Referát o mé vznikající bakalářské práci ( Využití zdrojů nerostných surovin kovů v laténu)
|
|
- Dominika Kadlecová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Adam Smola Ústav pro pravěk a RDD UK v Praze FF Seminář pro protohistorii a raně středověké období C 2010/2011 letní semestr Referát o mé vznikající bakalářské práci ( Využití zdrojů nerostných surovin kovů v laténu) Cílem mé bakalářské práce je pokus o syntézu dosavadních přírodovědných a archeologických poznatků o těžbě a zpracování kovů, které byly využívány lidmi v mladší době železné. Můj aktuální plán počítá s utříděním obsahu práce podle jednotlivých kovů, tedy že každému kovu bude věnována kapitola a v ní rozebrány výsledky bádání badatelů zabývajících se problematikou, teoretické možnosti i některé výsledky přírodovědným disciplin. Zpracovány budou informace o zlatě, mědi, cínu, železu, stříbru a také kobaltu a olovu, pokud se podaří nalézt zprávy o dokladech jejich těžby na území Čech v době laténské nebo alespoň nastíním, metody, které by v budoucnu k nalezení konkrétních dokladů mohly dopomoci. Pro představu přináším v referátu některé ze základních informací o zlatě a mědi, které jsou také obsaženy v mé bakalářské práci. zlato - úvod Žádný jiný kov není spojován se slávou a bohatstvím, ale zároveň s nenávistí a proléváním krve jako právě zlato. Kov skvělých fyzikálních i chemických vlastností objevil člověk poprvé někdy okolo 6. tisíciletí před naším letopočtem a to v oblastech, kde byla civilizační centra a zároveň příhodné zdroje. Těmto podmínkám dobře vyhovuje například oblast Mezopotámie, nebo Egypta. Znalost zpracování zlata a schopnost nalézt jeho zdroj se pak šířily do dalších oblastí a v Evropě se první doklady o těžbě objevují v balkánské oblasti ve 4. až 3. tisíciletí př. n. l., ačkoliv nelze ani zavrhnout možnost, že bylo zlato objevováno na různých místech nezávisle s dosažením určitého stupně ve vývoji lidské společnosti (analogií může být například znalost zlata jihoamerickými kulturami). Nejstarším, ale značně sporným, dokladem dobývání zlata v Českých zemích jsou nalezené části šachet a štol z oblasti ložiska Suchá Rudná ve Slezsku datované rámcově k roku 2000 př. n. l. (starší doba bronzová) a přisuzovaná nositelům lužické kultury. Za prokazatelnější se však považuje využívání rýžovišť v jižních Čechách v zástupci kultury knovízské (štítarský stupeň)
2 v století (Kudrnáč 1982). První artefakty vyrobené z tohoto kovu jsou z našeho území ještě staršího data a spadají do eneolitu. Jedná se o jednoduché spirálky a kroužečky z drátu. charakteristika (fyzikální a chemické vlastnosti) Zlato je vzácným kovem zlatožluté barvy, kovového lesku a žlutého vrypu. Tvoří oktaedrické a kubické krystaly, kostrovité a dendritické agregáty, plíšky a nugety. Na mohsově stupnici tvrdosti patří zlatu hodnota 2.5 z deseti možných, což ho řadí mezi velmi měkké látky a tento fakt ve spojení s absencí štěpnosti dává zlatu mimořádné vlastnosti k jeho zpracovávání a tvarování. Překvapivá je i jeho hustota, která má hodnotu 19,3 g/cm³. Z chemického hlediska se jedná o prvek velice stálý, nepodléhající žádné korozi. Je rozpustný pouze ve směsi kyseliny dusičné a chlorovodíkové v poměru 1:3 (Korbel, Novák 1999). výskyt zlata v Českém masivu Výskyty zlata rozlišujeme podle jejich charakteru na primární a sekundární, kde primární ložisko představuje zlato ještě uložené v rudních žilách nebo sloupcích, kdežto sekundární ložiska bývají v menší či větší vzdálenosti od místa jejich metalogeneze. primární ložiska Primární ložiska jsou v naprosté většině tvořena hydrotermální mineralizací v poruchových zónách, kde zlato a doprovodné minerály vykrystalizovaly z nasycených fluidních roztoků. Zlato bylo vylučováno za teploty C, převážně v závěrečných fázích mineralizačních procesů, a proto se nachází ve vyšších koncentracích v horních částech rudních těles a se zvyšující se hloubkou jeho obsahy v žílovině klesají (Morávek, Litochleb 2002).
3 sekundární ložiska zlata Sekundární ložiska se dělí podle stáří, geologické pozice a způsobu vzniku na: I. Exogenní výskyty ve zpevněných sedimentech proterozoika až křídy (paleorozsypy) 1. předvariské paleorozsypy (těžba sporná) 2. paleorozsypy vázané na kontinentální sedimenty permokarbonu ( Křivce, Manětín, Újezd u Radnic) 3. paleorozsypy vázané na křídové sedimenty (nevhodné pro těžbu) II. Exogenní výskyty v nezpevněných sedimentech terciéru a kvartéru 1. výskyty in situ nebo v bezprostřední vazbě na primární zdroje (aluvia, deluvia, proluvia) 2. výskyty vzniklé transportem a redepozicí - aluvia (sedimenty vodotečí včetně teras) - laterální sedimenty (jezerní, mořské) - glaciální sedimenty (morény, fluvioglaciální sedimenty) (Smirnov 1976) Z hlediska archeologie nabývají většího významu sekundární ložiska ze skupiny I. a to pouze paleorosypy vázané na kontinentální sedimenty permokarbonu. Naprostá většina starých prospektorských prací je vázaná na nezpevněné sedimenty kvartérního stáří, které jsou zastoupeny v jižních a jihozápadních Čechách, středních Čechách a v české části Českomoravské vrchoviny. Podle struktury a stupně opracovanosti zlatinek lze rámcově určit, z jaké vzdálenosti byly transportovány. Se zvyšující se vzdáleností od primárního ložiska se zlatinka zmenšuje a ohlazuje (ztrácí krystalickou podobu) a často se na ní vytváří vrstvička ryzího zlata, nebo se přemění celá a také se mísí více zlata různého původu (Morávek et al. 1992, 149). Z toho vyplývá, že čím dále od primárních ložisek se nabohacený materiál vyskytuje, tím menší je šance nalézt jeho konkrétní zdroj. V ideálním případě však lze z morfologie rozsypového zlata, z jeho chemických a strukturních vlastností, inkluzí (Ag, Cu, As, Te, Hg atd.), zbytků srůstajících minerálů a do jisté míry i z dalších doprovodných nerostů usuzovat na typ a mineralogický charakter primárního ložiska (Morávek et al. 1992, 148).
4 zlato v době laténské Nejstarší doklady získávání zlata v době laténské nejsou ani z našeho území, ani archeologického charakteru. Jedná se o písemnou zmínku římského historika Strabóna, který zaznamenal, že keltští Táuriskové měli v Noriku zlatodoly i rýžoviště s pozoruhodnými výnosy (Waldhauser 1983). Například ve Francii se již podařilo odkrýt těžební areál z doby laténské, kde se připovrchovým způsobem těžilo zlato z primárního ložiska (viz Cauuet 1994). V našich podmínkách ale nemůžeme zatím o těžbě primárních ložisek v laténu hovořit, protože k tomu chybí jakékoliv doklady. Uspokojivý stav poznání nepanuje pro toto období ani u exploatace sekundárních výskytů tohoto kovu (aluvia, deluvia, proluvia). Problematické je již určení celkové rozlohy historických rýžovišť bez ohledu na jejich přesnější dataci, kde je stále obecně platný více než sto let starý odhad profesora Pošepného. Pošepný ve své monografii uvádí rozsah rýžovišť o rozloze 75 km² (Pošepný 1895). Údaj je přejímán dodnes z toho důvodu, že stěží může být v novější době zpřesněn se zřetelem k aplanaci a rekultivaci české krajiny, která proběhla ve 20.století. (Morávek et al. 1992, 14). O to složitější jsou odhady rozsahu rýžovnických prací v době přítomnosti keltských kmenů na našem území. Z práce J. Kudrnáče (1982) vyplývá, že většinu lokalit nelze prokazatelně časově zařadit a pravěké stopy po těžbě byly také často překryty mladšími exploatačními díly, hlavně středověkými. Pokud ale bylo rýžoviště označeno za laténské, tak se ve většině případů tvrzení opíralo o nedostatečnou pramennou základnu (sporadický výskyt zlomků keramiky, špatně datované artefakty, objekty atd.). Například známý rýžovnický žlab z jihočeských Modlešovic, který byl desetiletí připisován právě Keltům, byl předatován na základě dendrologického měření až do středověku (Waldhauser 1999). Proto je na místě již dříve vyslovená domněnka, že může být rozmach rýžování zlata a rozsah prospektorských prací historickými Kelty na území Čech nadnocován (Beneš 1978). Jako oporou tomuto tvrzení může být také fakt, že celkové množství nalezených předmětů ze zlata z území Čech se pohybuje v řádech desítek kilogramů (Waldhauser uvádí 56 kg zdokumentovaného laténského zlata), což je v ostrém kontrastu s geologickou prognózou o výtěžcích až desítek tun z určených laténských rýžovišť (prognóza vycházela z recentní kovnatosti a zásob sekundárních výskytů a od nich odvozovaných historických). Důležité je také zjištění, že 98,15% z oněch 56 kg zlata představují nálezy zlatých mincí a to až z období mezi léty 300/250 50/25 př. n. l. Na ostatní předměty ze zlata tedy připadá pouhých 1,85%. Protiargument ale může znít, že zlato mělo příliš vysokou cenu, než aby končilo v archeologických situacích a mohlo se stát součástí zlata aktivně
5 obíhajícího v rámci lidské společnosti napříč spektrem kultur po dlouhá časová období, možná až dodnes. V sedmdesátých letech proběhly pokusy s rozborem zlata v laténských mincích z českých oppid za účelem zjištění původu zlata, ale relevance výsledků byla pochybná. Mince jako prostředek obchodu byla totiž přesouvána na velké vzdálenosti a při výrobě mohlo být použito také zlaté suroviny, která byla dovezena nebo vytěžena z většího počtu zdrojů a nedá se vyloučit i částečná recyklace zlatého materiálu (Waldhauser 1987). rozdělení pramenné základny k prokázání těžby zlata v pravěku podle A. Beneše Antonín Beneš ve svém článku o těžbě tuhy a zlata v jihočeském pravěku (Beneš 1978) rozděluje prameny, které by mohly pomoci prokázat těžbu zlata v jižních Čechách, na dvě základní skupiny přímých a nepřímých dokladu (indicií). Druhou skupinu nepřímých dokladů dále rozděluje do několika bodů a výslovně uvádí, že je třeba si uvědomit nestejnou výpovědní hodnotu těchto možností, jak pracovat s daným problémem. Autor sice aplikuje způsob třídění pramenů pouze na jižní Čechy, ale vzhledem k obecnosti se domnívám, že jej lze vztáhnout na celou problematiku a pro všechna období pravěku, kde lze získávání zlata předpokládat. Benešovo dělení: 1) přímé doklady rýžování (lokality, nástroje) 2) nepřímé indicie rozdílné výpovědní hodnoty a) spektrální analýza Au předmětů b) překrývání nálezových katastrů pravěkých kulturních skupin a rozlohy zlatých ložisek c) frekvence zlatých předmětů v inventáři jednotlivých kulturních skupin d) izolované archeologické nálezy přímo v rýžovištích V době, kdy A. Beneš psal svůj článek, tak se ještě mělo za to, že existujícím přímým důkazem těžby (rýžování) zlata v době laténské je zlatokopecká dílna objevená Jaroslavem Kudrnáčem u Modlešovic nedaleko Strakonic. Později se však na základě dendrologické datace dochovaného dřevěného žlabu došlo k závěru, že technické zařízení a celý objekt je mnohem mladší a jedná se pravděpodobně o relikt středověkého působení prospektorů na Otavě (Waldhauser 1999). V současné době (rok 2011) nedisponujeme žádným přímým dokladem těžby zlata v době laténské, tedy ani lokalitou a nejsou evidovány také žádné nástroje, které by se daly označit jako rýžovnické.
6 Neutěšený stav poznání montánní archeologie pro toto historické období nám alespoň částečně supluje existence četných vodítek a nepřímých dokladů, které sice nemohou ony přímé nahradit, ale pokud s nimi bude dále pracovat a nebudou přehlíženy, může se podařit nalézt v budoucnu i doklad přímý. Míra výpovědní hodnoty nepřímých dokladů o těžbě je podle Beneše limitována těmito faktory: a) spektrální analýza Au předmětů Limitujícím faktorem je snadný pohyb a směnitelnost kovu, stejně jako výrobků ze zlata vyrobených, je třeba proto pracovat s co nejširším územím a porovnávat se vzorky přírodního zlata. V době uveřejnění článku byla tato metoda (jak píše) teprve v začátcích, ale dosud získané informace z rozborů poukazují spíše na problematičnost a naznačují, že zlato pocházelo z více zdrojů nebo bylo recyklováno, takže porovnávání zastoupení stopových prvků nepřineslo konkrétnějších a zásadnějších výsledků. b) překrývání nálezových katastrů pravěkých kulturních skupin a rozlohy zlatých ložisek Expanze osídlení do poloh s výskytem zlata nemusela být nutně podmíněna právě zájmem o jeho exploataci, ale souviset s jinými faktory. Například v povodí Vltavy a Otavy lze označit za zlatonosné téměř veškeré přítoky a osídlení se přirozeně pojí na osy vodotečí i v oblastech bez výskytu na kov bohatých sedimentů. c) frekvence zlatých předmětů v inventáři jednotlivých kulturních skupin Hlavním omezením jsou případné archeologicky obtížně zjistitelné okolnosti, jako například vykrádání hrobů, celkově nevyrovnaným stavem poznání nebo v časném laténu koncentrace zlatých předmětů v hrobech vedoucí společenské vrstvy. Pro latén představují drtivou většinu nálezů mince, které se však objevují až od stupně LT B2a a počet nalezišť zlatých artefaktů v jednotlivých obdobích laténu předtím počtem nepřekračuje 20. d) izolované archeologické nálezy přímo v rýžovištích Pravděpodobně nejproblematičtější indicie, protože nálezové okolnosti bývají často torzovité a nelze vyloučit možnost dislokace nebo druhotného uložení nálezů při pozdějších rýžovnických pracích. Tento faktor byl jedním z důvodů, proč se podařilo mylně datovat rýžovnické zařízení v Modlešovicích.
7 Závěr Zrekonstruovat původní podobu rýžovišť, jak uvádí P. Morávek, se sice již nepodaří, ale ne všechny terénní úpravy v náplavech řek proběhly bez předchozího předstihového archeologického výzkumu. Zásluhou jihočeského archeologa Bedřicha Dubského a později hlavně doktora Jaroslava Kudrnáče, který se zasadil o rozvoj montánní archeologie v 60. a 70. letech, se podařilo získat mnoho důležitých informací o pravěkém a středověkém získávání zlata nejen v povodí Otavy. měď - úvod Jedním z prvních kovů, jehož získávání a zpracování člověk ovládl již někdy v tisíciletí, byla měď a pravděpodobně se tomu tak stalo v oblasti Předního východu (pomezí dnešního Turecka, Sýrie a Iráku). Exploatace měděných rud na území Čech v době bronzové byla dříve považována za nepravděpodobnou a se dříve uvažuje již od starší doby bronzové na různých místech (Krušné hory, Český les, Šumava apod.), avšak jasnější důkazy doposud chybí (Waldhauser 1986). Pro dobu železnou byly provedeny spektrální analýzy bronzových předmětů například z pohřebiště v Jenišově Újezdě a vyhodnocení poukazuje na možnost, že část mědi pravděpodobně mohla pocházet z ložisek v Krušných horách a středních Čechách. Ve východních Čechách se také jeví jako pravděpodobná exploatace rud mědi obyvateli oppida České Lhotice (Vodička 1976). obecná charakteristika Měď je běžným prvkem světle růžové až načervenalé barvy, kovového lesku a červeného vrypu. Krystalizuje v kubické mřížce a tvoří dendritické agregáty, kubické krystaly, plechy i větší kusy. Tvrdostí 2,5 3 na Mohsově stupnici se svými fyzikálními vlastnostmi (absence štěpnosti) podobá zlatu, ale hustotu má mnohem nižší a to 8,9 g/cm³ (Korbel, Novák 1999). Z chemického hlediska není měď stálým prvkem a na vzduchu nebo působením dalších zdrojů kyslíku se časem potahuje vrstvičkou oxidu (zelená až načernalá patina). Její reaktivitu v přírodě také potvrzuje existence cuagregátů v podobě rozličných minerálů (chalkopyrit, malachit, azurit atd.), které byly a jsou využívány jako zdroje (rudy) k získání čisté mědi.
8 předpoklady k těžbě mědi v době laténské Základem pro laténskou těžbu mědi jsou ložiska technologicky dosažitelná a dostatečné rudní zásoby. Existence a využívání takových ložisek bylo prokázáno na širším území střední Evropy již v době bronzové, jednalo se o sulfidické rudy v alpské oblasti, chalkopyrit v Porýní a také malachit. Na území Čech registrujeme řadu lokalit s makroskopickým výskytem ryzí mědi v podobě plíšku, drátků a jehliček, které mohly být zaregistrovány pravěkými prospektory. Ložiska mědi vázané v minerálech se mohla také dobře vyhledávat podle specifického tvaru a zabarvení měď obsahujících zrníček a kousků oxidů (kuprit), sulfidů (chalkopyrit, chalkosin) a karbonátů (malachit, azurit). hledání metody k prokázání těžby Teoretické předpoklady opírající se o míru pravděpodobnosti a zjištěná geologická fakta však k přisouzení konkrétních lokalit těžby rozhodně nestačí a ani případné nálezy keramiky či jiných artefaktů v blízkosti zdrojů, které mají doposud spíše charakter ojedinělých nálezů, nemůžou do problematiky vnést více světla. S rozvojem přírodních věd aplikovatelných i v archeologii se začalo využívat v druhé polovině 20.století metod spektrální analýzy kovů. V 70. letech byla tato metoda použita také v případě bronzových artefaktů z doby laténské konkrétně na čtrnácti předmětech z depotu nalezeném roku 1882 v Obřím prameni u Lahoště na Duchcovsku. Další analýza byla provedena na některých bronzových nálezech z pohřebišť Jenišův Újezd II, Radovesice I a v případě pohřebiště Radovesice II se už jednalo o zpracování vzorků ze všech nalezených bronzových předmětů. Hlavním přínosem rozborů z radovesických pohřebišť byla zjištěná nehomogenita slitin na základě více odebraných vzorků z jednoho předmětu (Budinský, Waldhauser 2004). Ta komplikuje přesnost výsledků a má ještě větší dopad na případné využití metody k dohledávání zdrojů surovin na základě stopového zastoupení doprovodných kovů, respektive ji prakticky znemožňuje.
9 Literatura: Beneš, A. 1978: Poznámky k počátkům těžby a využívání tuhy a zlata podle archeologických nálezů v jižních Čechách. In. Studie z dějin hornictví 8, s Budinský, P. Waldhauser, J. 2004: Keltské pohřebiště Radovesice II v severozápadních Čechách. Teplice. Korbel, P. Novák, M. 1999: Encyklopedie minerálů. Praha. Kudrnáč, J. 1982: Rýžování zlata v Čechách. In: Památky archeologické 83, s Morávek, P. et al. 1992: Zlato v Českém masivu. Praha. Morávek, P. Litochleb, J. 2002: Jílovské zlaté doly. Jílové u Prahy. Smirnov, V. I. 1976: Geology of mineral deposits. Moskva. Pošepný, F. 1895: Das Goldvorkommen Böhmens und der Nachbarländer. Freiberg. Vodička, J. 1976: Keltové a nerostné suroviny ve východních Čechách. In: Geologický průzkum 4. Waldhauser, J. 1988: Keltské rýžování zlata na Jílovsku (mýtus nebo realita?). In: Studie z dějin hornictví 20, s Waldhauser, J. 1986: Získávání mědi a její tavba v keltských Čechách během pozdního halštatu a laténu. In: Studie z dějin hornictví 16, s Waldhauser, J. 1999: Die angeblich keltische Goldwaschenlage aus Modlešovice (Südböhmen). In:Anschnitt 51, s
HÁDANKY S MINERÁLY. Obr. č. 1
HÁDANKY S MINERÁLY 1. Jsem zářivě žlutý minerál. Mou velkou výhodou i nevýhodou je, že jsem velice měkký. Snadno se se mnou pracuje, jsem dokonale kujný. Získáš mě těžbou z hlubinných dolů nebo rýžováním
VíceUniverzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Adam Smola
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Adam Smola Zlato v mladší době železné v Čechách Gold in late iron age in Bohemia Praha 2012 vedoucí:
Více5. EXPLOATACE Au NA ČESKOMORAVSKÉ VRCHOVINĚ
5. EXPLOATACE Au NA ČESKOMORAVSKÉ VRCHOVINĚ Zlato (Au): v rudních žílách se vyskytuje téměř vždy v čisté podobě, tedy nesloučené s dalšími prvky. Někdy jako přirozená slitina se stříbrem (elektrum). Výjimečně
Více2. MINERALOGICKÁ TŘÍDA- SULFIDY:
2. MINERALOGICKÁ TŘÍDA- SULFIDY: Jedná se o chemické sloučeniny síry a kovu. Vznikají v zemské kůře při chladnutí magmatu krystalizací z jeho horkých vodných roztoků. Vznikají tak rudné žíly = ložiska
VíceNejrozšířenější kov V přírodě se vyskytuje v sloučeninách - jsou to zejména magnetovec a krevel Ve vysokých pecích se z těchto rud,koksu a přísad
Nejrozšířenější kov V přírodě se vyskytuje v sloučeninách - jsou to zejména magnetovec a krevel Ve vysokých pecích se z těchto rud,koksu a přísad železo vyrábí Surové železo se zpracovává na litinu a ocel
VícePřírodopis 9. Přehled minerálů PRVKY
Přírodopis 9 10. hodina Přehled minerálů PRVKY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí I. Prvky V přírodě existuje přes 20 minerálů tvořených samostatnými prvky. Dělí se na kovy: měď (Cu), stříbro (Ag),
VíceDrahé kovy. Fyzikálně-chemické vlastnosti drahých kovů. Výskyt a těžba drahých kovů
Drahé kovy Drahé kovy je označení pro kovové prvky, které se v přírodě vyskytují vzácně, a proto mají vysokou cenu. Mezi drahé kovy se řadí zejména zlato, stříbro a platina. Fyzikálně-chemické vlastnosti
VíceGrantový projekt Struktura osídlení povodí říčky Smutné v době bronzové na Bechyňsku. Terénní archeologické prospekce a výzkumy v roce 2010.
Grantový projekt Struktura osídlení povodí říčky Smutné v době bronzové na Bechyňsku. Terénní archeologické prospekce a výzkumy v roce 2010. Ondřej Chvojka Od roku 2009 probíhá v povodí říčky Smutné na
VíceANALYTICKÝ PRŮZKUM / 1 CHEMICKÉ ANALÝZY DROBNÝCH KOVOVÝCH OZDOB Z HROBU KULTURY SE ZVONCOVÝMI POHÁRY Z HODONIC METODOU SEM-EDX
/ 1 ZPRACOVAL Mgr. Martin Hložek TMB MCK, 2011 ZADAVATEL David Humpola Ústav archeologické památkové péče v Brně Pobočka Znojmo Vídeňská 23 669 02 Znojmo OBSAH Úvod Skanovací elektronová mikroskopie (SEM)
Více2 OKRES DĚČÍN. Autor: Peter Budinský
2 OKRES DĚČÍN Autor: Peter Budinský OBSAH 2.1 Soupis sbírkových předmětů podle lokalit a data nálezu 2.2 Rejstřík sbírkových nálezů podle období a kultur 2.3 Literatura 2.1 Soupis sbírkových předmětů podle
VíceLT C2 D dělení stupně LT D hledání konce LT kultury
Periodizace konce doby laténské v ČR mladší/pozdní doba laténská LT C2 D dělení stupně LT D hledání konce LT kultury Filip 1956 konec LT s příchodem Markomanů 9/6 BC Waldhauser 1983 konec oppid mezi 50
VícePRVKY. Kovy skupiny mědi Cu, Ag, Au
PRVKY Z známých prvků (viz. periodická tabulka) se jich jenom málo vyskytuje v elementárním stavu jako minerály. Je to dáno především silnou slučivostí mnohých prvků s kyslíkem nebo sírou. ROZDĚLENÍ: -
VícePříloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního
Příloha č. 1: Nálezy budou předány podle 23 zákona č. 20/1987 Sb. příslušnému krajskému Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích (dohoda s kurátorkou sbírek Mgr. Zuzanou Thomovou) Příloha č. 2 Základní
Více11. Struktura důlní aglomerace na Starých Horách 1 - prospekce, těžba, úprava, hutnictví a výroba stříbra
11. Struktura důlní aglomerace na Starých Horách 1 - prospekce, těžba, úprava, hutnictví a výroba stříbra Těžba, úprava a zpracování rudy na Starých Horách 1. Prospekce 3. 1. Třídění 7. ražba mince 2.
VícePřírodopis 9. Přehled minerálů SIRNÍKY
Přírodopis 9 11. hodina Přehled minerálů SIRNÍKY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí II. Sirníky sulfidy Soli kyseliny sirovodíkové (H 2 S). Slučují se jeden nebo dva atomy kovu s jedním nebo několika
VíceAlterace primárních minerálů mědi
S tím, co milujeme, je příjemná i nuda. Alterace primárních minerálů mědi Je pozoruhodné, že z Jáchymova, proslulého ložiska rud tzv. pětiprvkové formace, je známo kolem 50 sekundárních minerálů mědi,
VíceANALYTICKÝ PRŮZKUM / 1 CHEMICKÉ ANALÝZY ZLATÝCH A STŘÍBRNÝCH KELTSKÝCH MINCÍ Z BRATISLAVSKÉHO HRADU METODOU SEM-EDX. ZPRACOVAL Martin Hložek
/ 1 ZPRACOVAL Martin Hložek TMB MCK, 2011 ZADAVATEL PhDr. Margaréta Musilová Mestský ústav ochrany pamiatok Uršulínska 9 811 01 Bratislava OBSAH Úvod Skanovací elektronová mikroskopie (SEM) Energiově-disperzní
VíceVY_32_INOVACE_05_PYRIT_27
VY_32_INOVACE_05_PYRIT_27 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400
VíceDomy doby laténské a římské
Domy doby laténské a římské Od halštatského období se množí doklady sídlišť, na kterých se setkáváme obvykle s pozůstatky zahloubených a v mnohem méně případech také nadzemních domů. Základním stavebním
VícePRVKY. Kovy skupiny mědi Cu, Ag, Au
PRVKY Ze známých prvků (viz. periodická tabulka) se jich jenom málo vyskytuje v elementárním stavu jako minerály. Je to dáno především silnou slučivostí mnohých prvků s kyslíkem nebo sírou, případně Cl
VíceVnitřní geologické děje
Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní
VíceNa stopě (pre)historii jihozápadních Čech. Sborník přátel k životnímu jubileu Milana Řezáče
Na stopě (pre)historii jihozápadních Čech Sborník přátel k životnímu jubileu Milana Řezáče Jan Eigner Robert Trnka (editoři) Plzeň 2017 Za obsah příspěvků odpovídají jejich autoři. Texty neprošly recenzním
VíceRNDr. Michal Řehoř, Ph.D.1), Ing. Pavel Schmidt1), T 8 Ing. Petr Šašek, Ph.D. 1), Ing. Tomáš Lang2)
RNDr. Michal Řehoř, Ph.D.1), Ing. Pavel Schmidt1), T 8 Ing. Petr Šašek, Ph.D. 1), Ing. Tomáš Lang2) 1) Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most, 2) Keramost a.s. HISTORIE DOBÝVÁNÍ ŽELEZNÝCH RUD V KRUŠNÝCH
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceZadání Bohatství Země 2016
Zadání Bohatství Země 2016 Váš tým představuje těžařskou firmu, která vlastní průzkumné území na potenciálním ložisku štěrkopísků u Pohořelic, ve kterém se navíc nacházejí zajímavé obsahy platiny, niobu
VícePracovní verze textu, neoponováno, nekonzultováno!
Pracovní verze textu, neoponováno, nekonzultováno! Nerostné suroviny a jejich zpracování v době železné na území ČR Doba železná (800-50 BC)/Keltové (450-50 BC) Úvod Keltské etnikum se na části území vyvíjí
VíceVY_32_INOVACE_01_ZLATO_27
VY_32_INOVACE_01_ZLATO_27 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_ZPV-CH 1/04/02/18
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0763 Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_ZPV-CH 1/04/02/18 Autor Obor; předmět, ročník Tematická
VíceMineralogický systém skupina I - prvky
Mineralogický systém skupina I - prvky Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 11. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými nerosty, které
VíceOceánské sedimenty jako zdroj surovin
Oceánské sedimenty jako zdroj surovin 2005 Geografie Světového oceánu 2 Rozšíření sedimentů 2005 Geografie Světového oceánu 3 2005 Geografie Světového oceánu 4 MOŘSKÉ NEROSTNÉ SUROVINY 2005 Geografie Světového
VíceRaný středověk, středověk a novověk
Raný středověk, středověk a novověk 1. HRUTOVSKÁ STRÁŇ Foto č. 31. Zlomky keramických nádob s bočními foty zlomků Foto č. 32. Zlomky keramických nádob Foto č. 33. Zlomky keramických nádob Foto č. 34. Zdobené
VíceHistorie těžby nerostných surovin
Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě Historie těžby nerostných surovin miniprojekt ZŠ Bartošovice okres Nový Jičín, příspěvková organizace 16.4.2015 1. Úvod Nerostné suroviny jsou lidstvu známy od počátku
VíceROZDĚLENÍ CHEMICKÝCH PRVKŮ NA KOVY, POLOKOVY A NEKOVY
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0763 Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_ZPV-CH 1/04/02/13 Autor Obor; předmět, ročník Tematická
VícePŘECHODNÉ PRVKY - II
PŘECHODNÉ PRVKY - II Měď 11. skupina (I.B), 4. perioda nejstabilnější oxidační číslo II, často I ryzí v přírodě vzácná, sloučeniny kuprit Cu 2 O, chalkopyrit CuFeS 2 měkký, houževnatý, načervenalý kov,
VíceK OTÁZCE HMOTNOSTNÍ BILANCE STARÝCH ŽELEZÁŘSKÝCH HUTNICKÝCH POCHODŮ
ZKOUMÁNÍ VÝROBNÍCH OBJEKTŮ A TECHNOLOGIÍ ARCHEOLOGICKÝMI METODAMI K OTÁZCE HMOTNOSTNÍ BILANCE STARÝCH ŽELEZÁŘSKÝCH HUTNICKÝCH POCHODŮ KAREL STRÁNSKÝ, JIŘÍ BAŽAN, JIŘÍ MERTA, VĚRA SOUCHOPOVÁ, LUBOMÍR STRÁNSKÝ
VícePYROTECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ Z AREÁLU KLÁŠTERA DOMINIKÁNEK U SV. ANNY V BRNĚ
ZKOUMÁNÍ VÝROBNÍCH OBJEKTŮ A TECHNOLOGIÍ ARCHEOLOGICKÝMI METODAMI PYROTECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ Z AREÁLU KLÁŠTERA DOMINIKÁNEK U SV. ANNY V BRNĚ ANTONÍN ZŮBEK V letech 2008 a 2009 se uskutečnil záchranný archeologický
VíceRNDr. Staněk Stanislav T 8 ARZENIDOVÁ MINERALIZACE RYCHLEBSKÝCH HORÁCH A STAROMĚSTSKÉ VRCHOVINĚ
RNDr. Staněk Stanislav T 8 ARZENIDOVÁ MINERALIZACE RYCHLEBSKÝCH HORÁCH A STAROMĚSTSKÉ VRCHOVINĚ Cílem projektu předloženého projektu MŽP v Praze je přehodnocení oblasti známých výskytů arzénového zrudnění
VícePRÁCE ČESKÉ GEOLOGICKÉ SLUŽBY PŘI VÝZKUMU A PRŮZKUMU LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN V ZAHRANIČÍ: SOUČASNÝ STAV A PERSPEKTIVY. Průzkum
Možnosti působení českých průzkumných a těžebních organizací v zahraničí PRÁCE ČESKÉ GEOLOGICKÉ SLUŽBY PŘI VÝZKUMU A PRŮZKUMU LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN V ZAHRANIČÍ: SOUČASNÝ STAV A PERSPEKTIVY Ilja Knésl
VíceMINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad
MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad Obsah: 1) Úvod výběr lokality a) Seznámení s geologickou mapou okolí Lázní Bělohradu b) Exkurze do Fričova muzea c) Příprava
VíceArcheologické poklady Morašic
Archeologické poklady Morašic Mgr. Alena Hrbáčková, Jihomoravské muzeum ve Znojmě Z katastru obce Morašic pochází řada významných archeologických nálezů. Z neolitu publikoval V. Podborský náhodný nález
VíceHorniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů
Horniny a minerály II. část Přehled nejdůležitějších minerálů Minerály rozlišujeme podle mnoha kritérií, ale pro přehled je vytvořeno 9. skupin, které vystihují, do jaké chemické skupiny patří (a to určuje
VíceNovostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová
č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla
VíceÚstřední komise Chemické olympiády. 52. ročník 2015/2016. ŠKOLNÍ KOLO kategorie D. časová náročnost 60 min ŘEŠENÍ ŠKOLNÍHO TESTU
Ústřední komise Chemické olympiády 52. ročník 2015/2016 ŠKOLNÍ KOLO kategorie D časová náročnost 60 min ŘEŠENÍ ŠKOLNÍHO TESTU KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA (70 BODŮ) Vaše odpovědi a výsledky zapisujte do
VíceARCHAEOMONTAN 2018 KRUPKA
ARCHAEOMONTAN 2018 KRUPKA Mgr. Rostislav Kadlec, 30.11.2017, UJEP Ústí n. L. VÝROČNÍ KONFERENCE CRR ČR - NUTS II SEVEROZÁPAD ARCHAEOMONTAN 2018 - přeshraniční vědecký projekt - výzkum středověkého hornictví
VícePracovní list: Opakování učiva 8. ročníku
Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku Komentář ke hře: 1. Třída se rozdělí do čtyř skupin. Vždy spolu soupeří dvě skupiny a vítězné skupiny se pak utkají ve finále. 2. Každé z čísel skrývá otázku.
VíceFOCENO OD JV, DOLE - POHLED NA CENTRUM ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY. obr. 1
Příbor - Prchalov Označ. na artefaktech Pr Lokalita publikována: Diviš, J. : Neuvěřitelnou starobylost Příbora prokazují nové archeologické nálezy, Měsíčník města Příbora, leden 1998 Diviš, J. : Legendární
VíceOLOMOUC V PRAVĚKU Autor: Tereza Bundilová Brno 2010
OLOMOUC V PRAVĚKU Autor: Tereza Bundilová Brno 2010 Anotace Semestrová práce je zaměřena na pravěké archeologické prameny v Olomouci a jejím okolí. Vybrala jsem si příměstské části Nemilany a Slavonín,
VíceMetody sanace přírodních útvarů
Metody sanace přírodních útvarů 1. Klasifikace přírodních útvarů, geodynamických procesů se zaměřením na svahové pohyby. 2. Charakteristika svahových pohybů. 3. Podmiňující faktory přírodní. 4. Podmiňující
VíceOblast kolem Krupky patří k nejstarším těžebním revírům v Krušnohoří, město se stalo celoevropsky významným díky těžbě cínu
KRUPKA TĚŽBA CÍNU PRVNÍ PÍSEMNÉ ZMÍNKY Oblast kolem Krupky patří k nejstarším těžebním revírům v Krušnohoří, město se stalo celoevropsky významným díky těžbě cínu První písemná zmínka o místě nebo hoře,
VíceVY_32_INOVACE_01_I./13._Dějepis Doba bronzová
VY_32_INOVACE_01_I./13._Dějepis Doba bronzová Doba bronzová Před 5500 lety (v Evropě před 3000 lety) Kámen je nahrazen kovem = BRONZ Cu -měď Sn cín 20% BRONZ Spojením dvou relativně měkkých kovů vzniká
VícePovrchové sběry a jejich problematika. Jakub Těsnohlídek
Povrchové sběry a jejich problematika Jakub Těsnohlídek Co je povrchový sběr Historie Strategie PS Vybavení Vhodné podmínky Vlivy prostředí Co poté? Co je povrchový sběr Povrchový sběr zjišťuje a zkoumá
VícePředmět: CHEMIE Ročník: 8. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu
Chemie ukázka chemického skla Chemie přírodní věda, poznat chemické sklo a pomůcky, zásady bezpečné práce práce s dostupnými a běžně používanými látkami (směsmi). Na základě piktogramů žák posoudí nebezpečnost
VíceOpakování hydroxidy, halogenidy, oxidy; sulfidy Druh učebního materiálu: Prezentace s interaktivitou Časová náročnost:
Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_CH8SA_01_02_09
VíceTypologie tavicích pánví ze stanovišť zaniklých sklářských hutí v Lužických horách a jejich okolí do průmyslové revoluce
Typologie tavicích pánví ze stanovišť zaniklých sklářských hutí v Lužických horách a jejich okolí do průmyslové revoluce Michal Gelnar Tato první studie, resp. sonda, je zaměřena na typologii sklářských
Více1. MINERALOGICKÁ TŘÍDA PRVKY
1. MINERALOGICKÁ TŘÍDA PRVKY Jedná se o minerály, které jsou tvořeny jedním prvkem. Jsou v přírodě velice vzácné. První mineralogickou třídu dělíme do dvou skupin: a) Prvky kovové (zlato, stříbro, platina,
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 12.3.2013
VíceVLASTNOSTI KOVŮ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 12. 10. 2012. Ročník: osmý
Autor: Mgr. Stanislava Bubíková VLASTNOSTI KOVŮ Datum (období) tvorby: 12. 10. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Částicové složení látek a chemické prvky 1 Anotace: Žáci
VíceVÝTVARNÁ KULTURA. 2. Doba bronzová a železná. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz
VÝTVARNÁ KULTURA 2. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní
VíceZáklady konzervace pro archeology (UA / A0018) Cvičení průzkum kovových předmětů identifikace kovů
Základy konzervace pro archeology (UA / A0018) Cvičení průzkum kovových předmětů identifikace kovů V současnosti je pro zjišťování materiálového složení kovových archeologických předmětů nejčastěji využíváno
VíceDen otevřených dveří. Klasická archeologie.
Den otevřených dveří Klasická archeologie http://ukar.ff.cuni.cz Klasická archeologie 2.je tradiční a zároveň supermoderní obor Klasická archeologie 3 Věnujeme se výzkumu materiální kultury středomořské
VícePodle vlastností rozdělujeme chemické prvky na. Periodická soustava prvků
Téma: Kovy Podle vlastností rozdělujeme chemické prvky na. Periodická soustava prvků kovy nekovy polokovy 4/5 všech prvků jsou pevné látky kapalná rtuť kovový lesk kujné a tažné vodí elektrický proud a
VíceSULFIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 14. 3. 2013. Ročník: osmý
Autor: Mgr. Stanislava Bubíková SULFIDY Datum (období) tvorby: 14. 3. 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Anorganické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s dvouprvkovými
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceDokumentace průzkumných děl a podzemních staveb
Dokumentace průzkumných děl d l a podzemních staveb jarní semestr 2014 / II. REPETORIUM NORMY platné ČSN EN ISO 14688 1 Geotechnický průzkum a zkoušení Pojmenovánía zatřiďování zemin Část 1: pojmenování
Více1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU
1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU Promysli a vypiš k čemu všemu je člověku dobrá znalost historie Pokus se co nejlépe určit tyto historické prameny. Kam patří? PROČ SE UČÍME DĚJEPIS historie je věda, která zkoumá
VíceMĚĎ A JEJÍ SLITINY. Neželezné kovy a jejich slitiny
Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10;s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šířění a modifikace těchto materálů. Děkuji Ing. D.
VíceFoto č. 1. Pohled na lokalitu Stachovice 1. Obora od severu.
Významné objevy pravěkých archeologických lokalit v okolí povodí Husího potoka na Fulnecku. Daniel Fryč V průběhu let 1996 2007 autor článku a předseda Archeologického klubu v Příboře Jan Diviš při povrchovém
VíceMineralogický systém skupina V - uhličitany
Mineralogický systém skupina V - uhličitany Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 12. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými minerály,
VíceZáklady geologie pro geografy František Vacek
Základy geologie pro geografy František Vacek e-mail: fvacek@natur.cuni.cz; konzultační hodiny: Po 10:30-12:00 (P 25) Co je to geologie? věda o Zemi -- zabýváse se fyzikální, chemickou, biologickou a energetickou
VíceMontanistika I nauka o (dějinách) hornictví
Montanistika I nauka o (dějinách) hornictví Dějiny hornictví jsou vnitřně propojeny s dějinami země tak těsně, že je není možné oddělit Kašpar Sternberg 1836 Kontakt a konzultace RNDr. Stanislav Houzar,
VíceOd nejstarších hmotných dokladů po první písemný záznam o montánní činnosti na Příbramsku před 700 lety
Mgr. Rastislav Korený PaedDr. Josef Velfl Hornické muzeum Příbram Od nejstarších hmotných dokladů po první písemný záznam o montánní činnosti na Příbramsku před 700 lety Nejstarší doklady a jejich datace,
Více70. výročí uranového průmyslu v České republice 50 let těžby uranu v severních Čechách
70. výročí uranového průmyslu v České republice 50 let těžby uranu v severních Čechách Ing. Tomáš Rychtařík ředitel DIAMO, s. p., Máchova 201, 471 27 Stráž pod Ralskem, Hornické sympozium 2016 Příbram
VíceVěc: ochrana archeologických lokalit před nelegálními výkopci (prosíme o vyvěšení na veřejném místě v obci)
Přílohy: V Mladé Boleslavi dne. Adresát: Obecní úřad Dalovice Dalovice 94 Věc: ochrana archeologických lokalit před nelegálními výkopci (prosíme o vyvěšení na veřejném místě v obci) Vážený pane starosto
VíceUniverzita Karlova Filozofická fakulta Ústav pro archeologii DIPLOMOVÁ PRÁCE. Bc. Adam Smola
Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav pro archeologii DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Adam Smola Vybrané regiony laténského osídlení v Čechách a jejich možný vztah ke zdrojům zlata Selected settlement regions
VíceMINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST
MINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_263 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 CO JE MINERÁL
VíceVY_32_INOVACE_06_GALENIT_27
VY_32_INOVACE_06_GALENIT_27 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. a) určeno pro učitele b) obsahuje základní informace stříbru a zlatu c) Vhodné pro shrnutí a zopakování učiva
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Chemie - prvky 2. ročník Datum tvorby 11.3. 2013 Anotace a) určeno pro
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s fyzikálními vlastnostmi nerostů. Materiál je plně funkční pouze s
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s fyzikálními vlastnostmi nerostů. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. nerost (minerál) krystal krystalová
VíceNEROSTY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními nerosty a jejich využitím.
NEROSTY Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními nerosty a jejich využitím. Nerosty a horniny jsou to neživé přírodniny skládá se z nich zemská kůra
VíceArcheologický ústav AV ČR Praha, pracoviště Kutná Hora Stav a perspektivy archeologického výzkumu malínského hradiště Mgr.
Archeologický ústav AV ČR Praha, pracoviště Kutná Hora Stav a perspektivy archeologického výzkumu malínského hradiště Mgr. Filip Velímský Lokalita Malín na výřezu leteckého snímku Kutné Hory Lokalita Malín
VíceHistorie jinak. Nabídka programů pro školy v roce 2014
Historie jinak Nabídka programů pro školy v roce 2014 Programy pro školy realizuje občanské sdružení Boii za podpory Pardubického kraje. Objednáním programu podporujete činnost sdružení. Vážení učitelé,
VíceMgr. Rastislav Korený, PaedDr. Josef Velfl T 1 OD NEJSTARŠÍCH HMOTNÝCH DOKLADŮ PO PRVNÍ PÍSEMNÝ ZÁZNAM O MONTÁNNÍ ČINNOSTI NA PŘÍBRAMSKU PŘED 700 LETY
Mgr. Rastislav Korený, PaedDr. Josef Velfl T 1 Hornické muzeum Příbram OD NEJSTARŠÍCH HMOTNÝCH DOKLADŮ PO PRVNÍ PÍSEMNÝ ZÁZNAM O MONTÁNNÍ ČINNOSTI NA PŘÍBRAMSKU PŘED 700 LETY Nejstarší doklady a jejich
VíceKovy a kovové výrobky pro stavebnictví
Kovy a kovové výrobky pro stavebnictví Rozdělení kovů kovy železné železo, litina, ocel kovy neželezné hliník, měď, zinek, olovo, cín a jejich slitiny 1. Železo a jeho slitiny výroba železa se provádí
VíceRNDr. Petr Rambousek Ing. Josef Godány Ing. Petr Bohdálek Mgr. Jan Buda
Vybrané problémové lokality těžby nerostných surovin v Libereckém kraji v souvislosti s jejich plánovaným využíváním (uran, stavební kámen, štěrkopísky ) RNDr. Petr Rambousek Ing. Josef Godány Ing. Petr
VíceEU peníze středním školám digitální učební materiál
EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky
VíceStříbro. rammelsbergit, nikelín, dendritické stříbro. drátkovité stříbro (detail) rammelsbergit, nikelín, stříbro (detail)
Stříbro Najde se sněhobílé ryzí stříbro, které se mocně láme a dláty se dělí jako zahřátý kus olova se před hutěmi rozbíjí sekyrami. Na Schweizeru a sv. Vavřinci lámaly se mocné handštajny bílého stříbra.
VíceObsah Několik slov k historii knihy Úvod Jílovský zlatonosný revír Dva tisíce let těžby jílovského zlata
Obsah Několik slov k historii knihy... 7 Úvod (P. Morávek, J. Litochleb)... 9 Jílovský zlatonosný revír (P. Morávek)... 13 Geologická situace... 13 Zlatonosná ložiska... 18 Minerály zlatonosných ložisek...
VíceMigrace lidí, migrace věcí, migrace idejí
Migrace lidí, migrace věcí, migrace idejí Možnosti archeologického poznání mezilidských kontaktů v pravěku a raném středověku Zuzana Bláhová, Miroslav Popelka, Ivo Štefan Ústav pro archeologii FF UK Konference
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 252 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 25.1.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda
Více- zabývá se pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury (slohu) kovů a slitin
2. Metalografie - zabývá se pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury (slohu) kovů a slitin Vnitřní stavba kovů a slitin ATOM protony, neutrony v jádře elektrony v obalu atomu ve vrstvách
VícePADESÁTÉ VÝROČÍ ZAHÁJENÍ TĚŽBY URANU NA LOŽISKU ROŽNÁ
PADESÁTÉ VÝROČÍ ZAHÁJENÍ TĚŽBY URANU NA LOŽISKU ROŽNÁ Ing. Břetislav Sedláček Ing. Antonín Hájek, CSc. Ing. Bedřich Michálek, Ph.D. Ing. Jiří Šikula DIAMO státní podnik odštěpný závod GEAM, Dolní Rožínka
VíceMATERIÁLY NOVÉ ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Z KATASTRU POPŮVEK, OKRES TŘEBÍČ
MATERIÁLY NOVÉ ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Z KATASTRU POPŮVEK, OKRES TŘEBÍČ Jitka Knotková, Muzeum Vysočiny Třebíč Martin Kuča, Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Brno Úvod
VíceMoravský PísekP. Číslo projektu: : CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název. ové aktivity: Název DUM: : Nerosty prvky, halogenidy, sulfidy (prezentace)
Základní škola a Mateřsk ská škola, Moravský PísekP Číslo projektu: : CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčov ové aktivity: Využit ití ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky Název DUM: : Nerosty prvky,
Více4. MINERALOGICKÁ TŘÍDA OXIDY. - jedná se o sloučeniny kyslíku s jiným prvkem (křemíkem, hliníkem, železem, uranem).
4. MINERALOGICKÁ TŘÍDA OXIDY - jedná se o sloučeniny kyslíku s jiným prvkem (křemíkem, hliníkem, železem, uranem). Výskyt: Oxidy se vyskytují ve svrchních částech zemské kůry (v místech, kde je litosféra
VíceARCHEOLOGIE PRAVĚKÁ ARP / DVOUOBOROVÉ STUDIUM PREZENČNÍ Ń
ARCHEOLOGIE PRAVĚKÁ ARP ARP / DVOUOBOROVÉ STUDIUM PREZENČNÍ Ń Celkový plán studia I. cyklus 201. Dějiny pravěku 2/- Zk 202. Neolit v ČR a SR 2/- Kv 203. Eneolit a doba bronzová v ČR a SR 3/- Kv 204. Doba
VíceROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ
E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na
VíceČíslo klíčové aktivity: V/2
Název projektu: Pořadové číslo projektu: Název klíčové aktivity: Číslo klíčové aktivity: V/2 Název DUM: Číslo DUM: Vzdělávací předmět: Tematická oblast: Jméno autora: Anotace: Klíčová slova: Metodické
VícePrvky 8. B skupiny. FeCoNi. FeCoNi. FeCoNi 17.12.2011
FeCoNi Prvky 8. B skupiny FeCoNi Valenční vrstva: x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 6 x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 7 x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 8 Tomáš Kekrt 17.12.2011 SRG Přírodní škola o. p. s. 2 FeCoNi Fe
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_ZPV-CH 1/04/02/19 Autor
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0763 Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_ZPV-CH 1/04/02/19 Autor Obor; předmět, ročník Ing.
Více