Sítě 4G: Přichází opravdu rychlý mobilní internet

Transkript

1 to podstatné pro firmy a veřejnou správu leden ÚNOR Ekonomika poroste. Ale jak rychle? 9 Sítě 4G: Přichází opravdu rychlý mobilní internet stop poplatky zdravotnictví S p Speciál Zdravotnictví i á e c l Česko láká inovátory Výrobu založenou na inovacích do Česka přesouvá stále více firem. Nejvíce zahraničních investorů pochází z Německa a Spojených států. Tereza Hašková Česká republika je láká nejen skrze pobídky, ale také díky vzdělané pracovní síle, přítomnosti výzkumných středisek a své strategické poloze v centru Evropy. Zahraniční firmy založené na pokročilých technologiích stále častěji volí jako svůj cíl Česko. Dávno jsou pryč časy, kdy byla Česká republika pouze montovnou Evropy. V dnešní době nemůže nabídnout tak levnou pracovní sílu jako některé země dál na východ. Na druhou stranu ale má kvalitní vysoké školy, výzkumné instituce a finanční podporu pro projekty z oblasti výzkumu a vývoje v podobě investičních pobídek a evropských fondů. Podle CzechInvestu přibyly za první loňské pololetí čtyři významné projekty technologických center a strategických služeb, které vytvořily pět set třicet pracovních míst. Nejvíce poboček u nás zakládají zahraniční hi-tech firmy z Německa a ze Spojených států, uvedla mluvčí CzechInvestu Adéla Tomíčková. Jedná se zejména o společnosti ze sektoru výroby dopravních prostředků a informačních technologií. Míří do Brna V Brně otevřela v minulém roce vývojové centrum švýcarská firma Baumer, která se věnuje výrobě průmyslových snímačů. Svoji brněnskou pobočku také významně posílila ABB. Pobídku vloni přivítala také švýcarská logistická firma Panalpina Welttransport. Pokračování na straně 11 Podnikatelské inkubátory a vědeckotechnické parky musí nabídnout víc než jen kanceláře Projektů, které by měly podnikatelům podle názvu pomoci s rozjezdem firmy, inovacemi a nejnovějšími technologiemi, je v Česku hodně. Většina z nich ale funguje jen jako real estate agentury a kromě pronájmu kanceláří velkou přidanou hodnotu nenabízejí. Je nutné, aby se věnovaly také pořádání networkingových akcí, poskytování poradenských služeb, mentoringu a coachingu, vysvětlil ředitel agentury CzechInvest Marian Piecha. Takových, které by to skutečně dělaly, je podle něj v Česku ale jen hrstka. Jedním z nich je i Jihomoravské inovační centrum (JIC), které má dobře našlápnuto k tomu, aby splnilo své cíle naplánované do roku 2020 přinést Jihomoravskému kraji jednu firmu s miliardovým ročním obratem, tři regionální společnosti s celosvětovým dosahem, pečovat o růst tří set mezinárodně konkurenceschopných firem a vytvořit přes dva tisíce kvalifikovaných pracovních míst. Více na straně 12 FOTO: Jiří Gregor Jak se u nás podniká? Neumíme využít svoje přednosti, myslí si byznysmeni Na pětasedmdesátém místě a jen o chlup před Mongolskem, přesně tam se nachází Česká republika v žebříčku Doing Business 2014 Světové banky, který hodnotí kvalitu podnikatelského prostředí. V dalším hodnocení od agentury Bloomberg obsadilo Česko třiadvacátou příčku, ale z postkomunistických zemí skončilo až za Polskem a Maďarsko mu dýchá na záda. Přesto podnikatelé nejsou zoufalí a radí podobné žebříčky nepřeceňovat. Posuzovaná data a jejich vnímání v podnikatelské realitě se mohou nakonec výrazně lišit, uvedla místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Pavla Břečková. Zkreslovat postavení České republiky v mezinárodním srovnání může i její poměrně unikátní a z části i trochu nevděčné postavení. Oproti západu jsme schopni poskytnout levnější výrobu a služby, ovšem stále ještě také v nižší kvalitě, zhodnotil ředitel agentury CzechInvest Marian Piecha. Ta je na druhou stranu v porovnání s východoevropskými zeměmi mnohem vyšší. Ale zase už také dražší, dodává ihned Piecha Žijeme ve snovém koutě světa Břečková vnímá českou pozici trochu jinak, jedno ji ale zaráží. Momentálně podle ní žijeme ve snovém koutě světa a v historicky velmi příznivé době, přesto však nedokážeme tyto přednosti plně využít. Řešíme malichernosti a utápíme se v byrokracii, nešetří kritikou. Byrokracie je ostatně v souvislosti s českým podnikatelským prostředím často skloňovaným slovem, stejně jako korupce nebo nedostatky ve vymahatelnosti práva. Pokračování na straně 2 V novém občanském zákoníku se zatím vyzná málokdo S prvním lednem začal platit nový občanský zákoník. Má tři tisíce paragrafů a odborníci si s ním zatím nevědí příliš rady. Mění mimo jiné i podmínky pro uzavírání nájemních a kupních smluv. Měl by je zjednodušit a odstranit dřívější obchodněprávní a občanskoprávní dvojkolejnost. Více na straně 8 Města a obce mají skryté dluhy Většina měst a obcí hospodaří rozumně, některým ale narůstají takzvané vnitřní skryté dluhy. Záleží i na tom, jak dokázaly využít dotace. Pokud směřovaly investice do krátkodobě atraktivních projektů cestovního ruchu a zanedbaly infrastrukturu, finančně se do budoucna zatížily. Více na straně 6 Data v cloudu může získat třeba policie Pronajatý server, na kterém máte data uložená takzvaně v cloudu, je ve většině ohledů stejně bezpečný jako ten firemní. Jakmile ale nemá zákazník či firma data fyzicky u sebe, nemůže mít nikdy jistotu, kdo se k nim dostane. Stačí mít přístupové údaje. Více na straně 10 Bojují lékaři s internetem? Od začátku tohoto roku měli lékaři posílat neschopenky pouze elektronicky. Jak to dopadlo? Nemusí vyjednali si dvouletý odklad. Podle odborníků je však většina lékařů na elektronizaci připravená. Měli by být, za rok je totiž čekají elektronické recepty. Více na straně 16 Sledujeme kraje: Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Pardubický Královéhradecký

2 2 ekonomika a byznys leden únor 2014 aktuálně Změny na ministerstvu průmyslu a obchodu Novým ministrem průmyslu a obchodu se stal Jan Mládek (ČSSD). Mládek, který se ve stínové vládě sociálních demokratů dlouhodobě připravoval na roli ministra financí, chce českým exportům usnadnit přístup na rozvíjející se trhy. Důležitým posláním ministerstva průmyslu a obchodu je otevírat dveře českým exportérům a pomoci jim uspět na světových trzích. Zejména bychom se měli pokusit využít potenciál mohutně se rozvíjejících zemí BRICS, uvedl Mládek. Kromě Mládka přijdou na ministerstvo nově i někteří vysoce postavení úředníci. K desátému únoru se totiž čerstvý ministr rozloučí s Jířím Jirkou, náměstkem zodpovědným za vedení Úřadu ministerstva, a Tomášem Hajduškou, který působil jako náměstek zodpovědný za sekce podnikání, digitální ekonomiky a ochrany spotřebitele. Jména jejich nástupců ještě nejsou známa. Firmy na webu nejčastěji hledají informace z úřadů Na internet je připojených přes devadesát šest procent podniků s více než deseti zaměstnanci a také se na něm prezentují. Firemní webové stránky nemá jen pětina z nich. Oproti roku 2000 se tak jejich počet zdvojnásobil. Vyplývá to z pravidelného ročního šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na Facebook to ale české společnosti příliš netáhne. Internet má téměř každý, ale sociální média využívalo v lednu 2013 pouze sedmnáct procent podniků, uvedla Eva Skarlandtová z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ. Nejvíc firmy používají internet na získávání informací z webových stránek úřadů. (red) Na hospodářském růstu se ekonomové shodnou. Ne však na jeho tempu O tom, že česká ekonomika letos poroste, pochybuje už málokdo. Od otázky ano, či ne? se tedy ekonomové přesunuli k otázce jiné jak rychle? Přehnanými očekáváními ale nehýří. Pomalý, postupný proces oživování tak většina ekonomů označuje to, co české hospodářství v tomto roce čeká. Z našich aktuálních analýz vyplývá, že česká ekonomika může pro příští rok počítat s mírným růstem, řekl ředitel Global Transaction Banking v UniCredit Bank Tomáš Hron. Souhlasí s ním i makroekonom Masarykovy univerzity Martin Slanicay. Jsem spíše optimistou a předpokládám mírný růst, s tempem něco málo pod jedním procentem hrubého domácího produktu, komentoval hospodářský výhled Česka pro letošní rok. Ministerstvo průmyslu a obchodu již míří ve svých odhadech o dvě desetiny přes hranici jednoho procenta. Zvýšení HDP se pravděpodobně bude opírat jak o posílení prorůstového působení vnějšího sektoru, tak i o stabilizaci domácí poptávky, uvedl mluvčí ministerstva Filip Matys. Ještě o něco odvážnější jsou ve svých predikcích exportéři. Podle našich prognóz by mohl být vývoj české ekonomiky pro tento rok pozitivní, s růstem mezi půl druhým až dvěma procenty, předpověděl předseda Asociace exportérů Jiří Grund. Ne každý je optimistou I když skokové oživení českého hospodářství snad nikdo neočekává, je z předpovědí ekonomů cítit jistá míra optimismu. Nesdílí ji však všichni. V našem pojetí je ekonomický růst pohybující se kolem hranice jednoho procenta v podstatě na úrovni statistické chyby a nemůže znamenat nějaký výraznější efekt z hlediska zlepšení životní úrovně či snížení nezaměstnanosti, zhodnotil predikce makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Ungerman. O tom, jestli letos nezaměstnaných přibude, nebo se naopak více lidem podaří najít práci, rozhodnou pravděpodobně i kroky nové vlády. Z těch, které už dopředu avizovaly vládní strany prostřednictvím koaliční smlouvy, budí znepokojení mezi podnikateli i ekonomy návrh na zvyšování minimální mzdy. Většina ekonomů si myslí, že minimální mzda zvyšuje nezaměstnanost mládeže a nekvalifikovaných pracovníků, a z toho důvodu je principiálně proti institutu minimální mzdy. Já nejsem výjimkou, vyjádřil se Slanicay. Lidem s nízkými příjmy se podle něj dá pomoci jinak a mnohem efektivněji než zvyšováním minimální mzdy. Skeptický ke zvyšování minimální mzdy je i prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel. Minimální mzda by měla být zvyšována jen velmi uvážlivě, tak aby to ekonomika a především zaměstnavatelé byli schopni unést a zvýšené náklady pokrýt, jinak bude hrozit další zvyšování nezaměstnanosti, myslí si Kužel. I když podle něj koaliční smlouva vznikající vlády obsahuje řadu potřebných návrhů, po kterých podnikatelé již dlouhou dobu volají, zvyšování minimální mzdy by ekonomice patrně příliš neprospělo. Růst se může prodražit Celkově jsou ale předsevzetí nově vznikající vlády podle Kužela prorůstová. Vláda si mimo jiné v koaliční dohodě klade za cíl zjednodušení zadávacích řízení v rámci veřejných zakázek, podporu malých a středních podniků, odbourání bariér pro přenos a uplatnění vědeckých poznatků, zvýšení podílu vyčerpaných dotací z EU, podporu výstavby infrastruktury, obnovení systému pobídek pro tuzemské i zahraniční firmy a expanzi exportu i mimo Evropskou unii. Tato a další opatření, pokud budou správně provedena, budou mít bezpochyby prorůstový charakter a posílí hospodářskou stabilitu a rozvoj České republiky, uvedl Kužel. Makroekonom Slanicay však varuje před tím, že podpora ekonomického růstu by se mohla ve výsledku prodražit. Podle prvních náznaků to vypadá, že rozpočty nově vznikající vlády budou mnohem méně úsporné, což by se v krátkém období mělo pozitivně projevit na produkci a jejím případném růstu. V dlouhém je zde samozřejmě negativum ve formě vyššího dluhu, hrozby zhoršení ratingu českých dluhopisů a zvýšení nákladů dluhové služby, uzavřel Slanicay. Daňový systém je mizerný, koalice slibuje změnu Papírovaní spojené s vedením účetnictví je v České republice oproti jiným státům Evropské unie pořád v katastrofálním stavu. Potvrzují to daňoví poradci i podnikatelé. Ministerstvo financí se brání. Zefektivnění správy daní je prý jeho dlouhodobým cílem. Každá nová vládnoucí koalice slibuje zjednodušení daňového systému. Stejné cíle má i ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Přímo v koaliční smlouvě uvádí hned několik závazků. Cílem je stabilita českého daňového systému a zlepšení výběru daní. Pravděpodobně bude pokračovat digitalizace správy daní i rozšíření pravidel o přenesení daňové povinnosti, přiblížil plánovaný kurz úřadu mluvčí ministerstva financí Ondřej Šrámek. Podnikatelé a daňoví poradci slibům příliš nevěří. Tvrdí, že byrokracie se neustále zhoršuje. Může to mít vliv na konkurenceschopnost firem a živnostníků. Když stráví hodiny nad cíle Trvalé cíle ministerstva financí: zefektivnění správy daní snížení administrativní zátěže elektronizace správy daní redukce povinnosti předkládat některé písemnosti papírováním, potom se nemůžou plně věnovat obchodům a zakázkám, míní odborník na daně Radek Jonáš. A stejný názor má také daňová poradkyně Andrea Korzeniowská ze Zlína. Nic se nezměnilo, je to spíše ještě horší, podotkla. Ministerstvo financí vyjmenovalo hned několik kroků, které v minulém roce pro zlepšení situace udělalo. Od prvního ledna například upravili registrační povinnost, aby se nevztahovala na údaje, které je možné automaticky zjistit z jiné evidence či dostupných veřejných rejstříků. V letošním roce mohou zároveň plátci daně z přidané hodnoty komunikovat se správci daně elektronicky, podotkl Šrámek. Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu společně s podnikateli přitom byrokracii spojenou s daněmi označili za problém, který dokonce získal prvenství v anketě Absurdita roku. Každá vláda vždy slibuje zjednodušení daňového systému. Od nové koalice jsem zatím slyšel jen výroky o vybírání daní. Uvidíme, nechci být prognostikem, prohlásil viceprezident Sdružení podnikatelů a živnostníků Martin Macura. V nejhorší situaci jsou podle něj živnostníci. Nemají peníze na zaplacení kvalitních daňových poradců. Za pár korun si najmou nezkušenou účetní nebo si sami dělají účetnictví doslova na koleně. Potom zjistí, že mají všechno špatně a stejně musí zaplatit firmu, která to dá do pořádku. A za to utratí desítky tisíc korun, upozornil Macura. Veronika Vindišová Jak se u nás podniká? Neumíme využít svoje přednosti, myslí si byznysmeni Dokončení ze strany 1 Spolupracujeme s určitými firmami hlavně při řešení praktických podnětů, se kterými se na nás čas od času obrací. Ty se týkají výhradně problémů s korupcí, klientelismem a střetem zájmů, uvedl předseda občanského sdružení Oživení Martin Kameník, který ale s ohledem na zaměření projektu doporučil vycházet spíše z průzkumů mezi firmami. Tam určitě figuruje krom korupce také problém nestability a nevyzpytatelnosti daňové politiky a celková složitost právního řádu, vysvětlil. Hlavně nepřekážet To vše se nakonec promítá do slabé důvěry mezi samotnými podnikateli. Ve finále se kvůli tomu zvyšují transakční náklady a snižuje se efektivita, vysvětlila mluvčí společnosti ČEZ Barbora Půlpánová. Na pozoru se totiž musí mít tuzemští podnikatelé někdy i jeden před druhým nebo před svými zákazníky. Určitě se zhoršila platební morálka, což nejvíce pociťuje obor stavebnictví, postěžovala si Břečková. Zásadní obrat k lepšímu podnikatelé v nejbližší době neočekávají. Jakkoli jsem spíše životním optimistou, tak si tyto iluze příliš nevytvářím, přiznává Břečková. Současný stav podle ní vyžaduje systémová řešení a nikoli krátkodobé akce. Efekt se tak dostaví až v dlouhodobém horizontu. Takže příští rok či dva zásadní zvraty nečekám, doplnila Břečková. Zásadní úlohu v rozvoji českého podnikatelského prostředí může sehrát i nová vláda. Přesto však její role bude zřejmě skromnější, než se na první pohled může zdát. Neříkám, že vláda nemá v rukou nástroje na dílčí zlepšování podnikatelského prostředí. Jejím úkolem je ale obecně zejména zjednodušit systém a nepřekážet, méně je někdy více, shrnula místopředsedkyně podnikatelské asociace.

3 leden únor 2014 země pro váš byznys 3 Když se strojařům podaří v Rusku uchytit, mohou tam vydržet ještě deset let Na olympiádu v ruském Soči míří nejen sportovci a davy fanoušků, ale také čeští exportéři. Ruský trh je pro ně stále atraktivní, třebaže už historické vazby neznamenají při jednáních s tamními obchodními partnery to co dřív. V Rusku dnes funguje konkurenční prostředí, kde jde o ceny a podmínky, které dokážou firmy svým zákazníkům nabídnout. O tom je alespoň přesvědčen ředitel sekce zahraničního obchodu na ministerstvu průmyslu a obchodu Zdeněk Vališ. Míříte do Soči? Ministerstvo průmyslu a obchodu chce na olympiádě v Rusku propagovat české firmy, průmysl a export. Osobně do Soči nesměřuji. Důležité ale je, že tam míří kolegové z České exportní banky, z EGAPu a agentury Czech- Trade, kteří připravují zázemí pro české firmy a pomohou jim s prezentací a propagací. V čem bude ta pomoc spočívat? Můžeme si to rozdělit na dvě části. Tou první je katalog, kde se prezentuje asi sto dvacet firem. V Soči potom vznikne český pavilon, ve kterém bude značná část věnována průmyslu a strojírenství. Předvedou se v něm ale i firmy mimo tento obor podniky, které mají dobrou pozici na ruském trhu, nebo společnosti, pro které je ten trh perspektivní a má pro ně smysl se tam takto prezentovat. Kolik firem bude přímo v pavilonu? V živé expozici bude vystavovat třicet, možná až pětatřicet firem. Byl o účast zájem? Rusko je přeci jen mezi exportéry ostře sledovaný trh. Ano, dokonce bych řekl, že zájem byl enormní. Proto musel proběhnout kurátorský výběr, při kterém jsme s kolegy z Hospodářské komory ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR rozhodli, kdo tam bude a kdo ne. I přes vánoční svátky se totiž přihlásilo přes tři sta firem. Podle jakých kritérií jste ty podniky vybírali? Primárně jsme se zaměřili na strojírenství. Strojírenské firmy jsou na ruském trhu dobře etablovány a bude to pro ně hodně zajímavé. V Rusku teď dochází k obměně strojírenského zařízení ve velkých fabrikách, a když se teď českým strojařům podaří na tamním trhu uchytit, mohou tam vydržet ještě dalších deset V poslední době se v Rusku etablují i podniky, kterým se tam dříve nedařilo. To znamená třeba německé firmy, které nemají k tamnímu trhu tak blízko, tvrdí ředitel sekce zahraničního obchodu na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR Zdeněk Vališ. České podniky se tak často dostávají do subdodavatelských řetězců, kde vládne tvrdá konkurence. FOTO: Jiří Mls Očekáváte, že se s nástupem nové vlády nějak zásadně změní orientace v podpoře exportu? Na to si budeme muset počkat ještě pár dní nebo týdnů. Zatím se k tomu myslím ještě ani nikdo nevyjádřil. Nevím, kterým směrem se bude nová koalice ubírat, ale domnívám se, že setrvá v orientaci na mimolet. Ale prostor jsme dali i menším firmám. České firmy v Soči V katalogu připraveném pro české podnikatelské zázemí na olympiádě v ruském Soči se prezentuje sto dvacet tuzemských firem. Prim hrají strojírenské podniky. Přímo v Soči bude pro podnikatele a firmy k dispozici pavilon. Jeho značná část bude věnována průmyslu a strojírenství. Celkem se v něm představí třicet, možná až pětatřicet firem. Na průmyslovou část českého olympijského zázemí v Soči vyhradilo ministerstvo průmyslu a obchodu osmnáct milionů korun. Kolik do průmyslového pavilónu v Soči investuje stát peněz? Nemůžu mluvit za Český olympijský výbor, protože celé české zázemí je primárně v gesci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Ale pokud se bavíme o té průmyslové části, tak je to přibližně osmnáct milionů korun. Považujete to za účelně vynaložené peníze? Funguje takové propojení sportu a podpory byznysu? Vždy najdete lidi, kteří řeknou, že by ty prostředky využili smysluplněji. A určitě jsou i tací, kteří budou říkat, že jim to v něčem pomohlo. Pokud ale použijeme selský rozum a zamyslíme se nad tím, že se tam bude prezentovat třeba sto dvacet firem, tak i kdyby jen deset procent z nich díky tomu získalo zakázku, určitě to bude za víc než oněch zmíněných osmnáct milionů. Z tohoto pohledu bych řekl, že se to vyplatí. Když se navíc podíváte na statistiky z Ruska, uvidíte, že klesá počet úvěrů a pojištění, že zakázek je na tamním trhu pro české firmy méně. Potřebujeme je podpořit. Je to nejen reprezentace firem, ale také i našeho státu. Chceme ovlivnit, jak vypadá jeho mediální obraz v zahraničí. Zmínil jste, že zakázek pro české exportéry v Rusku ubývá. Čím to je? Kdybychom to věděli úplně přesně, asi bychom to dokázali lusknutím prstu vyřešit. Ale obecně můžu říci, že Rusko je už rozvinutý konkurenční trh. Pronikají tam firmy z různých zemí a už to není jen o historické vazbě. Dneska jde o ceny, o podmínky, které jsou ty společnosti schopné nabídnout. V poslední době se v Rusku etablují i podniky, kterým se tam v minulosti nedařilo. To znamená třeba německé firmy, které nemají k ruskému trhu tak blízko. To se ale může českým společnostem vyplatit. Pro Němce jsou často subdodavateli. To se v zásadě děje. Jasně to dokládají výsledky zahraničního obchodu. Je zřejmé, že ta třetina českého zboží, která jde do Německa, tam logicky nemůže zůstat a je reexportována. Když se ale dostanete do subdodavatelského řetězce, máte jiné marže. Tam funguje tvrdé konkurenční prostředí. Posouvají se tedy české firmy na ruském trhu z role přímých dodavatelů do pozice subdodavatelů? Může tomu tak být. Příčina ale není úplně zřejmá. Svou roli v tom možná hraje skutečnost, že turecká energetika je na vzestupu. Čínské výrobky rapidním způsobem zvyšují svoji kvalitu. Indické výrobky obdobně. Jaká je tedy ta konkurenční výhoda, kterou naše firmy mohou využít? Pokud se budeme bavit například o strojírenství, tak je to skutečně kvalita. České strojírenství je celosvětově na špičkové úrovni. To je argument číslo jedna. Argument číslo dva bude cena, protože ta je u nás přeci jen pořád nižší než například v Německu. Nejčastěji skloňovaná slova ve spojitosti s českým exportem jsou Německo, Evropská unie a Rusko. Daří se ale firmám vývoz diverzifikovat? Daří a odráží se to i ve statistikách. Musíme se ale bavit o proporcích. I když vidíme dvouciferné tempo růstu, ten základ mimo Evropskou unii je tak malý, že v absolutním vyjádření jsou to stovky milionů. Nicméně je zajímavé, že z té unijní závislosti, která byla mezi třiaosmdesáti, čtyřiaosmdesáti procenty, jsme teď někde na jednaosmdesáti procentech. Může se zdát, že tři procenta nic nejsou, ale z více než tří bilionů českého exportu je to dost. Dveře na nové trhy by měla podnikatelům otevírat i ekonomická diplomacie. Jak jste v tomhle ohledu spokojený s českým zahraničním zastoupením? Bez ohledu na to, kolik do něj investujeme peněz, bude naše pokrytí jednotlivých zemí vždy střídmější než třeba u Francie či Ameriky, které mají jen v Česku snad sedmdesát delegátů. Skvělou zprávou je, že se nám podařilo zásadně navýšit počet zahraničních kanceláří spadajících pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Ještě důležitější ale bude, jak dopadne politická dohoda s ministerstvem zahraničních věcí, aby se oba resorty skutečně lépe doplňovaly. evropské trhy. To je v podstatě apolitická záležitost. Exportérům měla pomoci i intervence České národní banky za devalvaci koruny. Jak tento krok hodnotíte vy? To je hodně kontroverzní téma. Když se zeptáte deseti lidí, pět vám řekne, že to byla rozumná věc a dalších pět, že to byla věc nesmyslná. Bylo by asi dobré přihlédnout k objektivním faktům. Česká dovozová závislost je poměrně vysoká, takže máme díky intervenci levnější vývoz, ale na druhou stranu dražší vstupy. Z tohoto pohledu tedy můžeme říci, že nula od nuly pošla. Export to asi určitě nezachrání. Je vůbec potřeba export zachraňovat? V poslední době slyšíme o rekordních číslech. Já myslím, že tady v první řadě nešlo o export, ale o makroekonomické důvody, o nějaký inflační stimul. Exportéři byli poměrně spokojení s tou hladinou koruny k euru, která byla stanovena. I když pro ně třeba nebyla úplně výhodná, byla alespoň stabilní a čitelná. Já sám bych exportu přál hlavně onu stabilitu, je to přeci jen v podstatě jediná příjmová stránka tohoto státu. Když se bavíme o stabilitě, může exportní prostředí vyvést z rovnováhy nedávný zásah policie v České exportní bance? Ne, toho bych se určitě nebál. Jedná se o věci, které jsou už sedm let známé. Není to nic nového. Jsou to problémy, na které ukazoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), a že někdo použil zprávu NKÚ k podání trestního oznámení, které vyústilo v nějakou konfiskaci dokumentů, není žádné překvapení. Nemyslím si tedy, že by to způsobilo nějaké zemětřesení. Šlo o úvěry prakticky z jedné země, z jednoho odvětví sklářského průmyslu. A půjde spíše o nějaké individuální selhání. Teď je v České exportní bance management, který se na těchto věcech nepodílel. kdo je... Zdeněk Vališ Ředitel sekce zahraničního obchodu na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR Vede sekci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, která má v gesci zahraniční obchod. Od dubna předloňského roku řídí také agenturu na podporu exportu CzechTrade a v současnosti je i místopředsedou dozorčí rady exportní úvěrové pojišťovny EGAP a členem dozorčí rady České exportní banky. Zdeněk Vališ absolvoval International School of Economics Rotterdam a Rotterdam Business School se zaměřením na mezinárodní obchod a finance. Už při studiích pracoval pro ING Investment Management v Haagu. Po absolvování univerzity pokračoval ve společnosti ING, kde pracoval na projektech třetího pilíře důchodové reformy a rozvoji obchodní sítě na Slovensku. Po ukončení projektu působil jako business analytik ING ČR. Ze soukromého sektoru přešel do veřejné sféry a od roku 2007 působil v různých pozicích na Ministerstvu zahraničních věcí ČR a Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, kde jeho práce měla vždy něco společného se zahraničním obchodem a exportem.

4 4 země pro váš byznys leden únor 2014 Zájem o Rusko neopadá. Českým exportérům ožívá i zahraniční konkurence ne rozhodující. Na ruském trhu existuje tvrdá konkurence, dodal Petříček. Česká republika i české firmy mají ale v Rusku dobré jméno a mohou z toho těžit. Usnadní to možnost vstupu na tamní trh, připustil Jaroslav Jirkovský, ředitel Divize export ve stavební firmě PSJ, která první zakázku v Rusku získala už v roce Nakonec ale stejně rozhodne kvalita a cena. Finální statistiky ještě nejsou na světě, ale už teď to vypadá, že export českých firem do Ruska loni atakoval rekordní hodnoty z roku V Rusku je pro české exportéry stále řada příležitostí a jejich zájem o tamní trh neupadá. Musí se ale připravit na to, že na něj míří i zahraniční konkurence. Se spoléháním na historické vazby už Češi v Rusku určitě neobstojí. Největší možnosti mají v Rusku dlouhodobě průmyslová odvětví. České firmy dodávají komponenty pro důlní a metalurgická zařízení, stavějí elektrárny a podílí se na mnoha dalších projektech, uvedl generální ředitel a předseda představenstva exportní pojišťovny EGAP Jan Procházka s tím, že nelze opomenout dodávky automobilového průmyslu, kde logicky vévodí Škoda Auto. Nové příležitosti pro české firmy se na ruském trhu otevřou ale i s tím, jak se bude postupně měnit jeho struktura. K tomu bezesporu patří i podpora inovací, lidského kapitálu, prosazování práva a spravedlivé hospodářské soutěže, řekl Dmitrij Černikov, specialista na rusky mluvící teritoria z odboru dvoustranných ekonomických vztahů ministerstva zahraničních věcí. Podle Černikova tento proces povede nejen k odstranění překážek pro rozvoj ruské ekonomiky, ale i k otevírání nových obchodních možností pro uplatnění zahraničních podniků, včetně těch českých. Důležité na tom je i ono zdánlivě nenápadné slovíčko včetně. Že je Ruský trh z hlediska obchodu velmi zajímavý, si totiž neuvědomují jen čeští exportéři, ale i jejich zahraniční konkurence. Právě to představuje nové možnosti, ale také velkou výzvu pro české expor- Příležitost pro české firmy představuje i rozšiřování hlavního města Moskvy. Podle plánů vlády se má více než desetimilionová metropole rozrůst na dvojnásobnou rozlohu a ve finále zabrat zhruba pětkrát větší území, než pokrývá Praha. téry, upozornil Anton Murgaš, mluvčí brněnské strojírenské společnosti Alta, jejíž tržby jsou z jedné třetiny závislé právě na vývozu do Ruska. Čeští exportéři bedlivě sledují i projekt rozšiřování hlavního města Moskvy. Více než desetimilionová metropole se má rozrůst na dvojnásobnou rozlohu a ve finále zabrat zhruba pětkrát větší území, než pokrývá Praha. Je to velká, možná neopakovatelná možnost. Představuje to poptávku pro budování dopravní infrastruktury, zpracování komunálního odpadu, zdravotnictví, obytných sídlišť, energetických zařízení, a dalších projektů, vysvětlil předseda představenstva Komory pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států Václav Petříček. I v jednáních o těchto zakázkách se ale s největší pravděpodobností projeví, že si čeští exportéři v Rusku nevystačí jen s historickými vazbami. Zkušenosti z doby před revolucí jsou důležité, ale Jde to i bez pojištění Stinnou stránkou posilujících ekonomických vztahů s Ruskem je ale i nárůst nedobytných pohledávek České exportní banky. To je samozřejmě velký problém, připustil Procházka z EGAPu a dodal, že nové vedení pojišťovny v loňském roce podniklo všechny kroky pro to, aby se podobné případy neopakovaly. Jisté riziko u exportu do Ruska ale stále zůstává. Právě proto tady existuje EGAP, kdyby tam riziko nebylo, bez problémů by export pojistily komerční úvěrové pojišťovny, doplnil Procházka. Podle firem se finanční zajištění a bezpečnost ruských zakázek nijak zvlášť neliší od těch českých. I zde musíte mít u hodnocení každého potenciálního projektu na zřeteli vyváženost možných rizik a kladů, vysvětlil Jirkovský z PSJ. Vývoj navíc ukazuje, že Rusko je v tomto ohledu čím dál bezpečnější. Podíl EGAPem pojišťovaných projektů totiž klesá, i když celkový vývoz do Ruska jde stále nahoru. Ukazuje se, že to jde i bez nás, tedy bez pojištění, uzavřel Procházka DOHODNUTO! Registrace Propagace Rezervace schůzek Osobní jednání V roce 2013 proběhlo účastníků 780 schůzek účastníků 800 schůzek V roce 2014 Vás zveme k jednání AMPER MSV Více na kk2014.rhkbrno.cz

5 leden únor 2014 města a finance 5 Města peníze z nového evropského balíku čekají až příští rok. Zatím bojují o ty staré Mělo se začít v roce Ve skutečnosti však zásadní peníze z nového dotačního balíku Evropské unie potečou až příští rok. Vedení měst to ale zatím nechává klidné. Na cestě jsou peníze z ukončeného období. A i o ty musí stále bojovat. Veronika Slámová Například v Brně letos dokončí rekonstrukci a výstavbu nové kanalizace za dvě miliardy korun. Původně mělo město získat polovinu obřího rozpočtu z evropské pokladny. Zatím ale není jisté, zda evropské instituce kvůli nesrovnalostem v dokumentaci nezkrátí dotaci o dvě stě čtyřicet milionů korun. Vedení města se proto snaží už téměř rok přesvědčit úřady, že je vše v pořádku. Pomoci jim v tom má i podporující stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Dokumentace k rekonstrukci je velmi složitá. Prý v ní chybí pár slov, a proto nám zkrátí dotace o dvě stě čtyřicet milionů korun. S tím nemůžeme souhlasit, řekl náměstek primátora Robert Kotzian. Brno se i kvůli nedostatku peněz na konci loňského roku příliš nehrnulo do velkých staveb. O půl roku například odložilo rekonstrukci významné dopravní tepny v centru města ulice Milady Horákové. Komplikovaná stavební akce bude stát téměř dvě stě milionů korun. Z rozpočtu města na ni padne téměř sedmdesát milionů korun. Stavět se začne na jaře. Padesát milionů korun také spolkne zkrášlení Zelného trhu. Dvě stě šedesát milionů investuje město a evropské fondy do oprav ulic Horova a Minská. Přestože odbory magistrátu dychtí po novém evropském balíku peněz, zatím musí jen vyčkávat. Velmi rádi bychom realizovali spolufinancování z nově nastavených evropských fondů, ale stávající připravenost jednotlivých operačních programů to nedovoluje. Nepředpokládáme, že by v dohledné době byly vyhlášeny výzvy, kterých bychom se mohli Staví se za prostředky z končících programů Brno letos dokončí rekonstrukci a výstavbu nové kanalizace. Polovinu dvoumiliardového rozpočtu měly pokrýt dotace. Z Bruselu by ale nakonec mohlo přitéct o dvě stě čtyřicet milionů korun méně. Víc než třetina rozpočtu půjde v Blansku letos na investice. Místo příspěvků z nového programového období spoléhají na dobíhající dotační tituly. V Zábřehu a dalších čtyřech okolních městech dokončí obří projekt rekonstrukce kanalizace za šest set třicet milionů korun. hají se na dobíhající období nebo chtějí shánět peníze ve státním rozpočtu. Zatím toho o novém etapě moc nevíme. Informace se vynořují z mlžného oparu, občas se v něm zase skryjí, aby se zcela ztratily nebo vynořily ve značně změněné podobě. Doufáme, že bude jasno nejpozději v polovině letošního roku a na podzim budou vypsány první výzvy nového období, zadoufal starosta Blanska Ivo Polák. Na změny se přitom radnice budou muset zřejmě připravit. A to i na zásadní. Vznikající vláda se totiž netají tím, že provede korekci již připravených dokumentů. Změnit se tak můžou i základní cíle.kabinet premiéra Petra Nečase podepsal loni dokument, podle něhož se evropské fondy v rozpočtovém období mají zaměřit především na posílení konkurenceschopnosti české ekonomiky, zvyšování kvality a efektivity veřejné správy, podporu sociálního začleňování nebo integrovaný rozvoj území. Podle Věry Jourové, ministryně pro místní rozvoj, se však právě tyto priority můžou změnit. Musíme dbát především na finanční návratnost. Nová vláda bude akcentovat oblasti, jako je zaměstnanost, veřejná infrastruktura a věda a výzkum, podotkla Jourová. Dotáhnout rozjeté projekty Města se proto soustředí na své problémy a dotažení rozjetých projektů. I nadále budou čerpat peníze například z Operačního programu Životní prostředí. V Zábřehu a dalších čtyřech okolních městech dokončí obří projekt rekonstrukce kanalizace za šest set účastnit. Pokud k tomu připočteme dobu schvalovacích procesů a složitou tuzemskou legislativu, lze odhadovat, že realizace projektů financovaných v rámci nového programovacího období bude probíhat až od poloviny roku 2015, odhadl mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. Podobně to vidí i v Blansku a v dalších oslovených městech. Blanenská radnice letos uvolní více než třetinu městského rozpočtu na investice. S příspěvkem z nových programů však nepočítají. Spolétřicet milionů korun. V Pelhřimově zase rozšíří čistírnu odpadních vod za tři sta třicet pět milionů korun. V Kroměříži budou revitalizovat skládku odpadů za dvaapadesát milionů korun. A v Přerově plánují postavit kompostárnu za osmnáct milionů korun. Stavět se budou i budovy podpořené z regionálních programů. Z bývalé Masarykovy školy v Zábřehu vznikne moderní umělecká škola. Na rekonstrukci za osmačtyřicet milionů korun získalo město patnáctimilionovou dotaci z Regionálního operačního programu Střední Morava. Klidnější bude ve městě i doprava. U kulturního domu vznikne za necelé dva miliony korun nový osvětlený přechod. V jeho těsném sousedství vybuduje kraj na křižovatce ulic ČSA a Postřelmovská kruhový objezd. Investorem je Olomoucký kraj, který na stavbu za pětadvacet milionů korun získal dotaci z ROPu. Náš podíl činí milion korun, informoval starosta František John. Z končícího Operačního programu Jihovýchod budou čerpat i ve Vyškově. Opravíme přednádražní prostor a vylepšíme budovu mateřské školy Opatovice, doplnila tisková mluvčí vyškovské radnice Petra Bezdomniková. Starostové se obávají nového registru smluv, nechtějí ani kontroly z NKÚ Svaz měst a obcí vystoupil proti dvěma návrhům protikorupčních zákonů, které prosazuje iniciativa Rekonstrukce státu. Některým starostům vadí, že by obce nově musely zveřejňovat všechny smlouvy s dodavateli veřejných zakázek v online registru. Tito starostové nevítají ani snahu rozšířit pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) na obce a obchodní společnosti s podílem státu. Iniciativa Rekonstrukce státu před volbami zahájila kampaň na podporu devíti návrhů, které mají vylepšit české protikorupční zákony. Sto čtyřicet poslanců se zavázalo tyto návrhy prosazovat. Dva z nich však vyvolaly kritiku zástupců samospráv, protože významně změní povinnosti měst a obcí při vyřizování veřejných zakázek. Starostům ze Svazu měst a obcí (SMO) vadí povinnost zveřejňovat všechny smlouvy uzavřené s dodavateli v centrálním registru na internetu. Navrhujeme, aby se stanovil limit padesát tisíc korun, od kterého se budou smlouvy uveřejňovat. Uveřejňování všech smluv včetně těch s takřka nulovou hodnotou představuje zbytečnou byrokracii, uvedl starosta Strakonic Pavel Vondrys za SMO. Starostové ve svém dopise poslancům kritizují také návrh na rozšíření pravomocí NKÚ. Ten by mohl nově přezkoumávat hospodárnost i u obcí, krajů a akciových společností s většinovým podílem státu. Starostové se obávají zejména zahlcení administrativou. Doposud obce musely zveřejňovat pouze smlouvy od půl milionu korun výš. Trváme na kompletním zveřejnění smluv mezi veřejným a soukromým sektorem, protože jinak dojde opět k dělení zakázek pod určitý limit. Samotné zveřejnění trvá asi dvě minuty, takže se úředníci nemusí bát přesčasů, uvedl Jiří Boudal z Rekonstrukce státu. Transparentnější nebo byrokratičtější? Podle něj by obce obdržely software pro snazší úpravu smluv. Nově by smlouva byla do registru nahrána jako textový soubor, v němž lze vyhledávat základní údaje o zakázce. Současně však někteří varují, že bude třeba začernit osobní údaje či fakta podléhající obchodnímu tajemství. Starostové ale nevěří tomu, že by masivnější zveřejňování smluv opravdu zatočilo s korupcí. Je to jeden z dílčích kroků, ale problém korupce nevyřeší, uvedl starosta Znojma Vlastimil Gabrhel. Největší změna zákona o veřejných zakázkách zatím nemá ve sněmovně dostatečnou podporu. Rekonstrukce státu chce totiž podmínít platnost smlouvy jejím uveřejněním. Podobně to funguje na Slovensku. Pokud smlouvu nezveřejní zástupce veřejného sektoru, musí ji do tří měsíců zveřejnit v centrálním registru firma, která zakázku získala. Jinak je smlouva neplatná, vysvětlil Boudal. Vládní ČSSD však zatím tomuto návrhu nefandí. Neobjevil se ani v textu koaliční smlouvy. Rekonstrukce státu se zasazuje také o rozšíření pravomocí NKÚ na obce, kraje a obchodní společnosti s podílem státu. Někteří starostové však upozorňují, že již nyní jsou kontrolováni až příliš. Pokud by se v novele objevila možnost kontrolovat účelnost a hospodárnost, doporučil bych rozpustit zastupitelstva a nechat rozhodovat NKÚ. Zastupitelé občas musí rozhodnout ve prospěch kvality žití ve městě, což je z hlediska účelnosti a hospodárnosti diskutabilní, řekl starosta Vyškova Karel Goldemund. V parlamentu vznikají dva návrhy novely. Zatímco podle návrhu poslance Stanislava Polčáka by měl NKÚ zkoumat pouze zákonnost, návrh senátorky Elišky Wagnerové volá i po kontrole hospodárnosti. Víme, že někteří starostové v Senátu takový návrh nepodpoří, ovšem kontrolovat jen zákonnost by bylo zbytečné. Většina pochybných nákupů je určitě dle zákona v pořádku, ale před NKÚ by neobstála, uvedl Boudal z Rekonstrukce státu. Tereza Hašková Chceme víc peněz z evropských fondů, zní z měst a obcí Na takzvanou územní dimenzi, která mimo jiné řeší potřeby měst a obcí, by mělo jít v právě začínajícím programovém období Evropské unie o padesát miliard korun více, než bylo původně v plánu. Tak si to alespoň představují zástupci Svazu měst a obcí ČR, kteří za navýšení prostředků v této oblasti lobbují. Celkem má Česká republika na programovací období z Evropské unie dostat přibližně pět set padesát miliard korun. Svaz prosazuje, aby na územní dimenzi šlo z této částky dvě stě padesát miliard. Původně bylo přitom v plánu jen dvě stě miliard. Města a obce by si tak mohla sáhnout na větší díl z evropských dotací. Za naprosto zásadní považuji, aby byl dostatek evropských finančních prostředků i na takzvané individuální projekty. Ne všechna témata a také ne všechna města a obce budou moci využít integrované nástroje, řekl předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodal, že důležité je myslet také na potřeby menších aglomerací a venkova. Ty jsou často specifické, a není zde příliš účelné využívat mechanismy vhodné pro velká města. Menší měřítko projektu s sebou nese různou personální náročnost, jiný způsob organizace práce či požadavky na dodavatele, vysvětlil Jiránek. (red) dubna 2014 Kongresové centrum ALDIS Hradec Králové Kontakt: Triada, spol. s r. o., U Svobodárny 12/1110, Praha 9 tel.: , fax: , isss@isss.cz, informace o konferenci poskytuje sekretariát ISSS po-pá od 9:00 do 15:00 hodin isss x122.indd :30

6 6 města a finance leden únor 2014 Obce a města hospodaří rozumně. Některým ale narůstají skryté vnitřní dluhy dů k významnému nárůstu nového majetku obcí, který zvyšuje finanční náročnost z hlediska vysokých provozních nákladů a nákladů na údržbu a opravy, doplnila Botková. Ekonomická krize dopadla i na obce Udržet dluhy na rozumné úrovni, podle tohoto pravidla se řídí zastupitelé ve většině obcí a měst. Přesto se některé mohou dostat do potíží, například kvůli předfinancování projektů, na které nakonec nedostanou dotaci. Jiné zase upřednostňují aktuálně atraktivní investice a na ostatním majetku jim narůstá skrytý vnitřní dluh. Mezi roky 2005 a 2011 se zadluženost obcí pohybovala okolo osmdesáti miliard korun. V roce 2012 poskočila na devadesát miliard, ale na nárůstu dluhů se ze tří čtvrtin podílela čtyři největší česká města. Dle našeho názoru se zadluženost obcí a měst pohybuje dlouhodobě na rozumné úrovni, zhodnotila senior manažerka pro veřejný sektor v Komerční bance Květoslava Botková. Na to, jak dopadlo hospodaření obcí a měst loni, je třeba si ještě počkat. Zatím není sestavený závěrečný účet pro rok Ignorováním rekonstrukcí a rozšiřování infrastruktury začne městům a obcím narůstat vnitřní skrytý dluh. Zjednodušeně to znamená, že jejich majetek chátrá a do budoucna bude vyžadovat více peněz na opravy. FOTO: Jiří Gregor Vypadá to ale, že raketový nárůst dluhů z předloňského roku se neopakoval. Podle předběžných údajů Ministerstva financí ČR se celkový dluh obcí a měst v roce 2013 zvýšil na 90,9 miliard korun. Tedy o necelou miliardu, uvedla mluvčí Svazu měst a obcí ČR Štěpánka Filipová. Zdá se tedy, že se zastupitelé loni ve výdajích krotili. Blíží se komunální volby v letošním roce, kdy se zastupitelstva obcí hlavně zaměřují na obnovení stability rozpočtů a budování finančních rezerv na nové investice, komentovala pomalejší tempo zadlužování Botková. Do skutečných problémů, kdy už město nebo obec své dluhy jednoduše nezvládá ukočírovat, se dostává jen minimum z nich. Řádově jde o jednotky. U desítek dalších obcí je pak vyšší či nižší riziko, že by se u nich tyto problémy mohly vyskytnout, upozornil mluv- čí ministerstva financí Ondřej Šrámek. Do finančních potíží se řada z nich paradoxně dostane kvůli nástroji, který jim má pomáhat dotacím. Problémem je často předfinancování dotací, kdy se obce kvůli tomuto zadluží a nakonec třeba dotaci neobdrží či musejí i za relativně banální problémy platit vysoké korekce, vysvětlila Filipová. Někdy se také stává, že se zastupitelstvo rozhodne investovat do projektu, který ve skutečnosti obec či město nutně nepotřebuje. Je na něj ale zrovna vypsaný dotační titul. Nejvíce se to projevilo v letech 2009 až 2011, kdy docházelo k upřednostňování investic zaměřených na rozvoj cestovního ruchu v daných regionech, například cyklostezky, aqvaparky a různé sportovně zábavní či kulturní centra, řekla Botková z Komerční banky. Celé to může vést až k tomu, že se obec zadluží jednak při realizaci samotného projektu a navíc jí kvůli ignorování rekonstrukcí a rozšiřování infrastruktury začne narůstat i vnitřní skrytý dluh. Zjednodušeně to znamená, že její majetek chátrá a do budoucna bude vyžadovat více peněz na opravy. Dle našeho názoru došlo v uplynulém období z již zmiňovaných důvo- Současně s tím však přišla ekonomická krize, která negativně dopadla na příjmy obcí. Kombinací těchto dvou skutečností dochází v řadě obcí a měst k problémům s financováním oprav a údržby stávajícího majetku při současném tlaku na budování finančních rezerv, které mají být využity na spolufinancování nových projektů s podporou Evropské unie v novém programovém období, zhodnotila Botková s tím, že do budoucna vzniká kvůli těmto důvodům velká obava z toho, na jaký typ investic budou využity nové evropské zdroje. Celý problém může prohlubovat i skutečnost, že na obce jsou často kladeny požadavky na správu majetku, který nevlastní, ale přesto například hyzdí náměstí. V tomto smyslu se obce často považují za poslední instanci, jejich prostředky a možnosti jsou však v tomto velmi omezené, doplnila mluvčí Svazu obcí a měst ČR Filipová. Jednou z oblastí, kde je podle ní vnitřní skrytý dluh patrný, je například vodohospodářská infrastruktura. U ní často dochází k zastarávání sítí a náklady na její obnovu jsou velmi významné, uzavřela Filipová. Příjmy z hazardu jdou hlavně na sport. Vyhlášky už ale automaty regulují skoro všude Komunální politikou dokáže málokteré téma zahýbat tak intenzivně jako hazard. Jsou ale automaty jenom zlo, které devastuje životy lidí, nebo se jedná o nepostradatelný zdroj daňových příjmů měst a obcí? Prakticky každé krajské město již reguluje hazard. Namátkou Brno, České Budějovice, Jihlava, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň nebo Zlín. Přibývají desítky okresních měst a stovky menších obcí. Výrazný impuls pro odpůrce automatů znamenalo loňské rozhodnutí Ústavního soudu, který řekl, že všechny obecní vyhlášky platí okamžitě, bez přechodné doby. Nyní běží na ministerstvu financí tisíce správních řízení, které podle rozsudku Ústavního soudu nemohou dopadnout jinak než zrušením automatů a heren, řekl Matěj Hollan z občanského sdružení Brnění. Zrovna v Brně se automaty staly znovu středem pozornosti. Městská část Brno-střed totiž zrevidovala přísnou vyhlášku, která hazard FOTO: Eugénia Bánovská plošně zakazuje. Povolení videoloterijních terminálů ve dvou kasinech na území městské části Brno-střed prolamuje stávající nulovou toleranci těchto proherních přístrojů. Tu přitom stejní zastupitelé schválili před dvěma lety. Navíc zakládá nebezpečný precedens, zkritizoval tento krok David Oplatek, předseda tamní organizace Strany zelených. I přesto automatů v Brně výrazně ubude. Aktuálně je v Brně méně než tři tisíce zařízení, očekávaný cílový stav je tři sta, uvedl primátor Brna Roman Onderka. Brno úbytek automatů zasáhne i finančně. Zatímco v loňském roce získalo z hazardu dvě stě třicet milionů korun, v letošním rozpočtu počítá s odvodem jen v objemu sedmašedesáti milionů korun. Město bude muset výpadek příjmů kompenzovat. Při sestavování rozpočtu došlo k navýšení jiných příjmových položek a zapojení úspor z minulých let, popsal Onderka způsob, jak se Brno s výpadkem vyrovná. Ještě více peněz než Brnu vynesly loni automaty Ostravě. Příjmy z loterií a jiných podobných her činily v loňském roce přes dvě stě šedesát osm milionů korun. Z toho městským obvodům přísluší třetina celkového objemu. Ze zbylých prostředků šla do kultury částka osm a půl milionu, do sociální oblasti dvanáct a půl milionu a do sportu osmdesát a půl milionu korun, řekla mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská. Zakázat hazard v celé republice? Sportovci se mohou z příjmů z hazardu těšit i ve Zlíně. Z třiapadesáti milionů použili ve Zlíně dvacet milionů na krytí výdajů rozpočtu. Na sport bylo alokováno deset milionů, uvedl zlínský primátor Zdeněk Dvořák. Vzhledem k množství vyhlášek, které hazard regulují, je zřejmé, že počty automatů budou výrazně klesat. Objevují se i snahy zakázat hazard celorepublikově. Podobný zákon již schválili například v Maďarsku. Brnění a Občané proti hazardu souhlasí s razantním omezením počtu automatů, minimálně na průměr Evropy. Zda to má být úplná nebo částečná regulace, to je věcí zákonodárců, připustil Matěj Hollan. Úplný zákaz hazardu ale čekat nelze. Proti jsou zástupci koalice i opozice. Jsme pro zachování například kurzových sázek, ale jsme pro omezení videoterminálů a zrušení terminálů, řekl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Úplný plošný zákaz určitého druhu hazardu v Česku podle mého názoru nic nevyřeší, doplnil jej předseda klubu poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Úplná prohibice mívá za výsledek přesun z legální oblasti do nelegální, zvýšení zločinnosti a ne odstranění problémů, se kterými má bojovat, dodal Stanjura. Ladislav Koubek

7 leden únor 2014 motoristika 7 V závodech motorek boduje i stáj z Hradce Králové Závratná rychlost, při které jezdec tlačí na hranici možností nejen svůj stroj, ale i svou schopnost překonat strach z reálně hrozícího nebezpečí. Závody Formule 1 si v poslední době vysloužily pověst sice napínavé, přesto však poměrně bezpečné zábavy, při které za posledních dvacet let nezemřel jediný jezdec a díky enormnímu tlaku na odolnost monopostu rapidně klesl i počet úrazů. V porovnání s formulí zůstávají motorková klání náročným i riskantním sportem. U motorek ochrana jezdců a bezpečnost motodromů strašně pokročila, ale jak často říkám i já, motorka má pouhá dvě kola a nářadí je to vrtkavé. Úrazy prostě jsou, přiznal Josef Kubíček, majitel českého týmu Kawasaki Intermoto Ponyexpress, který podporuje a sponzoruje i Moravské hospodářství. Kubíček mluví z vlastní zkušenosti, sám u tohoto vývoje byl. Jeho tým Intermoto se pohybuje na motocyklové scéně už od roku 1998, kdy začínal v Mistrovství České republiky v kategorii Supersport. Dnes se Intermoto účastní Mistrovství světa Supersportů a Mistrovství Evropy Superstock. Za těch téměř šestnáct let, při kterých se stáj posunula z republikové na evrospkou a mezinárodní úroveň, jí prošla řada závodníků. Měli jsme i české jezdce, nejvíce z nich se zapsal Patrik Vostárek, řekl Kubíček. I Česko má výborné jezdce Dnes za Intermoto jezdí závodníci z Francie, Spojených států i Jihoafrické republiky. Podle Kubíčka má ale i Česká republika v dnešní době několik výborných jezdců. Je to například Karel Hanika, Jakub Kornfeil a z nejmladších třeba Martin Gbelec nebo Ondra Vostatek či Salač, vyjmenoval. I přes kvalitní zázemí v mladých talentech a skvělé závodiště v podobě brněnského Autodromu je podle Kubíčka pro závodní stáj v našich zeměpisných šířkách téměř nemožné stát se týmem továrním. I Intermoto má jen status Supported team Kawasaki. Máme určitou materiální a technickou pomoc továrny, ale továrním týmem nejsme, dodal Kubíček s tím, že Itálie nebo Španělsko jsou na tom v tomto ohledu o poznání lépe. O tom, jestli se stáj stane továrním týmem, rozhodují hlav- ně skvělé výsledky a někdy také jméno a národnost jezdce. V našem případě jde o profesionalitu, ale stále se snažíme udržet takovou rodinnou pohodu, která je pro výsledek potřeba, vysvětlil Kubíček. A Intermotu se skutečně daří v závodech motorek bodovat. Stáji se vyplatila například sázka na nadějného francouzského jezdce Floriana Marina, který již stačil prokázat svůj talent ve skvělých výsledcích. Mezi nimi bylo i nejlepší umístění týmu v celé sezoně 2013, a to druhé místo v italské Monze. Na úctyhodném pátém místě se Intermoto umístilo například i ve španělském Aragonu nebo anglickém Donington Parku. úspěchy Loňská sezona Austrálie: 5. a 6. místo Španělsko: 3. místo Nizozemsko: 5. místo Itálie: 2. a 8. místo Británie: 5. a 21. místo Portugalsko: 8. místo Itálie: 6. a 8. místo Rusko: závod zrušen Británie 8., 13. a 15. místo Německo: 9., 10. a 13. místo Turecko: 8., 11. a 19. místo Francie: 15. místo Španělsko: 13. a 19. místo FOTO: Vladimír Rejda Dopravně logistická finanční a iniciační: Naším cílem je vrátit Česko na logistickou mapu Evropy Elektromobilitě fandí i první místopředsedkyně Senátu ČR. Zlín by mohl být její výkladní skříní Česku chybí koncepce koordinace osobní a nákladní dopravy. Nemůže tak dojít k propojení tuzemské ekonomiky a navázání logistických center na centra výrobní. O těchto a dalších výzvách stojících před Českou republiku jsme si promluvili s předsedou představenstva společnosti Moravská finanční a iniciační Lubošem Koválem. Moravská finanční a iniciační (MFI) se podílí na vzniku nového projektu Dopravní a logistické finanční a iniciační (DLFI). Jaké jsou její cíle? Zaměříme se na problematiku logistiky v české dopravě. Podle posledních průzkumů je naše dopravní síť bez koncepce řešící střet nákladní a osobní dopravy. Příkladem za všechny může být železnice, kde má osobní doprava přednost a nákladní skomírá na úbytě. Bez koncepce, která by koordinovala oba druhy dopravy jak v rámci železniční, tak i silniční sítě pro potřeby regionu, je nemožné získat pro naše území významnou zahraniční investici. Dokládají to třeba i komplikace s pobočkou americké firmy Amazon v Brně. Jakým směrem by se podle vás měl ubírat vývoj v této oblasti. Jedním z našich cílů je například evropské mýto, které by mělo sloužit k pozitivní regulaci nákladní železniční dopravy. Spolu s přesunutím části nákladů na vodní cestu, tedy často diskutovaný průplav Dunaj-Odra-Labe, má Česká republika značné možnosti v oblasti dopravní logistiky. Z přesunu nákladní dopravy ze silnic na železnici a vodní cestu by mohla značně těžit. To jsou projekty spíše celostátního charakteru. Vaše zaměření je ale i regionální. DLFI si klade rovněž za cíl koordinaci a zisk zahraničních investorů pro poslední článek logistického řetězce z pohledu dopravy, a to je logistika městských aglomerací. Pilotní projekt v této oblasti může vzniknout například ve Zlíně, kde se nachází obrovské zázemí z pohledu elektromobility. Z průzkumů vyplývá, že západní ekonomiky řeší spíše záměnu pohonů pro vozidla v městské dopravě. My se chceme zaměřit například i na změnu koncepce a využití infrastruktury veřejné dopravy ke komerčním účelům. Jaké jsou vaše další aktivity z pohledu regionů? Na nové koncepty městské logistiky navazují koncepty logistiky krajské. A zde se může naše akciová společnost vedená do konce ledna 2014 předsedou představenstva Pavlem Šopíkem vykázat přípravou prvního většího projektu multimodálního terminálu. Zatím nemohu hovořit, o kterou lokalitu se jedná, ale jak je zřejmé ze zaměření Moravské finanční a iniciační, je to projekt na území Moravy. To je trochu mlhavé. Kdy budete moci říci více? Doufám, že už v příštím čísle Moravského hospodářství přinese bývalý předseda představenstva MFI více konkrétních informací. K 31. lednu 2014 dochází z tohoto důvodu k organizačním změnám a Pavel Šopík odchází z postu předsedy představenstva MFI do přípravného výboru DLFI. Pavel Šopík zůstává akcionářem MFI a bude se mnou připravovat akciovou skupinu pro vstup do DLFI, jejímž akcionářem bude i MFI. Tímto bych chtěl Pavlu Šopíkovi také poděkovat za veškerou práci, kterou odvedl při zakládání MFI i za jeho angažmá ve statutárních orgánech akciové společnosti. Ani já, ani on jsme netušili, že již měsíc od zapsání MFI do obchodního rejstříku se na nás obrátí tak významný investor se zajímavým projektem. Z tohoto důvodu byla nutná reorganizace MFI. Využili jsme i nového občanského zákoníku a máme novou formu akciové společnosti, která umožňuje jednočlenné představenstvo. Díky tomu budeme mnohem flexibilnější. Luboš Kovál předseda představenstva společnosti Moravská finanční a iniciační Podle první místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové (ČSSD) by se mohl stát Zlín kolébkou české elektromobility. Město pro to disponuje potřebnou infrastrukturou, firemním zázemím i výzkumnými kapacitami. O elektromobilech se mluví jako o autech budoucnosti. Souhlasíte s tím, nebo je to jen adorace nové technologie? Podívejte se na to z pohledu kvality ovzduší. Největším znečišťovatelem je dnes městská doprava, a to nemluvím jen o znečištění emisemi oxidu uhličitého, ale také o hluku. A v tomto ohledu jsou elektromobily skutečně značkou budoucnosti. Problém čistoty ovzduší i hluku řeší poměrně komplexně. Ropy máme navíc jen na několik desítek let dopředu, takže je třeba hledat nové zdroje energie. Krátké dojezdové vzdálenosti v městské a příměstské dopravě také mluví ve prospěch elektromobilů. Výzkum a vývoj nových technologií spojených s elektromobily je ale drahý. Daří se jej financovat? Bohužel ne dostatečně. Vývojem elektromobilů se intenzivně zabývají vysoké školy, jako například brněnské Vysoké učení technické. Před časem na této univerzitě sestrojili elektromotor, který vložili do řadové škodovky. Bohužel tento výzkum nepokračoval a nedošlo to až k sériové výrobě. To je veliká škoda. Zásadním problémem přitom ale není ani tak záměna pohonů, jako spíše chybějící infrastruktura. V tomto ohledu Česká republika za světem zaostává. Portugalsko, Španělsko, ale i řada dalších zemí zadala před lety projekty na vytvoření infrastruktury nabíjecích stanic. A v tom vidím i roli státu. Měl by být tím zásadním hybatelem podobných projektů, kvůli všem těm pozitivním důvodům, o kterých jsem mluvila. Je ale Česká republika na cestu tímto směrem připravena? Jsem přesvědčena o tom, že vývoj v této oblasti by mohl být strategickým směrem pro Českou republiku. Automobilový průmysl má velmi výrazný podíl na našem průmyslovém portfoliu. Máme tu také řadu kvalitních technických univerzit, které se tímto výzkumem dlouhodobě zabývají. A jsme také stále ještě strojírenskou zemí. Jestliže nasměrujeme náš výzkum a vývoj do podobných oblastí, na které jsme schopni navázat výrobu, tak je to správný kurz pro rozvoj našeho hospodářství. Příkladem efektivního využití elektromobility je i váš domovský senátní obvod Zlín. Přesně tak. Jsme hrdí na naše trolejbusy. Jsme také jediným městem v České republice, kde je trolejbusová síť páteřní sítí městské hromadné dopravy. Navíc je tu zájem tuto síť dále rozvíjet. Může se Zlín stát pilotním městem z hlediska rozvoje elektromobility v Česku? Zlín se může stát jakousi kolébkou české elektromobility a já bych byla nesmírně ráda, kdyby byl výkladní skříní pro to, jak používat nejen trolejbusy, ale jak vytvořit podmínky pro využití elektromobilů v městské a příměstské dopravě. Výhodou města je i rozsáhlá síť trolejí. Je možné ji využít i pro soukromou, například nákladní dopravu? To je naprosto skvělý nápad. Bylo by třeba vytvořit logistické zajištění podobného sytému, ale už jsem o takových projektech slyšela a určitě mají hlavu a patu. Disponuje Zlín i firemním zázemím, které by dokázalo přispět k rozvoji elektromobility? Stoprocentně. Je tu například firma Zliner, která se zaměřuje na opravy a přestavby trolejbusů. Další menší podnik zabývající se elektromobily je v Liptále. Jsou zde Závody přesného strojírenství a další strojírenské firmy. A máme i výzkumné kapacity, které vyvíjí nové technologie a inovace. Zlín má obrovský potenciál k tomu, abychom podpořili tento výzkum a výrobu. Alena Gajdůšková první místopředsedkyně Senátu ČR (ČSSD)

8 8 nový občanský zákoník leden únor 2014 nová judikatura Bude trvat léta, než se nový občanský zákoník skutečně usadí Nový občanský zákoník vnesl do českého právního prostředí nejistotu. Zdaleka ne u všech změn se odborníci shodnou, jaký budou mít praktický dopad. A to i přesto, že ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s Justiční akademií připravilo pro soudce, státní zástupce i justiční personál mnoho školení, která je měla na práci s novým občanským zákoníkem připravit. Školení probíhají od schválení zákoníku v roce Celkem se do konce loňského roku konalo v rámci projektu nazvaného Rekodifikace téměř sto padesát školení. Alespoň jednoho školení se zúčastnilo přes tři tisíce lidí. Do konce roku 2013 jsme měli více než dvanáct tisíc individuálních účastí. To znamená, že průměrně byli účastníci téměř na čtyřech školeních, vypočítal manažer projektu Rekodifikace Matěj Pilát z Justiční akademie. Školení budou i nadále pokračovat, ale jen v omezené míře. Zároveň vzniknou e-learningové moduly, díky kterým se zaměstnanci justice s novým občanským zákoníkem seznámí, podotkl Pilát. Kromě těchto školení se konaly i další semináře. Zmínit lze také osvětu pro pracovníky veřejné správy, kterou má na starosti projekt Nové soukromé právo. Jeho primárním úkolem je odpovídat na konkrétní dotazy právě od pracovníků veřejné správy k výkladovým nejasnostem, které vyplývají z nového občanského zákoníku. Dále jsme v rámci projektu vytiskli a na Czech pointy rozeslali osm set tisíc kusů informačních brožur k zákoníku, popsal další přípravu ministerstva spravedlnosti jeho mluvčí Robert Schuster. I přes tuto přípravu ale soudci upozorňují, že výklad nového zákoníku se bude ustalovat několik let. Představa, že ten kdo absolvuje všechna nabízená školení, se bude poté dobře orientovat ve více než třech tisících paragrafech nového občanského zákoníku a veškeré doprovodné legislativě, je scestná. I kdyby se je někdo naučil nazpaměť, tak to ještě neznamená, že zákoníku rozumí, upozornil místopředseda Krajského soudu v Brně Pavel Bachratý. Problém podle něj bude výklad jednotlivých ustanovení a jejich vzájemné souvislosti. Na některá ustanovení mají i sami spoluautoři zákoníku různé názory. Legislativní změna je tak zásadní, že bude trvat desítky let, než si soudci novou civilní úpravu dostatečně osvojí, než se ustálí výklad a než vznikne nějaká základní judikatura, dodal Bachratý. Soudci také mají ztíženou situaci tím, že některé spory budou rozhodovat ještě podle starého občanského zákoníku. Nikdo neví, kolik sporů podle úpravy platné do konce loňského roku ještě vznikne a kolik jich skončí u soudu. Takové spory se mohou dostat k soudu klidně až za tři roky nebo i později, podotkl Bachratý. Spory podle nového zákoníku se k soudům dostanou pomalu, první budou možná už koncem tohoto roku. Je třeba zdůraznit, že soudci se vzdělávají na úkor plnění svých běžných pracovních povinností, takže pokud jsou na školeních nebo studují nové zákony, tak nesoudí, upozornil místopředseda Krajského soudu v Brně. Práce soudů se tak zpomalí. (mk) Nový občanský zákoník přináší řadu nejasností, ale smluvní vztahy zjednoduší Od prvního ledna začal platit nový občanský zákoník (NOZ). Má tři tisíce paragrafů. Odborníci zatím situaci kolem tohoto zákona hodnotí jako jeden velký chaos. Mění mimo jiné i podmínky pro uzavírání nájemních a kupních smluv. Veronika Vindišová Změny čekají veřejnou správu i samosprávu. Obce musí řešit hlavně novinky týkající se sjednávání smluv a vytváření závazkových vztahů. Přestala totiž platit dvojkolejnost závazků vyplývající z občanského a obchodního zákoníku. Sjednotilo se zakázkové právo do jednoho právního předpisu, a tím je právě nový občanský zákoník. Obce tak již nebudou muset lavírovat na pomezí mezi obchodněprávním a občanskoprávním režimem. Předpokládáme, že se proces uzavírání smluv zjednoduší, přiblížila mluvčí ministerstva spravedlnosti Štěpánka Čechová. Samosprávy se zatím s novým občanským zákoníkem seznamují. Konkrétní změny budou teprve zavádět do každodenní praxe. Pohybujeme se mezi třemi tisíci paragrafy. Naši úředníci jsou na několikadenním školení. Zatím je to spíše chaos. O změnách budeme jednat na jednání rady města, uvedl například olomoucký zastupitel Aleš Jakubec. Změny řeší také v brněnské městské části Bohunice. Naše právnička se zaškoluje. Osobně jsem zatím projednával pouze nájemní smlouvy, nastínil starosta Bohunic Miloš Vrážel. Nové podmínky se dotknou také katastru nemovitostí. Opět platí zásada superficies solo cedit, tedy princip, že stavba je součástí pozemku. Jednotný vlastnický režim platí v případech, kdy vlastník pozemku je současně vlastníkem stavby a pro stavby nově zřizované. Jinak se právní spojení pozemku a stavby v jednu nemovitou věc odkládá až do doby, kdy se vlastnictví pozemku i stavby spojí v rukou jediného vlastníka. NOZ pro toto sjednocení nestanovuje žádnou lhůtu, do které musí proběhnout, ale navrhuje založit vlastníkovi pozemku zákonné předkupní právo ke stavbě a vlastníkovi stavby zákonné předkupní právo k pozemku, popsala další z novinek Čechová. Na NOZ jsou odlišné názory. Brněnský právník Richard Novák ho hodnotí pozitivně. Líbí se mi změny v oblasti dědictví a úprava společnosti. Některé změny čeští zákonodárci převzali až z kanadského Québecu. V novém zákoníku mě udivují některé zastaralé výrazy jako například výminek, uvedl Novák, který v souvislosti s novým občanským zákoníkem podepisoval petici, jejímž iniciátorem je Advokátní komora. Požadovali jsme odložení termínu, odkdy mají soudy uplatňovat změny. Je to velmi složitý proces, na který je potřeba čas, poznamenal. Na několik nejasností týkajících se NOZ předem upozorňovala Komora daňových poradců. Mění se řada věcí, které se týkají věcných práv. Jsou zde nově definovaná práva, která se týkají nemovitostí, a jsou zde úplně nové pojmy, které jsme dříve neznali. Například zásada superficies solo cedit. To teď znamená, že najednou zdaňujeme jenom pozemek a stavbu ne? uvedl příklad jedné z absurdních situací prezident Komory daňových poradců Martin Tuček. Už ne nemovitost, ale movitý majetek Tuček požadoval, aby Poslanecká sněmovna odsouhlasila pozměňovací návrhy. Zákonodárci to nakonec stihli ještě v listopadu. Odsouhlasili zrušení zákona o dani dědické a darovací, spadající do zákona o daních z příjmů, nebo že investiční fondy budou nadále podléhat pětiprocentní dani. NOZ se promítá do daní, pracovního i kupního práva. Nově již například nepracuje se slovem nemovitost, ale movitý majetek. Prakticky změní celou judikaturu. Některé oblasti se budou teprve upřesňovat, a to v souvislosti se vznikem nové judikatury, uzavřela Čechová. soutěž Moravské hospodářství vyhlašuje soutěž Nejkrásnější obecní úřad či radnice Zapojit se mohou obce a města v krajích: Jihomoravský, Zlínský, Moravskoslezský, Olomoucký, Kraj Vysočina, Pardubický a Královehradecký. Jak soutěžit? Zašlete maximálně 3 fotografie Vašeho obecního úřadu či radnice spolu se stručnou charakteristikou obce na redakce@moravskehospodrstvi.cz nebo na adresu redakce: Dvořákova 14, Brno. (Fotografie na CD nosiči v jejich plné kvalitě, text o maximálním rozsahu 2500 znaků.) Na fotografiích nesmí být vidět žádný člověk či obličej. Příspěvky do soutěže je možné zasílat do Zasílat můžete fotografie zobrazující: a) Celkový pohled na budovu z čelní strany b) Libovolný pohled na budovu c) Stav před rekonstrukcí a po rekonstrukci V 1. kole vybere odborná porota složená z renomovaných architektů ze zaslaných příspěvků 10 nejlepších, které budou zveřejněny v Moravském hospodářství a na internetové stránce Moravského hospodářství Ve 2. kole pak o vítězi soutěže rozhodne veřejnost prostřednictvím hlasování na uvedených webových stránkách. Vítězové budou vyhlášeni na slavnostním Galavečeru společnosti Magnus Regio v listopadu Podrobná pravidla soutěže najdete na webové stránce Moravského hospodářství nebo prostřednictvím tohoto QR kódu: Fotografie prosím zasílejte v rozlišení minimálně 300 dpi. Při nesplnění podmínek si redakce vyhrazuje právo vyřadit uchazeče ze soutěže. Kontakt a bližší informace: Mgr. Květa Novotná k.novotna@magnusregio.cz Tel.:

9 leden únor 2014 telekomunikace 9 Sítě 4G: Přichází opravdu rychlý mobilní internet Dvořákem zrušena. Stávající vedení úřadu nastavilo podmínky tak, aby byla aukce kmitočtů rychlá, transparentní a vedla k rychlé výstavbě LTE sítí. Tento cíl se podařilo zcela naplnit, vysvětlil Drtina. Bedlivě sledovaná aukce kmitočtů pro sítě čtvrté generace znamenala klíčový přelom v poskytování mobilních služeb. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) očekává, že je operátoři rychle zprovozní. Ladislav Koubek Sítě čtvrté generace využijí ti, kdo ze svých mobilních zařízení chtějí přistupovat na internet Z rozšíření sítí čtvrté generace se mohou radovat hlavně lidé na venkově. Ti měli doposud přístup k opravdu rychlému internetu v porovnání s obyvateli měst omezenější. Operátoři navíc mají povinnost přednostně pokrývat venkovské okresy. FOTO: Eugénia Bánovská a rychle prohlížet síť, stahovat y, velké soubory, sledovat on-line televizi nebo poslouchat hudbu, uvedla Veronika Exnerová z firmy Vodafone. Mezi další výhody patří lepší pokrytí uvnitř budov a pokrytí rozsáhlých venkovských oblastí rychlým internetem. Nové sítě nabízejí možnost propojení domácností, aut, uživatelů i nejrůznějších koncových přístrojů, připojil se Lukáš Hrabal z T-Mobile. Přenosová rychlost dat umožní sledování videí ve vyšším rozlišení na mobilních zařízeních. Jako první spustila sítě čtvrté generace Telefónica. V červnu 2012 pokryla Jesenici u Prahy. V létě loňského roku se pokrytí rozrostlo o vybrané oblasti v Praze a od října pokrývá také Br- no. Vodafone zprovoznil první vysílač loni v červenci v Karlových Varech. T-Mobile pro své zákazníky již spustil síť v Praze a Mladé Boleslavi. Naším cílem je celorepublikové pokrytí v nejkratším možném termínu začneme s ním v okamžiku, kdy nám ČTÚ přidělí frekvence získané v aukci, řekl Hrabal. Nové sítě znamenají miliardové investice. Jen T-Mobile svoje výdaje v budoucích patnácti letech odhaduje na třináct miliard korun. Český telekomunikační úřad předpokládá přidělení licencí k vydraženým frekvencím v únoru. Loňská aukce kmitočtů do té doby není považována za ukončenou. A proč se aukce musela opakovat? Původní aukce byla bývalým předsedou Rady ČTÚ Pavlem Výhoda pro venkov Sítě přinesou výhody rychlého připojení i firmám a živnostníkům, zejména těm, kteří podnikají ve venkovských oblastech a dodnes měli přístup k rychlému internetu omezený, dodala Exnerová. Venkov navíc nebude muset dlouho čekat. Tyto sítě mají potenciál v relativně krátké době pokrýt rychlým mobilním internetem i oblasti s menší hustotou osídlení, sdělil mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Martin Drtina. Operátoři mají také povinnost přednostně pokrývat venkovské okresy. Vzhledem k rozšíření rychlého mobilního internetu by tak letošní rok mohl být opravdu přelomový. business snídaně business snídaně Záštita: Bezpečná dopravní infrastruktura Jihomoravského kraje 11. března 2014, 8:30 12:00 hod hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Zástupci ministerstva dopravy, Jihomoravského kraje, města Brna, zástupci SFDI, SŽDC, ŘSD, Policie ČR a vybraní odborníci spolu se starosty měst a obcí přijedou již počtvrté diskutovat nad tématy týkajícími se bezpečné dopravní infrastruktury. Hlavní body otevřené diskuze: Zajištění bezpečného provozu na přechodech a přejezdech Nové investice do dopravní infrastruktury Inteligentní dopravní systémy Aktuální stav silnic a železnic v Jihomoravském kraji Nehodovost a bezpečnost Mediální partner: Organizátor: Projektová manažerka: Květa Novotná Tel.: , GSM: k.novotna@magnusregio.cz Rozvoj Moravskoslezského kraje a využití brownfields 15. dubna 2014, 8:30 12:00 hod, Clarion Congress Hotel Ostrava Zkrácená 2703, Ostrava-Zábřeh Do Ostravy přijedou nad vybranými tématy diskutovat zástupci Moravskoslezského kraje, statutárního města Ostravy, zástupci zaměstnavatelů a investorů MSK a vybraní odborníci a zástupci institucí společně se zástupci měst a obcí. Hlavní body otevřené diskuze: Aktivní politika zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji Krize těžebního průmyslu a její dopady na zaměstnanost Spolupráce firem a univerzit v MSK Investiční prostředí a příležitosti v MSK Dotační tituly v rámci regionálního rozvoje Efektivní využití brownfields, aj. Mediální partner: Organizátor: Projektová manažerka: Květa Novotná Tel.: , GSM: k.novotna@magnusregio.cz Případová studie Dopravní situaci v Ostravě mají pod kontrolou kamery Axis Městský dopravní kamerový systém v Ostravě zajišťuje bezpečnost a lepší provoz na 59 důležitých křižovatkách s pomocí 300 síťových kamer. Mise Ostrava zažila zatěžkávací zkoušku své dopravní infrastruktury v roce 2004, kdy se ve městě konalo mistrovství světa v ledním hokeji. Získané zkušenosti potvrdily skutečnost, že je třeba lépe kontrolovat a řídit dopravu ve městě, koordinovat složky integrovaného záchranného systému a chránit veřejný pořádek. Úkolem tak bylo navrhnout nový kamerový systém, který poslouží k získání přesných a aktuálních informací o dopravní situaci. Městský dopravní kamerový systém (dále MDKS) v Ostravě je založen na metropolitní síti provozovatele OVANET a.s., která využívá optické kabely dosahující extrémně vysokých přenosových rychlostí. Snímání obrazu v systému MDKS zajišťuje na křižovatkách vždy několik otočných nebo statických IP kamer Axis. Obrazová data z těchto síťových kamer jsou přenášena datovým kabelem do síťového přepínače, takže kamery na každé křižovatce tvoří vlastně malou síť, která je pak přímo napojena na síť metropolitní. Zkušenosti ukazují, že tento kamerový systém podstatně zlepšuje organizaci dopravy ve městě a dopravní bezpečnost, řekl Ing. Roman Cieśla, projektový manažer společnosti Ovanet. Použité digitální technologie odpovídají formátu moderního evropského velkoměsta a v budoucnu umožní chystané propojení všech kamerových systémů ve městě Ostrava s pomocí jednotné síťové platformy. Jak dopravní kamery pomáhají městu Ostravský dopravní kamerový systém umožňuje monitoring aktuální dopravní situace a také zpětnou kontrolu zásahů do řízení světelných signalizačních zařízení. Poskytuje dodatečné informace pro řešení nepředvídaných situací nebo pro organizování dopravy při velkých sportovních nebo společenských akcích. Dále umožňuje vizuální hodnocení účinnosti řízení dopravy a analýzu záznamu vybraných dopravních situací. Tím vším významně přispívá ke zvýšení dopravní bezpečnosti na komunikacích ve městě. Další významnou úlohou dopravního kamerového systému je podpora při řízení výjezdu a koordinaci složek integrovaného záchranného systému. Systém však slouží také široké veřejnosti poskytuje informace například společnostem zabývajícím se hromadnou dopravou, správou komunikací, dopravním zpravodajstvím, a také jednotlivým občanům s pomocí webových stránek provozovatele. Bezpečný, a zároveň otevřený pro veřejnost V MDKS je kladen velký důraz na bezpečnost, především z pohledu ochrany osobních údajů tak, aby byly přístupy jednotlivých dispečerských pracovišť nastaveny striktně dle jejich reálné potřeby a vždy v souladu s platnou legislativou. Součástí MDKS je i centrální digitální archív (datové úložiště), ve kterém jsou dle legislativních bezpečnostních pravidel na jednom místě uloženy obrazové záznamy všech kamer MDKS s minimální dobou uložení 1 měsíc. Progresivní technologie pro budoucnost města Digitální technologie, na které je MDKS postaven, navíc umožňuje nasazení nových analytických aplikací, jako například měření rychlosti vozidel ve sledovaných úsecích, sledování jízdy na červenou na křižovatkách, vyhledávání odcizených vozidel, dopravní statistiky a mnoho dalších. Koncepce systému MDKS byla navržena s ohledem na budoucnost: tvoří základ pro budování jednotné platformy kamerových systémů ve městě Ostrava a integrační platformu pro ostatní kamerové systémy, které např. monitorují bezpečnostní situaci na vybraných místech statutárního města Ostravy.

10 10 cloudová řešení leden únor 2014 K datům v cloudu se dostanete odkudkoliv. Nejsou ale ve stoprocentním bezpečí Lupiči se dostali do vaší kanceláře a ukradli počítač. Na ulici vám vytrhli z ruky notebook či telefon. Je to sice nepříjemné, ale celá situace by mohla být i podstatně horší. Svá data máte totiž uložena v cloudu. Je to reálná představa? A opravdu cloudová řešení zajistí bezpečnost dat? Ladislav Koubek Cloud, to jsou stručně řečeno vzdálené servery, které se dají podle potřeby během vteřin pronajímat, řekl odborník na bezpečnost informačních technologií Michal Špaček. Takové servery jsou minimálně stejně dobře zabezpečeny jako servery, které budu provozovat z ložnice nebo ze sklepa v sídle společnosti, a to i fyzicky, dodal Špaček. Data v cloudu jsou ale přístupná odkudkoli. Vlastník se k nim dostane z kteréhokoliv počítače připojeného k internetu. Na druhou stranu má cloud i svoje nevýhody, patří mezi ně pomalejší přístup k datům nebo závislost na poskytovateli. Ten může zkrachovat nebo přestat podporovat váš operační systém. Navíc pokud nejste připojeni k internetu, ke svým datům se nedostanete. Jakmile nemá zákazník či firma data fyzicky u sebe, nemůže mít nikdy jistotu, kdo se k nim může dostat. Lednový únik milionů hesel k mailovým schránkám v Německu může být jedním z mnoha varování. Ve standardním režimu se k datům může dostat kdokoliv, kdo zná přístupové údaje, upozornil Jan Vobecký z firmy CS SOFT. Navíc ale data v cloudu může získat policie nebo tajné služby. Na svém počítači můžete citlivá data zašifrovat. Když ale policie či tajné služby navštíví poskytovatele, vaše soukromí je ztraceno, dodal Vobecký. Kdo všechno data uvidí? Mnozí poskytovatelé si jsou ale vědomi křehké důvěry zákazníků. Pokud mluvíme o fyzickém přístupu k datům, dostanou se k nim pouze přesně vyjmenovaní zaměstnanci. Ti jsou vázáni přísnými interními předpisy, popsal snahu o zamezení únikům dat Jaroslav Procházka, generální ředitel společnosti Infinity. Stejně jako řada dalších, používá i Infinity Cloud množství bezpečnostních prvků. Můžeme například jmenovat přenosy dat pomocí zabezpečených protokolů, šifrování disků a fyzické zabezpečení vlastního datového centra. Prostor s daty také neustále monitoruje kamera, doplnil Procházka. Přestože informace o únicích citlivých dat se k nám dostávají zejména ze zahraničí, ani Česku se takové situace nevyhnou. V loňském roce veřejným míněním hýbala aféra úniku citlivých dat Penzijní společnosti Komerční banky. I když pravděpodobně nikomu nevznikla finanční újma, může taková situace vážně ohrozit pověst dané instituce. Chybu v informačním systému, díky které bylo možné zobrazit osobní údaje zájemců o penzijní spoření, odstranila KB Penzijní společnost během několika hodin po jejím odhalení. Přijala zároveň taková opatření, aby k podobnému pochybení nemohlo v budoucnosti dojít, uvedla tisková mluvčí banky Monika Klucová. Finanční instituce zpravidla kvůli důvěře klientů nepoužívají cloud k uchovávání informací o účtech. I když je nedůvěra velká, mnohé aplikace se dnes bez cloudového řešení neobejdou. Budou mít tedy v budoucnu naše počítače ještě vůbec pevné disky? Podle Michala Špačka ano. Osobní počítače možná budou pevné disky používat jen jako dočasné úložiště například při výpadku internetového spojení. Naopak v serverech pevné disky v nějaké podobě budou ještě hodně dlouho. Někde naše data totiž uchovávat musíme, uzavřel Špaček. Zákazníci většinou chtějí to samé. V cloudu si přitom mohou namyslet téměř cokoliv Jaká je budoucnost v oblasti informačních technologií, které využívají společnosti na trhu? Někteří odborníci tvrdí, že současným trendem, který se má dál rozšiřovat, je využití takzvaného cloud computingu. Zájem o cloudové služby stoupá. Očekáváme, že obrat z cloudových služeb pro tento rok se dvojapůlnásoběně zvýší, řekl například Jaroslav Hulej z firmy Cloud4com. Ředitel společnosti Forpsi Erich Syrovátko k tomu podotkl, že cloudový trh v Čes- cloud je nové označení něčeho, co už je tu s námi od devadesátých let. Webhosting, hosting, FTP prostor, to vše splňuje dnešní definici cloudových služeb, vysvětlil Syrovátko. Souhlasí s ním i Hulej, IT manažeři se v nabídce vyznají, pro ty ostatní může být ale příliš široka a možná i nepřehledná. A co mohou firmy od cloudových řešení očekávat? Dá se říci, že skoro všechno, co si namyslí. Jak v definici služby, tak v dikci smlouvy jsme připraveni zákazké republice kopíruje celosvětový rostoucí trend v poskytování těchto služeb. Doby, kdy byly firmy nuceny nakoupit hardware do vlastního majetku, jsou pryč. Nyní si začínají výpočetní infrastrukturu pronajímat a platit pouze za výkon, který využijí, upozornil. Zároveň ale dodal, že firmy mají občas problém se v nabídce cloudových řešení vyznat. V dnešní době je moderní nazývat cloudem kde co. Je také spousta případů, kdy firmy cloud již používají, ale neví o tom. Termín níkovi vyjít vstříc, řekl technický ředitel společnosti K2 Karel Stýblo. Osmdesát procent firem ale přichází za poskytovateli cloudových řešení s velmi podobnými požadavky. Bát se ale nemusí ani zákazníci s kurioznějšími nároky. V IT lze téměř všechny požadavky splnit, je to vždy jen otázka ceny, vysvětlil ředitel firmy Outsourcing Soulution Jiří Jakeš. Jediným zádrhelem může být rychlé řešešení případných problémů. U cloudu, kde se sdružuje mnoho firem, to může být velmi obtížné, jestli to někdo slibuje, uzavřel Jakeš. Také firma Forpsi nabízí vlastní cloudovou platformu, kterou si může každý zákazník přizpůsobit svým požadavkům a potřebám co do výkonu, datové propustnosti a podobně. Náročným zákazníkům jsme samozřejmě schopni vyjít vstříc s individuálním řešením a podmínkami, popsal služby Syrovátko. Dodal, že zákazníci potřebují výkon ke zpracování velkého množství dat, a zároveň velké úložiště kam tyto data ukládat. Forpsi Cloud nejčastěji našim zákazníkům pomáhá právě v případě okamžité škálovatelnosti, tedy instantního navýšení výkonu nebo naopak snížení, podotkl. (mk) co je... cloud computing Poskytování služeb či programů uložených na serverech na internetu s tím, že uživatelé k nim mohou přistupovat například pomocí webového prohlížeče a používat je prakticky odkudkoliv Uživatelé neplatí (za předpokladu, že je služba placená) za vlastní software, ale za jeho užití Nabídka se pohybuje od kancelářských aplikací, přes systémy pro distribuované výpočty, až po operační systémy provozované v prohlížečích Zdroj: wikipedie

11 leden únor 2014 výzkum a inovace 11 Česko láká inovátory Dokončení ze strany 1 Meziročně však nejvíce přibývá firem podnikajících v oblasti biotechnologií a biomedicíny. Lákadlem pro zahraniční firmy z této oblasti je také Středoevropský technologický institut CEITEC v Brně. Brno jako centrum biotechnologií? Zaměřuje se na výzkum v oblasti aktuálních technologií jako jsou biotechnologie, pokročilé materiály nebo nanotechnologie. Právě takovéto obory v sobě skýtají obrovský potenciál pro ekonomický rozvoj a mohly by českou vědu přivést na světovou úroveň, domnívá se analytik společnosti Cyrrus Jiří Šimara. Nárůst počtu inovativních projektů však zřejmě souvisí i se změnou zákona o investičních pobídkách, která platí od července Řada firem na ni se svými projekty čekala a snaží se zažádat o pobídky, dokud se jejich systém zase nezmění v důsledku nařízení Evropské komise, vysvětlila mluvčí Czech- Investu Tomíčková. Zahraniční stejně jako české firmy však po krizi pečlivěji zvažují, do čeho a kam investují svoje peníze. Cestou pro vyšší atraktivitu by vzhledem k intenzivnímu zdražení práce za posledních deset let měla být podpora vzdělanosti a rozvoj infrastruktury, uvedla analytička Drahomíra Dubská z Českého statistického úřadu. Česko musí zlepšit infrastrukturu Zlepšení infrastruktury je však pouze prvním krokem. Nezbytnou podmínkou k nalákání zahraničních firem s technologickým know-how a kapitálem do Česka jsou podle analytiků také vládní pobídky a účinné čerpání evropských grantů. Nejde o peníze, které by se vypařily, ale právě naopak jde o investici s vysokou mírou návratnosti, dodal analytik Šimara. Zatímco na vytvoření jednoho pracovního místa v montovně v prvním pololetí roku 2013 padla pobídka ve výši dosahující téměř čtyř a půl milionu korun, na vytvoření jednoho pracovního místa ve firmách založených na inovacích stačilo jen něco přes sto dvacet pět tisíc korun. aktuálně Stát podpoří zaměstnanost v postižených regionech Místo padesáti tisíc na jedno pracovní místo mohou firmy v Moravskoslezském a Ústeckém kraji získat příspěvek ve výši dvě stě tisíc korun. Česko tak chce přivést investice do regionů nejvíce postižených nezaměstnaností. Týká se to firem z oblasti zpracovatelského průmyslu, technologických center a center strategických služeb, zdůraznil ředitel agentury CzechInvest Marian Piecha. O vyšší podporu na vytvoření pracovní pozice si mohou podniky žádat od začátku února. Jsme přesvědčeni, že je to příležitost, která přitáhne pozornost investorů do regionů, kde je potřeba rozproudit ekonomiku a hlavně vytvořit další pracovní místa, řekl ex-ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala. Na nařízení o navýšení příspěvků se kromě ministerstva průmyslu a obchodu podílelo i ministerstvo práce a sociálních věcí. (red) Firmy chtějí investovat do vývoje. Brání jim v tom však nejistota na trhu Předvánoční euforie nebo střízlivá novoroční realita? Ještě na konci roku většina firem ve střední Evropě, včetně Česka, vysílala do světa pozitivní signály. Podle průzkumu společnosti Deloitte mezi více než dvě stě třiceti firmami z Česka, Chorvatska, Polska, Slovenska a Maďarska uvedly více než tři čtvrtiny dotázaných, že v následujících letech udrží nebo zvýší náklady na výzkum. A Česko se zdálo být hegemonem - až osmaosmdesát procent oslovených společností uvedlo, že chtějí do inovací investovat. Na začátku roku jsou ale už trochu opatrnější. Poslední kvartální průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR totiž ukazuje, že průmyslové firmy chtějí stále méně investovat do nových zařízení, která by jim umožnila růst. Mezi optimisty patří například aviatická společnost Aero Vodochody Aerospace. V loňském roce se jí dařilo - vykázala zisk dvě stě šedesát tři milionů korun. Příští rok vedení firmy očekává ještě padesátiprocentní nárůst. Bez výzkumu by si přitom o takové částce museli nechat jen zdát. "Vzhledem k oblasti našeho podnikání, které je specifické tím, že kontrakty uzavíráme na deset až dvacet let, můžeme již teď konstatovat, že hospodaření Aero Vodochody bude do roku 2015, 2017 výrazně růst," potvrdil prezident společnosti Ladislav Šimek. Již loni proto našlo ve Vodochodech práci dvě stě padesát osm nových zaměstnanců. Letos management hovoří o dalších stovkách. Firma plánuje také výstavbu nové výrobní haly. Peníze do svého rozvoje nalijí například i litovelské papírny Papcel. Letos chystáme největší investice v historii společnosti, máme připraveno sto milionů korun na opravu komunikací, nákup obráběcích strojů a rozšiřování výroby do zahraničí. Bez nových produktů by to nebylo možné, uvedl předseda představenstva David Dostál. Sto milionů na opravu komunikací Jiné společnosti by si bez investic do inovací nedovedly představit ani své podnikání. "Musíme stále držet krok mezi největšími výrobci řídicích systémů do průmyslu a energetiky. Pokud se chceme udržet mezi čtyřmi firmami v Unii, které dodávají a vyrábí vlastní řídicí systém do primárního okruhu, pak musíme vynaložit ročně minimálně 40 milionů na výzkum a vývoj našich produktů," podotkl Ivo Tichý z příbramské společnosti ZAT. V opačné situaci než exportéři se nachází podniky, které dodávají výrobky na domácí trh. Ty jsou závislé na náladě a ochotě českých spotřebitelů nakupovat. Právě nejistý budoucí vývoj poptávky jako hlavní překážku omezující jejich letošní investice zmiňují v průzkumu svazu průmyslu téměř tři čtvrtiny firem. Letos nebudou žádné investice. Loni jsme totiž investovali do nové výrobní haly, zhodnotil investiční politiku své firmy Lovato, vyrábějící elektrické přístroje, jednatel Václav Václavíček. Fakt, že investice poslední dva roky nepřetržitě klesaly napříč celou ekonomikou, potvrzují i údaje Českého statistického úřadu. Ve třetím čtvrtletí loňského roku se dokonce v domácí ekonomice proinvestovalo nejméně peněz za posledních osm a půl roku. Firmy navíc omezily i investice do oprav a nahrazování opotřebených strojů. "Byl bych rád, kdyby se situace otočila. Za poslední tři roky tady žádná z firem, která v tuzemsku ještě drží klasické průmyslové obory, neudělala nějakou zásadní investici. Je super, že někdo postaví moderní sklad a zaměstná pár stovek lidí, jenže je to sektor, kde místa zanikají stejně rychle, jako vzniknou, bez nějaké tradice a vysoké přidané hodnoty," upozornil generální ředitel holdingu Vítkovice Jan Světlík. Firmám by kromě jejich vlastních nápadů měly pomoci také peníze z evropských fondů. A že se na ně podnikatelé spoléhají, potvrdil i průzkum Deloitte. Respondenti považují za klíčovou mimo jiné možnost využít více druhů podpor, například kombinace dotace a slevy na dani, řekl Luděk Hanáček, ředitel v daňovém oddělení společnosti Deloitte. Naopak největší problém pro firmy při uplatňování daňových úlev či grantů na výzkum a vývoj je nejistota při jejich posuzování finančními úřady. Firmy poukazují na komplikace s technickým vymezením definic výzkumu a vývoje. Na podporu Unie se můžou v následující sedmiletce obrátit zejména producenti elektroniky a jejích komponentů. Evropská komise se totiž rozhodla podpořit výrobu elektroniky na starém kontinentu prostřednictvím subvencí do výrobních kapacit čipů a podpory vývoje. V následujících sedmi letech by do podobných projektů mělo putovat asi sto třicet miliard korun. Tedy dvojnásobek jako dosud. Veronika Slámová Základny pro nejmodernější mikroskopy současnosti dodají za jeden den Chcete rychle nejmodernější elektronový mikroskop? Z Brna vám jej dodají rychleji než osobní automobil. Vyrobit přístroj, který umí zobrazit části hmoty menší, než je vlnová délka světla, trvá několik týdnů a zájem o ně je obrovský. Z brněnského závodu v Řečkovicích, kde pro ně zaměstnanci firmy AŽD Praha sestavují mechanické, elektronické a vakuové části, musí ale vše potřebné dodat do jednoho dne. Je tu čisto jak na operačním sále a aby vás vůbec pustili dovnitř, vyfasujete nejdřív plášť, síťku na vlasy a návleky na boty. Máme tu vyšší tlak než v okolních místnostech, všechen prach a nečistoty to vytlačuje ven, upozorňuje výrobní náměstek externí výroby v brněnském závodu společnosti AŽD Praha Jaroslav Němčák a otevírá dveře vedoucí do rozlehlé haly s čistými prostorami. Téměř každé volné místo tu zabírají pečlivě roztříděné součástky, z nichž technici montují základny mikroskopů, které oceňuje i nositel Nobelovy ceny za chemii Daniel Shechtman. Ten s pomocí jednoho z nich objevil takzvané kvazikristaly, a zapsal se tak do historie vědy. Činnost, při které vznikají tyto high-tech přístroje, se odborně jmenuje systémová integrace. Nic tu nevyrábíme, jen všechno dáváme dohromady, vysvětluje Němčák. Jedním dechem ale dodává, že rozhodně nejde o pouhou montáž bez jakékoliv přidané hodnoty. Vše musí být sestaveno absolutně precizně. Výsledek dobrý jen z devětadevadesáti procent zákazník nemilosrdně vrací zpět. Chce stoprocentní kvalitu. Do těsnících ploch vakuových soustav se nesmí dostat ani smítko prachu, zmiňuje Němčák a předvádí heliový hledač netěsností, kterým se testuje, jestli všechny díly dokonale přiléhají. Důležitá je logistika Hlavní konkurenční výhodu brněnského závodu vidí ale Němčák i někde jinde, a to v logistice. Přesnost a preciznost tu ale také hraje svoji nezanedbatelnou roli. Zatímco koncový zákazník si na finální mikroskop počká i několik měsíců, technici z Řečkovic tolik času rozhodně nemají. Společnost FEI Company, pro kterou technické celky k mikroskopům dodáváme, nám dává výhled výroby na dvanáct měsíců, ale finální produkt má dodací lhůtu jen jeden den, přibližuje Němčák flexibilitu, díky které si AŽD Praha vybudovala pozici významného dodavatele. Spolupráce s FEI Company přitom začala pro AŽD Praha poměrně nenápadně před patnácti lety. V roce 1999 začala společnost zaměřující se jinak na dopravní telematiku pro brněnského výrobce mikroskopů FEI vyrábět elektronické jednotky. Původně malá zakázka na kooperační osazování desek plošných spojů součástkami se postupně vyvinula v oboustranně vyvážený partnerský vztah. Během té doby jsme museli například rapidně rozšířit zázemí našich technologicky čistých prostor, dodává Němčák s tím, že to firma stihla jen za několik málo měsíců. Díky tomu teď výroba součástí mikroskopů představuje pro AŽD Praha patnáct procent z celkového obratu firmy, která tak pronikla do odvětví mimo své obvyklé pole působnosti. (red)

12 12 technologická centra leden únor 2014 JIC už přes deset let radí, jak udělat z nápadu firmu Prošlo jím už zhruba sto padesát firem. Vyrostly díky němu úspěšné společnosti s výnosy v milionech euro. Jihomoravské inovační centrum v Brně pomáhá lidem s cílem vytvořit globální firmu už přes deset let. Dnes v něm sídlí kolem padesáti firem především z oblasti IT, biotechnologií a elektrotechniky. Do roku 2020 si centrum dalo velké cíle. Chceme přinést kraji jednu firmu s miliardovým ročním obratem, tři regionální společnosti s celosvětovým dosahem, pečovat o růst tří set mezinárodně konkurenceschopných firem a vytvořit přes dva tisíce kvalifikovaných pracovních míst, popsal konkrétní plány ředitel centra Jiří Hudeček. Už nyní se podle něj daří některé z bodů naplňovat. Co se týče miliardové firmy, tak Y soft má nyní konsolidovaný celkový výnos jedenáct milionů eur. Dobře má našlápnuto i společnost Invea-tech. U firem s celosvětovým dosahem sázíme na Phonexii, Safeticu nebo nejnověji Comprimato. A u pracovních míst se podařilo vytvořit již přes čtyři sta pozic v technologických firmách, vyjmenoval úspěchy Hudeček. Zkušenost s Jihomoravským inovačním centrem má například zmíněná firma Phonexia, která se zabývá technologiemi na převod řeči na text a získáváním informací z mluvené řeči a jejich následným zpracováním počítačem. Do inkubace jsme vstoupili v roce 2010 a odešli loni. Pomohlo nám hlavně PR, marketing a šíření informace o tom, že něco vyvíjíme. Inkubátor je silný ve zprostředkování kontaktů s investory, přiblížil svou zkušenost Radim Kudla z Phonexie. Upozornil ale, že obchod a rozvoj firmy si museli zajistit sami. Aby se do inkubátoru dostal, musel projít výběrovým řízením. Museli jsme dát dohromady obchodní plán a v něm obhájit, co produkt přinese a jaké jsou cílové zákaznické skupiny. A také, kolik vydělá během tří let, řekl Kudla. Podobná výběrová řízení probíhají dvakrát ročně, nejbližší uzávěrka je na konci února. Uspěje zhruba každý patnáctý, podotkl hlavní konzultant Innovation parku Miloš Sochor. Firmy, které se chtějí do parku přihlásit, musí splňovat několik podmínek. Hledáme začínající technologické firmy do tří let od vzniku. Musí mít minimálně jednoho platícího zákazníka, inovativní produkt nebo službu a schopný tým s ambicí vybudovat úspěšnou firmu a expandovat do zahraničí, vyjmenoval Sochor. V akcelerátoru JIC StarCube se ale začíná takřka od nuly. Lidé tam přichází s nápadem a týmem, který ho chce realizovat, a po třech měsících mají v rukou základ vlastní firmy, shrnul ředitel Hudeček. Michal Kárný Inkubátory a centra nesmí nabízet jen kanceláře Pomůžou mi rozjet podnikání, leccos mě tam naučí, dají mi přičichnout k nejnovějším technologiím a vizitky od investorů ani nebudu mít kam dávat. Tak možná uvažují podnikatelé, kteří svou firmou přihlásí do inovačního centra, podnikatelského inkubátoru, technologického parku nebo podobné instituce. S přehnanými očekáváními však často narazí. Institucí, jejichž název slibuje pomoc s nastartováním firmy, technologiemi a inovacemi, je v České republice hodně. Počet institucí, které poskytují excelentní služby, je ale malý, pojmenoval zásadní problém ředitel Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého Jiří Herinek. V Čechách a na Moravě existuje díky dotační podpoře několik desítek podobných projektů. Jejich počet je vyšší, než je obvyklé v zahraničí, upozornil Herinek. U těchto institucí však ani tak nezáleží na množství, jako spíše na tom, co svým klientům dokážou nabídnout. Je nutné, aby se věnovaly také pořádání networkingových akcí, poskytování poradenských služeb, mentoringu a coachingu, vysvětlil ředitel agentury CzechInvest Marian Piecha a dodal, že často fungují jen jako real estate agentury a mnoho služeb nad rámec kancelářských prostor neposkytují. Na mladém prostředí podobných projektů je v Česku stále nutné pracovat. Peněz by na to mohlo být v budoucnu dost. V připravovaném Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je na ně výrazně pamatováno, podotkl Piecha s tím, že podpory se dočká spíše snaha zlepšit ty stávající než zakládat nové. Piechova slova potvrzují i reakce na krajích. Institucí v této oblasti je ve Zlínském kraji dostatek, nutné je však posílení jejich schopnosti napomáhat inovacím firem, řekla mluvčí Zlínského kraje Gabriela Sýkorová Dvorníková. To však neznamená, že by na jejich podporu kraje zanevřely. Zejména tam, kde se podařilo podnikatelským inkubátorům, inovačním a technologickým centrům navázat spolupráci s univerzitami, si krajští zastupitelé uvědomují, jaký přínos pro region znamenají. Je zde vybudována rozsáhlá vědeckovýzkumná platforma, která zahrnuje vysoké školy, inovativní firmy, klastrové organizace, podnikatelské inkubátory, inovační centra a vědeckotechnologický park. centra Slevomat na inovace Další formou podpory inovačního podnikání v krajích jsou takzvané inovační vouchery Firmy si za ně mohou od univerzit a dalších vědeckých institucí kupovat know-how nebo zafinancovat případnou spolupráci Do konce ledna si mohly o inovační vouchery zažádat například firmy ve Zlínském kraji. Mohly tak získat mezi šedesáti až sto čtyřiceti devíti tisíci korun na spolupráci s vědeckými institucemi Prostřednictvím těchto subjektů může kraj zvyšovat konkurenceschopnost a také atraktivitu pro investory, uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák. Moravskoslezský kraj je v tuzemsku spolu s jižní Moravou na pomyslné špici podpory inovačního podnikání a spolupráce firem s vědeckými institucemi a vysokými školami. Díky Regionální inovační strategii, kterou kraj zavedl jako vůbec první v Česku, máme v tomto před zbytkem republiky náskok, pochlubila se mluvčí Jihomoravského kraje Denisa Kapitančiková. Zejména díky podpoře z evropských fondů počet technologic- kých parků v posledních letech na jihu Moravy vzrostl. Většinou se však jedná o prostý pronájem budov bez rozsáhlejšího poskytování poradenských služeb, upozornila Kapitančiková. Výjimkou podle ní je Jihomoravské inovační centrum. "Kraj tu financuje poměrně rozsáhlé spektrum poradenských služeb pro začínající firmy nebo podporuje znalostně intenzivní malé a střední podniky, doplnila Kapitančiková. Unikátní jih Moravy Firmy v Jihomoravském kraji mají na české poměry unikátní možnosti, co se týká inovací a spolupráce s vědeckými a výzkumnými institucemi. Troufnu si tvrdit, že to prostředí je tu v rámci České republiky vůbec nejrozvinutější, řekla mluvčí Vysokého učení technického v Brně Jitka Vanýsková a dodala, že v Jihomoravském kraji je celkem šest univerzit. Z toho jen VUT se podílí na dvou centrech excelence a provozuje i pět regionálních výzkumných center. I podle Vanýskové je však třeba zlepšovat nebo alespoň zachovat kvalitu jejich služeb. Když už se ta centra vybavila, bude do budoucna nutné zajistit jim excelentní personál, aby byla udržitelná, upozornila mluvčí univerzity. JSME SOUČÁSTÍ VAŠEHO ROZVOJE golem 269x185 MoravskeHospodarstvi.indd :58

13 leden únor 2014 odpovědnost firem 13 Firmy nespolupracují se školami jen kvůli menším daním. Je to nutnost Tento rok si mohou firmy začít odečítat investice do vzdělávání z daní. Menší odvody státu pro ně ale nejsou hlavní motivací. Bez spolupráce se školami by v budoucnu hledaly kvalifikované zaměstnance jen těžko. Sehnat mladého technika, který by si ze školy kromě výučního listu či diplomu odnesl i běžné pracovní návyky a povědomí o tom, jak to chodí ve skutečné firmě, se na některých místech České republiky rovná menšímu zázraku. Nedostatek technicky vzdělaných lidí, vycházejících z učňovského, středoškolského i vysokoškolského studia, má negativní vliv na tuzemský průmysl, uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Filip Matys. Učni a studenti se mohou ve firmách naučit pracovat s moderním vybavením, na které školy nemají peníze, osvojit si pracovní návyky a ověřit si teoretické poznatky v praxi. FOTO: Eugénia Bánovská O skutečnosti, na kterou Matys upozorňuje, všichni podnikatelé a průmyslníci dobře vědí. Nedostatek kvalitní a kvalifikované pracovní síly, zejména v technických oborech, jako je například strojírenství, je obrovskou brzdou prosperity, potvrdila místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Pavla Břečková. Po kvalifikovaných technicích je přitom ze strany českých fi- rem i zahraničních investorů obrovská poptávka. Tu jsou však schopny uspokojit jen některé regiony, povzdechl si ředitel agentury CzechInvest Marian Piecha. Nejen, že je techniků málo, ale ti, kteří čerstvě dokončili školu, nejsou v praxi často použitelní. Důvod je jednoduchý aby byli, museli by například umět pracovat s těmi nejmodernějšími stroji. Ty jsou ale drahé a školy na ně jednoduše nemají peníze. Firmy je vlastní, ale do těch se studenti často nedostanou. V praxi nepoužitelní Problém je, že odborná příprava žáků mnohde probíhá spíše na půdě školy a ne na pracovištích firem, kde se mohou žáci seznámit s reálným pracovním prostředím, získat odborné znalosti, naučit se pracovat s vybavením firem, například ovládat stroje, a také si tu mohou osvojit pracovní návyky, shrnul mluvčí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Patrik Kubas. Pro příklady toho, jak taková spolupráce může fungovat, není třeba chodit daleko. V sousedním Německu a Rakousku je žák zároveň zaměstnancem firmy a firma jeho odbornou přípravu z velké části sama platí. Na její kvalitu dohlíží hospodářské komory, ve kterých je povinné členství. I tuzemské podniky mají o spolupráci se školami zájem. Německý a Rakouský systém duálního vzdělávání by však šel v Česku zavést jen těžko. Nedovedu si představit, že by byl český rodič pro své dítě ochoten uzavřít pracovní, respektive učební smlouvu s firmou, jak je to běžné v Německu či Rakousku, zapochyboval prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. Některé prvky duálního systému vzdělávání by ale v Česku fungovat mohly. Jaké a jak je nejlépe skloubit s českým vzdělávacím systémem má za úkol otestovat projekt Pospolu. Cílem projektu je zmapovat současný stav spolupráce odborných škol s firmami, zjistit případné překážky této spolupráce a navrhnout systémová a legislativní opatření ke snadnější spolupráci, vyjmenovala mluvčí projektu Lucie Šnajdrová s tím, že dalším výstupem by mělo být rozšíření případů, kdy firma a škola pracují na přípravě žáka v tandemu. Zatím je nejobvyklejší odborný výcvik a praxe, u nich ale možná spolupráce školy a podniku nekončí. Testujeme i modely, jako je pravidelné zapojení odborníků z praxe do výuky a vedení maturitních prací, stáže učitelů ve firmách a firmou organizované volnočasové aktivity, přiblížila Šnajdrová. Otázkou však je, jestli jsou české školy a firmy na podobně úzkou spolupráci připraveny. Záleží případ od případu. I když je nutné říci, že dnes už u nás neexistuje odborná škola, která by nějakou měrou nespolupracovala s firmami ve svém oboru. Jde spíše o to, zvýšit motivaci firem k přijímání žáků na svá pracoviště a zároveň odvrátit obavu škol, že jim firmy berou práci, uzavřel Hanák ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. Chrání přírodu a podporují sociálně slabé. České firmy pomáhají kreativně Přispět na sbírku, zadat práci chráněné dílně nebo vybrat peníze na dobrou věc díky sběru papíru či půjčování knih? České firmy stále častěji vymýšlejí nápadité způsoby jak podpořit sociálně slabé a chránit přírodu. Využívají přitom také práci svých zaměstnanců. Společensky odpovědných firem v České republice v posledních letech přibývá. Moderní řízení firem prosazuje komplexní strategii vůči potřebám zaměstnanců, místní komunity i životního prostředí. Firmy vyčleňují svým zaměstnancům jeden den v roce na práci pro neziskové organizace. Vloni nám tak dobrovolníci pomohli vymalovat a provést údržbu našeho hospice, uvedla mluvčí Diecézní charity Brno Diana Kosinová. Podle ní podporují firemní dobrovolnictví zejména zahraniční korporace působící v Česku. Ani menší české firmy nejsou pozadu. Příkladem může být vsetínská kalírna Galvamet, která vloni získala cenu TOP Odpovědná malá firma roku. Staráme se o své zaměstnance, o okolní přírodu, a snažíme se spolupracovat s neziskovými organizacemi. Jde nám o kvalitní dlouhodobé vztahy nejen uvnitř firmy, ale i navenek, prezentoval svůj přístup ředitel kalírny Aleš Šlechta. Zaměstnanci a vedení kalírny v minulém roce přispěli na koupi vozíku místnímu hendikepovanému chlapci díky sběru papíru. Galvamet také spolupracuje s chráněnou dílnou Auxilium Vsetín. Vyrobili jsme ptačí budky a krmítka. Lidé z dílny je krásně namalovali a naše firma je darovala zákazníkům k Vánocům. Lidé z dílny tak mohou být rádi, že jsou užiteční a my získáme originální dary pro zákazníky, popsal projekt Šlechta. Mnoho dalších aktivit svědčí o tom, že snaha starat se o své okolí prostupuje ducha firmy. Užití solární energie, odpadního tepla a zřízení ekologické naučné stezky v areálu firmy dokresluje obraz odpovědného výrobce. Firma přitom k ochraně přírody vede i své zaměstnance. Mají vztah k místu, kde působí Odpovědnost v podnikání už není jen okrajovou otázkou, ale stává se součástí širší strategie firem. Firmy si uvědomují, že odpovědný vztah k místu, kde působí, je jedním z předpokladů jejich dlouhodobého úspěšného ekonomického rozvoje. Svým odpovědným jednáním často zvyšují svou konkurenceschopnost či loajalitu svých zaměstnanců, uvedla manažerka ceny TOP Odpovědná firma Táňa Chudáčková. Rozvoj dokládá i zvýšený zájem o tuto soutěž zatímco v roce 2004 se do ní přihlásilo deset firem, vloni to bylo již osmdesát společností s více než sto čtyřiceti projekty. Motivovat firmu k prospěšným činnostem však může také zvýšení jejího renomé. Společensky odpovědné projekty mohou své organizátory pozitivně zviditelnit, ovšem věřím, že v prvé řadě motivuje firmy snaha pomoci dobré věci, řekl Martin Čepička z PR agentury Bílý Medvěd. Ta zřídila v Brně pět putovních knihoven, díky nimž čtenáři přispívají na zařazení tělesně postižených lidí do běžného života. Firmy také stále častěji považují za smysluplnější dlouhodobou spolupráci s domovy důchodců, dětskými domovy a stacionáři pro hendikepované než peněžní dary. Jsme proti žebrání různých charit a sbírek. Ten, kdo bere, musí také dávat určitou protislužbu. Například dámy z domova pro seniory pečou narozeninové dorty pro naše zaměstnance, vysvětluje ředitel Galvametu. Přesto zůstává pravidelný roční dar na charitu nejčastější formou podpory. Kvůli krizi jej však některé dříve uvědomělé firmy nemohly dát. Menší české firmy zasáhla často krize vážněji, takže na čas přestaly přispívat nebo přispěly méně. Jakmile však znovu prosperují, přispějí klidně více, řekla mluvčí charity Kosinová. Firmy přitom u seriozních sbírek mají nad svými dary kontrolu. Mohou rozhodnout, zda půjdou na programy pro mládež, seniory, hendikepované či nemocné a následně si ověřit, komu konkrétně pomohly. Tereza Hašková aktuálně Zaměstnavatelé mají zájem o mladé pracovníky. Dostanou na ně příspěvky Projekt odborných praxí pro mladé lidi, kteří delší dobu nemohou najít zaměstnání, sklízí úspěch. Firmy jim už díky němu nabídly více pracovních míst, než na kolik mohou dostat dotaci. Ta dosahuje až čtyřiadvaceti tisíc korun za měsíc na jednu pozici. I mladí nezaměstnaní mají o projekt zájem, přihlásilo se jich do něj téměř čtyři tisíce. Přes třináct set z nich už dostalo práci. Podstatou této aktivity, je umožnit mladým lidem získání tolik potřebné praxe a tím pádem zvýšit jejich šanci při hledání zaměstnání. V opačném případě se totiž dostávají do začarovaného kruhu a výsledkem je jejich dlouhodobá evidence na Úřadu práce ČR, přiblížila smysl projektu, který přijde na více než miliardu korun, generální ředitelka Úřadu práce ČR (ÚP ČR) Marie Bílková. odborná konference Energetické úspory pro města a obce 27. března 2014, 9:00 14:30 hod hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Cílem již 5. ročníku této konference je představení nejnovějších trendů v možnosti snižování energetické náročnosti budov a k možnosti jejich financování. Hlavní témata konference: Financování energetických úspor a e-aukce Energetický management Moderní koncepce veřejného osvětlení Nejnovější trendy snižování energetické náročnosti ve městech a obcích Dotační tituly a možnosti v novém programovém období Možnosti vytápění Úřad práce spolupracuje se zaměstnavateli, ti díky tomu můžou získat měsíčně až čtyřiadvacetitisícový příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa. Z toho pokryjí mladému pracovníkovi mzdu, i odvody na zdravotní a sociální pojištění. Pokud to je nutné, může firma dostat peníze také na potřebnou rekvalifikaci případného zaměstnance. Do projektu se přihlásily skoro čtyři tisíce firem a mladým lidem nabídly pět tisíc sto osmdesát pracovních míst. Z projektu se jich ale zafinancuje jen pět tisíc. Firmy nejčastěji hledají pracovníky v oborech administrativa, ekonomie, obchod, informační technologie, hotelové služby, v pohostinství, službách či účetnictví. Zájem o posily mají také v oblasti sociálních a zdravotních služeb, v technických a řemeslných oborech, turismu, marketingu a stavebnictví. (red) Mediální partner: Organizátor: Projektová manažerka: Květa Novotná Tel.: , GSM: k.novotna@magnusregio.cz

14 14 speciál zdravotnictví leden únor 2014 Nemocnice svádí problémy na úhradovou vyhlášku. Některé ale hospodařit umí zdravotnictví S p i á e c l Optimismus potvrzují údaje zdravotních pojišťoven. Podle údajů VZP by letos platba nemocnicím za jednoho pojištěnce měla v průměru narůst o téměř sedm procent. Někde krize, jinde přebytek Nemocnice stály na podzim před kolapsem. Mnohé neměly na zaplacení faktur a hrozilo, že firmy přestanou dodávat léky. Za vše podle ředitelů nemocnic může úhradová vyhláška. Pojišťovny ale oponují a říkají, že mnoho nemocnic hospodařit umí. Ladislav Koubek FOTO: Eugénia Bánovská Vyhlášce všichni nefandí Úhradová vyhláška roku 2014 je ještě komplikovanější než minulého roku. Nemocnicím z potíží nepomůže, nebo možná pouze některým. Je v ní totiž jednoznačně preferována specializovaná péče ve velkých centrech, na úkor regionálních nemocnic. Navíc znovu nerespektuje ústavní principy, to je, že stejná péče musí být hrazena ve stejné výši, tvrdí předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich. Za loňský rok očekáváme ztrátu ve výši téměř tři sta milionů korun. Závazky po splatnosti máme přes čtyři sta milionů. Oproti roku 2012 jsme na nákladech na léky a zdravotnický materiál ušetřili osmnáct milionů. Ve druhém pololetí 2013 jsme nevypláceli navýšení platů zdravotnických pracovníků. Veškerý problém tkví ve snížení příjmů od pojišťoven, popsal neradostný stav ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus s tím, že bez omezení péče o pacienty nelze vyrovnaně hospodařit. Blýská se na lepší časy Nová úhradová vyhláška by po výrazně restriktivní vyhlášce v loňském roce měla přece jenom o něco zlepšit finanční situaci ve všech segmentech zdravotní péče, podělil se o optimistický postoj místopředseda zdravotního výboru sněmovny Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). Na druhou stranu u lůžkových zdravotnických zařízení dojde k výpadku hospitalizačních poplatků. To sice znamená ulehčení pro pacienty, ale nemocnicím budou tyto prostředky chybět. Snad rychle najdeme způsob, jak jim tyto prostředky nahradit, doplnil Kaňkovský. Právě před tím ale varuje bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger. Pro stávající pravicovou opozici je zcela nepřijatelné dále přilévat peníze do systému veřejného zdravotního pojištění ze státního rozpočtu při současném rušení regulačních poplatků, které ochudí systém o čtyři a půl miliardy korun. Snižování spoluúčasti ve zdravotnictví, která je u nás jedna z nejnižších v Evropě, povede k nárůstu zbytných výkonů. To přispěje k pocitu pacientů, že se o své zdraví nemusí starat, protože je to stát, který plně a zdarma vše zařídí, uvedl Heger. V roce 2014 v důsledku úhradové vyhlášky dochází k masivnímu přesunu peněz do nemocnic. Z těchto důvodů k žádné krizi v ekonomice nemocnic nedojde. Otázkou je, proč se některé nemocnice ocitly ve vážných finančních problémech a jiné hospodaří vyrovnaně nebo v případě soukromých nemocnic mají za poslední rok zisk, zamyslela se mluvčí Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR Hana Kadečková. Ziskové nemocnice se opravdu dají najít. I přes snížení příjmů od zdravotních pojišťoven je situace v uherskohradišťské nemocnici stabilizovaná, hospodářský výsledek za rok 2013 skončí v malém zisku, pochlubila se mluvčí nemocnice Dana Lipovská. O zlepšení ekonomiky nemocnic usilují i kraje, například pardubický. Podařilo se nám nastartovat změnu především v tom, že si jednotlivé nemocnice přestaly vzájemně konkurovat, ale začaly konečně spolupracovat, řekl tamní hejtman Martin Netolický (ČSSD). Kvůli tomu jsme sjednotili představenstva všech pěti nemocnic akutní péče. V současnosti pracujeme na přípravě fúze nemocnic do jedné akciové společnosti, popsal možnosti úspor Netolický. Regulační poplatky splnily účel, tvrdí ministerstvo Za vyšetření lékařem a vydání receptu platí pacienti třicetikorunový poplatek už přes tři roky. Podle ministerstva zdravotnictví i některých lékařů splnily účel. Počet návštěv ordinací prý klesl. Svaz pacientů na to má ale opačný názor. Finanční přínos poplatků je jasný jen za minulý rok vybraly nemocnice a lékaři téměř pět a půl miliardy korun. Často kladenou otázkou však je, kam vybraná částka směřuje. To určuje zákon o veřejném zdravotním pojištění. Zůstává v zařízení, které poplatek vybralo. Peníze pak musí použít na úhradu nákladů spojených s provozem a jeho modernizací, přiblížila mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová. Jednomu typu poplatků však se začátkem roku nadobro odzvonilo, rozhodl o tom Ústavní soud. Od prvního ledna tak už pacienti nemusí platit sto korun za jeden den pobytu v nemocnici. A nová vládnoucí koalice zřejmě poplatky zruší úplně. ČSSD i ANO proti nim před volbami brojily. Vybralo se přes pět miliard, ale vlastně ani nevíme, kde tyto peníze skončily. Ani nechápu, co mají regulační poplatky regulovat, prohlásil profesor medicíny a poslanec Rostislav Vyzula (ANO). V břeclavské nemocnici, která je krajským zařízením, tvořily regulační poplatky dvě procenta z příjmu. Vybrali jsme přibližně deset milionů korun za hospitalizace a dva miliony korun za ambulantní péči. Zrušením poplatků tak bude měsíčně chybět osm set tisíc korun na provozní náklady, nastínila mluvčí břeclavské nemocnice Radomíra Schweitzerová. Pardubická krajská nemocnice vybrala v minulém roce zhruba osmadvacet milionů korun. Necelých dvacet milionů je za hospitalizace, zbytek tvoří platby za pohotovost a ambulanci. Celkové zrušení poplatků by pro nás bylo citelnou ztrátou, nicméně provoz nemocnice by neohrozilo, řekl mluvčí pardubické nemocnice Dušan Korel. Ve Fakultní nemocnici v Ostravě přispívaly na provozní náklady výnosy z regulačních poplatků přibližně dvaceti miliony korun za měsíc. Ty teď budou v rozpočtu nemocnice chybět. Doufáme, že tento výpadek vykompenzují zdravotní pojišťovny, sdělil mluvčí ostravské nemocnice Tomáš Oborný. Poplatky měly snížit počet návštěv ordinací a zamezit plýtvání léků. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky v letech 2008 až 2012 opravdu klesla vytíženost pohotovostí a ubylo receptů. Spotřeba léků však zůstala stejná. Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že regulační poplatky splnily účel. A to stejné si myslí také místopředseda Sdružení praktických lékařů Michal Bábíček. Analýza Ústavu zdravotnických informací a statistiky to jasně dokazuje, podotkl. Prezident Svazu pacientů Luboš Olejár se naopak domnívá, že někteří lékaři volali do ordinací pacienty, jen aby vydělali. Kvůli třiceti korunám zvali na další prohlídky. Tak jaké pak snižování počtu návštěv. Je to celé nesmysl. V Německu mají vyšší průměr návštěv lékařů a regulační poplatky zrušili, protože uznali, že je to hloupost, poznamenal Olejár. Nadstandardy ve zdravotnictví a zvýšení poplatku v nemocnicích z šedesáti na sto korun zrušil Ústavní soud v červenci minulého roku. Jednapadesát paragrafů zdravotnické reformy napadli sociální demokraté. Veronika Vindišová S přeshraniční péčí přibude zdravotních turistů. Zemětřesení z toho ale nebude Nechat si vyměnit kloub třeba v Německu? Bez souhlasu pojišťovny to zatím nejde. Bruselskou směrnici o přeshraniční péči, která měla v Česku platit už loni v říjnu, poslanci zatím do našich zákonů nezabudovali. Zasáhla totiž vyšší moc. Novela, která by přenesení bruselských pravidel do českého systému umožnila, přitom byla připravená včas. Pád vlády a rozpuštění Poslanecké sněmovny ovšem zabránily jejímu projednání. Na možnost čerpat zdravotní péči v zahraničí bez toho, aby museli žádat o svolení svou zdravotní pojišťovnu, si tak musí čeští pacienti ještě nějakou dobu počkat. I tuzemské nemocnice zatím nemůžou plnohodnotně nabídnout své služby zahraniční klientele. Kdy by se mohla situace změnit, zatím není jasné. Průběh legislativního procesu nelze v této chvíli předjímat. Novelu v současné době projednávají výbory Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová. Poslanci by si ale měli pospíšit. Pokud by pravidla o čerpání zdravotní péče v zemích Evropské unie mezi české zákony nezařadili, hrozily by České republice sankce. Na dosavadní neplatnosti novely zatím tratí spíše nemocnice než pacienti. Pro klienty ze zahraničí mají totiž místa dost a zájem o ně rozhodně projevují. V loňském a letošním roce je vyhláška ministerstva zdravotnictví FOTO: Jiří Gregor o úhradách koncipována tak, že by se mělo ušetřit snížením objemu poskytované péče. V nemocnicích jsou tímto k dispozici volné kapacity, které by mohly být využity pro pacienty ze zahraničí, vysvětlila předsedkyně Asociace nemocnic České republiky Jaroslava Kunová. Vyjet si za zdravotní péčí do Česka přitom může být pro cizince lákavé. Obecně lze konstatovat, že s ohledem na vysokou úroveň českých nemocničních zařízení a stále poměrně nižší ceny v porovnání se západními státy může k využívání zdravotní péče v Česku docházet, zhodnotila Plívová. Cenově by tedy mohly z této zdravotní turistiky zahraniční pojišťovny i pacienti profitovat. Za nadstandardy do ciziny Naopak už to tak jednoduché není. Čeští pacienti sice už nebudou muset o operaci v cizině žádat pojišťovnu, ale vše nejdřív uhradí z vlastních peněz a až potom si řeknou zdravotní pojišťovně o refundaci. Ta jim ji ale proplatí jen do výše českých tarifů. Pojištěnci tak budou muset v nezanedbatelném počtu případů nést část nákladů sami, protože zdravotní péče v zahraničí vyjde většinou dráž než v Česku. I přesto by to mohlo být pro Čechy v některých případech zajímavé. Již nyní zaznamenáváme zvyšující se zájem o léčbu v jiných státech Evropské unie. Informují se zatím především pacienti v příhraničních oblastech, kteří mají nejbližší zdravotnické zařízení na opačné straně hranice, přiblížil situaci mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý. Někteří pacienti chtějí za léčbou vycestovat třeba i proto, aby byli blíže členům rodiny, kteří bydlí v jiných členských zemích. Pokud si bude člověk chtít vybrat například endoprotézu nebo čočky podle svého přání, také mu kvůli zrušeným nadstandardům nezbude nic jiného než vycestovat za hranice.

15 leden únor 2014 speciál zdravotnictví 15 Diabetologové: Osm tisíc lidí přišlo vloni o nohu zbytečně Necítíte drát zarytý do lýtka nebo kvůli palčivým bolestem v noci nespíte? A může být i hůř jsou to totiž příznaky nemoci, která při chybějící či špatné léčbě končí i amputací nohy. I taková jsou rizika choroby, kterou trpí také prezident Miloš Zeman. Veronika Slámová A není sám. Takzvaná diabetická neuropatie ohrožuje v Česku přes tři sta tisíc lidí. Mnozí z nich však trpí zbytečně. Bolesti i chronické rány dnes lékaři mírní nejen léky, ale i moderní fyzikální léčbou. Podobně zdravotníci hovoří i o dalších komplikacích diabetu. Zaváděním nových metod a prevencí by nemuselo být tolik slepých diabetiků ani těch, kterým selhávají ledviny. Lékaři na to upozorňují každý rok. Počet nemocných s diabetem roste takovou rychlostí, že se hovoří o celosvětové epidemii. V Česku bylo loni léčeno přes osm set tisíc cukrovkářů. Každý rok lékaři diagnostikují diabetes u pětapadesáti tisíc Čechů. Také další číslo je alarmující ročně na tuto nemoc umírá téměř dvaadvacet tisíc osob. Jen Všeobecná zdravotní pojišťovna ročně zaplatí za léčbu cukrovky přes tři miliardy korun. Protože diabetes mellitus druhého typu vzniká a vyvíjí se pozvolna, lze kvalifikovaně odhadnout, že v Česku je současně dvě stě padesát tisíc osob, u nichž již diabetes vznikl, ale nebyl ještě rozpoznán, předpověděli čeští lékaři v Národním diabetologickém programu. Asi největším strašákem pro diabetiky je onemocnění známé jako diabetická noha. Touto nemocí jsou ohroženi zejména lidé, kteří trpí diabetickou neuropatií. Lékaři jen v roce 2012 evidovali víc než třiačtyřicet tisíc pacientů s touto komplikací. Přes deset tisíc lidí nakonec o nohu přišlo. Lékaři přitom stále připomínají, že toto číslo mohlo být nižší, kdyby nemocní začali svůj problém řešit včas a dodržovali lékařem stanovenou léčbu. V tomto případě však musí být pacient trochu detektivem. Problémy diabetické nohy u nás řeší především takzvaní podiatři. A těch je stále nedostatek a mnozí pacienti se k nim ani nedostanou. V Česku funguje pouze dvaatřicet specializovaných pracovišť. Přitom jejich rozvojem by se dalo zabránit nejen osobním tragédiím, ale ušetřila by se i velká část peněz vynakládaných na léčbu diabetika. Když nedávno evropští lékaři spočítali, kolik stojí průměrná léčba pacienta s diabetickou nohou, potvrdili očekávatelné. V programu, do kterého bylo zahrnuto čtrnáct set lidí s diabetickou nohou, byly nejvyšší výdaje na pacienta, který dospěl k vysoké amputaci. Průměrná léčba stála přes půl milionu korun. Naopak u pacientů, kteří měli ránu do roka zhojenou, vyšla léčba na necelých dvě stě tisíc korun. Vysoké náklady jsou spojeny také s následnou sociální péčí o takto handicapované lidi. S amputovanou nohou končí často v invalidním důchodu. A to nemluvíme o rapidním snížení kvality života člověka, jeho nesoběstačnosti. Takto handicapovaní lidé často ztrácí radost ze života, cítí se nepotřebnými a své rodině zásady léčby Zásady léčby diabetických ran pravidelně aktualizuje Mezinárodní pracovní skupina pro léčbu diabetické nohy, která má i v ČR své zástupce. Tyto zásady jsou praxí ve světě spolehlivě ověřeny a měly by být široce implementovány do národních zdravotních programů, včetně českého. Jelikož mezioborové předávání informací v praxi zatím v Česku nefunguje bezprostředně, zařazení těchto zásad do jiných oborů než podiatrie vedená diabetologem, má v naší medicínské praxi zatím zpoždění. Ve světě už běžně fungují protetická pracoviště, která pro diabetiky zajišťují pomůcky k odlehčení postižených končetin a speciální zdravotní obuv. Zlínské podiatrické pracoviště spolupracuje a vyměňuje si zkušenosti například s protetickými centry v Holandsku či Německu. Podle Záhumenského jsou také zbytečně brzy indikovány amputace bez využití v Česku méně rozšířených či alternativních léčebných postupů, například ozonoterapie, s jejichž využitím se zlínskému centru daří těmto pacientům nohu zachránit. Výzkum a uvedení nových léků a léčebných metod do lékařské praxe je ve světě i u nás na vysoké úrovni. Zlínské podiatrické pracoviště je jedním z českých center, které se systematicky zapojuje do klinických a ověřovacích zkoušek. V tomto roce se účastníme programu na potvrzení vlivu takzvané MDM terapie na léčbu chronických ran. Vybrali jsme pacienty s otevřenými ranami na dolních končetinách, které se dlouhodobě standardními postupy nedařilo zhojit, nebo již byli pro nezhojitelnost indikováni k amputaci končetiny. Výsledky jsou velmi nadějné. Závěry studie zveřejníme na začátku příštího roku, uvedl Záhumenský. S touto léčbou má zkušenost i šedesátiletý Miroslav Nechvátal z Ostravy. Udělaly se mi puchýře. Nehojily se, kůže mi praskana obtíž, dochází ke ztrátě osobní cti a řadě psychických problémů. Včasnou diagnózou a účinnou léčbou je možné zabránit amputacím až v osmdesáti procentech případů, dává naději jeden z předních podiatrů Emil Záhumenský ze Zlína. Shoduje se tak s lékaři, kteří sepsali Národní diabetickou strategii. Zkušenosti a novinky v oboru čerpá především ze zahraničních kongresů, seminářů, odborných školení i z praktických stáží po celé Evropě a uplatňuje je ve své lékařské praxi. Podle Záhumenského vyžaduje léčba diabetických ulcerací proti nediabetickým ranám širší strategii a zapojení postupů z více odborností, jak medicínských, tak technických. Tyto zásady se ve světě již běžně praktikují, u nás se však stále ještě poskytovatelé péče drží příliš dogmaticky svých oborů a nerespektují potřebu celkového přístupu k diabetickému pacientovi. Často se setkáváme s příliš agresívním lokálním přístupem a špatným načasováním léčby i neposkytnutím odlehčovacích pomůcek. Velmi časté jsou také závažné nedostatky v obouvání diabetika, upozornil Záhumenský. Je nutná komplexní léčba diabetika zdravotnictví S p i á e c la až do masa i přes odbornou lékařskou péči a dvě operace. Poté, co jsem lékaře změnil a on uviděl mou červenou opuchlou nohu, dozvěděl jsem se, že mi hrozí amputace. Vyděsil jsem se a začal se starat, vzpomíná na děsivou vidinu života bez nohy stavební inženýr. Pomohli mu až lékaři v Sanatoriích Klimkovice. Panu Nechvátalovi doporučili nový způsob léčby. Zabrala nakonec vitaminová kúra, masáže a metoda MDM. Změnu jsem neprožíval hned, ale postupně jsem začal vnímat, jak se mi znovu vrací citlivost v noze. Zhruba za měsíc jsem měl pocit, že se můj stav zlepšuje a také můj lékař konstatoval hojení ran. Postupně se citlivost zvýšila natolik, že jsem v ponožkách cítil skoro každý drobek na zemi, řekl pan Miroslav. Další vážnou komplikací cukrovky je poškození oční sítnice takzvaná diabetická retinopatie. V roce 2012 kvůli ní osleplo přes dva tisíce Čechů. A statistiky jsou ještě hrozivější retinopatii lékaři diagnostikovali přes sto tisícům pacientů. A jejich počet se rok od roku zvyšuje. Podobně jsou na tom i lidé, jimž cukrovka pomalu oslabuje ledviny. Téměř sto tisíc Čechů má ve své zdravotní kartě zapsanou diagnózu diabetická nefropatie. Téměř pětatřiceti tisícům z nich selhávají ledviny. Základní zásadou, jak snížit riziko rozvoje diabetické nefropatie, je stejně jako u jiných takzvaných pozdních komplikací diabetu co nejčasnější dosažení optimální kompenzace cukrovky po zjištění diagnózy. l UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o. Dvořákova 14, Brno telefon: info@magnusregio.cz patří do Brno TOP 100 JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová m.slaninova@magnusregio.cz asistentka a produkční: Irena Varaďová tel.: , gsm: i.varadova@magnusregio.cz REDAKCE: šéfredaktor: Mgr. gsm: j.pacas@magnusregio.cz redaktoři: Ladislav Koubek, Michal Kárný, Veronika Vindišová, Veronika Slámová, Tereza Hašková foto: Jiří Gregor, Eugénia Bánovská, Jiří Mls, Vladimír Rejda MARKETING a PRODUKCE: Mgr. Květoslava Novotná tel.: , gsm: k.novotna@magnusregio.cz OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka Monika Syslová tel.: , gsm: m.syslova@magnusregio.cz TISK: SAMAB BRNO GROUP, a. s. Cyrilská 14, Brno REGISTRACE: MK ČR E Rejstřík firem ABB 1 Aero Vodochody Aerospace 11 Alta 4 Auxilium Vsetín 13 AŽD Praha 11 Baumer 1 Bílý medvěd 13 Cloud4com 10 CS SOFT 10 Cyrrus 11 Česká exportní banka 3 ČEZ 2 Deloitte 11 EGAP 3, 4 FEI Company 11 Forpsi 10 Galvamet 13 Infinity 10 ING 3 Invea-tech 12 Seznam Inzerentů Axis 9 Brno Open 4 Cristalis 6 Komerční banka 12 Jihomoravské inovační centrum 1, 12 K2 10 Komerční banka 6 Lovato 11 Outsourcing Soulution 10 Panalpina Welltransport 1 Papcel 11 Penzijní společnost Komerční Banky 10 PSJ 4 Škoda Auto 4 Telefónica 9 T-Mobile 9 UniCredit Bank 2 Vědeckotechnický park Univerzity Palackého 12 Vítkovice 11 Vodafone 9 Všeobecná zdravotní pojišťovna 14, 15 Y Soft 12 ZAT 11 Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR 14 Moravská finanční a iniciační 7 Národní divadlo Brno 10 Regionální hospodářská komora Brno 4 Triada 5 V příštím čísle Moravského hospodářství: České stavebnictví je v dlouhodobé krizi. Co čeká stavaře tento rok? Jaký dohled panuje nad malými veřejnými zakázkami? Jsou sledovány stejně obezřetně jako ty velké, nebo pozornosti kontrolorů unikají? Jak si vybrat tu správnou ochranu pro vaši firmu? Jsou hlídači jedna ruka se zloději, nebo krádeže v podniku efektivně zatrhnou? Novou vládu čeká řada rozhodnutí, které ovlivní českou energetiku. Jak se postaví k energetické koncepci a prolomení těžebních limitů? Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: databaze@moravskehospodarstvi.cz Příští vydání dostanete na váš stůl do 26. března Dva a půl milionu Čechů dostane do schránky pozvánku na test rakoviny Ta čísla znějí hrozivě ročně lékaři v naší zemi nově diagnostikují více než sedmasedmdesát tisíc onkologických onemocnění a téměř osmadvacet tisíc pacientů na tato onemocnění umírá. Česká republika se bohužel touto statistikou řadí mezi země s vyšším počtem tragédií, než je nutné. I proto se české zdravotní pojišťovny rozhodly vyslyšet volání doktorů, kteří upozorňují na alarmující číslo pacientů s pozdní diagnózou, a tedy i zbytečnou smrtí. Řešením je podle odborníků plošný screening. Od poloviny ledna proto může dva a půl milionů žen a mužů do sedmdesáti let očekávat zvací dopis do nejbližšího zdravotnického centra s mamografem nebo přístrojem pro odhalování rakoviny tlustého střeva takzvaným kolonoskopem. Připraveni budou také gynekologové, kteří provedou testy na rakovinu děložního čípku. Ve spolupráci s praktickými lékaři chceme oslovit zejména občany, kteří se dlouhodobě nezapojují do screeningu zhoubných nádorů. Zvaní bude probíhat formou adresných dopisů, které popisují i konkrétní kroky, jak se do daného screeningu zapojit. Občané budou zváni postupně Přehled screeningových programů v ČR Screeningový program Nádory prsu Nádory konečníku a tlustého střeva Nádory děložního hrdla Cílová populace Ženy ve věku od 45 let muži a ženy od 50 let od 55 let věku všechny dospělé ženy (od 25 let) Screeningová metoda mamografické vyšetření jednou za dva roky krvácení do stolice 1 ročně test na okultní krvácení do stolice 1 za 2 roky nebo screeningová kolonoskopie 1x za 10 let vyšetření stěru z děložního hrdla při preventivní gynekologické prohlídce 1 ročně Očekávaný počet zvaných pojištěnců Program Počet pojištěnců celkem Počet pojištěnců na 1 měsíc Screening nádorů prsu Screening konečníku a nádorů tlustého střeva Screening nádorů děložního hrdla Zdroj: Česká onkologická společnost v průběhu roku, podle měsíce svého narození. Každý rok budeme zapojení pozvaných občanů kontrolovat. Pokud klient nabídku nevyužije, pošleme mu příští rok další pozvánku, informoval tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Oldřich Tichý. S dopisem by měli oslovení navštívit praktického lékaře, ženy mohou vše vyřídit u svého gynekologa. Odeslat ženu na mamografii může jak praktický lékař, tak gynekolog, stejně tak kterýkoli z nich může provést vyšetření testem odhalujícím skryté krvácení ve stolici. Stěr z děložního hrdla provádí pouze gynekolog. Jen Všeobecná zdravotní pojišťovna počítá v prvním kole s oslovením 1,2 milionu klientů. Pozvánky na vyšetření prsu dostanou ženy od pětačtyřiceti do sedmdesáti let, děložního hrdla ženy mezi pětadvaceti až sedmdesáti lety a tlustého střeva a konečníku ženy i muži mezi padesáti až sedmdesáti lety. Roční akce vyjde VZP přibližně na sto milionů korun. Přestože si pojišťovny přejí, aby klienti jejich nabídku bezplatného vyšetření využili, nemají možnost jim to nařídit. Pokuty ani jiné sankce totiž udělit nemůžou. Přesvědčit by je ale mohl fakt, že screeningová vyšetření už nyní zachraňují tisíce životů. Podle aktuálních údajů je do screeningu nádorů prsu ročně zapojeno přes šest set tisíc žen, u tří tisíc z nich je nalezen karcinom prsu. V drtivé většině v časném stadiu s velkou šancí na vyléčení. Test skrytého krvácení do stolice ročně podstupuje přes půl milionu mužů a žen. U přibližně devíti tisíc jedinců je při následné kolonoskopii objeven a odstraněn adenom nezhoubný nádor, který se může později přeměnit ve zhoubný. Screening nádorů děložního hrdla podstupuje ročně přes dva miliony žen. U několika tisíc žen ročně jsou objeveny prekancerózy, které je možno úspěšně léčit a předejít tak rakovině děložního hrdla. Vyšší účast občanů ve screeningu efekt preventivních programů dále posílí. Nejdůležitější je však změnit myšlení lidí, zdůraznil ex-ministr zdravotnictví Martin Holcát. Veronika Slámová

16 16 speciál zdravotnictví leden únor 2014 Neschopenky elektronicky doktoři posílat nemusí. Za rok je čekají recepty Už od začátku letošního roku měli lékaři komunikovat s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) pouze elektronicky. Znamenalo by to, že neschopenky by od doktorů na úřad putovaly jen přes internet. Lékaři si ale prosadili odklad. Ještě dva roky můžou používat ty klasické papírové. Na elektronické neschopenky si lékaři vyjednali dvouletý odklad. Další test jejich připravenosti na elektronizaci zdravotnictví ale přijde dříve. Už příští rok by měli doktoři přestat vypisovat klasické papírové recepty a začít používat pouze ty elektronické. FOTO: Eugénia Bánovská Výjimku pro lékaře vyjednali společně ex-ministr práce a sociálních věcí František Koníček s prezidentem České lékařské komory (ČLK) Milanem Kubkem a ústředním ředitelem ČSSZ Vilémem Kahounem. Úřady lékařům ustoupily i proto, aby lidé mohli dostávat včas dávky, na které mají nárok. Lékařská komora a další sdružení lékařů měly totiž v záloze výzvu, aby doktoři elektronické neschopenky ignorovali, pokud leté prodloužení výjimky, kterou může dle zákona úřad udělit. Tuto dobu účastníci jednání shledali dostatečně dlouhou na to, aby se lékaři připravili na povinnost elektronické komunikace, komentovala odklad mluvčí zdravotnictví S p i á e c by na jejich používání stát trval. Lidé by tak nedostali nemocenskou. Vzhledem k tomu, že většina lékařů nebyla připravena na elektronickou komunikaci s ČSSZ, bylo dohodnuto dvouministerstva práce a sociálních věcí Miluše Trefancová. Některé doktory tak čeká dost práce, v ordinacích totiž někdy vůbec nemají počítač, a pokud ano, není vždy připojený na internet. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka navíc část doktorů počítač ani internet nikdy používat nebude, přesto jsou to ale schopní specialisté. Dvacet procent pracujících lékařů je starších šedesáti let a průměrný věk praktického lékaře je pětapadesát let, dodal Kubek pro ilustraci. Kubkovy argumenty však odmítá přijmout Michael Vích, výkonný ředitel Českého zdravotnického fóra, organizace, která situaci ve zdravotnictví dlouhodobě sleduje. Obecně lze říci, že většina lékařů je na elektronizaci zdravotnictví připravena a dokonce ji považují za jedinou cestu k optimalizaci nákladů. Je zde ale skupina těch, kteří se neustále ohání argumenty, že lékaři nemají v ordinaci počítač či připojení k internetu, uvedl Vích s tím, že podle vlastního šetření fóra je to ale jen mizivé procento doktorů. Penetrace připojení k internetu je v naší republice velmi vysoká, a proto není problém se k němu kdekoli připojit. Pokud někdo l tvrdí opak, pak jsou jeho argumenty liché, dodal Vích. Počítač s připojením na internet by měl podle Vícha být v každé ordinaci. A pokud v ní není, bude si jej doktor muset rychle pořídit. Brzy ho totiž bude potřebovat. A to dokonce dříve než za ony dva roky, po které nemusí lékaři komunikovat s ČSSZ přes internet. Nová zkouška jejich počítačové gramotnosti přijde už napřesrok. Od ledna příštího roku by měli doktoři přestat vypisovat papírové recepty na léky. Nahradí je elektronické. Pokud si lékaři s přípravami na elektronizaci zdravotnictví nepospíší, celá situace by se tak na konci letošního roku mohla opakovat. Situace se může opakovat Pomoci by lékařům mohla i snaha úředníků je s komunikací přes internet seznámit, alespoň co se elektronických neschopenek týče. Pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení jsou již dnes připraveni na to, aby subjektům, kterých se povinná elektronická komunikace týká, byli maximálně nápomocni a poskytli jim podporu, řekl ústřední ředitel ČSSZ Vilém Kahoun. Svým dílem by měla přispět i ČLK. Každopádně se rádi budeme podílet na větší osvětě v elektronické komunikaci a hledání řešení do budoucna, potvrdil Kubek. Podle Vícha by mohlo pro lékaře být motivací hlavně zjednodušení a urychlení jednotlivých procesů, ke kterému elektronizace povede. Lékaři stárnou a mladí je nestačí nahrazovat. Část z nich odchází do zahraničí Jak najít zubaře, pediatra nebo praktického lékaře? Mnoho lidí si klade tuto otázku, ale málokdo jim dokáže poradit. Lékařů s těmito specializacemi je totiž v České republice nedostatek. A nejen těch, chybí také anesteziologové, chirurgové či internisté. Problém se však zatím nedaří řešit. Populace všeobecných praktických lékařů stárne. V roce 2010 působilo v České republice téměř sedm set lékařů v důchodovém věku. Do roku 2015 očekáváme skoro dvojnásobný nárůst. Hrozí, že se sníží počet praxí, vzroste počet pacientů na jednu praxi a sníží se dostupnost péče, a to výrazně víc na venkově a v příhraničních oblastech, upozornil člen výboru Sdružení praktických lékařů České republiky Jan Bělobrádek. Dodal také že o praxe na venkově klesá zájem už nyní, obyvatelé proto budou muset časem za praktickými lékaři dojíždět do větších měst. Podobně stárnou i lékaři s dalšími specializacemi. Na jednoho zubního lékaře nyní připadá zhruba dva tisíce pacientů, přičemž optimální počet je mezi třinácti a patnácti sty. Problémem je, že nejsilnější ročníky zubních lékařů stárnou. V současné době je víc než polovina zubních lékařů starší padesáti let. Absolventi vysokých škol pak nestačí ty odcházející nahrazovat, řekl prezident České stomatologické komory Pavel Chrz. Lékaři z ciziny se do Česka nehrnou Problém je také v tom, že část mladých lékařů odchází do zahraničí. Dřív odcházeli lidé kolem třiceti, pětatřiceti let. V posledních zhruba pěti letech se často stává, že pro doktory je jednodušší odejít do Německa nebo do Anglie hned po škole, uvedl mluvčí České lékařské komory Michal Sojka s tím, že člověk, který odejde za hranice takto brzy, se jen těžko vrátí zpět do České republiky, protože si v cizině pravděpodobně najde partnera a založí rodinu. Podle Sojky se navíc problém s odcházejícími doktory jen tak nevyřeší. Neexistuje žádné rychlé řešení. Bývali jsme zajímavou zemí pro Slováky, kteří do České republiky přicházeli pracovat do ordinací, ale to už neplatí. Ani lékaři z dalších východoevropských zemí se k nám nehrnou. Je hlavně potřeba dát mladým lékařům budoucnost, změnit systém vzdělávání, přidat peníze. Stát se však chová, jako by ho to nezajímalo, tvrdí Sojka. Největší problém? Není dost zubařů Ministerstvo zdravotnictví vnímá v současné době jako největší problém nedostatek zubařů. Přestože se od roku 2000 zdvojnásobil počet studentů a absolventů stomatologických fakult, zkrátila se doba studia z šesti na pět let a zájem o studium je dostatečný, ukazuje se, že ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se kterým tento problém řešíme, není schopno v současné chvíli uvolnit víc peněz na finančně a ekonomicky náročnou praktickou výuku zubních lékařů a není bohužel ani dostatek kvalifikovaných lektorů pro výuku, přiznala mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová. Zároveň upozornila, že pojišťovny mají ze zákona povinnost zajistit svým klientům dostupnou zdravotní péči prostřednictvím sítě poskytovatelů zdravotních služeb, se kterými mají uzavřené smlouvy. Tedy pacienti, kteří nemohou najít zubního lékaře, nechť se obracejí na své zdravotní pojišťovny, dodala Plívová. Michal Kárný Úspěšný rok 2014 Vám přeje