Andrzej Saramonowicz TESTOSTERON KOMEDIE O MUŽÍCH, JACÍ OPRAVDU JSOU. Uvádíme v rámci projektu Dvě pohlaví

Transkript

1 Andrzej Saramonowicz TESTOSTERON KOMEDIE O MUŽÍCH, JACÍ OPRAVDU JSOU Uvádíme v rámci projektu Dvě pohlaví Premiéry a

2 Andrzej Saramonowicz TESTOSTERON JAROMÍR TLALKA JAKUB ALBRECHT

3 CO BYSTE MĚLI VĚDĚT O TESTOSTERONU Testosteron je jak známo samčí (mužský) pohlavní hormon vznikající v samčích pohlavních žlázách (varlatech) a ovlivňující vývoj samčích pohlavních orgánů a druhotných pohlavních znaků. Právě tento hormon typický pro mužskou polovinu lidstva inspiroval Andrzeje Saramonowicze (*1965) při hledání názvu hry o mužích. Autor je mimořádně úspěšným filmovým scenáristou, režisérem a v posledních letech též producentem, jehož filmy (např. Lejdis, Testosteron, Idealny facet dla mojej dziewczyny) počítají diváky na milióny a trhají polské kasovní rekordy. Ještě než se Testosteron dostal v roce 2007 do kin, vznikla nejprve jeho divadelní verze napsaná v roce 2002 pro Teatr Montownia ve Varšavě. Postavy psal Saramonowicz přímo JAKUB ALBRECHT na tělo hercům a do děje začleňoval jejich osobní partnerské a rodinné zážitky. Hra byla ne náhodou uvedena současně s textem Monology vagíny autorky E. Enslerové, v němž, jak název napovídá, hrají pouze ženy. Testosteron byl v této souvislosti chápán jako manifest mužství. Saramonowicz vysvětluje vznik své komedie jako reakci na devadesátá léta, kdy se nejen v Polsku vyrojilo množství ženských časopisů dávajících ženám návody na život, mimořádné popularity dosáhl např. film Deník Bridget Jonesové, který se stal vzorem pro další spisovatele a filmaře. Saramonowicz jako odpověď napsal hru o tom, že ani muži to nemají lehké. Na jeviště díky němu vtrhla esence mužství zosobněná v sedmi charakterově odlišných postavách. Hra se okamžitě stala událostí, během jediného roku dosáhl počet repríz čísla sto a Testosteron vidělo asi diváků. Saramonowiczovi se povedlo nastavit divákům mužům zrcadlo a divačkám ženám dal možnost nahlédnout klíčovou dírkou do mužského světa. Ukázal jim, jak se muži chovají, když je ženy nevidí. To ale není jediné tajemství úspěchu této komedie. Saramonowiczova hra má v sobě velký kus teatrality, nejen že v ní najdeme několik situací, kdy muži přehrávají nějakou hypotetickou událost nebo rekonstruují něco, co se stalo, ale Saramonowicz se dotkl samotné podstaty mužství i skrze takové vlastnosti, jako je machrování, haurství, předvádění se, potřeba demonstrovat sílu a autoritu. Typická mužská společnost stojí na hierarchii. V každé tlupě si vůdce musí své postavení vydobýt, je třeba si rozdělit role této HŘE je jen těžké se vyhnout a pro divadlo je to skvělé situační východisko Ohlas Saramonowiczovy hry však může mít ještě vážnější důvody. Jeho manifest mužství je možná zapotřebí víc, než se na první pohled zdá. Stále více se totiž hovoří o tom, že mužský princip se v našem světě ocitl v krizi. Například proto, že průmyslová revoluce dala mužům zaměstnání mimo domov, jejich potomci je proto

4 ANDRZEJ SARAMONOWICZ TESTOSTERON Překlad... Tomáš Svoboda JAKUB ALBRECHT Režie... Michal Lang Scéna... Milan David Kostýmy... Tomáš Kypta Hudba... Michal Lang a Psi svatého Františka Dramaturgie... Tomáš Syrovátka Osoby a obsazení nemohou vidět při práci, muži nemohou předávat svým synům své zkušenosti, otcové nezískávají přirozeným způsobem autoritu. V mužích tak vzniká pocit frustrace, pro své potomky nejsou otcové vzorem. Čím více své mužství prohrávají, tím více za něj ale bojují demonstrativním chlapáctvím Saramonowiczova komedie ale ne náhodou odvodila název od pojmenování hormonu. Osobitý humor i zajímavé tematické souvislosti totiž do hry pronikají i skrze postavy přírodovědců, kteří své životní situace konfrontují s vědeckými poznatky (podobně jako mladí géniové v seriálu Teorie velkého třesku). Paralela mezi chováním lidí a živočišných druhů je přitom stejně groteskní jako pravdivá. Kornel, ženich, ornitolog... Jakub Albrecht Stavros, ženichův otec... Zdeněk Kupka Janis, ženichův bratr, právník... Tomáš Váhala Robal, ženichův přítel, mikrobiolog... Tomáš Dianiška Titus, číšník... Michal Maléř Tretin, reklamní textař... Jaromír Tlalka Fistach, kytarista... Tomáš Impseil Inspice, nápověda a role opilce... Přemysl Houška Premiéry 21. a v Šaldově divadle

5 JAKUB ALBRECHT JAROMÍR TLALKA TOMÁŠ VÁHALA

6 KRÁTKÁ EXKURZE DO SVĚTA SOCIOBIOLOGIE Jedeme v tom všichni. To je, tuším, název nějaké komedie o sexu. Ale zapomeňte na sex. V tom, v čem jedeme, nejde o naše potěšení ani o nás samotné. Je to nemilosrdná sociobiologická džungle. Jsme v ní jeden druhému konkurentem v boji o druhé pohlaví a o předávání svých genetických informací. Ať chceme nebo ne, jsme totiž naprogramovaní, abychom svůj genetický kód předávali co možná nejúspěšněji. Všichni tušíme, že nás ovlivňují geny, hormony a pudy. V běžných situacích si ale jejich vliv neuvědomujeme a rozhodně ho nemáme pod kontrolou. Geny nás řídí podvědomě. Nejde jim přitom o naše štěstí a o naše malé já, tomu, čemu je celý ten cirkus podřízen, se říká evoluce. Geny nepracují ve službách jednotlivců, ale ve službě živočišného druhu. Jsou-li naše genetické informace druhu prospěšné, bude se nám dařit, nejsou-li užitečné, budeme mít smůlu. A smůlu budeme mít i tehdy, když nám vyšší evoluční JAKUB ALBRECHT zájem nebude zrovna po chuti, nakonec se mu podřídíme. Příklad za všechny. Lidová hospodská moudrost praví, že ženy dělají, že to nechtějí, ale přitom to chtějí. A že sice proklamují, že nemají rády drsňáky, ale přitom je drsňáci dostanou. Co na to sociobiologie? Nejúspěšnější skutečně bývají agresivní samci, kteří si vezmou, co chtějí, a je jedno, zda animálním násilím na samici a nebo tím, že muž ženu prostě ukecá. Nejagilnější samec slaví úspěch. A co na to samice? Fakta jsou, zdá se, jasná, ale přecejen ne tak docela. Samice se totiž agresivním samcům snaží bránit. Proč to dělají, když je silný samec pravděpodobně nositelem kvalitních genů, o jaké by měly samice stát? Zapomněly snad na zájem svých potomků? Právě naopak. Právě kvůli svým potomkům dělají ty drahoty. Tím, že se samcům brání, zvyšují nároky, které na své dobývání kladou. Jen nejlepší samec uspěje a tím zabrání hrozbě, že by samiččini potomci byli slaboši, kteří si nedokážou podrobit samici a dále rozšiřovat rodové geny. Tím, že je samice plachá, zabraňuje tomu, aby se v jejím rodu dále šířila plachost. Pokrytecké? Možná spíš paradoxní, ale každopádně logické a účelné. Lidová moudrost ví ale mnohem víc. Třeba to, že muži jsou sexuchtivější než ženy. Proč? Odpověď je jednoduchá. Samice tráví velkou část svého života mateřstvím. V důsledku toho se tenčí čas, kdy jsou schopné počít. Rozmnožování schopné samice jsou tak vzácným zbožím, samci, chtějí-li obstát mezi svými konkurenty, nesmí vynechat žádnou příležitost k páření. Péče o potomky tak způsobuje rozdíl mezi aktivitou samců a samic. Důkaz? Mořští koníci. U nich je to naopak a o potomstvo se stará samec. Samice přebírají roli, kterou u většiny druhů mají samci: jsou při vyhledávání partnerů aktivnější. U mořských koníků si zkrátka rodiče vyměnili role, ale princip zůstal stejný. Jeden je doma a druhý má čas myslet na sexuální dobrodružství. I ženy ale samozřejmě dokáží být nevěrné. Jsou méně nevěrné než samice šimpanzů, ale více nevěrné než gorily. Tento fakt

7 lze překvapivě vyčíst i z hmotnosti samčích varlat u těchto druhů. Srovnáme-li totiž hmotnost jejich varlat (měřenou v poměru vůči tělesné hmotnosti), zjistíme, že hmotnost varlat odpovídá tomu, zda samice dotyčného druhu kopulují s větším nebo menším počtem samců. Je-li míra polygamie vysoká, zvětšuje se i hmotnost varlat samců tohoto druhu. A to proto, že větší varlata vyprodukují více spermatu a zvyšují tak konkurenceschopnost spermií v zápasu se spermiemi ostatních samců. Čím větší polygamie, tím větší nárok na spermie u samců. Hmotnost varlat však není na celé věci to nejzajímavější. Jde o to, jak těžké je být v takovém světě mužem. Řekli byste, že počet spermií v ejakulátu závisí pouze na tom, kdy měl samec naposledy pohlavní styk? Chyba. Množství spermií stoupá překvapivě ve chvíli, kdy muž nemá svou partnerku na očích. Důvod je jasný. Nemá ji pod kontrolou a zvyšuje se proto pravděpodobnost její nevěry. Čím větším množstvím spermií ji po jejím návratu obdaří, tím větší má šanci, že se ujmou jeho spermie a ne spermie případného soka, který ho předběhl. Evolučně JAROMÍR TLALKA dokonalé, ale co chudák muž, který zjistí, že největší chuť na sex dostane ve chvíli, kdy manželka zavřela dveře a odjela do lázní TYPICKÝ CHLAP Ačkoliv jsme jeden živočišný druh, rozdíly mezi muži a ženami jsou větší, než by se na první pohled zdálo. Příkladů je spousta a často jsou velmi úsměvné: zatímco typická žena miluje nové šaty a ráda je kupuje, typický muž naopak lpí na svých starých oděvech a odmítá je vyhodit navzdory jejich obnošenosti. Důvody mohou být různé buď je mu jedno, co nosí, nebo má např. ke své staré košili nostalgický vztah (sbalil v ní svou první holku) nebo si prostě brání své věci a nesnese, aby mu do nich žena zasahovala a něco mu vyhazovala. Ženám také často vadí nechutné mužské zvyky, jako je drbání se na varlatech, říhání, močení venku či hlasité pouštění větrů. Ženy jen těžko pochopí drsňácký humor klukovské party. Ženy se totiž smějí jiným vtipům než muži. Smysl pro humor je u obou pohlaví rozdílný. Vedle černého humoru milují muži vtipy, které mají nějakou logickou strukturu, ženy si naopak rády vypráví anekdoty týkající se mezilidských vztahů. Odlišnost obou pohlaví tkví v tomto případě v mozku: zatímco muži dávají přednost vtipům stimulujícím pravou hemisféru, ženský smysl pro humor zřejmě sídlí na straně levé. Když vidíme a slyšíme totéž, není to totéž Předělat muže je pro ženu asi nemožné (a naopak), ale můžeme se snažit vzájemně se pochopit a respektovat. I k tomu by měla přispět naše komedie Literatura: Akademický slovník cizích slov, Praha 1995; Robert Bly: Železný Jan, Praha 1999; Hauke Brost: Jak pochopit muže: Praktický návod pouze pro ženy, Praha 2006; Allan a Barbara Peaseovi: Proč muži lžou a ženy pláčou, Brno 2003; Robert Wright: Morální zvíře, Praha 1995.

8 Technická spolupráce Light designer... Pavel Hejret Svítí... Pavel Košek Jaroslav Němec Vedoucí zvukař... Miloš Vondráček Zvukař... Karel Korous Viktor Beneš Jevištní mistr... Petr Ottl Rekvizity... Danuše Klosová Vlásenky... Iva Šebelíková Vedoucí výroby scénických kostýmů... Taťána Hrustinczová Scénu vyrobily dílny DFXŠ pod vedením Vojtěcha Michla MICHAL MALÉŘ

9