Ježek v kleci. Aneb. Jak zlepšit svět prostřednictvím našich dětí

Transkript

1

2 Ježek v kleci Aneb Jak zlepšit svět prostřednictvím našich dětí

3

4 Co je Ježek v kleci?

5 Jak a proč projekt vznikl? Na počátku byly otázky: Kdybychom nějak mohli ovlivnit naši budoucnost, tedy budoucnost našich dětí, co bychom si přáli? Co chceme pro nás rodiče, děti a učitele teď hned? A co pro to můžeme udělat? Chceme vrátit do českých škol radost z učení a z učení se. Chceme oblíbené a kreativní učitele plné života. Totéž chceme pro děti. Chceme těšení se do školy pro všechny zúčastněné, tedy i pro rodiče.

6 Jak a proč projekt vznikl? Tak vznikla myšlenka nabídnout českému školství zkušenosti s metodou, která se s úspěchem používá při motivaci jednotlivců i organizací. * Podstatou projektu je zavedení koučování do českých škol s cílem podnítit zájem o sebe sama, o druhé lidi a jejich schopnosti, o celkové zlepšení vztahů a o obecné prohloubení sebe-vědomí všech zúčastněných. Jde o dobrovolnou iniciativu profesionálních koučů organizovaných pod záštitou ICF ČR, kteří umí s metodou pracovat, a mají s koučováním i výchovou (někteří i s výukou) dětí vlastní zkušenost.

7 ICF: Kdo jsme? Solidnost a dobrá pověst: Mezinárodní profesní organizace s českou Chapter Dobrovolnost a motivace: Občanské sdružení Etika: Mezinárodně platné etické standardy Kvalita: Profesionální kompetence Profesní akreditace Lidé: Různé profese a životní zkušenosti Chuť přidat hodnotu a spojit ruce k dílu k většímu prospěchu

8 Co nabízíme? Alternativu Nabízíme subjektům ve školách alternativu, jak přemýšlet o své práci, cílech, možnostech, prostoru, vědomostech a pocitech. Zážitek Aktivním přizváním kouče zažijí jednotlivé subjekty efekt koučovacího přístupu na sobě samých a na druhých, které řídí, vedou nebo ovlivňují, anebo s kterými jen sdílí stejnou třídu nebo sborovnu. Přínos Tímto efektem je obecně zlepšení vztahu k sobě samému a k ostatním lidem tedy zkvalitnění vztahů a převzetí odpovědnosti za tvorbu a udržení tohoto stavu.

9 Co ještě? Možnost zefektivnění komunikace učitelů a studentů Zvýšení efektivity studia Znovunalezení motivace a radosti z práce Nastavení cílů školy a strategie jejich dosažení

10 Možné konkrétní přínosy koučování pro pedagogy Jak si získat a udržet přirozenou autoritu Moje dlouhodobá osobní vize vs. můj přístup k mému povolání moje vnitřní motivace Jak efektivně komunikovat a spolupracovat s kolegy Jak vzniká konflikt, co se děje, když se mu vyhýbám, jak mu můžu předcházet, a jak s ním pracovat Jak si vybudovat vztah a komunikovat s rodičem, kolegou, žákem Jak si před hodinou vytvořit a udržet požadované sebe-nastavení a zajistit vhodnou atmosféru ve třídě Jak motivovat sebe a druhé a předejít vyhoření

11 Možné konkrétní přínosy koučování pro studenty Co a proč chci a jak to mohu dokázat? Jak poznám svůj talent a v čem jsem vlastně dobrý? Jak se umět učit efektivně a podpořit svou motivaci? Jak vzniká konflikt? Jak mu můžu předcházet? Jak mu čelit? Jak ho řešit? Komunikace a spolupráce v týmu - jak dobře spolupracovat. Jak se dohodnout? Jak spolu lépe vycházet? Jak a čím přispívám do kolektivu? Jak chci být a jak jsem vnímán? Co s tím, když si nevím rady?

12 Pilot Ověření myšlenky širšího využití koučování ve školství

13 K čemu pilot? Ověřujeme naše předpoklady o tom, 1. zda je koučování vhodná metoda pro studenty a učitele středních škol 2. zda má metoda potřebnost a přínos 3. zda existuje ochota učitelů aplikovat ji do své práce 4. zda metoda usnadňuje spolupráci učitelů a studentů 5. zda nedirektivní způsob práce se skupinou (třídou) zefektivňuje proces studia 6. zda metoda poskytuje studentům efektivní nástroj řešení konfliktů, stanovování cílů a hledání řešení

14 Detaily pilotu Pilot proběhl v období květen červen -září 2011 Účastní se 4 pražská gymnázia- 5 tříd studentů,13-18 let, 25 žáků na třídu 2x90 minutové setkání týmový koučink vedený 2 kouči ICF JVK 4 týmy koučú Individuální koučování třídních učitelů zúčastněných tříd (dle zájmu) Volba tématu ponechána na skupině Vyhodnocení a zpracování Bc. Linda Nováková, katedra sociologie FFUK Výsledky pilotu vyplynuly z hodnocení měřitelných dat /dotazník/ a subjektivního procesu hodnocení účastníků.

15 Věková struktura Výsledky pilotu věková struktura 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 37,50% 27,50% 15% 15,80% 1,70% 2,50% 13 let 14 let 15 let 16 let 17 let 18 let Více než polovinu souboru tvoří studenti ve věku let (což odpovídá prvnímu ročníku čtyřletého gymnázia).

16 Výsledky pilotu 36,7% 45,8% Téma setkání 6,7% 3,3% 2,5% 0,8% 1,7% vyřešení problémů v kolektivu kolektiv (vztahy ve třídě) Porozumění sobě navzájem i problému Ideální kolektiv Změna Já (co mám dělat) Nevím Nejvíce respondentů (46%) tvořili studenti, kteří pojali téma velmi obecně, jako kolektiv a vztahy ve třídě. Druhá největší skupina (37%) pak vnímala téma setkání jako vyřešení problému v kolektivu. První otázka v dotazníku se týkala hlavního tématu setkání. Studenti nevěděli dopředu, čemu se budou kouči i oni sami věnovat a ani na samotném setkání to nebylo jasně řečeno. Téma vždy vyplynulo ze sdělených potřeb studentů jakožto jednoho pomyslného celku.

17 Naplnění tématu Výsledky pilotu 1 20,8% 45,8% 19,2% 10,8% ano částečně ano spíše ne ne neví 0% 20% 40% 60% 80% 100% 67% studentů je toho názoru, že se jim uvedené téma víceméně podařilo naplnit. Studenti, kteří uvedli jako téma kolektiv a vztahy ve třídě, nejčastěji pokládali téma za naplněné nebo alespoň částečně naplněné. Ti, kteří očekávali vyřešení problémů a vztahů v kolektivu, nejčastěji uváděli, že se jim téma podařilo naplnit částečně, nebo spíše ne. Ostatní se v hodnocení pohybovali na všech úrovních.

18 Výsledky pilotu Zažili studenti něco nového? možnost o situaci mluvit 26,7% 39,3% 14,2% hledat řešení 18,3% 40,0% 21,7% rozhodně ano spíše ano vidět možnosti 21,7% 34,2% 13,3% nevím spíše ne být poslouchán 17,5% 34,2% 20,8% 18,3% vůbec ne 0% 20% 40% 60% 80% 100% Možnost o situaci mluvit byla novou věcí pro nadpoloviční většinu z nich (65,8%). Hledání řešení bylo nové pro 55,8% respondentů.

19 Vnímání změny Výsledky pilotu 80,0% 70,0% 60,0% 51,7% 50,0% 45,8% 67,5% 61,7% 69,2% 60,0% 55,8% 73,3% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 36,7% 26,6% 5,8% 2,5% 1,6% 25,8% 5,0% 35,0% 32,5% 29,0% 7,5% 9,2% 6,7% zlepšení žádná změna zhoršení Nejvíce respondentů pociťovalo výrazně větší odhodlání ke změně. Pozitivní změna byla zaznamenána také v upevnění kolektivu, zlepšení atmosféry ve třídě a komunikace se spolužáky. Tyto kategorie odpovídají zvoleným tématům setkání vztahy ve třídě a vyřešení problémů v kolektivu.

20 Výsledky pilotu Celkem 84,7% respondentů uvedlo, že setkání pro ně bylo zajímavé. O něco méně (61,9%) pokládalo setkání s kouči za užitečné. zajímavé 41,7% 41,7% 10,0% rozhodně ano spíše ano nevím spíše ne užitečné 25,8% 35,0% 21,7% vůbec ne 0% 20% 40% 60% 80% 100% Podrobnější analýza ukázala významnou korelaci mezi věkem studentů a hodnocením užitečnosti setkání. Nejlépe hodnotili setkání nejmladší účastníci výzkumu, s rostoucím věkem se zvyšovaly také pochyby. Jednoduše řečeno, čím starší student, tím skeptičtější pohled na užitečnost setkání s kouči.

21 Výsledky pilotu V našem zájmu bylo také zjistit, jestli setkání pro studenty osobně mělo nějaký přínos. 63,3% respondentů uvedlo, že ano, konkrétně se pak jednalo zejména o poznání názoru ostatních spolužáků, o možnosti si otevřeně promluvit, pochopení druhých a otevřená komunikace v kolektivu 45,0% 40,0% 40,8% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% 32,5% 20,8% 3,3% 0,8% Abychom získali od studentů hodnocení celé akce, nechali jsme je setkání s kouči oznámkovat. Respondenti hodnotili setkání průměrně známkou chvalitebně, což byla i nejčastější odpověď (40,8%).

22 Shrnutí a další závěry: jak situaci viděli studenti Bezprostředně po skončení setkání pociťovala značná část studentů větší odhodlání ke změně, pevnější kolektiv i například zlepšení atmosféry ve třídě. Studentům připadalo setkání velmi zajímavé, a to bez ohledu na věk. Jako užitečné jej hodnotily především mladší ročníky, starší byli rozvážnější, přesto by se dalo říct, že pro ně bylo celkem užitečné. Dvě třetiny uvedly, že jim setkání v něčem pomohlo. Většinou se jednalo o nějaký druh poznání, ať už názorů ostatních, podstaty problému nebo vlastní odpovědnosti. Hodně si studenti cenili možnosti otevřené komunikace. Z koučování si odnášeli především jistý druh ponaučení, který se týkal komunikace s ostatními, odpovědnosti za své jednání, respektu k ostatním i odhodlání. Dvě třetiny studentů by se rády takového setkání zúčastnily znovu. Doporučila by jej drtivá většina, nutno však připomenout, že ne vždy je k tomu vedla pozitivní zkušenost. Přesto, doporučení 86% studentů má již slušnou váhu.

23 Shrnutí a další závěry : jak situaci viděli koučové Nabídka předložená jednotlivým školám nebyla školami využita v celém rozsahu. Školy většinou umožnily koučování třídních kolektivů v řadě případů bez třídního učitele. Překvapivě malé procento učitelů (a žádný ředitel) využilo možnost řešit se zkušeným koučem konkrétní pracovní či osobní téma, a tak mít možnost pochopit princip i přínos koučování na základě osobní zkušenosti. Studentům v některých případech nebyl projekt představen odpovídající formou, byli postaveni před hotovou věc, bez možnosti seznámit se záměrem projektu. Zkušenosti tak potvrdily převládající direktivní způsob komunikace na školách mezi ředitelem a učiteli, učiteli a studenty, i problémy s komunikací v jednotlivých skupinách. Studenti v kontaktu s kouči hodnotili největší přínos, že jim někdo skutečně naslouchal, že někoho opravdu zajímaly jejich problémy a že vůbec měli možnost o situaci mluvit. Někteří oceňovali, že v rámci diskuze víc porozuměli sami sobě, jiní našli víc tolerance ke spolužákům. Témata, která jednotlivé třídy chtěly řešit, jsou si ve většině podobná. Proto lze předpokládat, že tomu tak bude na více školách a že jde o témata na středních školách aktuální: téma autority, motivace, vyhoření (nezájmu), konfliktu, a to jak ve skupině učitelů, tak i studentů. Přesně to jsou ale témata, která právě koučování může a umí řešit, a která se vyskytují i ve většině firem, nejen na středních školách.

24 FOTOSTORY Gymnázium Přípotoční 1337, Praha 10

25 Děti se domlouvají ve skupinkách, jaké by chtěli mít vzpomínky na svou třídu za 10 let, logo nad nimi si vytvořili sami.

26 Definují svoji třídu, jak ji vidí teď pomocí obrázků, bylo to velmi výstižné

27 Vidí ji totiž rozdělenou na skupinky podle sportů je to sportovní třída a podle komentářů je vidět, že jim to vadí

28 Definují, jak si představují ideální třídu

29 Zajímavé je, že se tam dvakrát objevil respekt k individualitě a chovat se jako dospělí (mají o nás krásné iluze :-)

30 Něco všichni do jednoho psali na papír, co to bylo je vidět na následujícím obrázku

31 Na stupnici 1 10 psali, jak ideálně vidí stmelenou třídu (1 10 to je nejvíc) a jak ji vidí v současnosti a jak je vidět panuje shoda

32 Výsledek jejich 90 min práce bere dech. Ani nevíme, jestli dospělí by byli schopni tak rychle se shodnout.

33 Takže ještě jednou rekapitulace ideální třídy A co s tím budou dělat?

34 Ve skupinkách hledají možnosti, jak se ideální třídě přiblížit

35 Trénují si při tom, jak mluvit ke třídě NAHLAS a třída si zase trénuje, jak tomu, kdo mluví projevit respekt tím, že MLČÍ

36 Výsledky jsou zřetelně vidět. Dokonce si (nám) zatleskali.co my jim máme co vykládat o tom, jací by měli být vědí to sami!

37 ŠKOLA KTERÁ MĚNÍ SVĚT Proces koučování ve školách navržený na základě poučení z pilotu

38 Faktory úspěchu koučování ve školách Systémový přístup: Zapojují se zástupci všech složek systému (s přihlédnutím k principu dobrovolnosti) Proces seznámení s koučováním probíhá shora směrem dolů Projektový přístup: Dodržuje se dohodnutá časová posloupnost i časová dotace (rozsah) Jedna odpovědná osoba za systém (školu) komunikuje s odpovědným koučem Zaměření: Nejde o nápravnou, ale rozvojovou intervenci (není určeno primárně pro problémové třídy) Zachování kvality a profesionality: Jde o odbornou a kvalifikovanou, tedy honorovanou intervenci

39 Cílové skupiny: školy v ČR A kdo je koučován? Ředitel Řízení školy ( spojenci projektu) Pedagogický sbor core team - musí být na straně změny Třídní učitelé (skupina) Třídní učitelé a jejich třídy Skupiny učitelů (systémový přístup, t.j. např. střídají se v jedné koučované třidě) Jednotliví učitelé Kolektivy žáků a studentů (12 18 let) Jednotliví studenti

40 Jak proces probíhá? ČASOVÁ POSLOUPNOST Koučování ředitele školy Práce se skupinou spojenců Práce s třídním učitelem Práce se třídou Práce s pedagogickým týmem Práce s klíčovými učiteli Reflexe

41 Ježek v kleci Důsledky pro budoucí zaměstnavatele

42 Smyslem a cílem vzdělání by mělo být, aby nás učilo spíše jak myslet, než co si máme myslet spíše vylepšit naši mysl tak, abychom mohli myslet sami za sebe, než načíst paměť myšlenkami cizích lidí. Bill Beattie