ročník XI/ číslo 4 Zima 2004

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ročník XI/ číslo 4 Zima 2004"

Transkript

1 ročník XI/ číslo 4 Zima 2004 Moudivláček lužní (Remiz pendulinus) Z OBSAHU Akce ČSO v roce Z Evropského festivalu ptactva Výsledky akce Pták roku Pták roku 2005 skřivan polní Stránky pro děti , 7 Členové členům Nová odysea pokračuje v Kazachstánu let BirdLife International První australská IBA Za ptáky do světa Krugerův národní park Moudivláček v zimě? Kolem nás vládne předvánoční atmosféra a přesto se na obálce Ptačího světa objevuje fotka moudivláčka u hnízda tedy typicky jarní obrázek. Vysvětlení je snadné po dvouletém kole rozhovorů dochází od roku 2005 k historickému sjednocení dvou nejvýznamnějších organizací na ochranu ptactva v ČR tedy České společnosti ornitologické a Moravského ornitologického spolku. A tak má tato fotografie, připomínající logo MOS, především symbolický význam. O diskusi mezi ČSO a MOS o nutnosti sjednocení sil na poli ochrany a výzkumu ptactva v ČR jste byli pravidelně informováni. V MOSu si současně uvědomují nutnost věnovat se intenzivněji výzkumné i ochranářské činnosti ve středomoravském regionu. Během uplynulého roku si obě organizace vyzkoušely užší spolupráci, ať již při pořádání Festivalu ptactva či při propagaci důležitých otázek na poli ochrany ptactva. Na zásadním setkání obou organizací v Mikulovu na Moravě byla tato spolupráce shledána úspěšnou a byl dohodnut závěrečný krok dvouletého úsilí MOS se od 1. ledna 2005 (resp. od formálního schválení změny stanov jeho nejbližší členskou schůzí) začlení do České společnosti ornitologické jako její středomoravská pobočka. Foto Lubomír Hlásek Organizace nadále ponese název Moravský ornitologický spolek, pouze s dodatkem středomoravská pobočka ČSO. Dojde i k zásadní změně činnosti MOS namísto celostátních aktivit bude zvýšené úsilí věnováno ochraně a výzkumu ptactva na střední Moravě. Celostátní činnost bude od ledna 2005 zajišťovat jediná celorepubliková organizace, Česká společnost ornitologická. Všichni členové MOSu byli o těchto změnách informováni a těm, kteří dosud nejsou členy ČSO, byla nabídnuta možnost přeregistrace do ČSO, jelikož předpokládáme, že budou nadále mít zájem o ornitologické dění v naší zemi. Ti, kteří se zajímají o ptactvo střední Moravy mohou pochopitelně zůstat nadále členy MOSu středomoravské pobočky ČSO. Dovolte nám, abychom vyjádřili přesvědčení, že takto zvolená, dlouho a pečlivě připravovaná cesta je cestou nejlepší, vedoucí k jednotnější a efektivnější činnosti v oblasti výzkumu a ochrany ptactva v České republice. Členové MOSu přinášejí do ČSO cenné zkušenosti, které obohatí naši společnou práci. Poslední vývoj v ochraně ptactva a přírody České republiky nevěstí mnoho dobrého, sjednocení sil tedy přišlo právě včas. Karel Šťastný & Lucie Hošková zpravodaj České společnosti ornitologické

2 2 PTAČÍ SVĚT ZIMA 2004 Z KALENDÁŘE AKCÍ ČSO V ROCE Pták roku skřivan polní ČSO již tradičně vydá barevnou brožurku Pták roku, tentokrát věnovanou skřivanu polnímu, tomuto všeobecně známému pěvci zemědělské krajiny. A právě alarmující stav populací ptačích druhů v člověkem obhospodařované krajině po celé Evropě vedl k volbě skřivana za Ptáka roku Intenzivní způsob zemědělství si vybírá svou daň a zejména v západoevropských zemích jsou některé druhy tzv. polních ptáků velmi ohroženy. Doufáme, že s pomocí brožurky se nám podaří přispět k ochraně nejen tohoto zajímavého druhu, který má snad každý z nás spojený s časným jarem, ale i ostatních druhů vyskytujících se v podobném prostředí. K brožuře bude opět přiložen dotazník, jehož vyplněním můžete i vy přispět k mapování a ochraně Ptáka roku 2005 skřivana polního. 2. Fenologické dotazníky V únoru všichni členové ČSO a další zájemci obdrží tradiční formuláře, do kterých budou zaznamenávat přílety a poté i odlety jednotlivých tažných ptáků. Počet sledovaných druhů závisí na časových možnostech pozorovatelů a na jejich znalostech ptáků. Uvítáme jakýkoliv počet údajů, třeba i o jediném druhu. 3. Přílet skřivana polního V roce 2005 budeme sledovat přílet Ptáka roku skřivana polního, který je jedním z prvních navrátilců a dokonce již u nás i ojediněle zimuje. A právě zachycení počtu zimujících skřivanů by mohlo být cenným výsledkem této akce. Vaše zpráva by měla obsahovat: 1. datum a čas prvního sledování skřivana polního v roce prostředí, v jakém byl skřivan pozorován (okruh 200 m) 3. název nejbližšího většího města a příslušného okresu 4. stručný údaj o počasí 5. jméno, adresu a věk pozorovatele. Se souhrnem výsledků vás seznámíme v některém z dalších čísel Ptačího světa. Zprávu zašlete ihned po prvním pozorování skřivana polního na adresu: ČSO, Hornoměcholupská 34, Praha 10 - Hostivař. 4. Vítání ptačího zpěvu Vítání ptačího zpěvu (International Dawn Chorus Day) se uskuteční již tradičně na začátku května. Načasování akce necháváme na jednotlivých organizátorech, na některých místech si asi budete muset přivstat. Prosíme všechny, kteří budou akci připravovat, aby do sekretariátu ČSO do konce března 2005 nahlásili místo, datum a čas srazu a další informace. Seznam míst konání Vítáni ptačího zpěvu naleznete v letním čísle Ptačího světa. 5. Exkurze Letos jsme pro vás opět připravili dvě, tentokrát obě dvoudenní, členské exkurze. O zimní exkurzi se dozvíte níže, jarní výlet na některou z atraktivních lokalit České republiky se bude opět konat v květnu. Podrobnosti o jarní exkurzi se dozvíte v příštím čísle Ptačího světa, na webu ČSO a na jarní členské schůzi. 6. Pokračovací kurz ornitologie Po loňském úspěchu se opět bude konat kurs pro amatérské ornitology, kteří si chtějí prohloubit své znalosti a získat nové kontakty a informace. Hodnocení prvního ročníku naleznete na straně 8. Podrobné informace o kurzu přineseme v příštím čísle Ptačího světa a naleznete je rovněž na webu ČSO. 7. Světový festival ptactva Uskuteční se opět první víkend v říjnu. Podrobné pokyny a seznam míst konání uveřejníme v podzimním čísle Ptačího světa. 8. Pracovní skupiny Zájemci o určitý ptačí druh nebo skupinu druhů se mohou zapojit do činnosti specializovaných pracovních skupin ČSO. Jedná se o skupiny např. pro čápa bílého, chřástala polního, vodní ptáky, brodivé ptáky, dravce a sovy, kurovité ptáky, bahňáky a kavku. Nabízíme také možnost se zapojit do těchto dalších programů ČSO: Významná ptačí území (IBA), Jednotný program sčítání ptáků v ČR, Sčítání hnízdních populací vodních ptáků, Mezinárodní sčítání vodních ptáků, Sledování migrace dravců, Faunistický výzkum a další. Podrobné informace o činnosti pracovních skupin a o dalších programech poskytnou jejich vedoucí, jejichž adresy si můžete vyžádat v sekretariátu ČSO. Výbor a sekretariát ČSO Přijďte na Štědrý den na Vltavu do Tróje V loňském roce nám mrazivé a slunečné počasí přálo a vánoční vycházka se vydařila. Pokud se chcete i vy vydat s námi na Štědrý den pozorovat zimující ptáky na Vltavu, přijďte v před Zoologickou zahradu v Praze. Nezapomeňte si dalekohled, sváteční náladu, něco teplého do termosky a třeba i nějakou drobnost pro naše opeřené přátele. Vycházka nebude delší než dvě hodiny. Vaším průvodcem podél vánoční Vltavy bude Petr Voříšek. Zimní expedice ČSO na jižní Moravu Vážení přátelé a členové ČSO, na rok 2005 jsme pro vás připravili novinku v podobě dvoudenní zimní expedice, která by nás měla na poprvé zavést na jižní Moravu. Prosíme všechny zájemce o včasné odeslání vyplněné přihlášky. Dvoudenní expedice se bude konat února Ubytování v turistické ubytovně v Mikulově. Doprava zajištěna autobusem, ale pouze na místě. Do Mikulova se účastníci dopraví sami během pátku. V sobotu navštívíme v časných ranních hodinách (6,45) Střední Novomlýnskou nádrž unikátní zimní shromaždiště husí velkých, kde si vychutnáme rozlet husí do okolí. Pokračovat budeme pěšky okolo nádrže směrem k Dolním Věstonicím a pak do Strachotína, kde bude objednán oběd. Další zastávka bude na Pálavě, kde s trochou štěstí uvidíme zedníčka skalního. Navštívíme obec Březí - známé zimoviště kalousů ušatých na tamním hřbitově. Večer program završíme ve vinném sklípku. V neděli se vypravíme na Pohansko, kde pro nás náš průvodce RNDr. Josef Chytil připravuje asi 4-5 hodinovou trasu. Předpokládaná cena 300 Kč (organizace, doprava). K tomu nutno připočíst Kč/ noc za ubytování (počítejte s dvěma noclehy). Stravu si každý platí sám (bude zajištěna), rovněž dopravu do/z Mikulova. Své přihlášky zasílejte písemně do 15. ledna 2005 na adresu ČSO, Hornoměcholupská 34, Praha 10, nebo na ovou adresu: Podrobnější informace a složenku na zaplacení zálohy obdrží pouze přihlášení členové koncem ledna. Upozorňujeme, že exkurze se bude konat jen při účasti minimálně 30 osob. Případné zrušení exkurze včas ohlásíme. Přihláška na zimní expedici ČSO Jméno Příjmení Adresa (včetně PSČ) Telefon Přihlašuji na dvoudenní expedici celkem osob. Mám zájem o ubytování pro osob. Datum Podpis

3 ZIMA 2004 PTAČÍ SVĚT 3 Ohlédnutí za Světovým festivalem ptactva Jednou z akcí, do kterých se Česká společnost ornitologická pravidelně zapojuje, je Světový festival ptactva (World Bird Festival), pořádaný organizací BirdLife International. Jedná se o nejvýznamnější mezinárodní akci spojenou s pozorováním ptáků a s propagací jejich ochrany. Hlavní termín byl stanoven na , avšak ornitologicky zaměřené vycházky a přednášky probíhaly během celého září a října. Ukázalo se, že letošní akce byla nadmíru úspěšná: ve třiceti zemích Evropy se na 953 místech sešlo téměř milovníků ptactva, kteří společně pozorovali neuvěřitelných ptačích jedinců. Podrobné výsledky festivalu naleznete na webových stránkách V České republice se letos festival konal na 46 místech a zúčastnilo se jej zájemců (z toho 726 dětí). Pod vedením zkušených ornitologů účastníci pozorovali 152 druhů ptáků a celkový počet jedinců přesáhl Nejpočetnějším druhem se letos s přehledem stala Deset nejpočetnějších druhů ptáků pozorovaných při Světovém festivalu ptactva v ČR Pořadí Druh Počet ex. 1. Pěnkava obecná Špaček obecný Kachna divoká Čejka chocholatá Holub hřivnáč Lyska černá Husa velká Čížek lesní Volavka popelavá Sýkora koňadra 688 Mezinárodní sčítání vodních ptáků Mezinárodní sčítání vodních ptáků je nejrozsáhlejším monitorovacím programem zaměřeným na zjišťování početnosti ptáků, který probíhá ve více než 100 zemích 5 kontinentů. Největší tradici má tato akce v Evropě, Středomoří a na Středním Východě, kde je každoročně sečteno dobrovolnými spolupracovníky vodních a mokřadních lokalit, přičemž je zjišťováno kolem 20 milionů vodních ptáků 175 druhů. V lednu 2004 proběhlo sčítání na území České republiky v dosud největším rozsahu, a to na 476 lokalitách, kde bylo zjištěno celkem exemplářů 50 druhů ptáků. Předpokládáme, že v nadcházející zimě bude rozsah sčítání ještě větší a podaří se nám tak zachytit současné rozšíření a početnost zimujících vodních ptáků v České republice. Proto se obracíme na širší ornitologickou veřejnost s žádostí o spolupráci. Uvítáme vaši účast při sčítání i na zdánlivě méně významných lokalitách. V letošní zimě je hlavní termín sčítání stanoven na 15. a Sčítání je však možno provádět i v následujících nebo předchozích dnech. Bližší informace o cílech, metodice i dosavadních výsledcích Mezinárodního sčítání vodních ptáků v České republice byly publikovány ve Zprávách ČSO 57 a 59 a jsou k dispozici na webové stránce Na této adrese se můžete i přihlásit ke sčítání a stáhnout si příslušné materiály a formuláře. Přihlásit se lze také zasláním u na Z letošního ptačího festivalu na Havlovických rybnících Foto František Bárta pěnkava obecná (díky pěnkavám pozorovaných v Krkonoších na Vosecké boudě), dále špaček obecný a kachna divoká. Přehled deseti nejpočetnějších druhů ptáků je uveden v tabulce. Tradiční vycházky za pozorováním ptáků byly stejně jako v minulých letech zpestřeny řadou doprovodných akcí nejčastěji se jednalo o ukázky odchytu a kroužkování. Ve třech případech byly akce spojeny s přednáškami o ptactvu a jeho ochraně doprovázenými diapozitivy a nahrávkami ptačích hlasů a několik dalších organizátorů rozšířilo obvyklý program o návštěvu záchranné stanice živočichů či ekologického informačního centra, prohlídku výstavy nebo seznámení s naučnou stezkou. Především pro děti pak byly pořádány nejrůznější soutěže. Účastníci byli rovněž informováni o činnosti ČSO a organizace BirdLife International a byly jim rozdány propagační materiály. Tak trochu raritou byl festival v Rousínově, kterého se mj. zúčastnili členové maďarského pěveckého souboru i s kvalifikovanou tlumočnicí. Všem organizátorům, kteří se na přípravě a zdárném průběhu letošního Světového festivalu ptactva podíleli, patří náš dík. Již teď se těšíme na příští ročník i na spolupráci při pořádání dalších akcí. Michaela Krestová adresu nebo písemně na adrese: Zuzana Musilová, Katedra zoologie PřF UK, Viničná 7, Praha 2. Tuto zimu je zároveň organizováno i sčítání zimujících kormoránů na nocovištích v termínech 16. a , 13. a , 18. a , 15. a , 12. a , 12. a Smyslem této akce je zachycení distribuce a velikosti nocovišť zimujících kormoránů na území České republiky. Podrobnější metodiku sčítání zimujících kormoránů a příslušné formuláře lze opět nalézt na výše uvedených adresách. Zuzana Musilová & Petr Musil Pozvánka na 3. ornitologický ples na Barče Výbor a sekretariát ČSO spolu s Kroužkovací stanicí srdečně zvou všechny členy, přátele a příznivce České společnosti ornitologické, jakož i všechny milovníky ptactva a dobré zábavy na třetí ornitologický ples. Kdy? 21. ledna 2005 od 20:00 do 1:30 hod. Kde? KD Barikádníků Barča, Praha 10, Saratovská 20 (5 min pěšky od stanice metra Strašnická) Vstupenky v ceně 160,- Kč lze zakoupit či zamluvit v sekretariátu společnosti. Výtěžek z plesu bude věnován na projekty zaměřené na ochranu ptactva v České republice. K tanci a poslechu zahraje kapela BUENO a stejně jako v předešlých letech se můžete těšit na pestrou tombolu.

4 4 PTAČÍ SVĚT ZIMA 2004 Výsledky dotazníkové akce Pták roku 2004 rorýs obecný Letos byl počet vašich hlášení o poznání menší než loni, v rekordním vrabčím roce. Rorýs obecný přece jen není veřejnosti tolik známý. A i když se výsledné počty hlášení skutečně neblíží těm loňským 640, přesto nás příjemně překvapilo, kolik z vás nám bylo schopno poslat detailní údaje o rorýsích hnízdištích. Několikrát se v dopisech objevily i přesné, často mnoho let sbírané fenologické údaje. Z dopisů jsme často cítili, jak je vám rorýs sympatický a jak netrpělivě každé jaro čekáte, až se nad vaším městem opět ozve to známé cizííí, cizííí a rorýsi zahájí své vzdušné reje. Do sledování hnízdišť rorýsů obecných se zapojilo celkem 118 lidí doslova ze všech koutů České republiky, přičemž téměř polovina (52) nebyla členy ČSO. Celkem jste nám zaslali údaje o 227 obsazených hnízdištích, o 24 zaniklých hnízdištích a 12 hlášení bylo přibližných, dokumentujících většinou výskyt rorýsů bez přesného určení hnízdiště. Jednoznačně nejvíce dat se podařilo shromáždit ze Svitav, odkud nám J. Mach zaslal souhrnnou zprávu o mapování hnízdního výskytu rorýsů, včetně odhadů hnízdní hustoty, popisu typů hnízdišť a nechyběla ani zajímavá fotodokumentace. Další souhrnnou zprávu jsme obdrželi z Rakovníka od M. Tichaie, dokumentujícího 23 hnízdních lokalit. Stejný počet údajů, tedy 23, se od různých pozorovatelů podařilo shromáždit z Prahy. A jak jste odpovídali na otázky v dotazníku? Co se týče umístění hnízdiště, jednoznačně převažují hnízda na obytných budovách (138 případů, tj.77%). Následují veřejné budovy (školy, muzea ad. 13), kostelní věže (12), tovární budovy (11) či skupina hradů, zámků a tvrzí (7). Jedno zajímavé hlášení udávalo tradiční hnízdění rorýsů v budkách pro špačky umístěných 5-7 m vysoko. Přestože určitá část naší rorýsí populace stále hnízdí ve volné přírodě, přišel nám pouze jeden pravděpodobný údaj o takovémto hnízdění, a sice ve skalách kaňonu řeky Doubravy. Z neobvyklejších umístění hnízdišť můžeme jmenovat hnízdění rorýsů v produktovodech firmy Chemopetrol Litvínov, hnízdění ve škvírách mezi panely silničního nadchodu či hnízdění v sochařské plastice na obytné budově ve Svitavách (tutéž plastiku společně s rorýsi obýval ještě párek vrabců domácích). Z jakého materiálu je objekt, ve kterém rorýsi hnízdí postaven, bylo uvedeno ve 121 hlášeních. Převažovala cihla (58 tj. 48 %), dále panel (44 tj. 36%) a kámen (12 tj. 10%). Uváděli jste však i dřevo (2), izolační materiál (1) a kombinaci cihla/kámen (2) či cihla/panel (2). Všímali jste si i přesného umístění hnízd. Zdaleka nejvíce jich bylo pod okrajem střechy (82, tj. 47%) a dále ve větracích otvorech (67, tj. 38%), na půdě (7, tj. 4%), pod okapem (6, tj. 3,5%), ve škvírách mezi panely (3, tj. 1,7%). To společně s údaji o materiálu svědčí o faktu, že rorýsi jsou ochotni osídlit prakticky jakékoli lidské sídlo, pokud se v něm nalézají vhodné prostory k hnízdění. Ptali jsme se vás též na váš odhad změn početnosti rorýsů. Na tuto otázku nám odpovědělo 88 pozorovatelů, přičemž většina (60) uvedla, že početnost dlouhodobě zůstává stejná. To odpovídá silné vazbě rorýsů na hnízdiště pokud toto nezanikne, ptáci se tam stále vrací. Sedmnáct z vás uvedlo, že početnost rorýsů na sledovaných lokalitách klesá a 10 odpovědí popisovalo stoupající tendenci. V jednom případě bylo překvapivě popisováno nepravidelné hnízdění. Byli jsme zvědavi, kolik se nám sejde údajů o zaniklých hnízdištích, svědčících o tom, že si všímáte a pamatujete výskyt těchto zajímavých ptáků i v minulých dobách. Nakonec jsme takových hlášení obdrželi 24. A jaká že byla příčina zániku? Nejčastěji, a to v devíti případech, to byla rekonstrukce střechy, při které byly zakryty vstupy na půdu či do jiných podstřešních prostor. Zaslali jste nám však i údaje o tom, že pokud jsou vstupy na půdu při opravách zachovány, rorýsi většinou lokalitu neopustí. Zánik hnízdiště z důvodu zateplování domů se objevil ve čtyřech hlášeních, přičemž však někteří z vás uvedli, že k zakrývání větracích otvorů během zateplování docházelo a dochází na množství budov ve vašem městě. V některých případech k tomu bohužel došlo přímo v hnízdní době, což znamenalo Fotografii poněkud neobvyklého hnízdiště rorýse obecného a vrabce domácího v kamenné plastice nám zaslal J. Mach ze Svitav úhyn mláďat na těchto hnízdech. Z dalších, spíše jednotlivých, příčin zániku hnízdišť jste uváděli opuštění hnízd z důvodů rušení, zakrytí otvorů proti holubům, ucpání otvoru hadry, vytěsnění rorýsího páru poštolkou či zcela jasný způsob zániku hnízdiště a sice demolicí budovy. Vaše údaje tedy přispívají k obavám, že opravy budov znamenají a do budoucna ještě více mohou znamenat vážnou hrozbu pro rorýsí populaci. ČSO se této problematice bude nadále věnovat, mnoho však mohou dokázat právě všímaví obyvatelé domů, kde rorýsi hnízdí. Nutná je komunikace s vlastníky, obecními úřady a s Českou inspekcí životního prostředí. Rekonstrukcí ohrožené hnízdiště lze při správném a důsledném postupu často zachránit, neboť opravy je možno provádět ke spokojenosti lidí i rorýsů. Informace o tom, kam se obrátit v případě hrozící rekonstrukce budovy s hnízdištěm rorýsů, naleznete buď v naší brožuře Pták roku 2004 nebo přímo v sekretariátu ČSO. Upřímně nás překvapilo, kolik z Vás má nějakou zkušenost se záchranou rorýse ať již mláděte nebo vyčerpaného dospělého. Svoje zkušenosti, (převažovaly ty se šťastným koncem), nám popsalo 25 lidí, často to byly krásné příběhy svědčící o Vašem citlivém přístupu k živým tvorům. V několika případech jste upozornili ještě na jedno nebezpečí a to zachytávání rorýsů za drátky, vlasce či umělé provázky. Ptáci tento umělý a nepřirozený materiál využívají při stavbě hnízda a pak může dojít k omotání nožiček mláďat i dospělých a k doslovnému přivázání ptáků ke hnízdu. Podobné případy známe i z dřívější ornitologické literatury a netýkají se jen rorýsů. Bohužel v naší znečištěné přírodě není o podobné umělé materiály nouze, obětí lidské nepořádnosti se tak stávají nevinní ptáci. Rorýs obecný je bezesporu podivuhodným ptačím druhem a nás velice těší, jak si tohoto druhu všímáte, přestože u nás tráví pouhé tři měsíce. Svými vzdušnými reji a hlasitým voláním nám oživuje městskou zástavbu a na nás je, abychom tomuto ptačímu sousedovi v jeho hnízdění nebránili. O tom, co konkrétního jsme během letošního roku udělali pro ochranu těchto vzdušných akrobatů se dozvíte v příštím čísle Ptačího světa. Závěrem bychom rádi poděkovali všem, kteří se do sledování rorýsů zapojili a zaslali nám cenné informace o jejich hnízdištích. Jelikož ochrana rorýsích hnízdišť je možná pouze pokud budou známa, rádi bychom Vás povzbudili v dalším sledování rorýsů. Zejména uvítáme údaje ze sídlišť, kde se chystají rozsáhlé rekonstrukce a zateplování fasád. A co se týče akce Pták roku, věříme, že jí zůstanete věrní a těšíme se na spolupráci se všemi, kteří se v roce 2005 zapojí do sledování skřivana polního. Lucie Hošková

5 ZIMA 2004 PTAČÍ SVĚT 5 Pták roku 2005 skřivan polní Populární brožura Pták roku se v roce 2005 zaměří na druh, který je typickým představitelem zemědělské krajiny je to skřivan polní. Existuje několik vybraných druhů ptáků, které se z různých důvodů vždy těšily zvýšené pozornosti lidí. Skřivan polní mezi ně určitě patří. S rozvojem zemědělství se tento druh mohl rozšířit do celé Evropy a stal se nedílnou součástí života na venkově. Především jeho vytrvalý zpěv, přednášený ve velkých výškách, upoutával pozornost našich předků. Protože patří mezi první ptačí druh, který musí vrznout, i kdyby měl zmrznout, dostal se skřivan jako jeden z prvních poslů jara také do mnoha lidových pranostik. Skřivan polní (Alauda arvensis) je o něco větší a štíhlejší než vrabec. Hlavičku dospělých ptáků zdobí pohyblivá péřová chocholka. Opeření samců i samic je v létě i v zimě stejné. Na zádech a hlavě je převládající barva hnědá, hruď je tmavě skvrnitá a břicho bělavé. Krajní pera tmavě zbarveného ocasu mají bílé lemy, které jsou dobře patrné za letu. Mezi naše další zástupce skřivanů patří skřivan lesní, který je o trochu menší a tmavší než skřivan polní a ocasní pera nemají bílé lemy a chocholouš obecný, který je naopak o trochu větší, je také tmavší a jeho chocholka je větší a dobře viditelná, i když je složená. Všechny druhy se samozřejmě liší i zpěvem. Skřivan polní je rozšířen prakticky v celé Eurasii. V České republice se vyskytuje hojně na celém uzemí od nížin až po nejvýše položené louky Krkonoš. Je částečně tažný, naši skřivani migrují převážně jihozápadním směrem. Zpátky se skřivani vrací již v průběhu února. Při výběru hnízdního prostředí upřednostňuje skřivan polní nepříliš hustý porost, jehož výška zpravidla nepřesahuje 25 cm. Kromě polních kultur se vyskytuje také na loukách, pastvinách, úhorech, vřesovištích, letištních plochách nebo imisních holinách. Hnízdí dvakrát až třikrát ročně, snůška se pohybuje od dvou do pěti vajec. Velikost snůšky i pravděpodobnost přežívaní mladých se zvyšují v proběhu roku. Celý hnízdní cyklus trvá zhruba 40 dní. Naši skřivani odlétají od konce srpna, nejvíce jich odlétá na přelomu října a listopadu. Skřivan se celoročně živí semeny a listy plevelných i kulturních rostlin. Od dubna do srpna tvoří důležitou složku potravy dospělých ptáků bezobratlí, mláďata jsou v průběhu několika prvních týdnů krmena výlučně hmyzem a pavouky. Proč byl právě skřivan polní zvolen ptákem roku? Jak dokazují nejrůznější studie i výsledky Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků, dochází v posledních letech v Evropě vlivem intenzivního zemědělství k poklesu početnosti ptačích druhů žijících v zemědělské krajině. Bohužel skřivan polní není výjimkou. Nejvíce se tento trend projevil v zemích Evropské unie, kde došlo za posledních 20 let k poklesu o více než 40 %. K významnému poklesu došlo i v zemědělsky nejvyspělejších zemích střední a východní Evropy včetně České republiky, Maďarska a Slovinska. Ve Švédsku, Německu, Velké Británii nebo Dánsku se početnost dokonce snížila o více než polovinu. Vstupem České republiky do Evropské unie hrozí, že u nás dojde k dalšímu úbytku skřivana. Proto je potřeba zvýšit povědomí mezi zemědělci i veřejností o tom, jak zemědělské hospodaření ohrožuje skřivana polního a další druhy žijící v zemědělské krajině. Cílem brožury je současně ukázat na možnosti, jak by šlo skřivanovi citlivým přístupem k zemědělskému hospodaření pomoci. Ačkoliv toho víme o skřivanovi polním dost, stále existuje několik bílých míst, kde nám můžete pomoci. Přestože tušíme, že skřivan občas přezimuje v České republice, nemáme představu o tom, o kolik ptáků se zhruba jedná. Dá se téměř s jistotou tvrdit, že pokud budete skřivana v průběhu ledna pozorovat, jedná se o zimujícího ptáka. Stejně tak cenná je informace, v jakém prostředí se zimující skřivani u nás nacházejí. Dále prosíme o sledování příletu skřivana ze zimovišť. Ačkoliv střední doba příletu připadá na jižní Moravě na 24. února (Karel Hudec a spol., 1980), v poslední době se objevují hlášení o skřivanech už na počátku února. Za Vaše hlášení předem děkujeme, výsledky sledování zimování a příletu skřivana polního se dozvíte v některém z dalších čísel Ptačího světa. Václav Zámečník Skřivan polní je vzhledem nenápadný, jeho zpěv však brzy na jaře potěší snad každého Foto Chris Gomersall Brožura Pták roku 2005 skřivan polní Nabízíme spoluúčast při vydání brožury za následujících podmínek: po uzavření smlouvy a poukázání dohodnuté částky (min Kč) na účet ČSO bude organizace v publikaci uvedena (včetně loga) jako spoluvydavatel. Obdrží počet výtisků, odpovídající hodnotě příspěvku. Uveřejnění reklamy: min. cena 3000 Kč. Částka bude stanovena na základě dohody a faktura vystavena po vydání brožury. V dohodě se stanoví i počet výtisků pro reklamní účely. Obracíme se na členy ČSO i další čtenáře Ptačího světa s žádostí o nabízení výše uvedených možností vhodným organizacím a podnikatelům. Věříme, že členové ČSO i další přátelé ptactva opětovně přispějí finančními dary. Při poukázání částky pod 1000 Kč postačí zaslat do sekretariátu ČSO stručný darovací dopis, u vyšších částek je nezbytné uzavřít darovací smlouvu. Za pomoc při shromažďování finančních prostředků na brožuru Pták roku 2005 předem děkujeme. Výbor a sekretariát ČSO Číslo účtu ČSO: /0800, Česká spořitelna a.s., Praha 1 Ptáte se... Slyšel jsem, že havrani, kteří se v našich krajích objevují v zimě ve větším počtu, nejsou identičtí s ptáky u nás hnízdícími. Jak je to s jejich tahem? Jen menší část naší populace zde zůstává. Většina u nás hnízdících havranů v průběhu října odlétá jihozápadním směrem a zimuje v prostoru střední a jihozápadní Francie. Tito ptáci jsou už od října nahrazováni populacemi z evropské části bývalého Sovětského svazu Běloruska, Ukrajiny a hlavně středního Povolží. Převažující směr tahu v Evropě lze tedy označit za západojihozápadní. K odletu ze zimovišť dochází přibližně od půlky března. Zimující havrani se často každoročně vrací na zcela konkrétní lokality, např. do téhož parku či zahrady. Martin Fejfar Zimní corvidní Pěvci jsou po řádu, prý ruské vlaštovky s garmoškou chraplavou, v říjnu jich na stovky. Mráz táhnou z Povolží, pole jich černá východní bratrstva, navždycky věrná. Ze stepí oddíly, znamení spásy zdrrrávstvuj moj továrrrišč, na věčné časy. Před májem odtáhli, dojem je světlý co nikdo nevzal by, s povděkem snědli. Nouze až hryzne vás, na březích Volhy prostřeno v Polabí, vstup máte volný. Tomáš Diviš

6 6 PTAČÍ SVĚT ZIMA 2004 STRÁNKY MLADÝCH ORNITOLOGŮ Ahoj děti, děkujeme všem za hezké obrázky, z nichž tři otiskujeme. Doufáme, že jste se při kreslení o praptácích také něco nového dozvěděli. A úkol na příště? Zkuste si zahrát na objevitele a zjistit, jaké rozpětí měl největší známý (samozřejmě už vymřelý) létající pták? A jak se jmenoval? Diatryma, nelétavý pták z třetihor. Obrázek nakreslil desetiletý Filip Oliva z Tábora Hesperornis, mořský druhohorní rybolovec, nakreslil Jára Škulavik z Třeboně, 13 let Phorushracos, také nelétavý pták, který žil na Zemi před miliony let. Poslala nám ho devítiletá Markéta Řehořová z Č. Budějovic Správný ornitolog musí být pozorný. Najdete na obrázku deset rozdílů?

7 ZIMA 2004 PTAČÍ SVĚT 7

8 8 PTAČÍ SVĚT ZIMA 2004 Členové členům Právě takový podtitul měl Pokračovací kurz ornitologie České společnosti ornitologické, jehož nultý ročník proběhl letos v prvním červnovém týdnu v Lužnici na Třeboňsku. Určen byl amatérským ornitologům, kterým nabídl seznámení s moderními metodami ornitologie, používanými jak v terénu, tak i při zpracování a prezentaci výsledků. Téměř dvacet účastníků bylo ubytovaných ve stanici Botanického ústavu vybudované z malebného jihočeského statku. Zde se také odehrávala teoretická část kurzu, všechny přednášky a besedy. Okolní krajina s rybníky Potěšilem, Černičným, Velkým a Malým Tisým a mnoha dalšími poskytovala ideální prostředí pro terénní aktivity. Materiální a technické zabezpečení bylo na velmi vysoké úrovni. Účastníci měli k dispozici obsáhlou ornitologickou knihovnu pro studium a dva počítače s dataprojektorem pro zpracování výsledků a jejich prezentaci. Do terénu byly určeny stativové dalekohledy a přenosný magnetofon. Snad nejsilnější stránkou kurzu byl výběr lektorů. Pod vedením předsedy ČSO prof. Karla Šťastného se uskutečnila exkurze k Tisému. O zkušenosti ze své odborné práce se Karel Hudec odpovídá na poslední otázky a předává řečnické žezlo Z. Veselovskému Foto L. Štěpánková podělili Miroslav Šálek, Jindra Mourková a Petr Musil. V doprovodu tajemnice ČSO Lucie Stejskalové kurz navštívila paní Canan Orhun, ředitelka evropské kanceláře BirdLife International. Amatérskou ornitologii té nejvyšší odborné úrovně přijeli prezentovat Východočeši Jan Žďárek, Václav Koza a Tomáš Bělka. Jejich přednášky o určování bahňáků, dlouhokřídlých a dravců nasadily laťku hodně vysoko. K návštěvě si našly čas i takové legendy naší ornitologie jako doc. Karel Hudec a prof. Zdeněk Veselovský. Večerní beseda s profesorem Veselovským patřila k nezapomenutelným vrcholům celého týdne. Organizátorům patří dík za vymyšlení i realizaci celé akce. Duchovní otcové kurzu Jaroslav Cepák a Petr Voříšek se vystřídali i v roli přednášejících. Speciální poděkování patří třetímu z organizátorů Zdeňku Vermouzkovi, který byl u všeho od začátku do konce. Problémy řešil bravurně a s přehledem, připraven kdykoliv nabídnout pomocnou ruku. Na zdaru pokračovacího kurzu se jistě projevily i nadstandardní vztahy mezi profesionály a amatéry typické pro ČSO. Není asi mnoho podobných společností, kde platí, že profesionálové takto spolupracují s amatéry k oboustrannému prospěchu. Doufejme, že letošním nultým ročníkem byla započata tradice, která českou ornitologii pozdvihne na ještě vyšší úroveň. Jiří Sládeček Účastníci kursu poznávají v praxi důležitost statistiky sčítají fazole představující ptáky ve čtvercích na dvoře terénní stanice Foto Zdeněk Vermouzek Předseda ČSO, prof. Karel Šťastny, přednáší účastníkům kursu před terénní stanicí ČSO na Velkém Tisém Foto Zdeněk Vermouzek Ani několikadenní vytrvalý déšť nás neodradil od terénních prací a exkurzí Foto Zdeněk Vermouzek Na návštěvě v krajinné oblasti zasvěcené ledňáčku říčnímu Kontrola průběhu hnízdění ledňáčků na typické břehové stěně Brdy V srpnu letošního roku jsme na pozvání polských kolegů navštívili jejich zájmové území, kde již 12 let provádějí výzkum místní populace ledňáčků říčních. Ledňáčky sledují na horním toku řeky Brdy v délce 52 km. Tato řeka s křišťálově čistou a chladnou vodou pramení z glaciálních jezer Kaszubského pojezeří v severozápadní části Polska. Směřuje do vnitrozemí, kde se po 238 km své cesty vlévá do Wisly. Svojí horní částí protéká Tucholským národním parkem a přilehlou chráněnou krajinnou oblastí (Tucholski Park Krajobrazowy). Na území této oblasti je ledňáček říční z regionální fauny hlavním zájmovým druhem. Spolu s křivkou symbolizující meandry Brdy je umístěn v jejím znaku. Ledňáčci zde hnízdí většinou v obnažených vysokých písčitých stěnách břehů řeky. Obvykle zde hnízdí kolem 17 párů, nejsou však výjimkou roky, kdy jejich počty přesahují 20 párů. Vzhledem k severní poloze území, hnízdí ledňáčci během sezóny dvakrát, méně často i třikrát. Po vyhnízdění svá hnízdiště opouštějí. Jen výjimečně jsou zde pozorováni i v zimě. Během sledování ledňáčků na Brdě okroužkovali ornitologové přes 1000 jedinců. Jejich kroužkovanci byli zastiženi na tahu v Německu, Švýcarsku a Španělsku. Údajů o zastižení v Polsku není mnoho, protože kroužkováním ptáků se zde zabývá jen malá skupina ornitologů. Vzhledem k tomu, že studium života ledňáčků, kroužkování a jejich ochrana má u nás širší odborné zázemí a tradici, byla polskými kolegy iniciována mezinárodní spolupráce. Její rozsah, zaměření a případné rozšíření i na sousední země bychom chtěli dohodnout v následujícím období. Výsledky budou prezentovány na semináři, který se uskuteční příští rok v rámci programu ALCEDO ve Vlašimi. Výměna zkušeností byla v terénu doprovázena zajímavým pozorováním. Vedle ledňáčků jsme mohli z několika metrů pozorovat rodinky morčáků velkých, jak v průzračné vodě loví ryby. V dutinách stromů či budkách zde hnízdí hohol severní, v okolních lesích pak orli mořští, čápi černí a sluky lesní. Spolu s vydrou říční zde můžeme zastihnout bobra evropského, s kterým zde již mají pracovníci parků značné problémy. Různorodost a relativní neporušenost krajiny v okolí řeky Brdy činí z tohoto území oblast lákající nejen biology, ale např. i vodáky, kteří sem zajíždějí i od nás. Návštěva této zajímavé a u nás málo známé oblasti Polska, spolu s tradiční pohostinností místních obyvatel, v nás zanechala nevšední dojmy. Text a foto Pavel Čech, garant programu ČSOP Alcedo

9 ZIMA 2004 PTAČÍ SVĚT 9 Nová odysea: Za Altynaj do polopouště První dvě sezóny projektu Nová odysea ukázaly, že nejvýznamnější tahová zastávka čápů černých letících z hnízdišť u řeky Ob se nachází v kzylordinské oblasti na jihu Kazachstánu. Kontaktovali jsme proto našeho přítele prof. Anatolije Kovšara, který se ptactvem Kazachstánu zabývá víc než čtyři desítky let. Ani on však o místech, kde se zastavovali naši čápi, mnoho nevěděl. Proto když samička Altynaj letos opět doletěla na jih Kazachstánu, společně jsme se za ní vydali. V Kzyl Ordě se k naší tříčlenné výpravě, tvořené Anatolijem Kovšarem, Lubošem Peškem a mnou, připojili ještě dva pracovníci tamního úřadu pro lesní hospodářství a lov. Do auta naložili přikrývky, potřeby na vaření a pušky a mohli jsme vyrazit. Jenže Altynaj tentokrát nebyla poblíž Kzyl Ordy, nýbrž daleko na západě, v severní části Kyzylkumu, a naše obavy, jak se k ní dostaneme, brzo začaly nabývat velmi konkrétních obrysů. I když docela jiných, než jsme si představovali. Rozlehlá území daleko od řeky Syrdarji, a to i tam, kde prakticky nikdo nežije a nic se nepěstuje, jsou protkána starými koryty a množstvím zavlažovacích kanálů. A nejen to, ve zdánlivé rovině, kde z písku rostou jen saxauly a různé pouštní byliny, zůstává nespočet prohlubní zaplněných vodou z jarních záplav. Po nespočtu objížděk jsme se ale k Altynaj přece jen přiblížili na několik kilometrů. S velkými rozestupy jsme šli polopouští, nohy se nám bořily do písku a oči jsme měli upřené před sebe, abychom náhodou nešlápli na ploskolebce stepního. Už jsme jich několik viděli; byli příliš ztuhlí chladem, než aby se zmohli na útěk, jenže zase ne tolik, aby nedokázali kousnout. I když proti silným botám by jistě neměli šanci Popošel jsem k Lubošovi. Altynaj zůstávala na příjmu, ale zjevně jsme od ní byli ještě alespoň dva kilometry. Přitom k bodu, kde se zdržovala včera odpoledne, už nám zbývalo jen tři sta metrů. Co tam asi najdeme? Zpod nohou mi najednou vyběhl černý smrtník. Sledoval jsem ho a všiml si půlkulovitého předmětu ležícího pod saxaulovým keřem. Lebka nějakého velkého zvířete? Ne, želví krunýř. Ohlédl jsem se po Anatolijovi. Daleko za námi zase něco fotografoval, natáčel nebo si namlouval do diktafonu, zkrátka shromažďoval materiál pro vůbec první ornitologický článek o této oblasti. Trvalo asi deset minut, než ke mně došel. Co tu žije za želvy? zeptal jsem se. Testudo horsfeldti, odpověděl mi. Jsou aktivní jen dva měsíce v roce, zbylých deset měsíců prožijí zahrabané hluboko v zemi, protože je buď moc horko a sucho, nebo naopak mráz. Konečně jsme došli na místo, kde byla Altynaj předchozí den. Za terénní vlnou se před námi objevilo mělké, napůl vyschlé jezírko s břehy pokrytými solí. Myslíš, že tu mohou být ryby? obrátil jsem se na Luboše. Vzpomněl jsem si na setkání s rybářem, které jsme absolvovali před několika hodinami. Rybář v polopoušti, to působí jako protimluv, ale zavlažovací kanály jsou plné ryb. Za den jich jediný člověk prý dokáže nalovit půl tuny až tunu! V tak malé louži asi těžko řekl Luboš. Kde by se tu vzaly? A jak by přežily v té slané vodě? Já bych řekl, že i tady nejspíš nějaké budou, ozval se Anatolij. Dostanou se sem na jaře z kanálů. Nebo jejich jikry přinesou na peří ptáci. Skutečně. Jako by chtěla potvrdit Anatolijova slova, jedna rybka vyskočila nad hladinu. Vyrazili jsme dál, za signálem Altynaj. Asi po dvou stech metrech Luboš zastavil. Změnil se! Určitě vyletěla. Dalekohledy jsme začali propátrávat oblohu. Tam! ukázal Anatolij. Daleko před námi kroužilo na obloze minimálně třicet čápů černých. Ještě vědět, který z nich je Altynaj, pousmál se Luboš. Ale díváme se na ni. Po půlhodině jsme došli do míst, odkud Altynaj vyletěla. Stáli jsme na břehu dalšího, tentokrát mnohem většího, zelení zarostlého jezírka. Na jeho hladině plavaly desítky kachen, na mělčinách postávaly volavky bílé, kolem nás proletěl pelikán bílý a vzadu Černí čápi! Vzápětí začali čápi vyletovat a stoupat do výše. Deset Padesát! Sedmdesát! A to Altynaj spolu s nejméně dalšími třiceti čápy odtud odlétla už před půlhodinou! Závěrky našich fotoaparátů cvakaly a kamera běžela, i když už se čápi ztráceli v dálce. Když zmizeli úplně, ještě hodnou chvíli jsme stáli bez hnutí. Nikdy a nikde jsme tolik čápů černých nezaznamenali Pak Anatolij namluvil do diktafonu všechny potřebné údaje a pomalu jsme se vydali na zpáteční cestu. Abusagat a Idiris už na nás u auta určitě čekají s večeří. Bude zajíc, nebo bažant? zeptal se Luboš. To máš jedno, odpověděl jsem mu. Hlavně už si začni vymýšlet nějaké květnaté přípitky. Text a foto Miroslav Bobek Více se o výpravě do Kazachstánu dozvíte na internetové adrese: kazachstan Zaměřování Altynaj z rákosin u Kuvandarji. Kousek od tohoto místa žije rybář, pro kterého prý není problém nalovit za den až tunu ryb Cyklus Hlas pro tento den na CD pokračuje titulem, který představuje čtyřicet druhů ptáků žijících v otevřené krajině s rozptýlenou zelení. Autorem nahrávek je opět ing. Pavel Pelz. Překvapivě i CD nazvané Zpěv Afriky má vztah k ornitologii. Záznamy etnické hudby byly pořízeny během projektu Africká odysea a pocházejí z míst, kde české expedice sledovaly čápy černé. Na jedné z nahrávek dokonce senegalští venkované zpívají o čápici Kristýně. CD lze objednat ve vydavatelství Radioservis (Jeseniova 36, Praha 3, tel , Nová CD z Českého rozhlasu

10 10 PTAČÍ SVĚT ZIMA 2004 Poděkování Vážení čtenáři Ptačího světa, členové ČSO, v minulém čísle jste nalezli výzvu k podpoře dvou petic. Pod peticí ohledně ptačí oblasti Heřmanský stav-odra-poolší je v současné době přes tři tisíce podpisů. Petici týkající se Boletic podepsalo již přes 4000 občanů a více než polovinu podpisů jste shromáždili vy. Ptačí oblast Heřmanský stav-odra-poolší se naše vláda 27. října rozhodla nevyhlásit, a proto připravujeme stížnost k Evropské komisi. O ptačí oblasti Boletice by měla vláda rozhodnout ještě před koncem roku, a pokud tato oblast nebude vyhlášena v navrženém rozsahu, zakročíme stejným způsobem. O dalším vývoji vás samozřejmě budeme informovat. Vám patří poděkování za podporu a za všechny podpisy, které jste pomohli shromáždit. David Lacina Slavík modráček středoevropský se chytil již na prvním ročníku Foto Vladimír Šoltys Záchranná stanice AVES Kladno je již v provozu tři roky Za tuto dobu přijala do své péče 536 zraněných ptáků a 281 jich navrátila zpět do přírody. Do stanice jsou dále přinášeny i jiné živočišné druhy, které se v regionu nacházejí. Jen v roce 2003 to kupříkladu bylo 24 netopýrů, 98 ježků, 4 srnky, 3 kuny, jezevec, veverka a zmije. Do našeho zařízení se však v loňském roce dostala i exotická zvířata 5 želv nádherných, 2 psouni prérioví, 7 fretek a dokonce hroznýš královský, který byl nalezen v příměstském lese. Je až s podivem, co všechno lidé ve městě chovají a nejsmutnější je, že často nechtěná zvířata odkládají do popelnic nebo První ročník se konal v srpnu roku Účastnilo se ho šest lidí. Vladimír Šoltys, Zbyněk Smolík, Jaroslav Klápště, František Stránský, Petr Lumpe a Marek Šoltys. Bylo nataženo celkem 90 metrů sítí. Chytaly se velmi pěkné druhy jako sýkořice vousatá, slavík modráček středoevropský, slípka zelenonohá, bukáček malý, chřástal kropenatý a další. Zrcadlo je také nocoviště špačků, takže jsme každý den pozorovali tisícová hejna. A pozorování také nezůstala pozadu: jeřáb popelavý, moták pochop, krahujec obecný a koliha velká. Celkem bylo chyceno 24 druhů a okroužkováno 936 ptáků. V roce 2001, ve stejném termínu, bylo nataženo 130 metrů sítí. Tento rok byl bohužel doprovázen dešti, takže jsme hodně času museli mít stáhnuté sítě. Pozorovány byly druhy husice rezavá, vodouš šedý, krahujec obecný, lžičák pestrý, moták pochop, koliha velká, vodouš bahenní. Z tohoto roku nám přišla i zajímavá zpětná hlášení okroužkovaných ptáků. Jeden rákosník obecný byl nelezen ve Francii 1067 km od Zrcadla a druhý ve Španělsku 1549 km daleko. Celkem se chytilo o dva druhy více než v předchozím roce, ale zase jejich celkový počet byl jen 842. Zřejmě to bylo způsobeno tím otravným počasím. V roce 2002 se naše akce konečně dostala do médií. Byla za námi redaktorka z Českého rozhlasu, redaktor z Nových Novin a redaktorka z Novin Jičínska. Bylo chyceno i pár nových druhů: ťuhýk obecný, cvrčilka zelená, bělořit šedý, konipas luční, strakapoud velký, ledňáček říční, chřástal kropenatý. Přestože byl počet chycených druhů rekordní 37, byl celkový počet jen 629 ptáků. Opět byla doručena zpětná hlášení: moudivláček lužní z Francie (1078 km) a rákosník obecný ze Španělska (1540 km). Čtvrtý ročník se vyznačoval velkým suchem. Stav hladiny vody byl 60 cm pod normálem. Sucha nám však bohatě vynahradil palašníček tamaryškový. Byl chycen hned první den. Novou tradicí se stalo vypouštění vyléčených dravců a sov ze záchranné stanice pro hendikepované živočichy z Pátku u Poděbrad zpět do přírody. Jako obzvlášť velká rarita byl v rákosí chycen papoušek vlnkovaný. Zajímavá pozorování: orel mořský, luňák červený, je vypouští volně do lesa, jako tomu bylo v případě hroznýše. Aby se zlepšil přístup lidí k chovaným zvířatům, organizuje stanice AVES po celý rok různé výukové programy a ekologické soutěže pro mládež i pro dospělé. Kromě toho pořádá tábory mladých ochranářů, organizuje výrobu a vyvěšování budek a zimní přikrmování ptactva. Podílí se i na revitalizaci místního potoka a pomáhá při údržbě známé ptačí rezervace Záplavy. Celková pestrá činnost stanice ukazuje možnosti jak využívat iniciativu občanů pro pomoc ochraně přírody. Jaroslav Lorenc & Petr Starý Akce Zrcadlo letos již popáté Rybník Zrcadlo je největší rybník patřící do soustavy Rožďalovických rybníků (70 ha), jež byla navržena v rámci projektu NATURA 2000 jako významné ptačí území. Již před pěti lety zde několik nadšených ornitologů zahájilo pravidelnou každoroční odchytovou akci. Letos tu proběhl již její pátý ročník. Nápad vznikl na základě inspirace jinými podobnými akcemi, například na Bohdanečském rybníce. vlašťovka obecná albín, včelojed lesní, vodouš tmavý, šedý, bahenní, volavka bílá, jeřáb popelavý, kvakoš noční, pěnice vlašská. Savce reprezentoval netopýr rezavý, který se náhodou chytil v noci do sítě. Celkový počet druhů byl ještě o dva více než minulý rok, tedy 39, a celkový počet okroužkovaných ptáků stoupl na 902. Nechytila se však ani jedna sýkořice vousatá. Je to velmi překvapivé, protože v prvním ročníku jich bylo okroužkováno 32. Zatím poslední, pátý ročník kroužkovací akce Zrcadlo proběhl letos a hojnost ptactva byla vysoká. I počasí nám přálo. Z nově chycených druhů: cvrčilka říční, sýkora babka, konipas luční, čírka modrá. A staré vzácné druhy: slavík tmavý, cvrčilka slavíková, slavík modráček. Pozorování: jeřáb popelavý, rorýs obecný albín, vodouš bahenní, tmavý, šedý, kalous ušatý, koliha velká, chřástal kropenatý, moták lužní, kopřivka obecná, břehule říční albín. A konečně se dočkal i výr u sítě na dravce. Chytil se moták lužní, bohužel již s kroužkem. Druhová rozmanitost byla stejná jako v loňském roce - 39 druhů. Ale neočekávaný byl celkový počet všech ptáků okroužkovaných ptáků je nejvíc za celých pět let. Sýkořice se bohužel nechytila ani letos. Zpětná hlášení zatím žádná. Za pět let se celkem se na akci Zrcadlo chytilo 57 druhů a bylo okroužkováno 4548 ptáků. Marek Šoltys, 14 let, pravidelný účastník akce Zrcadlo V USA ubývají ptáci Podle posledních výzkumů amerických ornitologů došlo na území Severní Ameriky k závažnému poklesu početnosti okolo 30 % všech ptačích druhů. Největší úbytek, až 70 % druhů, postihl ptáky otevřených travinných společenstev a zemědělské krajiny. V buši byl pokles zaznamenán u 36 % druhů. Prokazatelný úbytek druhů byl zaznamenán u 25 % lesních druhů ptáků a u 23%druhů žijících ve městech a vesnicích. Relativně nejnižší pokles, pouhých 13 % druhů postihl mokřadní druhy ptáků. Příčinou dramatického úbytku jsou zejména vnější faktory jako ztráta přirozených travních společenstev, nadměrná pastva a intenzivní zemědělství, nevhodné lesní hospodářství, výskyt invazních druhů, znečištěné prostředí a obecně špatný přístup ke krajině. Jako byl dříve využíván kanárek ve štolách, kde se rubalo uhlí, jsou dnes ptačí druhy indikátory stavu námi obývaného prostředí. Lidé jsou za tento žalostný stav zodpovědní a měli by jej urychleně řešit, prohlásil ředitel amerického BirdLife International John Flicker. Se situací se nehodlají smířit a plánují akce, jak populacím severoamerických druhů ptáků pomoci. Podle informací BirdLife International přeložila a upravila Barbora Houdková Populace Vlhovce východního (Sturnella magna) poklesla v USA mezi lety o 66 % Foto George Jameson

11 ZIMA 2004 PTAČÍ SVĚT 11 Birdlife International zhodnotil stav populací evropských ptáků BirdLife International (2004): Birds in Europe: population estimates, trends and conservation status. Wageningen, The Netherlands: BirdLife International (BirdLife Conservation Series No. 12). (Ptáci v Evropě: odhad populací, trendy početnosti a stav z hlediska ochrany). Začátkem listopadu proběhla v Nizozemí konference u příležitosti 25. výročí vydání Směrnice EU o ptácích. Na této konferenci byla slavnostně uvedena nová publikace BirdLife International Birds in Europe (Ptáci v Evropě). Publikace vychází deset let po prvním vydání a hodnotí populace divoce žijících ptáků a jejich vývojové trendy v celé Evropě. Informace plynoucí z této hloubkové studie bohužel nejsou příliš potěšitelné druhů ptáků, tedy celkem 43% druhů, které se v Evropě pravidelně objevují, čelí nejisté budoucnosti. Během deseti let, které uplynuly od prvního vydání studie Birds in Europe, došlo k poklesu početnosti u 45 druhů. Mnohé z těchto druhů ubývají, stávají se vzácnějšími a začínají se vyskytovat pouze na omezeném území, zatímco populace jiných druhů zůstávají zdecimované následkem drastického úbytku v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Mezi druhy, jejichž počty znepokojivě poklesly v celé Evropě patří například ptactvo zemědělské krajiny, bahňáci, mnohé druhy tažných ptáků či třeba dříve hojný průvodce člověka vrabec domácí (Passer domesticus). Některé druhy jsou v současnosti natolik ohrožené, že mohou v určitých oblastech Evropy vymizet již během blízké budoucnosti. Mezi ně patří například keptuška stepní (Vanellus gregarius), hýl azorský (Pyrrhula murina) či buřňák baleárský (Puffinus mauretanicus), jejichž populace čítají pouze několik posledních stovek jedinců. V nejnovější zprávě se ale objevují i pozitivní fakta - zlepšení situace je konstatováno u 14 druhů ptáků. Například počty racka zelenonohého (Larus audounii), druhu, který patřil mezi nejohroženější na našem kontinentě, se zvýšily díky intenzivní ochraně, částečně v důsledku uplatňování Směrnice EU o ptácích. Mezi další vítězství lze započítat úspěch při ochraně supa bělohlavého (Gyps fulvus) a orla mořského (Haliaeetus albicilla), dvou největších evropských dravců. Souběžně s touto publikací vychází i její sesterská studie Birds in European Union (Ptáci v Evropské Unii), která hodnotí úspěchy a prohry Evropské unie v ochraně ptactva. Tato studie je ke stáhnutí na webových stránkách BirdLife International Deset let BirdLife International Birdlife International slaví deset let své existence. Od svého vzniku v roce 1994 vyrostlo toto unikátní partnerství v silné a účinné globální ochranářské spojenectví, zastoupené ve více než sto zemích světa. Partnerství Birdlife International tvoří 96 národních nevládních organizací, zahrnujících i 5000 místních uskupení jako jsou pobočky, patronátní skupiny či lokální seskupení dobrovolníků. Celkový počet příznivců čítá 8 milionů lidí, z nichž 2,5 milionu jsou členové některé z organizací. Světový festival ptactva, akce pořádaná sdružením BirdLife International, je zapsán v Guinessově knize rekordů jako největší celosvětová akce věnovaná pozorování ptáků Foto Chris Gommersall První významné ptačí území v Austrálii V Austrálii došlo k vyhlášení prvního významného ptačího území (IBA). Nachází se v oblasti mokřadů a mělkých bažin v zálivu Carpentaria. Tato lokalita je již delší dobu známá jako nejlepší místo v Austrálii, kde se shromažďují tažní ptáci mořského pobřeží, vodní ptáci a druhy soustředěné na travních biotopech. Nyní náleží toto místo k první z dvanácti připravovaných ptačích oblastí v Austrálii. Pracovníci australského BirdLife, který je navrhovatelem oblastí, věří, že vyhlášením první oblasti pomohou vzbudit pozornost jak veřejnosti, tak vládních činitelů. K dalším připravovaným oblastem patří například dvě území v nichž se vyskytuje ohrožený papoušek žlutoramenný (Psephotus chrysopterygius). Jiná oblast by se měla soustředit na záchranu celosvětově ohroženého jeřába Antigonina (Grus antigone), žijícího na úrodné zemědělské půdě v oblasti Atherton Tablelands, kde se dříve nacházel deštný prales. V zimním období zde přílety jeřábů na nocoviště patří k nejúchvatnější podívané, jakou může zdejší krajina nabídnout. Podle zprávy z přeložil a upravil Martin Kupka Publikace Birds in Europe bude od roku 2005 k zapůjčení v knihovně ČSO či u jednotlivých poboček ČSO. Objednat lze publikaci na či na (přibližná cena 30 ). Konkrétní příklady z publikace naleznete na webu Birdlife International www. birdlife.org či ve zkrácené verzi na webu ČSO Lucie Hošková Za deset let bylo odvedeno mnoho práce - BirdLife International poukázal na to, že každý osmý ptačí druh na zemi je ohrožen na přežití a společně byly stanoveny klíčové aktivity, potřebné k jejich záchraně. Záchranné akce započaly u 67% celosvětově ohrožených ptáků, z nichž téměř u jedné čtvrtiny se následně podařilo dosáhnout výrazného zlepšení situace. Jeden z nejdůležitějších programů BirdLife International významná ptačí území (Important BirdAreas, IBA) se stal skutečně plně mezinárodním více než 7500 významných ptačích území bylo zatím identifikováno ve 167 zemích a teritorií. Určení významných ptačích území vyústilo v lepší ochranu těchto lokalit prostřednictvím národní i mezinárodní legislativy a změn politiky na lokální, národní i mezinárodní úrovni. Ve významných ptačích územích působí celosvětová síť patronátních skupin, jejichž zájmy a často i životní úroveň úzce souvisí s kvalitou přírody v těchto lokalitách. BirdLife International se za deset let své existence rozvinul v podivuhodné, dynamické partnerství, které pracuje na regionálních i národních úrovních a je mezinárodně synchronizováno. Společně dosahuje úspěchů při prosazování zájmů ochrany ptáků a jejich prostředí, společně vyvíjí konkrétní ochranářské aktivity a společně zajišťuje monitoring biologické rozmanitosti. BirdLife International ovlivnil zásadním způsobem i globální osvětu v oblasti životního prostředí do jeho akcí se každoročně zapojuje 4,5 milionů dětí a počet každoročních příspěvků v tisku a jiných médiích lze počítat na miliardy. Stále je však třeba ještě více osvěty a celkové práce pro ochranu ptáků a přírody vůbec, což pro nás představuje velkou výzvu do dalších deseti let. Poselství Michaela Randse, ředitele BirdLife International, přeložila a upravila Lucie Hošková Zimující skupina vzácných jeřábů Antigoniných Foto Minh Loc

12 12 PTAČÍ SVĚT ZIMA 2004 Za ptáky do světa Krugerův národní park zvířecí ráj Snad každý se zájmem o přírodu a zvířata touží vidět druhy známé z knížek, televizních dokumentů a zoologických zahrad v přirozeném prostředí. Nám se podařilo navštívit africkou savanu plnou kopytníků, šelem, slonů a mnoha druhů ptáků letos v březnu. Nebýt však plotu a strážců, vypadala by krajina na území dnešního Krugerova národního parku v Jihoafrické republice asi úplně jinak. Mimo rezervace se s divokými zvířaty v této zemi v podstatě nesetkáte. Krajina je přeměněna na pole a pastviny pro dobytek, antilopy jsou snědeny, sloni a lvi vystříleni a i ptáci, kteří nikdy nerespektovali hranice, se většinou raději uchýlí do nerušených prostor národního parku, kde naleznou mnoho typů prostředí v téměř původní podobě. Krugerův národní park ležící v severovýchodní části země na hranici s Mosambikem a Zimbabwe byl oficiálně otevřen v roce 1926, s jeho budováním se však začalo již na konci 19. století. Svou rozlohou téměř km 2 je největší rezervací v Jihoafrické republice a také obrovským turistickým lákadlem. Vždyť ročně přivítá přes milion turistů, pro které je náležitě vybaven. Přesto zde platí, že klid zvířat je na prvním místě každý turista je povinen dodržovat desatero přikázání parku pravidla, zajišťující co nejmenší rušení a ovlivňování zvěře člověkem, mezi něž patří dodržování rychlosti, zákaz krmení zvířat a odhazování odpadků, zákaz hlasitých projevů a vystupování z auta apod. Do parku se dostanete pouze několika branami, musíte mít vlastní vůz nebo být součástí organizovaného zájezdu, pěší turistika je zde zakázána. Rychlost je na celém území omezena na 50 km/hod, ale my jsme ji snad ani nikdy nevyužili, neboť bylo stále na co koukat a čím rychleji jedete, tím méně uvidíte. Vystupovat z vozu je možné jen na určených místech (např. mosty či pahorky) nebo na místech určených k občerstvení, kde vás většinou vítá vůně grilovaného masa, neboť vášeň bílých Jihoafričanů pro grilování pod širým nebem (tzv. braai) je nepřekonatelná. Nocovat lze pouze v oplocených a hlídaných kempech, většinou luxusně vybavených, jejichž brány se na noc uzavírají a ven vás pustí až těsně před ranním rozbřeskem. Stojí ovšem za to si přivstat a vyrazit hned za svítání, neboť tak máte největší šanci vidět zvířata, která se přes den schovávají před sluncem a horkem do stínu. První ptáci, kteří nás přivítali hned za branou parku byli mandelíci. Vyskytují se tu tři druhy -mandelík fialovoprsý (Corasias caudatus), mandelík nachový (C. naevius) a náš mandelík hajní (C. garrulus). Posedávají u cest a silnic a pochutnávají si na velkém hmyzu, který tyto bariéry v krajině přechází. Dalšími věrnými průvodci parkem byli rozverní zoborožci jihoafričtí (Tockus leucomelas), kteří v párech či menších skupinkách dováděli ve větvích stromů. Přímo u cesty často postávali a dokonce tokali dropi černobřiší (Eupodotis melanogaster) a frankolíni natalští (Francolinus natalensis) či Swainsonovi (F. swainsonii). Často jsme potkávali stádečka nejběžnějších antilop impal, po kterých hbitě pobíhali klubáci červenozobí (Buphagus erythrorhynchus). Na sloním trusu (sloni s oblibou využívají silnice při svých cestách za potravou) hodovali dytíci tmaví (Burhinus vermiculatus), kulíci třípásí (Charadrius tricollaris), čejky běločelé (Vanellus armatus)a korunkaté (V. coronatus). Jihoafrickou republiku jsme navštívili nedlouho po období dešťů a v krajině tak byl patrný dostatek vody, která je pro přežívání zvířat v této zemi klíčová. Všude rostla šťavnatá vegetace a i řeky a přehrady neměly o vodu nouzi. Přímo z kempu jsme mohli u řeky Letaby sledovat čápy marabu (Leptoptilos crumeniferus), nesyty africké (Mycteria ibis), husy egyptské (Alopochen aegyptiaca) a ibisy hagedaše (Bostrychia hagedash). Obrovským zážitkem pro nás bylo sledovat lovící volavku černou (Egretta ardesiaca), která ze svých křídel vytváří deštník, a loví rybky, které se schovají do jeho stínu, či až 1,5 m vysokého čápa sedlatého (Epippiorhynchus senegalensis). Naopak k čápům také patřící kladivouši (Scopus umbretta) jsou i přes svá obrovská hnízda, která staví, překvapivě drobní. Mezi stády zeber a pakoňů jsme pozorovali hejno asi osmdesáti čápů bílých, snad byli někteří z nich i od nás. U vodních toků se často zdržovali rybaříci jižní (Ceryle rudis) a také největší rybařík velký (Megaceryle maxima). Štěstí jsme měli i na největší volavku na světě volavku obrovskou (Ardea goliath). Těšili jsme se na dravce a nebyli jsme zklamáni. Kromě mnoha drobnějších, mezi kterými vynikali luňci šedí (Elanus caeruleus) a hbité poštolky rudonohé (Falco vespertinus), jsme se často setkávali se supy africkými (Gyps africanus) či chocholatými (Trigonoceps occipitalis). Neopakovatelný je pak jakoby opilý let orla kejklíře (Telerathopius ecaudatus), jehož si nelze splést s jiným dravcem, neboť téměř nemá ocas. Na stromech nad vodními plochami jsme několikrát spatřili rybožravého orla jasnohlasého (Haliaetus vocifer), jehož hlas je považován za symbol Afriky. Stromy jsou na mnoha místech obsypány půvabnými hnízdy snovačů několika druhů, nejčastějším byl snovač škraboškový (Ploceus velatus). Mnoho dalších druhů typických pro africkou savanu jako jsou vdovky, leskoptve, turaka, myšáci či několik Sup chocholatý a mladý, ještě nevybarvený orel kejklíř si zjevně nepřekáželi Foto Petr Fousek druhů vlh zde bohužel musíme z nedostatku prostoru opominout. V parku jsme strávili téměř týden a procestovali jsme ho od severu k jihu. Postupně jsme se tak dostávali z míst označovaných za divočinu, kde během celého dne nemusíte potkat jediné auto, ale ani hustota zvířat není příliš velká, do míst označovaných za ZOO zde jsou rozsáhlé savany plné kopytníků, až na jih, kde se ocitnete v části nazývané poněkud hanlivě cirkus hustota zvířat, ale bohužel i turistů je v této části značná. Třešničkou na dortu nevšedních zážitků pro nás bylo pozorování pěti zoborožců kaferských (Bucorvus leadbeateri) z bezprostřední blízkosti. Jen tak mimochodem vyskákali z podrostu na asfaltovou silnici, předvedli ukázku toku a rozvážným krokem se vydali po asfaltu směrem k největšímu kempu v parku. Tito majestátní mrchožrouti jsou dnes silně ohroženi především úbytkem starých stromů, jejichž dutiny potřebují k hnízdění a v Krugerově parku probíhá program na jejich záchranu. Po šesti dnech jsme se tak rozloučili s Noemovou archou Jihoafrické republiky. Přestože jde o velkou turistickou atrakci a kempy připomínají spíše luxusní vesničky až městečka v hlavním městě Krugerova národního parku, Skukuze, naleznete dokonce letiště a banku-stejně vás okouzlí rozlehlé pláně s líně procházejícími stády zeber, žiraf, pakoňů a dalších druhů antilop. My jsme zcela propadli půvabu afrických rozbřesků, kdy jsme v ranním šeru na silnici potkali smečku psů hyenovitých, další den zase dobře nakrmené hyeny skvrnité a skupinku čtyř mladých lvích samců rozvalených na vyhřátém asfaltu silnice. Se zatajeným dechem jsme sledovali rituální souboj mladých žirafích samců a s pobavením zase skupinky rozdováděných paviánů čakma či kočkodanů. Přestože zvířata sledujete velmi zblízka, rozhodně je nelze považovat za ochočené tolerují vás jen proto, že pokud sedíte v autě, nejste považováni za člověka, ale za podivné plechové a neškodné zvíře, kterým většinou nestojí za to se zaobírat. Vy si naopak díky tomu můžete plně vychutnat jejich přirozené projevy z bezprostřední blízkosti. Barbora Houdková & Lucie Hošková Ročník XI/Číslo 4. Redakce: Česká společnost ornitologická, Hornoměcholupská 34, Praha 10-Hostivař, tel./fax , Odpovědný redaktor: Barbora Houdková, technický redaktor: Alexandra Trublová a Martin Fejfar. Stránky pro děti připravuje Václav Bartuška.Vychází čtyřikrát ročně v nákladu 3000 výtisků. Sazba a tisk: JAVA Třeboň. Zaregistrováno MK ČR pod číslem E SPOLUPRACUJÍCÍ ORGANIZACE

ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY ZÁKLADNÍ ORGANIZACE 76/20 HOŠŤÁLKOVÁ

ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY ZÁKLADNÍ ORGANIZACE 76/20 HOŠŤÁLKOVÁ Výroční zpráva 2008 ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY ZÁKLADNÍ ORGANIZACE 76/20 HOŠŤÁLKOVÁ ZO ČSOP Hošťálková se představuje Naše občanské sdružení bylo založeno v roce 2007 za účelem provozování záchranné stanice

Více

June 25, 2012. VY_52_INOVACE_89.notebook OCHRANA PŘÍRODY 4 2 18:10 4 2 2:38 6 3 16:07 6 3 17:27 6 3 17:52 6 3 22:44

June 25, 2012. VY_52_INOVACE_89.notebook OCHRANA PŘÍRODY 4 2 18:10 4 2 2:38 6 3 16:07 6 3 17:27 6 3 17:52 6 3 22:44 Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz www.zsnamesti.cz telefon: 487 722 010 fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Ochrana polních ptáků

Ochrana polních ptáků Ochrana polních ptáků Ing. Václav Zámečník Česká společnost ornitologická, 2008 Ptáci jako jeden ze statistických ukazatelů kvality života obyvatel Indikátor ptáků zemědělské krajiny = jeden ze strukturálních

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

Téma: PTAČÍ OBLAST LABSKÝCH PÍSKOVCŮ

Téma: PTAČÍ OBLAST LABSKÝCH PÍSKOVCŮ 14. ročník vědomostní soutěže ZA POZNÁNÍM ČESKOSASKÉHO ŠVÝCARSKA Téma: PTAČÍ OBLAST LABSKÝCH PÍSKOVCŮ Vyzkoušejte si své znalosti v našem 14. ročníku vědomostní soutěže Za poznáním Českosaského Švýcarska,

Více

Ze dne: 28.9. 2012 Místo konání: Vysočany (TC) - Chrančovice (PS) Sedlíkovice (ČB)

Ze dne: 28.9. 2012 Místo konání: Vysočany (TC) - Chrančovice (PS) Sedlíkovice (ČB) TISKOVÁ ZPRÁVA Název - téma: Příběh vejce černého čápa z Vysočan. Ze dne: 28.9. 2012 Místo konání: Vysočany (TC) - Chrančovice (PS) Sedlíkovice (ČB) Vlastní zpráva: Všechno to začalo 2.5. 2012 brzy ráno

Více

VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26

VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26 VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011

Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011 Vojtěch Kodet,

Více

Název materiálu: Mokřadní ptáci

Název materiálu: Mokřadní ptáci Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

VY_32_INOVACE_07_ČÁP BÍLÝ_26

VY_32_INOVACE_07_ČÁP BÍLÝ_26 VY_32_INOVACE_07_ČÁP BÍLÝ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Ochrana a podpora genofondu sovy pálené (Tyto alba) ve Zlínském kraji v roce 2012

Ochrana a podpora genofondu sovy pálené (Tyto alba) ve Zlínském kraji v roce 2012 Ochrana a podpora genofondu sovy pálené (Tyto alba) ve Zlínském kraji v roce 2012 Závěrečná zpráva Zpracovatel: TYTO Občanské sdružení pro ochranu přírody a krajiny zaregistrované Ministerstvem vnitra

Více

VY_32_INOVACE_20_LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ_26

VY_32_INOVACE_20_LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ_26 VY_32_INOVACE_20_LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Následovala návštěva autobusového nádraží. Tento projekt město financovalo ze Společného regionálního operačního programu a rozpočtu města Votice.

Následovala návštěva autobusového nádraží. Tento projekt město financovalo ze Společného regionálního operačního programu a rozpočtu města Votice. 1. a 2.10. 2009 se v rámci projektu Vzdělaný venkov uskutečnila odborná exkurze do mikroregionu Džbány-Žebrák. Exkurzi připravily manažerky mikoregionu Nechanicko Jana Pečenková a Urbanické Brázdy Ing.

Více

Připravuje EXPEDICI v JAR VELKÝ BÍLÝ GREAT WHITE SCHARK & KELPOVÉ POTÁPĚNÍ

Připravuje EXPEDICI v JAR VELKÝ BÍLÝ GREAT WHITE SCHARK & KELPOVÉ POTÁPĚNÍ Připravuje EXPEDICI v JAR VELKÝ BÍLÝ GREAT WHITE SCHARK & KELPOVÉ POTÁPĚNÍ Termín: 1. 15. KVĚTNA 2013 Cena první části: 65 800,-Kč / 57 800,-Kč Nepotápěč Cena druhé části: 14 400,- Kč Pro letošní rok jsme

Více

Tisková zpráva NA KTERÉM STAČÍ I JÍT. sobota 28. 5. 2011 ve 14 hodin Pražský hrad - Staroměstské náměstí (cca 4 km)

Tisková zpráva NA KTERÉM STAČÍ I JÍT. sobota 28. 5. 2011 ve 14 hodin Pražský hrad - Staroměstské náměstí (cca 4 km) Tisková zpráva a pořádají druhý ročník charitativního běhu Prahou BĚH PRO GORILY NA KTERÉM STAČÍ I JÍT sobota 28. 5. 2011 ve 14 hodin Pražský hrad - Staroměstské náměstí (cca 4 km) Výnos z akce půjde na

Více

Výroční zpráva 2010. 52/02 Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Choceň

Výroční zpráva 2010. 52/02 Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Choceň Výroční zpráva 2010 52/02 Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Choceň Kdo jsme? Jsme nezisková organizace. Našimi členy jsou dobrovolníci a naše práce souvisí s činností oddílu mladých ochránců

Více

Plazi jak je neznáte. S touto besedou to všechno před několika léty začalo a pravidelné setkávání na školách nese i své výsledky.

Plazi jak je neznáte. S touto besedou to všechno před několika léty začalo a pravidelné setkávání na školách nese i své výsledky. Plazi jak je neznáte S touto besedou to všechno před několika léty začalo a pravidelné setkávání na školách nese i své výsledky. Beseda je zaměřená na život, smysly, způsob života a další zajímavá fakta

Více

Kontrola a čištění budek na LS Třebíč 2011

Kontrola a čištění budek na LS Třebíč 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Kontrola a čištění budek na LS Třebíč 2011 Vojtěch Kodet, Pavel Hobza, Dana Kořínková,

Více

Zpráva o adopci uměle odchovaných mláďat jestřába lesního v roce 2006

Zpráva o adopci uměle odchovaných mláďat jestřába lesního v roce 2006 1- - DOBROVOLNÝ EKOLOGICKÝ SPOLEK ochrana ptactva Záchranná stanice živočichů Plzeň Zábělská 75 312 00 Plzeň Zpráva o adopci uměle odchovaných mláďat jestřába lesního v roce 2006 Realizátor (garant) projektu:

Více

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Národní programy ČSOP Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Ochrana biodiverzity Ochrana biodiverzity Program zahrnuje řadu především lokálních projektů mapování, praktické

Více

SEZNAM PROGRAMŮ LETÁK

SEZNAM PROGRAMŮ LETÁK SEZNAM PROGRAMŮ LETÁK VYDRA TAJEMNÁ KRÁLOVNA ŘEK Tento program má za cíl seznámit žáky s druhem živočicha, se kterým se v přírodě často nesetkávají vydrou říční. Žáci uvidí vydry naživo, dozví se o hlavních

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

Výroční zpráva. 52/02 Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Choceň

Výroční zpráva. 52/02 Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Choceň Výroční zpráva 52/02 Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Choceň 2011 Kdo jsme? Jsme nezisková organizace se statutem občanského sdružení. Našimi členy jsou dobrovolníci a naše práce souvisí

Více

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: Využití ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky Název DUM: Ptáci - pěvci (prezentace)

Více

Co prozradí žáby zpěvem?

Co prozradí žáby zpěvem? Co prozradí žáby zpěvem? ( Obojživelníci Vysočiny a jejich biotopy ) Jaromír Maštera Autoři většiny fotografií: Jaromír Maštera a Jan Dvořák Co prozradí žáby svým zpěvem? 1) Je jaro! zima definitivně skončila

Více

Naše zvěř a myslivost 2012 Hospodaření v agrární krajině podpora biodiverzity

Naše zvěř a myslivost 2012 Hospodaření v agrární krajině podpora biodiverzity Lesnická a dřevařská fakulta ČZU v Praze, Redakce časopisu Svět myslivosti, Dendrologická, Dobřichovice, o. s., Soukromý statek Hájek Čilá, Vás srdečně zvou na odborný seminář Naše zvěř a myslivost 2012

Více

Přírodní rezervace Boubínský prales

Přírodní rezervace Boubínský prales Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Přírodní rezervace Boubínský prales Autor: Bc. Petra Krysová III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Člověk a jeho

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Dívčí Kámen. Nabídka na využití prostor zříceniny hradu. platná od 26. 5. 2014 do 31. 12. 2014. Určeno veškerým kulturním vystoupením

Dívčí Kámen. Nabídka na využití prostor zříceniny hradu. platná od 26. 5. 2014 do 31. 12. 2014. Určeno veškerým kulturním vystoupením Nabídka na využití prostor zříceniny hradu Dívčí Kámen platná od 26. 5. 2014 do 31. 12. 2014 Určeno veškerým kulturním vystoupením Foto: Petr Znachoř Nabízíme možnost prezentace uměleckých aktivit v netradičním

Více

Projekt KURA KURA vstupuje do další etapy

Projekt KURA KURA vstupuje do další etapy Strana 1 / 1 Projekt KURA KURA vstupuje do další etapy Po čtyřech letech překonávání překážek indonéské byrokracie se podařilo vedení brněnské zoologické zahrady a její partnerské indonéské nadaci získat

Více

Název: Ptáci. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie

Název: Ptáci. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Název: Ptáci Výukové materiály Autor: PaedDr. Pavel Svoboda Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Ročník: 4. (2. vyššího gymnázia) Tematický

Více

Plán EVVO. Základní školy a Mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice. na školní rok 2011/2012

Plán EVVO. Základní školy a Mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice. na školní rok 2011/2012 Plán EVVO Základní školy a Mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice na školní rok 2011/2012 Zpracovala Mgr. Nina Dyčenková, školní koordinátorka environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Počet žáků:

Více

Dobrý den všem, Děkuji a s pozdravem

Dobrý den všem, Děkuji a s pozdravem Dobrý den všem, přikládám zprávu o tom, jak se v našem plzeňském přírodním parku již poněkolikáté konají masové zábavní akce s pompézními ohňostroji, za souhlasu všech dotčených orgánů a zástupců vedení

Více

REGIONÁLNÍ TURISTICKÉ A INFORMAČNÍ CENTRUM. Výroční zpráva. Michala Kiezlerová, DiS.

REGIONÁLNÍ TURISTICKÉ A INFORMAČNÍ CENTRUM. Výroční zpráva. Michala Kiezlerová, DiS. REGIONÁLNÍ TURISTICKÉ A INFORMAČNÍ CENTRUM Výroční zpráva 2013 Michala Kiezlerová, DiS. Obsah Základní údaje... 3 Informace... 3 Zakladatelé... 3 Otevírací doba... 4 Popis činností... 4 Projekt Vodácká

Více

Problematika ničení úkrytů/hnízdišť netopýrů a rorýsů v souvislosti s rekonstrukcemi panelových domů

Problematika ničení úkrytů/hnízdišť netopýrů a rorýsů v souvislosti s rekonstrukcemi panelových domů Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON) www.ceson.org Problematika ničení úkrytů/hnízdišť netopýrů a rorýsů v souvislosti s rekonstrukcemi panelových domů Vypracoval: Mgr. Radek K. Lučan PřF JU,

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 5.4.1 Ochrana přírody Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich

Více

Turistický zpravodaj č.1/ 2011

Turistický zpravodaj č.1/ 2011 Vážení turisté, vážení přátelé, Turistický zpravodaj č.1/ 2011 dostává se k Vám první číslo Turistického zpravodaje oblasti Klubu českých turistů Jižní Čechy. V tomto zpravodaji bychom Vám chtěli čtyřikrát

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

TŘÍDNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

TŘÍDNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM TŘÍDNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM MATEŘSKÁ ŠKOLA NOVÁ VES Je zpracován v souladu s Rámcovým programem pro předškolní vzdělávání. Každé podtéma TVP rozvíjí všech pět oblastí předškolního vzdělávání: biologickou,

Více

PROGRAM MUZEJNÍ NOCI VE SVITAVÁCH V SOBOTU 2. ČERVNA 2012

PROGRAM MUZEJNÍ NOCI VE SVITAVÁCH V SOBOTU 2. ČERVNA 2012 PROGRAM MUZEJNÍ NOCI VE SVITAVÁCH V SOBOTU 2. ČERVNA 2012 PO CELÉ ODPOLEDNE A VEČER VSTUP ZDARMA!!! OD 12:15 FAKULTATIVNĚ SPOLEČNÝ OBĚD ESPERANTSKÝCH NÁVŠTĚVNÍKŮ V RESTAURACI ASTRA - v návaznosti na příjezd

Více

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová Únor 2015 1 Obsah 1 Navštívená lokalita... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2

Více

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti.

Více

STŘEDISKO EKOLOGICKÉ VÝCHOVY A ETIKY RÝCHORY PROJEKT DOTEK KALENDÁŘ AKCÍ PRO VEŘEJNOST

STŘEDISKO EKOLOGICKÉ VÝCHOVY A ETIKY RÝCHORY PROJEKT DOTEK KALENDÁŘ AKCÍ PRO VEŘEJNOST STŘEDISKO EKOLOGICKÉ VÝCHOVY A ETIKY RÝCHORY PROJEKT DOTEK KALENDÁŘ AKCÍ PRO VEŘEJNOST ŠKOLNÍ ROK 2009/2010 O projektu DOTEK Dům obnovy tradice, ekologie a kultury je projekt Střediska ekologické výchovy

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

Podpora populace užovky stromové

Podpora populace užovky stromové KVK09_hadi_ZZ_D771_w.doc str. 1 Název projektu: Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 771/2009 program: Záchranné

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č. materiálu: VY_52_INOVACE_007

Více

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm.

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm. Marek Hák 25.1.2013 Popis Tygr indický je kočkovitá šelma (Panthera tigris tigris) také zvaný tygr bengálský je nejpočetnější poddruh tygra. Vyskytuje se převážně v okolí ústí řeky Gangy, Indii a Bangladéši.

Více

Ochrana volně žijících šelem a dravců

Ochrana volně žijících šelem a dravců Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Ochrana volně žijících šelem a dravců Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.24 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr.

Více

ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY

ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY ZŠ KAMENNÉ ŽEHROVICE, školní rok 2013/2014 Vypracovala: Mgr. Hana Jelínková 1 Dokumenty týkající se programu EVVO Zákon č. 17/1992 Sb., o životním

Více

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země Jméno autora výukového materiálu: Mgr. Lenka Bělohlávková Škola: ZŠ a MŠ Josefa Kubálka Všenory Datum (období) vytvoření: únor 2014 Ročník,

Více

200058182 - Pilař - Lužnice - 117,263 ř.km

200058182 - Pilař - Lužnice - 117,263 ř.km ZÁKLADNÍ PARAMETRY PŘÍČNÉ PŘEKÁŽKY VAZBA NA HYDROLOGICKÉ ČLENĚNÍ POVODÍ DRUH pevný SPÁD [m] 3,36 ČÍSLO HYDROL.POŘ. 107020170 ÚSEK HR. ČLENĚNÍ VODNÍHO TOKU 1171600 TVAR přímý STŘ. DÉLKA [m] 24,8 ÚTVAR POVRCH.VOD

Více

Soutok Moravy a Dyje

Soutok Moravy a Dyje Soutok Moravy a Dyje Je jedním z nejrozsáhlejších lužních lesů Evropy Je nejnižším ( 148 m nad mořem) a nejjižněji položeným místem Moravy Leží na soutoku dvou řek Moravy a Dyje a stýkají se zde hranice

Více

Co má housenka na srdci

Co má housenka na srdci Září 2015 ORONGONG Co má housenka na srdci Zdravím čtenáře Orongongu, prázdniny jsou u konce a nový školní rok 2015/2016 nám začíná. Tábor si všichni užili, děti ho hodnotily jako jeden z nejlepších za

Více

Z á k l a d n í š k o l a V s e t í n, T r á v n í k y 1 2 1 7

Z á k l a d n í š k o l a V s e t í n, T r á v n í k y 1 2 1 7 Z á k l a d n í š k o l a V s e t í n, T r á v n í k y 1 2 1 7 Vsetín 2010 Roční plán EVVO na školní rok 2010/2011 Výchozí situace: Účast žáků v přírodovědných olympiádách Dlouhodobě realizovaný projekt

Více

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Inovace výuky Člověk a jeho svět Inovace výuky Člověk a jeho svět Vv4/07 Autor materiálu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Mgr. Petra Hakenová Výtvarná výchova Výtvarná

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

36. ročník Turnajů šachových nadějí

36. ročník Turnajů šachových nadějí Gens una sumus 36. ročník Turnajů šachových nadějí pořádaných Beskydskou šachovou školou z. s. Termín konání: 2. 6. 4. 2015 Místo konání: Národní dům ve Frýdku-Místku Turnaje šachových nadějí Šachy - hra

Více

Šéfredaktor: Zdeňka Šubová Redaktoři: Veronika Vavrušková, Daniela Mlčúchová, Pavel Vavruška, Lucie Vavrušková, Karolína Hanáková

Šéfredaktor: Zdeňka Šubová Redaktoři: Veronika Vavrušková, Daniela Mlčúchová, Pavel Vavruška, Lucie Vavrušková, Karolína Hanáková ZŠ Jarošova Havířov Šumbark 24. 6.2011, ročník: 2., č. 4+5 Šéfredaktor: Zdeňka Šubová Redaktoři: Veronika Vavrušková, Daniela Mlčúchová, Pavel Vavruška, Lucie Vavrušková, Karolína Hanáková 1 Slovo redaktorů

Více

Výstava kamélií v Kroměříži Kamélie v novém

Výstava kamélií v Kroměříži Kamélie v novém Výstava kamélií v Kroměříži Kamélie v novém Velmi cennou součástí sbírky rostlin pěstovaných v Květné zahradě v Kroměříži je také kolekce kamélií čítající 40 vzrostlých stromů a stejný počet menších rostlin

Více

2010/2. Datlík č. 7. Informační občasník pro členy a příznivce N.O.S.u

2010/2. Datlík č. 7. Informační občasník pro členy a příznivce N.O.S.u 2010/2 Datlík č. 7 Informační občasník pro členy a příznivce N.O.S.u 13.6.2010 Akce pro následující týdny: Pro širokou veřejnost: Aktuálně nic Pro členy a příznivce: Kroužkování poštolek, ledňáčků, káňat,

Více

Zpráva o činnosti. Informačního střediska CHKO Český ráj Bukovina

Zpráva o činnosti. Informačního střediska CHKO Český ráj Bukovina Zpráva o činnosti Informačního střediska CHKO Český ráj Bukovina Informace o provozu: v roce 2014 Středisko ekologické výchovy Český ráj zahájilo provoz informačního střediska (dále jen IS) ke dni 1. 8.

Více

NABÍDKA VÝUKOVÝCH PROGRAMŮ

NABÍDKA VÝUKOVÝCH PROGRAMŮ Místa konání programů: učebna ekologické výchovy v budově Správy NP a CHKO Šumava okolí Vimperka Délka programů: MŠ 45-60 minut ostatní stupně škol 90 minut terénní programy trvají 1,5 až 4 hodiny. Objednávka

Více

Co je u nás nového a co chystáme

Co je u nás nového a co chystáme Zpravodaj Co je u nás nového a co chystáme Naši milí přátelé, leden 2015 vítáme vás v novém roce a doufáme, že jste první měsíc prožili v poklidu a ve zdraví. My jsme po Novém roce navázali na naši práci

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Programová nabídka pro školní

Programová nabídka pro školní Programová nabídka pro školní rok 2015 Vedle tradičních ukázek sokolnického výcviku nabízíme mnoho výukových a zážitkových programů pro školy. Programy jsou přizpůsobeny úrovni a věku žáků - kromě samotných

Více

VY_32_INOVACE_03_POTÁPKA ROHÁČ_26

VY_32_INOVACE_03_POTÁPKA ROHÁČ_26 VY_32_INOVACE_03_POTÁPKA ROHÁČ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

O čem svědčí svědecké vrchy?

O čem svědčí svědecké vrchy? O čem svědčí svědecké vrchy? Poznávejme Středočeský kraj Mgr. Jitka Šanderová (vedoucí skupiny) Ing. Daniela Drobná Anna Rafajová Adéla Exnerová Nikola Košnářová David Alltman Lukáš Teňak O CO SE JEDNÁ?

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

2011/1. Datlík č. 9. Informační občasník pro členy a příznivce N.O.S.u

2011/1. Datlík č. 9. Informační občasník pro členy a příznivce N.O.S.u 2011/1 Datlík č. 9 Informační občasník pro členy a příznivce N.O.S.u 6.2.2011 Akce pro následující týdny: Pro širokou veřejnost: Aktuálně nic Pro členy a příznivce: Realizace projektu Podpora biodiverzity

Více

Bilateral Study Visit 2014

Bilateral Study Visit 2014 Bilateral Study Visit 2014 ELSA Praha Bilateral Study Visit 2014 02 ELSA Praha Bilateral Study Visit 2014 Obsah 02 O ELSA 03 Naše vize 03 Činnost ELSA Praha 04 Co je BSV? 05 Program BSV 05 Cíle projektu

Více

VODNÍ A POBŘEŽNÍ EKOSYSTÉMY

VODNÍ A POBŘEŽNÍ EKOSYSTÉMY VODNÍ A POBŘEŽNÍ EKOSYSTÉMY Vodní ekosystémy: Ekosystémy stojatých vod - přirozené (jezera, slepá ramena, tůně, plesa) - umělé (rybniční soustavy, přehrady, zatopené lomy a štěrkovny, odkalovací nádrže

Více

Projekt Jihlava Zdravé město a MA21

Projekt Jihlava Zdravé město a MA21 Projekt Jihlava Zdravé město a MA21 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA DEN ZEMĚ 2015 Mezinárodní kampaň Den Země, která vznikla před více než čtyřiceti lety, se pravidelně slaví také v České republice. Poprvé se Den Země

Více

Výroční zpráva. o činnosti nestátních neziskových organizací v oblasti ekologie a ochrany životního prostředí v kraji Vysočina za roky 2006 a 2007

Výroční zpráva. o činnosti nestátních neziskových organizací v oblasti ekologie a ochrany životního prostředí v kraji Vysočina za roky 2006 a 2007 Výroční zpráva o činnosti nestátních neziskových organizací v oblasti ekologie a ochrany životního prostředí v kraji Vysočina za roky 2006 a 2007 Úvodní slovo Jsem velmi potěšen, že spolupráce neziskových

Více

Výroční zpráva 2013. Štěpánkovická fotbalová liga. - spolek amatérských hráčů

Výroční zpráva 2013. Štěpánkovická fotbalová liga. - spolek amatérských hráčů Výroční zpráva 2013 Štěpánkovická fotbalová liga - spolek amatérských hráčů Úvodní slovo Vážení přátelé, předkládáme Vám výroční zprávu o činnosti amatérských hráčů za uplynulý rok 2013. Štěpánkovické

Více

EUROPE DIRECT BRUNTÁL. Vaše přímé spojení s Evropou

EUROPE DIRECT BRUNTÁL. Vaše přímé spojení s Evropou EUROPE DIRECT BRUNTÁL Vaše přímé spojení s Evropou Celoevropská síť Europe Direct Europe Direct Bruntál Europe Direct je celoevropská informační síť, která informuje občany jednotlivých regionů Evropské

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 259 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 25.9.2012 Ročník, pro který je DUM určen 7. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU NA ČESKÉ STRANĚ NOVÝ PLAVEBNÍ KANÁL Z HORNÍHO TOKU FLÁJSKÉHO POTOKA DO FREIBERSKÉ MULDY - KULTURNĚ NAUČNÁ STEZKA

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU NA ČESKÉ STRANĚ NOVÝ PLAVEBNÍ KANÁL Z HORNÍHO TOKU FLÁJSKÉHO POTOKA DO FREIBERSKÉ MULDY - KULTURNĚ NAUČNÁ STEZKA PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU NA ČESKÉ STRANĚ NOVÝ PLAVEBNÍ KANÁL Z HORNÍHO TOKU FLÁJSKÉHO POTOKA DO FREIBERSKÉ MULDY - KULTURNĚ NAUČNÁ STEZKA 11. DUBNA 2013, KLÍNY (HOTEL EMERAN) Projektoví partneři Základní informace

Více

Ad 2 Zpráva o hospodaření Členové byli podrobně seznámeni s jednotlivými příjmy a výdaji. Celková bilance je následující:

Ad 2 Zpráva o hospodaření Členové byli podrobně seznámeni s jednotlivými příjmy a výdaji. Celková bilance je následující: Zápis z jednání členské schůze Moravského ornitologického spolku středomoravské pobočky České společnosti ornitologické, konané dne 25. února 2012 v zasedací místnosti ORNIS v Přerově, Bezručova ul. č.

Více

USA Francouzská Polynesie

USA Francouzská Polynesie USA Francouzská Polynesie 22./25.12.2012. 5./6.1.2013 41-50 hodin letu, 21 000 km Praha - Los Angeles Pape ete Zastávka v USA / San Francisko Los Angeles Las Vegas Národní park Joshua Tree Národní park

Více

Methods of Breeding Birds Monitoring in the Czech Republic between 2014 and 2017

Methods of Breeding Birds Monitoring in the Czech Republic between 2014 and 2017 Metodika Mapování hnízdního rozšíření ptáků v České republice (2014 2017) Methods of Breeding Birds Monitoring in the Czech Republic between 2014 and 2017 Vladimír Bejček & Karel Šťastný Katedra ekologie

Více

Východiska pro cestovní ruch ve zvláště chráněných územích Příklad z Britské Kolumbie Bowron Lake Provincial Park

Východiska pro cestovní ruch ve zvláště chráněných územích Příklad z Britské Kolumbie Bowron Lake Provincial Park Východiska pro cestovní ruch ve zvláště chráněných územích Příklad z Britské Kolumbie Bowron Lake Provincial Park Jiří Štyrský Bohumil Půža BOWRON LAKE PROVINCIAL PARK Poloha: Severní Amerika Kanada -

Více

Interaktivní pořad plný písniček k nám zavítal 23. listopadu a jmenoval se Pohádková minishow.

Interaktivní pořad plný písniček k nám zavítal 23. listopadu a jmenoval se Pohádková minishow. Základní škola Ořech a její KFOŠ A je tu zase prosinec. Prý měsíc klidu, pohody a radostného očekávání vánoc. No, mnozí z nás dobře víme, že umí být občas pořádně hektický a náročný. I když vždy krásný.

Více

Falcopredonum.cz. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 Jahrbuch 2014. www.falcopredonum.cz www.facebook.com/falcopredonum. Příroda cokoliv říká, je moudré.

Falcopredonum.cz. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 Jahrbuch 2014. www.falcopredonum.cz www.facebook.com/falcopredonum. Příroda cokoliv říká, je moudré. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 Jahrbuch 2014 Falcopredonum.cz www.falcopredonum.cz www.facebook.com/falcopredonum Příroda cokoliv říká, je moudré. Decimus Iunius Iuvenalis Název Falcopredonum Název je latinského

Více

Soutěž. eská Kamenice B Jindřichův. radec B Kadaň F Klášterec ad Ohří G Kroměříž D Kutná ora G Litomyšl C Nový Jičín olná C Prachatice G Spálené

Soutěž. eská Kamenice B Jindřichův. radec B Kadaň F Klášterec ad Ohří G Kroměříž D Kutná ora G Litomyšl C Nový Jičín olná C Prachatice G Spálené eská Kamenice B Jindřichův www.historickeputovani.cz radec B Kadaň F Klášterec ad Ohří G Kroměříž D Kutná Třeboň Nový Jičín Kutná Hora ora G Litomyšl C Nový Jičín olná C Prachatice G Spálené Jindřichův

Více

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky 1. Ekonomika (podnikání a zemědělství) SWOT ANALÝZA workshop Darkovičky 14. 11. 2013 velká nabídka v oblasti služeb a stavebnictví rozvinutá drobná řemesla na základě potřeb obyvatelstva podmínky pro krátkodobou

Více

Zpráva o činnosti občanského sdružení. Doma v lese

Zpráva o činnosti občanského sdružení. Doma v lese Zpráva o činnosti občanského sdružení Doma v lese 2013 AKTIVITY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ Od ledna 2013 byla zahájena nová kampaň na podporu lesní školky, která měla za cíl přivést další zájemce o tento typ

Více

Výroční zpráva 2014. Štěpánkovická fotbalová liga. - spolek amatérských hráčů

Výroční zpráva 2014. Štěpánkovická fotbalová liga. - spolek amatérských hráčů Výroční zpráva 2014 Štěpánkovická fotbalová liga - spolek amatérských hráčů Úvodní slovo Vážení přátelé, předkládáme Vám výroční zprávu o činnosti amatérských hráčů za uplynulý rok 2014. Štěpánkovické

Více

BETON 2011 ZÁVAZNÁ PŘIHLÁŠKA NA VÝSTAVU. Výstava. při konferenci s mezinárodní účastí 18. BETONÁŘSKÉ DNY 2011

BETON 2011 ZÁVAZNÁ PŘIHLÁŠKA NA VÝSTAVU. Výstava. při konferenci s mezinárodní účastí 18. BETONÁŘSKÉ DNY 2011 ZÁVAZNÁ PŘIHLÁŠKA NA VÝSTAVU Česká betonářská společnost ČSSI www.cbsbeton.eu a ČBS Servis, s. r. o. www.cbsservis.eu VÝHODNÉ CENY VÝSTAVNÍCH STÁNKŮ! MOŽNOST OBJEDNÁNÍ FIREMNÍ PREZENTACE 20 % SLEVA PRO

Více

100% festival INTEGRACE 14.-16.3.2014. Ing. Michal Crhonek. koordinátor festivalu

100% festival INTEGRACE 14.-16.3.2014. Ing. Michal Crhonek. koordinátor festivalu festival 100% INTEGRACE 14.-16.3.2014 Ing. Michal Crhonek koordinátor festivalu tanecahandicap@gmail.com michal@michalcrhonek.cz tel: +420 603 284 760 www.tanecahandicap.cz O CO JDE? Projekt Tanec a handicap

Více

Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie

Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie Na počátku března 2011 zasáhlo Japonsko jedno z nejsilnějších zemětřesení, jaké kdy bylo zaznamenáno. Následná

Více

Národní parky I. K. Kovářová a K. Čapková, 2005

Národní parky I. K. Kovářová a K. Čapková, 2005 EVROPA Národní parky I K. Kovářová a K. Čapková, 2005 Národní parky Velkoplošné chráněné území, jehož značnou část zaujímají přirozené, nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v němž rostliny,

Více

Spolupráce Skupiny ČEZ s ochránci přírody při ochraně ptactva před úrazy elektrickým proudem

Spolupráce Skupiny ČEZ s ochránci přírody při ochraně ptactva před úrazy elektrickým proudem Spolupráce Skupiny ČEZ s ochránci přírody při ochraně ptactva před úrazy elektrickým proudem Podklady pro účastníky tiskové konference Liberec 26. listopadu 2009 HISTORIE SPOLUPRÁCE Energetici se o ochranou

Více