Závěrečná zpráva. Koncepce oboru archeologie v Národním památkovém ústavu na období

Transkript

1 Závěrečná zpráva Koncepce oboru archeologie v Národním památkovém ústavu na období Výstup skupiny pro koncepci archeologie Národního památkového ústavu

2 KONCEPCE OBORU ARCHEOLOGIE V NÁRODNÍM PAMÁTKOVÉM ÚSTAVU V LETECH OBSAH Oddíl A Analýza současného stavu Úvod Důvody pro zpracování koncepce oboru archeologie v NPÚ (JP) Cíle koncepce v oblasti činnosti archeologie (JP) Složení komise a způsob práce (JP) Analytická část Obor archeologie v rámci NPÚ Historický exkurs - obor archeologie a instituce státní památkové péče (AK+ZB) Institucionální a legislativní rámec oboru archeologie v NPÚ (MT+MZ) Organizační uspořádání a řídící struktura oboru (AK) Dokumenty upravující činnosti spadající do oboru archeologie (MZ+JK) Pasportizace pracovišť (JP) Personální kapacity oboru (JP) Materiální a technické vybavení (JP) Zabezpečení péče o movité archeologické nálezy (JP) Informační zdroje oboru archeologie v NPÚ (AK) Vědecká a výzkumná činnost (ZN+JČ) Publikační činnost (ZN) Edukační a popularizační aktivity (ZN) Spolupráce v rámci NPÚ (JP) Spolupráce s externími subjekty (JP) NPÚ a činnosti související s evidencí a nakládáním s památkovým fondem ČR (viz zákon č. 2/1987 Sb.) Evidence a dokumentace archeologických výzkumů na památkových objektech a území, databáze oznámení (AK) Písemná vyjádření pro potřeby výkonu státní správy (stavební řízení a územní plánování) vydávaná pro investory a pro výkonné orgány státní správy (MZ) Participace na zpracování návrhů na prohlášení archeologických nálezů za KP (MT) Státní archeologický seznam (SAS) (AK) NPÚ jako oprávněná organizace Dohoda o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů mezi NPÚ a Akademií věd ČR (MT) Proces a administrativa provádění archeologických výzkumů, struktura archeologických akcí NPÚ (MZ) NPÚ a movité archeologické nálezy Kategorizace a pasportizace archeologických nálezů (dále AN) v zájmu NPÚ (JP) Pasportizace AN držených v rámci NPÚ dle AV (JP) Ukládání archeologických nálezů v rámci NPÚ (JP) Majetkově problematické soubory nálezů uložené v NPÚ (JP) Pasportizace úložišť archeologického materiálu v NPÚ (JP) Právní stránka uložení archeologických nálezů ve správě cizích subjektů v objektech NPÚ (MT) Evidence archeologických nálezů ve správě NPÚ (MT) Evidence archeologických nálezů ve správě cizích subjektů uložených v objektech NPÚ (MT) NPÚ jako koordinátor a zprostředkující subjekt Programu podpory záchranných archeologických výzkumů (PPZAV) Archeologické komise při ÚOP (AK) Kriteria rozhodování o přidělení podpory (AK) SWOT analýza oboru archeologie v NPÚ (JK) Teoretická východiska a použitá metodika

3 KONCEPCE OBORU ARCHEOLOGIE V NÁRODNÍM PAMÁTKOVÉM ÚSTAVU V LETECH SWOT analýza (silné a slabé stránky oboru) Závěrečné shrnutí...55 Oddíl B - Koncepce Návrhová část NPÚ a nakládání s archeologickým památkovým fondem Ochrana archeologického památkového fondu (MT) Poznávání archeologického památkového fondu (JP) Uchovávání archeologického památkového fondu (MT) Péče o nemovitý archeologický fond (MT) Péče o movitý archeologický fond ve zprávě NPÚ (JP) Správa a péče o archeologická data a informace (AK, PŠ) Zprostředkování archeologického památkového fondu veřejnosti (ZN) Kompenzace veřejného zájmu (MT) Personální zabezpečení (JP) Materiální a technické zabezpečení (PŠ) Organizační zabezpečení archeologie v rámci NPÚ (MT) Ekonomika (VK+JP) Řízení a řídící dokumentace oboru archeologie v NPÚ (JK) Kontrolní systém procesů souvisejících s nakládání s archeologickým památkovým fondem (MT) Evaluace působení NPÚ v oblasti nakládání s archeologickým památkovým fondem (MT) Použité prameny a literatura Seznam příloh (DVD)

4 KONCEPCE OBORU ARCHEOLOGIE V NÁRODNÍM PAMÁTKOVÉM ÚSTAVU V LETECH Oddíl A Analýza současného stavu 1. Úvod 1.1. Důvody pro zpracování koncepce oboru archeologie v NPÚ (JP) Zpracování koncepce oboru archeologie v NPÚ je jedním z hlavních koncepčních úkolů zadaných MK ČR NPÚ na rok 21. Koncepce archeologie je integrální součástí nového pojetí působení NPÚ, především v oblasti památkové péče s dalšími dílčími vazbami na ostatní sekce jeho působnosti. Mezi hlavní důvody jejího zpracování náleží dlouhodobě přetrvávajícího nevyhovujícího stav řady činností a působení jako odborné organizace státní památkové péče s celostátní kompetencí. Příčinou současného stavu je dosud neprovedená transformace instituce, jejíž koncept působení byl vytvořen v jiných společenských a ekonomických podmínkách. Mezi závažně problémy lze uvést především výraznou regionální disproporci podoby a činností jednotlivých územních odborných pracovišť na teritoriu ČR, nejednoznačnou oborovou profilaci v segmentech památkové péče, absenci vnitřních oborových pravidel působnosti a koncepčněji nepromyšlené vize budoucího směřování. Klíčovým materiálem pro tvorbu jednotlivých částí koncepce se stal audit současného stavu NPÚ, vypracovaný firmou KPMG na základě zadání MK ČR v roce Cíle koncepce v oblasti činnosti archeologie (JP) Hlavním cílem koncepčního materiálu je na základě detailní analýzy stávajícího stavu oboru archeologie v NPÚ formulovat hlavní náplně jeho činnosti a navrhnout další postupy a cíle, které by vedly k efektivnější a oborově jasně vnímané působnosti NPÚ jako odborného garanta státní péče o archeologické kulturní dědictví. Obor archeologie musí být napříště funkčně provázán s ostatními aktivitami odborné organizace státní památkové péče. Důležitým úkolem je formulace potřeb oborových pravidel práce v oblasti poznávání a péče o archeologické dědictví, včetně budování tématicky zaměřené, oborově sdílené informační základny pro potřeby laické i odborné veřejnosti. Definované priority by měly vést k funkčnímu a nezaměnitelnému modelu archeologie v NPÚ, působící jako aktivní, státem garantovaný činitel při ochraně, péči, poznávání a především smysluplném hospodaření s významnou částí národního kulturního dědictví Složení komise a způsob práce (JP) Členové komise: Mgr. Jana Kalferstová archeolog, NPÚ ÚOP v Josefově Mgr. Alena Knechtová vedoucí oddělení památkové archeologie, NPÚ ústřední pracoviště Mgr. Zdeněk Neustupný vedoucí archeologického oddělení, NPÚ ÚOP středních Čech v Praze PhDr. Jaroslav Podliska, Ph.D. vedoucí odboru archeologie NPÚ ÚOP v hl. m. Praze, vedoucí koncepční skupiny Mgr. Pavel Šlézar vedoucí oddělení péče o archeologické nálezy, NPÚ ÚOP v Olomouci, členem od 3/21 3

5 KONCEPCE OBORU ARCHEOLOGIE V NÁRODNÍM PAMÁTKOVÉM ÚSTAVU V LETECH Mgr. Martin Tomášek, Ph.D. vedoucí odboru archeologie NPÚ ústřední pracoviště, tajemník skupiny, členem od 3/21 Mgr. Michal Zezula vedoucí odboru archeologie, NPÚ ÚOP v Ostrava Externí spolupracovníci a konzultanti: PhDr. Zuzana Bláhová, Ph.D. odborná asistentka Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FFUK Praha PhDr. Jarmila Čiháková, vedoucí oddělení péče o archeologické dědictví, NPÚ ÚOP v hl. m. Praze Ing. Vladimír Kutílek, provozní a ekonomický náměstek, NPÚ ÚOP v hl. m. Praze Způsob práce: Pracovní skupina pro tvorbu koncepce archeologie v NPÚ se konstituovala ze zástupců vybraných archeologických útvarů ÚOP NPÚ, sdružených do archeologické komise generální ředitelky NPÚ. Archeologie byla na počátku přípravy koncepce zastoupena pouze jedním členem, integrovaným do skupiny zaměřené na památkovou péči (dle požadavků hlavních a mimořádných úkolů stanovených Ministerstvem kultury generální ředitelce NPÚ na rok 21). Po diskusi s představiteli vedení NPÚ došlo v 1. polovině roku 29 k osamostatnění zástupců oboru archeologie a ke vzniku samostatné komise pro tvorbu koncepce archeologie v NPÚ. Přípravou a organizací této skupiny byl pověřen J. Podliska z pražského pracoviště NPÚ, který oslovil první skupinu členů komise a následně zahájil práce na formulaci základních tezí koncepce (dotazníková akce na téma působení archeologie v NPÚ). Hlavním impuls pro tvorbu uvedeného materiálu přinesl na sklonku února 21 dopis z OPP MK ČR zaslaný vedení NPÚ, obsahující detailní osnovu zadání (pro NPÚ úkol č. 5). Důležitou součástí přípravy se stalo výjezdní zasedání archeologů NPÚ za účasti vrcholného vedení ústavu, konaného v Želivě ve dnech Pracovní skupinu doplnili v průběhu měsíce března 21 další osoby v podobě nově jmenovaného vedoucího odboru archeologie ústředního pracoviště M. Tomáška a zástupce olomouckého pracoviště P. Šlézara. Při tvorbě materiálu vycházeli členové pracovní skupiny z vlastních oborových zkušeností a znalostí situace na jednotlivých územních pracovištích, dále ze své působnosti v oborových orgánech NPÚ a ostatní archeologických institucí (Evaluační komise AV ČR, regionální archeologické komise), z institucionálních materiálů, výročních zpráv atd. Zdrojem analytických informací byl celkový audit Národního památkového ústavu od společnosti KPMG z roku 28 a závěrečná zpráva Nástin koncepce nového působení Národního památkového ústavu z roku 29. Práce na přípravě a tvorbě koncepčního materiálu probíhaly formou prezenční účasti členů komise na pracovních setkáních, uskutečňovaných v intervalu cca 1x měsíčně. V převaze však byla uplatňována korespondenční výměna podkladů elektronickou poštou. Závěrečná redakce a finalizace materiálu proběhla v koordinaci zástupců ÚP a ÚOP Praha. Termíny plnění: Kontrolní termín, etapová zpráva o postupu prací pro vedení NPÚ zaslána dne Závěrečné plnění, zpráva předána vedení NPÚ

6 KONCEPCE OBORU ARCHEOLOGIE V NÁRODNÍM PAMÁTKOVÉM ÚSTAVU V LETECH Analytická část 2.1. Obor archeologie v rámci NPÚ Obor archeologie tvoří integrální součást struktury NPÚ v sekci památkové péče. Svou funkcí přispívá ke komplexnímu pojetí péče o kulturní dědictví. Jeho činnost je zaměřena vedle výkonu odborného poradenství na oblasti ochrany, dokumentace, evidence a výzkumu památkového fondu. Celostátní působnost oboru v rámci územních pracovišť tak činí z NPÚ jednu z největších organizací zabývající se problematikou archeologie a zároveň disponující oprávněním k provádění archeologických výzkumů na území celé ČR. V mnoha ohledech je proto tato instituce laickou i odbornou veřejností vnímána jako státem garantovaný subjekt, jehož úkolem je odborné zajištění památkových hodnot našeho státu. Obr. 1: Struktura archeologických útvarů NPÚ v rámci jednotlivých krajů ČR, stav k 5/21 (modrý bod Ústřední pracoviště, červené body Územní odborná pracoviště) Historický exkurs - obor archeologie a instituce státní památkové péče (AK+ZB) Památková hodnota archeologických nálezů byla u nás intenzivně vnímána již koncem 18. století (snahy K. J. z Bienenberka o systematickou záchranu archeologických nálezů při zemních pracích). Odborná formulace významu archeologických nálezů jako historického pramene byla prvně předložena Josefem Dobrovským na počátku 19. století. Navzdory tomu se i přes celou řadu vypracovaných návrhů nepodařilo zajistit jejich zákonnou ochranu dříve než takřka v polovině 2. století, a to nařízením protektorátní vlády č. 274 z r Za první Československé republiky sice existovaly Státní památkové úřady, památkový zákon se však z politických důvodů a pro odpor velkých vlastníků nemovitostí přijmout nepodařilo. Po osvobození byl protektorátní právní předpis převzat do právního řádu ČSR až do přijetí nové právní úpravy. Vládní nařízení č. 112/1951 zavedlo reorganizaci památkové péče ze státních památkových úřadů se stal Státní památkový ústav, 1953 vznikla Státní památková správa. Zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách zavedl organizační strukturu 5

7 KONCEPCE OBORU ARCHEOLOGIE V NÁRODNÍM PAMÁTKOVÉM ÚSTAVU V LETECH odrážející nové politické poměry, přitom však, pokud jde o archeologii, vycházející z poměrů starších (zejména výsadní postavení Státního archeologického ústavu později Archeologického ústavu, Československé akademie věd, fakticky vyjímající archeologické nálezy a lokality z působnosti památkové péče). Tímto zákonem byl zřízen Státní ústav památkové péče a ochrany přírody (SÚPPOP), jako centrální instituce, a vedle něj v jednotlivých krajích krajská střediska státní památkové péče a ochrany přírody (KSSPPOP). V těchto institucích pracovali archeologové jen ojediněle, samostatná archeologická pracoviště neexistovala. V SÚPPOP v 8. letech působil jediný pracovník jako referent pro archeologické památky (H. Osvaldová ). Strukturu a přístup převzal bez výraznějších změn i nový památkový zákon č. 2/1987 Sb., který však novou definicí kategorie kulturní památky dále omezil rozsah archeologického dědictví (dále AD), na něž se de iure vztahuje památková ochrana, a zbytek přesunul do sféry ošetřené nanejvýše záchranným archeologickým výzkumem. V regionálních pracovištích památkové péče působili archeologové jen ojediněle a nešlo o archeologické útvary. Výjimkou bylo Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody (PSSPPOP), kde vzhledem ke specifické situaci (intenzivní stavební činnost v historickém jádru města Prahy) bylo nutno řešit záchrannou činnost systémově. Archeologický útvar v PSSPPOP vznikl již r a zahájilo svou činnost především v oblasti realizace záchranných archeologických výzkumů v rozsahu městské památkové rezervace a na významných kulturních památkách. Obdobně byla o něco později řešena i situace v Olomouci, kde bylo v roce 1973 zřízeno pod tehdejším ONV Středisko památkové péče s archeologickým útvarem, od roku 1974 archeologickým oddělením, zaměřeným na provádění záchranných archeologických výzkumů v centru olomoucké památkové rezervace. Důležitou součástí činnosti uvedených útvarů byly též archeologické komise. V roce 1969 byla zřízena Archeologická komise pro Velkou Prahu, předchůdkyně dnešní Pražské archeologické komise jako nejstarší z regionálních archeologických komisí (dále RAK). Ostatní RAK byly zakládány až po jednání regionálních archeologů r. 1995, nedostaly však zákonnou oporu a jejich status a fungování se nyní různí podle regionální situace. Počátkem 9. let požadoval referát arch. památek SÚPP, v souvislosti s transformací ČSAV zřízení referátů arch. památek ve všech Památkových ústavech, mj. aby mohly připravovat podklady pro úřady státní správy. Archeologická pracoviště přibývala postupně. Interval jejich vzniku se však protáhl až do doby nedávno minulé. Roku 199 byla oddělena památková péče od ochrany přírody. Nově vzniklý Státní ústav památkové péče (SÚPP) měl nadále referát archeologických památek obsazený jednou osobou (od roku 1991 L. Krušinová), v letech oddělení ochrany archeologických památek o dvou pracovnících. Následný růst archeologického pracoviště v SÚPP by nebyl možný bez příznivé politické situace a zároveň vize samostatného zajištění péče o archeologické dědictví. Důležitým aspektem byla potřeba evidence památkového fondu a speciálně archeologických nalezišť. L. Krušinová se věnovala budování automatizovaného informačního systému, tj. archeologické databáze, od r. 1991, přičemž se snažila o součinnost s MK ČR i ARÚ AV. Výslednou podobou tohoto informačního systému je Státní archeologický seznam ČR (SAS ČR). Právě pro budování SAS ČR ( jako účelový projekt MK ČR) bylo dosaženo zásadního rozšíření odd. ochrany archeologických památek přijetím dalších pracovníků v r a konečně zřízení odboru péče o archeologický fond k se třemi odděleními, dvěma odbornými a jedním informatickým. Z KSSPPOP a PSSPPOP se staly od Památkové ústavy s přívlastkem místa působení, od roku 21 Státní památkové ústavy. V uvedené podobě vydržely ústavy do konce roku 22. K došlo ke sloučení všech ústavů státní památkové péče pod jedno označení Národní památkový ústav. Po reformě státní správy v roce 23 se vytvářela postupně mezi lety 26 až 28 v nově vzniklých krajích další pracoviště NPU, ve kterých se podařilo postupně personálně obsadit alespoň jedno místo archeologa. 6

8 KONCEPCE OBORU ARCHEOLOGIE V NÁRODNÍM PAMÁTKOVÉM ÚSTAVU V LETECH Institucionální a legislativní rámec oboru archeologie v NPÚ (MT+MZ) Národní památkový ústav (dále NPÚ) dnes představuje prakticky jedinou státem zřizovanou odbornou památkovou organizaci s fungující sítí pracovišť ve všech krajích ČR, když klíčová opora výkonu archeologické památkové péče, v pojetí stávající legislativy, tedy Akademie věd ČR a její Archeologické ústavy, pracují na zemském principu. Na počátku roku 21 ve struktuře NPÚ pracovalo téměř 11% všech pracovníků v oboru archeologie v ČR (dle systematizace pracovišť NPÚ 74 míst z ca. 666 lidí, zaměstnaných v různých archeologických institucích v ČR, údaj dle Frolík Tomášek 28). Postavení NPÚ v rámci archeologické obce v ČR plyne nejen z výše zmíněných skutečností. Jsou to úkoly, které jsou mu dány dosud platnou legislativou. V případě výkonu péče o archeologickou položku kulturního dědictví ČR, je to zejména znění 21., odst.4 a z něj plynoucí, ne vždy respektovaná, povinnost oznámit odborné organizaci státní památkové péče zahájení archeologických výzkumů na KP, NKP, památkové rezervaci či památkové zóně a podat mu zprávu o jejich výsledcích. Odborní pracovníci NPÚ pak mají ještě další povinnosti, plynoucí jim z dalších ustanovení zákona, jako je 14 či 32., odst Organizační uspořádání a řídící struktura oboru (AK) NPÚ vznikl k spojením Státního ústavu památkové péče (SUPP), Památkových ústavů v jednotlivých krajích a Správy státního zámku Sychrov (celkem 11 pracovišť, které zřizovalo MK ČR). Jednotlivá archeologická pracoviště vznikala na Památkových ústavech (jednotlivci, referáty, oddělení, odbory) podle potřeb pokrytí základní administrativní agendy a také dle počtu archeologických výzkumů v jednotlivých regionech, které bylo třeba realizovat jednak na památkových objektech (ve správě NPÚ cca 1 památkově chráněných objektů), jednak v některých jádrech historických měst (MPR nebo MPZ), které zajišťují velké odbory archeologie zejména v Praze, Olomouci a v Ostravě. Archeologický odbor ústředního pracoviště, dříve odbor péče o archeologický fond v SUPP, archeologické výzkumy prakticky nevykonává a specializuje se na tvorbu oborového informačního prostředí o archeologických lokalitách - viz Státní archeologický seznam ČR a vedení archeologického archivu. Po reformě státní správy v roce 23 se vytvářela postupně mezi lety 26 až 28 v nově vzniklých krajích další pracoviště NPU, ve kterých se podařilo postupně získat a personálně obsadit alespoň jedno místo archeologa. Nově vzniklé archeologické pracoviště NPÚ: 26 - ÚOP Liberec pro Liberecký kraj, 26 - ÚOP Kroměříž pro Zlínský kraj, 27 - ÚOP Loket pro Karlovarský kraj, 28 - ÚOP Josefov pro Královéhradecký kraj, 28 - ÚOP Telč pro kraj Vysočina. 7

9 KONCEPCE OBORU ARCHEOLOGIE V NÁRODNÍM PAMÁTKOVÉM ÚSTAVU V LETECH Obr. 2: Schéma současného oganizačního členění archeologických útvarů v NPÚ (stav k 5/21). Struktura oboru archeologie v NPÚ Archeologie v NPÚ je samostatným útvarem v rámci odborné sekce památkové péče řízeným přímo odborným náměstkem na daném pracovišti NPÚ, a to ať v úrovni samostatně působících archeologických referátu, oddělení či odborů. Pouze v menšině jsou na některých ÚOP osamocení archeologové začleněni do odboru nebo oddělení specialistů, případně do odboru evidence, dokumentace a informačních systémů. NPÚ struktura archeologie ODBOR ODDĚLENÍ REFERÁT JEDNOTLIVEC NPÚ ÚP NPÚ ÚOP Brno 1 NPÚ ÚOP České Budějovice 1 NPÚ ÚOP Josefov 1 NPÚ ÚOP Kroměříž 1 NPÚ ÚOP Liberec 1 NPÚ ÚOP Loket 1 NPÚ ÚOP Olomouc 1 2 NPÚ ÚOP Ostrava NPÚ ÚOP Pardubice 1 NPÚ ÚOP Plzeň 1 NPÚ ÚOP Praha 1 3 NPÚ ÚOP středních Čech 1 NPÚ ÚOP Telč 1 NPÚ ÚOP Ústí n. Labem 1 CELKEM

10 KONCEPCE OBORU ARCHEOLOGIE V NÁRODNÍM PAMÁTKOVÉM ÚSTAVU V LETECH Dokumenty upravující činnosti spadající do oboru archeologie (MZ+JK) a) Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná), publikovaná pod č. 99/2 Sb. m.s. Definuje předmět zájmu, tj. archeologické dědictví, vymezuje opatření k jeho ochraně, určuje rámcové priority v oblasti péče o archeologické dědictví. Z tohoto hlediska klíčový je požadavek na upřednostňování intaktnosti archeologických situací a požadavek na aktivní účast archeologů v územně plánovacím procesu. b) Zákon č. 2/1987 Sb. (o státní památkové péči) Postavení, úkoly a činnost NPÚ jsou primárně stanoveny zákonem č. 2/1987 Sb. o státní památkové péči (dále jen Zákon ), činnosti NPÚ spadající do oboru archeologie se týkají následující ustanovení: 7 Evidence kulturních památek: NPÚ vede Ústřední seznam KP (včetně archeologických). 14 Obnova kulturních památek: NPÚ zpracovává odborná vyjádření pro orgány SPP. 21 Oprávnění k archeologickým výzkumům: ARÚ AV ČR a oprávněné organizace oznamují zahájení archeologických výzkumů NPÚ a podávají mu zprávu o výsledcích v případě, že se jedná o KP nebo památkově chráněné území. 32 Odborná organizace státní památkové péče: NPÚ zpracovává rozbory stavu SPP, podklady pro koncepce, organizuje, koordinuje a plní vědeckovýzkumné úkoly, plní úkoly odborně metodického, dokumentačního a informačního pracoviště pro úsek SPP a zabezpečuje průzkumy, výzkumy a dokumentaci KP a památkově chráněných území, zabezpečuje odborný dohled. c) Vyhláška č. 187/27 Sb., kterou se stanoví obsah a náležitosti plánu území s archeologickými nálezy Obsahová a formální podoba plánu území s archeologickými nálezy. d) Úkoly vyplývající ze Statutu NPÚ schváleného (ve znění změny z ) Základním dokumentem upravující činnosti NPÚ, včetně archeologie, je Statut NPÚ. Úkoly vyplývající ze Statutu jsou vesměs shodné se zákonem č. 2/1987 Sb., v příloze 3 Statutu jsou tyto definovány jako Hlavní činnosti a úkoly : Příloha 3 Statutu, část B: NPÚ provádí archeologické výzkumy (AV) na základě oprávnění, dále pak; vede evidenci a dokumentaci AV v areálech KP a památkově chráněných územích; vede evidenci a dokumentaci archeologických nálezů, nalezišť a území s archeologickými nálezy; provádí AV v rozsahu zřizovatelem účelově poskytnutých prostředků (PPZAV); provádí AV hrazené odběratelem; první dva body jsou uvedeny i v části C Přílohy 3 Statutu s tím, že tato evidence je vedena v rozsahu pro účely Státní památkové péče Příloha 3 Statutu část C: NPÚ provádí sbírkotvornou činnost; 9

11 KONCEPCE OBORU ARCHEOLOGIE V NÁRODNÍM PAMÁTKOVÉM ÚSTAVU V LETECH Povolení k provádění archeologických výzkumů ze dne ; Dohoda NPÚ s AV ČR O rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů, uzavřená dne ; Statut NPÚ Pasportizace pracovišť (JP) V současné době NPÚ zabezpečuje archeologickou činnost na všech svých územních pracovištích, včetně pracoviště ústředního. Celkem se jedná o 15 pracovišť se systemizovanými pozicemi archeologa, zahrnutými do útvarů o různorodé velikosti, struktury a rozsahu činností. Uvedený stav vychází především z historických okolností jejich vzniku, délky existence a památkových specifik jednotlivých regionů. Všechna pracoviště jsou integrální součástí organizační struktury jednotlivých územních pracovišť a jako takové využívají jejich vybavení. Na podkladě velikosti pracoviště lze v rámci NPÚ rozlišit tři základní typy archeologických útvarů: Typ I: provozně největší pracoviště na pozici odborů. Celkem se jedná o 4 útvary (Ústřední pracoviště, ÚOP Praha, Olomouc a Ostrava). Jsou to pracoviště obsazená vedle většího počtu archeologů i dalšími, převážně technickými pracovníky v řádu desítek pracovníků. K základnímu vybavení všech odborů náleží standardně vybavené kancelářské prostory, které jsou součástí administrativních budov jednotlivých pracovišť. Důležitou součástí útvarů jsou archeologické laboratoře, které slouží k základní péči o movité nálezy. Vybavenost laboratoří odpovídá převážně základním požadavkům na ošetření nálezů. Ve srovnání se specializovanými dílnami obdobného zaměření v jiných institucích (např. ARÚ AV ČR), svým technickým a materiálním vybavením spíše zaostávají za dnešním standardem. Pouze výjimečně je součástí laboratoře specializovaná konzervátorská dílna se zaměřením na ošetření organických materiálů (konzervace dřeva z archeologických nálezů ÚOP Ostrava). Doplňkem pracovišť jsou pomocné skladovací prostory, určené k dočasnému uložení nalezeného archeologického materiálu, případně sloužící k uskladnění technického vybavení k terénní činnosti. Umístěním jsou většiny prostorů vázány na administrativní budovy. Samostatnou součástí jsou depozitáře pro uložení archeologických nálezů. Jejich dislokace bývá povětšinou spojena s administrativními budovami jednotlivých ÚOP nebo s detašovanými památkovými objekty ve správě NPÚ (Olomouc, Ostrava). K výjimkám patří depozitář ÚOP Prahy umístěný v objektu bývalé stodoly, který je NPÚ pronajímán jiným vlastníkem. Počet a velikost depozitářů je značně variabilní, v převaze se však jedná o funkčně problematické prostory, nesplňující náročná kritéria pro uchovávání vysoce citlivých archeologických artefaktů a vzorků. K provozním doplňkům pracovišť náleží technické prostory typu fotokomora, šatna pro pracovníky terénního výzkumu aj., které jsou však na archeologických pracovištích zastoupeny ve výrazné menšině (Praha). Ústřední pracoviště, vzhledem ke svým specifickým úkolům (viz výše), nedisponuje ani laboratořemi a ani depozitáři. Technické síly zde pracující se podílejí výhradně na tvorbě společného oborového informačního prostředí NPÚ. Disponuje také dislokovaným pracovištěm v Brně. Typ II: archeologické pracoviště na pozici oddělení. V rámci NPÚ se jedná o 5 pracovišť (ÚOP střední Čechy, České Budějovice, Plzeň, Pardubice, Brno). 1

12 KONCEPCE OBORU ARCHEOLOGIE V NÁRODNÍM PAMÁTKOVÉM ÚSTAVU V LETECH Pracoviště uvedeného typu jsou obsazeny, až na výjimky pouze pracovníky na pozicích archeologa v řádech několika jedinců. K jejich vybavení náleží standardní kancelářské prostory v objemu odpovídajícímu počtu pracovníků. I zde jsou součástí některých pracovišť menší laboratorní prostory pro základní ošetření a práci s nálezy. Doplňkem jsou pomocné skladovací prostory využívané pro dočasné uskladnění nálezů. Zcela nedostatečné je vybavení samostatnými účelovými depozitáři, kterými disponují pouze dvě z pěti územních pracovišť (Pardubice, Brno). Typ III: osamocení pracovníci (jednotlivci) na pozici referátu nebo samostatného specialisty v rámci jiných organizačních útvarů (odd. specialistů, nebo OEDIS). V NPÚ se jedná o 6 pracovišť (ÚOP Josefov, Kroměříž, Liberec, Loket, Telč, Ústí nad Labem). Uvedená pracoviště jsou vzhledem k minimálnímu obsazení v řádu jedince zakomponována do organizačně vyšších struktur jednotlivých sekcí územních pracovišť. Provozně disponují pouze kancelářskými prostorami. Vzhledem k minimálnímu personálnímu obsazení zcela chybí laboratoře a další technické zázemí. Za provizorní lze označit též místa na uskladnění archeologického materiálu, situovaná v nevyhovujících prostorách na objektech ve správě NPÚ, případně zcela absentující. Celkově lze uvést, že pouze pracoviště typu I. splňují svým vybavením nároky na standardně zařízené archeologické pracoviště. Za zcela nedostačující je nutné označit současný stav, či spíše absenci specializovaných archeologických depozitářů na většině pracovišť NPÚ. Obr. 3: Grafické vyjádření pasportizace archeologických pracovišť NPÚ (data k 3/21) viz. příloha č Personální kapacity oboru (JP) Personální kapacity oboru archeologie v rámci pracovišť NPÚ výrazně koresponduje s velikostí jednotlivých útvarů. Nejpočetněji jsou na všech odborných pozicích obsazeny 11

13 KONCEPCE OBORU ARCHEOLOGIE V NÁRODNÍM PAMÁTKOVÉM ÚSTAVU V LETECH útvary typu I, pracoviště velikosti odboru. Za nedostatečně lze označit personální pokrytí větší části pracovišť NPÚ, kde je zastoupen pouze jeden odborný pracovník na pozici archeologa, a to zcela bez podpory technického personálu. Archeologové jsou rozmístěni na všech pracovištích NPÚ v útvarech různé strukturální úrovně. K závěru roku 29 bylo v NPÚ zaměstnáno na této pozici celkem 43 osob v celkové objemu 42,5 úvazku. Nejpočetněji jsou archeologové zastoupeni v útvarech typu I., tj. pracovišti na úrovni odborů. Celkový počet se zde pohyboval mezi 4 až 8 pracovníky na jeden útvar. Pracoviště typu II a III jsou obsazeny již pouze 1 maximálně 3 archeology. V současné době je obsazeno jedním archeologem celkem 6 pracovišť NPÚ (Loket, Ústí nad Labem, Liberec, Josefov, Telč, Kroměříž). Na pracovištích s větším počtem archeologů je uplatňována dílčí specializace se zaměřením na některý ze segmentů archeologické památkové činnosti. Osamocení specialisté vykonávají kumulovanou funkci svázanou převážně s úřadní agendou odborných vyjádření, bez možnosti realizace dalších oborových aktivit spojených s poznáváním a péčí o archeologické památky. Ojediněle jsou na archeologických pracovištích NPÚ zastoupeni další vysokoškolsky vzdělaní specialisté technického, přírodovědného, případně jiného humanitního směru. Jejich ojedinělá přítomnost je opět spojena výhradně s některými většími útvary NPÚ (ÚP, Ostrava). Pro řadu činností zcela zásadní, avšak personálně zcela podhodnocenou skupinou zaměstnanců představují techničtí pracovníci. Ve většině se jedná o středoškolsky, v menšině i vysokoškolsky vzdělané pracovníky, vykonávající funkci na pozicích dokumentátorů, archeologických dělníků, správců dat nebo správců depozitářů. Celkově se jedná o 15 osob v celém NPÚ. Jejich přítomnost je opět vázána na útvary, které ve větším objemu zajišťují archeologickou terénní či dokumentační aktivitu na zapsaných památkách, případně v prostředí větších sídelních areálů typu MPR. Obr. 4: Grafické vyjádření personální kapacity archeologických pracovišť NPÚ (data k 3/21) viz. příloha č. 2 12

14 KONCEPCE OBORU ARCHEOLOGIE V NÁRODNÍM PAMÁTKOVÉM ÚSTAVU V LETECH K technickým zaměstnancům patří dále dokumentátoři se zaměřením na péči o archeologické nálezy (tzv. laboratorní pracovníci). V jejich náplni práce je starost o archeologické nálezy od jejich získání, přes základní ošetření a evidenci, až po následnou péči. Opět i zde se jejich počet pohybuje v řádech jednotlivců o celkovém počtu 5 osob. Péči o nálezy mají ve své náplni též specializovaní pracovníci na pozicích konzervátorů a restaurátorů. I zde je jejich přítomnost spojená s velkými pracovišti typu I. (Praha, Olomouc, Ostrava, z menších Pardubice) Početně se jedná o 6 konzervátorů a 2 restaurátorky v celém NPÚ. Kvalitativně vyšší specializace těchto pracovníků umožňuje provádět profesně vysoce náročné opatření a zásahy na archeologických nálezech, které jsou nutné pro jejich uchování a následnou prezentaci. Za velkým problém lze označit mzdové ohodnocení všech kategorií zaměstnanců archeologických útvarů. Profesionálně odvedenou práci v tomto oboru lze zajistit pouze na základě náročných, specializovaných odborných činností, které mohou zastávat pouze pracovníci s vysokou kvalifikací a praxí. Průměrná čistá mzda vysokoškolsky vzdělaného archeologa se v roce 29 pohybovala okolo částky 16 Kč, na pozici středně technického personálu typu dokumentátor kolem 13 Kč. Získat a udržet zaměstnance především z některých profesí kategorie technických a laboratorních pracovníků (např. odborníky na počítačovou techniku, geodety, počítačové grafiky, restaurátory a konzervátory), ale i začínající a nadějné odborníky z řad archeologů a jiných specialistů je za těchto okolností velmi obtížné. Celkem je na archeologických útvarech NPÚ zaměstnáno 74 pracovníků v různých profesních zařazeních, více jak polovinu tvoří odborní pracovníci na pozici archeologů Materiální a technické vybavení (JP) Materiální a technické vybavení archeologických útvarů NPÚ je v současné době nevyvážené a zcela vypovídá o vykonávaných funkcích, podmíněných personálními možnostmi jednotlivých pracovišť. Za standardní vybavení lze na všech archeologických útvarech označit vybavení základní počítačovou technikou pro tvorbu a ukládání textů a dokumentů obrazové povahy. Všichni odborní pracovníci disponují služebním mobilním telefonem. Každé pracoviště využívá k dokumentaci digitální fotoaparát. Pouze málo kde jsou na pracovištích k dispozici videokamery, využívané při dokumentaci lokalit a výzkumů. Rozdílnou situaci nalézáme ve specializovaném softwarovém vybavení. Vedle obecně rozšířeného standardního vybavení kancelářskými programy typu MS Office se pouze na několika pracovištích nalézají produkty využitelné pro pokročilejší tvorbu plánové a obrazové dokumentace (programy typu MicroStation, AutoCad), nebo programy využitelné pro tvorbu a správu digitálních map se specializovaným obsahem (programy typu ArcView, ArcGis, ArcInfo). V posledním období byla většina archeologických útvarů vybavena softwarem Demus k základní evidencí movitých nálezů. Vzhledem k současnému trendu využívání uvedených nástrojů při práci archeologů ve všech segmentech oboru, archeologická pracoviště NPÚ (až na osamocené výjimky) svým softwarovým vybavením spíše zaostávají za současným standardem. Samostatnou skupinu ve vybavení představují prostředky pro realizaci archeologických výzkumů destruktivní (záchranné archeologické akce), případně nedestruktivní povahy (prospekce, sběry, zaměřování reliktů lokalit). I zde je zřejmá kvalitativní disproporce ve vybavení mezi jednotlivými pracovišti, které aktivněji vykonávají terénní a dokumentační činnost, nebo ji především z personálních důvodů vykonávat nemohou. Základním terénním vybavením pro archeologický výzkum a dokumentaci disponuje více jak polovina všech pracovišť (nářadí, nástroje, elementární měřičské pomůcky). Za touto položkou již zaostává pokročilejší měřičské nebo zaměřovací vybavení v podobě nivelačních přístrojů, případně 13

15 KONCEPCE OBORU ARCHEOLOGIE V NÁRODNÍM PAMÁTKOVÉM ÚSTAVU V LETECH ručních přístrojů GPS, kterými disponuje necelá polovina pracovišť. Pouze 4 archeologická pracoviště disponují totální měřičskou stanicí pro profesionální výškové a polohové zaměřování. Součástí vybavení pouze některých pracovišť jsou i další specializované nástroje či přístroje pro výzkumnou (prospekční) činnost např. detektory kovů, nebo geologické vrtáky. Vzhledem k územně rozsáhlé působnosti některých útvarů mají jejích pracovníci na více jak polovině pracovištích k dispozici služební auto, využívané při pravidelném památkovém monitoringu, poznávání a výzkumu archeologického fondu ve svém regionu. Ostatní speciální požadavky na materiálové a technické vybavení např. pro řešení náročných výzkumných projektů, je v případě zabezpečení finančního krytí zajišťováno výhradně formou objednaných služeb po dobu jejich realizace (speciální technika na výzkumy, softwarové a geodetické služby, jiné technické potřeby atd.). Obr. 5: Grafické vyjádření materiálového a technického vybavení na archeologických pracovištích NPÚ (data k 3/21) viz. příloha č Zabezpečení péče o movité archeologické nálezy (JP) Péče o archeologické nálezy představuje jednu z důležitých úkolů archeologických útvarů NPÚ. Objem prací s nálezy je závislý na objemu aktivní terénní výzkumné činnosti. Především na pracovištích typu I představuje starost o archeologické nálezy značnou část pracovní náplně samostatných úseků tzv. archeologických laboratoří. Jejich prostřednictvím je zajišťováno nejen základní ošetření a evidence nálezů po samotné exkavaci, ale především další dlouhodobější péče spojená s jejich uložením v depozitářích. Doba jejich uložení je závislá na původu nálezu. Nálezy nesouvisející s objekty ve správě NPÚ jsou po svém zpracování předávány do státem zřizovaných sbírkotvorných institucí. Délka dočasného depozitu je však závislá na délce jejich vyhodnocení, které však může trvat i řadu let. Tato tzv. dlouhodobá péče o nálezy si vyžaduje nejen kvalitní prostory pro uložení, ale především zkušený odborný personál z řad dokumentátorů, konzervátorů, restaurátorů. V současné době je však tato činnost na archeologických pracovištích vykonávána pouze 14

16 KONCEPCE OBORU ARCHEOLOGIE V NÁRODNÍM PAMÁTKOVÉM ÚSTAVU V LETECH v základním rozsahu, v omezeném počtu zaměstnanců a s nedostatečným materiálně technickým vybavením. Pouze na větších pracovištích typu I je uskutečňována pokročilejší péče o nálezy zabezpečená vyškoleným personálem. Důraz je kladen na tzv. první pomoc nálezům po jejich vyzvednutí z archeologické situace. Bezprostřední ošetření potřebují především nálezy z organických materiálů, podléhajících rychlé zkáze. Zatím pouze ojediněle je rozvíjena specializovaná konzervátorská činnost, zaměřená na technologicky náročnější způsoby ošetření archeologických nálezů (konzervátorská dílna na dřevo v ÚOP Ostrava). Mezi běžněji provozované práce náleží činnosti spojené s konzervací a restaurováním keramických nálezů, méně již práce spojené s ošetřením skla, kůží, textilu, kovových předmětů atd. Ve většině případů je ošetření nálezu řešeno formou placených služeb na specializovaných konzervátorských pracovištích mimo NPÚ. Ceny těchto zákroků jsou však vysoké a značná část nálezového fondu tak zůstává profesionálně neošetřena Informační zdroje oboru archeologie v NPÚ (AK) Sběr informací o archeologických nálezech, archeologických nalezištích, územích s archeologickými nálezy, identifikace archeologického památkového fondu jako součásti paměti krajiny a jejich evidence patří k prvořadým úkolům oboru archeologie v NPÚ. Z uvedeného důvodu je v rámci této instituce vybudován a dále rozvíjen informační systém o archeologických datech (ISAD NPÚ). Jeho správu zajišťuje ÚP NPÚ. Informace jsou získávány jak prostřednictvím jednotlivých ÚOP, tak ve spolupráci s dalšími archeologickými institucemi. Informační systém o archeologických datech ISAD NPÚ jehož základem jsou aplikace: SAS ČR evidující území s archeologickými nálezy (ÚAN) viz bod ; VAL zahrnuje vybraná nejdůležitější archeologická naleziště (lokality), která umožní přístup k datům SAS ČR z hlediska jejich kulturně historického významu a památkové hodnoty; ODAN - Obrazová dokumentace archeologických nalezišť, která může evidovat a prezentovat kromě základních fotografických a video záznamů též digitalizovanou i archivní podobu plánů, kreseb, dokumentaci významných nálezů apod.; PV - Přehled výzkumů je bibliografií archeologických výzkumů na Moravě a ve Slezsku od roku 1956 dosud; ADČ - Archeologická databáze Čech (data v rámci spolupráce poskytl ARÚ AV ČR, Praha. v.v.i.) eviduje archeologické akce na území Čech; Mapový projekt - nad správními a geografickými údaji se zobrazují prostorově identifikované UAN I, II, III, IV a bodová vrstva údajů z ADČ. Databáze OZAA, ZAA, NZ - databáze oznámení jednotlivých oprávněných organizací k provádění archeologických výzkumů a Archeologických ústavů AV ČR o zahájení archeologického výzkumu a zprávy o jejich výsledcích na území prohlášeném za kulturní památku, národní kulturní památku, památkovou rezervaci nebo památkovou zónu (PamZ, 21, odst. 4). ÚSKP a jeho webová prezentace MONUMNET; DEMUS pro základní evidenci archeologických nálezů ve sbírkové péči NPÚ; Lokální databázové systémy jednotlivých ÚOP evidující archeologické informace v daném území (např. archeologický atlas Olomouce, mapa stavu archeologických terénů v Pražské památkové rezervaci). 15

17 KONCEPCE OBORU ARCHEOLOGIE V NÁRODNÍM PAMÁTKOVÉM ÚSTAVU V LETECH Vědecká a výzkumná činnost (ZN+JČ) Vědecká a výzkumná činnost patří k důležitým činnostem většiny odborných pracovníků v archeologických útvarech NPÚ. Objem této aktivity je však na jednotlivých pracovištích rozvíjen značně nerovnoměrně, a to vždy v závislosti na velikosti útvaru a jeho personálním obsazení. V útvarech, kde veškerá agenda spadá na jednoho pracovníka, je velmi obtížné vytvořit prostor pro náročnější vědeckou a výzkumnou práci. V době samostatných památkových ústavů zpracovávali v časovém intervalu na 8 pracovištích celkem 15 samostatných institucionálních výzkumných záměrů MK, na 4 pracovištích bylo řešeno 12 archeologických účelově financovaných projektů MK a 3 pracoviště se zúčastnila řešení 8 grantových projektů GA ČR (z toho u 5 jako spoluřešitelé projektů Akademie věd ČR). Od roku 1999 jsou již projekty a záměry formulovány obšírněji a sdružují početné soubory dílčích úkolů, které v institucionálním výzkumném záměru NPÚ jsou vesměs evidovány v jediném výzkumném záměru MK. Po zániku veřejně vyhlašovaných soutěží pro účelově financované projekty MK ČR získala po sloučení ústavů v roce 23 dvě pracoviště podporu pro 4 archeologické grantové projekty GA ČR (z toho jeden jako spoluřešitel projektu AV ČR), 1 pracoviště pro 1 programový projekt z programu Podpora pro památky UNESCO a jiné pracoviště pro dva archeologické grantové projekty GA Univerzity Karlovy. Valná většina projektů je zaměřena na odbornou archeologickou problematiku vyhodnocení terénních výzkumů na různých typech lokalit, nebo na prohloubení znalostí o archeologických nemovitých a movitých památkách případně sídelních areálech. V menšině se pracovníci podílejí na úkolech s obecnější památkovou problematikou, souvisejících především s výzkumem historické architektury (hlavně ze středověkého období). Největším institucionálním úkolem archeologů NPÚ bylo vytvoření Státního archeologického seznamu (SAS ČR). Úkol byl řešen v letech v podobě účelového projektu MK ČR (blíže viz kap ). Mezi další řešené záměry institucionálního charakteru pro vědu a výzkum, podporované z prostředků MK ČR náležel projekt Nové prameny k raně a vrcholně středověkým dějinám Prahy. Souhrn archeologických výzkumů ve vybraných mikroregionech I. Zpracování a výpověď realizovaný na pražském pracovišti NPÚ v letech Od roku 26 je v běhu pokračování institucionálního záměru MK ČR pro vědu a výzkum (VaV) v jehož rámci jsou řešeny dva projekty s čistě archeologickou tématikou. Úkol č. 36 je věnován systematickému průzkumu, vědeckému vyhodnocení, odborně podložené obnově a prostorové identifikaci nemovitého archeologického památkového fondu, který má za úkol doplnit mnohdy nedostatečný souhrn informací o archeologických nemovitých památkách, především s důrazem na jejich co nejpřesnější prostorovou lokalizaci a terénní dokumentaci. Postupně byla do úkolu zapojena téměř všechna archeologická pracoviště NPÚ. Úkol č. 37 je zaměřen na zpracování a vyhodnocení záchranných archeologických výzkumů nemovitých kulturních památek a památkových území, jako nových pramenů k dějinám území České republiky. Na jeho řešení se podílejí především největší archeologická pracoviště NPÚ v Praze, Ostravě a Olomouci. Dílčí projekty v rámci VaV jsou řešeny na ÚOP v Brně (např. Výsledky záchranného a zjišťovacího archeologického výzkumu v areálu Bučovického zámku). ÚOP v Plzni zpracovalo dva výzkumné záměry z příspěvků MK ČR zaměřené na "Výzkum a dokumentaci památek v Západočeském regionu - archeologické výzkumy" a "Zpracování a vyhodnocení výsledků záchranných archeologických výzkumů nemovitých kulturních památek Plzeňského kraje" MK ČR. Ojedinělým záměrem byl projekt Archeologická evaluace historických ikonografických pramenů Květné zahrady v Kroměříži podporovaný MK ČR a zabezpečovaný ÚOP Kroměříž. Odborní pracovníci archeologické útvaru ÚOP středních Čech v minulosti působili jako spoluřešitelé grantu Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FFUK v Praze, týkajícího se poznání a dokumentace sídel drobné šlechty na Benešovsku a Rakovnicku, podporovaného GA UK. Samostatnou skupinou jsou odborné záměry financované GA ČR. Z této skupiny lze 16

18 KONCEPCE OBORU ARCHEOLOGIE V NÁRODNÍM PAMÁTKOVÉM ÚSTAVU V LETECH uvést v současné době probíhající záměr Pražská románská sakrální architektura pohled archeologa zajišťovaný ÚOP Praha. Dosud zcela nevyužity zůstávají možnosti získání finančních prostředků ze zahraničí z projektů států Evropské unie Publikační činnost (ZN) O publikační činnosti lze konstatovat obdobné závěry jako o výzkumné činnosti (viz. kap ). Opět je zde zřetelná závislost velikosti útvarů a počtu publikovaných prací. Ale nejedná se pouze o jednoduchou přímou úměrnost (více pracovníku více publikací). Výrazně se opět opakuje fakt, že pokud je v rámci útvaru pouze jeden archeolog, je většinou plně vytížen povinnou agendou a na časové náročnou přípravu odborných článků (nebo dokonce monografií) mu nezbývá čas. Největší procento všech výstupů se zabývá výsledky zpracování archeologických terénních výzkumů. V Čechách se tak děje v rámci každoročně vydávaných Výzkumů v Čechách vydávaných ARÚ AV ČR, Praha, v.v.i. (knižní forma povinně odevzdávaných karet ZAA). Na Moravě pak jejich podrobnější protějšek představuje Přehled výzkumů. Výsledky (většinou) záchranných výzkumů jsou dále prezentovány ve specializovaných regionálních periodikách (např. Archeologie ve středních Čechách, Archeologické výzkumy na Vysočině, Archeologické výzkumy v jižních Čechách, Archaelogica Pragensia, Staletá Praha a další) a v neposlední řadě v pravidelných výročních zprávách NPÚ. Výsledky odborné práce archeologů NPÚ jsou uveřejňovány také v domácích prestižních recenzovaných oborových časopisech (např. Archeologické rozhledy, Památky archeologické), ale i ve většině periodicích zaměřených na památkovou problematiku (např. Zprávy památkové péče, Památky jižních Čech, Průzkumy památek, Památky středních Čech, Památková péče na Moravě / Monumentorum moraviae tutela a další). V neposlední řadě je nutné zmínit velkou skupinu periodik příbuzných historicko-společenských vědních, přírodovědných a technických disciplín, kde nacházejí své místo příspěvky vycházející s interdisciplinárně změřených výzkumných aktivit archeologů NPÚ (např. Castellologica bohemica, Numismatický sborník, Pražský sborník historický). Pravidelnou aktivitou pracovníků NPÚ je účast na řadě domácích, méně již zahraničních, vědeckých konferencích s následnou publikací v příslušných tiskových výstupech (např. Archaeologia historica, Forum urbes medii aevi, Dějiny staveb, Archeologie doby hradištní v Čechách, Annual Meeting European Association of Archaeologists, Wratislawia Antiqua, Hunnen zwischen Asien und Europa). V menšině jsou výstupy monografické, kde pracovníci archeologických útvarů povětšinou se účastní jako spoluautoři v rámci širšího týmu (z poslední doby lze uvést rozsáhlou monografii o Historii sklářské výroby, nebo prezentace výsledků výzkumu na náměstí Republiky v Praze, Románské domy v Praze a další). Nezanedbatelnou část publikačních aktivit představují příspěvky popularizačního a edukačního rázu, zaměřené na širokou veřejnost (články v denním tisku, popularizující časopisy, archeologické pasáže v informačních a propagačních materiálech k památkovým objektům a areálům) Edukační a popularizační aktivity (ZN) Pracovníci NPÚ se podílejí na přednáškové činnosti na vysokých školách, a to jak pro studenty archeologie tak i pro ostatní obory (např. výběrové přednášky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, specializovaný kurz přednášek pro katedru archeologie Západočeské univerzity v Plzni na téma Archeologie středověké Prahy, Archeologická 17

19 KONCEPCE OBORU ARCHEOLOGIE V NÁRODNÍM PAMÁTKOVÉM ÚSTAVU V LETECH památková péče, nebo vedení předmětu Management v archeologii na katedře archeologie na Univerzitě Hradce Králové). Součástí těchto aktivit je i vedení závěrečných studentských prací, případně jejich závěrečná oponentura. Četné jsou také přednáškové akce pro širokou veřejnost (např. v rámci Společnosti přátel starožitností nebo u příležitosti výstavy Cesta do hlubin města - 12 nej objevů pražské archeologie v Muzeu hl. města Prahy, regionální spolky a sdružení, Univerzita třetího věku). Oblíbené jsou odborné vycházky s výkladem po archeologických památkách a lokalitách, nebo komentované prohlídky právě probíhajících archeologických výzkumů. Důležitou položkou je propagace oboru v médiích. Informace o činnosti archeologických útvarů především při výzkumné činnosti jsou zveřejňovány v celostátním i regionálním rozhlase (Český rozhlas, rádio Leonardo), zprávy s archeologickou tématikou se pravidelně objevují v pořadech veřejnoprávní televize a komerčních televizních stanic. I když NPÚ není v právním slova smyslu muzejní institucí, některá archeologická pracoviště se pravidelně podílí na výstavní činnosti, ať ve spolupráci s muzei a galeriemi (např. spoluautorství a příprava rozsáhlého výstavního projektu s názvem Cesta do hlubin města - 12 nej objevů pražské archeologie uskutečněného v roce v Muzeu hl.města Prahy; výstava Po stopách zaniklých sídel, středověké archeologické nemovité památky Rakovnicka pořádaná ve spolupráci s Muzeem T.G.M. Rakovník), nebo v rámci výstavních projektů NPÚ na svých objektech (nejnověji v letošním roce uspořádaná tématická výstava Přemyslovské Křivoklátsko na hradě Křivoklát). Samostatnou popularizační činností představuje tvorba podkladů pro informační panely na památkových objektech v péči NPÚ, případě vytváření informačního systému v podobě naučných stezek. Přestože je tato činnost veřejnosti vnímána velice pozitivně, je nutno konstatovat, že žádná z těchto aktivit není institucionálně systematicky podporována a je v převážné většině záležitostí osobního nasazení jednotlivých pracovníků, případně pracovních týmů jednotlivých ÚOP Spolupráce v rámci NPÚ (JP) Oborová spolupráce archeologických útvarů NPÚ v rámci své instituce není doposud výrazněji rozvinuta a systematicky budována. Většina pracovišť je ve své činnosti úzce zaměřena na svůj region, pouze výjimečně přesáhne jeho hranice. Veškeré dosud realizované aktivity vycházejí především s osobní iniciativy jednotlivých pracovníků. Jedním z mála dokladů řízené institucionální spolupráce jsou vědecko výzkumné projekty zpracovávané některými archeology jednotlivých ÚOP v rámci institucionálních záměrů financovaných MK ČR (viz. kap ). Mezi zatím osamocený příklad odborné metodické a personální spolupráce náleží společná realizace rozsahem náročné záchranné archeologické akce na území Prahy za účastí dvou odborů archeologie NPÚ, včetně následné participace na jeho odborném vyhodnocení. Jako dosud výrazněji nepropracovanou lze označit komunikaci či případnou hlubší spolupráci archeologů s pracovníky ostatních památkových útvarů v rámci NPÚ. Především se jedná o nedostatečnou vzájemnou koordinaci postupů s památkovými referenty v rámci realizace památkových obnov na objektech v naší správě, případně na dalších památkách Spolupráce s externími subjekty (JP) Základní oborová spolupráce archeologických útvarů NPÚ s externímu subjekty nepřímo vychází z povinností vyplívajících s ustanovení památkového zákona č. 2/1987 Sb. a dohody uzavřené mezi AV ČR a NPÚ ve věci oprávnění k realizaci terénních výzkumů. 18

20 KONCEPCE OBORU ARCHEOLOGIE V NÁRODNÍM PAMÁTKOVÉM ÚSTAVU V LETECH Jedná se především o pravidelnou výměnu informací mezi pracovišti NPÚ a Archeologickými ústavy AV ČR v Praze a Brně o prováděných archeologických terénních akcích, včetně zasílání shrnujících závěrečných zpráv o výzkumech, nálezech a jiných nedestruktivních aktivitách do oborového archivu, které pak využívá Archeologická Databáze Čech. Oboru prospěšná je další výměna informací v otázkách opatření spojených s ochrannou kulturních památek, nebo předávání kopií nálezových zpráv o výzkumech NPÚ do archivu ARÚ AV ČR. Důležitým segmentem povinné spolupráce je spojená s výměnou informací a koordinací památkové činnosti s úřady státní správy a krajské a obecní samosprávy. Pouze na některých územních pracovištích je naplňovaná spolupráce v rámci regionálních archeologických komisí, která ojediněle naplňují i kumulovanou funkci poradního orgánu ředitele ÚOP NPÚ. Účastníci komise se rekrutují z institucí státních, krajských a nestátních, které mají oprávnění k provádění archeologických výzkumů. Spolupráce se zaměřuje zejména na společnou koordinaci záchranné archeologické činnosti v daném regionu tak, aby každá akce poškozující archeologické nálezy našla oprávněnou organizaci, která stavebníkovi navrhne uzavření příslušné dohody dle 22.odst.1 cit. zákona. Komise jsou také prostředím, kde jsou diskutovány a rozvíjeny další aktivity směřující k poznání a ochraně archeologického památkového fondu. V rámci řešení odborných projektů je rozvíjena spolupráce s většinou domácích univerzitních pracovišť. Společně jsou řešeny grantové projekty a je zajišťována praxe studentů na terénních výzkumech. Někteří pracovníci archeologických útvarů provádějí i pravidelnou externí přednáškovou činnost zaměřenou na různá oborová témata (Univerzita Karlova v Praze, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzita Hradec Králové, Univerzita Palackého v Olomouci). ÚP NPÚ spolupracuje s většinou domácích univerzit, které využívají vybrané soubory archeologických dat SAS ČR pro potřeby studentských i dalších vědeckých prací. V regionálním měřítku je podporována spolupráce s muzejními institucemi. Vedle záležitostí spojených s předáváním archeologických nálezů, jsou společně realizovány výstavní projekty, akce spojené s propagací a prezentací archeologického kulturního dědictví. Pro ústřední pracoviště aktualizuje řada archeologů z muzeí a dalších archeologických institucí data SAS ČR ve svém regionu jako regionální správci. Samostatnou skupinu spolupracovníků představují instituce z neziskového sektoru. Tradičním partnerem NPÚ jsou regionálně působící obecně prospěšné společnosti, vlastnící oprávnění k provádění archeologických výzkumů. S jejich pomocí jsou realizovány některé typy záchranných archeologických výzkumů. Do uvedené kategorie lze zahrnout i spolupráci s různými zájmovými skupinami a spolky zaměřenými na ochranu či údržbu památek. Ostatní, spíše nahodilá, spolupráce s institucemi neziskového sektoru se odehrává pouze v rovině služeb při zpracování výsledků našich terénních výzkumů. Za nepříliš rozvinutou lze hodnotit oborovou spolupráci se zahraničními partnery. V rovině obecné lze především uvést spoluúčast archeologů z NPÚ na práci Evropského archeologického konsilia (EAC) ve věcech péče a ochrany archeologického dědictví (výhradně v gesci archeologického odboru Ústředního pracoviště). Ostatní zahraniční spolupráce je výsledkem spíše osobních vazeb jednotlivců, spojených s řešením oborových projektů, konzultacemi nebo účastí na mezinárodních konferenčních fórech. 19