Recept na využití dotačních programů

Transkript

1 REGIONÁLNÍ INFORMACE A KONTAKTY DUBEN 2008 HLAVNÍ TÉMA VYDÁNÍ STAVEBNICTVÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY A DOTAČNÍ PROGRAMY Stavebnictví napříč regiony 4 5 Smutné plochy oživly 6 PRÁVNÍ PORADNA Jak zadat stavební zakázku 7 ÚVODNÍ SLOVO VáÏení ãtenáfii, zrodilo se nové periodikum, jehoï první ãíslo nyní drïíte v rukou. Ze samotného titulu Moravské hospodáfiství plyne jak jeho obsahové zamûfiení, tak i území ve spektru na eho zájmu. âasopis je distribuován v krajích, které alespoà z vût í ãásti leïí na území Moravy: tedy v Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém, Moravskoslezském a rovnûï v kraji Vysoãina. Primárnû je urãen pfiedstavitelûm soukromého sektoru a samosprávy a jedním z jeho cílû je stát se kvalitním zprostfiedkovatelem mezi tûmito dvûma sférami. Pfiedpokladem k efektivní spolupráci je ov em moïnost vzájemnû se poznat a seznámit. A právû k tomu vám chceme dát pfiíleïitost: na stránkách ãasopisu se budou objevovat ãlánky o projektech, na nichï se podílejí právû soukrom a vefiejn sektor. Na ím úkolem v ak bude rovnûï poskytnout vám informaãní a poradensk servis t kající se financování takov ch projektû: pozornost vûnujeme rûzn m dotaãním programûm, jejichï znalost b vá mnohdy jádrem úspûchu. Jako pravidelnou rubriku zavádíme také Právní poradnu. VraÈme se v ak k metafofie zrození v úvodu editorialu, která nebyla zvolena náhodnû. Úloha zodpovûdn ch rodiãû tohoto právû narozeného dítûte pfiíslu í redakci a vydavateli, roli pomysln ch kmotrû bychom v ak rádi svûfiili vám, ãtenáfiûm. Na ím úkolem je kvalitnû zaji Èovat obsah ãasopisu ale velk m pomocníkem nám v tomto smûru mûïete b t právû vy. âekáme na va e podnûty, pfiipomínky ãi námûty. Veronika Gábová éfredaktorka Recept na využití dotačních programů BRNĚNSKÁ MĚSTSKÁ ČÁST NOVÝ LÍSKOVEC JE REKORDMA- NEM V POČTU REALIZOVANÝCH URBANISTICKÝCH PROJEKTŮ, K ČEMUŽ NEPOCHYBNĚ PŘISPÍ- VÁ DŮKLADNÁ ZNALOST DOTAČ- NÍCH PROGRAMŮ. POVÍDÁME SI SE STAROSTKOU ING. JANOU DRÁPALOVOU, KTERÁ JE ROV- NĚŽ ČLENKOU ZASTUPITELSTVA MĚSTA BRNA, RADY MĚSTA BRNA A ZASTUPITELSTVA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. Jakmile je vyhlá en nov dotaãní program, pfiichází va e radnice pohotovû s pfiipravenou Ïádostí. Zlep ujete kvalitu bydlení ve va í mûstské ãásti, a zároveà citlivû reflektujete ekologickou otázku. Urbanistick ch projektû je ve va í mûstské ãásti celá fiada. Kter m z nich jste zahájila své pûsobení na novolískovecké radnici? âlenkou rady mûstské ãásti Nov Lískovec jsem se stala v roce 1998, kdy se na radnici zaãalo diskutovat o opravách panelov ch domû. A mnû byla právû tato oblast svûfiena zastupitelstvem. V roce 2000 jsme zaãali pfiipravovat projekty a v pracovní skupinû byli zapojeni nejen odborníci, ale i nájemníci tûchto domû. Chtûli jsme také získat dotace z nového státního programu PANEL. Kritéria byla pfiísná: muselo jít o kompletní regeneraci domû, coï se v jin ch mûstsk ch ãástech v té dobû nedûlalo. Nám se podafiilo vytvofiit kombinovan finanãní model: vlastní zdroje z nájemného jsme doplnili úvûrem na 15 let se státní podporou úrokû a dotací z Fondu bytové v stavby mûsta Brna. Tak jsme mohli investovat aï 450tisíc korun na jeden byt. Za tyto peníze se jiï dá star panelák slu nû zmodernizovat vãetnû bytového jádra a kuchynû. Po dûkladném zateplení, vylouãení tepeln ch mostû a regulací vytápûní vznikly nízkoenergetické domy, ve kter ch se ve srovnání s pûvodní spotfiebou u etfií aï 65 % energie na vytápûní a dal í úspory jsou na ohfievu teplé vody. Od roku 2001 do roku Ilustraãní foto: sídli tû Brno- -Bystrc 2006 jsme tak opravili v echny star í panelové domy ve vlastnictví obce s celkov m nákladem pfies 160 miliónû korun. Dotace z Fondu bytové v stavby mûsta Brna ãinily 16 miliónû, dotace z programu Vyšší nájemné bude kompenzováno úsporami za energie PANEL zatím zhruba 4 milióny. Zbytek byly vlastní zdroje a úvûry. V roce 2007 jsme zahájili dal í etapu, v mûny oken a modernizaci v tahû v domech postaven ch po roce Do rozsáhlej í modernizace vãetnû zateplení se ale bez dal ích úvûrû nemûïeme pustit. Problém je v tom, Ïe program PANEL byl pozastaven: momentálnû ve Státním fondu rozvoje bydlení chybí finanãní prostfiedky na dal í dotace. My v ak kaïdopádnû chceme ukonãit opravy tûchto domû do roku Na zrychlení oprav hodláme vyuïít také moïnost zv ení nájemného. Zatím jdou v echny peníze vybrané z nájmû zpût do oprav a modernizací bytového fondu. Tím, Ïe domy zateplíme, bude vy í nájemné kompenzováno úsporami za energie. Za pozastavením programu PANEL stojí nedostatek finanãních zdrojû. Je v ak podle vás jeho dal í pokraãování dûleïité nebo smysluplné, pokud v e dotace nebyla nijak v znamná? Smysluplnost programu spoãívá právû v tom, Ïe slouïí jako motivaãní prvek, kter vyz vá ke komplexním a preventivním opravám domû. AÏ do zahájení programu PANEL provádûli vlastníci spí e dílãí opravy, tfieba v mûny oken nebo zateplení títov ch zdí. Taková opatfiení nepfiiná ela dobré v sledky, protoïe napfiíklad pouhá v mûna oken za plastová bez zateplení a vyfie ení vûtrání vede ãasto k v skytu plísní. A právû program PANEL, kter poãítá s tím, Ïe Ïadatelem o dotaci mûïe b t kter koliv vlastník panelového domu, byl podnûtem k tomu, aby se s bytov m fondem v âeské republice zaãalo dít nûco zásadnûj ího. A pfiitom to státní rozpoãet ani pfiíli nezatûïuje: dotace pokr vala pouze ãást úrokû z úvûru, kter si vlastník domû vzal za úãelem jejich regenerace. Program byl vlastnû takov m pozitivním impulsem, bez nûjï se ance na rychlej í odstranûní zanedbanosti bytového fondu promarní. (Pokraãování na str. 5) AKTUÁLNĚ V prostorách Technologického inkubátoru II vzniklo MICROSOFT INOVAČNÍ CENTRUM Cílem centra je podpofiit nadûjné zaãínající firmy pfiedev ím z oblasti informaãních technologií, a pomoci tak rozvoji inovací a inovativního podnikání v âeské republice. Toto stfiedisko nabídne zaãínajícím podnikatelûm, studentûm, v vojáfiûm a v zkumn m pracovníkûm pfiístup ke zdrojûm a informacím na svûtové úrovni. Pro zájemce je pfiipravena celá fiada aktivit nejen z oblasti vzdûlávání a poradenství, ale i piãkové vybavení pro testování a v voj nejnovûj ích technologií. V prostorách MICROSOFT CENTRA budou rovnûï probíhat vzdûlávací kurzy a semináfie. Stfiedisko vzniklo za podpory Jihomoravského inovaãního centra, které provozuje Technologick inkubátor II a jehoï cílem je vybudovat infrastrukturu pro podporu inovativního podnikání v regionu jiïní Moravy. JIC podporuje firmy, vûdu, v zkum a studenty s nápady. Zaji Èuje pro nû finanãní prostfiedky, poradenství, kontakty a prostory. -vga- Na smutné ploše v Židlochovicích vyrostly nové domy O své zku enosti se s námi podûlil místostarosta mûsta Franti ek Dobe. Jaká je historie areálu Ïidlochovického cukrovaru do doby, neï se stal majetkem mûsta? Îidlochovick cukrovar byl uveden do provozu v roce 1838, v roce 1948 byl znárodnûn a slouïil aï do roku V té dobû se dostal do majetku mûsta. Jaké byly pûvodní zámûry radnice s areálem? Cukrovar se do majetku mûsta dostal uï jako nefunkãní, v dezolátním stavebnû-technickém stavu. Nebylo moïné poãítat s jeho pûvodním vyuïitím. Rozhodli jsme se tedy pro asanaci star ch budov a vybudování nov ch objektû. Poãítali jsme s tím, Ïe najdeme investora, kter v lokalitû provede demolici a vybuduje novou infrastrukturu. V souladu se zmûnou územního plánu mûlo dojít k v stavbû rodinn ch a bytov ch domû a s nimi i dal í obãanské vybavenosti. V areálu b valého cukrovaru tak vznikne nová obytná ãtvrè. Nûkolik firem skuteãnû v areálu zaãalo pracovat, nikdy to v ak nedopadlo dobfie: nûco zbourali a udûlali dílãí práce, nakonec v ak lokalitu opustili. Kdy jste se rozhodli hledat jiné fie ení? Nûkdy mezi lety 1998 a 2000 jsme dospûli k závûru, Ïe se na regeneraci území musí pfiímo podílet také mûsto. AlespoÀ v té první fázi, protoïe pro zdevastovanou, neatraktivní lokalitu bez infrastruktury a komunikací se tûïko hledá investor. Najali jsme si tedy firmu SKANSKA, která provedla nutné demolice a vybudovala nové inïen rské sítû a komunikace. Podle smlouvy jsme za v echny tyto práce platili postupnû, vïdy po prodeji zasíèovan ch mûstsk ch pozemkû nov m vlastníkûm. (Pokraãování na str. 7) KRAJ VYSOČINA Kaple Svatoslav Stavba Vysoãiny 2006 V ZVA KE STAVBù ROKU 2007 Investofii, projektanti, architekti, stavební firmy nebo fiemeslníci mohou pfiihlásit své realizace do 28. dubna Více na Dal í informace z regionû najdete na stranách 4 a 5.

2 DUBEN 2008 STRANA 2 DOTACE PRO PANELOVÁ SÍDLIŠTĚ OHLASY VyuÏití prostfiedkû ze Státního fondu rozvoje bydlení v Blansku Mûstské zastupitelstvo schválilo jiï v roce 1995 v souladu s 36 odst. 1 písmena f) zákona 367/1990 obecnû závaznou vyhlá ku o zfiízení Fondu rozvoje bydlení ve mûstû Blansku. Finanãní prostfiedky fondu byly v roce 1995 a 1996 pouïity na rekonstrukce bytov ch domû ve vlastnictví Blanska. Od roku 1997 byly kaïdoroãnû poskytovány v souladu se schválenou vyhlá kou a pravidly vydan mi Mûstsk m fondem vlastníkûm obytn ch budov na konkrétní opravy. NejniÏ í úrok byl 4 % roãnû se splatností 4 roky. Finance mohly b t pouïity na fasádu, zateplení, popfiípadû zfiízení elektrického nebo plynového topení ve stávajícím domû. Do roku 2004 bylo 92 vlastníkûm pûjãeno Kã. Od roku 2005 vyuïíváme prostfiedky z programu Státního fondu rozvoje bydlení, podle nafiízení vlády ã. 396/2001 Sb. Prostfiedky z Programu poskytování úvûrû obcím na opravy a modernizace bytového fondu jsou poskytovány za obdobn ch podmínek, jako byly poskytovány prostfiedky z Fondu rozvoje bydlení. Úroková sazba je stanovena na 3 % roãnû a doba splatnosti je pût rokû. Dal í podmínkou je, Ïe minimálnû polovinu prostfiedkû na opravu je nutno uhradit z jin ch zdrojû: tedy z vlastních prostfiedkû, stavebního spofiení a podobnû. Od roku 2005 do roku 2008 vyuïilo pûjãku 41 vlastníkû v celkové v i Kã. Z poãtu pfiidûlen ch pûjãek bylo 15 poskytnuto bytov m druïstvûm a spoleãenství vlastníkû. Nejvy í pûjãka ve v i Kã byla poskytnuta spoleãenství vlastníkû na zateplení obvodového plá tû, fasádu a v mûnu oken. Nejmen í ãástka ve v i Kã byla pûjãena fyzické osobû na zasklení balkónu. Na základû uzavfien ch úvûrov ch smluv se Státním fondem rozvoje bydlení musí Mûsto Blansko vrátit poskytnuté prostfiedky do deseti let. Vzhledem k tomu, Ïe mûsto pûjãuje prostfiedky jen na pût rokû, se pfiedpokládá, Ïe zb vající volné prostfiedky se opût pouïijí na pûjãku vlastníkûm bytov ch domû. Petr Aleksa, finanãní odbor Blansko Příští vydání květen 08 vychází Zpříštího čísla vybíráme ENERGETIKA a EKOLOGIE: Jak obce využívají alternativní zdroje energie? Názory na nový systém v obchodování s emisními povolenkami Zelená kniha a řešení dopravních problémů v obcích Obce proti chystané novele o odpadech Detailněji o dotacích z operačního programu Životní prostředí CESTOVNÍ RUCH A PAMÁTKOVÁ PÉČE: Rekonstrukce stavebních objektů s využitím dotačních programů VYDAVATEL: Jihomoravská hospodářská agentura, s. r. o., Dvořákova 14, Brno, telefon: , fax: , jmha@jmha.cz, ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová, m.slaninova@jmha.cz REDAKCE: Mgr. Veronika Gábová / -vga-, tel: , gsm: , v.gabova@jmha.cz INZERTNÍ ODDĚLENÍ: Petr Dostál, tel: , gsm: , p.dostal@jmha.cz, Alena Štepánková, tel: , gsm: , a.stepankova@jmha.cz PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: , gsm: , n.parmova@jmha.cz SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, Brno, TISK: Litera, s. r. o., Tábor 43a, Brno, REGISTRACE: MK ČR E ZLEPŠIT KVALITU BYDLENÍ NA PANELOVÝCH SÍDLIŠTÍCH ZNAMENÁ JEDNAK REVITALIZOVAT VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ V TĚCHTO LOKALITÁCH A JEDNAK REGENEROVAT SAMOTNÝ BYTOVÝ FOND: UDRŽOVAT V DOBRÉM STAVU JIŽ EXISTUJÍCÍ BYTOVÉ DOMY A ZÁROVEŇ PODPOROVAT VÝSTAVBU NOVOU. Z HLEDISKA DOTAČNÍCH MOŽNOSTÍ JSOU V ČESKÉ REPUBLICE TYTO DVĚ SFÉRY ADMINISTRATIVNĚ SAMOSTATNÝMI KAPITOLAMI. B U D O U C N O S T P R O G R A M U P A N E L NA TÉMA JSME SI POVÍDALI S ING. ARCH. ALEŠEM PUTNOU Z ARCHITEKTONICKÉ KANCELÁŘE DIMENSE BRNO, KTERÁ ZPRACOVALA ŘADU PROJEKTŮ NA REGENERACI PANELOVÝCH SÍDLIŠŤ PŘEDEVŠÍM V JIHOMORAVSKÉM REGIONU. Kdy a z jakého podnûtu vznikl program Regenerace panelov ch sídli È? Co je jeho cílem a jaká je jeho úspû nost? Program regenerace panelov ch sídli È vznikl na základû nafiízení vlády ã. 494/2000 Sb., které upravuje podmínky na poskytování dotací ze státního rozpoãtu na regeneraci panelov ch sídli È. Cílem programu je komplexní zlep ení obytného prostfiedí panelov ch sídli tních celkû, které vykazují obecnû známé spoleãné negativní znaky, jako je napfiíklad monofunkãnost zástavby, nedostatek parkovacích míst, nízká estetická kvalita sídli tního prostoru, nedostatek kvalitních ploch a zafiízení pro volnoãasové aktivity obyvatel a podobnû. V sledkem regenerace by mûlo b t zmírnûní nebo odstranûní deformací obytného parteru panelového sídli tû a zhodnocení prostfiedí panelového sídli tû po stránce architektonicko-estetické, provozní i sociální. O úspû nosti a oblíbenosti tohoto dotaãního titulu svûdãí mnoïství kaïdoroãnû podávan ch Ïádostí o dotaci z jednotliv ch mûst a obcí, na jejichï území se panelová sídli tû nacházejí. V souãasné dobû se v ak uvaïuje o transformaci existujícího programu Regenerace panelov ch sídli È na jin Sídli tû v Uherském Hradi ti Budou zdroje na opravy domů? Program Podpora regenerace panelov ch sídli È se zamûfiením na vefiejná prostranství je spravován pfiímo Ministerstvem pro místní rozvoj, zatímco dotace na regeneraci nebo rozvoj bytového fondu jsou v kompetenci Státního fondu rozvoje bydlení. Nûkteré stávající programy jsou v ak v souãasné dobû pozastaveny, u jin ch (anebo u v ech) se mluví o úplném zru ení nebo nahrazení obdobn mi (i kdyï tfieba ménû efektivními) dotaãními systémy. Jedním z nástrojû státní bytové politiky je Státní fond rozvoje bydlení, kter vytváfií finanãní prostfiedky urãené pfiedev ím na podporu v stavby nájemních bytû, na opravy bytového fondu a na v stavbu technické infrastruktury v obcích. Na podzim roku 2007 bylo v ak nutné témûfi u v ech nabízen ch programû pozastavit pfiíjem Ïádostí o dotace, protoïe finanãní zdroje byly vyãerpány. Dotãen byl jak program PANEL, jenï je vyuïíván na opravy panelov ch domû, tak i program na podporu v stavby nájemních domû. Navzdory tomu, Ïe pfiedev ím v pfiípadû programu PANEL nepochybuje o jeho efektivnosti ani fieditel Státního fondu rozvoje bydlení Ing. Jan Wagner. A právû jeho jsme se zeptali: Mohl byste struãnû pfiedstavit oba zmi- Àované dotaãní programy? Cílem programu PANEL je stimulovat vlastníky panelov ch domû a bytû k provedení jejich celkové rekonstrukce, nikoliv pouze k dílãím opravám. Tato strategie Regenerace veřejných prostranství v ohrožení Sídli tû v Novém Lískovci dotaãní titul v rámci evropsk ch strukturálních fondû. Konkrétnû by mûl b t souãástí Integrovaného operaãního programu Transformace existujícího programu na jiný dotační titul v rámci EU fondů? (IOP), kter se mimo jiné zab vá fie ením podpory v oblasti problematiky panelov ch sídli È. Kdy se podávají Ïádosti o dotaci? Îádosti o dotaci v rámci programu regenerace panelov ch sídli È se kaïdoroãnû podávají zpravidla v bfieznu, letos je to do 31. bfiezna. Podávání Ïádostí pfiedchází vede k zásadnímu prodlouïení Ïivotnosti domû, ke zv ení standardu bydlení a pfiedev ím ke kompletnímu zateplení, a tím i k v znamn m úsporám energie na vytápûní. Program byl nastartován v roce 2001 na základû nafiízení vlády ã. 299/2001 Sb. Sestává ze tfií ãástí: z úrokové dotace na splácení úvûrû poskytnut ch bankami na opravy a rekonstrukce panelov ch bytov ch domû, z bankovní záruky za splácení takov ch úvûrû a z poradenské a technicko-informaãní ãinnosti provádûné poradensk mi stfiedisky. Pfiístup k programu má kaïd vlastník, nezáleïí na druhu vlastnictví, ale na konstrukãním systému, kter m byl dûm vystavûn. Realizaci poskytování úrokové dotace svûfiil fond mandátní smlouvou âeskomoravské záruãní a rozvojové bance, a. s., proto je tfieba Ïádosti uplatnit u poboãek této banky. Zatímco úrokovou dotaci poskytuje banka v zastoupení fondu, bankovní záruku nabízí jako vlastní bankovní produkt. Úroková dotace byla aï do minulého roku poskytována ve v i aï 4 procentních bodû. Cílem podpory v stavby nájemních bytû je pomáhat obcím a mûstûm pfii financování v stavby nájemních bytû pro pfiíjmovû vymezené osoby. Podpora má formu pfiímé dotace, která kryje ãást investiãních nákladû. Program byl nastartován v roce 2003, navázal ov em na podporu obcí pfii v stavbû nájemních bytû podle dfiívûj ích pfiedpisû. AÏ do minulého roku byla dotace poskytována na základû nafiízení vlády ã. 146/2003 Sb. ve v i aï Kã na jednu bytovou jednotku nebo do v e Kã na jednu bytovou jednotku v pfiípadech, kdy se v stavba provádí na nezainvestovaném pozemku. Tento program ov em v leto - ním roce není realizován, fond v rozpoãtu schváleném Poslaneckou snûmovnou nemá na tento program Ïádné finanãní prostfiedky. Jaká byla situace po spu tûní programû? Bylo dostatek zájemcû a kvalitnû vypracovan ch projektû? Jak m zpûsobem roz ifioval fond informace o tûchto nov ch dotaãních titulech? Pokud jde o program PANEL, v prvních letech se rozbíhal pomalu, vlastníci domû a bytû váhali s rekonstrukcemi, banky nerady pûjãovaly druïstvûm a spoleãenstvím vlastníkû. Dnes je situace úplnû jiná, rekonstrukce se rozvíjejí velmi dynamicky: banky nyní nabízejí vlastníkûm domû velmi v hodné úvûrové podmínky, vlastníci postupnû pfiekonávají psychické bariéry a uvûdomují si nezbytnost rekonstrukcí. Tomu v emu velmi pomáhá státní podpora. K ífiení informací o programech vedle ãinnosti fondu pfiispívá i ãinnost poradensk ch stfiedisek a fiada odborn ch semináfiû organizovan ch i soukrom mi firmami. Jak se dále vyvíjel zájem o programy? Které subjekty zaãaly Ïádat o poskytnutí dotací? Které regiony âeské republiky projevily nejvût í zájem? V voj je patrn z toho, Ïe v prvních letech fond vloïil do programu PANEL vïdy kolem 200 miliónû Kã roãnû, v roce 2006 jiï miliónû Kã a v roce 2007 jiï miliónû Kã. Nejvût í rozvoj lze sle- vyhlá ení podpûrn ch programû a dotaãních titulû v oblasti bytové politiky finanãnû podporovan ch Ministerstvem pro místní rozvoj. Jaké jsou jednotlivé kroky pfii zpracovávání projektu? Jak m zpûsobem na nûm spolupracujete se zadavatelem projektu, tedy mûstskou ãástí nebo obcí? Nezbytn m prvkem pfii návrhu projektu regenerace je úzká spolupráce mezi námi jako zpracovatelem projektu a obcí nebo mûstem, zejména pfii definování zámûrû a cílû regenerace v konkrétním panelovém sídli ti. Na ím úkolem je anal za aktuálního stavu sídli tû, urãení prob-lémov ch okruhû, kter mi by se mûl proces regenerace zab vat, dovat v Ostravském kraji, v Severoãeském kraji a v Praze. Jaká je v souãasné dobû pfiipravenost ÏadatelÛ o dotace? Jsou jejich projekty kvalitní? SplÀují potfiebná kritéria? Pfiíprava projektû na rekonstrukci panelov ch bytov ch domû je pomûrnû nároãná a trvá i nûkolik mûsícû. Prakticky se neobejde bez odborné pomoci. Tu poskytují poradenská a informaãní stfiediska zfiizovaná právnick mi osobami autorizovan mi Ministerstvem prûmyslu a obchodu, ale také fiada odborn ch soukrom ch firem. Jak mûïete zhodnotit dosavadní efektivitu programû, o nichï spolu mluvíme? Jde nepochybnû o nejdûleïitûj í a nejefektivnûj í program státní bytové politiky. Pokud jde o dotace obcím, celkem od roku 2000 Fond podpofiil v stavbu pfies nájemních bytû. Proã byly dané dotaãní programy pozastaveny? Jenom z finanãních dûvodû? V programu PANEL se stalo poprvé v historii fondu, Ïe na podzim roku 2007 bylo nutné zastavit pfiíjem dal ích Ïádostí, protoïe jiï nemohly b t financovány z prostfiedkû rozpoãtu Peníze jiï byly zcela vyãerpány. V programu podpory v stavby nájemních bytû byly rovnûï vyãerpány v echny prostfiedky roku 2007 celkem 800 miliónû Kã. MÛÏete uï nûco bliï ího fiíci k dal í budoucnosti programû? Budou zase obnoveny nebo nahrazeny jin mi dotaãními programy? V leto ním roce nebyly vládou a Poslaneckou snûmovnou v rozpoãtu fondu schváleny finanãní prostfiedky na dotace na v stavbu nájemních bytû. Proto v leto - ním roce nemûïe b t program realizován. Pokud bude státní bytová politika podporovat v stavbu nájemních bytû v pfií - tích letech, bude tfieba pfiijmout nová pravidla, která budou lépe vystihovat cíle dotaãní politiky a budou lépe vyhovovat poïadavkûm evropského komunitárního práva. S realizací programu PANEL se naopak v roce 2008 poãítá, av ak v leto ním rozpoãtu fondu jsou rezervovány prostfiedky pouze v hodnotû 1,5 miliard Kã, to je ov em ve srovnání s pfiedchozím v vojem evidentnû málo. V souãasné dobû se jedná o moïnosti nav it zdroje pro program PANEL. Pfiedpokládáme, Ïe moïnost podávat nové Ïádosti o podporu v programu PANEL bude otevfiena je tû v prûbûhu bfiezna. Ptala se Veronika GÁBOVÁ a následné vypracování projektu. Pfiedpokladem pro jeho úspû nost a kvalitu je pfiedev ím dûraz na komplexnost fie ení, tedy snaha pojmenovat a fie it problémy panelového sídli tû v celé ífii, nelze se upínat pouze na úãelové fie ení dílãích nedostatkû. Souãástí kaïdého projektu regenerace je promítnutí navrhovan ch úprav do ãasového horizontu návrh etapizace, umoïàující prostorovou koordinaci jednotliv ch stavebních úprav, pfiipravenost a finanãní moïnosti mûsta ãi obce. DÛleÏité je rovnûï participování obyvatel panelového sídli tû na celém procesu regenerace. A to jak formou dotazníkové ankety, tak moïností pfiiná et vlastní námûty a pfiipomínky bûhem vefiejné prezentace projektu regenerace. Jako u vût iny dotaãních titulû i zde je poïadována finanãní spoluúãast obce nebo mûsta ve v i 30 % nákladû na jednotlivé navr- Ïené úpravy, zbytek aï do v e 70 % je v pfiípadû úspû ného podání Ïádosti o dotaci hrazen Ministerstvem pro místní rozvoj. V pfiípadû neúspûchu pfii Ïádosti o dotaci doporuãujeme zahájit proces regenerace sídli tû z vlastních finanãních prostfiedkû, byè v omezené mífie, a pokusit se o získání dotace v dal- ím roce Z na í zku enosti z tohoto procesu vypl vá, Ïe v pfiípadû kvalitnû zpracovaného projektu a dûsledného a konzistentního pfiístupu k fie ení problémû v panelovém sídli ti b vají opakované Ïádosti zpravidla úspû né. (Pokraãování na str. 4)

3 DUBEN 2008 STRANA 3 PREZENTACE FIRMY Změny v podnikatelském prostředí spojené se vstupem do Evropské unie a s globalizací ekonomiky kladou nové nároky na podnikatelské subjekty i na orgány veřejné správy. Firmy se díky rostoucímu přísunu zahraničních investic musí stále lépe orientovat v mezinárodních vztazích, mezinárodním právu a právu Evropského společenství, pro státní správu a samosprávu je současnost též ve znamení intenzivní regulace a kontroly nakládání s veřejnými prostředky. Tento v voj se, samozfiejmû, odráïí i v rostoucích nárocích na právní zaji tûní bûïn ch ãinností i nestandardních projektû. Obsáhnout nové oblasti práva a poskytnout vïdy nejvhodnûj í právní radu uï dávno pfiestalo b t v silách jediného, byè vynikajícího právníka. I proto lze pozorovat v voj ve zpûsobu, jimï nûkteré advokátní kanceláfie nabízejí a poskytují své sluïby. Na trhu se objevují kanceláfie, které nabízejí skuteãnû moderní pfiístup v fie ení právních problémû soukromé i vefiejné sféry. AÏ donedávna museli obce, kraje nebo podnikatelé, ktefií hledali pro sloïité pfiípady potfiebnou právní podporu, zamífiit do Prahy. Za poslední rok se v ak situace v znamnû zmûnila. Kanceláfi ROWAN LEGAL v Brnû za rok své ãinnosti vyrostla v plnohodnotn ãlánek osy kanceláfií v Praze, Brnû a Bratislavû, ze kter ch právníci ROWAN LEGAL poskytují své sluïby. JUDr. Jifií Feichtinger Na im klientûm uï dávno nestaãí jen kvalitní právní podpora. Dynamika souãasnosti vyïaduje poskytování sluïeb bez ohledu na denní dobu, není neobvyklé, Ïe klienti poïadují rychlou anal zu ãi zpracování ãasto skuteãnû rozsáhlé dokumentace. Reagujeme na tuto situaci a jiï pfies dva roky rozvíjíme svou ãinnost skuteãnû tak, aby vedle obrovského know- -how nabídla na e kanceláfi i skuteãnû funkãní projektové t my, které se koncentrují na konkrétní projekty klientû, Moderní právní služby musí být pro klienty skutečnou podporou a jsou zaloïené na zastupitelnosti a v zásadû neustálé dostupnosti pro pfiípady krizov ch situací, popisuje strategii kanceláfie ROWAN LEGAL právník JUDr. Jifií Feichtinger. T my pfiitom budujeme nejen lokálnû, ale s pomocí moderních komunikaãních technologií zapojujeme v echny odborníky na danou vûc, pûsobící v síti na ich kanceláfií, bez ohledu na jejich umístûní. Na i klienti v âechách, na Moravû, ve Slezsku ãi na Slovensku tak mohou vyuïívat, a také se tak dûje, nejen právníkû pracujících v konkrétní kanceláfii, na kterou se obrátí, n brï celou ãeskoslovenskou kapacitu ROWAN LEGAL, zahrnující více neï ãtyfiicet vysoce kvalifikovan ch právních specialistû a podpûrn ekonomick a administrativní t m ãítající dal ích více neï tfiicet osob, fiíká Mgr. Milan ebesta, jeden z patnácti souãasn ch partnerû ROWAN LEGAL. Kanceláfi ROWAN LEGAL na Lipové 1 v Brnû je koneãnû typem kanceláfie, kterou morav tí a slez tí klienti mohli donedávna nalézt pouze v Praze. Jako rodilého BrÀáka mne nesmírnû tû í, Ïe jsme jim k sluïbám koneãnû i v Brnû. A poãet kanceláfií nekonãí na ãísle tfii a neomezuje se na území b valého âeskoslovenska. V souãasné dobû otevíráme dal í kanceláfi v loty ské Rize, fiíká Jifií Feichtinger, kter se specializuje na evropské právo a armádní projekty. Kanceláfi ROWAN LEGAL tak v Pobaltí zahájila svou expanzi na v chod, která bude pokraãovat. A co ROWAN LEGAL mûïe konkrétnû nabídnout? Na e kanceláfi patfií ke piãce v âeské republice i na Slovensku zejména v oblastech t kajících se informaãních technologií, e-businessu, e-governmentu a elektronick ch komunikací, outsoutrcingu IT i obchodních procesû, vefiejn ch zakázek, koncesí a PPP projektû. Podíleli jsme se na v znamn ch projektech v oblasti developmentu realit ãi fúzí a akvizic. Rozsáhlé zku enosti máme také v mezinárodnûprávních otázkách, napfiíklad v oblasti fie ení sporû v rámci mezinárodních arbitráïí ãi ochrany zahraniãních investic, struãnû popisuje hlavní smûry ãinnosti ROWAN LEGAL J. Feichtinger. V tûchto oblastech nabízíme sluïby odborníkû s v jimeãnou erudicí a zku enostmi. Na i právníci napfiíklad stáli u zrodu takov ch odvûtví, jako jsou právo informaãních systémû ãi právní aspekty outsourcingu. V znamn m zpûsobem jsme se také podíleli na zpracování nového zákona o vefiejn ch zakázkách a jsme autory komentáfie k nûmu, doplàuje Milan ebesta a dodává: Samozfiejmû, vedle hlavních specializací na í kanceláfie máme odborníky i v dal ích odvûtvích práva, protoïe na ím cílem je poskytnout klientûm skuteãnû komplexní právní podporu na nejvy í úrovni. Máme tedy specialisty se zku enostmi v oblasti smluvního práva, práva obchodních spoleãností, pracovního práva ãi v oblasti práva správního a zastupování pfied soudy, vãetnû rozhodãích soudû, a orgány vefiejné správy. ROWAN LEGAL je ãlenem jedné ze tfií nejv znamnûj ích globálních skupin advokátních kanceláfií, MULTILAW, která pro udûlení ãlenství vyïaduje splnûní mimofiádnû nároãn ch podmínek t kajících se kvality i rozmanitosti poskytovan ch sluïeb. Kanceláfi tak sv m klientûm mûïe nabídnout piãkové právní sluïby takfika po celém svûtû. DÛkazem kvality sluïeb ROWAN LEGAL je i certifikát systému fiízení kvality ISO, jehoï nositeli právníci této kanceláfie jsou. Na základû televizního, rozhlasového i novinového zpravodajství mnoho lidí nab vá dojmu, Ïe právo i právníci jsou nedílnou souãástí Ïivota kaïdého z nás, Ïe bez porady s advokátem bychom nemûli ãinit sebemen í rozhodnutí. Nakolik opravdu potfiebujeme ve svém profesním a osobním Ïivotû právníky? M. ebesta: Úspû nost kaïdého obchodu záleïí vïdy na dvou základních kritériích, kter mi byly, jsou a budou peníze a vztahy s obchodními partnery. Investice do právních sluïeb tak nakonec nejen pfiedejde neoãekávan m ztrátám, ãi dokonce neúspûchu konkrétní transakce, ale v znamn m zpûsobem pomáhá budovat a udrïovat vztahy mezi obchodními partnery. J. Feichtinger: Aãkoli ve svém portfoliu nabízíme vysoce kvalifikované sluïby pfii rozhodãích fiízeních, pravou hodnotu na ich sluïeb spatfiujeme nikoli v fie ení, ale v pfiedcházení právním problémûm. Jasnû a vyváïenû napsaná smlouva, fiádnû zpracovan a zahájen projekt, kvalitnû pfiipravené a probíhající zadávací fiízení jsou vïdy ekonomicky nesrovnatelnû v hodnûj í neï jak koli vyhran spor. A právû takové hodnoty sv m klientûm zaji Èujeme. Pfiíkladem za v echny mûïe b t pofiízení, implementace a správa informaãních systémû, bez jejichï nasazení se v souãasné dobû neobejde témûfi Ïádn subjekt v soukromé ãi vefiejné sféfie. Jedná se pfiitom o pomûrnû obtíïnou právní zále- Ïitost, zahrnující typické prvky závazkového práva v podobû smluv o dodání, implementaci a podpofie a údrïbû systému i problematiku ochrany autorsk ch práv, ROWAN LEGAL chce pomoci svým zákazníkům rozvíjet jejich business ochranu osobních údajû a ãasto i utajovan ch informací. Pokud se zanedbají právní aspekty takového projektu, následky v podobû finanãních sankcí a kod vûbec mohou b t fatální. Nemluvû o dopadech neúspûchu projektu na vztahy mezi obchodními partnery. Tuzemské hospodáfiství se pov tce stále neopírá o malé a stfiední podniky tak, jak je ve vyspûl ch ekonomikách obvyklé a nutné. Starostové mûst a obcí s budovan mi podnikatelsk mi a prûmyslov mi zónami dosud sázeli spí e na spolupráci s vût ími a v znamnûj ími podnikatelsk mi subjekty... M. ebesta: Obecní i krajské samosprávy si stále více zaãínají uvûdomovat sílu velk ch dodavatelû. I proto pfiestávají podceàovat pfiípravnou fázi projektû, vãetnû pfiípravy smluvní dokumentace a nastavení funkãních procesních vztahû. Jsme pfiipraveni vyuïít na ich zku eností Mgr. Milan ebesta k tomu, abychom jim pomohli zajistit opravdu funkãní vztahy. Jak jsme jiï uvedli, vyváïen vztah je pfiedpokladem dlouhodobé a úspû né spolupráce. Vefiejn sektor je pro nás jedním z perspektivních partnerû. StarostÛm i hejtmanûm mûïeme nabídnout úãinnou podporu pfii pfiípravû, zahájení a prûbûhu zadávání vefiejn ch zakázek, jejich vyhodnocení a zadání. Na e podpora tím v ak nekonãí. SluÏby, které kanceláfi poskytuje, zahrnují zpracování návrhû smluv, aktivní úãast pfii jejich sjednávání a uzavírání a v neposlední fiadû i zastupování pfied Úfiadem pro ochranu hospodáfiské soutûïe nebo správními soudy. Na e podpora smûfiuje k co moïná nejúãinnûj ímu pfiedcházení problémûm, k dosaïení optimálního fie ení konkrétní potfieby zadavatele. Posuzujeme vhodnost a míru spolupráce vefiejného sektoru se soukrom mi subjekty, aè uï jí má b t klasická zakázka na dodávky ãi sluïby nebo udûlení koncese. J. Feichtinger: Rád bych jen doplnil, Ïe zku enosti z oblasti vefiejn ch zakázek, ale i fie ení PPP projektû v souãasném právním prostfiedí mohou vyuïít i dodavatelé pro vefiejnou sféru. Orientace v tomto právním prostfiedí je totiï ãasto obtíïná a pro soukrom sektor ponûkud nesrozumitelná. V této souvislosti bych rád zdûraznil dal í podstatn rys na í kanceláfie: nefie íme jednotlivé otázky samostatnû, n brï pro úãely komplexního fie ení potfieby klienta navrhujeme fie ení na klíã. Pro kaïd ná projekt vybíráme podle odbornosti a specializace nejvhodnûj í právníky. Právû moïnost v bûru z iroké kály odborností a flexibilního nasazení na ich právníkû povaïuji za na i velkou sílu na trhu právních sluïeb. Státní i samosprávné úfiady vût inou zamûstnávají vlastní právníky. Proã tedy potfiebují sluïby advokátní kanceláfie? J. Feichtinger: Je to levnûj í. I kdyï to zní nesmyslnû, je tfieba si uvûdomit, Ïe Ïádn úfiad ani podnik si nemûïe dovolit zamûstnávat armádu právníkû, ktefií svou specializací pokryjí v echny oblasti práva. Advokátní kanceláfi naopak takové lidi zamûstnávat musí. Na ím cílem pak je v úzké spolupráci s právníky na ich klientû, ktefií se perfektnû orientují v otázkách vnitfiního fungování klienta, jakoï i v oblastech práva, v nichï klient pfiímo pûsobí, poskytovat právû a jen takovou podporu, jakou klient potfiebuje, tj. jakou si nemûïe ãi nechce zaji Èovat v hradnû internû. M. ebesta: Právníci úfiadû ãi podnikû fie í obvyklé záleïitosti vypl vající z jejich pûsobnosti ãi ãinnosti, a jsou tak na tyto záleïitosti specializováni. VyuÏívat je na fie ení problémû leïících mimo jejich specializaci mûïe pfiinést urãité potíïe. Advokátní kanceláfie na í velikosti tyto specialisty nabízejí. Pro daného zákazníka je tak skuteãnû levnûj í a efektivnûj í s nimi spolupracovat, neï si ve vlastním t mu drïet a kolit specialistu, jehoï slu- Ïeb by vyuïíval pouze nárazovû a ojedinûle. Na spolupráci v této oblasti tak vydûlají obû strany. Zatím jsme se nezmínili o zastupování u soudu, coï mûïe b t, a nejen z pohledu laika, povaïováno za vrchol právního mistrovství. J. Feichtinger: Filmové a televizní podání právní problematiky pochopitelnû preferuje akãní práci procesního specialisty anglosaského raïení, kter dokáïe uplatnit ve keré moïnosti procesních pfiedpisû ve prospûch klienta. I ROWAN LEGAL se mûïe pochlubit nûkolika skuteãnû hvûzdn mi fieãníky a procesními specialisty. Zastupujeme-li v ak klienta v jeho obchodním pfiípadu od samého poãátku, povaïujeme nasazení tûchto osob za známku patného v voje situace. Na e ve keré snaïení smûfiuje k pfiedcházení problémûm a k jejich vym cení v samém zárodku. Soudní spor je fie ením posledním, kdy v echna pfiedcházející selhala. A nutno dodat, Ïe pfii souãasném tempu a kvalitû práce soudû takov soudní spor obvykle nemá vítûze. Ptal se Libor Kalina ROWAN LEGAL advokátní kancelář Lipová 1, Brno tel.: fax: feichtinger@rowanlegal.com

4 DUBEN 2008 STRANA 4 STAVEBNICTVÍ NAPŘ Í Č REGIONY PŘEDSTAVUJEME STAROSTU Pan Miroslav Kováfiík je starostou obce Modrá u Velehradu jiï od roku A za tu dobu se mu s jeho spolupracovníky podafiilo postupnû promûnit nenápadnou vesniãku v turistické centrum. Úspûch projektû obnovy byl pfiedem posvûcen nad ením a osobními kvalitami Miroslava Kováfiíka. Starosta obce je totiï zároveà hlavou skautské komunity, ãlenem republikového pfiedsednictva Spolku obnovy venkova, postavou z Ïivého vánoãního Betléma, autorem poetick ch fiádkû o krajinû i amatérsk m archeologem. A kromû toho také znalcem rûzn ch dotaãních programû. A to je u starosty obce v znamná kvalita Jedním z prvních poãinû Miroslava Kováfiíka po nástupu do funkce starosty byla v stavba a rekonstrukce osmi rybníkû v blízkosti Modré a rovnûï v sadba tradiãních a krajov ch odrûd stromû a kefiû. Na projekt pfiispûly finanãní prostfiedky z Programu venkova. UÏ v té dobû získávala obec Modrá renomé: v roce 1995 se stala regionálním vítûzem soutûïe Vesnice roku a v roce 1996 dostala zelenou stuhu za péãi o zeleà. Ale ten nejv znamnûj í projekt mûl teprve pfiijít: zfiízení archeologického skanzenu, kter je replikou velkomoravského opevnûného sídli tû. Areál byl otevfien v ãervnu 2004 a jiï v té dobû poskytoval ukázky dobové církevní i svûtské architektury. Kromû toho si místo získalo povûst Ïivého prostoru: zaãala se zde pfiedvádût umûlecká fiemesla a pofiádat rûzná pfiedstavení ãi nauãné programy. V souãasné dobû se pfiímo v paláci koná v stava KdyÏ Metodûj kfitil Bofiivoje, kterou v kvûtnu 2008 nahradí dal í dlouhodobá expozice s názvem Pruty Svatopluka. Celkem nedávno byla také pofiádána soutûï pro dûti o nejlep í návrh na kameninovou sochu v Ïivotní velikosti. Zvítûzily tfii pfiedlohy, podle nichï skuteãné sochy vytesal Jifií Dude ek. Ty jsou dnes k vidûní v areálu skanzenu: Rybáfi, Îena a Zbrojno. Archeologick skanzen v Modré Projekt, na kter byly pouïity finanãní zdroje z rozpoãtû obce, kraje a také z dotaãních programû SAPARD ãi LEA- DER âr, v ak je tû stále není uzavfien. V roce 2006 vznikl v blízkosti skanzenu hotel: investorem se stal soukrom subjekt, obec Modrá mu v ak pomohla pfiipravit Ïádost o dotace z fondû SROP. Dále se ve skanzenu chystá v stavba Metodûjova arcibiskupského paláce, velké stráïní vûïe a dvorku fiemesel. Vnû areálu vzniká zázemí pro dûti s vyuïitím dfievûn ch plastik zvífiat, která Ïila v 9. století. Roz ifiuje se rovnûï zázemí pro turisty a staví parkovi tû. Ale skanzen rozhodnû není jedin m objektem zájmu Miroslava Kováfiíka. Letos kupfiíkladu probûhne v Modré komplexní kabelizace nízkého i vysokého napûtí vãetnû pfiemístûní v ech trafostanic do vhodn ch lokalit. Pfiitom souãástí akce bude kompletní rozvod optick ch kabelû a dokonãení vefiejného osvûtlení s vyuïitím fotovoltaické energie. RovnûÏ vzniká infrastruktura k nové v stavbû rodinn ch domû. V oblasti Ïivotního prostfiedí se dokonãuje revitalizace krajiny, kde souãástí je obnova Velkomoravského rybníku o v mûfie deset hektarû s mokfiadními plochami a ostrovy pro ptáky. Také se pfiipravuje v stavba dvou men ích nádrïí jako protipovodàové ochrany. Miroslav Kováfiík je opravdu znalcem dotaãních programû. Bude v ak na v echny tyto projekty souãet ve ker ch finanãních zdrojû staãit? K tomu on sám poznamenává: Pozitivní obrat by mohla pfiinést zmûna v rozpoãtovém urãení daní, která by vyrovnala rozdíly mezi pfiíjmy velk ch a mal ch obcí. Tak by mohl b t nastartován rozvoj venkovsk ch oblastí: zlep ení kvality Ïivota, investice do turisticky atraktivních lokalit. -vga- Model Bystrcké varianty R43 Výstavba pozemních komunikací ve slepé uličce? V celorepublikovém srovnání dosahuje stavebnictví na jiïní Moravû velmi dobr ch v sledkû. Pozitivní obraz v ak jiï nûkolik let naru ují vleklé problémy v oblasti dopravní infrastruktury konkrétnû pozastavená v stavba rychlostních silnic R55, R43 a R52. Jejich realizaci brání takzvan lidsk faktor tedy pfiedev ím nesváry mezi rûzn mi zájmov mi sdruïeními. Pfiitom tyto komunikace mají v znam, jenï pfiesahuje úzce vymezené sektory stavebnictví nebo dopravy: jejich dal í osud má vliv na hospodáfiství v celé âeské republice. Projekt na v stavbu silnice R43 vznikl uï za 2. svûtové války: tato komunikace se ov em mûla stát souãástí systému autostrád budoucí Hitlerem sjednocené Evropy. Silnice mûla vést od Moravské Tfiebové do Kufiimi Boskovickou brázdou, v úseku Kufiim Troubsko se v ak kvûli strategick m zájmûm mûla blíïe pfiiklonit k mûstu Brno. Tato nerealizovaná komunikace se do povûdomí obãanû Brna vïila pod pojmem Hitlerova dálnice. V komunistické éfie byl cel projekt utlumen, av ak trasa byla územnû chránûna pro budoucí v stavbu silnice. Vzhledem k tûmto zámûrûm nesmûlo b t zastavováno území ve vzdálenosti 100 metrû od plánované trasy. Ov em v její tûsné blízkosti, byè pfiesahující onûch 100 metrû, vznikaly v jednotliv ch mûstsk ch ãástech Brna bytové domy. A to navzdory tomu, Ïe se o plánované silnici obecnû vûdûlo. Za dob socialismu a i po roce 1989 tak podél plánované trasy vyrostly domy v brnûnsk ch mûstsk ch ãástech Bystrc, Bosonohy ãi Kníniãky V devadesát ch letech v ak do lo k prudkému nárûstu automobilismu a následnému pfietíïení dopravní infrastruktury v nûkter ch regionech âeské republiky. K tûm nejzatíïenûj ím moravsk m Regenerace veřejných prostranství rovněž v ohrožení? (Dokonãení ze str. 2) Jaké dílãí typy regenerace vefiejného prostranství lze do projektu zahrnout? Pokr vají dotace potfiebné náklady na úplnou revitalizaci sídli È? Nafiízení vlády pfiímo vyjmenovává jednotlivé dílãí akce, jak z oblasti plánovací, tak realizaãní, na které je moïno z tohoto dotaãního titulu obdrïet dotaci. Jedná se zejména o úpravy smûfiující ke zlep ení prostfiedí obytného parteru sídli tû zlep- ení dopravní infrastruktury, zejména vybudování nov ch parkovacích a odstavn ch stání, úpravy vefiejn ch prostranství, komunikací pro pû í, ploch vefiejné zelenû, zfiizování nov ch dûtsk ch hfii È, vefiejn ch rekreaãních ploch apod. Vesmûs jsou to drobnûj í investiãní akce v nákladech fiádovû miliónû korun. V ka udûlovan ch finanãních prostfiedkû totiï ãasto neodpovídá mnoïství nahromadûn ch problémû a stupni zanedbanosti jednotliv ch panelov ch sídli È. Nicménû i niï í ãástky investované do úprav v panelovém sídli ti zpravidla odstartují vlnu zájmu o fie ení problémû sídli tû mezi obyvateli i zástupci vedení mûsta. Ptala se Veronika GÁBOVÁ JIHOMORAVSKÝ KRAJ ČERNÝ DEN : HAVÁRIE 116 AUT NA D1 A SMRTELNÁ NEHODA NA I/43 komunikacím patfií silnice I/43 mezi Brnem a Svitavami, komunikace uvnitfi Brna a dálnice D1 mezi Brnem a Ostrovaãicemi. Tyto komunikace patfií k silnicím s nejvy í nehodovostí v âr. A jako nejlep í fie ení situace se ukázala právû v stavba rychlostní silnice R43, která by tvofiila alternativu k tûmto pfietíïen m komunikacím. Proti tomuto zámûru jsou v ak obyvatelé sídli È, která vznikla poblíï plánované silnice. A na jejich stranu se postavili také odpûrci z fiad ekologick ch aktivistû. Ti prosazují názor, Ïe plánovaná silnice váïnû po kodí rekreaãní oblast v okolí brnûnské pfiehrady v mûstské ãásti Bystrc. Pfiání obãanû zapojit se do diskuse bylo respektováno a vznikla poradní skupina k danému problému. K pûvodní trase R43 byly ve druhé polovinû devadesát ch let vytvofieny alternativy. Bystrcká varianta se v ak nakonec stejnû ukázala jako nejvhodnûj í. Je totiï vedena v tûsné blízkosti Brna, zatímco kupfiíkladu varianta Boskovickou brázdou prochází ve vût í vzdálenosti od mûsta. Proto hrozí, Ïe takto vybudovaná silnice by nakonec nebyla fiidiãi zcela vyuïita. A navíc by stále pfiitûïovala dálnici D1 v úseku mezi Brnem a Ostrovaãicemi. PÛvodní, bystrcká varianta se jeví jako nejúspornûj í jak z hlediska její v stavby, tak i z hlediska ekologického, protoïe podle plánû se poãítá s jejím zahloubením v území Bystrce a dal ími protihlukov mi opatfieními. Oproti tomu negativní vliv by na Ïivotní prostfiedí mohla mít alternativní trasa R43 vedoucí oblastí Veverské Bit ky nad údolím Bílého potoka. PÛvodní kasárna Pfiemysla Otakara II., zbudovaná ve 30. letech minulého století, opustil poslední voják v roce Ve vlastnictví Uherského Hradi tû se areál o velikosti sedmnácti hektarû a s témûfi 60 objekty ocitl v dubnu V prosinci 2003 schválilo zastupitelstvo mûsta urbanistickou koncepci konverze a byly zahájeny práce na projektové pfiípravû. Od podzimu 2005 probíhala v areálu b val ch kasáren v Uherském Hradi ti rozsáhlá rekonstrukce. Na í snahou bylo tento areál oïivit, zaãlenit jej do Ïivota mûsta a zároveà zv it prestiï Uherského Hradi tû v oblasti vzdûlání a kultury, uvedl starosta mûsta Ing. Libor Karásek pfii pfiíleïitosti otevfiení areálu. Na rozdíl od jin ch mûst, která dodnes fie í otázku, co udûlat s b val mi kasárnami, jsme vãas zareagovali a pfiipravili projekt v stavby vzdûlávací zóny. Díky finanãní podpofie z Evropské unie a Ministerstva pro místní rozvoj âr jsme tento zámûr mohli uskuteãnit v rekordnû krátkém ãase, doplnil starosta. V sledkem snahy byl vznik Regionálního vzdûlávacího centra, jenï se skládá z vysoko- kolského areálu a Centra celoïivotního vzdûlávání. Projektantem center se stala spoleãnost GG Archico z Uherského Hradi tû, technick Na dosud nerealizovanou R43 mûla podle plánû navazovat jiná rychlostní silnice R52. Ov em v stavba této komunikace byla rovnûï pozastavena. Pfiitom pûvodnû mûlo jít o velk projekt dálnici vedoucí z Brna aï do Vídnû, kde âeská republika mûla financovat stavbu na své stranû hranic. Z projektu nakonec se lo: protesty se ozvaly z obou zainteresovan ch státû. Proto se jako alternativa nabídlo fie ení postavit rychlostní silnici R52, která by byla v dálniãním profilu vybudována do Pohofielic a dále by jako dvoupruhová silnice vedla kolem Mikulova k rakousk m hranicím. Jako problém se v ak v tomto pfiípadû ukázal fakt, Ïe trasa chybûjícího úseku vede chránûnou krajinnou oblastí Pálava, proti ãemuï protestuje nûkolik organizací v souvislosti s ochranou Ïivotního prostfiedí. PfiejíÏdûje prstem po mapû bychom ve v ãtu nerealizovan ch, pfiitom v ak klíãov ch komunikací mohli pokraãovat. Dal í kostlivec ve skfiíni, rychlostní silnice R55, patfií dílem Jihomoravskému a dílem Zlínskému kraji. Problémem je zde opût ochrana Ïivotního prostfiedí, protoïe tato trasa zasahuje do vymezené ptaãí oblasti Natura 2000 Bzenecká Doubrava StráÏnické Pomoraví. Tato komunikace by mûla vést územím kolem Hodonína dále pfies Zlínsk kraj aï k dal í plánované silnici R35, jejíï dostavba je opût pomyslnou hudbou budoucnosti. Realizace této komunikace ustrnula v blízkosti Hradce Králové mimo jiné kvûli v kupu pozemkû. Pfiitom jde o strategickou spojnici mezi Prahou a severní Moravou, jejíï existence ãi neexistence má zásadní dopad na dopravní situaci v okolí Brna. Za informace dûkujeme ing. Zdence amánkové z Odboru územního plánování MMB, ing. Michalu Radimskému a Doc. ing. Janu Kudrnovi. ZLÍNSKÝ KRAJ OHLASY Ing. Svatopluk Bene e starosta mûstské ãásti Brno-Bystrc: JiÏ jsem Místnímu zastupitelstvu Bystrce navrhl usnesení, které bylo schváleno témûfi jednohlasnû. V tomto usnesení se praví, Ïe zprûjezdnûní komunikace R43 znamená velik a zásadní zásah do Ïivota obce. Zastupitelstvo nevidí dûvod, aby pfiípadná dálniãní spojka vedla stfiedem obce, kdyï v souãasné dobû jsou tyto komunikace vedeny mimo sídli tû. Z tohoto dûvodu zásadnû nesouhlasí se zprûjezdnûním komunikace R43. Od této doby se ná postoj nezmûnil, protoïe vést dálnici nebo rychlostní komunikaci stfiedem mûstské ãásti, která dosahuje velikosti okresu (Bystrc má 24 tisíc obyvatel), není správné. Pfiímo bych fiekl: není moïné. Chybou bylo jiï pfii pfiípravû sídli tû nûkdy pfied rokem 1968 tuto trasu zde ponechat. Souãasnû je celkem jasné, Ïe pokud nezaká- Ïeme automobilismus, budou muset vozidla po nûjak ch komunikacích jezdit. Ten problém v ak mûly pfiíslu né orgány zaãít fie it nejpozdûji v roce To, Ïe vûc nefie ily, a pfiesto trvají na bystrcké trase, není chybou na í mûstské ãásti. Mûly na fie ení 17 let! Jiná trasa, podle mne, je v místû moïná, ale to bychom museli pfiestat chránit v echno ostatní a zaãít chránit lidi. Pokud nedojde ke zmûnû trasy, existuje podle mne pro Bystrc jediná varianta: zakrytování v takové délce, aby hluk a v fukové plyny nezhor ovaly situaci a trasa byla pfiekroãitelná. V této souvislosti se bude muset fie it i místní obsluïná doprava a to zejména v dobû stavby. Ing. Jaroslav Dohnálek, pfiedseda Svazku pro v stavbu rychlostní komunikace R43 a zároveà starosta Mûsta Boskovice Svazek obcí pro v stavbu rychlostní komunikace R43 byl zaloïen v roce Jeho hlavním cílem je urychlení v stavby rychlostní komunikace R 43 a rozvoj území mûst a obcí, které jsou ãleny tohoto svazku. K dne - nímu dni má Svazek 27 ãlensk ch obcí (Boskovice, Moravská Tfiebová, Skalice nad Svitavou, Svitávka, Chrudichromy, Knínice u Boskovic, Vanovice, Borotín, Svûtlá, Cetkovice, ebetov, Velké Opatovice, Kun tát, Uhfiice, Vísky, Vodûrady, Drnovice, Lysice, Mûsto Jevíãko, Mûsteãko Trnávka, Chornice, Víska u Jevíãka, Gruna, Míchov, âerná Hora, Kufiim a Kunice). Pro rozvoj severní ãásti Jihomoravského kraje je v stavba R43 naprostou nezbytností: vzhledem ke stavu a pfietíïení komunikace I/43,vzhledem k tomu, jak m terénem je tato komunikace vedena a vzhledem k tomu, jaká územní sídla tato komunikace protíná. Dopravní problémy aglomerace je moïno dûslednû a systémovû vyfie it pouze v stavbou R43 a to tak, jak je v územních plánech v ech obcí na trase vedena. Nutnost vybudování kapacitního severojiïního silniãního propojení pfii západním okraji mûsta Brna potvrzují územní plány v ech dotãen ch mûst a obcí jiï desítky let. Uherské Hradiště: kouzelná proměna starých kasáren v Regionální vzdělávací centrum dozor zajistila spoleãnost Kompletprojekt. Exkluzivním uïivatelem Regionálního vzdûlávacího centra je nyní Univerzita Tomá e Bati ve Zlínû. V novû zrekonstruovan ch prostorách pûsobí od záfií 2006 dvû z fakult univerzity. Vzdûlávací areál poãítá bûhem ãtyfi let s tisíci studenty. Vysoko kolsk areál zahrnuje tfii rekonstruované stavební objekty, v nichï jsou vybudované posluchárny, uãebny, poãítaãové uãebny, kabinety a také ubytovací prostory pro studenty i pfiedná ející. Generálním dodavatelem stavby RVC je OHL ÎS, a. s., divize Pozemní stavitelství Brno. Finance vûnované na vzdûlání jsou nejmoudfiej ími investicemi a pro na i firmu bylo ctí stavût právû toto vzdûlávací zafiízení, fiekl Ing. Michal tefl, pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel OHL ÎS, a.s. Druh m projektem je rekonstrukce objektu pro Centrum celoïivotního vzdûlávání, které by mûlo poskytnout zázemí pro dal í vzdûlávání obyvatel na eho regionu. Generálním dodavatelem stavby se stala spoleãnost Stavby, s. r. o. Tfietím projektem je rekonstrukce objektu oznaãeného jako Ubytovací a stravovací centrum, které zajistí stravování formou plné penze a ubytování pro 116 studentû. Dal ích 175lÛÏek se nachází v budovû Regionálního vzdûlávacího centra. Celkem je tedy pfiímo v areálu vzdûlávací zóny zaji tûno ubytování pro zhruba 300 studentû. Náklady na rekonstrukci vysoko kolského areálu i Centra celoïivotního vzdûlávání pocházejí ze strukturálních fondû EU v rámci Spoleãného regionálního programu (SROP), z Ministerstva pro místní rozvoj a rovnûï z rozpoãtu mûsta. Informace poskytla ing. Petra Zemãíková, tisková mluvãí mûsta Uherské Hradi tû

5 DUBEN 2008 STRANA 5 STAVEBNICTVÍ NAPŘ Í Č REGIONY Recept na využití dotačních programů (Dokonãení ze str. 1) Dal ím pomysln m milníkem na va í úspû né cestû je regenerace vefiejn ch prostranství sídli tû Na e mûstská ãást byla první v Brnû, která získala dotace v rámci státního programu Podpora regenerace panelov ch sídli È, coï je vlastnû revitalizace vefiejn ch prostor v sídli ti. Projekt, kter vycházel ze skuteãn ch potfieb na eho sídli tû a byl vytváfien ve spolupráci s vefiejností, schválilo na e zastupitelstvo v roce První etapu se státní podporou jsme realizovali v roce 2004, kaïdoroãnû jsme o podporu Ïádali, ale podruhé jsme uspûli aï v roce Státní pfiíspûvek ãinil dohromady 11 miliónû korun. Mezitím jsme etapy financovali z rozpoãtu mûstské ãásti. Museli jsme samozfiejmû pfiehodnotit pûvodní velkorysé pfiedstavy, ale jsem pfiesvûdãena, Ïe i nedostatek penûz mûïe mít své v hody vyberou se jen ty nejpotfiebnûj í vûci. Bûhem ãtyfi let jsme opravili a vytvofiili nová dûtská hfii tû, v bûhy pro psy, bezbariérové pfiístupy, novou zeleà, nová schodi tû, chodníky a podobnû. Ze zdrojû mûstské ãásti i státních dotací jsme zahájili také stavbu nového areálu pro volnoãasové aktivity. Jde o jedin vût í areál, kter nyní v Novém Lískovci vzniká? Pod ulicí Plachty zdûdila mûstská ãást zanedbané území, které pûvodnû mûlo b t také zastavûno panelov mi domy. I územní plán z roku 1994 zde navrhoval bytové domy a kolu. UÏ v roce 2000 bylo ale jasné, Ïe kol je dost. Sídli tû Kamenn vrch v Novém Lískovci je nejhustûji zastavûn m sídli tûm v Brnû, a tak si lidé fiekli, Ïe zde jiï dal í paneláky nechtûjí. Radnice spoleãnû s obãany vytvofiila novou urbanistickou studii. Ta navrhla do míst, kde je tû donedávna trãely ze zemû betonové kvádry, dráty a vznikaly ãerné skládky, nov park a vefiejnû pfiístupná sportovi tû. Od roku 2001 zaãala postupná obnova území podle projektu terénních úprav. Ten byl ãásteãnû financován z pfiíjmû mûstské ãásti za povolenou ukládku zeminy. I kdyï kaïd m rokem mûïeme investovat jenom malou ãástku, areál se díky celkové koncepci pomalu promûàuje. Pfiitom kaïdá novû vybudovaná ãást jiï mohla zaãít slouïit obãanûm. V roce 2007 jsme díky dotaci z Ministerstva pro místní rozvoj a pfiíspûvku z rozpoãtu mûsta Brna v celém areálu vybudovali vefiejné osvûtlení a inïen rské sítû. Poslední etapou bude v stavba parku s jezírkem, do kterého pfiivedeme vodu ze stfiech okolních panelov ch domû. Tento prvek oïiví sídli tû, ale také pomûïe k lep- ímu hospodafiení s de Èov mi vodami, protoïe jedním z limitû dal- ího rovoje na í mûstské ãásti je nedostateãná kapacita de Èové kanalizace. O dotaci na tento projekt jsme poïádali z Operaãního programu Îivotní prostfiedí. Jeden z aktuálnû schválen ch projektû, na kter získala radnice finanãní zdroje z Operaãního programu Îivotní prostfiedí, je rekonstrukce základní koly Kamínky. Rekonstruovat základní kolu Kamínky jsme mûli v plánu je tû dfiíve, neï vznikla moïnost financovat opravu z fondû EU. Projekt jsme platili z rozpoãtu mûstské ãásti a vznikal jiï v roce UÏ tehdy jsme kladli dûraz na úspory energií, které tvofií v znamnou ãást provozních nákladû koly. Byli jsme tedy pfiedem pfiipraveni, kdyï byly v ãervenci 2007 vypsány v zvy k projektûm v rámci Operaãního programu Îivotní prostfiedí. Seznámili jsme se s kritérii, která umoïàují získání dotací, a projekt jsme podle nich je tû upravili: kupfiíkladu dvojsklenná okna jsme kvûli úniku tepla museli zmûnit na trojsklenná. Úspora tepla, a tedy i energie spoãívá totiï pfiedev ím v dobfie zatepleném obvodovém plá ti budovy. Dal ími dûleïit mi kritérii jsou modernizace otopné soustavy a kvalitní systém vûtrání. My jsme to fie ili systémem fiízené v mûny vzduchu s rekuperaãní jednotkou. Nemáme navrïen Ïádn obnoviteln zdroj energie, v budoucnosti v ak poãítáme s vybudováním zelené stfiechy. Na to se v ak nevztahují dotace z OP Îivotní prostfiedí, navíc kvalitní v robci komponentû zelené stfiechy jsou zatím pouze v zahraniãí. âeské obchodní firmy bohuïel pouze zprostfiedkovávají dodávku tûchto souãástí. O finanãní podporu z EU jsme zaïádali prostfiednictvím Oddûlení Implementace evropsk ch projektû na Odboru územního plánu a rozvoje na Magistrátu mûsta Brna. Máte v úmyslu vyuïít evropsk ch fondû i v rámci jin ch projektû? Vytvofiili jsme si plán, podle kterého bychom v kaïdém roce chtûli podat minimálnû jednu Ïádost o dotaci. Dal ím projektem je rekonstrukce matefiské koly na ulici Oblá. Na nûj bychom chtûli získat dotace z rûzn ch zdrojû: z OP Îivotní prostfiedí na zateplení stfiechy, dále z fondu Finanãní mechanismy Norska, konkrétnû z programu Zelená matefiská kolka, díky kterému by tato kolka mohla b t orientována na environmentální v chovu a osvûtu. Matefiská kola by mûla mít i zelenou stfiechu, coï plní dvû funkce: estetickou a klimatickou. Ta spoãívá v zadrïování a odpafiování de Èové vody, která díky tomu nesteãe hned do kanálu, coï má pozitivní vliv na kapacitu kanalizace. Zdroje z dotaãních programû v ak nemohou pokr t náklady na v echny stavební projekty, které plánujete. Navázali jste jiï spolupráci s nûjak m soukrom m investorem? Máme jiï zhotovenou studii o proveditelnosti na garáïov dûm s úsporn m parkovacím prostorem: míst k parkování je v Novém Lískovci málo. Chceme na tomto projektu spolupracovat se soukrom m investorem, zároveà v ak máme v úmyslu poïádat o dotace. Problém je, Ïe v Brnû se podle nového koncesního zákona zatím Ïádn projekt neuskuteãnil a my se obáváme, Ïe nemáme dostateãnou kapacitu ani odbornost. Mûstská ãást mûïe takov projekt realizovat pouze ve spolupráci s mûstem Brnem. e íte v souãasné dobû nûjak urbanistick problém, na kter státní administrativa z hlediska dotaãních programû úplnû zapomnûla? Deset aï dvanáct procent obyvatel na í mûstské ãásti bydlí v rodinn ch domcích ve staré zástavbû, kde bychom chtûli regenerovat vefiejná prostranství. DÛvodem je i to, Ïe obãané z této ãásti se cítí opomíjeni ve srovnání s obyvateli panelov ch sídli È. Právû na regeneraci staré zástavby v ak neexistují prakticky Ïádné dotace. Pfiesto v ak zde pfiipravujeme dva urbanistické projekty. Pod v emi zmínûn mi projekty jste podepsaná pfiedev ím vy sama. Pfiedpokládám, Ïe znalosti z oblasti urbanistick ch projektû, ekologie a dotaãních fondû jste alespoà zãásti naãerpala jiï pfied pfiíchodem na radnici? Mûla jsem nûkolikaleté zku enosti z nevládní organizace âesk svaz ochráncû pfiírody, kde jsme museli financování sv ch projektû zajistit sami. Absolvovala jsem také zahraniãní stáïe zamûfiené na budování partnerství v komunitû a zapojování vefiejnosti do rozhodování. Dnes jste v oblasti urbanistick ch projektû odbornicí KdyÏ jsme spoleãnû s mnoha partnery a odborníky doslova vydupali ze zemû komplexní projekt regenerace panelového domu a pro- li jsme v echny fáze od pûvodní my lenky aï po relizaci a monitorování v sledkû, bylo by koda se o zku enosti nepodûlit. V roce 2006 mi vy la ve vydavatelství ERA publikace Regenerace panelového domu krok za krokem, coï je taková manaïerská pfiíruãka pro vlastníky domû. V Bruselu jsem prezentovala v sledky úspor energií v domech a jejich souvislost se sociálnû únosn mi náklady na bydlení v rámci Evropského t dne pro udrïitelnou energii. Ptala se Veronika GÁBOVÁ Největší stavební veletrh na Moravě je každý rok pořádán společností Veletrhy Brno, a. s. Mezi deset největších pořadatelů veletrhů a výstav v České republice však patří také firma OMNIS Olomouc, která se specializuje, mimo jiné, také na oblast stavebnictví. Je pořadatelem největšího stavebního veletrhu v Olomouckém kraji STAVOTECH a organizuje také putovní veletrh s názvem Stavíme, Bydlíme, který se pokaždé koná v jiném městě České republiky. V nejbližším období bude tento veletrh organizován v Příbrami, Ústí nad Orlicí nebo Šumperku. Detailnější informace o veletrzích nám poskytl předseda představenstva firmy OMNIS, ing. Daniel Vaverka. Kdy a jak vznikla my lenka uspofiádat putovní veletrh? V kaïdém regionu lidé staví a chtûjí dobfie bydlet. Také kaïdá obec má vût í ãi men í rozpoãet na investiãní akce. Série stavebních v stav Stavíme, Bydlíme pfiiná í nabídku stavebních firem do mûst, kde se dosud veletrhy nepofiádaly a odkud lidé museli jezdit za veletrhy jinam. A protoïe je zbyteãné vym let pokaïdé jin MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ "originální" název, zastfie uje celou sérii v stav jeden spoleãn název, kter se jiï dobfie vïil zejména u vystavovatelû. Kdo se úãastní veletrhû na stranû náv tûvníkû i vystavovatelû? Závisí to na lokalitû, kde je právû veletrh pofiádán? V stavy Stavíme, Bydlíme jsou urãeny nej ir í vefiejnosti se zájmem o stavûní, opravy a rekonstrukce a konají se na poãátku stavební sezóny. Nav tûvují je ãasto i zástupci místních firem, mûst a obcí. Co se t ká vystavovatelû, jsou to dvû skupiny: jednak místní stavební firmy, jednak dynamické firmy, které expandují do jin ch regionû a získávají si úãastí na v stavû nové trhy. Jsou jednotlivé díly ze série tohoto veletrhu zamûfiené na nûjak specifiãtûj í sektor bytové v stavby? V stavy nejsou specializované: je zde irok zábûr stavebních v robkû a sluïeb a pro náv tûvníky je to veliké usnadnûní, kdyï mohou na jednom místû kontaktovat dodavatele pro celou stavbu. Podílí se na organizaci veletrhu radnice mûsta, kde se akce právû koná? Jak m zpûsobem s radnicemi kooperujete? Projevují radnice zájem? Do soutěže Stavba roku 2007 se letos opět může zapojit i laická veřejnost hlasováním prostřednictvím internetových stránek a také pomocí informačních panelů vystavených na území Moravskoslezského kraje. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže proběhne do za účasti hejtmana Moravskoslezského kraje Ing. Evžena Tošenovského. Jedna ze Staveb roku 2006 Spolupráci s obcemi, kde se v stavy konají, samozfiejmû vítáme. Pokud projeví zájem, poskytujeme bezplatnû podmínky k prezentaci rozvojov ch a investiãních zámûrû v oblasti bydlení. Mezi náv tûvníky je o tyto informace velk zájem. Mohl byste pfiedstavit veletrh STAVOTECH? Olomouck veletrh Stavotech vznikl v roce Je to nejvût í stavební veletrh v Olomouckém kraji a i jeden z nejvût ích v rámci republiky. Stavotech se koná na jafie i na podzim. Na jafie je to klasická stavební show: pfiehlídka firem, dodavatelû a novinek na poãátku stavební sezóny. Jarní Stavotech doprovází jiï fiadu let v stava Bazény a Sauny, coï je jediná specializovaná v stava tohoto druhu na Moravû. Podzimní Stavotech je zamûfien více na novinky a nové trendy: soubûïnû se koná fiada doprovodn ch akcí a konferencí, napfiíklad konference a v stava Ekoenergie vûnovaná obnoviteln m zdrojûm energie. Je zde i krajská pfiehlídka investiãních pfiíle- Ïitostí Regioninvest. A nejvût í doprovodnou akcí je pfiehlídka trendû v moderní architektufie Olomoucké dny architektury a stavebnictví. INZERCE Profil společnosti Stavební firma BOHEMIA BITUNOVA, spol. s r. o., byla založena v roce 1993 jako dceřinná organizace rakouské společnosti BAUHOLDING STRABAG SOCIETAS EUROPAE. Svou činností se zaměřuje na silniční stavitelství, oblast studených asfaltových technlogií. Výrobní program pokládka emulzních mikrokoberců MULTIMAC a barevných mikrokoberců COLORMAC emulzní nátěry emulzní postřiky prodej kationaktivních asfaltových emulzí pro opravy vozovek emulze pro recyklace za studena provádění asfaltových postřiků a prolévání konstrukčních vrstev asfaltem Pro maximální spokojenost zákazníků využíváme jednak vlastní zkušenosti, jednak know-how mateřské organizace a sesterských organizací. Úzká spolupráce s těmito společnostmi umožňuje uplatnit studené technologie při opravách a údržbě pozemních komunikací na vysoké úrovni. Certifikace Firma Bohemia Bitunova je držitelem certifikátu dle ČSN EN ISO 9001:2001 a dále jsou certifikovány dle zákona 22/1997 Sb. asfaltové emulze vyráběné společností Bitunova. KONTAKT BOHEMIA BITUNOVA, spol. s r.o., Havlíčkova č.p. 4923, Jihlava bohemia.bitunova@bitunova.eu Tel.: , Fax:

6 DUBEN 2008 STRANA 6 REGENERACE BROWNFIELDS REVITALIZACE BROWNFIELDS NEBO-LI SMUTNÝCH PLOCH, TEDY OPUŠTĚNÝCH, NEVYUŽITÝCH ČI ZPUSTOŠENÝCH LOKALIT PŮVODNĚ FUNKČNÍCH PRŮMYSLOVÝCH A JINÝCH AREÁLŮ, JE FENOMÉNEM, KTERÝ TÍŽÍ PRAKTICKY VŠECHNY REGIONY ČESKÉ REPUBLIKY. S problémem se jiï v devadesát ch letech zaãali pot kat pfiedstavitelé mnoh ch mûst a obcí, v jejichï majetku se tyto zdevastované lokality po roce 1989 ocitly. A jeho fie ení se jevilo jako velmi sloïité: smutné plochy se ukázaly jako neatraktivní pro potenciální investory a finance z rozpoãtu obcí na obnovu zdevastovaného území nestaãily. A navíc je tento fenomén jiï ve své podstatû velmi sloïit : svojí rozmanitostí totiï zasahuje iroké spektrum takov ch tematick ch celkû, jako jsou infrastruktura, Ïivotní pro- SWIETELSKY stavební s. r. o. Odštěpný závod Dopravní stavby MORAVA Jahodová 60, Brno Tel: Fax: morava@swietelsky.cz Pomocná ruka pro brownfieldy CzechInvest stfiedí, kultura, cestovní ruch nebo zemûdûlství. Finance na revitalizaci brownfields je tedy moïné ãerpat z rûzn ch typû dotaãních programû, jeï jsou v kompetenci nûkolika ministerstev: vïdy záleïí na konkrétní lokalitû zdevastovaného území jeho specifick ch problémech a projektech na jeho dal í vyuïití. Fenomén tedy zaãal b t reflektován a fie en odborníky na státní i krajské úrovni. Pod správou ministerstva prûmyslu a obchodu se problematikou brownfieldû systematicky zab vá instituce CzechInvest. V âeské republice je kolem tisíc brownfieldû, které ãekají na svého investora. Hledání cest, jak do tûchto míst vrátit Ïivot, má od minulého roku na starosti brnûnská ãást agentury CzechInvest Odbor koncepce regionálních projektû, kterou najdete v prostorách Spielberk Office Centre na Holandské 6. tak se jmenuje první úspûch brnûnského odboru. Na této adrese INZERCE funguje od zaãátku leto ního roku Národní databáze brownfieldû. Ambiciózní projekt má za cíl poskytovat volnû pfiístupné NA NÁS MŮŽETE STAVĚT Společnost SWIETELSKY stavební s. r. o. nabízí komplexní řešení stavebních zakázek, zejména v oblasti silničního a inženýrské stavitelství. V nadcházející stavební sezoně jsou zaměstnaci společnosti připraveni splnit požadavky i těch nejnáročnějších zákazníků. vyãerpávající informace o co nejvût ím poãtu brownfieldû v âeské republice. Aby bylo moïné brownfield úspû nû zregenerovat, je nejprve nutné ho vûbec nabídnout. Pomocí databáze si pfiípadní investofii mohou jednodu e vybrat místo pfiesnû podle sv ch pfiedstav, a to pohodlnû od svého poãítaãe. Víme o spoleãnostech, které v minulosti tfieba samy objíïdûly svûj region a hledaly vhodn bronwfield. Díky databázi uï to rozhodnû dûlat nemusejí, vysvûtluje smysl databáze Igor Gargo, fieditel Odboru koncepce regionálních projektû agentury Czech- Invest. V posledních bezmála dvou letech agentura CzechInvest spolu se v emi kraji âeské republiky pracovala na Vyhledávací studii pro lokalizaci brownfieldû na území âr. Databáze je prvním pfiím m v sledkem této studie. Ta pfiitom byla BROWNFIELDY nejsou nevratně zničená krajina vûbec první komplexní anal zou, která se zab vala brownfieldy skuteãnû na celém území pravd podobn zne išt né 38% Brownfieldy v R, ekologická zát ž zne išt né 7% neur eno 2% âr. Vyhledávací studie pfiedev ím poskytla podklady pro Národní strategii regenerace brownfieldû. Tu pfiipravujeme spoleãnû s Ministerstvem prûmyslu a obchodu a v souãasné dobû je uï prakticky dokonãená, pokraãuje Gargo. Cílem Národní strategie regenerace brownfieldû je sjednotit postup a nabídnout rámcov dokument, jenï bude vodítkem pfii fie ení konkrétních problémû, které se pfii regeneraci brownfieldû na území âeské republiky objeví. Dosud totiï scházel jednotn koordinovan pfiístup a jednotlivé brownfieldy se dostávaly do stfiedu zájmu obcí, krajû nebo investorû jen tehdy, kdyï bylo nutné fie it konkrétní lokalitu. To chceme zmûnit, vysvûtluje Gargo. Práce na Národní strategii regenerace brownfieldû byly ve druhém pololetí minulého roku hlavní náplní ãinností specialistû brnûnského Odboru koncepce regionálních projektû agentury CzechInvest. Díky tomu, Ïe se nám hlavní ãást Strategie uï podafiilo dokonãit, se teì mû- Ïeme vûnovat pfiípravû semináfiû, marketingov ch materiálû, vzdûlávání a popularizaci tématu brownfieldû v âeské republice. Prvním takov m projektem je právû portál brownfieldy.cz. Je tû v první polovinû leto ního roku by na nûm mûly pfiib t i kompletní informace o tom, jak s brownfieldy správnû pracovat, kter ch dotací je moïné vyuïít, na koho se obrátit a podobnû, pfiedpovídá Igor Gargo. nezne išt né 53% UÏ v nejbliï í dobû také portál dovolí, aby jeho jednotliví uïivatelé mohli do databáze sami pfiidávat dal í lokality, které chtûjí nabídnout nov m investorûm. Území âeské republiky poznamenává nûkolik tisíc brownfieldû. Chceme jejich majitelûm nebo správcûm co nejvíc usnadnit regeneraci tûchto území. UÏ teì se nám hlásí dal í zájemci, ktefií se chtûjí k projektu Národní databáze brownfieldû takto pfiidat, fiíká Gargo. Brownfieldy nejsou nevratnû zniãená krajina. UÏ ze své podstaty byly kdysi centrem dûní ve svém okolí, dávaly práci místním a pozvedávaly svûj region jak ekonomicky, tak sociálnû. Pak je ale lidé z nejrûznûj ích dûvodû opustili. Já v tûchto lokalitách nevidím rozpadlé továrny nebo zniãenou pfiírodu. Podle mû to jsou místa, která skr vají ohromné moïnosti, jeï bychom mûli vyuïít. UÏ proto, Ïe to tûmto opu tûn m prostorám dluïíme, uzavírá Gargo. Z Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfieldû na území âr, CzechInvest Rychlá informace? Okamžité varování? Přes mobil! Do nového systému SMS-Operátor v kompetenci Jihomoravského kraje je jiï zapojeno 43 obcí a mûst. Rada Jihomoravského kraje schválila na své 64. schûzi v dubnu 2006 projekt Komunikaãní, monitorovací a varovn SMS systém. Projekt je zamûfien na podporu obcí pfii informování obyvatelstva v krizov ch situacích a obecnou podporu komunikace obcí v kraji. Systém má dvû základní souãásti: systém EMOFF a SMS bránu Jihomoravského kraje. EMOFF je urãen pfiedev ím pro krizové fiízení a kromû vlastní SMS komunikace nabízí celou fiadu uïiteãn ch funkcí potfiebn ch jak pro pfiípravu na krizové situace, tak pfii jejich vlastním fie ení. SMS brána je naproti tomu urãena pfiedev ím pro v eobecnou komunikaci pomocí SMS zpráv: s obãany, s obchodními a jin mi partnery nebo pro operativní komunikaci v rámci zastupitelstva nebo mezi pracovníky mûstského ãi obecního úfiadu. Její nejvût í v znam v ak spoãívá v tom, Ïe kaïdé obci ãi mûstu umoïní automatizovanû vytváfiet databázi obãanû, ktefií mají zájem dostávat potfiebné informace pomocí SMS zpráv, tedy nejen informace v krizov ch situacích, ale i dal í bûïné informace, které jsou pova- Ïovány za potfiebné a úãelné. Informace poskytl ing. Roman Kováã, Konzulta Brno, a. s. OHLASY AKTUÁLNĚ Dalibor Nedûla, tajemník MÚ Bfieclav: B ECLAV je jedním z mûst, které systému EMOFF vyuïívá k informování obyvatel a má s ním velmi dobré zku enosti. Systém se zaãal prosazovat zaãátkem roku 2006 a mûl b t pfiedev ím dal í moïností, jak informovat obãany pfii nenadál ch, zejména Ïiveln ch událostech. Bfieclav b vá ohroïené povodnûmi, proto radnice hledala dal í zpûsob, jak obãanûm úãinnû pfiedávat informace. Mûsto vûnovalo hodnû úsilí propagaci, zejména na stránkách mûstského zpravodaje, vyuïili jsme i inzerátû v místním tisku, a to nûkolikrát. K dne nímu dni máme zaregistrováno témûfi 1600 obãanû, kter m jsme aï do dne ka rozeslali témûfi osmdesát tisíc zpráv. Za necel rok a pûl obyvatelé mûsta obdrïeli v prûmûru sto zpráv. Má-li b t systém Ïiv a funkãní, je dûleïité jej ãasto vyuïívat, aby lidé vidûli, Ïe funguje. Proto jsme se rozhodli posílat pfies EMOFF i dal í zprávy, zejména pozvánky na sportovní a kulturní události ve mûstû, oznámení o pfieru ení dodávek proudu, v strahy âhmú a podobnû. Protihluková stěna v Troubsku na dálnici D1 Budování nové protihlukové stěny (PHS) podél nejfrekventovanější komunikace v ČR u obce Troubsko v km 186,06 až 187,38 byla vynucena nadlimitním zatížením hlukem a emisemi z provozu na dálnici D1 a paralelní silnici II/602. Navíc je plánováno mezi obcemi Troubsko a Bosonohy postavit gigantickou mimoúrovňovou křižovatku, kterou by rychlostní silnice R43 překonávala dálnici D1. Investorem je ŘSD ČR správa Brno. fie ena odrazn mi polymermetalakrylátov mi prûhledn mi panely kotven mi do ocelového rámu, kter je vsazen do ocelové pfiíhradové konstrukce o 3 polích. Ocelová konstrukce je posazena na Ïelezobetonov ch pylonech budovan ch pro tento úãel v rámci stavby. Pylony jsou zaloïeny na vrtan ch pilotách. Nová PHS v raznû sniïuje vystavení obãanû nadlimitní hlukové zátûïi z automobilové dopravy na D1. Most na silnici I/23 Zastávka, Most evid. č etapa I Úãelem budování nového mostního objektu je pfievedení silnice I/23 pfies potok Bobravu v novû navrïené trase komunikace. PÛvodní trasa silnice zde sv mi prostorov mi parametry nevyhovuje a uïívan most jiï není v technicky odpovídajícím stavu. Investorem je SD âr správa Brno. betonová, zaloïena hlubinû na velkoprûmûrov ch pilotách. Most je nyní v realizaci, v souãasné dobû probíhá zásyp pfiechodov ch oblastí na pfiedpolích mostu a pfiipravuje se izolace mostovky jiï zabetonované nosné konstrukce. V stavba byla zahájena v dubnu 2007 a zprovoznûní je plánováno na konec srpna Star most bude asanován, u ãásti komunikace pfiiléhající ke starému mostu se v hledovû poãítá s rekultivací. V stavba PHS byla zahájena v dubnu loàského roku a pfiedání stavby investorovi probûhlo jiï v listopadu loàského roku. Stavba probíhala na levé stranû dálnice D1 ve smûru staniãení od Prahy na Brno. Obr. 2 Ocelová konstrukce s prûhlednou v plní V hledovû se pfiipravuje v stavba PHS také na pravé stranû dálnice. Stavba je rozdûlena na dvû ãásti. âást první podél krajnice komunikace a ãást druhou na mostû. PHS podél krajnice komunikace je realizována stûnov mi vysoce pohltiv mi panely z recyklovaného plastu, které jsou vsazeny do ocelov ch sloupkû profilu HEA 160. Sloupky jsou kotveny do hlav Ïelezobetonov ch pilot. âást druhá na mostû je Obr. 1 PHS na komunikaci s únikov mi dvefimi Adresa společnosti: SDS Exmost spol. s. r. o. Údolní 413/66, Brno Tel.: Mobil: Fax: exmost@exmost.cz Obr. 3 Nosná konstrukce po zabetonování Most je navrïen jako jednopolov most, kde nosnou konstrukci tvofií desková monolitická dodateãnû pfiedpjatá konstrukce. Délka mostu je 31,5 m, ífika mostu je 14,1m. Spodní stavba je masivní Obr. 4 Zásyp pfiechodové oblasti

7 DUBEN 2008 STRANA 7 REGENEREACE BROWNFIELDS Na smutné ploše v Židlochovicích vyrostly nové domy (Dokonãení ze str. 1) Kdy jste se rozhodli hledat jiné fie ení? Nûkdy mezi lety 1998 a 2000 jsme dospûli k závûru, Ïe se na regeneraci území musí pfiímo podílet také mûsto. AlespoÀ v té první fázi, protoïe pro zdevastovanou, neatraktivní lokalitu bez infrastruktury a komunikací se tûïko hledá investor. Najali jsme si tedy firmu SKANSKA CZ, a.s., která provedla nutné demolice a vybudovala nové inïen rské sítû a komunikace. Podle smlouvy jsme za v echny tyto práce platili postupnû, vïdy po prodeji zasíèovan ch mûstsk ch pozemkû nov m vlastníkûm. Byl pfiedem vypracován urbanistick projekt, kter urãoval vyuïití a typ v stavby v jednotliv ch ãástech lokality? Podle územního plánu byl cel areál uï pfied zahájením demolice rozdûlen do tfií ãástí: v zadní ãásti, v sousedství zámeckého parku, mûly b t vybudovány rodinné domky. Stfiední ãást byla urãena pro v stavbu bytov ch domû a pro pfiední ãást, která se nalézá nejblíïe k centru mûsta, bylo navrïeno vybudování obchodnû-spoleãenského centra. Co se zatím podafiilo z tûchto plánû uskuteãnit? V letech se nám podafiilo najít investory pro zadní a stfiední ãást lokality. V ech 55 pozemkû urãen ch k v stavbû rodinn ch domû je uï prodáno: nûkde se uï staví, jinde se v stavba pfiipravuje. Stfiední ãást lokality jsme prodali firmû Komfort, a. s., která uï postavila dva bytové domy, v stavba tfietího a ãtvrtého se právû chystá. ZÛstala nám v ak pfiední ãást, kde se nalézá komín a filtraãní vûï b valého cukrovaru. Ty jsme nemohli dát zbourat, protoïe spadají pod památkovou péãi. Jde v ak o zajímavé objekty, které lokalitu zpestfiují a zûstávají památkou na cukrovar. Pfiedstavovali jsme si, Ïe vedle nich bude postaveno obchodní centrum, ale na projekt jsme nemohli najít investora. Navzdory tomu, Ïe se lokalita nalézá blízko centra Îidlochovic a na území byly jiï inïen rské sítû. V té dobû, v roce 2006, vstoupila do procesu spoleãnost SAURA, s. r. o., která oznaãila tuto lokalitu jako brownfield a z finanãních prostfiedkû Jihomoravského kraje pro ni vypracovala urbanistick projekt. V nûm bylo navr- Ïeno stavební vyuïití plochy a dotaãní zdroje k úpravû této ãásti zdevastovaného území. DÛle- Rekonstrukce cukrovaru PRÁVNÍ PORADNA Ïité v ak je, Ïe jsme se na základû kvalitního a na rûzn ch konferencích prezentovaného projektu dostali do povûdomí ir í vefiejnosti. Hledání investora se tak stalo jednodu ím. My sami jsme se konferencí o brownfields také zúãast- Àovali, a tak jsme se v dané problematice lépe zorientovali. Investora pro v stavbu v pfiední ãásti lokality jste uï tedy na li? Tím se nakonec stala firma Outuln, a. s., která jiï staví nové obchodnû-spoleãenské centrum s odpoãinkovou zónou pro jeho budoucí náv tûvníky. První etapa obchodních prostor bude otevfiena zaãátkem dubna. V stavba vãetnû vefiejného prostranství by mûla b t dokonãena v pfií tím roce. Jaké dotace jste vyuïili pfii realizaci celého projektu regenerace lokality? Od kraje jsme získali dotace na projekty brownfield zpracované firmou Saura, s. r. o., a nûkteré inïen rské sítû spolufinancovali jejich budoucí provozovatelé a vlastníci. O dal í finanãní zdroje budeme Ïádat na vybudování vefiejného prostranství u obchodního domu. Kdo je nyní vlastníkem jednotliv ch ãástí regenerované lokality? Rodinné domky patfií jednotliv m vlastníkûm, ktefií koupili pozemky, bytové domy pfievede jejich investor firma Komfort, a.s., na Spoleãenství vlastníkû. Komunikace a parkovi tû v jejich okolí patfií mûstu. Co se pfiední ãásti t ká, firma Outuln, a. s., staví na pozemcích mûsta, které budou stavebníkovi pfiedávány postupnû po dostavbû ãásti obchodního centra a vefiejn ch ploch. Jaké pouãení vám pfiinesla regenerace brownfieldu? Co byste doporuãil jin m pfiedstavitelûm samosprávy, ktefií se právû pou tûjí do revitalizace zdevastovaného území? Jenom zrekapituluji to, co jsem uï fiekl: ukázalo se jako nemoïné rozprodat investorûm zdevastovanou zónu bez komunikací a inïen rsk ch sítí. Taková lokalita není zajímavá. V první fázi revitalizace jsme se museli angaïovat sami: nechali jsme zdemolovat staré budovy, upravit terén, zavést inïen rské sítû a vybudovat komunikace. Pfiitom doporuãujeme ná postup: najmout si na tyto práce firmu, se kterou se obec domluví na splátkovém kalendáfii. Postupnû regenerované ãásti lokality prodávat investorûm a z takto získan ch penûz splácet firmû finanãní obnos za provedené práce. Ptala se Veronika GÁBOVÁ Renovace budov, rozvoj vefiejn ch prostranství ãi v stavba nov ch areálû pfiedstavují jen nûkolik pfiíkladû projektû, s nimiï se v souãasnosti pot kají obce i mûsta bez ohledu na jejich velikost. Vedle fie ení standardních logistick ch a organizaãních otázek musí samospráva zachovat soulad svého postupu s právními pfiedpisy, regulujícími nakládání s vefiejn mi prostfiedky a zejména zadávání vefiejn ch zakázek. S ohledem na VÝHODY Nižší administrativní náročnost přípravy projektu Nižší časová náročnost přípravy a realizace projektu Zkušenosti s realizací klasických veřejných zakázek hodnotu stavebních projektû byly v minulosti obce i mûsta odkázány v zásadû v hradnû na zadávací fiízení ve smyslu zákona o vefiejn ch zakázkách. S pfiijetím nového zákona o koncesních smlouvách (ã. 139/2006 Sb.) se jim v ak otevfiely nové moïnosti, jak ke stavebním projektûm pfiistupovat. V praxi jsou tyto projekty, vyuïívající takzvané koncese, za urãit ch okolností oznaãovány také jako PPP Public Private Partnership, tj. projekty partnerství vefiejného a soukromého sektoru. Klasická veřejná zakázka Co znamená vefiejná zakázka? Vefiejná zakázka je klasick m a tradiãním zpûsobem pofiízení urãité stavební zakázky vefiejn m zadavatelem. V jejím rámci je zadavatel povinen postupovat podle pravidel stanoven ch zákonem o vefiejn ch zakázkách jiï NEVÝHODY Nutnost organizace výběrového řízení na dodavatele vpřípadě významné obnovy / rekonstrukce vprůběhu doby životnosti stavby Veškerá rizika spojená s provozem jsou na straně zadavatele Rizika související s překročením původně odhadovaných nákladů či prodloužením doby výstavby od okamïiku iniciace vûcného zámûru (pfiíprava zadávacích podmínek), po celou dobu realizace konkrétního zadávacího fiízení, aï do okamïiku uzavfiení smlouvy s vybran m dodavatelem. Pfiehled základních kladû a záporû realizace projektu formou vefiejné zakázky nabízí tabulka. Co pfiiná í koncese? Koncesní smlouva je definována v 16 koncesního zákona jako smlouva, v níï se zadavatel zavazuje umoïnit soukromému partnerovi brát uïitky vypl vající z poskytování sluïeb nebo z vyuïívání provedeného Jak zadat stavební zakázku? díla, popfiípadû spolu s poskytnutím ãásti plnûní v penûzích. Z hlediska evropské v kladové praxe lze oznaãit za nejv znamnûj í faktor pfii rozli ování mezi koncesemi a vefiejn mi zakázkami skuteãnost, zda je v pfiípadû stavebních prací smluvní partner vefiejného zadavatele oprávnûn vyuïívat a provozovat stavbu. Právo vyuïívat pfiedmût koncese v sobû zahrnuje zejména oprávnûní smluvního partnera (koncesionáfie) poïadovat poplatky ãi jiné finanãní kompenzace za uïívání pfiedmûtu koncese od jeho uïivatelû, a to po urãitou pfiedem stanovenou dobu. Doba, na kterou je koncese udûlena, je tudíï v znamn m prvkem pfii stanovení kalkulace celkov ch ekonomick ch v nosû koncesionáfie, pfiiãemï koncesionáfi nedostává finanãní kompenzaci (odmûnu) za poskytnuté plnûní pfiímo od zadavatele, av ak od uïivatelû pfiedmûtu koncese. Kompenzace, kterou zadavatel poskytuje koncesionáfii za jeho plnûní, tak spoãívá v udûlení práva získávat pfiíjem (v nosy) od uïivatelû pfiedmûtu koncese. Typick m pfiíkladem koncese (v tomto pfiípadû na stavební práce) je uzavfiení smlouvy, jejímï pfiedmûtem je závazek koncesionáfie vybudovat napfiíklad dálnici, a souãasnû udûlení práva takto vybudovanou dálnici po urãitou dobu vyuïívat (tj. vybírat poplatky od uïivatelû dálnice za její pouïití). Zásadním nepfiím m pfiínosem koncesí je alespoà ãásteãné pfienesení odpovûdnosti (obchodního podnikatelského rizika) za vyuïívání a provozování pfiedmûtu koncese na jeho dodavatele (koncesionáfie). Narozdíl od vefiejn ch zakázek, kde ekonomická úspû nost jiï realizovaného (a zadavatelem VÝHODY Rozložení investičních nákladů v čase (není třeba disponovat rozpočtovými prostředky na pokrytí investičních nákladů v úvodu projektu) Vyšší předvídatelnost nákladů a časové realizace Výrazné výkonnostní pobídky motivující k dodržení definované kvality služeb Hlavní rizika spojená s výstavbou a provozem projektu jsou (dočasně) převedena na soukromého partnera Zajištění návrhu, výstavby a provozu projektu jedním soukromým partnerem přináší úspory Koncese PPP zaplaceného) projektu leïí v hradnû na vefiejném sektoru (resp. daàov ch poplatnících), v pfiípadû koncesí je ve vlastním zájmu koncesionáfie realizovat projekt tak, aby byl Ïivotaschopn. Koncesionáfi je tak nositelem standardních rizik, ale i rizik, která spoãívají v managementu ostatních záleïitostí souvisejících s pfiedmûtem koncese (napfi. anal za poptávky po sluïbách, které tvofií pfiedmût koncese). Koncesní smlouvy urãitû nelze bez dal ího povaïovat za jednoduché fie ení stavebních projektû pro obce a mûsta. Pfii správné pfiípravû, nastavení a smluvním zakotvení podmínek spolupráce tak, aby byla o etfiena zásadní rizika vefiejn ch zadavatelû a aby tyto podmínky byly skuteãnû racionální a v hodné pro NEVÝHODY Cena projektu je navýšena o náklady financování soukromého partnera Délka přípravy projektu a výběru soukromého partnera Vyšší náklady spojené s přípravou projektu a procesem výběru soukromého partnera (na straně veřejného i soukromého sektoru) Riziko nižší míry flexibility v průběhu projektu (ve vztahu k požadovaným výstupům projektu) vpřípadě nedostatečné přípravy dlouhodobého kontraktu ze strany zadavatele v echny zúãastnûné (tzv. win-win model), v ak mohou pfiedstavovat nástroj pro oïivení rozvoje na ich regionû a souãasnû pro zv ení reálné a kreativní anga- Ïovanosti soukromého sektoru v tomto rozvoji. JUDr. Vilém Pode va podesva@rowanlegal.com INZERCE Moderní tvář stavebnictví OHL inzerat x120 mm.indd :17:40

8 RWE Distribuční služby, s. r. o. Počátkem nového roku zahájila svou činnost RWE Distribuční služby, s. r. o. Společnost poskytuje převážně technické služby provozovatelům distribučních soustav a regionálním plynárenským společnostem ve skupině RWE v ČR. Jedná se o zajišťování provozu a údržby distribučních sítí, operativní správu, výstavbu a dokumentaci sítí a měření. T F E info_ds@rwe.cz I Společnost RWE Distribuční služby, s. r. o., zajišťuje provoz a údržbu 44,9 tisíc kilometrů plynárenských sítí, regulačních stanic a spravuje 1,7 miliónu plynovodů a dalších měřicích zařízení. Společnost je lokalizována ve čtyřech kompetenčních centrech, která jsou v Plzni, Hradci Králové, Brně a Ostravě.