvořily první státy. Stát můžeme definovat jako takové uspořádání lidské společnosti, které se vyznačuje 3 hlavními rysy: 1. Stát výrazně ovlivňuje život lidí, kteří v něm žijí, působí tedy na jejich způsob obživy, společenské vztahy i soukromé chování; 2. Pro naplnění tohoto cíle jsou zřízeny instituce (řídicí sbory), které vytvářejí a uplatňují zákony: obecně závazná a mocensky vynutitelná ustanovení (zpravidla výslovně formulovaná); 3. Stát působí na zeměpisně vymezeném, ohraničeném území, na němž je jeho moc svrchovaná (nezávislá, suverénní). Obyvatelé státu mají vůči státním institucím práva i povinnosti, zpravidla rovněž obsažené v zákonech. Práva se týkají sféry soukromé (přes některé její hranice stát přímo proniknout nemůže) i sféry veřejné (lidé mohou mít za stanovených podmínek určitý podíl na činnosti státních institucí). Naplňované povinnosti obyvatel vesměs zajišťují chod státní správy: spočívají jednak v materiálních (hmotných) odvodech (zejména v daních do státní pokladny; postupně získávají peněžní podobu), jednak v úkonech (především ve vojenské službě). V souvislosti se státem se pravidelně používá pojem politika a jeho četné odvozeniny. Slovo pochází z řečtiny (pólis = město, obec, stát) a označuje činnost zaměřenou na řízení státu. Je velmi pravděpodobné, že prvním typem státu byl městský stát (ve starověku jedno město a několik vesnic kolem, celková rozloha řádově desítky až tisíce km 2, počet obyvatel nejčastěji v řádu desetitisíců). Zdá se totiž, že krátké období městských států prožily i oblasti, kde pak brzy vyrostly státy v podobě velkých říší (např. Egypt na Nilu). Proces vzniku prvních států se tedy často označuje jako městská revoluce: druhá revoluce po revoluci neolitické. Městské státy byly ve starověku časté za účelem snazší státní správy. Jejich dnešní počet šesti

2 (od Andorry po Vatikán; nepočítáme obdobně malé státy ostrovní) je nepatrným zlomkem množství obvyklého ještě v 19. století po Kr. (leckde v Itálii, Německu a jinde). Obyvatelstvo nejstarších států lze obecně rozdělit takto: 1. Panovník: hlava státu (nejčastěji s titulem král), nejvyšší představitel politické moci. Jeho autorita pramenila zejména z toho, že byl nejvyšším velitelem vojska. Řídil však veškeré dění ve státě: stál na vrcholu všech 3 základních složek státní moci moci zákonodárné, výkonné i soudní. Vládl doživotně, na trůn (k vládě) se dostával zpravidla na základě dědických nároků (ovšem někdy také státním převratem). Panovnický rod (obvykle vládnoucí po několik generací) se nazývá dynastie. 2. Kněží: působili v chrámech, kde i sídlili. Prostřednictvím náboženských obřadů také zajišťovali ideovou (myšlenkovou) jednotu obyvatelstva. 3. Úředníci: předávali panovníkovy příkazy obyvatelstvu, vyžadovali a kontrolovali jejich plnění. 4. Vědci: poznávali podstatu okolního světa, své poznatky uplatňovali v zájmu obecného prospěchu. Nepředstavovali zvláštní profesní skupinu, byli to zároveň kněží, lékaři, stavitelé apod. 5. Vojáci: zajišťovali bezpečné hranice (před vnějším nepřítelem), ale pečovali i o vnitřní pořádek ve státě. V míru nebyly stavy vojska vysoké, zvyšovaly se v případě ohrožení nebo přímo války. Vojska se skládala z profesionálů, odvedenců (na základě panovníkova rozkazu) a dobrovolníků. Všechny tyto skupiny obyvatel žily z daní, které odváděla zdaleka nejpočetnější skupina obyvatel: 6. Zemědělci, řemeslníci a obchodníci: patřili sem jednak samotní hospodáři (podnikatelé), jednak jejich námezdní pracovní síly (zaměstnanci). Mnozí zemědělci ovšem nepracovali na vlastní, ale jen na pronajaté půdě. Z dnešního pohledu zcela zvláštní skupinu obyvatel tvořili: 7. Otroci: Tito lidé byli osobním majetkem svých pánů, podobně jako třeba nástroje. Do otroctví se dostali jako insolventní dlužníci (v platební neschopnosti) nebo jako váleční zajatci. Sloužili v domácnostech nebo vykonávali těžké či jednotvárné práce. Nikdy se však nestali hlavní pracovní silou. Byli povinováni bezpodmínečnou poslušností, ale jejich majitel je mohl propustit na svobodu a leckde mohli otroci s otrokyněmi zakládat rodiny (jejich děti se však rodily rovnou do otroctví). Se vznikem nejstarších států se samozřejmě pojil vznik písma: bylo vynalezeno pro účely evidence (záznamů) v ekonomické oblasti. Dlouho se však jednotlivé písemné soustavy výrazně lišily od dnešních. Jejich znalost nebyla v populaci všeobecná, v úřednickém aparátu se na ni specializovali písaři často zastávali vlivná místa ve státní správě. Shrnutí: První státy (nejvyspělejší mocenské uspořádání společnosti) byly městské a vznikly v údolí velkých řek subtropického podnebního pásu. Obyvatelstvo nejstarších států lze rozdělit takto: panovník (nejvyšší představitel státní moci zákonodárné, výkonné a soudní), kněží, úředníci, vědci, vojáci; zemědělci, řemeslníci i obchodníci, otroci. Život státu je podřízen zákonům; výrobci platí daně, z nichž žijí vládnoucí vrstvy. Nejnižší společenské postavení náleží otrokům: jsou majetkem jiných lidí. Vznik států vedl ke vzniku písma. Otázky a úlohy: 1. Pokuste se objasnit rozdíl mezi zákonem a morálkou. 2. Vyjmenujte nejvyšší instituce státní moci zákonodárné, výkonné i soudní v České republice. Shrňte jejich základní pravomoci. Výběr z odborné literatury: Margaret Oliphantová: Atlas starověkého světa. Bratislava 1993.

3 B. Nejvýznamnější národy i státy starověkého Blízkého východu 1. Vznik afroasijské (semitohamitské) jazykové rodiny Chronologicky první jazykovou rodinou, která pronikavě zasáhla do dějin, byla rodina afroasijská (dříve zvaná semito-hamitská). Její pravlast se nacházela v Africe, pravděpodobně na vznikající Sahaře nebo v Etiopii. Afroasijská jazyková rodina se rozdělila na 5 6 větví. Nejvýznamnějšími se staly větev egyptská (dnes již mrtvá) a semitská (dnes nejrozšířenější); ostatní větve jsou: berberská, kúšitská, čadská (z kúšitské bývá někdy vydělována ještě málo početná omotická). V tisíciletí př. Kr. oteplování holocenního klimatu dosáhlo svého vrcholu (dodnes nepřekonaného; hovoříme o holocenním klimatickém optimu). Proto se jednotlivé afroasijské větve začaly ze své pravlasti rozcházet za úrodnější půdou. Egyptská větev přesídlila do povodí středního a dolního Nilu. Semitská větev postupovala (jako jediná z afroasijských) do Asie, kam pronikla ve 4. tisíciletí. Afroasijská jazyková rodina: větve egyptská, semitská, berberská, omotická, kúšitská a čadská 2. Národy a jejich místo v dějinách Od starověku se pospolitosti lidí početné v řádu statisíců a milionů jedinců označují nejčastěji slovem národ. Jak už název ukazuje, národnost (tedy příslušnost k národu) je vlastnost, kterou člověk získává narozením. Podobnou situaci najdeme i v latině, kde se pojem národ objevil již ve starověku: lat. natus = narození; lat. natio = národ. Národ již tehdy znamenal pospolitost lidí, spjatou: a) vědomím společného původu a společných dějin (národním vědomím), jakkoli se toto vědomí může poněkud lišit od skutečnosti; b) společným územím, jakkoli jeho hranice mohou být neostré;

4 c) společnou, národní povahou (národní mentalitou, národním charakterem, národní psychologií), jakkoli její platnost není všeobecná; d) společným jazykem (či jazykovým prostředím): toto hledisko je obecně považováno za obzvlášť významné, protože se v něm odrážejí i některá z hledisek ostatních (jazyk jako hlavní nástroj myšlení nepochybně souvisí s národní mentalitou apod.); e) společnými tradicemi (ustálenými společenskými zvyklostmi), ačkoli mohou být částí národa odmítány, mohou být převzaté od národů jiných apod. f) společnými mravy, hodnotovými soudy atd., jakkoli se v průběhu dějin vyvíjejí i proměňují. Záhy po vzniku států však vyvstala potřeba najít a používat pojmenování také pro obyvatelstvo státu bez ohledu na národnost, neboť v mnoha státech se vedle sebe ocitli příslušníci různých národů (vítězní nájezdníci vedle poraženého původnějšího obyvatelstva nebo jednotliví přistěhovalci mezi většinovou společností). Starověká latina tedy pro tento účel vytvořila pojem lid (populus). Později (již ve středověku a raném novověku) se národ nejčastěji spojoval s existencí i povahou konkrétního státu, přičemž za nejvýraznější rys národnosti byl považován jazyk. Obyvatelstvo menšinových národností bylo různými způsoby nuceno přijímat model většinové společnosti. Pojem lid zároveň změnil svůj význam: začal zahrnovat jen neprivilegované společenské vrstvy (z národního veřejného života fakticky vyřazené). Novověk přinesl rozdvojené pojetí národa: 1. Národ etnický (řec. ethnos = národ): odpovídá původnímu, tradičnímu vymezení; 2. Národ politický: národnost je ztotožněna především se státní příslušností (občanstvím). První pojetí může pomáhat v obraně národní svébytnosti (ohrožené např. masovou, kulturně nevyhraněnou spotřebou), ale může být i zdrojem konfliktů tam, kde se hranice mezi národy nekryjí s hranicemi států. Druhé pojetí produkuje pocit sounáležitosti co největšího počtu obyvatel se státní mocí, ale může omezovat přirozenou pestrost společnosti tam, kde si lidé přejí zachovat vědomí své kulturní či historické odlišnosti. Shrnutí: Před r př. Kr. vznikla v severní části Afriky afroasijská jazyková rodina: jejími nejvýznamnějšími větvemi byly větev egyptská (usadila se podél řeky Nilu) a semitská (přešla do jihozápadní Asie). Ve starověku začaly vznikat národy jako hlavní početné pospolitosti obyvatel. Dnes vedle sebe existují 2 pojetí národa: národ jako společenství etnické (dané blízkostí biologickou a kulturní) a národ jako společenství politické (občané státu). Otázky a úlohy: 1. Vysvětlete pojmy: Africký roh, amharština, hausa, Sahel, Tuaregové. 2. Zjistěte, které menšinové národnosti žijí v České republice a jak jsou zhruba početné. Výběr z odborné literatury: Václav Hubinger František Honzák Jiří Polišenský: Národy celého světa. Praha Jan Patočka: Co jsou Češi? Praha 1992.

5 3. Teokracie Vnitřní uspořádání nejranějších států prošlo nejprve 3 vývojovými etapami: 1. Primitivní demokracie (řec. démos = lid; kratéo = vládnu; demokratía = vláda lidu): Nejvyšší státní moc spočívala v rukou lidového shromáždění (zástupců všeho obyvatelstva), které rozhodovalo na základě přímé diskuse prostým hlasováním. K provádění svých rozhodnutí si shromáždění volilo úředníky. 2. Chrámové hospodářství: Nejvýznamnějším úředníkem ve státě se stal nejvyšší kněz. Spravoval chrám, v němž vedl bohoslužby i zároveň sám sídlil. Kolem chrámu bylo zúrodňováním půdy vytvořeno rozsáhlé zemědělské hospodářství s řemeslnými dílnami. Přinášelo prostředky na správu chrámu, bylo zdrojem obětin a zajišťovalo obživu kněžím i chrámovému personálu. Stalo se nejvýznamnějším ekonomickým celkem ve státě. 3. Palácové hospodářství: Vzniklo k ochraně i podpoře chrámového hospodářství. Jeho centrem byl rozlehlý, mohutný palác obklopený (podobně jako chrám) komplexem zemědělských pozemků i řemeslných dílen. Vládce paláce v případě potřeby vytvářel z části palácového personálu vojsko a sám mu velel. Chrámu také věnoval část kořisti z úspěšných válečných tažení. Vznikla tak dualita (dvojnost) státní moci: velekněz představoval vrchol moci sakrální (náboženské, duchovní, posvátné) a vládce paláce představoval vrchol moci profánní (světské, politické). Mezi oběma mocenskými centry existovala sice spolupráce (zejména při budování infrastruktury obchodních cest, odvodňovacích a zavlažovacích kanálů), ale také rivalita. Vládce paláce usiloval o pozici jediné hlavy státu krále. Měl tu výhodu, že se svým vojskem byl jediný, kdo mohl efektivně zajišťovat výběr daní a vést válku. Získané prostředky investoval (vložil) do nákupu dalších pozemků od zemědělců, takže záhy rozloha i výkonnost palácového hospodářství výrazně předčila hospodářství chrámové. Vznik teokracie: Vládcům palácových hospodářství pak zbývalo jen propojit svou autoritu s autoritou kněžskou. Mohli tak činit několika způsoby: a) prosadili volbu některého ze svých dětí do vysokých chrámových funkcí; b) sami se stávali velekněžími; c) prohlašovali, že vládnou z pověření od některého boha (který byl zároveň např. autorem platných zákonů); d) vystupovali jako vtělení jednoho z bohů. Tak byly moc sakrální i profánní pevně spojeny, přičemž moc posvátná byla moci světské nadřazena: jednak proto, aby život ve státě přibližovala věčnému řádu světa, jednak proto, aby spojovala obyvatelstvo jedinou ideologií (souborem názorů a zásad, které sjednocují společnost a aktivizují ji směrem k podpoře i prohlubování státní moci). Taková forma vlády se označuje jako teokracie (řec. theós = bůh). Konkrétních projevů teokratického chápání státní moci byla řada. Významnou roli hrál posvátný sňatek: zvláštní rituál (obřad) nástupu nového panovníka na trůn. Panovník uzavíral sňatek se zbožštěnou zemí, jíž pak vládl. Tento obřad měl zajistit vládu prospěšnou zemi i jejímu lidu. V nejdávnějších dobách posvátný sňatek vrcholil pohlavním stykem mezi panovníkem a velekněžkou, později měl již jen symbolický charakter. Protože bůh představuje svrchovanou (absolutní) moc, je také moc teokratického panovníka svrchovaná a celá společnost je organizována hierarchicky (do vrstev s různými právy). Poznámka: Teokracie (vláda boha) je samozřejmě především hierokracií (řec. hierós = svatý, vznešený; archo = vládnu), tedy vládou kněžstva. V mimoevropském starověku byla velmi častou, i když nikoli jedinou formou vlády. Uplatnila se však též v Evropě: jejím pozůstatkem byla ještě ve středověku významná úloha kněží na panovnických dvorech i např. formulace z Boží

6 milosti, uváděná u jmen panovníků na listinách. Také dnes existují státy, které mají teokratický charakter uveďme alespoň dva z nich. Hlavou Vatikánu (nejmenšího státu světa, v části italského města Říma) je papež (řec. papas = otec) nejvlivnější křesťanský kněz. A dvě hlavy státu má asijský Írán: jeho oficiální (úředně chápaná) hlava státu s titulem prezident je ve skutečnosti jen hlavou moci profánní, zatímco v čele moci sakrální stojí s většími vnitropolitickými pravomocemi a s titulem rahbar (persky vůdce) vysoce postavený kněz islámského náboženství. Častý námět staroegyptského výtvarného umění: bůh Hór (vlevo) rozmlouvá s egyptským panovníkem (vpravo) doklad teokratického pojetí vladařské moci v Egyptě. Starověká společnost na Blízkém východě převládla v oblasti, která se pro svůj tvar někdy označuje jako Úrodný půlměsíc. Shrnutí: Nejstarší starověké státy (v Úrodném půlměsíci na Blízkém východě) prošly během svého utváření fázemi primitivní demokracie, chrámového hospodářství a palácového hospodářství. První formou vlády ve státech již zformovaných se stala teokracie. Její různé podoby se však vyskytují i v pozdějších dějinných obdobích. Otázky a úlohy: 1. Porovnejte způsoby využití daní ve státech starověkých a dnešních. 2. Jaké důvody mohly vést k existenci otroctví? Patří otroci dnes již minulosti? 3. Starověká teokracie vydržela po tisíciletí, a tedy se nepochybně opírala o souhlas obyvatelstva. Čím mohl být způsoben? Výběr z odborné literatury: Atlas světových dějin díl. Praha Jan Burian: Cesty starověkých civilizací. Praha Gwendolyn Leicková: Mezopotámie: počátky měst. Praha Jana Součková: Starověký Přední východ. Praha Vojtěch Zamarovský: Za sedmi divy světa. Praha 1972.

7 4. Sumerové Která oblast byla kolébkou vůbec nejstarších států? O toto prvenství mohou soupeřit dvě země: Mesopotamie (Meziříčí) podél řek Eufratu a Tigridu a Egypt podél středního a dolního toku Nilu. Název Mesopotamie pochází z řečtiny (řec. mésos = střed; potamoi = řeky), ale prvním tamějším národem, o němž máme důkladnější informace, byli Sumerové. Samotný jejich původ zůstává nejasný. Nepatřili k žádné ze známých jazykových rodin a odkud přišli, to je stále předmětem hypotéz: nejčastěji se uvažuje o Íránu, Indii (není vyloučeno, že se odtud plavili po moři) i o oblastech kolem pohoří Kavkaz. V nížinné Mesopotamii se Sumerové usazovali již od počátku 4. tisíciletí př. Kr. a kolem r zde začali vytvářet městské státy. Země Sumer vyznačená (spolu se svými nejvýznamnějšími městy) na dnešní mapě jižní Mesopotamie: společné ústí Eufratu a Tigridu je výsledkem usazování zeminy přinášené oběma řekami v průběhu tisíciletí. V sumerské době ještě obě řeky ústily samostatně do Perského zálivu a např. Ur ležel u moře. Sumerové vystavěli z cihel velká města s důkladnými hradbami, rozlehlými paláci a mohutnými chrámy. Chodby již dokázali opatřit klenbou. Stupňovité chrámy se nazývaly zikkuraty. Cihly byly hlavním stavebním materiálem starověké Mesopotamie z několika důvodů: a) v široké nížině kolem Eufratu a Tigridu nebyl dostatek stavebního kamene; b) výroba cihel byla rychlá (pomocí forem) a cihly bylo možné vyrábět do zásoby; c) s cihlami se snáze manipulovalo a dovolovaly tvarovou variabilitu (různost) staveb; d) v Mesopotamii byly objeveny zdroje přírodního asfaltu (bitumenu, živice), který bylo možné používat jako nejúčinnější pojivo cihel. Poznámka: Protože však v Mesopotamii byl nedostatek paliv, většina cihel byla jen sušená na slunci, a v peci se vypalovaly pouze cihly pro vnější pláště významných budov. Sumerové jsou autory šedesátkové matematické soustavy, která přetrvává dodnes při měření času, a položili základy soustavy desetinné. Vytvořili kalendář dělící rok na 12 měsíců: protože se však rok měřil podle (zdánlivého) pohybu Slunce a měsíc (v délce dnů) se měřil podle střídání měsíčních fází, vkládal se do kalendáře (ovšem nepravidelně) ještě měsíc přestupný, aby se rozdíl dorovnal. Sumerům se přisuzuje vynález kola (původně ovšem vyráběného z kruhové desky, bez loukotí) a jsou také autory prvních map: vznikaly v souvislosti s vyměřováním a rozdělováním půdy. Sumerské náboženství bylo polyteistické. Bohové se vzhledem i povahou podobali lidem, avšak byli nesmrtelní. Nejvyšší postavení mezi bohy zaujímal An, bůh nebes: byl otcem bohů jiných, mezi nimiž vynikala trojice Enlil (Pán větru; bůh osudu a vzduchu), Enki (Pán země; bůh moudrosti a vodstva), a Inanna (bohyně plodnosti, erotické lásky a válečné dobyvačnosti). Bohové stvořili lidstvo, aby pro ně a pro sebe pracovalo. Nejčastěji uctívaný sumerský bůh Enlil se svou manželkou, bohyní Ninlil

8 Sumerští panovníci podřídili svůj lid vůbec prvním psaným zákonům, někdy vytvářejícím soubory zákoníky. Nejstarším známým zákonodárcem byl Entemena (kolem r ), král sumerského státu Lagaš: dochovaly se zmínky o jeho právních nařízeních. Nejpopulárnějším Sumerem však zůstává Gilgameš, král Uruku a zároveň hlavní postava původně sumerských hrdinských příběhů. Sumerové vytvořili klínové písmo. Klínové znaky nejčastěji vznikaly vtlačováním textu pomocí seříznutého rákosového pisátka do hliněných destiček, jež se pak vypalovaly nebo sušily. Klínové písmo prošlo podobným vývojem, jako i mnohé další písemné systémy: 1. Písmo obrázkové (piktografické): 1 znak = 1 konkrétní předmět; 2. Písmo pojmové (ideografické): 1 znak = 1 předmět nebo jemu příbuzný abstraktní pojem); 3. Písmo slabičné (1 znak pro jednoslabičné slovo = znak pro stejně znějící slabiku v kterémkoli slově: kdyby se takto psalo v češtině, tak by např. 100 a obrázek letícího ptáka znamenaly slovo století). Sumerové zřídili i první školy (s hliněnými učebnicemi i sešity ), byly však určeny jen pro děti (především pro chlapce) z vyšších společenských vrstev. Vznik a podstata klínového písma: levý sloupec (odshora: býčí hlava; mísa; hlava a mísa) = sumerské obrázkové písmo před klínopisem; prostřední sloupec = sumerské klínové obrázkové písmo; pravý sloupec (býk; chléb či strava; jíst) = klínové písmo převzaté od Sumerů semitskými národy: otočení o 90 o si vynutila snaha po pohodlnějším psaní, zároveň je tu patrný přechod k písmu pojmovému. Shrnutí: Nejstarší (městské) státy vybudoval národ Sumerové v jižní Mesopotamii. Sumerská a egyptská kultura byly nejvyspělejšími kulturami světa na počátku starověku. Sumerové položili základy v matematice, kartografii, cihlovém stavitelství, školství, zákonodárství atd. Vytvořili klínové písmo (první písemný systém vůbec). Z jejich kultury čerpaly další národy. Otázky a úlohy: 1. Jedno sumerské rčení tvrdí: Umění psát je matkou řečníků a otcem vzdělanců. Napište k němu krátký (souhlasný či polemický) vlastní komentář. 2. Jak se jmenuje stát, na jehož území leží většina Mesopotamie? Co o něm víte? Výběr z odborné literatury: Josef Klíma: Lidé Mezopotámie. Praha Samuel Noah Kramer: Historie začíná v Sumeru. Praha 1965.

9 5. Počátky mocenského úsilí o uspořádanou jednotu světa První státy měly podobu států městských, avšak později se začala stále výrazněji prosazovat snaha budovat státy jako rozlehlé říše. Příčin a důsledků bylo několik: 1. Malé státy mohly hůře čelit nejistotám vyplývajícím z měnících se přírodních podmínek i z atmosféry četných migrací (přesidlování) různých národů. 2. Velké říše si svou územní expanzí (rozpínavostí) vydobyly snazší přístup k přírodním (surovinovým) zdrojům a těžily z pestrosti svého přírodního prostředí. 3. Velké říše mohly snáze kontrolovat trasy dálkového obchodu a využívat přednosti námořní dopravy. 4. Velké říše byly vojensky silnější (vzhledem k vysokému podílu řídce osídlené pouštní a polopouštní krajiny v oblasti nemusela větší rozloha státu nutně znamenat větší počet nepřátelsky naladěných sousedů). 5. Vládci velkých říší sjednocovali své území centralizovanou (z jednoho ústředí vycházející) soustavou státní správy, prosazoval se jednotný úřední jazyk. 6. Na území říše se sjednocoval život politický, kulturní, náboženský apod. Cílem bylo vtisknout jednotnou, svébytnou tvář celému světu, o jehož zahrnutí velké říše zpravidla usilovaly (jakkoli o skutečné rozloze i povaze světa neměly představu). Na Blízkém východě budování velkých říší nejčastěji znamenalo pokusy o ovládnutí prostoru od moře k moři, tj. od moře Středozemního, případně i Rudého, k Perskému zálivu. 6. Akkadská říše ( století př. Kr.) První říše starověku vytvořily semitské národy, které se usadily v Mesopotamii. Zpočátku se mesopotamští Semité samozřejmě museli prosadit proti Sumerům. Prvním mocensky úspěšným semitským obyvatelstvem se stali Akkadové: podobně jako u některých jiných semitských populací není ani zde jasné, zda se jedná o vyhraněný národ, či zda šlo o souhrnné označení několika různých etnik. V každém případě však Akkady spojuje užívání jazyka akkadštiny, která se stala prvním semitským literárním jazykem. Těžištěm akkadského osídlení byla střední Mesopotamie, která se odtud začala nazývat Akkad. Akkadové pronikali do mesopotamského života postupně: od Sumerů přejali klínové písmo a naopak např. sumerská královna Pu-abí z městského státu Ur používala vedle sumerštiny také akkadštinu (dodejme, že tato vladařka z doby kolem r př. Kr. zůstává ve světových dějinách chronologicky první ženou v roli hlavy státu). Ve 24. století akkadský úředník působící na královském dvoře v sumerském státě Kiš provedl státní převrat, sám se stal králem a přijal jméno Sargon I. Akkadský. Rozpoutal sérii úspěšných válek proti Sumerům i některým semitským národům. Tak vytvořil říši, která sahala od východního pobřeží Středozemního moře až do Perského zálivu. Dal si vystavět nové hlavní město Akkad (dosud nebylo objeveno). Odpor podmaněných národů proti akkadské nadvládě byl značný. Sargonova dynastie vydržela na trůně celkem tři generace, ale když ještě do oblasti vpadl od východu národ Gutejců, byla svržena a její říše se rozpadla a zanikla. Plastika (z měděného či bronzového plechu) znázorňující některého z králů Akkadské říše

10 7. Novosumerská říše 3. dynastie urské ( století př. Kr.) Poprvé a naposled se Sumerové spojili v jediný stát, když se sumerský úředník Urnammu zmocnil vlády v městě Ur, založil tamější 3. dynastii a úspěšnými boji rychle ovládl celý Sumer. Král Urnammu se zařadil mezi nejschopnější mezopotamské vladaře. Zvelebil sumerskou zemi rozsáhlou stavební činností: rozšířil a zdokonalil závlahový systém a silniční síť, podporoval činnost i výstavbu chrámů. Urnammuovým dnes nejslavnějším činem se stalo vybudování Velkého zikkuratu v Uru: tato nejznámější sumerská stavba vůbec má základnu o rozměrech přesahujících 60 x 40 m, byla čtyřstupňová (včetně svatyně na vrcholu) a nad okolní rovinu čněla do výšky asi 24 m. Rozloha obydlené plochy v samotném městě Ur postupně dosáhla nejméně 60 ha. Urnammu také vydal první zákoník (ucelený soubor zákonů) na světě (obsahoval přes 30 článků). Při budování státní správy vycházel z osvědčených akkadských vzorů. Jeho země všestranně vzkvétala. Urnammuovi nástupci rozšířili říši na sever do části Akkadu a také na východ (do kraje Elam). Nepřátelské kmeny (zejména z východu) si dokázali naklonit tím, že jejich náčelníkům dávali za manželky sumerské princezny (sám Urnammu si naopak vzal semitskou manželku). Po století rozkvětu však převládly snahy sumerských měst o opětnou samostatnost. Novosumerská říše 3. dynastie urské se rozpadla. Sumerové byli na počátku 2. tisíciletí př. Kr. asimilováni Semity (splynuli s nimi), a tím zmizeli z historické scény. Velký zikkurat v Uru: nahoře původní podoba, dole dnešní stav po částečné rekonstrukci. Shrnutí: Po městských státech začaly vznikat také velké říše. Nešlo jen o prosté dobývání nových území: vytváření velkých států mělo složité příčiny i důsledky politické, ekonomické, vojenské a kulturní. V pozadí stála snaha zpřehlednit svět jeho uceleným uspořádáním. První velkou říší (od Středozemního moře k Perskému zálivu) byla říše semitských Akkadů: převzala mnoho ze sumerské kultury. Po více než stoleté existenci zanikla pro odpor podmaněných národů i kvůli vnějším útokům. Následovalo poslední období rozkvětu Sumerů: spojili se v jediném státě, Novosumerské říši. Po jejím rozpadu se asimilovali se Semity. Otázky a úlohy: 1. Zjistěte pořadí 10 největších států světa podle rozlohy a podle počtu obyvatel. Které z těchto států byly velkými říšemi již v minulosti vzdálené od dneška více než dvě stě let? 2. Porovnejte rozměry Velkého zikkuratu v Uru s rozměry vaší školy. 3. Hovoříme-li o prolínání národa početného s méně početným, jaký je rozdíl mezi pojmy asimilace a integrace? Uveďte (z jakéhokoli období či území) příklady obou těchto procesů. Výběr z odborné literatury: Jeremy Black Anthony Green: Bohové, démoni a symboly starověké Mezopotámie: ilustrovaný slovník. Praha Nea Nováková Lukáš Pecha Furat Rahman: Dějiny Mezopotámie. Praha 1998.

11 8. Starobabylonská říše ( století př. Kr.) Zánik Novosumerské říše umožnil semitské skupině kmenů nazývané Amorité (Amorejci) úspěšně proniknout ze Syrské pouště do jižní části Mesopotamie a usadit se tam (zejména po r př. Kr.). Amorité se v některých sumerských městech dokonce prosadili do role vládců, a protože vydatně přejímali sumerskou kulturu, své mocenské postavení si ještě upevnili. Avšak nejvýznamnějším opěrným bodem Amoritů v Mesopotamii se stalo tehdy relativně mladé město Babylon u Eufratu. Amoritští králové vládli v Babylonu od 19. století. Nejvýznamnějším z nich se stal Chammurapi, který panoval v letech a vydobyl si pozici vůbec nejproslulejší osobnosti celých amoritských dějin. Sérií výbojných válek Chammurapi dobyl prakticky celou Mesopotamii, a vytvořil tak říši, kterou dnes označujeme jako Starobabylonskou. Výraz Babyloňané pak neznamená národ v původním, etnickém smyslu, ale národ politický, složený z obyvatel různého původu. Převládali však Semité, z nichž Amorité představovali vládnoucí vrstvu. Chammurapi získal na dobytém území dostatečné ekonomické zdroje, které promyšleně využil: a) organizoval rozsáhlou stavební činnost, včetně budování zavlažovacích soustav; b) tak umožnil zúrodnit i část dosud nevyužívané půdy; c) bylo dosaženo vysokých výnosů sklizně; d) vzrostl rozsah dálkového obchodu, na němž se Mesopotamie podílela; e) všeobecným mesopotamským platidlem se stalo stříbro; f) Babylon se proměnil ve významné kulturní centrum; g) výrazně vzrostla královská (profánní) moc, klesl vliv kněžstva. Hospodářský rozvoj se však netýkal všech vrstev obyvatelstva (řada výrobců trpěla nedostatkem stříbrného platidla) a sociální (společenské) rozdíly se prohlubovaly. Jednou z cest, jak zastavit tento vývoj, měl být Chammurapiův zákoník, který se stal jedním z nejvýznamnějších právních dokumentů všech dob.

12 Chammurapi (vládl ): Zákony: ( 134) Jestliže někdo byl odveden jako (válečný) zajatec a v jeho domě není z čeho žít, jeho manželka může vstoupit do domu jiného muže; tato žena nemá viny ( 195) Jestliže dítě udeřilo svého otce, utnou mu ruku. ( 196) Jestliže plnoprávný občan vyrazil oko plnoprávnému občanu, vyrazí mu oko; ( 197) jestliže zlomil kost plnoprávného občana, zlomí mu kost ( 199) jestliže vyrazil oko otroku někoho nebo zlomil kost otroka někoho, zaplatí polovinu jeho kupní ceny. Chammurapiův zákoník se dochoval vyrytý klínopisem na stéle (vztyčené desce) z dioritu (vyvřelé horniny). Nad textem je zobrazen Chammurapi (vlevo) před slunečním bohem Šamašem, který mu zákony předává. 9. Příchod Indoevropanů Úspěšný vývoj i rozmach afroasijské jazykové rodiny byl zásadním způsobem narušen expanzí (rozpínavostí) nové jazykové rodiny indoevropské. Pravlast Indoevropanů se nacházela kdesi v širokém pruhu vnitrozemských stepí severně od pásu pohoří počínaje Kavkazem na západě a konče Ťan-šanem na východě. Koncentrace praindoevropského osídlení, která vedla ke vzniku společného jazyka praindoevropštiny, byla zřejmě způsobena opět klimatickými změnami (snad ochlazením v 5. tisíciletí př. Kr.). Praindoevropština však nebyla nikdy jednotná: existovala přinejmenším ve dvou základních nářečních podobách, jejichž uživatelé se kolem r začali rozcházet do různých stran, zejména však na východ a západ. Z dnešního hlediska dělíme indoevropské jazyky na 13 větví, z nichž ovšem dvě jsou již vymřelé. 5 větví je rozšířeno v Asii: 1. Větev indická: sem patří někdejší jazyk sanskrt, dnešní hindština, bengálština, ale i třeba romština (cikánština) aj.; 2. Větev íránská: především perština aj.; 3. Větev anatolská (hlavně na poloostrově Malá Asie): především chetitština aj. (vymřelé jazyky); 4. Arménština; 5. Tocharština (vymřelý jazyk Tocharů jednoho ze středoasijských národů); Indoevropskými větvemi rozšířenými v Evropě (patří sem i slovanské jazyky včetně češtiny) se budeme zabývat později. Shrnutí: Druhou velkou semitskou říší byla Starobabylonská říše, o jejíž vybudování i všestranný rozkvět se zasloužil král Chammurapi (též autor prvního významného zákoníku). Říše zaujímala celou Mesopotamii; po dvou staletích existence musela čelit vpádu národů z indoevropské jazykové rodiny, která vznikla před r př. Kr. ve střední Asii. Otázky a úlohy: 1. Slovo Babylon vstoupilo do slovní zásoby mnoha jazyků jako symbol. Čeho například? 2. Najděte alespoň 3 neindoevropské národy žijící v dnešní Evropě. Výběr z odborné literatury: Josef Klíma: Nejstarší zákony lidstva. Praha Milan Machovec: Indoevropané v pravlasti. Praha 2000.

13 10. Hebrejci a počátky judaismu Dějiny starověkého Blízkého východu jsou obecně považovány za atraktivní. Většinou si však neuvědomujeme, že k nám promlouvají prakticky denně. A nejde jen o jednotlivá slova, i když i ta jsou zajímavá: např. názvy světadílů Asie a Evropa pocházejí z akkadštiny (asu = východ slunce, rozbřesk; ereb = západ slunce, soumrak) a písemně jsou doloženy již ve 2. tisíciletí př. Kr. Především se jedná o nejčtenější knihu všech dob, známou pod názvem Bible. Její překlady dnes existují prakticky ve všech významných jazycích světa. Celá Bible vznikla ve starověku (řec. biblía = knihy, spisy). Je považována za náboženskou knihu, ovšem ve skutečnosti se jedná o celou knihovnu (byť většinou vydávanou v jediném svazku). Obsahuje spisy historické, básnické, úvahové, vyprávěcí atd. Náboženský pohled na svět je ovlivnil všechny, ovšem různým způsobem. Biblické spisy jsou většinou anonymní (neoznačené autorským jménem): vznikaly v průběhu delších časových úseků, podílelo se na nich více tvůrců a zpočátku byly šířeny především ústně. Pokud se v názvu některých biblických knih objevuje osobní jméno, bývá to často jméno hlavní postavy, nikoli autora (to se týká především začátku Bible: pěti Knih Mojžíšových). Hlavní části Bible: 1. část: 2.část: Posvátná kniha 2 náboženství: judaismu (zde má název Tenak) Posvátná kniha křesťanství: Nový zákon a křesťanství (název Starý zákon) Semitský jazyk hebrejština (a některé menší části Indoevropský jazyk řečtina mladších spisů jsou v semitské aramejštině) 39 knih 27 knih Bible vznikala v prostředí semitského národa Hebrejců (byť zpracovává i náměty odjinud). Hebrejci vstupují do dějin ve století. Jako relativně málo početný národ přicházejí ve stopách Amoritů do Mesopotamie, kde se z oblasti kolem města Uru na jihu posléze stěhují k Charránu na severu a pak obloukem po okraji Syrské pouště na jihozápad, do země Palestiny. Palestinu můžeme vymezit jako zemi mezi třemi moři: Středozemním, Rudým a Mrtvým (které je ovšem slaným jezerem). Ačkoli Palestina svou rozlohou nedosahuje ani poloviny České republiky, jedná se o nejdůležitější křižovatku celého Blízkého východu: od starověku až dodnes se tu střetávají trasy spojující Mesopotamii, Egypt, Malou Asii a Arabský poloostrov. Během putování polopouštními oblastmi si Hebrejci vybudovali víru v jediného, všemohoucího Boha, stvořitele i pána všeho světa. Vzniklo tedy vůbec první životné monoteistické náboženství. Od pravěkého pramonoteismu (viz III.A.4.) se liší propracovanější věroukou i složitějším kultem. Hebrejci začali chápat vztah mezi sebou a Bohem jako vztah založený na smlouvě, kterou s nimi Bůh ze své vůle uzavřel. Pokud člověk smlouvu plní (svou vírou v Boha a poslušností vůči němu), může si být jist účinnou Boží přízní. Tak se člověk ocitá v partnerském, byť nikoli rovnocenném vztahu k Bohu: už není vydán na pospas jeho libovůli. Toto náboženství dnes nazýváme judaismus (Juda byl nejvýznamnější z pozdějších hebrejských kmenů). V judaismu Bůh (hebrejsky Elohím) bývá též nazýván Pán (hebr. Jahve; v českých Biblích se tento výraz překládá jako Hospodin). Bible zmiňuje dokonce jména některých Hebrejců (nejvýznamnějšími byli kmenový vůdce Abraham a jeho manželka Sára); není ovšem jasné, zda se jedná o opravdu historické osobnosti, anebo zda na základě skutečných příběhů byly vystavěny symbolické literární postavy ztělesňující existenci i osud několika generací celého rodu či kmene. V době hebrejského příchodu obývaly Palestinu a některé okolní kraje semitské kmeny Kananejců. Hebrejci s nimi sváděli vleklé boje. Tehdy se sblížili i s egyptskou kulturou.

14 11. Chetitská říše ( století př. Kr.) Skupina indoevropských kmenů Chetité se ve 3. tisíciletí př. Kr. usídlila ve střední a východní části Malé Asie. Chetité zde nejprve žili v městských státech a přijali mnoho prvků mezopotamské kultury (včetně klínového písma na hliněných tabulkách). Po r Chetité vybudovali Chetitskou říši. Jejím zakladatelem byl král Chattušili I.; rozšiřovala se výbojnými válkami především na jihovýchod a jih. Převahu dodávala Chetitům také výroba a používání železa jako materiálu pro nástroje, zbraně a součásti vozů. Na začátku 16. století Chetité dokonce dobyli a zpustošili Babylon, čímž zničili Starobabylonskou říši. Některá území Chetité nepřipojovali ke své říši přímo, ale prostřednictvím mezinárodních smluv, jež vnutili poraženým nepřátelům: ponechávali jim formální samostatnost, ale zároveň si je zavázali poslušným spojenectvím. Chetitská říše prožila i období krize (úpadku), kdy svá dobytá území ztrácela (hlavně vinou sporů o chetitský trůn). Dokázala však svůj rozsah obnovit a asi r jej uhájila proti Egyptu, když s jeho vojsky svedla vítěznou bitvu u Kadeše v Sýrii. Střetnutí, v němž chetitská armáda s asi válečnými vozy a 35 tisíci pěších vojáků zdolala asi dvacetitisícovou egyptskou armádu, se stala první velkou bitvou světových dějin. Po několika letech (asi př. Kr.) byl výsledek kadešské bitvy stvrzen egyptsko-chetitskou smlouvou o rozdělení vlivových sfér mezi oba státy. Brzy poté však Chetité nečekaně museli vést boj zároveň na dvou stranách: na západě čelili vpádu dalších indoevropských kmenů (označovaných jako mořské národy) a na východě vzpourám podmaněných zemí. Chetitská říše kolem r rychle zanikla a panství Chetitů zůstalo omezeno opět jen na maloasijské vnitrozemí. I tam se však chetitská kultura záhy smísila s kulturou nových přistěhovalců ze západu. Od té doby se dějiny Malé Asie týkají spíše kontaktů s Evropou než s dalšími oblastmi Blízkého východu. Shrnutí: Společně se starobabylonskými Amority se objevují i další Semité, Hebrejci. Postupně přesídlili z Mesopotamie do Palestiny a vytvořili monoteistické náboženství judaismus, které se opírá o posvátné spisy, známé nejčastěji jako Starý zákon (první, většinová část knihy Bible). Prvním indoevropským národem, který zasáhl do dějin, byli Chetité: jádro jejich říše leželo ve vnitrozemí Malé Asie, ale také zničili Starobabylonskou říši a mnohé své územní zisky dokázali uhájit před Egypťany. Porážku zažili až v době vpádu dalších Indoevropanů. Otázky a úlohy: 1. Pramenem pro hebrejské dějiny ve 2. tisíciletí př. Kr. je prvních 5 biblických knih. Jak se nazývá každá z nich i všech pět jako soubor? Zjistěte všechny názvy, které se tu používají. 2. Jazyk Chetitů rozluštil na počátku 20. století významný český jazykovědec. Jak se jmenoval a ke kterému roku bývá jeho objev řazen? Výběr z odborné literatury: Encyklopedie náboženství. Kostelní Vydří Encyklopedie Bible Bratislava Zenon Kosidowski: Příběhy Mrtvého moře. Praha 1979.

15 12. Vývoj starověkého Egypta a) Predynastické období (asi asi př. Kr.) Egypt je nápadný již tvarem svého území: klikatá stužka obdělávané půdy nilského údolí bývala široká průměrně 10 km, ale zato dlouhá přes 1 tisíc km. Jedinou výjimku tvoří nilská delta (rozvětvené ústí) o rozloze asi 22 tisíc km 2. Egypt má velmi málo atmosférických srážek: nejvíce prší v Deltě, avšak i tam ročně spadne nejvýše 50 mm srážek (asi desetina toho, co v Praze). Vláha v nilském údolí byla tedy závislá na záplavách z rozvodněného veletoku: velkou vodu přinášely nilské přítoky z etiopských hor vlivem tropických jarních dešťů a tání sněhu v nejvyšších polohách. Nil se stal pro Egypťany zdaleka nejdůležitější dopravní tepnou. Základní surovinou, kterou nilské údolí poskytovalo, byl stavební kámen; jiné nerostné zdroje však postrádalo a musely být dováženy. Egypťané se snažili rozšiřovat svou moc především na sever a severovýchod, a to i za využití lodí. Jižním směrem byli zásadně omezováni nilskými peřejemi (katarakty), přesto zde posléze posunuli hranice svého státu až do okrajových oblastí Súdánu. Někdy snad kolem r př. Kr. se egyptské zemědělské osady sdružily do krajů, které měly mnoho znaků městských států. Kultura země byla zřetelně rozdělena do dvou okruhů: hornoegyptského (na jihu) a dolnoegyptského (na severu). Kraje se postupně spojovaly, až v nilském údolí vznikly dva státy: Horní a Dolní Egypt. b) Cínevské království (asi asi př. Kr.; dynastie) Kolem r př. Kr. byl Egypt sjednocen v jediný stát: králové z Horního Egypta dobyli ve zdlouhavých bojích Dolní Egypt. Pravděpodobný dovršitel tohoto úsilí se jmenoval Narmer nebo Meni (prameny uváději obě jména). Politicky jednotný starověký Egypt vznikal postupně, ale jeho kulturní rozdělení na dvě části nikdy zcela nezmizelo. Snažíme-li se 3 tisíce let dějin staroegyptského státu nějak utřídit, vycházíme i dnes ze způsobu, jakým to provedl egyptský kněz a historik Manehto ve 3. století př. Kr.: rozdělil panovníky sjednoceného Egypta do 30 dynastií, seskupovaných pak do šířeji pojatých epoch, označovaných jako říše. Králové jedné dynastie nebyli vždy spolu příbuzní, někdy pocházeli jen ze stejné oblasti. Egyptští králové byli považováni za člověka, do nějž se vtělil bůh Hór, syn boha slunce Ré. Na znamení úcty nebylo královo jméno vyslovováno přímo, ale používal se titul, který v pořečtěné podobě zní faraon (Velký dům; původně egyptsky per-aá). Faraon byl typickým teokratickým panovníkem: ve svých rukou soustřeďoval veškerou moc profánní i sakrální. Faraoni dynastie pocházeli z hornoegyptského města Cínevu. c) Stará říše (asi asi př. Kr.; dynastie) Stará říše znamená pro Egypt první období vnitřní stability, bezpečných hranic a ekonomického i kulturního vzestupu. Stará říše je také epochou pyramid: mohutných, jehlanovitých kamenných hrobek pro faraona. Hlavním městem byl dolnoegyptský Mennefer (řecky Memfis). Egypťané věřili v posmrtný život, pro nějž byl pozemský život pouhou přípravou. Duše zemřelého však mohla žít (v podzemní říši boha Usíra) jen při splnění dvou podmínek: tělo zesnulého zůstalo neporušené a do hrobu byla uložena výbava pro cestu do záhrobí (osobní věci, potraviny, ale i nábytek atd.). Proto byla těla zemřelých (z různých společenských vrstev) hned po smrti zvláštním způsobem upravována (mumifikována): nejprve byly vyňaty vnitřnosti včetně mozku, naloženy do zvláštního roztoku (obsahujícího sodík aj.) a uchovávány v nádobách (kanopách) v hrobě vedle samotného těla. To bylo propláchnuto palmovým vínem, naplněno pryskyřicí, pískem apod., natřeno balzamovacími oleji a zabaleno do obalů z jemných tkanin. Obličej byl upraven, aby co nejvíce připomínal podobu zaživa. Takto vzniklá mumie byla uložena do sarkofágu (uzavřené, zpravidla vícevrstevnaté rakve) v hrobce. Chudší lidé si mohli dovolit jen

16 jednodušší mumifikaci, zato bývala mumifikována i některá zvířata (zejména kočky, které se těšily obzvláštní úctě, protože chytaly myši v obilných sýpkách). Hrobky privilegovaných osob byly seshora překryty kamennou deskou (mastabou). Znásobením této desky nad faraonskými hroby vznikla myšlenka pyramidy z kamenných kvádrů: pyramidy bývaly zprvu stupňovité, teprve později jehlanovité a nakonec ještě pokryté hladkým pláštěm z kamenných desek. V blízkosti faraonovy pyramidy bývaly budovány mnohem menší pyramidy, zpravidla pro faraonovy manželky. Stavba pyramid vyžadovala obrovské nasazení materiálu, technických stavebních prostředků i pracovních sil (byl jich dostatek, protože zbožštěný panovník mohl snadno účast na stavbě nařídit zemědělcům: ti nemohli po 4 měsíce v roce kvůli záplavám pracovat na svých hospodářstvích). První pyramidu (ještě stupňovitou) si dal postavit faraon Džoser. Nejslavnější je trojice velkých pyramid u dnešní Gízy v severním Egyptě: byli v nich pohřbeni faraoni Chufev (jeho pyramida je největší: původní čtvercová základna měřila 232,4 x 232,4 m, výška činila 146,7 m), Chafre a Menkaure. Pyramidový okrsek u Gízy hlídá Velká sfinga: vůbec největší socha z jednoho kusu kamene (délka asi 70 m, výška asi 20 m), má lidskou (faraonovu) hlavu a lví tělo. Celkem je v Egyptě známo asi 40 pyramid, vědci je však objevili jako zpravidla již vykradené. d) První mezidobí (asi asi př. Kr.; 7. část 11. dynastie) Závěrečné století Staré říše poznamenala slabost faraonské moci, a tak nastala krize: ústřední vláda ztratila kontrolu nad mnohými oblastmi, do Delty dočasně vtrhli kočovníci z Asie a došlo k rozsáhlým sociálním bouřím, kdy davy chudiny vydrancovaly obydlí boháčů. Ty oblasti, v nichž se podařilo udržet klid, se staly ohnisky opětného sjednocování země. Shrnutí: Vyspělá civilizace starověkého Egypta v údolí Nilu vynikala mohutnými kamennými stavbami, lodním stavitelstvím, úrovní lékařství, propracovaným náboženstvím (s vírou v posmrtný život). První období egyptského vzestupu se označuje jako Stará říše: její teokratičtí faraoni bývali pohřbíváni v pyramidách. Otázky a úlohy: 1. Uveďte základní informace o dnešním Egyptě. Navštívili jste jej? Pokud ano, čím vás zaujal? 2. Porovnejte rozměry největší egyptské pyramidy s nějakou stavbou ve svém okolí. Výběr z odborné literatury: Miroslav Verner Ladislav Bareš Břetislav Vachala: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha Bruce G. Trigger: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha Vojtěch Zamarovský: Jejich veličenstva pyramidy. Bratislava 2006.

17 e) Střední říše (asi asi př. Kr.; část 11. dynastie 12. dynastie) Mapa starověkého Egypta: ukazuje rozsah Staré, Střední i Nové říše. V období Střední říše se rozloha egyptského státu příliš nelišila od Staré říše. Hlavním městem byl nejprve hornoegyptský Véset (řecky Théby) a posléze dolnoegyptský Ictovej (nedaleko Menneferu). Novým sjednotitelem Egypta se stal faraon Mentuhotep I. Každý z faraonů Střední říše vládl poměrně dlouhé období (tři, čtyři, ale i sedm desetiletí). Proto měl dost času na prosazení dalekosáhlých záměrů, jimiž navíc jednotliví panovníci na sebe plynule navazovali. Střední říše znamenala porážku kočovných kmenů v africkém sousedství Egypta, upevnění státní správy (mj. zefektivněním výběru daní) a mírné zvětšení rozlohy obdělávané půdy. Egypt přistoupil k ekonomické expanzi prostřednictvím zahraničního obchodu s východním Středomořím (s tím souviselo vybudování mohutného loďstva); patří sem i otevření námořní cesty Rudým mořem do (dosud přesně nelokalizované) země Punt, bohaté na přírodní suroviny (zlato, vzácná dřeva, pryskyřici atd.). Ve Střední říši vzniklo první světově proslulé dílo egyptské beletristické (umělecké) literatury: Povídka o Sinuhetovi (vyprávění egyptského úředníka z faraonova dvora, který v době státního převratu uprchl do Palestiny). Ukázka egyptského písma: 3 znaky vlevo = manželka; prostřední znak = ve výslovnosti následuje trojhláska; 3 znaky vpravo = krásná (půlkruhy jsou znakem pro ženský rod). Egyptské písmo (úzce spojené s výtvarným uměním) prošlo podobnými fázemi jako písmo klínové: zpočátku tedy bylo písmem obrázkovým. Druhy egyptského písma (dnes známé pod pozdějším, řeckým označením) vznikaly postupným zjednodušováním původních znaků: 1. Písmo hieroglyfické: slavnostní, nejčastěji vytesané do kamene na významných stavbách; 2. Písmo hieratické: psáno zejména štětcem na papyrové listy nebo svitky (ze slisované dřeně stonků bažinaté rostliny šáchoru pravého; výraz papyrus pochází z jejího staroegyptského názvu), používáno pro relativně běžné písemnosti věcné i beletristické povahy; 3. Písmo démotické: lidové písmo všedního dne, psalo se jím např. na střepy nádob. f) Druhé mezidobí (asi asi př. Kr.; dynastie) Příčiny pádu Střední říše nejsou zcela jasné: na počátku snad bylo odpírání poslušnosti některých krajů vůči přísně centralizované faraonské vládě. Záhy se však přidružilo pronikání různorodé skupiny semitských kmenů z Asie do Delty: Egypťané je označovali jménem Hyksósové. Když Hyksósové dobyli Mennefer, jejich náčelníci začali vládnout jako posloupná řada faraonů 15. a 16. dynastie. Hyksósové přijali egyptský způsob života a naopak do své nové vlasti přinesli vynález válečného vozu a kvalitní bronzové zbroje. Byli vyhnáni teprve vládci z Vésetu, kteří pak vládli jako 17. dynastie a připravili půdu pro rozkvět Egypta za Nové říše. g) Nová říše (asi asi př. Kr.; dynastie) Nová říše navázala na příběh Staré říše přímou územní expanzí. Dobyla velkou část země Núbie, s níž sousedila na jihu. Ovládla východní pobřeží Středozemního moře (včetně Palestiny), takže se egyptská hranice dotkla až Chetitské říše. Zároveň dosáhla svého vrcholu i egyptská kultura. Z faraonů Nové říše vynikli zejména:

18 Hatšepsovet (15. století př. Kr.): žena na faraonském trůně; vydobyla si pozici jedné z nejvýznamnějších osobností v celých egyptských dějinách. Vyhýbala se válkám a dala přednost hospodářskému a kulturnímu rozvoji: zůstal po ní slavný chrám a zpráva o úspěšné námořní výpravě, kterou vyslala do Puntu. Thutmose III. (15. století): Hatšepsovetin nástupce, posílil profesionální složku egyptské armády a podnikl asi 17 úspěšných válečných tažení do Asie: pronikl až k Eufratu. Amenhotep IV. (14. století): odstranil polyteismus a zavedl jako státní náboženství uctívání jediného boha boha slunce Réa projevujícího se viditelně ve slunečním kotouči Atonu. Amenhotep tak výrazně omezil moc kněží a sám přijal jméno Achnaton (Prospěšný Atonovi). Nešlo však o ryzí monoteismus: bohem zůstával i sám faraon. Tutanchamón (14. století): Achnatonův nástupce, na trůn nastoupil jako dítě. Zřejmě pod vlivem kněží zrušil Achnatonovu náboženskou reformu (úpravu) a obnovil tradiční polyteistické náboženství. Zemřel již osmnáctiletý, a když byla v r po Kr. v Údolí králů nedaleko Vésetu objevena jeho hrobka (jako jediná z egyptských královských hrobek zůstala naprosto nevykradená), uchvátila svět svým nádherným vybavením. Ramesse II. zvaný Veliký (13. století): válčil s Chetity (bitva u Kadeše, viz IV.B.11.), v Deltě dal postavit nové hlavní město Pi-Ramesse, ale vybudoval také mohutné stavby v Horním Egyptě: sloupový chrám ve Vésetu a skalní chrám v dnešním Abú Simbelu. Epocha Nové říše skončila, když Egypt ztratil za vpádu indoevropských mořských národů svá asijská území a zároveň čelil pronikání libyjských kmenů ze západu do Delty. h) Pozdní doba (asi př. Kr.; dynastie) V Pozdní době proniká do Egypta vliv cizích kultur, jejichž nositelé dosedají i na faraonský trůn. Dochází k několikeré změně hlavního města. Egyptští faraoni jsou národnosti nejen egyptské, ale i libyjské a núbijské. V 7. století Egypt nakrátko ovládli Asyřané. V století, kdy hlavním městem bylo Sais, zažil samostatný Egypt poslední rozkvět (sajská renesance znovuzrození). R. 525 byl Egypt násilně připojen k obří říši indoevropských Peršanů: jako další faraoni jsou počítáni perští králové nebo jimi pověření egyptští správci. Shrnutí: Střední říše znamenala vnitropolitickou stabilitu a ekonomickou expanzi. Nová říše přinesla rozšíření území o přilehlé asijské oblasti a kulturní rozkvět. Pozdní dobu charakterizují především silné vlivy z cizích zemí, jejichž vládci pak často sedí i na egyptském trůně. Otázky a úlohy: 1. Zjistěte základní údaje o rozluštitelích klínového písma a egyptských hieroglyfů. 2. Co všechno nalezli archeologové v Tutanchamónově hrobce? Jak probíhalo její odkrývání? Výběr z uměleckých zpracování: Literatura: Bolesław Prus: Farao (1896, polský román; film 1967, režie Jerzy Kawalerowicz, hrají Jerzy Zelnik, Barbara Brylska aj.). Mika Waltari: Egypťan Sinuhet (1945, finský román). Wilbur Smith: Řeka bohů I IV ( , anglický román).

19 13. Izraelité a) Hebrejské kořeny Izraelitů Od sklonku 2. tisíciletí př. Kr. můžeme dosti podrobně sledovat hebrejské osídlení v Palestině (viz IV.B.10.). Podle biblických textů se Hebrejci rozdělili na několik skupin. Nejpočetnější a nejvýznamnější z nich se označuje jako Izraelité, podle praotce Jákoba (Abrahamova vnuka), který byl zván též Izrael (= hebrejsky (Ať) Bůh vládne nebo Bůh bojuje). Izraelité obývali velkou většinu Palestiny a vyznávali judaistické náboženství. Své bezprostřední semitské sousedy na východě a jihovýchodě (Moábity, Ammonity, Edomity) považovali za své odštěpené příbuzné, ale skutečná podoba vzájemných vztahů tu byla složitější. Izraelská svébytnost náboženského života a ekonomicko-politických zájmů (konflikty se sousedy kvůli obchodním cestám k Rudému moři i do Mesopotamie) vedla k tomu, že se Izraelité proměnili v samostatný etnický (národnostní) celek. Není zcela jasné, odkud přesně Izraelité do Palestiny přicházeli. Nepochybně sem pronikali v několika (čtyřech?) vlnách. Navíc se patrně stávalo, že v časech neúrody někteří Izraelité (podobně jako příslušníci jiných národů) migrovali do okrajových oblastí pohostinnějšího a zeměpisně blízkého Egypta. Zároveň Palestina náležela k zemím, do nichž počínaje epochou faraonů Nové říše (viz IV.B.12.g.) směřovaly egyptský vliv i snaha o přímou anexi (připojení ovládnutého území). b) Příchod Izraelitů do Palestiny O těch Izraelitech, kteří dočasně žili v úrodné nilské deltě, Bible vypráví, že se dostali do konfliktu s faraony, kteří je přinutili k otrockým pracím na stavbách. Může tu existovat souvislost s epochou Ramesse II. (13. století př. Kr.), jenž dal v deltě vybudovat nové egyptské hlavní město. Izraelité tedy z Egypta odešli, přičemž Bible líčí jejich odchod jako dramatický únik z egyptského zajetí; tehdejšími izraelskými vůdci prý byli Mojžíš, Áron a později Jozue. Putování (údajně čtyřicetileté) z Egypta přes poušť Sinajského poloostrova do Palestiny se stalo základní událostí izraelských dějin. Vyjití z Egypta se připomíná v nejvýznamnějším judaistickém svátku pesach: je to týdenní jarní slavnost připomínající obrat od otrockého života v hmotném dostatku ke svobodné cestě napříč nejistou pustinou do země Bohem zaslíbené. Pesach se spojil s řadou specifických (příznačných) zvyků, např. s hodem beránka (rituálním rodinným pojídáním obětovaného zvířete) nebo s konzumací poutnického (nekynutého, tedy rychle vyrobeného) pečiva. Izraelité si vytvořili základní kodex (soubor zákonů) nazvaný Desatero (Božích přikázání): Bible je cituje jako text, který Mojžíš obdržel pro svůj lid od Boha na hoře nazývané Sínaj nebo Choréb. Jednotlivé body lze shrnout takto: 1. Nebudeš mít jiného boha mimo Hospodina; 2. Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho; 3. Nezneužiješ jméno Hospodina; 4. Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý (vždy jeden den v týdnu); 5. Cti svého otce i matku; 6. Nezabiješ; 7. Nesesmilníš (vyvaruješ se styku s prostitutkou); 8. Nepokradeš; 9. Nevydáš křivé svědectví; 10. Nebudeš dychtit po majetku ani po manželce svého bližního. Michelangelo Buonarroti: Mojžíš ( , římský kostel svatého Petra v řetězech) Izraelité přijali ještě mnohé další předpisy pro svůj příští život. Týkaly se i vybavení svatyně (původně přenosného stanu s archou úmluvy truhlou na různé posvátné předměty), způsobu obětování zvířat, hygienických zásad apod. Asi nejznámější je však výhradní přijímání stravy, která je košer (kašrut, rituálně správná). Izraelité (a tedy i dnešní judaisté) tak mohou jíst zejména hovězí nebo skopové maso, ovšem vždy úplně zbavené krve (totéž platí pro povolené druhy ryb). Naproti

20 tomu je zakázáno požívání masa vepřového, velbloudího apod. Rovněž nelze jíst dohromady masné a mléčné výrobky. Přestože existují pokusy o zdravotnické zdůvodnění kašrutu, zůstávají tyto zvyklosti především projevem judaistické víry. Podle Bible se izraelský lid skládal z 12 kmenů, v podstatě odvozených od údajných 12 synů Jákobových (Rúben, Šimeón, Lévi, Juda, Dan, Neftalí, Gád, Ašer, Isachar, Zabulón, Josef, Benjamín). Ve skutečnosti se počet izraelských kmenů i jejich kmenových území v čase měnil (např. kmen Lévi žil ve městech rozesetých po ostatních kmenových územích, protože jeho hlavním úkolem byla kněžská služba, a ostatní Izraelité mu za to platili desátek desetinu z příjmu). Nejproslulejším izraelským střetnutím při dobývání Palestiny se stalo dobytí města Jericha (viz III.C.). V následujícím období pak asimilačnímu tlaku Izraelitů a jim blízkých kmenů postupně podléhalo starší palestinské osídlení rovněž semitských Kananejců. c) Izraelské kmenové svazy a doba soudců Od 13. století př. Kr. tedy existovalo v Palestině souvislé izraelské osídlení. Z vojenských důvodů se izraelské kmeny či alespoň některé z nich příležitostně spojovaly do organizovaných kmenových svazů. V čele každého svazu stál soudce: osoba se schopnostmi politika i vojevůdce. Asi v r izraelský soudce Bárak a soudkyně Debóra společně dosáhli rozhodujícího vítězství nad Kananejci v bitvě pod horou Tábor. Ve 12. století př. Kr. se na jižním středomořském pobřeží Palestiny usadil indoevropský mořský národ Pelištejci (viz IV.B.11.,12.g.), podle něhož Palestina získala své dnešní jméno. V závěru soudcovského období se Pelištejci stali novými protivníky Izraelitů. Jejich síla pramenila především z toho, že přinesli do Palestiny železné zbraně. Izraelité dlouho nedokázali Pelištejce porazit. Uspěli teprve, když posílili svou pozici vybudováním vlastního státu, Izraelského království. 2 hlavní trasy, jimiž Hebrejci-Izraelité přišli do Palestiny: podle Bible cesta Abrahamova ( století?; červená), a Mojžíšova (13. století; fialová). Shrnutí: Od 13. století př. Kr. se hebrejské osídlení pronikající do Palestiny přeskupilo v kmenové svazy Izraelitů, které pak zemi úspěšně dobyly na Kananejcích. Zároveň se prohloubil obsah judaismu (Desatero aj.). Otázky a úlohy: 1. Některé epizody (úseky) v příběhu o vyjití Izraelitů z Egypta jsou světoznámé. Zjistěte, co znamenají výrazy hlas z hořícího keře, sedm ran egyptských, egyptská tma, Áronův prut, tanec kolem zlatého telete, země zaslíbená, přejít Jordán, trouby z Jericha. 2. Které knihy Starého zákona zachycují cestu části Izraelitů z Egypta do Palestiny? 3. Druhé přikázání Desatera zakazuje zpodobňování Boha. Pokuste se objasnit smysl této zásady. Výběr z odborné literatury: Hans Bardtke: Příběhy ze starověké Palestiny. Praha Adolf Novotný: Biblický slovník. Praha Rolf Rendtorff: Hebrejská bible a dějiny. Praha Výběr z uměleckých zpracování: Film: Desatero přikázání (Spojené státy, 1923, režie Cecil Blount DeMille, hrají Theodore Roberts, Charles de Rochefort, Estelle Taylorová, James Neill).

21 d) Izraelské království Zakladatelem izraelského státu se stal král Saul, který pocházel ze středopalestinského kmene Benjamín a vládl v letech asi 1030 asi 1010, během nichž uštědřil Pelištejcům těžké porážky. Saul a po něm další králové Izraelského království byli do svého panování uvedeni tím, že je nejvyšší kněz (v Saulově případě kněz Samuel) obřadně pomazal olejem. Pomazání symbolizovalo, že Bůh si takového člověka vyvolil k nějakému mimořádnému úkolu a že jej také pro jeho splnění vybavil mimořádnými schopnostmi (pomazaný = hebr. mašíah, slovo přešlo do češtiny jako mesiáš). V posledním období Saulovy vlády vynikl mezi Izraelity mladý muž jménem David: ten pocházel z jihopalestinského kmene Juda a narodil se v osadě Betlém; stal se zdatným bojovníkem proti Pelištejcům a Saul mu dal za manželku svou dceru Míkal, ačkoli na něj hleděl s nelibostí jako na svého konkurenta. Christoph Weigel ( ): Saul pomazán od Samuela (mědirytina) Když Saul zahynul v bitvě proti Pelištejcům v pohoří Gilbóa, David se stal králem: vládl v letech asi asi 970. Ve vnitřní politice musel překonávat odpor kmenů ve střední a severní Palestině, které stály na straně Saulových potomků. David dovršil budování izraelského státu. Hlavním městem učinil Jeruzalém na rozhraní mezi severní a jižní částí Palestiny. Ve své sídlo proměnil starobylou jeruzalémskou pevnost Jebus, kterou rozšířil: nejčastěji bývá nazývána Sión, což hebrejsky patrně znamená Tvrz, Pevnost. David vedl úspěšnou expanzivní zahraniční politiku; za jeho vlády dosáhl izraelský stát vůbec největší rozlohy. David nejprve zatlačil Pelištejce do jejich kraje na pobřeží. Pak využil skutečnosti, že v tehdejší éře egyptské Pozdní doby (viz IV.12.h.) a úpadku Chetitské říše (viz IV.11.) se Palestina ocitla mimo zájem cizích velmocí. Svými válečnými operacemi ovládl většinu sousedních zemí: některé přímo připojil k izraelskému území, jiné přinutil jen k odvádění pravidelných poplatků. Vytvořil tak říši, která sahala od Akabského zálivu Rudého moře až k Eufratu. Výrazná osobnost a čtyřicetileté úspěšné panování učinily z Davida vzor pro všechny další izraelské politiky. Přičítalo se mu, že vystupoval i v kněžské roli: bývá považován za autora některých náboženských písní žalmů. Také hlavní symbol judaismu šesticípá hvězda (hexagram) se označuje jako Davidova hvězda, ačkoli její užívání je doloženo až od středověku. Po Davidově smrti nastoupil na trůn jeho syn Šalomoun. Vládl v letech asi 970 asi 930. Proslul jako bohatý a moudrý král, ačkoli na trůn pronikl nelítostnou likvidací konkurentů včetně některých svých příbuzných. Udržoval přátelské a ekonomicky výhodné vztahy se svými sousedy. Hned na počátku své vlády se oženil s dcerou egyptského faraona, patrně Siamóna z 21. dynastie. Také spolupracoval s Chíramem, králem městského státu Týros, což byl nejvýznamnější městský stát semitského národa Féničanů, sídlícího severně od Izraele, přibližně v dnešním Libanonu. Oba panovníci spolu uzavřeli mezinárodní obchodní dohodu: Chíram dodával Šalomounovi řadu let cedrové a cypřišové dřevo na stavební práce a Šalomoun za to platil obilím. Šalomoun a Chíram spolu mj. vysílali námořní výpravy přivážející ze země Ofír, ležící patrně v jižní Arábii, zlato, vzácná dřeva a drahokamy. Nejslavnější Šalomounovy počiny náležejí do oblasti stavební. V Jeruzalémě dal vybudovat přepychový královský palác a především velkolepý Hospodinův chrám, jenž se stal centrem judaistického kultu. Šalomoun zvelebil i jiná izraelská města. Zvýšenou potřebu financí pokryl vystupňováním daňových povinností a k práci na svých stavbách přinutil neizraelské a částečně i izraelské obyvatelstvo země. Některými rysy své vlády se přiblížil egyptské teokracii: vydržoval

22 si harém početných manželek i milenek cizího původu a toleroval jim jejich polyteistické náboženství. Svým postupem sice dovedl Izraelské království k vrcholnému lesku, ale zároveň podnítil všeobecný odpor vůči svému kmeni Juda. Proto kolem r. 930, bezprostředně po Šalomounově smrti, Izraelské království nejenže ztratilo všechna svá mimopalestinská území, ale samo se rozpadlo na dvě části: na jižní království Judsko (zahrnující hlavně území kmene Juda s hlavním městem Jeruzalémem) a severní království Izrael s novým hlavním městem Šomerón (též Samaria, počeštěně Samaří). Po jednotném Izraeli však zůstalo nadčasové dědictví: právě v 10. století začalo zapisování knih Starého zákona. f) Izrael a Judsko Oba státy se v některých podstatných rysech lišily. Severní království Izrael bylo rozlehlejší, lidnatější a bohatší, ale vnitřně málo stabilní. Během dvou staletí jeho existence se na trůně vystřídali králové z 9 dynastií, jejichž éra vždy končila krvavým státním převratem. Izraelci také přijímali do svého pojetí judaismu polyteistické prvky od sousedních Féničanů a od posledních Kananejců, kteří ještě v Izraeli přežívali. Tento trend (koncentrovaný do uctívání semitského boha Baala boha úrodného života) vyvrcholil za izraelského krále Achaba, jenž měl za manželku princeznu Jezábel z fénického města Sidónu. Judsko se v ekonomickém (hospodářském) ohledu nemohlo měřit se svým severním sousedem, ale vnitřním klidem ho předčilo. Trvalo přes 300 let a judští králové patřili k jediné dynastii k té původní, Davidově; také oni se ujímali vlády obřadným pomazáním. V obou státech hráli velmi důležitou roli proroci. Usilovali o zachování čistoty judaistické víry. Počínání svých současníků, zejména králů, hodnotili podle jeho souladu s předpokládanou Boží vůlí; posuzovali tedy vládnoucí politiku z nadčasových hledisek a předpovídali její dlouhodobé důsledky. Proto vynikali jako vzrušení podněcovatelé i nelítostní kritici. Spisy některých proroků, ať už jednotlivců či celých prorockých škol, jsou také obsaženy ve Starém zákoně. Ovšem patrně nejpopulárnějším prorokem se stal literárně neaktivní Elijáš, zanícený oponent Achabův a Jezábelin. Izrael a Judsko v 9. století př. Kr. Shrnutí: V století př. Kr. Izraelité náleželi mezi velmocenské národy Blízkého východu. Zásluhou králů Saula, Davida a Šalomouna odrazili útoky indoevropských Pelištejců, dobyli území od Rudého moře po Eufrat a dosáhli hospodářského rozkvětu. Náklady tohoto úsilí ovšem rozdělovali mezi obyvatelstvo nerovnoměrně, a tak se jejich stát rozpadl na dvě království: Izrael a Judsko. Otázky a úlohy: 1. V Bibli se vypráví o slavném souboji mladého Davida s pelištejským bojovníkem. Znáte podrobnosti? Jak se jmenuje populární česká písnička na tento námět a kdo jsou její autoři? 2. Stručně shrňte známý příběh o Šalomounově rozsudku ve sporu dvou žen o dítě. Výběr z uměleckých zpracování: Sochařství: Michelangelo Buonarroti: David ( ). Literatura: Joseph Heller: Bůh ví (1984, americký román).

23 14. Fénické městské státy Féničané byli semitské obyvatelstvo (úzce příbuzné s Kananejci), které založilo své městské státy na území dnešního Libanonu a v přilehlých oblastech. Féničané vynikali jako úspěšní obchodníci, mořeplavci a řemeslníci (mj. skláři, šperkaři, výrobci barvených látek aj.). Po r př. Kr. začali Semité vytvářet soustavy hláskového písma: jedná se o vývojově čtvrtý typ písma po písmu obrázkovém, pojmovém a slabičném; výhodou je malý počet znaků (1 znak = 1 hláska), a tedy možnost snazšího a širšího používání. První soustavou hláskového písma, která dosáhla obecného rozšíření a praktického využití, bylo písmo fénické: jeho nejstarší doklady pocházejí z 12. století a skládalo se z 22 znaků pro souhlásky (samohlásky zaznamenávány nebyly). Fénické hláskové písmo (1. a 16. znak se vztahují k neznělým hláskám podobným anglickému [ə]): Uplatnil se princip akrofonie: znaky původně označovaly celá slova, ale nakonec se z nich stala písmena pro hlásky, jimiž tato slova začínala. Tak 1. znak se postupně (jako samohlásková výjimka) stal písmenem A (alef = vůl), 2. znak = B (beth = dům), 3. znak = G (gimel = velbloud), 4. znak = D (daleth = dveře) atd. Féničané se také stali prvním národem, který zakládal kolonie (záměrně budované osady za hranicemi domovského území). Podnětem pro kolonizaci byla snaha po rozšíření podnikatelských příležitostí řemeslníků i obchodníků z relativně přelidněných městských států. Každá fénická kolonie byla založena nějakým městským státem a naplňována jeho obyvatelstvem. Kolonie byly zakladatelskému státu podřízeny (každoročně mu platily část svých obecních příjmů). Všechny fénické kolonie vznikaly na pobřeží: většinou v severní Africe, ale také na Kypru, Sicílii, Sardinii, Korsice a ve Španělsku. Vrchol fénické kolonizace nastal po r Nejaktivněji si na moři počínal nejmocnější fénický stát Týros. Nešlo jen o plavby s Šalomounovými Izraelity do Ofíru (viz IV.B.13.d.); Týřané založili v dnešním Tunisku nejvýznamnější fénickou kolonii Karthágo (tradičním datem založení je rok 814). V průběhu století se Karthágo osamostatnilo a založilo své vlastní kolonie (kromě nich si podmanilo některé kolonie fénické). Tak se stalo námořní velmocí Středozemního moře. Dalším významným fénickým přístavním městem byl Byblos. Proslul jako centrum obchodu s papyrem (odtud řec. biblía = knihy). Féničané však nedokázali uchránit svou zemi od záporné stránky obchodních a mořeplaveckých úspěchů. Vývoz dřeva a stavění velkého množství lodí způsobily nevratné odlesnění Fénicie. Kdysi slavné cedrové lesy se proměnily na trámy a fošny. Dnešní Libanon má sice cedr (strom příbuzný borovici) ve svém znaku i na vlajce, ale poslední zbytky tamějších původních cedrových porostů přežívají jen v malém národním parku Mashgara (35 km 2 ). 15. Novoasyrská říše ( století př. Kr.) Po Akkadech (viz IV.B.6.) a Babyloňanech-Amoritech (viz IV.B.8.) se o vybudování světové říše úspěšně pokusil také třetí mesopotamský semitský národ Asyřané. Expanzi zahájili již ve staroasyrském období vybudováním asyrských obchodních kolonií v Malé Asii (po r př. Kr.). Ve středoasyrském období (po r ) se Asyřané stali nejmocnějším národem v Mesopotamii. A v novoasyrském období (po r ) vytvořili nejrozlehlejší semitskou říši starověku. Okolní národy nejprve přiměli k poslušnému spojenectví (podobně jako Chetité, viz IV.B.11.), založenému na každoročním odvádění daní. Postupně se takto porobené státy stávaly přímou součástí Novoasyrské říše. V století následovaly úspěšné válečné výboje Asyřanů do vzdálenějších zemí, dokonce i do Egypta. Novoasyrské hlavní město leželo na horním Tigridu:

IV. Starověk (asi 3 500 př. Kr. tradičně 476 po Kr.) A. Vznik prvních států (městská revoluce)

IV. Starověk (asi 3 500 př. Kr. tradičně 476 po Kr.) A. Vznik prvních států (městská revoluce) IV. Starověk (asi 3 500 př. Kr. tradičně 476 po Kr.) A. Vznik prvních států (městská revoluce) Druhým (po pravěku) rozsáhlým úsekem lidských dějin je starověk. Začíná vznikem nejstarších států (kolem r.

Více

KULTURA A UMĚNÍ STAROVĚKÉHO EGYPTA A MEZOPOTÁMIE

KULTURA A UMĚNÍ STAROVĚKÉHO EGYPTA A MEZOPOTÁMIE KULTURA A UMĚNÍ STAROVĚKÉHO EGYPTA A MEZOPOTÁMIE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_15_20 Tématický celek: Umění

Více

Starověk. Věda: Matematika šedesátková soustava, rozvoj geometrie, násobilka, mocniny Kalendář podle záplav, aby věděli, kdy přijdou

Starověk. Věda: Matematika šedesátková soustava, rozvoj geometrie, násobilka, mocniny Kalendář podle záplav, aby věděli, kdy přijdou Starověk vznik starověkých říší: Přední východ, Dálný východ (Indie, Čína), Egejská oblast 1) Staroorientální říše v Asii (od 3500 let př.n.l.) 2) Klasické říše u středozemního moře (od 1000 let př.n.l.)

Více

ÚVOD DO PROBLEMATIKY STAROVĚKU

ÚVOD DO PROBLEMATIKY STAROVĚKU STAROVĚK ÚVOD DO PROBLEMATIKY STAROVĚKU nejstarší civilizační centra: Mezopotámie (Eufrat, Tigris) Egypt (Nil) vznikají města, písmo společnost se sociálně diferencuje; řídící, donucovací, kontrolní a

Více

Česká egyptologie. Zbyněk Žába. František Lexa zakladatel české egyptologie, profesor egyptologie na Karlově univerzitě

Česká egyptologie. Zbyněk Žába. František Lexa zakladatel české egyptologie, profesor egyptologie na Karlově univerzitě STAROVĚKÝ EGYPT 1) 2) 3) Česká egyptologie František Lexa zakladatel české egyptologie, profesor egyptologie na Karlově univerzitě Zbyněk Žába žák Františka Lexy. podílel se na založení Československého

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V-2 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický

Více

Starověký Egypt. Učební text STAROVĚKÝ EGYPT

Starověký Egypt. Učební text STAROVĚKÝ EGYPT STAROVĚKÝ EGYPT Klíčová slova: sjednocení, Nil, zemědělství, záplavové a závlahové hospodářství, společnost, faraon, pyramidy, Gíza, řemeslo, bydlení, vzdělání, hieroglyfy, věda, mumifikace, mnohobožství,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: CZ.1.0/1.4.00/21.1279 Šablona: III/2 Sada: JJ XIX.08 Ověřeno ve výuce Třída: VI. Datum: 14.2.011 Starověký Egypt Test Vzdělávací oblast:

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:

Více

Staroorientální státy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje.

Staroorientální státy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Staroorientální státy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. leden 2011 Mgr.Jitka Cihelníková STAROVĚK - vznik nejstarších států podmíněn určitou

Více

Babylónské mýty a eposy Právo a soudnictví Babylónské hospodářství Zemědělství Domácí zvířata Řemesla Organizace hospodářství: stát, chrámy a

Babylónské mýty a eposy Právo a soudnictví Babylónské hospodářství Zemědělství Domácí zvířata Řemesla Organizace hospodářství: stát, chrámy a Obsah Předmluva Dějiny Babylónie Předehra Starobabylónské období ( před n. l.) Isin a Larsa Ešnunna a Elam Mari a Jamchad Asýrie Babylón na počátku vzestupu Babylón za Chammu-rabiho Chammu-rabiho nástupci

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:

Více

Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0202

Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0202 Mezopotámie Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0202 Okolo 5. tisíciletí př. n. l. se usazují v okolí řek Eufrat a Tigris indoevropské a semitohamitské kmeny. Na tomto území (oblast od pobřeží Středozemního

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

Božský vládce a jeho lid. Dějepis pro 6. ročník, učebnice s. 46 47

Božský vládce a jeho lid. Dějepis pro 6. ročník, učebnice s. 46 47 Božský vládce a jeho lid Dějepis pro 6. ročník, učebnice s. 46 47 Co budete umět na konci dnešní hodiny 1. Vysvětlíte, z kterých skupin obyvatel se skládala egyptská společnost. 2. Vysvětlíte, čím se příslušníci

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 4. EGYPT a další vývoj písma. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 4.

VÝTVARNÁ KULTURA. 4. EGYPT a další vývoj písma. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 4. VÝTVARNÁ KULTURA 4. EGYPT a další vývoj písma www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá EGYPT a další Egypt vývoj a další písma vývoj písma Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název

Více

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D Číslo materiálu Datum Třída Téma hodiny Ověřený materiál - název Téma, charakteristika Autor Ověřil 41 25.4.2012 VI.A Řecké umění Řecké umění 42 2.5.2012

Více

Mezopotámie. Ninive Ašur Babylon Uruk Ur

Mezopotámie. Ninive Ašur Babylon Uruk Ur Mezopotámie Mezopotámie Ninive Ašur Babylon Uruk Ur Historie Mezopotámie První říší v Mezopotámii (území mezi řekami Eufrat a Tigris) byl Sumer (kolem roku 3200př.n.l.). Nebyl to jednotný stát, existovalo

Více

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Andrea Robotková stát = organizované společenství lidí, trvale žijících na určitém ohraničeném území - z latinského stato - status, řád - první

Více

4. tisíciletí př. Kr. (př. n. l. ) 1. tisíciletí př. Kr. (př. n. l.)

4. tisíciletí př. Kr. (př. n. l. ) 1. tisíciletí př. Kr. (př. n. l.) 4. tisíciletí př. Kr. (př. n. l. ) 1. tisíciletí př. Kr. (př. n. l.) UDÁLOSTI FAKTA rozpad kmenové a rodové společnosti vývoj od měst ke státům roste role jednotlivce panovníka původní osídlení v úrodných

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 288 Jméno autora Mgr. DANA ČANDOVÁ Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 31. 3. 2012 Ročník, pro který je DUM určen Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický

Více

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Autor: Mgr. Miroslav Páteček Vytvořeno: září 2012 Člověk a společnost Klíčová slova: První středověké státy, Franská říše, Byzantská říše,

Více

Pracovní sešit mumie - hrobka

Pracovní sešit mumie - hrobka Pracovní sešit mumie - hrobka 2 1. Mumien 1. Pomocí pracovního sešitu nebo slovníku vysvětlete, co rozumíme pod pojmem mumie. 2. V knihách nebo na Internetu vyhledejte, proč Egypťané začali s mumifikací

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í STAROVĚKÝ EGYPT

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í STAROVĚKÝ EGYPT Poloha Tím nejdůležitějším pro umístění a bohatství starověkého Egypta byla řeka Nil. Vine se Egyptem od Etiopských hor až k deltě u Středozemního moře a přináší zemi život. Na Nilu dochází k pravidelným

Více

EGYPTSKÁ SVĚTSKÁ ARCHITEKTURA

EGYPTSKÁ SVĚTSKÁ ARCHITEKTURA EGYPTSKÁ SVĚTSKÁ ARCHITEKTURA VY_32_INOVACE_DVK1118 Autor: Vznik: Téma: Předmět: Anotace: Mgr. Jan Souček 09 / 2012 Starověké umění DVK / 1. ročník Charakteristika egyptské architektury, obrazová prezentace

Více

Název: Přínos starověkých Egypťanů dnešku Autor: Předmět, téma: Třída: Datum vytvoření: Projekt: Popis:

Název: Přínos starověkých Egypťanů dnešku Autor: Předmět, téma: Třída: Datum vytvoření: Projekt: Popis: Název: Přínos starověkých Egypťanů dnešku Autor: Karla Dokoupilová Předmět, téma: Dějepis, Nejstarší civilizace - Egypt Třída: šestá Datum vytvoření: 2. ledna 2012 Základní škola a Mateřská škola Bohuňovice

Více

Asýrie. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis

Asýrie. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis Asýrie Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září 2012 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: dějepis Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění starověké Mezopotámie z období

Více

ARCHAICKÉ A KLASICKÉ ŘECKO,

ARCHAICKÉ A KLASICKÉ ŘECKO, ARCHAICKÉ A KLASICKÉ ŘECKO, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. 1 ARCHAICKÉ A KLASICKÉ ŘECKO, pracovní list Po zániku

Více

POČÁTKY ŘECKÉ KULTURY,

POČÁTKY ŘECKÉ KULTURY, POČÁTKY ŘECKÉ KULTURY, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POČÁTKY ŘECKÉ KULTURY, pracovní list První evropské státy

Více

EGYPTSKÉ NÁBOŽENSTVÍ

EGYPTSKÉ NÁBOŽENSTVÍ Základní škola Sedmikráska, o.p.s. Bezručova 293, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm EGYPTSKÉ NÁBOŽENSTVÍ Autor: Mgr. Jana Valchářová Vytvořeno: únor 2013 Název: VY_32_INOVACE_DE_07 Starověk_03 6. ročník Projekt

Více

Persie. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: říjen 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis

Persie. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: říjen 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis Persie Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: říjen 2012 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: dějepis Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění starověké Mezopotámie z období

Více

Starověká mimoevropská literatura

Starověká mimoevropská literatura Starověká mimoevropská literatura Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1094 Číslo a název šablony klíčové aktivity: Identifikátor: Škola: Předmět: Tematická oblast: Název: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Co všechno víme o starším pravěku?

Co všechno víme o starším pravěku? Co všechno víme o starším pravěku? Starší pravěk Starší paleolit Starší doba kamenná Co víme o starším pravěku? Které vývojové stupně člověka známe? člověk zručný člověk vzpřímený člověk rozumný nejstarší

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 6 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 432 Autor: Silvie Lidmilová Datum: 26.3.2012 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Regiony světa

Více

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium

Více

Periodizace kulturních dějin Mezopotámie

Periodizace kulturních dějin Mezopotámie Mezopotámie utor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: březen 2012 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: dějepis notace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s periodizací kulturních dějin starověké

Více

Komentář k pracovnímu listu

Komentář k pracovnímu listu Komentář k pracovnímu listu Název: Islám Cíle aneb K čemu by práce s tímto pracovním listem měla vést: Cílem PL je procvičit a upevnit si znalosti o islámu, zároveň jej zasadit do souvislostí s ostatními

Více

Zánik lidských kultur, přírodních národů multikulturní svět

Zánik lidských kultur, přírodních národů multikulturní svět Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Zánik lidských kultur, přírodních národů Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.33 Vzdělávací oblast: Autor:

Více

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU 1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU Promysli a vypiš k čemu všemu je člověku dobrá znalost historie Pokus se co nejlépe určit tyto historické prameny. Kam patří? PROČ SE UČÍME DĚJEPIS historie je věda, která zkoumá

Více

1.STAROVĚKÁ LITERATURA. A)Nejstarší písemné památky

1.STAROVĚKÁ LITERATURA. A)Nejstarší písemné památky 1.STAROVĚKÁ LITERATURA A)Nejstarší písemné památky LITERATURA PŘEDNÍHO VÝCHODU ve 4. tisíciletí př. Kr. (před Kristem) se v Mezopotámii objevuje písmo a s ním i psaná literatura (v povodí velkých řek Eufratu,

Více

ASÝRIE. a) STAROASYRSKÁ ŘÍŠE 2. tisíciletí př. n. l. b) NOVOASYRSKÁ ŘÍŠE 1. tisíciletí př. n. l. < město Aššur

ASÝRIE. a) STAROASYRSKÁ ŘÍŠE 2. tisíciletí př. n. l. b) NOVOASYRSKÁ ŘÍŠE 1. tisíciletí př. n. l. < město Aššur ASÝRIE < město Aššur a) STAROASYRSKÁ ŘÍŠE 2. tisíciletí př. n. l. b) NOVOASYRSKÁ ŘÍŠE 1. tisíciletí př. n. l. zakladatelem Sargon II. Rekonstrukce brány do Sargonova paláce v Chorsábádu Vchod do paláce

Více

Vypracovala: Ing. Darina Holomková ASIE REKORDY A OBYVATELSTVO

Vypracovala: Ing. Darina Holomková ASIE REKORDY A OBYVATELSTVO Vypracovala: Ing. Darina Holomková ASIE REKORDY A OBYVATELSTVO ASIE největší světadíl rozloha: 44,5 mil. km² ASIE - obecně Nejvyšší hora světa: Mount Everest - 8 850 m (Nepál, Čína, Himaláje) ASIE - obecně

Více

VY_32_INOVACE_DVK1114

VY_32_INOVACE_DVK1114 BABYLONSKÉ UMĚNÍ VY_32_INOVACE_DVK1114 Autor: Vznik: Téma: Předmět: Anotace: Mgr. Jan Souček 09 / 2012 Starověké umění DVK / 1. ročník Obrazová prezentace, charakteristika a vývoj babylonského umění STAROBABYLONSKÉ

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

Judaismus. M gr. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 VY_32_INOVACE_BEN28

Judaismus. M gr. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 VY_32_INOVACE_BEN28 Judaismus M gr. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Judaismus patří ke světově rozšířeným monoteistickým náboženstvím důraz na posvátný biblický text, zejména Tóru opírá především o náboženské právo a dodržování

Více

Afrika Severní region. Státy část I

Afrika Severní region. Státy část I Afrika Severní region Státy část I Severní Afrika Přiřaď státy do mapy severní Afriky Súdán Egypt Libye Alžírsko Tunisko Maroko Západní Sahara Hry a testy o Africe (EN) Alžírsko Alžírská demokratická a

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Historické souvislosti sociální práce a sociální politiky 2010/2011. Část 1 Úvod, počátky lidské společnosti. Pravěk, starověké civilizace

Historické souvislosti sociální práce a sociální politiky 2010/2011. Část 1 Úvod, počátky lidské společnosti. Pravěk, starověké civilizace Historické souvislosti sociální práce a sociální politiky 2010/2011 Část 1 Úvod, počátky lidské společnosti. Pravěk, starověké civilizace Historia magistra vitae Několik otázek na úvod sociální práce,

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Vyhledá americký kontinent a určí jeho geografickou polohu

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Porozumění historickému textu - Chammurapiho zákoník Anotace Pracovní listy k procvičení porozumění historickému

Více

Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0203

Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0203 Mezopotámie Kultura Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0203 Náboženství v oblasti Mezopotámie ovlivňovalo každou lidskou činnost zemědělství, řemesla, úřednictví, války, víra v panovníka atd. Na území Mezopotámie

Více

Chronologie. + mezi ně řazená mezidobí (přechodná období- první, druhé, třetí..)

Chronologie. + mezi ně řazená mezidobí (přechodná období- první, druhé, třetí..) STAROVĚKÝ EGYPT Starověký Egypt O Despocie O Významná, nejstarší starověká civilizace O Středomoří, Přední východ (podél Nilu) O Vznik 1. egyptskou dynastií 3 500 př. n. l. O Trvání více než 3 tisíce let

Více

Obrazová příloha k zápisu Starověk

Obrazová příloha k zápisu Starověk Obrazová příloha k zápisu Starověk Srovnání vývoje ve střední Evropě a v oblasti Úrodného půlměsíce Obrázek 1: Mapka oblasti Úrodného půlměsíce [1] Starověká Mezopotámie Obrázek 2: Mapka starověké Mezopotámie

Více

LanguageFamiliesoftheWorld. VY_32_INOVACE_MAT41 Libuše Matulová, říjen 2012 EU OPVK

LanguageFamiliesoftheWorld. VY_32_INOVACE_MAT41 Libuše Matulová, říjen 2012 EU OPVK LanguageFamiliesoftheWorld VY_32_INOVACE_MAT41 Libuše Matulová, říjen 2012 EU OPVK Základní otázky Odkud si přinesli Indoevropané svůj prajazyk? Kolik lidí na Zemi mluví indoevropskými jazyky? Která rodina

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Zrod nové Evropy. Stěhování národů. Germáni. Franská říše. Byzantská říše Seznámení s učebnicí. Práce s učebnicí a mapou. Popíše rozdělení Evropy po rozpadu Západořímské říše a způsob života barbarských

Více

MOHUTNÝ NEZDOBENÝ ŠTÍHLEJŠÍ ZAKONČEN VOLUTOU ŠTÍHLÝ ZDOBENÁ HLAVICE, ROSTLINNÉ MOTIVY

MOHUTNÝ NEZDOBENÝ ŠTÍHLEJŠÍ ZAKONČEN VOLUTOU ŠTÍHLÝ ZDOBENÁ HLAVICE, ROSTLINNÉ MOTIVY ARCHITEKTURA TYPICKÝ PRVEK = SLOUP DÓRSKÝ SLOUP MOHUTNÝ NEZDOBENÝ IÓNSKÝ SLOUP ŠTÍHLEJŠÍ ZAKONČEN VOLUTOU KORINTSKÝ SLOUP ŠTÍHLÝ ZDOBENÁ HLAVICE, ROSTLINNÉ MOTIVY Štít (tympanon) kladí hlavice dřík MALÍŘSTVÍ

Více

Vývoj Polska, vývoj hranic

Vývoj Polska, vývoj hranic Vývoj Polska, vývoj hranic 3 velké etapy ději: Polsko do dělení (do konce 18. stol.) období národní nesvodový (do začátku 20. stol.) obnovení Polska (od r. 1918) Ad 1 etapa: formování etnického státu (piastovská

Více

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/! http://pinhigh.info/adventuretravel/egypt/nileriversunset.jpg Území starovkého Egypta se rozprostíralo podél Nilu, druhé nejvtšíeky na svt (6695

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona: Název materiálu: Autor: CZ.1.07/1.4.00/21.3569 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_14

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

ZVĚSTOVÁNÍ Po dědičném hříchu byli lidé čím dál tím horší. Hřešili čím dál více, a tím se vzdalovali od Boha. Nenávist, války, otroctví a modloslužba se rozmohly po celém světě. Bůh však hned po pádu prvního

Více

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku SJEDNOCENÍ ITÁLIE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_05 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Mgr. Stanislav Zlámal 12. 11. 2013. sedmý

Mgr. Stanislav Zlámal 12. 11. 2013. sedmý Jméno Mgr. Stanislav Zlámal Datum 12. 11. 2013 Ročník sedmý Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Zeměpis Tematický okruh Afrika Téma klíčová slova Východní Afrika doplňovačka s atlasem Anotace

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:

Více

Babylón. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: říjen 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis

Babylón. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: říjen 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis Babylón Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: říjen 2012 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: dějepis Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění starověké Mezopotámie z období

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 6. Řím a počátky křesťanství. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz

VÝTVARNÁ KULTURA. 6. Řím a počátky křesťanství. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz VÝTVARNÁ KULTURA 6. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.)

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Č. Jméno Adresa školy... Adresa bydliště.... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut pro další vzdělávání Senovážné nám. 25, 110 00

Více

Pravěk a starověk / dějepisný atlas

Pravěk a starověk / dějepisný atlas Pravěk a starověk / dějepisný atlas Sešitový atlas pro ZŠ a víceletá gymnázia je prvním z ucelené řady dějepisných atlasů. Seznamuje s historickým vývojem v období pravěku a starověku, od počátků lidského

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry. Opakování 6. ročníku -opakování základních pojmů -práce s učebnicí-otázky a úkoly -práce s tematickými mapami Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_87 : Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření:

Více

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_28_19 Tématický celek: Umění a kultura Autor: Miroslav

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_94 : Jméno autora: Pavlína Sluková Třída/ročník:

Více

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát Otázka: Stát a ústavní systém ČR Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): anisim Stát Území Obyvatelstvo Zákony Vláda Suverenita Historie Státní symboly Kultura Rozlišujeme Národní stát ČR, na území

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0301

CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

4 7 bodů. 5 4 body. Celkem 40 bodů

4 7 bodů. 5 4 body. Celkem 40 bodů Celkem 40 bodů 4 7 bodů Doplňte chybějící pojmy do textu: Přírodní rekordy Jižní Ameriky Jižní Amerika se může pyšnit mnoha přírodními nej. Předně zde pramení Amazonka, řeka světa (7 062 km). Podél celého

Více

EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ. 5. třída ZŠ BŘEŢANY

EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ. 5. třída ZŠ BŘEŢANY EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ 5. třída ZŠ BŘEŢANY Evropa VODSTVO Slané vody Evropu oblévají slané oceánské vody Atlantského a Severního ledového oceánu. Součástí těchto oceánů

Více

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016. Úvod do egyptské archeologie Vývoj nekrálovských hrobek 2. a 1.

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016. Úvod do egyptské archeologie Vývoj nekrálovských hrobek 2. a 1. Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016 Úvod do egyptské archeologie Vývoj nekrálovských hrobek 2. a 1. tisíciletí Petra Maříková Vlčková 15.12.2015 První přechodné období

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku

Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku ZMĚNY V HOSPODÁŘSTVÍ V 16. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_11 Tématický celek: Historie a umění Autor:

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Provozně ekonomická fakulta STAROVĚKÝ EGYPT. Seminární práce. Mgr. Jana Bobčíková

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Provozně ekonomická fakulta STAROVĚKÝ EGYPT. Seminární práce. Mgr. Jana Bobčíková MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta STAROVĚKÝ EGYPT Seminární práce Brno 2011 Mgr. Jana Bobčíková Obsah 2 Obsah 1 Úvod... 3 2 Zeměpisná poloha... 4 3 Historie... 5 3.1. Předdynastická

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Dějepis 3. období 6. ročník Rulf, J., Válková, V.: Dějepis Pravěk a starověk (SPN, 2000) Mandelová, H. a kol.: Pravěk, Starověk (Kartografie Praha 1995)

Více

ZŠ A MŠ HORKA NAD MORAVOU PROJEKT ABSOLVENT SEMINÁRNÍ PRÁCE AUTOR: DAVID VÝKRUTA. GARANT: PhDr. JANA SKÁCELÍKOVÁ OBLAST: HISTORIE TÉMA: MAYOVÉ

ZŠ A MŠ HORKA NAD MORAVOU PROJEKT ABSOLVENT SEMINÁRNÍ PRÁCE AUTOR: DAVID VÝKRUTA. GARANT: PhDr. JANA SKÁCELÍKOVÁ OBLAST: HISTORIE TÉMA: MAYOVÉ ZŠ A MŠ HORKA NAD MORAVOU PROJEKT ABSOLVENT SEMINÁRNÍ PRÁCE AUTOR: DAVID VÝKRUTA GARANT: PhDr. JANA SKÁCELÍKOVÁ OBLAST: HISTORIE TÉMA: MAYOVÉ V HORCE NAD MORAVOU ČERVEN Osnova: Úvod - anotace - problémové

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_02. Úvod do studia předmětu

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_02. Úvod do studia předmětu Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

Křesťanství. Dan Hammer 397876

Křesťanství. Dan Hammer 397876 Křesťanství Dan Hammer 397876 Andrea Kristinová 397719 Martina Veselá 386134 Základní údaje křesťanství je nejrozšířenější náboženský směr, v současnosti 1 200 milionů vyznavačů slovo křesťanství pochází

Více

Judaista spíše odborník na judaismus, obor judaistika. Nutno odlišit Izrael jako biblický a historický Boží lid od novodobého státu Izrael.

Judaista spíše odborník na judaismus, obor judaistika. Nutno odlišit Izrael jako biblický a historický Boží lid od novodobého státu Izrael. Judaismus Důležité výrazy k judaismu Podle biblického vyprávění 12 kmenů izraelského lidu, kmen Juda (s částí kmene Lévi) přežil babylonské zajetí a reprezentuje Izrael; judaismus od kmene Judovců, české

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace Pracovní list k exkurzi Královská cesta + fotodokumentace Čp 07/04 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a svět práce Pracovní činnosti

Více