3.1 Mechanizmy koroze polymerů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "3.1 Mechanizmy koroze polymerů"

Transkript

1 3.1 Mechanizmy koroze polymerů Irena Kučerová, Ústav chemické technologie restaurování památek. Reakce, které v polymerech probíhají, se řídí zákonitostmi reakcí nízkomolekulárních látek, ale u makromolekulárních látek nejsou všechny funkční skupiny a vazby citlivé na danou reakci přístupné a všechny se tedy reakce nezúčastní. Reakce makromolekulárních látek jsou významně ovlivněny difúzí reakčního činidla do struktury polymeru Oxidace V organické chemii se za oxidaci považují: reakce, při kterých se organická sloučenina mění působením oxidačního činidla, které se samo při oxidaci redukuje (kyslík, H 2 O 2, KMnO 4, CrO 3 aj.), reakce, při kterých v molekule přibývají atomy kyslíku, reakce, při kterých v molekule ubývají atomy vodíku. Většina polymerů se běžně nachází v atmosféře, která obsahuje kyslík. Makromolekuly s nasycenými a nerozvětvenými řetězci jsou vůči oxidaci odolné, rychlost jejich oxidace je velmi malá. Naopak makromolekuly, které obsahující dvojné vazby, jsou oxidaci málo odolné a jejich odolnost vůči oxidaci klesá s rostoucím obsahem dvojných vazeb v makromolekule. Proto jsou k oxidaci jsou velmi citlivé kaučuky (dieny). Některé druhy kaučuků mají v makromolekule tolik dvojných vazeb, že podléhají poměrně rychle oxidaci i za normální teploty a ve tmě. Takové kaučuky jsou bez přídavku antioxidantů téměř neupotřebitelé, protože během několika měsíců dochází k jejich znehodnocení. Oxidace polymerů probíhá radikálovým mechanizmem, který lze zjednodušeně popsat: 1. Iniciace: Při iniciaci vznikají radikály P disociací vazeb uhlík-uhlík a uhlík-vodík, rychlostní konstanta těchto iniciačních reakcí je u nasycených polymerů v temnu a při normálních teplotách (do 100 C) extrémně malá: P-H P + H (P-H polymer, P radikál vzniklý disociací vazby uhlík-vodík, H vodíkový radikál) P 1 -P 2 P 1 + P 2 (P 1 -P 2 polymer, P 1, P 2 radikály vzniklé roztržením vazby uhlík-uhlík v hlavním řetězci polymeru) 3 Koroze a degradace polymerních materiálů 2

2 2. Propagace: Radikál P vzniklý v iniciaci reaguje s kyslíkem za vzniku peroxidového radikálu POO : P + O 2 POO, který dále může reagovat s jinou makromolekulou P 1 H. Při této reakci vznikne radikál P 1 disociací vazby uhlík-uhlík v hlavním řetězci polymeru P 1 H a hydroperoxid POOH, který je nestabilní: POO + P 1 H POOH + P 1 Jakmile vzroste koncentrace hydroperoxidů (indukční perioda), převezme úlohu iniciační reakce rozpad hydroperoxidu POOH: POOH PO + HO Při rozpadu hydroperoxidu POOH se vytváří alkoxyradikál PO a hydroxylový radikál HO. (Tato reakce je usnadňována UV zářením.) Nestabilní polymerní hydroperoxidy POOH reagují také s jinými makromolekulami PH: POOH + PH PO + P + H 2 O Vzniklé radikály PO a P vstupují do dalších reakcí s makromolekulami PH: PO + PH POH + P HO + PH H 2 O + P 3. Terminace: Při terminaci dochází k zániku radikálů: 2 P neaktivní produkty 2 POO neaktivní produkty P + POO neaktivní produkty. Při oxidaci polymerů dochází ke štěpení makromolekul (tedy k poklesu relativní molekulové hmotnosti), k síťování (k síťování přednostně dochází při nižších teplotách a nižších koncentracích kyslíku) a vzniku nových funkčních skupin a tedy tvorbě: aldehydů, ketonů, alkoholů, epoxidů, případně karboxylových kyselin. Proto i její malý rozsah oxidace polymerů způsobí významnou změnu jejich vlastností! Vznik nových funkčních skupin při oxidaci polymeru lze souhrnně znázornit následujícími reakcemi, kde P, P 1 a P 2 označují různé části polymerního řetězce, které jsou vázané na uhlík sousedící s hydroperoxidovou skupinou -OOH, a P-CH 2 -OOH je polymerní hydroperoxid: P-CH 2 -OOH PCHO + H 2 O P-CH 2 -OOH POH + CH 2 O PP 1 CH-OOH PP1-CO + H 2 O PP 1 CH-OOH P-CHO + P 1 OH PP 1 P 2 C-OOH PP1-CO + P 2 OH 3 Koroze a degradace polymerních materiálů 3

3 Vliv chemické struktury polymeru na oxidaci Citlivost makromolekuly vůči oxidaci je dána charakterem uhlovodíkového řetězce především snadností, s jakou z něj peroxidové radikály POO odtrhují vodík za vniku nového radikálu P. Všechny strukturní vlivy, které napomáhají stabilizaci radikálu P, podporují oxidaci. Proto jsou k oxidaci citlivé terciární uhlíky a uhlíky v α-poloze k dvojné vazbě, aromatický kruh, neuhlíkový atom viz obrázek Stupeň polymerace, konfigurace řetězce a koncové skupiny nemají na oxidaci vliv. Obrázek Vliv chemické struktury na oxidaci. K oxidaci jsou citlivé terciární uhlík, uhlík v α-poloze k dvojné vazbě, aromatickému kruhu, neuhlíkový atom. Šipkou je označen uhlík, na kterém dochází k odtržení vodíku. (Mleziva J., Šňupárek J.:Polymery, výroba, struktura, vlastnosti. Sobotáles, 2000.) Na obrázku je znázorněno schéma oxidace polypropylenu, který obsahuje vodík vázaný na terciárním uhlíku. Proto je polypropylen méně odolný vůči oxidaci než polyethylen, ve kterém jsou vodíky vázány na sekundárním uhlíku. Obrázek Schéma oxidace polypropylenu. (Mleziva J., Šňupárek J.:Polymery, výroba, struktura, vlastnosti. Sobotáles, 2000.) 3 Koroze a degradace polymerních materiálů 4

4 U makromolekul obsahujících dvojné vazby (nenasycené makromolekuly) se snadno odštěpuje vodík vázaný na methylenové skupině, která je α-poloze vůči dvojné vazbě. Po jeho odtržení probíhají i další reakce na této methylenové skupině, jak ukazuje schéma na obrázku Teprve při teplotách nad 100 C je dvojná vazba oxidována přímo. Je-li methylenová skupina umístěna mezi dvěma dvojnými vazbami, oxidace makromolekuly probíhá řádově rychleji. U takových sloučenin se kyslík váže v první fázi ve formě hydroperoxidů, aniž klesne stupeň nenasycenosti. V průběhu oxidace pak roste v systému počet konjugovaných dvojných vazeb. Nenasycené polymery, ve kterých jsou dvojné vazby odděleny více než jednou methylenovou skupinou, se oxidují pomaleji než předchozí. Obrázek Schéma oxidace makromolekul s jednou dvojnou vazbou. R 1, R 2 různé části polymerního řetězce. (Doležel B.: Odolnost plastů a pryží. Státní technické nakladatelství, Praha 1981) 3 Koroze a degradace polymerních materiálů 5

5 Faktory zvyšující rychlost oxidace polymerů Rychlost oxidace polymerů je za normální teploty u většiny polymerů velmi malá. Výrazně ji však urychlují některé faktorů, jejichž působením vznikají radikály, které pak reagují s kyslíkem. Tyto radikály vznikají působením: UV záření fotooxidace (kapitola 3.1.3), vysokých teplot termooxidace (kapitola 3.1.4), mechanickým namáháním. Oxidaci polymerů dále ovlivňuje: rychlost difúze kyslíku do polymeru a jeho rozpustnost v polymeru. Rychlost difúze kyslíku závisí na morfologickém uspořádání polymeru, je rychlejší v amorfních než krystalických polymerech. U krystalických polymerů oxidace neprobíhá rovnoměrně, ale přednostně v jejich amorfních oblastech. Rozpustnost kyslíku v polymeru je omezena přítomností polárních skupin, methylových skupin a zesítěním (zmenšení pohyblivosti řetězců). poměr povrchu a objemu. Vlákna, folie a nátěry jsou citlivější k oxidaci než kompaktní polymer stejného složení. defekty ve struktuře, nečistoty aj. Zbytky iniciačních, stabilizačních systémů, nečistoty z monomeru zabudované v řetězci, přítomnost chromoforů (např. -N=N-, C=N-, -NO 2, -NO, C=O aj.), barviva apod., oxidaci polymerů usnadňují. kationy přechodných kovů, které katalyzují oxidaci makromolekul. Katalytický účinek kovů Me, které se mohou vyskytovat ve dvou oxidačních stavech, lze vysvětlit urychlením rozpadu hydroperoxidů POOH: POOH + Me n+ PO + Me (n+1)+ + OH - POOH + Me (n+1)+ POO + Me n+ + H + Nejúčinnějšími katalyzátory jsou měď, mangan, kobalt, železo, olovo. Ozon (O 3 ), který významně urychluje oxidaci polymer, protože probíhá bez indukční periody. U nasycených uhlovodíků PH působí ozon jako iniciátor oxidace: PH + O 3 PO + OOH Vzniklé radikály PO a OOH se pak účastní dalších reakcí. U nenasycených uhlovodíků dochází ke štěpení řetězce (obrázek 3.1.4), nebo síťování. Účinek ozonu na oxidaci také závisí na tom, zda polymery vystaveny mechanickému namáhání pokud není, tak se na jeho povrchu vytvoří většinou tlustá ozonizovaná vrstva, která brání dalšímu pronikání ozonu do hmoty a tím dojde ke zpomalení oxidace. Pokud jsou ale 3 Koroze a degradace polymerních materiálů 6

6 polymery mechanicky namáhány, v ozonizované vrstvě se vytváří trhlinky, které usnadňují přístup ozonu k polymeru, čímž se oxidace urychluje. Obrázek Schéma štěpení řetězce nenasycených polymerů účinkem ozonu. (Doležel B.: Odolnost plastů a pryží. Státní technické nakladatelství, Praha Fotolýza UV záření (λ nm), které tvoří cca 5% dopadajícího slunečního záření, je jednou z hlavním příčin poškození polymerů jak v exteriéru (Slunce), tak i v interiéru (zářivkové zdroje). Řada polymerů, které jsou uloženy v temnu za běžných podmínek své vlastnosti nemění po dlouhou dobu. Pokud jsou však vystaveny účinkům UV záření, dochází k poměrně rychlým změnám jejich vlastností. Např. PE uložený v temnu ani po 10ti letech své vlastnosti nezmění, ale působením UV záření velmi rychle mění své vlastnosti během několika měsíců. UV záření totiž iniciuje štěpení chemických vazeb v polymeru jejich fotolýzu, ale i reakce s jinými látkami, např. kyslíkem (fotooxidace). UV záření tedy iniciuje reakce, které v temnu probíhají jen velmi pomalu. Světelné záření je zdrojem energie. Když dopadne na povrch polymeru může být zčásti odraženo, rozptýleno nebo absorbováno. Chemické změny v makromolekule způsobuje ta část záření, která je polymerem absorbována. Schopnost absorbce záření polymerem závisí na vlnové délce záření a na chemické struktuře polymeru. Např. karbonylová skupina C=O absorbuje světlo o vlnových délkách λ nm, aromatický kruh absorbuje světlo až do vlnových délek λ 350 nm. Pro každý polymer v závislosti na jeho složení existuje určitá vlnové délka světla, kterou polymer absorbuje viz tabulka Tabulka Vlnové délky záření λmax, které vyvolávají maximální destrukci vybraných polymerů (Doležel B.: Odolnost plastů a pryží. Státní technické nakladatelství, Praha 1981) Polymer λmax [nm] polyestery 315 polyethyleny 300 plyvinylacetáty méně než 280 nitráty celulózy 310 polyvinylchlorid 310 a Koroze a degradace polymerních materiálů 7

7 Absorbovala-li makromolekula UV záření absorbovala tedy energii. Většina absorbované energie se spotřebovává na přechod makromolekuly do nestabilního excitovaného stavu (vyšší energetický stav). Přebytku energie se makromolekula může zbavit několika způsoby: 1. může energii předat jiné molekule při srážce, která se tím excituje, 2. může se postupně vrátit na původní energetickou hladinu reemitací přebytku energie v oblasti delších vlnových délek (viditelné světlo nebo teplo). To se projeví fluorescencí, fosforescencí nebo tepelnou změnou, 3. může dojít k molekulovému přesmyku a zbytek energie se uvolní jako teplo, 4. může vyvolat změny vibračních stavů elektronů, atomů a molekul, 5. může dojít k roztržení vazby, pokud se excitovaná makromolekula nemůže zbavit přebytku energie způsoby uvedenými v bodech 1 až 4. Světelné záření je složeno z fotonů jeden absorbovaný foton vyvolá aktivaci pouze jedné molekuly, tzn. počet aktivovaných molekul N, které vzniknou absorpcí záření o energii E, lze vyjádřit vztahem: E N =, hγ kde h je Planckova konstanta (6, J.s) a γ kmitočet záření. Rovná-li se počet aktivovaných molekul Avogadrově konstantě N A (6, mol -1 ), lze energii záření E definovat jako jeden einstein. Absorpce jednoho einsteinu, tedy jednoho molu fotonů vyvolá aktivaci 6, molekul. Energie jednoho einsteinu závisí na vlnové délce záření a je dána vztahem: hc E = N A, λ kde c je rychlost světla ( m s -1 ) a λ vlnová délka světla v nm. Z toho tedy plyne, vztah pro výpočet energie E jednoho einsteinu v závislosti na vlnové délce λ záření: 8 1, E =. λ Energie potřebná k roztržení vazby mezi dvěma atomy v řetězci je u různých dvojic atomů odlišná, což dokládají hodnoty energie některých vazeb uvedených v tabulce Přičemž energie absorbovaného záření závisí na jeho vlnové délce, jak dokládají vztahy uvedené výše, proto je např. energie absorbovaného záření E o vlnové délce λ 300 nm E=399 kj mol -1. Tato energie postačuje k rozštěpení vazby uhlík-uhlík v alifatických 3 Koroze a degradace polymerních materiálů 8

8 uhlovodících nebo vazby uhlík-chlor. Z tabulky vyplývá, že absorbovaná energie UV záření postačuje ke štěpení mnohých vazeb na radikály, které pak iniciují řetězové reakce. Např. polyamidová skupina -CO-NH- obsažená v syntetických polyamidech i v bílkovinách (v bílkovinách se označuje jako peptidická vazba hedvábí, vlna, useň, pergamen) absorbuje záření o vlnové délce λ nm. Tabulka Energie některých vazeb (Doležel B.: Odolnost plastů a pryží. Státní technické nakladatelství, Praha 1981) Energie vazby Energie vazby Vazba [kj mol -1 Vazba ] [kj mol -1 ] C=N nitril 875 C-O 364 C=C 837 S-H 364 C=O 729 N-H 352 C=C 607 C-C alifatická 335 C=S 628 C-O ether 331 C-C aromatická 540 C-Cl 327 C-F 498 Si-H 314 C-H ethylen 444 Si-O 293 C-H methan 410 O-O peroxid 268 Si-O 373 C-N amid 222 Tabulka : Energie jednoho einsteinu pro různé vlnové délky světla λ (Doležel B.: Odolnost plastů a pryží. Státní technické nakladatelství, Praha 1981) λ [nm] E [kj mol -1 ] λ [nm] E [kj mol -1 ] Absorbovaná energie nemusí vyvolat reakci v místě absorpce, ale může být vedena podél řetězce makromolekuly a způsobit štěpení slabších vazeb, tj. vazby s nižší disociační energií, než má funkční skupina, která energii absorbovala! Příkladem toho může být štěpení etherových vazeb makromolekule zářením, přestože etherové vazby UV záření neabsorbují. Karbonylová skupina C=O absorbuje záření o vlnové délce λ 310 nm, proto energie systému vzroste na 386 kj mol -1. Tato energie nestačí k rozštěpení vazby uhlík-kyslík v karbonylové skupině, ale způsobuje štěpení vazeb uhlík-dusík a uhlík-uhlík alifatických uhlovodících. Některé sloučeniny obsažené v polymeru (přísady a nečistoty z výrobního procesu) nebo sloučeniny, které v polymeru vznikají při jeho fotolýze, fotooxidaci či termooxidaci 3 Koroze a degradace polymerních materiálů 9

9 (kapitoly a 3.1.4), mohou působit jako tzv. fotosenzibilátory. Fotosenzibilátor je molekula nebo její část, které absorbuje UV záření a absorbovanou energii předává molekulám či makromolekulám jiné látky, která v důsledku toho podléhají fotolýze. I stopové množství fotosenzibilátorů způsobuje fotolýzu polymeru a jejích rychlost roste s jejich rostoucím obsahem. Proto čistota a způsob zpracování polymeru i přítomnost přísad významně ovlivňuje stabilitu polymeru vůči fotolýze, a fotooxidaci. Jako fotosenzibilátory působí některá barviva, pigmenty a plniva, což jsou látky, které obsahují chromoforní skupiny. Významným fotosenzibilátorem je karbonylová skupina C=O, která iniciuje štěpné reakce, označované jako Norrisovy reakce. Karbonylová skupiny může být ve struktuře polymeru obsažena, nebo může vynikat v důsledku např. oxidačních reakcí. Např. čistý polyethylen neabsorbuje záření nad vlnovou délkou λ 290 nm, proto by měl být odolný vůči účinkům UV záření. Při jeho tepelném zpracování se karbonylové skupiny vytvářejí, proto polyethylen účinkem UV záření rychle koroduje. Norrisova reakce I. typu je charakterizována homolytickým štěpením mezi uhlíkem karbonylové skupiny a sousedním uhlíkem (tj. štěpení kovalentní vazby, při kterém každému atomu spojených vazbou přesune jeden elektron, který vazbu tvořil), při čemž vzniká alkylový nebo arylový radikál (P, P 1 ): hγ PCOP PCO 1 hγ PCOP PCO P1 P + P1 + CO + P P + P1 + CO Norrisova reakce (štěpení) II. typu je proces, při kterém dochází k intermolulovému odštěpení atomu vodíku na γ-uhlíku za vzniku 1,4-biradikálu a primárního produktu. Vzniklý biradikál se může dále stabilizovat odštěpením β-vazby za vzniku enolu a alkenu: R, R, R 2 jsou rozdílné řetězce polymeru, resp. funkční skupiny. Norrisova reakce III. typu je neradikálový intramolekulový proces přenosu β-vodíkového atomu za vzniku aldehydu a alkenu štěpením vazby uhlík-uhlík, která sousedí s karbonylovou skupinou: R, R jsou rozdílné části řetězce polymeru. 3 Koroze a degradace polymerních materiálů 10

10 Norrisovy reakce jsou velmi významné z hlediska fotochemických reakcí polymerů, protože mohou vést k tvorbě alkylového radikálu na konci řetězce. Na rozdíl od jiných reakcích, musíme při fotolýze rozeznávat primární a sekundární reakce. Primární reakce jsou vyvolány přímým účinkem záření na molekulu. Sekundární reakce jsou reakce atomů, molekul a radikálů, které vznikly v primárních reakcích, a mohou probíhat i v temnu za nepřístupu světla, tzv. postradiační efekt. Proto počet molekul, které se při fotolýze přeměnily, nemusí souhlasit s počtem molekul, které pohltily po jednom světelném kvantu. Kvantová ekvivalence Einsteinova zákona platí tedy pouze pro primární reakce. U většiny polymerů UV záření neproniká hluboko do hmoty. Proto k fotolýze dochází v povrchových vrstvách. Fotolýza probíhá radikálovým mechanizmem, při němž z polymeru P 0 vznikají radikály P i a P n-1, které snadno reagují s kyslíkem: P 0 P i + P n-1. Fotochemické reakce vyvolané UV zářením mohou způsobit: Štěpení řetězců makromolekul, které je nahodilé a charakterizované ostrým poklesem délky řetězce. Vzniká zanedbatelné množství monomerů nebo velmi krátkých řetězců. V dalších fázích může dojít až ke tvorbě monomeru či nízkomolekulárních produktů. Síťování, které se v počátečních fázích projeví růstem střední průměrné relativní molekulové hmotnosti, později je polymer nerozpustný a v rozpouštědlech botná, stává se také křehkým. Přeměnu funkčních skupin nebo tvorbu nových skupin Fotooxidace UV záření na polymery působí většinou v atmosféře, ve které je obsažen kyslík (exteriér i v interiér). Současné působení těchto dvou faktorů výrazně urychlí korozi polymerů o proti působení samotného UV záření nebo samotného kyslíku. Kyslík je polymery absorbován rychleji při působení světelného záření než ve tmě. Světelné záření výrazně urychluje vznik radikálů, které pak podléhají oxidačním reakcím fotooxidaci. Např. celulóza absorbuje záření v oblasti vlnových délek λ nm. Energie tohoto záření nepostačuje k roztržení vazeb uhlík-kyslík nebo uhlík-uhlík, ale může uvést makromolekulu celulózy do takového stavu, ve kterém reaguje s kyslíkem. 3 Koroze a degradace polymerních materiálů 11

11 S výjimkou iniciace lze tedy fotooxidaci popsat stejným mechanizmem jako oxidaci, či termooxidaci (kapitola 3.1.4): 1. Iniciace: Z polymeru P-H účinkem záření vzniká radikál P, P - H hγ,o 2 P + H 2. Propagace: Radikál P, vzniklý odtržením vodíku v aktivované poloze, reaguje s kyslíkem za vzniku peroxidového radikálu POO : P + O 2 POO, který reaguje s další makromolekulou P 1 H za tvorby hydroperoxidu a polymerního radikálu P 1 : POO + P 1 H POOH + P 1 Hydroperoxid se rozpadá za vzniku dalších radikálů alkoxylového a hydroxylového radikálu PO a HO : POOH PO + HO, které opět reagují s polymerem: PO + PH POH + P HO + PH H 2 O + P 3. Terminace: Radikály vzniklé v předchozích reakcích zanikají jejich rekombinační reakcí za tvorby neaktivních produktů (aldehydů, ketonů, alkoholů apod.): 2 P neaktivní produkty 2 POO neaktivní produkty P + POO neaktivní produkty Když při fotooxidaci přestane působit záření, oxidace se nezastaví, ale pokračuje po určitou dobu ve tmě v důsledku nahromadění nestálých produktů. Rychlost této oxidace, je menší než rychlost fotooxidace a závisí na množství kyslíku. Rychlost fotooxidace zůstává konstantní od začátku ozařování, a je závislá na intenzitě záření, které vyvolalo iniciaci. S rostoucí intenzitou záření se rychlost fotooxidace zvyšuje k určitému maximu, po jeho překročení pak již intenzita záření nemá na rychlost fotooxidace vliv. Průběh fotooxidace významně ovlivňují fotosenzitivní látky fotosenzibilátory (viz kapitola 3.1.2), a to jak rychlost fotooxidace, tak složení reakčních produktů. Mechanizmus fotosenzibilované fotooxidace je popisován dvěma mechanizmy. První mechanizmus je charakterizován přímou adicí polymerní molekuly P-H na kyslík po jeho předchozí reakci s excitovaným fotosenzibilátorem *A* 3 Koroze a degradace polymerních materiálů 12

12 A hγ A *A* + P-H A-H + P P + O 2 POO POO + P 1 H POOH + P 1 POO + A-H POOH + A Podle druhého mechanizmu reaguje excitovaný fotosenzibilátor *A* s kyslíkem a nenasycenou látkou B za vzniku biradikálového aduktu A-OOB s velkým obsahem energie. Terminací těchto aduktů vznikají neaktivní produkty. Tento mechanizmus lze zapsat: Iniciace: Propagace: Terminace: A hγ A *A* + O 2 A-OO A-OO + B A-OOB A-OO + B A + neaktivní produkty A-OOB neaktivní produkty Termooxidace Jsou-li polymery vystaveny působení vysokých teplot (nad 100 C) v atmosféře obsahující kyslík, podléhají termooxidaci. Vysoké teploty působí jako katalyzátor oxidačních reakcí, významně urychlují vznik radikálů, které dále reagují s kyslíkem. Mechanizmus termooxidace je radikálový a bývá komplikován např. vznikem dvojných vazeb, u chlorovaných polymerů dehydrochlorací. Termooxidaci lze popsat podobným schématem jako oxidaci (kapitola 3.1.1) nebo fotooxidaci (kapitola 3.1.3): 1. Iniciace: Působením vysokých teplot za přítomnosti kyslíku vzniká z polymeru P-H odtržením vodíku v aktivované poloze radikál P : T P - H + O2 P + HOO 2 P - H + O + T 2 2 P H2O2 2. Propagace: Vzniklý radikál P reaguje velmi rychle s kyslíkem za tvorby peroxidového radikálu. Tato reakce má prakticky nulovou aktivační energii: P + O 2 POO Peroxidový radikál POO reaguje s jinou makromolekulou polymeru P-H, při čemž vzniká radikál P a hydroperoxid POOH, teto reakce určuje rychlost termooxidace: POO + PH POOH + P Rozpad hydroperoxidu na alkoxylový a hydroxylový radikál (PO a OH) pak probíhá jako vedlejší reakce: POOH PO + OH 3 Koroze a degradace polymerních materiálů 13

13 3. Terminace: Rekombinací vzniklých radikálů vznikají neaktivní produkty. POO + POO P + P P + POO neaktivní produkty Polyolefiny (nasycené uhlovodíky) se za normální teploty oxidují velmi pomalu, ale teplota, záření apod., tuto reakci urychlují. Jejich termooxidační stabilita klesá v řadě: polyethylen, polypropylen, polyizobutylen, protože terciární uhlíkové atomy jsou k oxidaci nejcitlivější. Kromě změny relativní molekulové hmotnosti při termooxidaci se mění i jejich mechanické a chemické vlastnosti. Při termooxidaci se totiž vytvářejí funkčních skupin obsahujících kyslík karbonylová skupina, která absorbuje UV záření a urychluje tak jejich poškození. Hoření Hoření polymerů lze charakterizovat jako termooxidaci, při níž se polymery rozkládají na těkavé produkty CO, CO 2, kyselina octová, apod. Většina polymerů je více nebo méně hořlavá. Hořlavost polymerů závisí především na chemické struktuře polymeru a fyzikálních činitelích (např. spalné teplo, tepelná vodivost polymeru), které hoření ovlivňují. Velkou hořlavost vykazují polymery, které teplem depolymerují na hořlavý monomer nebo se rozkládají na hořlavé zplodiny. Přítomnost nehořlavých prvků v makromolekule (Cl, F, N, Si, P) zmenšuje jejich hořlavost a samozápalnost. Odolnost k hoření stoupá s rostoucím molárním poměrem uhlíku ku kyslíku C/O. Orientační kritérium pro posuzování hořlavosti polymerů je limitní kyslíkové číslo (lkč), které určuje limitní koncentraci kyslíku ve směsi s dusíkem, při které ještě polymer hoří, resp. pod níž plamen zhasne: VO2 lkč = 100 [ objemová %], V + V O 2 N 2 Kde V je objemový průtok daného plynu. To znamená, že s rostoucí hodnotou limitního kyslíkového čísla klesá hořlavost polymerů. Proces hoření lze popsat pomocí pěti ohraničených zón (obrázek 3.1.5): První zóna zahrnuje vrstvu polymeru, která přiléhá k jeho povrchové vrstvě. V této vrstvě probíhá pyrolýza (tepelný rozklad bez přístupu kyslíku) jen s malým podílem oxidace, resp. termooxidace. Druhá zóna je povrchová vrstva polymerního materiálu, který podléhá termooxidaci vedoucí k destrukci polymeru hoření. 3 Koroze a degradace polymerních materiálů 14

14 Třetí zóna, kterou je možné označit též jako plynnou zónu, se nízkomolekulární produkty, které se vytvořily v druhé a první zóně, mísí s horkým vzduchem, rozkládají se a oxidují se kyslíkem nebo působením volných radikálů difundujícího plamene. Čtvrtá zóna hoření, která se označuje jako zóna plamene, začíná v místě, kde je dostatečná koncentrace produktů rozkladu polymeru, které rozšiřují plamen a kde se tvoří většina tepelné energie. Proto je v této zóně nejvyšší teplota a vzniká zde i světelné záření. Pátá zóna je zóna, kde dohořívají produkty hoření. V této zóně se ukončuje většina oxidačních reakcí, reakční produkty se mísí s chladným vzduchem. Vznikající Tepelná energie, která v této zóně vzniká, postupuje spolu s energií uvolněnou reakcemi ve čtvrté zóně plamene postupuje k ještě nepoškozeným částem polymeru vedením a sáláním. Obrázek Znázornění zón hoření polymeru. Po polymer, 1 zóna pyrolýzy, 2 povrchová zóna 3 předplamenná zóna, 4 zóna plamene 5 zóna dohořívání. (Štěpek J., Zelinger J.: Technologie zpracování a vlastnosti plastů. SNTL, Praha 1989) Tepelná destrukce pyrolýza Tepelná destrukce (pyrolýza) označuje rozklad polymeru účinkem vysokých teplot. Chemické reakce, které probíhají v polymeru v důsledku působení vysokých teplot, nelze charakterizovat určitou teplotou nebo určitým intervalem teplot, např. jako teplotu skelného přechodu T g, která charakterizuje teplotu, resp. teplotní interval, přechodu polymeru z kaučukovitě-elastického stavu do sklovitého. Tyto reakce totiž probíhají i při nízkých teplotách, ale velmi pomalu. Jejich rychlost se stoupající teplotou roste. Při pokojové teplotě tedy tepelný rozklad polymerů prakticky neprobíhá a nastává při teplotách řádu 100 C. Vzrůst rychlosti reakce je dán aktivační energií příslušných reakcí. Nelze tedy říci, jakou má polymer chemickou tepelnou odolnost, ale jak dlouho může být nějaké teplotě vystaven, aniž by došlo k měřitelnému poškození, a to s uvedením konkrétní vlastnosti, která se hodnotí (např. pevnost) a podmínek, při nichž byl teplu vystaven (záření, atmosféra, tlak apod.). Nestabilita polymerů vůči vysokým teplotám ovlivňuje především jejich 3 Koroze a degradace polymerních materiálů 15

15 zpracovatelnost. Citlivost polymerů vůči vysokým teplotám vychází z toho, že atomy jsou v makromolekule spojeny kovalentní vazbou a pevnost této vazby je limitována disociační energií vazby E d při 25 C se disociační energie těchto vazeb pohybuje v intervalu KJ mol -1 : vazba O-O E d =147 KJ mol -1, vazba C-H E d = KJ mol -1, vazba C-C E d = KJ mol -1, vazba C-O E d =330 KJ mol -1. Průběh tepelné destrukce polymeru ovlivňuje: struktura polymeru chemické složení polymeru a tepelná stálosti různých vazeb uhlíkuhlík, která klesá v pořadí: C Slabým místem v řetězci je také vazba uhlík-uhlík v α-poloze vůči dvojné vazbě. teplota rozkladných reakcí (nad 100 C), čistota polymeru, druh atmosféry, rychlost odstraňování plynných produktů při depolymeraci. V důsledku pyrolýzních reakcí se mění struktura polymeru, protože tedy dochází k destrukci chemických vazeb v hlavním i bočním řetězci makromolekuly a k destrukci vazeb ve funkčních skupinách. Tyto strukturní změny se projeví: poklesem relativní molekulové hmotnosti a případně i vznikem nízkomolekulárních produktů. vzniku příčných vazeb. C -C-C-C- > -C-C-C- >-C-C-C- C Obrázek znázorňuje možné typy reakcí, které probíhající při tepelné destrukci polymeru. Obecně se rozeznávají tři základní typy reakcí, ke kterým dochází při tepelné destrukci polymer: vznikají (odštěpují se) nízkomolekulární produkty jako ethylen, propylen, acetylen, methanol, methan, kyselina chlorovodíková, octová, mravenčí, vodík, oxid uhličitý aj., a přitom nedochází ke zkracování řetězce makromolekuly. Mechanizmus vzniku a složení nízkomolekulárních produktů závisí na chemické struktuře polymeru a atmosféře, ve které rozklad polymeru probíhá (dusík, kyslík, oxid uhličitý), např. 3 Koroze a degradace polymerních materiálů 16

16 v přítomnosti kyslíku dochází k oxidaci. Příkladem tohoto typu tepelné destrukce je dehydrochlorace PVC, uvolnění kyseliny polyvinylesterů (např. z PVAC se uvolňuje kyselina octová), uvolnění olefinů z polyakrylátů. V případě prvních dvou reakcí vzniknou zbarvené produkty, protože podle stupně eliminace vznikne v polymeru systém konjugovaných vazeb. Štěpení řetězce Štěpení postranní skupiny Eliminace Depolymerace Cyklizace (v ploše) Síťování (v prostoru) Obrázek Schéma reakcí, které probíhají při tepelné destrukci polymeru. R je funkční skupina nebo postranní řetězec (Schnabel W.: Polymer Degradation, Principles and Practical Applications. Akademie-Verlag, Berlin 1981). náhodné štěpení řetězců, které je výsledkem homolytického štěpení slabých vazeb v řetězci polymeru (tj. štěpení kovalentní vazby, při kterém každému atomu spojených vazbou přesune jeden elektron, který vazbu tvořil). Výsledkem této reakce je směs produktů o různém složení a různé velikosti relativní molekulové hmotnosti. Při těchto reakcích se uplatňují intra- a intermolekulární radikálové přenosové reakce. Dochází tedy ke štěpení polymerů na nízkomolekulární produkty. depolymerace (resp. depropagace) se uplatňuje u polymerů, které nemají na kvartérním uhlíku vodík, např. polymethylmethakrylát nebo polytertafluorethylen. Mechanizmus depolymerace lze popsat řetězovou reakcí tak, že: se monomer se uvolňuje od konce řetězce nebo 3 Koroze a degradace polymerních materiálů 17

17 roztržením vazeb uhlík-uhlík a řetězová reakce probíhá po celé délce řetězce tzv. zipovým mechanizmem bez přenosu, který lze popsat: -CH 2 -CHX-CH 2 -CHX- -CH 2 -CHX + -CH 2 -CHX -CH 2 -CHX-CH 2 -CHX- -CH 2 -CHX + -CH 2 =CHX -CH 2 -CHX-CH 2 -CHX- + CHX-CH 2 - -CHX-CH 2 - CX-CH CH 2 X-CH 2 - X označuje funkční skupinu makromolekuly. Končení této reakce lze zapsat: -CH 2 -CHX + -CH 2 -CHX -CH 2 -CH 2 X + -CH=CHX. K depolymeraci dochází u makromolekul, které neobsahují skupiny, které mohou chemicky reagovat při teplotách depolymerace, neobsahují vodík na kvartérním uhlíku nebo mají vysokou vazebnou energii. Polymery, které mají jeden substituent na alternujících (pravidelně se střídajících) uhlíkových atomech, podléhají tepelné destrukci jak mechanizmem depolymerace, tak náhodného štěpení řetězce Hydrolýza Působením vody je makromolekula rozdělena na dvě části, na jednu se naváže hydroxylový anion a na druhou vodíkový kation, které vznikly rozkladem molekuly vody. Hydrolýze podléhají polymery, které obsahují tzv. hydrolyzovatelné skupiny (esterové, amidové, nitrilové) i polymery, u nichž hydrolyzovatelné skupiny vznikají oxidací. Hydrolýza polymeru vede ke snížení polymeračního stupně a ke vzniku nových koncových skupin. Jsouli hydrolyzovatelné skupiny v hlavním řetězci, dochází k velkému poklesu relativní molekulové hmotnosti polymeru a tedy i k poklesu jeho pevnosti. Jsou-li hydrolyzovatelné skupiny přítomné postraním řetězci, je pokles relativní molekulové hmotnosti menší, ale i přesto dochází k významné změně vlastností polymeru. Voda může rovněž způsobovat hydrolýzu plniv (např. dřevěné piliny) a přísad, což se také projeví významnou změnou vlastností polymeru. Rychlost hydrolýzy za normální teploty je zpravidla malá. Hydrolýzu urychluje zvýšená teplota (tzv. termická hydrolýza nastává nad teplotou 100 C), kyselé prostředí (kyselá hydrolýza) nebo zásadité (alkalická hydrolýza) prostředí. Na obrázku je uveden příklad hydrolýzy vybraných polymerů. 3 Koroze a degradace polymerních materiálů 18

18 Polyestery Polyamidy Polyuretany Polyethery Obrázek Příklady hydrolýzy vybraných polymerů. ( Mleziva J., Šňupárek J.: Polymery, výroba, struktura a použití, Sobotáles, Praha 2000) Mechanizmus kyselé a alkalické hydrolýzy je dále znázorněn na hydrolýze polyesterů, kde dochází štěpení v řetězce mezi atomy uhlíkem z karbonylu a kyslíkem, tzv. esterové vazby: alkalická hydrolýzy polyesterů, probíhá tak, že iont OH - atakuje estery na uhlíku karboxylu a reakce pokračuje přesunem elektronů: v případě kyselé hydrolýzy polyesteru se předpokládá, že nejdříve dochází k adici protonu H + na kyslík karbonylu. Po té následuje nukleofilní atak vody a posun elektronů vedoucí k rozpadu esterové vazby: Biokoroze Biokoroze polymerů je koroze způsobená biologickými činiteli mikroorganizmy (bakterie, kvasinky a plísně). Bakterie a kvasinky napadají polymery hlavně v půdním a vodním prostředí. Plísně, nebo-li mikroskopické vláknité houby, napadají polymery v prostředí obsahující kyslík. Hlavní podmínkou životní aktivity mikroorganizmů je vlhkost substrátu, který je pro ně potravou, a vhodná teplota prostředí. Odolnost polymerů proti 3 Koroze a degradace polymerních materiálů 19

19 napadení mikroorganizmy je dána jejich chemickou strukturou, složením a množstvím změkčovadel, plniv, stabilizátorů, nebo jiných přísad. Obecně jsou přírodní polymery a jejich deriváty zdrojem živin pro plísně a bakterie. Většina syntetických polymerů není pro mikroorganizmy živnou půdou, ale nebrání jejich růstu. To znamená, že mohou být plísněmi porůstány, jestliže jsou znečištěny živinami. Zdrojem živin mohou být nečistoty, které ulpěly na povrchu polymetru, zbytky jiných látek z výrobních procesů, jako jsou emulgátory, stabilizátory, změkčovadla apod. Jako emulgátory se užívají alkalické soli vyšších masných kyselin, které jsou plísněmi napadány. Jako stabilizátor emulze se často užívá kasein, škrob, želatina, které jsou pro mikroorganizmy zdrojem uhlíku. Změkčovadla na bázi esterů vyšších masných kyselin a jejich deriváty (např. deriváty kyseliny olejové, stearové, ricinové) jsou rovněž mikroorganizmy napadány, stejně jako organická plniva: papír, bavlněný textil, dřevná moučka. Ze syntetických polymerů je mikroorganizmy napadán polyvinylalkohol. Některé přísady mohou mít naopak fungicidní účinnost, např. pigmenty zinečnatá běloba ZnO. Mikroorganizmy polymery odbourávají enzymaticky, kromě toho při svém metabolizmu produkují organické kyseliny (např. kyselina jantarová, šťavelová, vinná, mléčná, maleinová, citrónová aj.), které poškozují polymer nebo jeho přísady hydrolyticky (kapitola 3.1.6). Hlavními produkty metabolizmu mikroorganizmů za aerobních podmínek je oxid uhličitý a voda. Enzymy jsou biokatalyzátory bílkovinné povahy, které jsou specializované na katalýzu určitých chemických reakcí. Enzymy jsou obsaženy ve všech živých systémech. Předpokládá se, že i nejjednodušší buňky obsahují přes 3000 enzymů, které řídí rychlosti prakticky všech reakcí v nich probíhajících. Důležitou vlastností enzymů je jejich specificita, tedy schopnost katalyzovat přeměnu určité sloučeniny jedním způsobem a přitom nepůsobit na ostatní sloučeniny, byť svým složením velmi podobné. Enzymy i ve velmi malém množství významně urychlují chemické reakce, a to za mírných reakčních podmínek (teplota ºC, tlak 0,1 MPa a hodnota ph většinou kolem 7). V přítomnosti enzymů probíhají chemická reakce mechanizmem, kterému postačuje nižší aktivační energie reakce o proti reakci nekatalyzované, a proto je také mnohem rychlejší. Enzymy tedy zvyšují rychlost reakce, ale neovlivňují její rovnováhu. Enzymy pracují většinou v reakčních sledech. Produkt enzymové reakce, který vznikl při katalýze jedním enzymem, se stává substrátem pro další enzymovou reakci katalyzovanou jiným typem enzymu, proto je zaručen 100 % výtěžek reakce. 3 Koroze a degradace polymerních materiálů 20

20 Reakci katalyzovanou enzymem lze zapsat: E+S E-S E+P, kde symbol E označuje enzym, S substrát, E-S komplex enzym-substrát a P produkt reakce. Při reakci se substrát (reaktant) přechodně váže na enzym a vzniká komplex E-S. Místo v molekule enzymu, kde se tato interakce uskutečňuje a kde se substrát přemění na produkt, se nazývá aktivní centrum. Toto místo lze popsat jako prohlubeň nebo kapsu, která vznikla na povrchu enzymu prostorovým uspořádáním bílkovinného řetězce. Tvar aktivního centra odpovídá tvaru substrátu. Enzym a substrát jsou tedy prostorově komplementární, tzv. systém klíč-zámek. Enzymy se podle místa aktivity dělí na intra- a extracelulární. Extracelulární enzymy jsou vylučovány z buněk do okolí a v reakčním prostředí působí na substrát. Intracelulární enzymy působí uvnitř buňky, kde rozkládají níže molekulární vodorozpustné produkty rozkladu polymeru, které vznikly aktivitou extracelulárních enzymů. Z hlediska enzymatického odbourávání polymerů jsou velmi důležité transportní jevy, tedy transport enzymů a produktů jejich depolymerace buněčnou stěnou mikroorganizmu a jejich transport v substrátu. Voda je při tomto transportu nosným médiem, proto je z hlediska enzymatického odbourávání polymerů důležitá jejich vlhkost propojenost vodné fáze v substrátu. Enzymatické odbourávání polymerů lze popsat mechanizmem depolymerace, což je souhrn rozkladných reakcí, při kterých se makromolekula štěpí na menší částice přes postupně se odštěpující monomer. Depolymerace je v podstatě opakem polyadice. Obsah monomeru M v systému rychle roste, polymerační stupeň polymeru ale klesá pomalu: P n+1 P n + M P n-1 + 2M Enzymy tedy odbourávají polymer na oligomer až monomer, tedy tak aby vzniklé molekuly produktů reakce byly dostatečně malé a prošly membránami buněk (např. bakterií, hyf). Enzymy mohou také iniciovat oxidačně-redukční reakce mezi živými buňkami, při kterých vznikají volných radikálů různé stability, které mohou dále reagovat s polymerem, nacházejícím se v blízkosti buněk: Katalytickým účinkem enzymů může být aktivován vodík v polymerním řetězci. Dochází ke vzniku volného radikálu a ke štěpení nebo síťování makromolekul. Tyto metabolity vznikají adicí volného kyslíku na polymer za vzniku hydroperoxidů, které se dále rozpadají a reagují za vzniku primárních alkoholů a dalších produktů. Vzniklý alkohol se oxiduje na kyselinu. Vzniklé vyšší masné kyseliny jsou dalším oxidačním štěpením odbourávány až na octovou, popř. propionovou kyselinu. Materiály na 3 Koroze a degradace polymerních materiálů 21

21 bázi celulózy, i některé termoplasty, jsou převedeny až do cyklu trikarboxylových kyselin. Tak vznikají typické plísňové metabolity jako je kyselina citrónová, jantarová, fumarová, jablečná. Literatura Doležel B.: Odolnost plastů a pryží. Státní technické nakladatelství, Praha Mleziva J., Šňupárek J.: Polymery, výroba, struktura a použití, Sobotáles, Praha Schnabel W.: Polymer Degradation, Principles and Practical Applications. Akademie- Verlag, Berlin J.Štěpek, J.Zelinger, A.Kuta: Technologie zpracování a vlastnosti plastů, SNTL/Alfa Praha Koroze a degradace polymerních materiálů 22

3.2 Faktory způsobující korozi a degradaci polymerů

3.2 Faktory způsobující korozi a degradaci polymerů 3.2 Faktory způsobující korozi a degradaci polymerů Irena Kučerová, Ústav chemické technologie restaurování památek Faktory, které způsobují poškození polymerů, tedy ztrátu jejich užitných vlastností,

Více

ZNEHODNOCOVÁNÍ VYVOLANÉ SLUNEČNÍM ZÁŘENÍM

ZNEHODNOCOVÁNÍ VYVOLANÉ SLUNEČNÍM ZÁŘENÍM ZNEHODNOCOVÁNÍ VYVOLANÉ SLUNEČNÍM ZÁŘENÍM Podstata degradace Znehodnocování plastů Komplex degradačních procesů: Oxidace (přírodní a syntetické kaučuky) Termická degradace (termooxidační stárnutí) Fotodegradace

Více

Polymery lze rozdělit podle několika kritérií. Podle původu rozlišujeme polymery přírodní a syntetické. Přírodní polymery jsou:

Polymery lze rozdělit podle několika kritérií. Podle původu rozlišujeme polymery přírodní a syntetické. Přírodní polymery jsou: MAKROMOLEKULÁRNÍ LÁTKY (POLYMERY) Makromolekuly jsou molekulové systémy složené z velkého počtu atomů vázaných chemickými vazbami do dlouhých řetězců. Tyto řetězce tvoří pravidelně se opakující části,

Více

Karboxylové kyseliny a jejich funkční deriváty

Karboxylové kyseliny a jejich funkční deriváty Karboxylové kyseliny a jejich funkční deriváty Úvod Karboxylové kyseliny jsou nejdůležitější organické kyseliny. Jejich funkční skupina je karboxylová skupina a tento název je složen ze slov karbonyl a

Více

Úvod do studia organické chemie

Úvod do studia organické chemie Úvod do studia organické chemie 1828... Wöhler... uměle připravil močovinu Organická chemie - chemie sloučenin uhlíku a vodíku, případně dalších prvků (O, N, X, P, S) Příčiny stability uhlíkových řetězců:

Více

H H C C C C C C H CH 3 H C C H H H H H H

H H C C C C C C H CH 3 H C C H H H H H H Alkany a cykloalkany sexta Martin Dojiva uhlovodíky obsahující pouze jednoduché vazby obecný vzorec alkanů: C n 2n+2 cykloalkanů: C n 2n homologický přírůstek C 2 Dělení alkanů přímé větvené u větvených

Více

CHEMIE POTRAVIN - cvičení REAKCE LIPIDŮ

CHEMIE POTRAVIN - cvičení REAKCE LIPIDŮ CHEMIE POTRAVIN - cvičení REAKCE LIPIDŮ TÉMATA Oxidační reakce (oxidační žluknutí) Oxidace vzdušným (tripletovým) kyslíkem (=AUTOOXIDACE) Oxidace singletovým kyslíkem (=FOTOOXIDACE) Oxidace katalyzovaná

Více

Chemická kinetika. Chemické změny probíhající na úrovni atomárně molekulové nazýváme reakční mechanismus.

Chemická kinetika. Chemické změny probíhající na úrovni atomárně molekulové nazýváme reakční mechanismus. Chemická kinetika Chemická reakce: děj mezi jednotlivými atomy a molekulami, při kterých zanikají některé vazby v molekulách výchozích látek a jsou nahrazovány vazbami v molekulách nově vznikajících látek.

Více

Charakteristika Teorie kyselin a zásad. Příprava kyselin Vlastnosti + typické reakce. Významné kyseliny. Arrheniova teorie Teorie Brönsted-Lowryho

Charakteristika Teorie kyselin a zásad. Příprava kyselin Vlastnosti + typické reakce. Významné kyseliny. Arrheniova teorie Teorie Brönsted-Lowryho Petra Ustohalová 1 harakteristika Teorie kyselin a zásad Arrheniova teorie Teorie Brönsted-Lowryho Příprava kyselin Vlastnosti + typické reakce Fyzikální a chemické Významné kyseliny 2 Látky, které ve

Více

18. Reakce v organické chemii

18. Reakce v organické chemii 1) homolýza, heterolýza 2) substituce, adice, eliminace, přesmyk 3) popis mechanismů hlavních typů reakcí (S R, A E, A R ) 4) příklady 18. Reakce v organické chemii 1) Homolýza, heterolýza KLASIFIKACE

Více

ZÁKLADNÍ POJMY ORGANICKÉ CHEMIE

ZÁKLADNÍ POJMY ORGANICKÉ CHEMIE ZÁKLADNÍ POJMY ORGANICKÉ CEMIE PODSTATA VAZEB V ORGANICKÉ CEMII Elektronová konfigurace uhlíku je 2s 2 2p 2, všechny organické sloučeniny odvozujeme od jeho excitovaného stavu. Uhlík je ve všech organických

Více

Opakování

Opakování Slabé vazebné interakce Opakování Co je to atom? Opakování Opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony

Více

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch Atom, složení a struktura Chemické prvky-názvosloví, slučivost Chemické sloučeniny, molekuly Chemická vazba

Více

Sada 7 Název souboru Ročník Předmět Formát Název výukového materiálu Anotace

Sada 7 Název souboru Ročník Předmět Formát Název výukového materiálu Anotace Sada 7 Název souboru Ročník Předmět Formát Název výukového materiálu Anotace VY_52_INOVACE_737 8. Chemie notebook Směsi Materiál slouží k vyvození a objasnění pojmů (klíčová slova - chemická látka, směs,

Více

Alkeny. Alkeny. Největšíprůmyslový význam majíethen (ethylen) a propen (propylen) jako suroviny pro další přeměny nebo pro polymerace

Alkeny. Alkeny. Největšíprůmyslový význam majíethen (ethylen) a propen (propylen) jako suroviny pro další přeměny nebo pro polymerace Alkeny Dvojná vazba je tvořena jednou vazbou sigma a jednou vazbou pí. Dvojná vazba je kratší než vazba jednoduchá a všechny čtyři atomy vázané na dvojnou vazbu leží v jedné rovině. Fyzikální vlastnosti

Více

Organická chemie (KATA) rychlý souhrn a opakování

Organická chemie (KATA) rychlý souhrn a opakování Organická chemie (KATA) rychlý souhrn a opakování Molekulové orbitaly hybridizace N a O Polarita vazby, induktivní efekt U kovalentní vazby mezi rozdílnými atomy, nebude elektronový pár oběma atomy sdílen

Více

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4.

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4. Vyučovací předmět - Chemie Vzdělávací obor - Člověk a příroda Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4. ročník - seminář

Více

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější

Více

VLASTNOSTI VLÁKEN. 3. Tepelné vlastnosti vláken

VLASTNOSTI VLÁKEN. 3. Tepelné vlastnosti vláken VLASNOSI VLÁKEN 3. epelné vlastnosti vláken 3.. Úvod epelné vlastnosti vláken jsou velice důležité, neboť jsou rozhodující pro volbu vhodných parametrů zpracování i použití vláken. Závisí na chemickém

Více

Obsah. 2. Mechanismus a syntetické využití nejdůležitějších organických reakcí 31 2.1. Adiční reakce 31 2.1.1. Elektrofilní adice (A E

Obsah. 2. Mechanismus a syntetické využití nejdůležitějších organických reakcí 31 2.1. Adiční reakce 31 2.1.1. Elektrofilní adice (A E Obsah 1. Typy reakcí, reakčních komponent a jejich roztřídění 6 1.1. Formální kritérium pro klasifikaci reakcí 6 1.2. Typy reakčních komponent a způsob jejich vzniku jako další kriterium pro klasifikaci

Více

AMINOKYSELINY REAKCE

AMINOKYSELINY REAKCE CHEMIE POTRAVIN - cvičení AMINOKYSELINY REAKCE Milena Zachariášová (milena.zachariasova@vscht.cz) Ústav chemie a analýzy potravin, VŠCHT Praha REAKCE AMINOKYSELIN část 1 ELIMINAČNÍ REAKCE DEKARBOXYLACE

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

1. PROCES A PODMÍNKY HOŘENÍ, HOŘLAVÉ LÁTKY

1. PROCES A PODMÍNKY HOŘENÍ, HOŘLAVÉ LÁTKY 1. PROCES A PODMÍNKY HOŘENÍ, HOŘLAVÉ LÁTKY V této kapitole se dozvíte: Jak lze definovat hoření? Jak lze vysvětlit proces hoření? Jaké jsou základní podmínky pro hoření? Co jsou hořlavé látky (hořlaviny)

Více

CH 3 -CH 3 -> CH 3 -CH 2 -OH -> CH 3 -CHO -> CH 3 -COOH ethan ethanol ethanal kyselina octová

CH 3 -CH 3 -> CH 3 -CH 2 -OH -> CH 3 -CHO -> CH 3 -COOH ethan ethanol ethanal kyselina octová KARBOXYLOVÉ KYSELINY Karboxylové kyseliny jsou sloučeniny, v jejichž molekule je karboxylová funkční skupina: Jsou nejvyššími organickými oxidačními produkty uhlovodíků: primární aldehydy uhlovodíky alkoholy

Více

Degradace polymerů. Polymery - plasty. Zkratky polymerů. Rozdělené polymerů. Doc. Ing. Alena Vimmrová, Ph.D. Interakce materiálů a vnějšího prostředí

Degradace polymerů. Polymery - plasty. Zkratky polymerů. Rozdělené polymerů. Doc. Ing. Alena Vimmrová, Ph.D. Interakce materiálů a vnějšího prostředí Interakce materiálů a vnějšího prostředí Degradace polymerů Doc. Ing. Alena Vimmrová, Ph.D. Polymery - plasty polys = mnoho, meros = část makromolekulární sloučeniny, ve kterých se opakuje stejná stavební

Více

Autor: Tomáš Galbička Téma: Alkany a cykloalkany Ročník: 2.

Autor: Tomáš Galbička  Téma: Alkany a cykloalkany Ročník: 2. Alkany uhlovodíky s otevřeným řetězcem a pouze jednoduchými vazbami vazby sigma, největší výskyt elektronů na spojnici jader v názvu mají koncovku an Cykloalkany uhlovodíky s uzavřeným řetězcem a pouze

Více

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_10_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_10_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 12.02.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_10_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 16, 566 01 Vysoké Mýto Alkeny Vlastnosti dvojné vazby Hybridizace uhlíku vázaného dvojnou vazbou je sp. Valenční úhel který svírají vazby na uhlíkovém atomu je přibližně

Více

Plasty A syntetická vlákna

Plasty A syntetická vlákna Plasty A syntetická vlákna Plasty Nesprávně umělé hmoty Makromolekulární látky Makromolekuly vzniknou spojením velkého množství atomů (miliony) Syntetické či přírodní Známé od druhé pol. 19 století Počátky

Více

CHEMIE - Úvod do organické chemie

CHEMIE - Úvod do organické chemie Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vzdělávací okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace SŠHS Kroměříž CZ.1.07/1.5.00/34.0911

Více

Ethery, thioly a sulfidy

Ethery, thioly a sulfidy Ethery, thioly a sulfidy Úvod becný vzorec alkoholů je R--R. Ethery Názvosloví etherů Názvy etherů obsahují jména alkylových a arylových sloučenin ze kterých tvořeny v abecedním pořadí následované slovem

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

CH 2 = CH 2 ethen systematický název propen CH 2 = CH CH 3 but-1-en CH 2 = CH CH 2 CH 3 but-2-en CH 3 CH = CH CH 3 buta-1,3-dien CH 2 = CH CH = CH 2

CH 2 = CH 2 ethen systematický název propen CH 2 = CH CH 3 but-1-en CH 2 = CH CH 2 CH 3 but-2-en CH 3 CH = CH CH 3 buta-1,3-dien CH 2 = CH CH = CH 2 Základní názvy organických látek alifatické nasycené alkany (příklady s nerozvětvenými řetězci) methan CH 4 ethan CH 3 CH 3 propan CH 3 CH 2 CH 3 butan CH 3 CH 2 CH 2 CH 3 pentan CH 3 CH 2 CH 2 CH 2 CH

Více

UHLOVODÍKY ALKANY (...)

UHLOVODÍKY ALKANY (...) UHLOVODÍKY ALKANY (...) alifatické nasycené uhlovodíky nerozvětvené i rozvětvené mezi atomy uhlíku pouze jednoduché vazby (σ vazby), mezi nimi úhel 109 28 název: kmen + an obecný vzorec C n H 2n + 2 tvoří

Více

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13 OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2

Více

Úvod do koroze. (kapitola, která bude společná všem korozním laboratorním pracím a kterou studenti musí znát bez ohledu na to, jakou práci dělají)

Úvod do koroze. (kapitola, která bude společná všem korozním laboratorním pracím a kterou studenti musí znát bez ohledu na to, jakou práci dělají) Úvod do koroze (kapitola, která bude společná všem korozním laboratorním pracím a kterou studenti musí znát bez ohledu na to, jakou práci dělají) Koroze je proces degradace kovu nebo slitiny kovů působením

Více

Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník. Schéma témat profilové části maturitní zkoušky z předmětu CHEMIE

Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník. Schéma témat profilové části maturitní zkoušky z předmětu CHEMIE Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník Schéma témat profilové části maturitní zkoušky z předmětu CHEMIE Součástí každého tématu jsou úlohy z názvosloví chemických sloučenin a chemických výpočtů. 1. Stavba

Více

Aminy a další dusíkaté deriváty

Aminy a další dusíkaté deriváty Aminy a další dusíkaté deriváty Aminy jsou sloučeniny příbuzné amoniaku, u kterých jsou nahrazeny jeden, dva nebo všechny tři atomy vodíku alkylovými nebo arylovými skupinami. Aminy mají stejně jako amoniak,

Více

Makromolekulární látky

Makromolekulární látky Makromolekulární látky Učební texty k výuce chemie školní rok 2016/2017 Makromolekuly látky složené z velkého počtu atomů vázaných chemickými vazbami do dlouhých řetězců látky s velkou relativní molekulovou

Více

DUM VY_52_INOVACE_12CH33

DUM VY_52_INOVACE_12CH33 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH33 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:

Více

Seminář z chemie. Charakteristika vyučovacího předmětu

Seminář z chemie. Charakteristika vyučovacího předmětu Seminář z chemie Časová dotace: 2 hodiny ve 3. ročníku, 4 hodiny ve 4. Ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Seminář je zaměřený na přípravu ke školní maturitě z chemie a k přijímacím zkouškám na

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Kyslíkaté deriváty. 1) Hydroxyderiváty: a) Alkoholy b) Fenoly. řešení. Dle OH = hydroxylová skupina

Kyslíkaté deriváty. 1) Hydroxyderiváty: a) Alkoholy b) Fenoly. řešení. Dle OH = hydroxylová skupina Kyslíkaté deriváty řešení 1) Hydroxyderiváty: a) Alkoholy b) Fenoly Dle = hydroxylová skupina 1 Hydroxyderiváty Alifatické alkoholy: náhrada 1 nebo více atomů H. hydroxylovou skupinou (na 1 atom C vázaná

Více

HOŘENÍ A VÝBUCH. Ing. Hana Věžníková, Ph. D.

HOŘENÍ A VÝBUCH. Ing. Hana Věžníková, Ph. D. HOŘENÍ A VÝBUCH Ing. Hana Věžníková, Ph. D. 1 HOŘENÍ A VÝBUCH Definice hoření Vysvětlení procesu hoření Základní podmínky pro hoření Co jsou hořlavé látky (hořlaviny) a jak je lze klasifikovat Chemické

Více

Otázka: Voda a její roztoky. Předmět: Chemie. Přidal(a): Urbánek Matěj VODA. - nejrozšířenější a nejvýznamnější sloučenina vodíku

Otázka: Voda a její roztoky. Předmět: Chemie. Přidal(a): Urbánek Matěj VODA. - nejrozšířenější a nejvýznamnější sloučenina vodíku Otázka: Voda a její roztoky Předmět: Chemie Přidal(a): Urbánek Matěj VODA - nejrozšířenější a nejvýznamnější sloučenina vodíku - výjimečnost vody je dána vlastnostmi jejích molekul - ve 3 skupenstvích:

Více

MAKROMOLEKULÁRNÍ LÁTKY

MAKROMOLEKULÁRNÍ LÁTKY MAKROMOLEKULÁRNÍ LÁTKY 1. Základní pojmy - makromolekulární látky = molekulové systémy složené z velkého počtu atomů, které jsou vázány chemickou vazbou do dlouhých řetězců - řetězce jsou tvořeny stavebními

Více

Radiační odstraňování vybraných kontaminantů z podzemních a odpadních vod

Radiační odstraňování vybraných kontaminantů z podzemních a odpadních vod Radiační odstraňování vybraných kontaminantů z podzemních a odpadních vod Václav Čuba, Viliam Múčka, Milan Pospíšil, Rostislav Silber ČVUT v Praze Centrum pro radiochemii a radiační chemii Fakulta jaderná

Více

MATURITNÍ OTÁZKY Z CHEMIE

MATURITNÍ OTÁZKY Z CHEMIE MATURITNÍ OTÁZKY Z CHEMIE 1 Složení a struktura atomu Vývoj představ o složení a struktuře atomu, elektronový obal atomu, modely atomu, pojem orbital, typy orbitalů, jejich znázorňování a pravidla pro

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_419 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více

Organická chemie 3.ročník studijního oboru - kosmetické služby.

Organická chemie 3.ročník studijního oboru - kosmetické služby. Organická chemie 3.ročník studijního oboru - kosmetické služby. T-7 Funkční a substituční deriváty karboxylových kyselin Zpracováno v rámci projektu Zlepšení podmínek ke vzdělávání Registrační číslo projektu:

Více

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE PLASTY VZTAH MEZI STRUKTUROU A VLASTNOSTMI Obsah Definice Rozdělení plastů Vztah mezi strukturou a vlastnostmi chemické složení a tvar molekulárních jednotek

Více

NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ OCHRANA DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ PŘED ZNEHODNOCENÍM část 1.

NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ OCHRANA DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ PŘED ZNEHODNOCENÍM část 1. Téma: NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ OCHRANA DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ PŘED ZNEHODNOCENÍM část 1. Vypracoval: Ing. Roman Rázl TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Test vlastnosti látek a periodická tabulka

Test vlastnosti látek a periodická tabulka DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-08 Téma: Test vlastnosti látek a periodická tabulka Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Test vlastnosti

Více

Složení a struktura atomu Charakteristika elementárních částic. Modely atomu. Izotopy a nuklidy. Atomové jádro -

Složení a struktura atomu Charakteristika elementárních částic. Modely atomu. Izotopy a nuklidy. Atomové jádro - MATURITNÍ OKRUHY Z CHEMIE Obecná chemie Složení a struktura atomu Charakteristika elementárních částic. Modely atomu. Izotopy a nuklidy. Atomové jádro - hmotnostní úbytek, vazebná energie jádra, jaderné

Více

TEST + ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010

TEST + ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010 30 otázek maximum: 60 bodů TEST + ŘEŠEÍ PÍSEMÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKUŠKY Z CEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010 1. apište názvy anorganických sloučenin: (4 body) 4 BaCr 4 kyselina peroxodusičná

Více

Úvod Obecný vzorec alkoholů je R-OH.

Úvod Obecný vzorec alkoholů je R-OH. Alkoholy a fenoly Úvod becný vzorec alkoholů je R-. Názvosloví alkoholů a fenolů Běžná jména alkoholů se odvozují od alifatického zbytku připojeného k hydroxylové skupině, ke kterému se přidá slovo alkohol.

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická

Více

Karboxylové kyseliny

Karboxylové kyseliny Karboxylové kyseliny Názvosloví pokud je karboxylováskupina součástířetězce, sloučenina mákoncovku -ovákyselina. Pokud je mimo řetězec má sloučenina koncovku karboxylová kyselina. butanová kyselina cyklohexankarboxylová

Více

Chemie - 5. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. očekávané výstupy RVP. témata / učivo. očekávané výstupy ŠVP.

Chemie - 5. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. očekávané výstupy RVP. témata / učivo. očekávané výstupy ŠVP. očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 5. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.2., 2.1., 2.2., 2.4., 3.3. 1. Přeměny chemických soustav chemická

Více

VIII. 6.5 Polyadice. H. Schejbalová & I. Stibor, str. 179. I. Prokopová, str. 181. D. Lukáš 2013

VIII. 6.5 Polyadice. H. Schejbalová & I. Stibor, str. 179. I. Prokopová, str. 181. D. Lukáš 2013 VIII. 6.5 Polyadice H. Schejbalová & I. Stibor, str. 179. I. Prokopová, str. 181. D. Lukáš 2013 1 Vzdělávací záměr 1. Polyadice obecný průběh polyadice, odlišnosti od polykondenzace. 2. Syntéza polyuretanů

Více

7) Uveď příklad chemické reakce, při níž se sloučí dva prvky za vzniku sloučeniny. (3) hoření vodíku s kyslíkem a vzniká voda

7) Uveď příklad chemické reakce, při níž se sloučí dva prvky za vzniku sloučeniny. (3) hoření vodíku s kyslíkem a vzniká voda Chemické reakce a děje Chemické reakce 1) Jak se chemické reakce odlišují od fyzikálních dějů? (2) změna vlastností látek, změna vazeb mezi atomy 2) Co označujeme v chemických reakcích jako reaktanty a

Více

DUM VY_52_INOVACE_12CH32

DUM VY_52_INOVACE_12CH32 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH32 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

1. Jeden elementární záporný náboj 1,602.10-19 C nese částice: a) neutron b) elektron c) proton d) foton

1. Jeden elementární záporný náboj 1,602.10-19 C nese částice: a) neutron b) elektron c) proton d) foton varianta A řešení (správné odpovědi jsou podtrženy) 1. Jeden elementární záporný náboj 1,602.10-19 C nese částice: a) neutron b) elektron c) proton d) foton 2. Sodný kation Na + vznikne, jestliže atom

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

2 VLIV STRUKTURY NA VLASTNOSTI A ZPRACOVATELNOST PLASTŮ

2 VLIV STRUKTURY NA VLASTNOSTI A ZPRACOVATELNOST PLASTŮ 2 VLIV STRUKTURY NA VLASTNOSTI A ZPRACOVATELNOST PLASTŮ 2.1 Řetězová stavba makromolekul organických polymerů Tvar makromolekul je jedním z hlavních činitelů ovlivňujících chování a vlastnosti plastů.

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

KARBOXYLOVÉ KYSELINY

KARBOXYLOVÉ KYSELINY KARBOXYLOVÉ KYSELINY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 29. 11. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s

Více

Energie v chemických reakcích

Energie v chemických reakcích Energie v chemických reakcích Energetická bilance reakce CH 4 + Cl 2 = CH 3 Cl + HCl rozštěpení vazeb vznik nových vazeb V chemických reakcích dochází ke změně vazeb mezi atomy. Vazebná energie uvolnění

Více

VY_32_INOVACE_29_HBENO5

VY_32_INOVACE_29_HBENO5 Alkany reakce Temacká oblast : Chemie organická chemie Datum vytvoření: 15. 7. 2012 Ročník: 2. ročník čtyřletého gymnázia (sexta osmiletého gymnázia) Stručný obsah: Výroba alkanů. Reakvita alkanů, důležité

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou CHEMICKÁ VAZBA VY_32_INOVACE_03_3_07_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou CHEMICKÁ VAZBA Volné atomy v přírodě

Více

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu. Aktivní prostředí v plynné fázi. Plynové lasery Inverze populace hladin je vytvářena mezi energetickými hladinami některé ze složek plynu - atomy, ionty nebo molekuly atomární, iontové, molekulární lasery.

Více

Základní požadavky: mechanické a fyzikální vlastnosti materiálu

Základní požadavky: mechanické a fyzikální vlastnosti materiálu Materiály Základní požadavky: mechanické a fyzikální vlastnosti materiálu nesmí se měnit při provozních podmínkách mechanické vlastnosti jsou funkcí teploty vliv zpracování u kovových materiálů (např.

Více

Název opory DEKONTAMINACE

Název opory DEKONTAMINACE Ochrana obyvatelstva Název opory DEKONTAMINACE doc. Ing. Josef Kellner, CSc. josef.kellner@unob.cz, telefon: 973 44 36 65 O P E R A Č N Í P R O G R A M V Z D Ě L Á V Á N Í P R O K O N K U R E N C E S C

Více

ANORGANICKÁ ORGANICKÁ

ANORGANICKÁ ORGANICKÁ EMIE ANORGANIKÁ ORGANIKÁ 1 EMIE ANORGANIKÁ Anorganické látky Oxidy: O, O 2.. V neživé přírodě.. alogenidy: Nal.. ydroxidy: NaO Uhličitany: ao 3... Kyseliny: l. ydrogenuhličitany: NaO 3. 2 EMIE ORGANIKÁ

Více

ALKOHOLY, FENOLY A ETHERY. b. Jaké zdroje cukru znáte a jak se nazývají produkty jejich kvašení?

ALKOHOLY, FENOLY A ETHERY. b. Jaké zdroje cukru znáte a jak se nazývají produkty jejich kvašení? ALKOLY, FENOLY A ETHERY Kvašení 1. S použitím literatury nebo internetu odpovězte na následující otázky: a. Jakým způsobem v přírodě vzniká etanol? Napište rovnici. b. Jaké zdroje cukru znáte a jak se

Více

Organická chemie pro biochemiky II část 14 14-1

Organická chemie pro biochemiky II část 14 14-1 rganická chemie pro biochemiky II část 14 14-1 oxidace a redukce mají v organické chemii trochu jiný charakter než v chemii anorganické obvykle u jde o adici na systém s dvojnou vazbou či štěpení vazby

Více

Netkané textilie. Materiály 2

Netkané textilie. Materiály 2 Materiály 2 1 Pojiva pro výrobu netkaných textilií Pojivo je jednou ze dvou základních složek pojených textilií. Forma pojiva a jeho vlastnosti předurčují technologii a podmínky procesu pojení způsob rozmístění

Více

Enzymy charakteristika a katalytický účinek

Enzymy charakteristika a katalytický účinek Enzymy charakteristika a katalytický účinek Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek enzymy 28.7.2012 3. ročník čtyřletého G Charakteristika

Více

Rozdělení uhlovodíků

Rozdělení uhlovodíků Rozdělení uhlovodíků 1/8 Alkany a cykloalkany Obecné vzorce: alkany C n H 2n+2, cykloalkany C n H 2n, kde n je přirozené číslo Homologický přírustek: - CH 2 - Alkany přímé ( n - alkany) rozvětvené Primární,

Více

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í KARBONYLOVÉ SLOUČENINY = látky, které obsahují karbonylovou skupinu Aldehydy mají skupinu C=O na konci řetězce, aldehydická skupina má potom tvar... Názvosloví aldehydů: V systematickém názvu je zakončení

Více

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák:

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák: očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 1. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 7.3. 1. Chemie a její význam charakteristika

Více

3. ročník Vzdělávací obor - Člověk a příroda

3. ročník Vzdělávací obor - Člověk a příroda Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium Vyučovací předmět - Chemie 3. ročník Vzdělávací obor - Člověk a příroda Očekávané

Více

Reaktivita karboxylové funkce

Reaktivita karboxylové funkce eaktivita karboxylové funkce - M efekt, - I efekt - I efekt < + M efekt - I efekt kyslíku eaktivita: 1) itlivost na působení bází - tvorba solí karboxylových kyselin (také většina nukleofilů zde působí

Více

Jednou z nejdůležitějších skupin derivátů uhlovodíků jsou sloučeniny obsahující jednovazné hydroxylové skupiny OH, proto hydroxyderiváty:

Jednou z nejdůležitějších skupin derivátů uhlovodíků jsou sloučeniny obsahující jednovazné hydroxylové skupiny OH, proto hydroxyderiváty: ALKOHOLY, FENOLY A ANALOGICKÉ SIRNÉ SLOUČENINY Jednou z nejdůležitějších skupin derivátů uhlovodíků jsou sloučeniny obsahující jednovazné hydroxylové skupiny OH, proto hydroxyderiváty: Obecný vzorec hydroxysloučenin

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Autor: Rajsik Téma: Chemická vazba Ročník: 1.

Autor: Rajsik  Téma: Chemická vazba Ročník: 1. Chemická vazba - vnikne tehdy, jsou-li atomy prvků neschopny trvale samostatné existence - spojování atomů do větších celků vyšší stabilita než volné atomy - atomy zde sdílejí vazebné elektrony Podmínky

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í ORGANIKÁ EMIE = chemie sloučenin látek obsahujících vazby Organické látky = všechny uhlíkaté sloučeniny kromě..., metal... and metal... Zdroje organických sloučenin = živé organismy nebo jejich fosílie:

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie 1. ročník a kvinta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný projektor, transparenty,

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné

Více

VLASTNOSTI ALKANŮ 2. RADIKÁLOVÁ SUBSTITUCE 3. ELIMINAČNÍ REAKCE VÝZNAMNÉ ALKANY. Substituční reakce. Sulfochlorace alkanů. Termolýza.

VLASTNOSTI ALKANŮ 2. RADIKÁLOVÁ SUBSTITUCE 3. ELIMINAČNÍ REAKCE VÝZNAMNÉ ALKANY. Substituční reakce. Sulfochlorace alkanů. Termolýza. Kromě CO 2 vznikají i saze roste svítivost Substituční reakce vazby: C C C H jsou nepolární => jsou radikálové S R...radikálová substituce 3 fáze... VLASTNOSTI ALKANŮ tady něco chybí... 2. RADIKÁLOVÁ SUBSTITUCE

Více

No. 1 MW=106. No. 2 MW=156 [C 6 H 5 ] + [M-H] + M CHO [C 4 H 3 ] + 51 M+1

No. 1 MW=106. No. 2 MW=156 [C 6 H 5 ] + [M-H] + M CHO [C 4 H 3 ] + 51 M+1 No. 1 [C 6 H 5 ] + [M-H] + 77 105 106 MW=106 CHO [C 4 H 3 ] + 51 M+1 50 100 150 No. 2 M+1= 4.2 / 64.1*100 = 6.6% : 1.1 = 6*C M+2= 63.7 / 64.1*100 = 99.4% = Br 51 77 [C 6 H 5 ] + [C 4 H 3 ] + MW=156 Br

Více

Otázka: Vodík. Předmět: Chemie. Přidal(a): Anonym. Základní charakteristika

Otázka: Vodík. Předmět: Chemie. Přidal(a): Anonym. Základní charakteristika Otázka: Vodík Předmět: Chemie Přidal(a): Anonym Základní charakteristika Mezinárodní název: hydrogenium První člen periodické soustavy prvků Tvoří základ veškeré živé hmoty Izotopy vodíku Lehký vodík (protium)

Více