NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne C(2012) 4641 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích elektrických světelných zdrojů a svítidel (Text s významem pro EHP) CS CS

2 DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI Odůvodnění a cíle návrhu Dopad světelných zdrojů určených pro osvětlení na životní prostředí v EU je značný a souvisí zejména s jejich spotřebou energie ve fázi používání, která byla v roce 2007 odhadnuta na 344 TWh, což odpovídá emisím 138 Mt ekvivalentu CO 2. Aby umožnila spotřebitelům nákup úspornějších světelných zdrojů, stanovila směrnice Komise 98/11/ES 1 povinné požadavky na označování energetické účinnosti světelných zdrojů pro domácnost (s výjimkou směrových světelných zdrojů) podle směrnice 92/75/EHS o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích spotřebičů pro domácnost 2 (nyní nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie 3 ). Tento systém poskytoval normalizované informace o spotřebě elektrické energie (nesměrových) světelných zdrojů pro domácnost prostřednictvím klasifikace výrobků na stupnici od A do G. Nařízení Komise č. 244/ a 245/ provedla směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES 6, pokud jde o požadavky na ekodesign nesměrových světelných zdrojů pro domácnost a o světelné zdroje typicky určené pro profesionální oblast. Potenciálně je plánováno rovněž nařízení týkající se ekodesignu směrových světelných zdrojů. Vzhledem k tomu, že prováděcí opatření týkající se ekodesignu rozšiřují rozsah politiky energetické účinnosti EU týkající se výrobků pro osvětlení na profesionální sektor a na směrové světelné zdroje a transformují trh v důsledku zvýšení minimální energetické účinnosti výrobků pro osvětlení, je vhodné k jejich doplnění nahradit směrnici Komise 98/11/ES aktem v přenesené pravomoci podle směrnice 2010/30/EU, který by zavedl širší oblast působnosti a revidoval škálu označování energetické účinnosti elektrických světelných zdrojů. Obecné souvislosti Jedním z hlavních důvodů pro přetrvávající prodej světelných zdrojů s nízkou účinností je skutečnost, že koneční uživatelé vycházejí při rozhodování o nákupu spíše z pořizovacích nákladů než z nákladů během celého životního cyklu výrobku, a ke zlepšení této situace nijak nepřispívá často značný rozdíl v kupní ceně energeticky úsporných světelných zdrojů a Úř. věst. L 71, , s. 1. Úř. věst. L 297, , s. 16. Úř. věst. L 153, , s. 1. Nařízení Komise (ES) č. 244/2009 ze dne 18. března 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign nesměrových světelných zdrojů pro domácnost, Úř. věst. L 76, , s. 3, ve znění nařízení Komise (ES) č. 859/2009, Úř. věst. L 247, , s. 3. Nařízení Komise (ES) č. 245/2009 ze dne 18. března 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign zářivek bez integrovaného předřadníku, vysoce intenzivních výbojek a předřadníků a svítidel, jež mohou sloužit k provozu těchto zářivek a výbojek, a kterým se zrušuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/55/ES, Úř. věst. L 76, , s. 17, ve znění nařízení Komise (EU) č. 347/2010, Úř. věst. L 104, , s. 20. Úř. věst. L 285, , s. 10. CS 2 CS

3 alternativ s nižší účinností. Rovněž informace o energetické účinnosti, které mají kupující k dispozici, jsou omezeny na určité kategorie světelných zdrojů, což vede ke vzniku nerovnováhy. Proto není často dosaženo potenciálu nákladově efektivního zlepšení pro konečného uživatele. Další problém představuje konflikt motivací, který nastane například tehdy, snaží-li se vlastník budovy, který nakupuje a instaluje profesionální světelné zdroje, dosáhnout nižších pořizovacích nákladů, v důsledku čehož se jeho nájemcům zvýší účet za elektřinu. Za posledních 13 let byly tyto problémy částečně vyřešeny v rámci systému označování energetické účinnosti světelných zdrojů pro domácnost stanoveného ve směrnici Komise 98/11/ES, který vedl přibližně k desetiprocentnímu zvýšení energetické účinnosti v roce 2008 oproti roku Ačkoliv současný systém označování i nadále pobízí trh k dalšímu zvyšování energetické účinnosti světelných zdrojů pro domácnost, nevztahuje se škála označování energetické účinnosti na profesionální světelné zdroje, směrové světelné zdroje ani světelné zdroje s velmi nízkým napětím a rovněž nerozlišuje mezi nejúčinnějšími spotřebiči třídy A, v níž budou laťku posunovat stále výš světelné diody. V důsledku uvedených skutečností prokázala přípravná studie a posouzení dopadů na nesměrové světelné zdroje pro domácnost a směrové světelné zdroje, že pokud nedojde k revizi stávajících tříd energetické účinnosti, zůstane omezené zvyšování energetické účinnosti, kterého bylo až doposud dosaženo (1 procento za rok), i nadále beze změny. Je to způsobeno zejména současným typem štítků. Podle posouzení dopadů připadala na celkový objem světelných zdrojů pro osvětlení v zemích EU-27 v roce 2005 roční spotřeba elektřiny ve výši 344 TWh, která se v roce 2020 zvýší na 445 TWh, pokud nebudou přijata další opatření (tj. pokud bude zachován stávající systém uvádění spotřeby energie na energetických štítcích.) Tento nárůst vyplývá především z nepřetržitě stoupajícího objemu prodeje. Cílem tohoto návrhu je snížit předpokládaný nárůst spotřeby energie u těchto světelných zdrojů. Kombinovaný účinek stávajících a případných nových požadavků na ekodesign a revidovaný systém uvádění spotřeby energie na energetických štítcích podle této předlohy nařízení v přenesené pravomoci by mohl do roku 2020 přinést snížení o 100 TWh. Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Vedle možného prováděcího opatření týkajícího se ekodesignu směrových světelných zdrojů se vlivem elektrických světelných zdrojů na životní prostředí zabývají též následující opatření: nařízení Komise (ES) č. 244/2009 ze dne 18. března 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign nesměrových světelných zdrojů pro domácnost; nařízení Komise (ES) č. 245/2009 ze dne 18. března 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign zářivek bez integrovaného předřadníku, vysoce intenzivních výbojek a předřadníků a svítidel, jež mohou sloužit k provozu těchto zářivek a výbojek; směrnice Komise 98/11/ES ze dne 27. ledna 1998, kterou se provádí směrnice Rady 92/75/EHS, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích zdrojů světla pro domácnost; CS 3 CS

4 rozhodnutí Komise 2011/331/EU ze dne 6. června 2011, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU zdrojům světla 7 ; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES ze dne 27. ledna 2003 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních 8 ; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES ze dne 27. ledna 2003 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních 9. Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Rozsáhlejší zavádění energeticky účinných světelných zdrojů na trh v důsledku zavedení nových tříd energetické účinnosti i stávajících a případně nových požadavků na ekodesign přispěje k tomu, že do roku 2020 bude dosaženo 20% potenciální úspory elektrické energie, s níž se počítá v akčním plánu pro energetickou účinnost (KOM(2006) 545). Provádění směrnice 2010/30/EU zase přispívá k cíli EU, jímž je snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů nejméně o 20 %. Podpora rozsáhlejšího zavádění energeticky účinných světelných zdrojů na trh je v souladu s Lisabonskou strategií a obnovenou strategií pro udržitelný rozvoj, neboť podnítí investice do výzkumu a vývoje a přispěje k vytvoření rovných podmínek. Je také v souladu s akčním plánem pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku (KOM(2008) 397). Plán evropské hospodářské obnovy (KOM(2008) 800) uvádí energetickou účinnost jako jednu z klíčových priorit, zejména podporu rychlého zavádění výrobků, které disponují velmi vysokým potenciálem, co se úspor energie týče, např. světelných zdrojů. Toto opatření rovněž přispěje k plnění cíle oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů, který je stanoven ve strategii Evropa 2020 (KOM(2010) 2020) v rámci stěžejní iniciativy Evropa účinněji využívající zdroje. 2. KONZULTACE PŘED PŘIJETÍM PRÁVNÍHO AKTU Konzultace zúčastněných stran Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů Od samého počátku práce na přípravných studiích byl postup konzultován s mezinárodními a evropskými zúčastněnými stranami a s experty z členských států. Označování energetické účinnosti bylo společně s požadavky na ekodesign projednáno v rámci konzultačního fóra o ekodesignu stanoveného rámcovou směrnicí o ekodesignu 2009/125/ES. Konzultační fórum se skládá z odborníků z členských států a vyváženého zastoupení zúčastněných stran, především environmentálních a spotřebitelských nevládních organizací, maloobchodních prodejců a výrobců. Během zasedání konzultačního fóra dne 28. března 2008 předložily útvary Komise pracovní dokument o ekodesignu světelných zdrojů pro všeobecné osvětlení (v Úř. věst. L 148, , s Úř. věst. L 37, , s. 24. Úř. věst. L 37, , s. 19. CS 4 CS

5 současné době nařízení č. 244/2009 o nesměrových světelných zdrojích pro domácnost) a oznámily, že aktualizace opatření o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích světelných zdrojů (směrnice Komise 98/11/ES) bude projednána společně s opatřením o ekodesignu směrových světelných zdrojů. Na jednání konzultačního fóra dne 5. července 2011 předložily útvary Komise pracovní dokument obsahující návrh požadavků na ekodesign směrových světelných zdrojů a na klasifikaci energetické účinnosti všech světelných zdrojů určených pro osvětlení. Technická podskupina složená z členů fóra, kteří o to projevili zájem, projednala dne 23. září 2011 technické podrobnosti týkající se návrhu nařízení o ekodesignu a uvádění spotřeby energie na energetických štítcích. Všechny příslušné pracovní dokumenty byly rozeslány odborníkům a zúčastněným stranám a zveřejněny v systému Komise CIRCA spolu s písemnými připomínkami zúčastněných stran. Byly rovněž vloženy na internetové stránky EUROPA, které spravuje GŘ pro energetiku, a pro informaci zaslány Evropskému parlamentu. Tento návrh byl rovněž projednán na řadě jednání útvarů Komise se zúčastněnými stranami a členskými státy i s mezinárodními partnery, jako je Mezinárodní energetická agentura, Austrálie a USA. O návrhu nařízení v přenesené pravomoci byla vyrozuměna Světová obchodní organizace v souvislosti s Dohodou o technických překážkách obchodu s cílem ujistit se, že nebyla vytvořena žádná překážka obchodu. CS 5 CS

6 Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu Obecně má revidovaný systém energetických štítků rozšířený na všechny elektrické světelné zdroje podle přepracované směrnice o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích dobrou podporu zúčastněných stran i členských států. Byly obdrženy tyto reakce týkající se hlavních aspektů návrhu: Sortiment a klasifikace výrobků První reakce výrobců svědčily o neochotě zahrnout do návrhu všechny světelné zdroje pro osvětlení, včetně světelných zdrojů určených převážně pro profesionální použití. Nicméně všechny ostatní zúčastněné strany rozšíření podpořily a nakonec se proti němu nepostavily ani subjekty v daném odvětví. Původní návrh Komise rozšířit povinnost uvádět spotřebu energie na energetických štítcích i na svítidla (na základě světelných zdrojů, s nimiž jsou kompatibilní) byl podpořen subjekty v daném odvětví, ale jednomyslně odmítnut všemi ostatními zúčastněnými stranami z důvodu jeho nesrozumitelnosti pro spotřebitele. Proto bylo rozhodnuto odchýlit se od přístupu založeného pouze na piktogramech a poskytnout další informace v textové podobě s cílem pomoci spotřebitelům pochopit přesný rozsah štítku včetně upozornění v případě nekompatibility svítidla s energeticky účinnými světelnými zdroji. Škály označování energetické účinnosti Několik členských států a environmentální a spotřebitelské nevládní organizace původně navrhovaly, aby byla vytvořena jednotná škála označování energetické účinnosti pro směrové i nesměrové světelné zdroje. Takové sloučení by však nezohledňovalo odlišné funkce obou těchto technologií, zejména skutečnost, že nesměrové světelné zdroje jsou většinou využívány pro osvětlení celého prostoru, zatímco hlavním cílem směrových světelných zdrojů je nasvětlit části určitého prostoru nebo konkrétní objekty. Rovněž volba vlastníka zařízení, u něhož je nutná výměna světelných zdrojů, bude závislá především na stávajícím zařízení: např. pokud toto zařízení využívá směrových světelných zdrojů, bude jeho majitel vyhledávat a porovnávat pouze směrové světelné zdroje. Některé zúčastněné strany požádaly o přehodnocení stávající škály označování energetické účinnosti pro nesměrové světelné zdroje namísto zavádění dalších tříd vyšších než třída A. Komise nicméně soudí, že přechod od trhu osvětlení na bázi žárovek k trhu, na němž budou převládat energeticky úsporné světelné zdroje, není dosud dokončen, a že by proto bylo vhodnější přehodnotit škálu označování (která byla původně vyvinuta pro trh na bázi žárovek) až při plánované revizi opatření týkajících se označování v roce Faktem je, že od roku 2012 bude podle nařízení o nesměrových světelných zdrojích nejnižší povolenou energetickou třídou třída C, přičemž třídy D a E zůstanou prázdné. Nicméně v důsledku plánovaného nařízení o ekodesignu směrových světelných zdrojů zůstanou na trhu až do roku 2016 halogenové žárovky, u nichž má smysl rozlišovat mezi světelnými zdroji třídy E, D, C a B. I když se nepředpokládá, že by spotřebitelé tyto dvě škály porovnávali, působilo by rušivě, kdyby v kompletně revidovaném systému uvádění spotřeby energie na štítcích nesměrových světelných zdrojů všechny halogenové žárovky spadaly do třídy E, přičemž zbývající třídy by byly vyhrazeny pro zářivky, diody LED a vysoce intenzivní výbojky, zatímco v rámci škály pro směrové světelné zdroje by halogenové žárovky spadaly do všech tříd až po třídu B. Světelné zdroje používané pro osvětlení ve speciálních podmínkách (např. nouzových nebo náročných podmínkách) budou osvobozeny od minimálních požadavků na ekodesign, avšak CS 6 CS

7 nikoli od povinnosti označení. Jejich zařazení do nejnižších tříd účinnosti však může být užitečným způsobem, jak spotřebitelům ukázat, že by je neměli používat na běžné osvětlení. Některé zúčastněné strany vyjádřily nesouhlas s návrhem na zavedení nové metody výpočtu indexu energetické účinnosti u silnějších světelných zdrojů pro profesionální použití (více než lumenů), který by vytvořil rovné podmínky pro profesionální technologie (diody LED, zářivky a vysoce intenzivní výbojky), jejichž účinnost již nezávisí na výkonu, přičemž původní metoda výpočtu by zůstala zachována pro trh světelných zdrojů pro domácnost s nižším světelným výkonem, na němž i nadále převládají světelné zdroje se žhavicím vláknem, jejichž účinnost se s výkonem zvyšuje. Zúčastněné strany, které doporučovaly alternativní možnosti, však neobjasnily, jak by řešily nevýhody těchto možností, které prokázala Komise ve své vysvětlující poznámce k pracovnímu dokumentu konzultačního fóra o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích světelných zdrojů v červenci Komise se domnívá, že žádné dokonalé řešení tohoto problému neexistuje, ale že řešení předložené v návrhu nařízení způsobí nejmenší škody a přinese největší výhody. Informace o dalších parametrech světelného zdroje na štítku Spotřebitelské organizace podporované několika členskými státy byly pro uvádění maximálního počtu parametrů světelného zdroje (životnost, počet spínacích cyklů, teplota chromatičnosti, zahřívací doba atd.) ve standardizované grafické podobě na samotném štítku. Podle jejich tvrzení by to pro spotřebitele znamenalo snazší porovnání světelných zdrojů oproti stávajícímu stavu, kdy jsou výrobci oprávněni používat vlastní grafiky k zobrazení parametrů světelného zdroje kdekoli na obalu. Naproti tomu Komise (s podporou daného odvětví a některých členských států) navrhovala uvádět na štítku pouze spotřebu elektrické energie světelného zdroje na hodin jako volitelnou možnost vedle škály ověřování energetické účinnosti. Důkazy o údajné nedostatečnosti stávající praxe poskytování informací o výrobku ze strany výrobců nebyly dosud ověřeny. Požadavek uvádět na štítku další parametry by se překrýval s požadavky na informace uvedenými v nařízení Komise 244/2009 o ekodesignu nesměrových světelných zdrojů pro domácnost. Komise nemá v úmyslu měnit uvedené nařízení až do plánovaného přezkumu v roce 2014, kdy jej zefektivní dalšími požadavky na parametry v aktualizovaném nařízení o označování energetické účinnosti světelných zdrojů. Dalším významným důvodem je skutečnost, že velmi malé obaly světelných zdrojů by neumožnily uvést na štítku všechny tyto parametry. Sběr a využití výsledků odborných konzultací Výchozí vědecké informace Přípravná studie a posouzení dopadů poskytly příslušné technické, tržní a ekonomické analýzy potřebné pro nastavení revidovaného systému energetických štítků. Studie provedli externí konzultanti jménem Generálního ředitelství Komise pro energetiku (GŘ ENER). Hlavní konzultované organizace/odborníci Přípravná studie byla provedena v otevřeném procesu, který vzal v úvahu stanoviska důležitých zúčastněných stran včetně výrobců a sdružení výrobců, environmentálních nevládních organizací, organizací spotřebitelů i maloobchodních prodejců, odborníků členských států EU/EHP a mezinárodních organizací, jako například Mezinárodní energetické agentury (IEA). O návrhu opatření byla vyrozuměna Světová obchodní organizace v rámci Dohody o technických překážkách obchodu. CS 7 CS

8 Shrnutí obdržených a použitých stanovisek Nebyla zmíněna žádná potenciálně závažná rizika s nevratnými důsledky. Posouzení dopadů Vedle uvádění spotřeby energie na energetických štítcích je třeba uvažovat o dalších politických možnostech, jako je samoregulace nebo stanovení minimálních požadavků na výkon (energetickou účinnost). Posouzení dopadů provedené podle čl. 15 odst. 4 písm. b) směrnice 2009/125/ES zkoumalo i možnost uvádění spotřeby energie na energetických štítcích. Záhy byly zavrženy tyto možnosti: žádné opatření EU (nedošlo by ke změně stávajících právních předpisů a nebyl by přijat žádný nový právní předpis). Při zvolení této možnosti by se nepodařilo dosáhnout podstatné části potenciálního zlepšení vzhledem k přetrvávajícím překážkám zlepšování vlivu elektrických světelných zdrojů na životní prostředí. Členské státy by rovněž mohly provést opatření individuálním a neharmonizovaným způsobem. Tím by bylo narušeno fungování vnitřního trhu a výrobcům by v rozporu s cíli právních předpisů EU vznikla velká administrativní zátěž i náklady. Navíc by nebyl dodržen mandát daný zákonodárcem; podpora dobrovolného závazku odvětví. Tato možnost byla zamítnuta, protože odvětví žádný takový závazek nenavrhlo; pouhé přijetí požadavků na ekodesign. Tato možnost byla zamítnuta, neboť by nepřinesla další potenciální úspory vyplývající z nejúčinnějších zbývajících technologií vzhledem k tomu, že by spotřebitelé neměli k dispozici údaje o jejich energetické účinnosti (většina z nich by byla zařazena do třídy A nebo by nebyla označena); pouhá revize stávajícího systému uvádění spotřeby energie na energetických štítcích (bez požadavků na ekodesign). Tato možnost byla zamítnuta, protože by nevedla k dosažení očekávaných úspor. Proto byla vybrána kombinace přijetí požadavků na ekodesign a revize stávajícího systému uvádění spotřeby energie na energetických štítcích, která povede k nejvyšším úsporám a které dávají přednost i všechny zúčastněné strany. Tato varianta zajistí, že: probíhající zlepšování spotřeby energie bude zachováno a podpořeno; v oblasti zlepšování spotřeby energie bude i nadále probíhat nestranná hospodářská soutěž a diferenciace výrobků; bude dosaženo nákladově efektivní úrovně spotřeby energie; bude podpořena konkurenceschopnost odvětví prostřednictvím rozšíření vnitřního trhu EU s udržitelnými výrobky; zátěž dodavatelů včetně malých a středních podniků nebude nadměrná, protože přechodné období přihlíží k době potřebné na změnu designu; CS 8 CS

9 nedojde k žádnému negativnímu dopadu na zaměstnanost v EU. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI Shrnutí navrhovaných opatření Toto opatření stanoví nové a revidované požadavky na povinné uvádění spotřeby energie na energetických štítcích pro dodavatele, kteří uvádějí na trh elektrické světelné zdroje, a pro prodejce, kteří tato zařízení nabízejí na místě prodeje nebo v rámci prodeje na dálku, například prostřednictvím katalogů nebo internetu. Rozšiřuje stávající uvádění spotřeby energie na energetických štítcích i na směrové světelné zdroje a světelné zdroje pro profesionální užití a zavádí nové třídy vyšší než A, umožňující lépe rozlišovat mezi technologiemi vyšších hodnot zejména vyčleněním účinnějších elektroluminiscenčních diod (LED), které jsou účinnější než kompaktní zářivky, které byly až doposud na vrcholu této škály. Rozsah tohoto opatření je v maximální možné míře sladěn se stávajícími a potenciálními novými prováděcími opatřeními v oblasti ekodesignu, která stanoví minimální energetickou účinnost, funkčnost a požadavky na informace pro světelné zdroje pro osvětlení. Zavádí se rovněž štítek pro svítidla, který uvádí třídy energetické účinnosti světelných zdrojů, s nimiž je svítidlo kompatibilní, případně i světelných zdrojů, které jsou součástí svítidla. Podrobné vysvětlení některých ustanovení Článek 2 (definice): vedle pojmu konečný uživatel je nutno zavést rovněž pojem konečný vlastník. U světelných zdrojů pro profesionální užití totiž nejsou osoby, které rozhodují o nákupu a které je třeba ovlivnit třídami uváděnými na štítcích, totožné s konečnými uživateli (např. administrativní pracovníci, chodci atd.), ale jedná se o osoby, které budou vlastnit světelný zdroj na konci hodnotového řetězce, tj. o vlastníky osvětlovacího zařízení. V případě osvětlení domácností je konečný vlastník zároveň i konečným uživatelem. Článek 9: je nezbytné stanovit zvláštní přechodné ustanovení, protože nové nařízení o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích má širší rozsah než směrnice Komise 98/11/ES. Světelné zdroje, které budou nově spadat do jeho působnosti, budou označovány energetickými štítky až jeden rok po jeho vstupu v platnost. Měla by být povolena delší lhůta, která by maloobchodníkům umožnila provést následné změny zásob a výrobcům svítidel poskytla dostatek času na přípravu štítků pro svítidla. Příloha V: v tomto nařízení v přenesené pravomoci budou metody měření a postup ověřování pro účely dohledu nad trhem v maximální možné míře sladěny s metodami a postupem užívanými pro stejné parametry v jakémkoli stávajícím nebo potenciálním novém prováděcím opatření o ekodesignu. Příloha VI: níže uvedená tabulka ukazuje, které technologie světelných zdrojů patří do třídy s limity uvedenými v tabulce 1 včetně informace, zda je tato technologie vylučována z trhu nebo zda je plánováno její vyloučení z trhu v paralelních nařízeních o ekodesignu. Třída Nesměrové světelné zdroje Směrové světelné zdroje CS 9 CS

10 energetické účinnosti A++ (nejvyšší účinnost) Tato třída je v současné době prázdná s výjimkou některých nízkotlakých sodíkových výbojek používaných pro účely veřejného osvětlení. Brzy bude zahrnovat elektroluminiscenční diody (LED) s nejvyšší účinností. Tato třída je v současné době prázdná, brzy bude zahrnovat elektroluminiscenční diody (LED) s nejvyšší účinností. A+ Elektroluminiscenční diody (LED) s nejvyšší účinností v roce 2012 a dále lineární zářivky, kompaktní zářivky a vysoce intenzivní výbojky (HID) s nejvyšší účinností. Elektroluminiscenční diody (LED) s nejvyšší účinností v roce A B C D E (nejnižší účinnost) Elektroluminiscenční diody s průměrnou účinností (LED) v roce 2012, kompaktní zářivky s průměrnou účinností a dále lineární zářivky a vysoce intenzivní výbojky s nízkou účinností (HID) (poslední dvě kategorie budou v letech 2010 až 2017 vyloučeny z trhu) Kompaktní zářivky a elektroluminiscenční diody (LED) s nízkou účinností (až na několik málo výjimek vyloučeny z trhu v roce 2009), nejúčinnější světelné zdroje s infračerveným povrstvením (IRC). Xenonové halogenové žárovky standardního napětí (budou vyloučeny z trhu v roce 2016 s výjimkou žárovek G9 a R7). Konvenční halogeny a žárovky s nejvyšší účinností (úplné vyloučení z trhu do roku 2012). Typická škála žárovek (úplné vyloučení z trhu do roku 2012). Elektroluminiscenční diody (LED) s průměrnou účinností v roce 2012, kompaktní zářivky s průměrnou až dobrou účinností a vysoce intenzivní výbojky (HID) s průměrnou až dobrou účinností (které budou dle návrhu postupně vyloučeny z trhu ve třetí fázi v roce 2016) Kompaktní zářivky a elektroluminiscenční diody (LED) s nízkou účinností (dle návrhu by měly být vyloučeny z trhu v první fázi v roce 2013), halogenové reflektorové žárovky s velmi nízkým napětím (IRC nebo xenonové) s nejvyšší účinností. Konvenční halogeny s velmi nízkým napětím a s průměrnou účinností, které by měly být dle návrhu vyloučeny z trhu v první a druhé fázi (2013 a 2014). Konvenční halogeny velmi nízkého napětí s nízkou účinností (které by měly být dle návrhu vyloučeny z trhu v první fázi v roce 2013), kvalitní halogeny standardního napětí (které by měly být dle návrhu vyloučeny z trhu ve třetí fázi v roce 2016, pokud budou splněny jisté podmínky). Reflektorové žárovky a halogeny standardního napětí s nízkou účinností, které by měly být dle návrhu vyloučeny z trhu v první a druhé fázi (2013 a 2014). Tabulka č. 2: při použití složitého korekčního faktoru ovladače vychází u zářivek ve třídě A přesně tentýž celkový výsledek jako u specializovaného vzorce užitého ve směrnici Komise 98/11/ES. To otevírá cestu pro uplatnění stejného korekčního faktoru předřadníků na vzorce, které definují nově přidané nejvyšší třídy A+ a A++, CS 10 CS

11 které mohou obsahovat i zářivky, čímž by se vyloučila potřeba samostatného sloupce pro index energetické účinnosti (EEI) zářivek v příloze VI. Výpočet referenčního výkonu (P ref ) světelných zdrojů < lm (odpovídající klasickému osvětlení domácností se světelnými zdroji ve tvaru žárovky): význam užití původního vzorce uvedeného ve směrnici Komise 98/11/ES spočívá v tom, že v kategorii halogenů, která bude i nadále významná, nebudou spotřebitelé tlačeni k využívání světelných zdrojů s vyšším výkonem, které jsou sice ze své podstaty efektivnější, ale zároveň energeticky náročnější, vzhledem k tomu, že jejich zařazení do vyšších tříd účinnosti nebude tak snadné, jak by tomu bylo u lineární stupnice. Současně budou spotřebitelé tlačeni k užívání diod LED s nižším výkonem, protože se budou snáze jevit jako účinnější než diody LED s vyšším výkonem, které musí pro získání téže třídy dosáhnout vyšší účinnosti (i když nejsou účinnější ze své podstaty). Výpočet referenčního výkonu (P ref ) světelných zdrojů > lm (odpovídající profesionálnímu osvětlení): význam užití nového lineárního vzorce spočívá v tom, že vytváří rovné podmínky pro technologie, v nichž nedominují světelné zdroje se žhavicím vláknem, takže mezi účinností a světelným výkonem je jen malá souvislost. Tabulka č. 3: užitečné světlo směrových svítilen je obvykle v úhlu poloviční svítivosti 90, který je vhodný pro zvýrazňující osvětlení. Sortiment kompaktních zářivek byl však zřejmě vyvinut jako náhrada halogenových žárovek nesprávně využívaných pro podhledové osvětlení (které zajišťuje osvětlení celého prostoru). V tomto případě (a pouze tehdy) je vhodné světlo s širším úhlem, avšak uživatelé by měli být i nadále upozorňováni na nevhodnost instalace těchto kompaktních zářivek jako zvýrazňujícího osvětlení. Právní základ Tato předloha nařízení v přenesené pravomoci doplňuje směrnici 2010/30/EU, a zejména článek 10 uvedené směrnice. Zásada subsidiarity Tato předloha nařízení v přenesené pravomoci doplňuje směrnici 2010/30/EU v souladu s článkem 10. Zásada proporcionality V souladu se zásadou proporcionality nepřekračuje toto opatření rámec toho, co je nezbytné pro dosažení jeho cíle. Toto doplňující opatření má formu nařízení v přenesené pravomoci, které je přímo použitelné ve všech členských státech. Zajišťuje tak, že administrativám členských států a EU nevzniknou žádné náklady na provedení tohoto doplňujícího právního předpisu do vnitrostátních právních předpisů. Pokud jde o posuzování shody světelných zdrojů pro domácnost, nevznikají oproti současné situaci žádné další náklady, protože uvádění spotřeby energie na energetických štítcích je povinné již nyní. Dodatečné náklady na rozšíření označení na profesionální a směrové světelné zdroje a svítidla ponesou výrobci a CS 11 CS

12 maloobchodní prodejci a podle odhadu nebudou mít tyto náklady významný dopad na ceny výrobků. Volba nástrojů Navrhovaný nástroj: nařízení v přenesené pravomoci. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet EU. DALŠÍ INFORMACE Zrušení platných právních předpisů Přijetí aktu v přenesené pravomoci bude zahrnovat zrušení směrnice 98/11/ES. Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti Předloha obsahuje ustanovení o revizi. Evropský hospodářský prostor Navrhovaný akt se týká EHP, a proto by jeho oblast působnosti měla být rozšířena i na Evropský hospodářský prostor. CS 12 CS

13 NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích elektrických světelných zdrojů a svítidel (Text s významem pro EHP) EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku 10, a zejména na článek 10 uvedené směrnice, vzhledem k těmto důvodům: (1) Podle směrnice 2010/30/EU je Komise povinna přijmout akty v přenesené pravomoci týkající se uvádění spotřeby energie na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie, které disponují významným potenciálem, co se úspor energie týče, a u nichž se při srovnatelné funkčnosti vyskytují velké rozdíly v úrovni výkonu. (2) Opatření pro uvádění spotřeby energie na energetických štítcích světelných zdrojů pro domácnost byla zavedena směrnicí Komise 98/11/ES 11. (3) Na elektřinu spotřebovanou elektrickými světelnými zdroji připadá významný podíl celkové poptávky po elektřině v Unii. Existuje značný prostor pro další snižování spotřeby energie u elektrických světelných zdrojů nad rámec zvýšení energetické účinnosti, kterého již bylo dosaženo. (4) Směrnice Komise 98/11/ES by měla být zrušena a tímto nařízením by měla být přijata nová ustanovení, aby bylo zajištěno, že energetický štítek bude pro dodavatele vytvářet dynamické pobídky, aby dále zvyšovali energetickou účinnost elektrických světelných zdrojů a urychlili posun trhu směrem k energeticky účinným technologiím. Oblast působnosti směrnice 98/11/ES je omezena na některé technologie v kategorii světelných zdrojů pro domácnost. Aby bylo možné používat štítek ke zlepšení energetické účinnosti jiných světelných technologií včetně profesionálního osvětlení, mělo by toto nařízení zahrnovat rovněž směrové světelné zdroje, světelné zdroje s Úř. věst. L 153, , s. 1. Úř. věst. L 71, , s. 1. CS 13 CS

14 velmi nízkým napětím, elektroluminiscenční diody a světelné zdroje užívané převážně jako profesionální osvětlení, jako jsou například vysoce intenzivní výbojky. (5) Svítidla se často prodávají se zabudovanými nebo přiloženými světelnými zdroji. Toto nařízení by mělo zajistit informovanost spotřebitelů o slučitelnosti svítidla s energeticky úspornými světelnými zdroji a o energetické účinnosti světelných zdrojů, které jsou součástí svítidla. Toto nařízení by současně nemělo představovat neúměrnou administrativní zátěž výrobců a prodejců svítidel, ani činit rozdíly mezi svítidly z hlediska povinnosti poskytovat spotřebitelům informace o energetické účinnosti. (6) Informace uvedené na energetickém štítku by měly být získány pomocí spolehlivých, přesných a opakovatelných postupů měření, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření včetně harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními orgány vyjmenovanými v příloze I směrnice 98/34/ES, jsou-li k dispozici 12. (7) Toto nařízení by mělo stanovit jednotné provedení a obsah energetických štítků elektrických světelných zdrojů a svítidel. (8) Kromě toho by toto nařízení mělo stanovit požadavky na technickou dokumentaci elektrických světelných zdrojů a svítidel a na informační list elektrických světelných zdrojů. (9) Dále by toto nařízení mělo stanovit požadavky na informace, které mají být poskytovány při jakékoli formě prodeje elektrických světelných zdrojů a svítidel na dálku, v reklamách a propagačních materiálech technického charakteru. (10) Je vhodné stanovit přezkum ustanovení tohoto nařízení s ohledem na technický pokrok. (11) V zájmu usnadnění přechodu od směrnice 98/11/ES k tomuto nařízení by se u světelných zdrojů pro domácnost označených energetickými štítky v souladu s tímto nařízením mělo mít za to, že jsou v souladu se směrnicí 98/11/ES. (12) Směrnice 98/11/ES by proto měla být zrušena, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Předmět a oblast působnosti 1. Toto nařízení stanoví požadavky na označování a poskytování doplňujících informací o elektrických světelných zdrojích, jako jsou například a) světelné zdroje se žhavicím vláknem, b) zářivky, c) vysoce intenzivní výbojky; 12 Úř. věst. L 204, , s. 37. CS 14 CS

15 d) světelné zdroje LED a moduly LED. Toto nařízení také stanoví požadavky na označování svítidel určených k provozu těchto světelných zdrojů a prodávaných koncovým spotřebitelům, i v případě, že jsou zabudována do jiných výrobků, které nejsou pro plnění svého primárního účelu při používání závislé na přívodu energie (například nábytek). 2. Z působnosti tohoto nařízení jsou vyňaty tyto výrobky: a) světelné zdroje a moduly LED se světelným tokem nižším než 30 lumenů; b) světelné zdroje a moduly LED uváděné na trh pro provoz s napájením z baterií; c) světelné zdroje a moduly LED uváděné na trh pro použití, kde jejich prvotním účelem není osvětlení, například: i) vydávání světla jako činitel v chemických nebo biologických procesech (jako je polymerace, fotodynamická terapie, zahradnictví, chov domácích zvířat, přípravky proti hmyzu); ii) iii) iv) zachycování a promítání obrazu (bleskové světlo u fotoaparátů, kopírovací stroje, videoprojektory); topení (infračervené světelné zdroje); signalizace (světlené zdroje na letištní dráze). Tyto světelné zdroje a moduly LED nejsou předmětem výjimky, pokud jsou uváděny na trh za účelem osvětlení. d) světlené zdroje a moduly LED uváděné na trh jako součásti svítidel a které nejsou určené k tomu, aby je konečný uživatel odstranil, pokud nejsou nabízeny k prodeji, k pronájmu nebo ke koupi na splátky nebo vystaveny samostatně pro konečného uživatele, např. jako náhradní díly; e) světelné zdroje a moduly LED uváděné na trh jako součást výrobku, jehož prvotním určením není osvětlení. Pokud jsou však světelné zdroje nabízeny k prodeji, k pronájmu, ke koupi na splátky nebo vystaveny samostatně, např. jako náhradní díly, musí být do oblasti působnosti tohoto nařízení zahrnuty; f) světelné zdroje a moduly LED, které nesplňují požadavky, jež vstoupí v platnost v roce 2013 a 2014 podle nařízení provádějících směrnici 2009/125/ES 13 ; g) svítidla, která jsou navržena výlučně k provozu se světelnými zdroji a moduly LED uvedenými v bodech a) až c). 13 Úř. věst. L 285, , s. 10. CS 15 CS

16 Článek 2 Definice Pro účely tohoto nařízení se vedle definic uvedených v článku 2 směrnice 2010/30/EU použijí tyto definice: 1. zdrojem světla se rozumí plocha nebo objekt určený k vyzařování hlavně viditelného optického záření vzniklého v důsledku přeměny energie. Pojem viditelné odkazuje na vlnovou délku nm; 2. osvětlením se rozumí použití světla v prostoru, na předměty nebo jejich okolí tak, aby byly pro člověka viditelné; 3. zvýrazňujícím osvětlením se rozumí způsob osvětlení, kdy je světlo namířeno tak, aby nasvítilo určitý předmět nebo část prostoru; 4. světelným zdrojem se rozumí výrobek, jehož výkon může být posuzován samostatně a který sestává z jednoho nebo více zdrojů světla. Může obsahovat další součásti nezbytné pro nastartování, napájení nebo stabilní provoz tohoto výrobku nebo pro distribuci, filtrování nebo přeměnu optického záření v případě, že tyto součásti není možné odebrat bez trvalého poškození výrobku; 5. paticí světelného zdroje se rozumí součást světelného zdroje, která poskytuje připojení ke zdroji elektrické energie pomocí objímky či svorky a může rovněž sloužit k udržení světelného zdroje v objímce; 6. objímkou světelného zdroje či objímkou se rozumí zařízení, které drží světelný zdroj v určité poloze, obvykle tak, že se do něj zasune patice; v takovém případě slouží i jako prostředek připojení světelného zdroje k napájecímu zdroji; 7. směrovým světelným zdrojem se rozumí světelný zdroj s alespoň 80 % světelného výkonu v rozmezí prostorového úhlu π sr (odpovídá kuželu s úhlem 120 ); 8. nesměrovým světelným zdrojem se rozumí světelný zdroj, který není směrovým světelným zdrojem; 9. světelným zdrojem se žhavicím vláknem se rozumí světelný zdroj, v němž světlo vzniká zahřátím vodiče ve formě vlákna na teplotu žhnutí v důsledku průchodu elektrického proudu. Tento světelný zdroj může obsahovat plyny ovlivňující proces žhnutí; 10. žárovkou se rozumí světelný zdroj se žhavicím vláknem, v němž vlákno funguje v baňce s vakuem nebo je obklopeno inertním plynem; 11. halogenovou žárovkou se rozumí světelný zdroj se žhavicím vláknem, jehož vlákno je vyrobeno z wolframu a je obklopeno plynem obsahujícím halogeny nebo halogenové sloučeniny. Může se dodávat s integrovaným napájecím zdrojem; 12. výbojkou se rozumí světelný zdroj, v němž se přímo či nepřímo vytváří světlo elektrickým výbojem v plynu, páře kovu či směsi několika plynů nebo par; CS 16 CS

17 13. zářivkou se rozumí rtuťová nízkotlaká výbojka, v níž většinu světla vyzařuje jedna nebo více vrstev luminoforů excitovaných ultrafialovým zářením při výboji. Zářivky se mohou dodávat s integrovaným předřadníkem; 14. zářivkou bez integrovaného předřadníku se rozumí jednopaticová či dvoupaticová zářivka bez integrovaného předřadníku; 15. vysoce intenzivní výbojkou se rozumí elektrická výbojka, v níž je elektrický oblouk vytvářející světlo stabilizován teplotou stěn a zatěžuje stěny trubice více než 3 watty na centimetr čtvereční; 16. elektroluminiscenční diodou nebo diodou LED se rozumí zdroj světla skládající se ze zařízení v pevné fázi sestávajícího z přechodu PN. Přechod PN při excitaci elektrickým proudem vydává optické záření; 17. balíčkem LED se rozumí soustava jedné nebo více diod LED. Soustava může obsahovat optický prvek a tepelná, mechanická a elektrická rozhraní; 18. modulem LED se rozumí soustava, která není vybavena paticí a která obsahuje jeden nebo více balíčků LED na desce s tištěnými obvody. Soustava může obsahovat elektrické, optické, mechanické a tepelné prvky, rozhraní a ovladač; 19. světelným zdrojem LED se rozumí světelný zdroj obsahující jeden nebo více modulů LED. Světelný zdroj může být vybaven paticí; 20. ovladačem světelného zdroje se rozumí zařízení umístěné mezi zdrojem elektrické energie a jedním či více světelnými zdroji, které zajišťuje fungování světelného zdroje (světelných zdrojů) ve smyslu přeměny zdrojového napětí, omezení toku elektrického proudu do světelného zdroje (světelných zdrojů) na požadovanou hodnotu, zajišťuje startovací napětí a proud pro předehřátí, brání startu za studena, koriguje účiník či omezuje rádiovou interferenci. Toto zařízení může být za účelem výkonu těchto funkcí určeno k připojení k jinému ovladači světelného zdroje. Tento termín nezahrnuje: ovládací zařízení; zdroje energie, které převádí síťové napětí na jiné napájecí napětí a které jsou konstruovány tak, aby ve stejném nastavení napájely jak výrobky pro osvětlení, tak výrobky, jejichž hlavním účelem není osvětlení; 21. ovládacím zařízením se rozumí elektronické nebo mechanické zařízení, které ovládá nebo monitoruje světelný tok světelného zdroje jiným způsobem než přeměnou elektrické energie pro světelný zdroj, například časovými spínači, senzory obsazení, světelnými senzory nebo zařízeními pro regulaci na základě denního světla. Navíc by měly být za ovládací zařízení považovány také fázové stmívače; 22. externím ovladačem světelného zdroje se rozumí neintegrovaný ovladač světelného zdroje určený pro instalaci mimo uzávěr světelného zdroje nebo svítidla, nebo který je možno z tohoto uzávěru odstranit, aniž by došlo k trvalému poškození světelného zdroje nebo svítidla; CS 17 CS

18 23. předřadníkem se rozumí ovladač světelného zdroje umístěný mezi zdrojem elektrické energie a jednou nebo více výbojkami, které na bázi indukčnosti, kapacity nebo kombinace indukčnosti a kapacity slouží především k omezení toku elektrického proudu do světelného zdroje (světelných zdrojů) na požadovanou hodnotu; 24. předřadníkem halogenové žárovky se rozumí ovladač světelného zdroje, který převádí standardní napětí na velmi nízké napětí pro halogenové žárovky; 25. kompaktní zářivkou se rozumí zářivka, která obsahuje veškeré součásti nezbytné pro nastartování a stabilní provoz této zářivky; 26. svítidlem se rozumí zařízení, které distribuuje, filtruje či přeměňuje světlo vysílané jedním či několika světelnými zdroji a obsahuje veškeré součásti nezbytné pro podporu, upevnění a ochranu světelných zdrojů, případně i doplňkové prvky obvodu spolu s připojením ke zdroji elektrické energie; 27. místem prodeje se rozumí fyzické místo, kde je výrobek vystaven nebo nabízen konečnému uživateli k prodeji, k pronájmu nebo ke koupi na splátky; 28. konečným uživatelem se rozumí fyzická osoba, která elektrický světelný zdroj nebo svítidlo kupuje nebo se o ní předpokládá, že jej koupí pro účely, které nespadají do rámce její obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo povolání; 29. konečným vlastníkem se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která vlastní výrobek ve fázi používání v rámci jeho životního cyklu, nebo jakákoli fyzická nebo právnická osoba jednající jménem takové fyzické nebo právnické osoby. Článek 3 Povinnosti dodavatelů 1. Dodavatelé elektrických světelných zdrojů uvedených na trh jako samostatné výrobky zajistí, aby: a) byl zpřístupněn informační list výrobku stanovený v příloze II; b) byla orgánům členských států a Komisi na vyžádání zpřístupněna technická dokumentace stanovená v příloze III; c) každá reklama, oficiální cenová nabídka nebo veřejná nabídka uvádějící informace o energii nebo o ceně konkrétního světelného zdroje uváděla i třídu jeho energetické účinnosti; d) každý propagační materiál technického charakteru týkající se určitého světelného zdroje, který popisuje jeho konkrétní technické parametry, uváděl i třídu energetické účinnosti daného světelného zdroje; e) pokud je světelný zdroj určen k uvedení na trh prostřednictvím místa prodeje, musí být energetický štítek vyrobený ve formátu a obsahující informace podle přílohy I.1 umístěn, vytištěn nebo upevněn na vnějším povrchu samostatného CS 18 CS

19 obalu, a na tomto obalu musí být uveden typový výkon světelného zdroje mimo energetický štítek. 2. Dodavatelé svítidel, která mají být uváděna na trh pro konečné uživatele, zajistí, aby: a) byla orgánům členských států a Komisi na vyžádání zpřístupněna technická dokumentace stanovená v příloze III; b) byly na štítku uváděny informace podle přílohy I.2 v následujících případech: i) v každé reklamě, oficiální cenové nabídce nebo veřejné nabídce uvádějící informace o energii nebo ceně konkrétního svítidla; ii) ve všech technických propagačních materiálech týkajících se konkrétního světelného zdroje, které uvádějí jeho konkrétní technické parametry. V těchto případech mohou být informace poskytovány v jiných formátech, než jak je stanoveno v příloze I.2, například v plně textové podobě. c) Je-li svítidlo určeno k uvedení na trh prostřednictvím místa prodeje, bude štítek ve formátu a s uvedením informací dle přílohy I poskytnut prodejcům zdarma v elektronické nebo papírové podobě. Pokud se dodavatel rozhodne pro systém dodávek, kdy budou štítky poskytovány pouze na žádost prodejců, musí dodavatel na vyžádání tyto štítky neprodleně dodat. d) Je-li svítidlo uváděno na trh v balení pro konečné uživatele, které obsahuje elektrické světelné zdroje, které konečný uživatel může ve svítidle vyměnit, musí být originální obal těchto světelných zdrojů vložen do obalu svítidla. V opačném případě musí být informace uvedené na originálním obalu světelného zdroje a vyžadované tímto nařízením a nařízeními Komise, která stanoví požadavky na ekodesign světelných zdrojů podle směrnice 2009/125/ES 14, uvedeny v jiné podobě na vnitřní nebo vnější straně obalu svítidla. Má se za to, že dodavatelé svítidel určených k uvádění na trh prostřednictvím míst prodeje, kteří poskytnou informace podle tohoto nařízení, dostáli své povinnosti vyplývající z úlohy distributorů, která jim ukládá splnit požadavky na informace o výrobku týkající se světelných zdrojů, stanovené v nařízení Komise o určení požadavků na ekodesign světelných zdrojů podle směrnice 2009/125/ES. Článek 4 Povinnosti obchodníků 1. Obchodníci s elektrickými světelnými zdroji zajistí, aby a) všechny modely nabízené k prodeji, k pronájmu nebo ke koupi na splátky způsobem, u něhož nelze předpokládat, že si konečný vlastník prohlédne vystavený výrobek, byly uváděny na trh s informacemi poskytnutými dodavateli v souladu s přílohou IV; 14 Úř. věst. L 285, , s. 10. CS 19 CS

20 b) každá reklama, oficiální cenová nabídka nebo veřejná nabídka uvádějící informace o energii nebo o ceně konkrétního modelu uváděla třídu energetické účinnosti; c) každý propagační materiál technického charakteru týkající se určitého modelu, který popisuje jeho konkrétní technické parametry, uváděl třídu energetické účinnosti daného modelu. 2. Obchodníci se svítidly, která mají být uváděna na trh pro konečné uživatele, zajistí, aby: a) byly na štítku uváděny informace podle přílohy I.2 v následujících případech: i) v každé reklamě, oficiální cenové nabídce nebo veřejné nabídce uvádějící informace o energii nebo ceně konkrétního svítidla; ii) ve všech technických propagačních materiálech týkajících se konkrétního svítidla, které uvádějí jeho konkrétní technické parametry; V těchto případech mohou být informace poskytovány v jiných formátech, než jak je stanoveno v příloze I.2, například v plně textové podobě. b) Každý model prezentovaný v místě prodeje je označen štítkem dle přílohy I.2. Štítek je vystaven jedním nebo oběma následujícími způsoby: i) v blízkosti vystaveného svítidla tak, aby byl dobře viditelný a rozpoznatelný jako štítek patřící k danému modelu bez nutnosti přečíst obchodní označení a číslo modelu na energetickém štítku; ii) tak, aby jasně doprovázel nejviditelnější informace o vystaveném svítidle (např. cenu nebo technické informace) v místě prodeje. c) Je-li svítidlo prodáváno v balení pro konečné uživatele, které obsahuje elektrické světelné zdroje, které konečný uživatel může ve svítidle vyměnit, musí být originální obal těchto světelných zdrojů vložen do obalu svítidla. V opačném případě musí být informace uvedené na originálním obalu světelného zdroje a vyžadované tímto nařízením a nařízeními Komise, která stanoví požadavky na ekodesign světelných zdrojů podle směrnice 2009/125/ES, uvedeny v jiné podobě na vnitřní nebo vnější straně obalu svítidla. Článek 5 Metody měření Informace, které mají být poskytnuty podle článků 3 a 4, se získají pomocí spolehlivých, přesných a opakovatelných měřicích postupů, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření, jak je stanoveno v příloze V. CS 20 CS

21 Článek 6 Ověřovací postup pro dohled nad trhem Členské státy posoudí shodu deklarované třídy energetické účinnosti a spotřeby energie postupem stanoveným v příloze V. Článek 7 Revize Komise přezkoumá toto nařízení nejpozději do tří let od jeho vstupu v platnost s ohledem na technický pokrok. V rámci uvedeného přezkumu se zejména posoudí přípustné odchylky při ověřování stanovené v příloze V. Článek 8 Zrušení Směrnice Komise 98/11/ES se zrušuje s účinkem od 1. září Odkazy na směrnici Komise 98/11/ES se považují za odkazy na toto nařízení. Odkazy na přílohu IV směrnice 98/11/ES se považují za odkazy na přílohu VI tohoto nařízení. Článek 9 Přechodná ustanovení 1. Ustanovení čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 2 se nepoužijí na svítidla přede dnem 1. března Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. c) až d) a čl. 4 odst. 1 písm. a) až c) se nepoužijí na tištěnou inzerci a tištěné technické propagační materiály vydané přede dnem 1. března Svítidla uvedená v čl. 1 odst. 1 a 2 směrnice 98/11/ES, uvedená na trh přede dnem 1. září 2013, musí být v souladu s ustanoveními stanovenými ve směrnici 98/11/ES. 4. Svítidla uvedená v čl. 1 odst. 1 a 2 směrnice 98/11/ES, která jsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení a která budou uvedena na trh nebo nabízena k prodeji, k pronájmu nebo ke koupi na splátky přede dnem 1. září 2013, se považují za spotřebiče, které splňují požadavky směrnice 98/11/ES. Článek 10 Vstup v platnost a použití 1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské Unie. 2. Použije se ode dne 1. září 2013 s výjimkou případů uvedených v článku 9. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. CS 21 CS