Cloud Computing - nové přístupy. Svět IT je v pohybu

Transkript

1 Cloud Computing - nové přístupy Svět IT je v pohybu 1

2

3 Obsah Úvod 2. Cloud computing svět IT se mění! 2.1 Změny v ekosystému IT 2.2 Příklad Microsoftu: na cestě k poskytovateli IT služeb 2.3 Tržní očekávání a přijatelnost 3. Cloud computing co to je a jak se používá 3.1 Definice a vymezení Závazná definice? Ani náhodou Plně integrovaný - definice NIST 3.2 Cesty vývoje cloud computingu Celkový pohled Výběr správné varianty cloud computingu Formy cloud computingu a cesty vývoje 4. Praktické příklady 5. Souhrn 6. Slovník a vysvětlivky 7. Zdroje 8. Seznam obrázků 3

4 4

5 1. Úvod Cloud computing se stává přínosným pro podnikání toto je prozatím úvodní závěr z tohoto moderního trendu v roce Pro užívání cloud computingu se rozhoduje stále více firem, a to nejen v rámci projektů, ale i trvalé podpoře obchodních procesů. Dokumentuje to nejen rostoucí počet uzavřených kontraktů a jejich rozsah, ale také hodnocení stovek odborníků zodpovědných za IT v nejnovější studii provedené Mnichovskou univerzitou (MTU) (Life 2, 2010). Přesto, že v Německu a dalších částech Evropy jsou z nového sourcingového modelu ještě značné obavy, rostoucí počet případových příkladů ukazuje, že koncepce je v podnikatelské praxi přijímána rozumným a přínosným způsobem (Ruediger 2010). Přívrženci též referují o rostoucím počtu uživatelů z podnikového prostředí. Finanční analytici odhadují, že Amazon se svými webovými službami vytváří obrat zhruba 100 miliónů dolarů s meziročními přírůstky ve dvojnásobném objemu (Maier 2010). Tvrdí, že již není zapotřebí křížové podpory těchto typů služeb. Googlu se podařilo uzavřít kontrakty s britskou úklidovou firmou Rentokill Initial (COWO 2009), s tradiční značkou Jaguar Landrover (Handelsblatt 2009) a v neposlední řadě s městskou správou Los Angeles (Heise 2009). Do roku 2010 rázně vstoupila společnost IBM, která oznámila smlouvu na cloud computing s firmou Panasonic (COWO 2010). Salesforce informuje o více než zákaznících jeho CRM software a stále rostoucí zisky. Ve finančním roce 2010 dosáhly tržby této společnosti 1,3 miliardy USD (IT-Times 2010). Téma cloud computing energicky prosazují čtyři tržní trendy: 1. Rostoucí globalizace (zejména ve virtuálním světě) vytváří nové a dynamičtější trhy se souběžně rostoucí konkurenci a jejím poměrem. 2. Na trh práce vstupuje nová generace lidí přístupných IT a trvá na používání zdrojů a služeb určených původně pro osobní užívání na pracovišti (technologický populismus). Základními funkcemi jsou, pokud jde o ně, mobilita a webové aplikace. 3. Stálý tlak nákladů (především v obdobích recese) nutí firmy IT prověřovat jejich investice. Úlohu zde mohou hrát i zelená témata. 4. V několika posledních letech vyzrálo mnoho technologií, které jsou nutné pro vytváření cloudů. Umožňují vysokou úroveň automatizace v produkci IT (industrializace IT). Současně budou nadále k dispozici širokopásmové sítě umožňující vysoce výkonný přístup k síťovým zdrojům.! Cloud computing trvale změní IT firmy, jejich technologie a jejich obchodní modely. [BITKOM, President Prof. Scheer] Etablovaní poskytovatelé IT služeb a interní útvary IT musejí na tyto nové podněty reagovat přinejmenším zavedením dynamických cenových, zásobovacích a produkčních modelů IT. Současně budou nadále nastolovat diskusi pokud jde o slabiny vztahující se ke cloud computing a budou v těchto oblastech využívat své kompetence. Je to další významný náznak, že se cloud computing stává vážným námětem. Lze to snadno vidět na změnách strategických a obchodních modelech známých poskytovatelů IT. Nové impulsy v ekosystému IT znamenají, že etablovaní poskytovatelé IT opouštějí stávající strategie a staré podnikatelské modely. Hlavně poskytovatelé internetových služeb se snaží učinit internet společensky přijatelným pro obchodní procesy používající cloud computing. Svět tradičního poskytování IT je tudíž vystaven novému útoku z internetu. Mnoho diskusí, které již byly vedeny ve vztahu k internetu, se též prosazují do současné agendy na zcela prvním místě témata bezpečnosti (viz Bílá kniha T-Systems Jak můžete bezpečně využívat výhod Cloud Computingu, dále schopnost integrace, všeobecné právní podmínky a úrovně služby (service levels). 5

6 Zvlášť americké prostředí, jež je tradičně vysoce vnímavé vůči novým tématům IT, přes tyto diskuse velmi rychle shledává význam a příležitosti poskytované cloud computingem. Nový sourcingový model v porovnání s tradičním typem provozu datových center charakterizují flexibilita, nákladové přínosy a především rychlost. Cloud computing tudíž oslovuje prostředí firem, které, v naší době globalizovaného světa, sázejí na rychlou reakci na tržní vývoj a současně chtějí dlouhodobě snížit náklady na IT. Analytici potvrzují, že americký trh zaznamená významný růst poptávky po cloud computingu během 12 až 18 měsíců. Ve studii Life 2 zadané společností Deutsche Telekom, se více než jedna třetina oslovených v USA domnívá, že cloud computing bude v budoucnu velmi důležitý, přičemž jejich podíl v Německu činil 20%. Gartner následně předpovídá, že v roce 2014 bude v USA vytvářeno asi 50% tržeb z globálního cloudového trhu (Baltner 2010). V kontinentální Evropě, zvláště v Německu nadále převládají pochyby, byť je již někdy zjevné, že firmy přemýšlejí o vhodném používání cloudových služeb a začínají se vstupními projekty. Toto téma se dávno objevilo na programu německých generálních ředitelů a počet německojazyčných publikací je značný. Odvětvová asociace ITC BITKOM publikovala souhrnného průvodce Cloud computing evoluce v technologii, revoluce pro podnikání (Cloud computing Evolution in technology, revolution for business) a k dostání je první učebnice Cloud Computing od C. Brauna a kol. Velká převaha amerických poskytovatelů dokonce vede k prvním úvahám ohledně nabízení cloud computing z Německa, aby se tento trend vyrovnal (Hackmann 2010). Skutečnost, že asijské firmy a dokonce vlády jako třeba japonská v případě Kasumigaseki Cloud (Hoover 2009), se intenzivně zapojují do této problematiky se zde přehlíží. Tento trend by mohla udržitelně podporovat dobrá infrastruktura v těchto zemích. Studie Mnichovské univerzity (LMU Ludwig-Maximilian Universität) Life 2, uveřejněná v létě 2010 a podporovaná společností Deutsche Telekom, tato pozorování a hypotézy potvrzuje. Ukazuje též, že německé firmy se chtějí, a možná dokonce potřebují, nyní i v budoucnu zapojit do výběru a vývoje příležitostí spojených s tématem cloud computing. Ukazuje to několik výňatků z této studie: Jedna třetina generálních ředitelů dotazovaných v USA a v Německu považuje cloud computing za jeden tří hlavních trendů IT v několika příštích letech. Asi jedna polovina zodpovědných pracovníků IT očekává, že se cloud computing zavede během příštích 2-5 let. 81% jich je přesvědčeno, že se cloud computing na trhu zavede. Více než polovina vedoucích pracovníků IT v něm vidí dokonce dominantní alternativu pro dodávky IT v budoucnosti. A jen 4% se domnívají, že cloud computing zůstane pouhým reklamním sloganem. 71 procent šéfů IT předvídá, že se firmy budou snažit udržovat náklady na ICT proměnné, či udržovat nízké fixní náklady na IT. Úkolem tohoto dokumentu je rozšířit chápání fenoménu cloud computing, ukázat současný vývoj, možnosti rozvoje a ustavičně podněcovat firmy k větší angažovanosti v této otázce. Druhá část se krátce zabývá ekosystémem IT a trhem, třetí část pojednává definici Národního institutu pro standardy a technologii (National Institute of Standards and Technology), jež je základem různých variant či cest vývoje pro outsourcing. Tyto volby jsou podrobně prezentovány a hodnoceny. Osvětlování uzavírá několik případových studií v části 4, která ilustruje implementaci různých koncepcí poskytování cloudu. Tento dokument uzavírá souhrn v části 5. 6

7 2. Cloud Computing svět IT se mění! 2.1 Změny v ekosystému IT Diskuse o cloud computingu se rychle dostává k výrazu změna úhlu pohledu. Změna úhlu pohledu znamená přerušení současné doktríny. V případě cloud computing tento výraz charakterizuje změnu podstaty IT: rostoucí dynamiku produkce, poskytování, užívání a fakturace či placení IT služeb. Uživatelé a poskytovatelé však dosud nejsou zajedno ohledně časového rozvrhu (harmonogramu) a významu této změny. Pravděpodobně se to odráží ve výsledcích studie firmy pro výzkum trhu Vanson Bourne (pro CA) (ZDnet 2010). Sporné zařazování významu cloud computing n Dočasný trend Úplná změna úhlu pohledu Obr. 1. Je skutečností, že prostřednictvím cloud computingu se obslužné (užitné) přístupy při poskytování IT přibližují realitě. Sektor IT je nicméně ještě velmi vzdálen od skutečnosti IT jako elektřina ze zásuvky. Světy IT a telekomunikací se ještě často nechápou jako integrovaná jednotka jak bylo po desítky let běžnou praxí v přehnaném případě analogie s elektřinou. Většina poskytovatelů cloud computingu se soustřeďuje na IT služby a pokládají síťové spoje za nepřetržitě dostupné zdroje. 7

8 ! Cloud computing znamená pro uživatele novou volbu a slibuje větší možnost výběru. Pro poskytovatele to znamená, že musejí zaměřit své portfolio a svoji strategii na změnu úhlu pohledu. Cloud computing znamená v poskytování služeb IT zcela novou éru a v souladu s tím i nový a patřičný model podnikání (obchodní model). V příštích letech trvale změní konkurenční prostředí. Poskytovatelé nejrůznějšího původu jsou trendu cloud computingu vystaveni v oblastech své působnosti. Internetové firmy, poskytovatelé IT služeb, výrobci hardwaru a softwaru, poskytovatelé telekomunikačních služeb se nyní bok po boku prezentují jako kandidáti na navrhování nového ekosystému IT. Nejlepší startovní pozici mají v současnosti zvláště poskytovatelé telekomunikačních služeb, protože kontrolují nezbytnou páteř pro cloud síť. Zjevný je již trend ke kratším smluvním obdobím. Vztah mezi zákazníky a dodavateli nabývá ve věku cloudu více situačního charakteru. Zvláště v segmentu hrubých infrastrukturních služeb bude v budoucnu rozhodovat cena. Analytici společnosti Experton však v aktuální studii Cloud Vendor Benchmark (Cloud zkušebním testem prodejce) podotýkají, že se očekávaná cenová válka ještě nedostavila (Experton 2010). S čistými službami IT infrastruktury nabízenými jako Infrastructure as-a-service (Infrastruktura jako služba) se však několika příštích letech vytvoří efekt benzínky : faktor zaměnitelnosti otevírá možnost přejít rychle k nejlevnějšímu poskytovateli. Na druhé straně kategorií služeb je situace odlišná: dodávka kompletního softwaru as-a-service (jako služby) je, mimo jiné podle Camille Mendlera z Yankee Group, ve mnoha firmách už zavedeným sourcingovým modelem. Kvůli specifickému designu, však zde není tak snadné provést změnu. Nicméně i skeptici vůči cloud computingu považují SaaS za akceptovaný model poskytování softwaru, který může výrazně ovlivnit budoucí design IT pracovišť. Budou existovat pracoviště vybavená pro danou situaci, založená na centrálně dostupných procesech a na malém počtu velmi výkonných terminálů. U tohoto druhu scénáře má síťové spojení klíčovou úlohu, zvláště pro mobilní uživatele. Lze definitivně říci, že ekosystém IT se rozvíjí. Nabídkou nízkonákladových infrastrukturních zdrojů nebo aplikací se firmy, které dosud dodávaly na trh koncových a soukromých zákazníků řešení zdarma, dostávají do polohy nové generace poskytovatelů IT služeb. EC2 a S3 od firmy Amazon jsou do jisté míry alternativami nabídek tradičního hostingu. Jako nízkonákladovou alternativu konvenčních softwarových nabídek nabízí Google své Google Apps. Na platformové úrovni se na trh zařadila vedle Google s jeho AppEngine i Salesforce s vývojářským prostředím Force.com. Obchodní zákazníky uznal za klientelu rovněž Amazon a od roku 2009 nabízí v reakci na obavy o bezpečnost virtuální privátní cloud (Current Analysis 2009). 2.2 Příklad Microsoftu: na cestě k poskytovateli IT služeb Microsoft například na tuto výzvu odpovídá poskytováním aplikací typu modelu SaaS. Rychle se mu podařilo nalézt významné distributory nabídky BPOS. Vyvolává to velký zájem v podnikové sféře (viz oddíl 4 praktické příklady). 8

9 Microsoft nabídkou BPOS rozšiřuje svoji přidanou hodnotu tím, že se stává hostitelem svých vlastních IT aplikací. Tato reakce jako příklad ukazuje, že výrobci softwaru musejí přinejmenším přemýšlet o nových licenčních modelech, pokud vůbec nepřevezmou novou roli v rámci ekosystému IT. Tato nová úloha naopak nutí tradiční partnery, jako například poskytovatele IT služeb, kteří nemají vlastní softwarové produkty, změnit pozici, případně jako integrátoři různých cloudových služeb či jako poskytovatelé poradenství nebo podpory a začít s privátními nebo hybridními cloudy. Microsoft reagoval rovněž uvedením své platformy Azure na trh a oslovuje tak rovněž developery. Zde budou rovněž podporovány otevřené standardy. Příklad Microsoft ukazuje, že cloud computing není jen dočasným trendem. Několik měsíců vládla hybridní strategie, v níž měl koexistovat tradiční licenční byznys a užití zaměřené na potřeby ( Software plus Services ). Na veletrhu CeBIT 2010 se firma se sídlem v Redmondu přiznala k jasnému a výhradnímu cloudovému přístupu ( we re all in ). Významným přínosem pro uživatele je příslib dostát 90ti dennímu aktualizačnímu cyklu pro cloudové produkty, zatímco pro klasické instalované programy tato doba činí 3 roky. Portfolio služeb Microsoft se proto dramaticky rozšiřuje směrem k poskytování služeb místo orientace na exkluzivní prodej licencí jak tomu bylo doposud. Cloud computing tudíž mění nejen způsob využívání zdrojů a služeb IT, nýbrž i úlohy poskytovatelů působících v ekosystému IT. Ve mnoha případech to vyžaduje výraznou změnu myšlení nejen mezi potenciálními uživateli, ale i mezi poskytovateli. Je to nepochybnou známkou změny úhlu pohledu paradigma. Microsoft není v žádném případě jeho jediným příkladem svůj obchodní model změnilo i Cisco a plánuje se stát poskytovatelem řízených služeb (managed services). 2.3 Tržní očekávání a přijatelnost. Cloud computing bude kanibalizovat některé stávající IT služby. Analytici odhadují, že do roku 2013 bude asi jedna třetina globálních IT služeb nahrazena nabídkami cloudu (IDC 2008). Všichni analytici shodně prognózují v této oblasti zhruba třicetiprocentní tempo růstu. Týká se to i Německa, což s ohledem na trh, který se právě začal rozvíjet, stěží překvapuje. Firma Technoconsult vypočítala pro rok 2009 pro Německo tržní objem asi 285 miliónů eur (BITKOM 2009). Analytici skupiny Experton přicházejí dokonce se 436 milióny eur, a to současně s předpovědí 1,22 miliardy eur pro rok 2012, což se zdá být zanedbatelné s americkými hodnotami (IDC: 17 miliard USD v roce 2009). Podobná prohlášení však lze těžko hodnotit, protože jejich definice nabídek opravdového cloudu je nejasná. Několik analytiků například zahrnuje do trhu cloudem příjmy z onlinové reklamy. Analytici Expertonu však do roku 2011 očekávají nejvyšší dynamiku růstu ve vývojářských platformách (development platforms), bezpečnosti IT a Infrastructure-as-a-Service.! Počet firem, které si troufnou na cloud computing, se bude rychle zvyšovat. [Carlo Velten, Experton] Ve studii Life2 Deutsche Telekomu, uveřejněné v létě 2010 skoro 100% dotázaných manažerů IT uvedlo, že udrží své investice do cloud computingu (přibližně 20%), nebo je dokonce zvýší (asi 80 procent). 28% odpovědných pracovníků ICT tvrdí, že ve své firmě již cloud computing používají. 58% jich je současně přesvědčeno, že cloud computing bude pro jejich podnik v budoucnu velice významný. 9

10 Jak se firmy přizpůsobují cloud computingu Noví zákazníci využívající cloud computing Inovátoři Rentokil Initial Jaguar Landrover Los Angeles Panasonic Philips Conti MAN Linde Glaxo Smith Kline Coca Cola Genentech Brenntag New York Times První napodobitelé Časná většina Pozdní většina Opozdilci Obr. 2. V Německu to znamená, že v příštích 5 letech by každá z více než 550 firem mohla zavést cloud computing pro tisíce zaměstnanců. V Německu, Velké Británii, Francii, Španělsku a v USA existuje potenciál další více než stovky firem s více než zaměstnanci, kteří chtějí v budoucnu využívat cloud computing. (Life2, 2010). Zdá se, že cílovou skupinou pro nabídky cloudu jsou hlavně soukromí uživatelé a malé firmy s nízkými rozpočty na IT a s krátkými rozhodovacími procesy. Cílené zavádění cloud computingu však může být v krátkém a středním výhledu přínosem i pro podniky střední velikosti. Kvůli otevřeným otázkám týkajícím se ochrany dat, datové bezpečnosti a všeobecných právních podmínek zatím mají střední firmy nikoli neoprávněné výhrady. Sluší též poznamenat, že nová, v některých případech pro většinu neznámá generace poskytovatelů IT služeb, nemusí být touto zákaznickou klientelou považována za důvěryhodnou. Požadavky zákazníků středních podniků nemusí vždy splňovat ani vysoká úroveň standardizace nabídky. Velké firmy a velké mezinárodní skupiny přistupují k tématu cloud computingu pragmaticky. Chápou, že veřejný cloud zahrnuje bezpečnostní rizika a že privátní, soukromý cloud, je prostě lepší alternativou. Z tohoto pohledu hodnotí možnosti (volby) používání extrémně nízkonákladových zdrojů v nekritických scénářích nebo adaptaci zásad cloudu pro IT služby, které jsou pro firmu kritické. Tato druhá kategorie zahrnuje zvláště (outsourcingové) kontrakty s firmami Philips, Continental, MAN a Linde. Mc Kinsey ve studii také popisuje, že řešení z privátního cloudu je levnější pro firmy od určité velikosti. (McKinsey 2009). 10

11 ! Ke cloudu budou brzy migrovat všechny aplikace. [Roland Schütz, COO Infrastructure Services, Lufthansa Systems] Často vyjadřovaná domněnka, že se a systémy pro spolupráci perfektně hodí pro přechod ke cloudu, je cloudový kontrakt mezi firmou Panasonic a IBM zahrnující pracovních stanic, vyčlenění mailových schránek z Glaxo Smith Kline do BPOS Microsoft a uživatelů Microsoft Exchange, které Microsoft podporuje pro Coca-Colu (Hoower 2008). Pro komunikaci a spolupráci na bázi cloud computingu se rozhodla také města Los Angeles, Washington a biotechnologická firma Genentech, a to se společností Google. Tato nová obchodní spojení jasně ukazují trend zvyšování pružnosti IT služeb a vzdání se tradičních statických smluv o IT službách. Je však sporné, zda se flexibilita vztahuje také k výrazu kontrakty a/nebo k zaměnitelnosti poskytovatele. 11

12 3. Cloud computing co to je a jak se používá 3.1 Definice a vymezení Závazná definice? Ani náhodou. Ukončení diskusí o tom, co tvoří cloud computing není v dohledu. Analytici, poskytovatelé různého původu, uživatelé, asociace a mnoho dalších uveřejnili své definice a v některých případech je už revidovali. Definice zpravidla silně odrážejí pozici, z níž ten který autor působí na trhu. Občas je nalézán explicitní odkaz na poskytování služeb přes internet, což podtrhuje tvrzení jako by byl cloud computing službou z webu ve srovnání s tradičním poskytováním služeb in-house, nebo přes bezpečné sítě poskytovatele služby. Tento názor ve svém výkladu termínu cloud computing zastává mezi jinými IT novinář Walt Mossberg (Mossberg 2010). Do diskusí o podstatě cloud computingu se zapojují i akademické instituce. Berkeleyská studie Ambrusta a kol. z února 2010 definuje cloud jako datacentrový hardware a software. S dodatečným fakturačním modelem pay-as-you-go (podle odběru) je výsledkem cloud computing placený podle aktuální spotřeby zdrojů. Tvrdí se zde, že tato forma využívání zdrojů a SaaS daly společně vzniknout cloud computingu. (Berkeley 2009). Mnoho definic bylo během diskusí dále rozvinuto a tím se pozornost přesunula od produkční metody k obchodnímu (business) modelu. Ani jeden z těchto pokusů však nebyl integrující a dostatečně vyčerpávající, aby jej bylo možno použít všeobecně Plně integrovaný model definice NIST Na tomto nejednoznačném pozadí National Institute of Standards and Technology (NIST) v USA 15. května 2009 uveřejnil definici, která extrahovala základní části stávajících prohlášení. Definice zakrátko vytvořila základní pracovní základnu pro cloud computing (Forrester například uznal definici NIST v září 2009, kterou však také reflektoval výzkum Macquarieho nebo výšeuvedená studie Vanson Bourne). Poprvé byla lehce upravena v říjnu 2009 a současná verze 15 se stala směrodatnou. NIST definuje cloud computing jako model umožňující síťový přístup podle potřeby ke sdílenému sdružení konfigurovatelných operačních zdrojů (např. sítí, serverů, úložišť, aplikací a služeb), který lze rychle realizovat s vynaložením minimálního úsilí nebo minimální interakcí poskytovatele služby. Druhá část definice popisuje aktuální přidanou hodnotu: Model cloudu se skládá z pěti základních charakteristik (1), tří modelů služeb (2) a čtyř modelů nasazení (3). Model Cloud (NIST), upravil Macquarie Služby na vyžádání Vysokorychlostní přístup Sdílení zdrojů Vysoká pružnost Měřené služby Veřejný Cloud Privátní Cloud Hybridní Cloud Komunitní Cloud Infrastructureas-a-Service IaaS 5 Charakteristik 4 Modely nasazení Platformas-a-Service PaaS 3 Modely služeb Softwareas-a-Service SaaS Obr

13 Základní charakteristické znaky dle NIST (1) Definice NIST uvedením pěti základních kritérií cloud computing poskytuje velice významný podnět k diskusi. Uživatelé musejí mít prostřednictvím cloud computing možnost nezávislého uspořádání zdrojů podle potřeby (On-demand self service samoobsluha podle potřeb). Dále by měli mít síťový přístup umožňující přístup k potřebným zdrojům z různých terminálů (širokopásmový přístup Broad network access). Uživatel zde nekontroluje zdroje ani nezná jejich přesné umístění. Zdroje jsou sdružovány (pooled serverové a úložné jednotky jsou logicky seskupovány do velkých celků) a jsou zpřístupněny ve pro více uživatelů/zákazníků, kteří využívají tento model (Resouce pooling sdružování zdrojů). Tento model je poskytován pružně, takže zdroje mohou být odstupňovány v reálném čase (v ideálním případě automaticky podle požadovaných aplikací). Zákazníkovi zdroje připadají neomezené (což samozřejmě není pravda). V daném případě to vyvolává paralely k dodávkám elektřiny (vysoká pružnost). Závěrečným kritériem specifikovaným autory je poskytování služby, které zahrnuje automatickou kontrolu a optimalizaci zdrojů. Je to třeba kvantitativně zachycovat, aby poskytovatelé a uživatelé měli úplný přehled, který v konečném důsledku umožňuje fakturaci dle skutečného odběru pay-per-use (Measured service měřená služba). Účtování podle odběru, které se často uvádí jako základní kritérium cloudové služby, však autoři v NIST explicitně jako podmínku pro cloud computing neuváději. Těchto pět základních kritérií lze používat jako měřítko pro zařazení služby jako cloudové a k podpoře cílené diskuse o cloudových službách v podnikatelském prostředí. V podnikatelském prostředí však musí být status základního kritéria přiřčen další složce: bezpečnosti, jež je úzce spojena se správou dodavatelských sítí. Kompletní fungování správy služby end-to end a související poskytnutí úrovní služby nelze realizovat mimo jiné bez kontroly poslední míle.obzvláštní výzvou pro poskytovatele cloudových služeb pro podnikatelské účely jsou dodávky služeb různými sítěmi. Modely služeb podle NIST (2) Pokud jde o modely služeb, model NIST se odvolává na zavedené úrovně Infrastructure-as-a-Service (IaaS), Platform-as-a-Service (Paas) a Software-as-a-Service přesně ve smyslu modelu cloudové vrstvy (Cloud layer model) úrovní přidané hodnoty založených na sobě navzájem. Na trhu se také zavedla kategorizace cloudových nabídek podle tří úrovní IaaS, PaaS a SaaS. IaaS se týká dodávky hrubých infrastrukturních zdrojů jako výpočetního výkonu a paměti, SaaS se vztahuje na používání specifických kompletních aplikací. Služby IaaS jsou v současnosti všeobecně fakturovány za odběr, zatímco služby SaaS jsou účtovány měsíčním paušálem za uživatele. Služby PaaS jsou určeny developerům. Pro aplikace jsou poskytovány vývoj a operační prostředí. Fakturační model se liší podle užití. Analytici a konzultační firmy se přesto pokoušejí rozdělit tuto část na tři. Forrester například formuluje čtvrtou úroveň jako Business- Process-as-a-Service (Obchodní proces jako služba), v níž jsou mimo IT služeb poskytovány fyzické služby skutečným lidem stejně jako tomu je u vyčlenění obchodních procesů dle fakturačního modelu v závislosti na skutečném odběru služby. Výsledně je vytvořena cloudová kategorizace (taxonomie), založená na Forresterových specifikacích, které lze definovat uživatelskou otevřeností, tj. možným množstvím konečných uživatelů stejně jako obchodní blízkostí nebo obchodní hodnotou nabídky. 13

14 Kategorizace (taxonomie) cloudů založena na analýze Forrester Otevřenost Veřejný Globální poskytovatel IaaS PaaS SaaS BPaaS Originální trh cloudu Virtuální privátní Vyhrazený poskytovatel Privátní vlastní DC Dynamické služby infrastruktury Nástroje pro virtualizaci infrastruktury Integrace jako služba Nástroje pro virtualizaci middleware Služby dynamických aplikací Nástroje pro virtualizaci aplikací Dynamické BPO služby BP Virtualization Tools Rozšířený trh pro cloud Infrastruktura Platformy Aplikace Firemní procesy Blízkost k obchodu Obr. 4. Mnoho poskytovatelů se navíc snaží rozšiřovat dodávky svých služeb cloud computing o koncepci jako služba (as-a-service). Dokazují tak kritérium NIST týkající se volného odstupňovatelného používání na žádost zákazníka, pružného a přesného přizpůsobování hardwarových/softwarových řešení požadavkům zákazníků (scalability) a obecně též fakturace podle užití. Toto se týká především podbodů stávajícího členění jako Storage-aaS, Comupute-aaS (obě IaaS), nebo Communication-as-a-Service (varianta SaaS). Ve formě Enterprise-Mobility-as-a-Service (Verizon), Desktop-as-a-Service (Materna), Security-as-a-Service (McAfee), Test-as-a-Service či Landscape-as-a-Service (obě T-Systems) též existují nabídky přesahující členění na tři. Tento trend je shrnut v pojmu Everything-as-a-Service (Vše jako služba XaaS). Modely použití dle NIST (3) Čtyři modely použití navzájem rozlišené v definici NIST jsou soukromé cloudy, komunitní cloudy, veřejné cloudy a hybridní cloudy. Privátní cloudy jsou provozovány pouze pro organizaci nebo firmu. Infrastrukturu též může spravovat třetí strana. Vzhledem k tomu, že tato třetí strana (třeba poskytovatel IT služby) má obecně zájem na realizaci úspor přizpůsobováním požadavkům zákazníků, bude jejím strategickým cílem začlenit do její infrastruktury nebo platformy co nejvíce dodatečných zákazníků. V tomto případě by vznikla zvláštní forma soukromého cloudu virtuální či sdílený privátní cloud. Tato forma cloudu je založena na vysoce standardizované technické základní vrstvě (base layer), která je ideální pro mnoho použití, které mohou být používány pro různé aplikace několika firem. (viz část Formy cloudu a cesty vývoje). V komunitním cloudu naopak sdílí zdroje infrastruktury několik organizací se stejnými zájmy. Ve veřejném cloudu je cloudová infrastruktura zpřístupněna široké veřejnosti realizací maximálních úspor jaké jsou na spotřebitelském trhu vůbec možné. Vlastníkem samotné infrastruktury je však firma, která poskytuje cloudové služby. Hybridní přístup chápeme jako kombinované používání různých forem cloudu, které zůstávají logicky odděleny, ale umožňují společnou výměnu dat a aplikací. Nepodstatné zde je, zda se pro výměny využívá standardních či patentovaných (chráněných) technologií. 14

15 3.2 Cesty vývoje cloud computingu Celkový pohled Cloud computing znamená z abstraktního hlediska trend k industrializaci IT produkce. Znamená to, že úspory dosahované pružným a přesným přizpůsobováním hardwarového/softwarového řešení potřebám zákazníků významně přispívají k úspěšnosti cloudových nabídek. IT byla doposud v podnicích poskytována pro specifické úkoly. Vrstvy fyzického hardwaru a softwaru, které probíhaly její pomocí byly k dispozici jen pro toto zamýšlené použití a byly založeny na očekávaném maximálním zatížení. S virtualizačními přístupy, jichž se již široce využívá, byl dále optimalizován stupeň využití hardwaru. Pro zodpovědné pracovníky IT nyní cloud computing nabízí další cestu k úspoře nákladů a pružného přizpůsobování zdrojů ICT současnému obchodnímu trendu. Kladné důsledky budou zjevné především ve zlepšení struktury nákladů (pomocí zpružnění nákladů na ICT a vyloučení kapitálových závazků), využívání produktivního potenciálu a rychlejším a pružnějším přístupu k novým technologiím. Vyčleňování s tím související veškeré správy aplikací vytváří útvarům ICT další volný prostor. Cloud computing s průměrnými rozpočtovými výdaji na probíhající operace ve výši 60-80% rovněž uvolňuje dodatečné prostředky na inovace a umožňuje věnovat se strategickým námětům. Z tohoto hlediska nyní lze odpovídajícím způsobem popsat různé cloudové přístupy: všechny modely využívání cloud computingu zahrnují úspory, vzniklé přizpůsobování řešení potřebám zákazníků. Tyto úspory plynou z aplikací a infrastruktury/platformy, kterou lze rozšiřovat, s mnoha uživateli. Vede to ke standardizaci operací založených na oddělení infrastruktury a aplikací. Zjevně existují úspory na ose Y (zákazníci, viz obr. 5), protože poskytovatelé v zákaznické sféře musejí být schopni počítat s mimořádně vysokým počtem uživatelů v řádu miliónů, či dokonce miliard, jakož i s dramatickými výkyvy zatížení. Úspory dosažitelné ve směru osy X (technologie, viz obr. 5) jsou složitější. Pro byznys to je však zajímavá varianta: zvýšené efektivnosti se zde dosahuje konsolidací na sdílené infrastruktuře/operační platformě. Na této platformě poté mohou být společně provozovány různé aplikace a různé varianty jedné aplikace (např. systémy SAP pro různé speciální oblasti a národní organizace). Je omezena závislost na infrastruktuře a výsledkem je její lepší využívání. V privátním cloudu proto sdílí jednu základnu různé aplikace, ve veřejných cloudech tuto základnu sdílí více uživatelů. Komunitní cloudy stojí někde uprostřed, kdy mnoho uživatelů sdílí sestavu rozličných (většinou odvětvově specifických) transakčních aplikací či infrastrukturních zdrojů. Hybridní cloudy se pokoušejí ke stávajícím přínosům komunitních nebo privátních cloudů připojit obrovské nákladové přínosy veřejných cloudů. Spojení mezi privátními cloudy a komunitními cloudy lze přirozeně chápat jako hybridní variantu. 15

16 Formy cloudu a cesty vývoje Počet zákazníků Veřejný Cloud (C) App MW OS HW NW (B) Služby na míru Hybridní Cloud (A) (C) Komunitní Clouds Privátní Clouds (D) Množství technologií Obr Výběr správné varianty cloud computingu Vedle rozhodování, zda mají být aplikace a data migrovány do privátního, veřejného či hybridního cloudu, má stejnou platnost otázka, jaký zvolit vertikální rozsah výroby, nebo jaký model vybrat. Zde je výběr relevantního modelu služby (Iaas, Paas a Saas) určen na jedné straně externími směrnicemi (normami) a na druhé straně požadavky aplikace a nároky na ni. Externí omezení jako právní specifikace a specifikace o shodě určují do jaké míry firma předá kontrolu svých klíčových aplikací a dat, nebo v jaké formě cloud computing může tuto kontrolu předat. Nabídky typu Infrastructure-as-a-Service (IaaS) má smysl pokud cloud neobsahuje znalosti provozu aplikací případ speciálních aplikací nebo si má firma tyto znalosti ponechat. V tomto případě v závislosti na situaci lze použít softwarových modulů, middleware nebo uživatelských rozhraní, které již nabízí poskytovatel cloudu. V tomto případě, v závislosti na požadovaný vertikální rozsah produkce, představuje vhodnou sourcingovou alternativu Platform-as-a-Service. Tam, kde je požadována podpora IT pro standardní aplikace, lze ji často získat jako plnou službu (Software-as-a-Service) z cloudu. Firma v tomto případě předává kontrolu operací a přizpůsobuje se možnostem adaptace, jež jsou ve srovnání s provozem in-house většinou omezeny. Tři modely služby popsané v definici NIST nabízejí firmám příležitost dostávat řešení z cloudu v závislosti na úrovni standardizace! a na požadovaném vertikálním rozsahu produkce. 16

17 3.2.3 Formy cloud computing a cesty vývoje Vývoj privátního (soukromého) cloudu (A) S přístupem soukromého cloudu se firmy soustřeďují na typ transformace, který konsoliduje stávající systém. Vyvinuly se hlavně přirozenou cestou a často mají vysokou majetnickou úroveň. S tím souvisí strategický odklon od instalací fyzického hardwaru, na nichž běží specifické aplikace pro určité účely (např. ERP). Prvním krokem je vyhodnocení aplikací, které by mohly být migrovány do sdílené, standardizované a virtualizované platformy. Tato operační platforma je zachována jako pool virtualizovaného hardwaru a umožňuje sdílené užívání různých aplikací. Přístup privátního cloudu je především šit na míru jednomu zákazníkovi. Je-li však omezen na jednu firmu, vesměs relativně malý počet uživatelů, jsou výsledkem jen malé úspory dosažené přizpůsobením zákaznickým potřebám. Je to důsledkem technologie a skutečnosti, že jsou různé aplikace (nejprve migrovány a poté) provozovány na jedné platformě. Poskytovatelé ICT se proto nejraději zaměřují na vývoj směrem ke sdíleným či virtuálním privátním cloudům. Tento přístup prospívá poskytovateli i uživateli, protože jen touto cestou lze vytvářet dodatečné úspory pomocí přizpůsobování potřebám vyšším počtem uživatelů. Mimoto využívání již zavedených operačních procesů probíhajících bez problémů, standardizovaného systému správy a lepší využívání zdrojů vede ke dlouhodobému snižování nákladů, které může poskytovatel přenášet na zákazníky. Flexibilita platformy též umožňuje migraci dalších aplikací do cloudu. Tento přístup proto realizuje dva hlavní důsledky cloud computing: snižování nákladů a flexibilitu či opakované používání technologie. V závislosti na úsporách přizpůsobováním potřebám zákazníků, jsou náklady nižší o 10-30% (podle rozsahu již provedené virtualizace). Základním požadavkem všech přístupů privátního cloudu je tudíž vysoká úroveň standardizace a určitá velikost poskytovatele. Původní soukromý cloud nabízí širokou oblast individuálnosti, byť je již do jisté míry v porovnání s tradičním přístupem omezena. U sdílených privátních cloudů je možností individualizace méně, neboť platforma služeb poskytovatele je standardní. Ve srovnání se standardním provozem to však přináší vyšší efektivnost a nižší náklady (vysoká úroveň standardizace = nižší náklady). Privátní cloud může být provozován in-house nebo poskytovatelem služby. V případě provozu in-house je velká možnost kontroly dat a služeb. Je-li provozovatelem externí poskytovatel, jsou obvykle rizika upravena kontraktem. Tento kontrakt též obvykle upravuje scénář možného odchodu a způsob návratu dat. Minimalizuje to možnost zablokování prodejců. Typickými poskytovateli (sdílených) privátních cloudů jsou IBM a T-Systems, včetně poskytovatelů virtualizační technologie, mezi které patří například WMware. Současný vývoj též ukazuje, že se mnoho firem stále větší měrou rozhoduje používat privátních cloudů (Ruediger 2010). Praktické příklady jsou vedeny v části 4. Souhrn privátních cloudů: S přístupem privátního cloudu mohou firmy realizovat některé přínosy cloud computingu ve vlastním data centru nebo s poskytovatelem služby. Na straně techniky získávají na pružnosti a standardizaci IT infrastruktury a současně mají vysokou míru kontroly zdrojů, služeb a dat. Standardizace a lepší využívání zdrojů také může přinést efekty snižování nákladů. Firma může sama stanovit kvalitu služby (pod podmínkou, že je odpovídajícím způsobem brána v potaz i složka sítě). 17

18 Privátní cloud přirozeně nemůže dosáhnout úspor z přizpůsobení potřebám a tudíž ani nákladovým efektům veřejných cloudů. Úroveň flexibility rychlosti a objemu objednatelných zdrojů nemůže konkurovat veřejnému cloudu. Dalším významným přínosem je, že v privátním cloudu může být nastaven bezpečnostní scénář, mohou být vytvořeny architektury, aby odpovídaly individuálním požadavkům zákazníků, neboť se nepoužívá veřejných sítí ani zdrojů či aplikací. Znamená to, že privátní cloudy jsou schopny být v souladu s právními předpisy zvláště tím, že mapují právní požadavky do subdodavatelského zpracování dat. Zahrnuje to smluvní vztah, který musí být dokumentován písemně a který úzce upravuje vztah a služby poskytované mezi zákazníkem a dodavatelem, jakož i možnost provádět pravidelný monitoring služby zákazníkem. Lze též splnit závazek poskytnout informaci v případě neočekávaného či nedovoleného zpracování bez pokynu uživatele jak to vyžaduje zákon o ochraně dat. Tam, kde jsou na zpracování dat kladeny zvláštní požadavky, musí být uživatel schopen zvolit specifické zdroje, omezení a bezpečnostní úrovně, což je rovněž možné ve scénáři privátního cloudu.! Vývoj jasně směřuje ke zvýšenému používání veřejného cloudu. [Prof. Arnold Picot, LMU München, Life 2, 2010] Vývoj k veřejnému cloudu (B) Veřejné cloudy inklinují k vytváření úspor objemem uživatelů. Zatímco v podnikové oblasti lze podle našich údajů dosáhnout hodnot kolem 10 miliónů, Google se svými Google Apps podporuje 1,7 miliardy uživatelů, z nichž jsou 2 milióny podnikových. Podpora dodatečných pracovních stanic velké firmy neklade ve smyslu přizpůsobování řešení požadavkům zákazníků zvláštní nároky na stávající infrastrukturu/platformu. Tento vývoj přiměl autory dokumentu Nad cloudy (Above the clouds - Berkeley) k závěru, že vytváření a provoz gigantických datových center v nízkonákladových lokalitách se v budoucnu stane normou. Sníží to dramaticky náklady na služby datových center (14 až 20%). Autoři předpovídají, že cloud computing, za těchto podmínek a s přijatelností minimální využitelnosti zdrojů může nabízet služby za nižší ceny než střední datové centrum a být přitom ziskový. (Berkeley 2009). Kvůli obrovskému počtu uživatelů jsou veřejné cloudy zaměřeny nejen na technickou standardizaci, ale i na standardní nabídky a standardní kontrakty se standardními fakturačními modely. Zde by se tedy nemělo zapomínat, že převážná většina uživatelů používá služby zdarma. Minimalizuje to obrovským způsobem náklady na zákaznickou podporu. Individualizace je možná jen se značnými náklady a/nebo úsilím. Pozorování ukazuje, že vedle používání infrastrukturních zdrojů pro vývojové a zkušební účely stávající aplikace nahradí relevantní nabídky SaaS veřejných cloudů, například ze samoovládaných ústřednových serverů ke Google Mail. Tento přístup všeobecně neznamená migraci aplikací, ale skok ke stávajícím (pro firmu novým) nabídkám, které jsou odzkoušeny v prostředí soukromých zákazníků. Pro uživatele zde přímý skok do veřejného cloudu znamená jasný zlom. Tento krok je snadnější, jestliže stávající poskytovatelé softwaru on-premise tyto služby nabízejí as-a-service (jako službu) z cloudu. Dalšími příklady použití jsou případy, kdy nezávislí poskytovatelé softwaru připojují cloudové zdroje k jejich vývojářskému a zkušebnímu prostředí ( developer cloud ). Úspory nákladů se odhadují až na 77%. Vývojáři tedy mohou používat stávající kompletní vývojová prostředí (PaaS), která výrazně zkracují období vývoje. V tomto případě se však vývojáři musí včas rozhodnout, jakých nabídek využít. Rozhodnutí pro platformu, která už v budoucnu nebude podporována, nebo která úplně zmizí z trhu, by mělo dalekosáhlé důsledky pro firmu, která ji používá. 18

19 ! Při volbě scénáře nasazení je obrovský rozdíl mezi projektovým využitím a dlouhodobým používáním cloudových služeb. [Dr. Michael Pauly, T-Systems] Používání cloudových zdrojů nebo platforem pro specifické projekty není v souladu s provozem v cloudu ve smyslu trvalé kontraktace služby. Týká se využívání cloudových zdrojů (tedy například pro zkušební a vývojové účely) pro určitou specifickou situaci, což ukazuje, proč se často odkazuje na IT přicházející ze zásuvky. Zde je třeba nastolit skutečnost, že se uživatel trvale nespoléhá na jednoho poskytovatele služby. Nelze očekávat ztrátu kontroly, která je spojena s procesem stálé podpory, zvýšenou o anulaci, včetně přenosu dat. Na rozdíl od scénářů jako Iaas či dokonce PaaS z veřejného internetu, je tato závislost mnohem vyšší používá-li se dlouhodobě nabídek SaaS. Typickými přístupy veřejného cloudu jsou nabídky Microsoftu, Googlu, Amazonu a Salesforce. Tyto firmy mají velké zdroje infrastruktury, různá prostředí (včetně vlastních) pro vývoj aplikací (Azure, Google App Engine, Force.com) a kompletní softwarová řešení (Google Apps, Salesforce CRM). Souhrn veřejných cloudů: Veřejné cloudy lze všeobecně používat ve dvou typech scénářů: specificky situačních a dlouhodobých. I v případě specificky situačního nasazení, tzn. krátkodobého s předvídatelnou dobou trvání například k projektové podpoře, se využívá celé škály cloudových výhod: flexibilita, dostupnost a rychlá realizace výsledků s nízkým finančním rizikem. Dlouhodobé (tj. trvalé) používání veřejného cloud computing, by naopak mělo být strategicky vyjasněno, protože zde může nastat případ závazku ke specifické službě. Ztěžuje to svobodu výběru budoucího poskytovatele. Zde také příliš vysoké úspory vzniklé přizpůsobováním potřebám zákazníků vedou k potenciálně vysokým úsporám nákladů na vysoce standardizované služby, což mohou potlačit náklady na integraci. Poskytovatelé mají vysokou úroveň zkušeností v technické ochraně dat a služeb, ale nenabízejí bezpečnost ve smyslu finančních závazků, právní jistoty a ochrany dat. Vývoj komunitního (veřejného, obecného) cloudu (C) Komunitní cloudy ve srovnání s veřejnými cloudy omezují potenciální skupinu oslovených a v porovnání s původními privátními cloudy ji rozšiřují. Komunální cloud je obecně k dispozici jen specifické skupině uživatelů takových jako ve specifickém sektoru. Nabízené transakce tudíž nelze aplikovat horizontálně, ale jsi přizpůsobeny specifickým sektorům. Účastníci tohoto cloudu mohou vytvářet mechanismy křížově organizační spolupráce nebo se spoléhat na certifikované (ověřené) standardy. Certifikována může být tudíž práce ve farmaceutickém cloudu. Účastníci tohoto cloudu se mohou opřít o (spolehnout na) tyto certifikace, které operátor obdrží pro všechny účastníky. Různí účastníci tohoto cloudu, od originálního výrobce či subproducenta služby nebo zboží po vývojáře nové služby, provozovatele cloudu po zákazníka, jsou zohledněni v nabídkách a napomáhají tak vytváření sítí přidaných hodnot. Znovu se oživuje pojem místa na trhu. Tento aspekt komunitních cloudů přestavují sítě přidaných hodnot v automobilovém průmyslu. Komunitní cloudy obvykle realizuje konglomerát různých účastníků: jeden operátor infrastruktury (IT a telekomunikace) a nejméně jeden projektant, vývojář aplikací a poskytovatel průřezových úkolů jako legalizace a fakturace. Komunitní cloud mohou vlastními silami provozovat jen ICT firmy, které nabízejí široké spektrum služeb. Siemens pracuje na komunitním cloudu v prostředí zdravotní péče, dalšími případy cloudů s vertikální strukturou jsou Flock IT Australia a Dealer Track v USA. Za komunitní cloudy lze též považovat Kasumigaseki Cloud v Japonsku nebo Nebula project americké NASA. 19

20 Souhrn komunitních cloudů: Komunitní cloudy jsou výrazně zaměřeny na skupiny uživatelů, kteří sdílejí společné zájmy. Potenciální velikost a tudíž úspory z komunitních cloudů jsou proto zaměřeny na cílovou skupinu, či oslovený sektor. Komunitní cloudy umožňují zvláště malým firmám podílet se na efektech snižování nákladů nebo mít vůbec vysoce kvalitní IT služby. Poskytovatelé komunitního cloudu vyžadují znalosti oboru a zkušenosti ohledně relevantních bezpečnostních požadavků, z technického a právního hlediska a také z hlediska ovládání. Faktor uzavřenosti komunitního cloudu musí být vyhodnocen jako vysoký, protože postavení na trhu získá jen několik alternativních poskytovatelů. Vývoj hybridního cloudu (D) Přístupy hybridního cloudu se v příštích letech stanou významnou hnací silou rozvoje IT v obchodním prostředí. Spojují, mimo jiné, velmi nízkonákladové služby z veřejných cloudů s daty chráněných a spolehlivých aplikací z privátních cloudů. Firmy budou, kde to bude možné, využívat nákladových výhod veřejných cloudů a nahrazovat interní IT procesy. Nové zdroje a služby však nicméně musejí být integrovány do podnikové IT ve smyslu technologie, procesů, organizace a právních aspektů. Konzultační firmy a integrátoři systémů tento segment shledají jako bohaté pole činnosti. Jakákoli kombinace různých cloudů se označuje za hybridní cloud. Integrace zdrojů a služeb výhradně z různých soukromých a veřejných cloudů se všeobecně neoznačuje za hybridní přístup. Integrátoři by nicméně měli sledovat i oblast obchodu. Má se za to, že hybridní cloudy musejí být často implementovány tam, kde jsou do podnikové IT zaváděny zdroje veřejného cloudu. Hybridní cloudy dlouhodobě podporují firemní architekturu ICT. Na konci procesu změn může stát portál, který je implementován buď ve firmě samé, nebo integrální prvek, a který umožňuje výběr služeb nebo zdrojů z poolu zavedeného poskytovatele velice rychle stisknutím tlačítka. Souhrn hybridních cloudů: Firemně specifické optimum spojování různých cloudových služeb z různých zdrojů dělá z přistupů hybridního cloudu nejdůležitější cloudový byznys dneška. Hybridní cloudy jsou obecně firemně specifické. Lze je realizovat in-house nebo pomocí externího integrátora a dodavatele. Znamená to, že lze věnovat zvláštní pozornost specifickým požadavkům firmy. Neočekávají se úspory z pružného a přesného přizpůsobení hardwarového/softwarového řešení požadavkům zákazníka. Přesto je však myslitelné, že se kupříkladu pro velké poskytovatele stanou obvyklými standardy integrační scénáře nebo rozhraní. Hybridním provozem vznikají úspory nákladů. V cílovém scénáři má uživatel, pokud jde o užívání služeb a výběr poskytovatelů, nejvyšší stupeň flexibility. 20