Územní energetická koncepce Zlínského kraje. Seminář k projektu CEP-REC určený pro pořizovatele územních plánů. Zlín

Transkript

1 Územní energetická koncepce Zlínského kraje Seminář k projektu CEP-REC určený pro pořizovatele územních plánů Zlín

2 Projekty EAZK Projekt řešil spolupráci na ochranu klimatu a byly z něj hrazeny studie, workshopy, konference a konzultace projektů na zateplování. Aktualizace programu na ochranu ovzduší ve ZK a Akční plán, Studie a akční plán na energetické využití odpadů ve Zlínském Projekt IEE byl realizován pro oblast měst Brumova-Bylnice, Slavičína a okolních celkem 11 obcí. Cílem bylo propagovat biomasu a zrekonstruovat zdroje tepla a snížit spotřebu na vytápění,podpora investic do udržitelných a místních zdrojů energie 9 mil. za fosilní paliva nyní zůstávají v této oblasti, investice pouze ve Slavičíně - 15 projektů do zateplení 46 mil.kč, dotace 3 mil. Kč, kotelna 35 mil.kč, dotace 11.mil. Kč, 64 kotlů pro DR, 7 zateplených budov Brumov Bylnice Projekt CEP-REC, má za cíl zpracovat Aktualizaci Energetické koncepce Zlínského kraje, implementovat ji a hodnotit ukazatele

3 Projekty EAZK Zavedení systému certifikace budov dle evropské legislativy Demonstrace energetické efektivnosti a využití OZE ve veřejných budovách školení červen 214 Podpora zavádění systému v nakládání s odpady z ČOV a odpadní biomasy - BRKO, zpracování trávy, kompostu pro energetické využití - brikety Demonstrační technologie bude ve ZK představena v dubnu v areálu Technických služeb ve Zlíně 1.,11.,14. a Navázání přeshraniční spolupráce v energetickém poradenství Nákup termovizní kamery Tvorba čtvrtletních zpravodajů Vytvoření webového portálu OZE

4 Projekt CEP-REC CENTRAL EUROPE CONCEPT 4 CEP-REC ZAVÁDĚNÍ ÚZEMNÍCH ENERGETICKÝCH KONCEPCÍ Projekt patří do skupiny středoevropských projektů (Central Europe Programme), prioritní osa 3, strategický koncept 4. Cílem projektu je zavést regionální energetickou koncepci, která jednoznačně ukáže směřování energetiky regionu v nadcházejících letech.

5 Projekt CEP-REC Mezi specifické cíle projektu patří: Šíření informací na státní a regionální úrovni: uspořádání mezinárodních konferencí uspořádání dílčích seminářů na podporu uplatnění regionální energetické koncepce

6 Projekt CEP-REC PARTNEŘI PROJEKTU Ministerstvo národního rozvoje, Maďarsko, EC energetické centrum Lipizzanerheimat LTD, Rakousko, Evropské centrum pro obnovitelné zdroje Güssing Ltd., Rakousko, Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, Česká Republika, Energetická agentura Zlínského kraje, o.p.s., Česká Republika Energetické a environmentální centrum Allgaeu (eza!), Německo, WWF World Wide Fund for Nature Maďarská pobočka, Maďarsko, Provincie Turín, Itálie, Environmentální park SpA, Itálie, FRIULI VENEZIA GIULIA autonomní region, centrální ředitelství pro finance, majetek a řízení, Itálie, 9. Energetická agentura Mazovia, Polsko, Regionální centrum pro inovace a přenos technologií Ltd., Polsko, 1. Italsko-Slovenská obchodní komora, Slovensko, Okres Trnava, Slovensko, 11. Přeorganizovaná energetická agentura, Slovinsko.

7 Projekt CEP-REC Úloha EAZK v projektu: zadat zpracování ÚEK prezentovat aktivity a klíčové výstupy projektu CEP-REC Aktivity : mapování a hodnocení poptávky po energiích a výsledky průzkumu, sběr dat a hodnocení energetických zdrojů a dodávek energií, a vyhodnocení stávajícího a budoucího potenciálu pro rozvoj OZE energetická bilance regionu Projednání ÚEK: s odbornou i laickou veřejností v jednotlivých pracovních skupinách v orgánech kraje Zajistit implementaci ÚEK a nastavit hodnotící ukazatele: nastavení metodiky pro monitorování a hodnocení výstupů regionální koncepce vytvořit prostředí pro aktualizace územní energetické koncepce

8 Projekt CEP-REC Územní energetická koncepce analyzuje možné způsoby zásobování daného území palivy a energií, včetně potenciálu energetických úspor. Zabývá se také využití obnovitelných zdrojů energie a navrhuje cíle, nástroje a opatření pro efektivní energetické hospodářství v tomto území. Vychází při tom ze Státní energetické koncepce, územního plánu daného území a z potřeb hospodářského a společenského rozvoje s důrazem na ochranu životního prostředí a šetrné nakládání s přírodními zdroji. Územní energetická koncepce je v České republice definována zákonem č. 46/2Sb., o hospodaření energií a její podrobné náležitosti určuje příslušné nařízení vlády NV č. 195/21 Sb.

9 Projekt CEP-REC- realizace Posouzení současného a budoucího vývoje poptávky po energii regionech: z dostupných dat byl vytvořen model současné poptávky po energii v regionech z dostupných dat byl vytvořen model budoucí poptávky po energii v regionech Vyhodnocení stávajícího potenciálu pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie: vyhodnocení stávající zásobování energií do vyhodnocení jsou zahrnuty přenosové cesty Tvorba energetické bilance regionu: vyhodnocení energetické a ekonomické soběstačnosti regionu motivace jednotlivých sektorů, investorů a spotřebitelů k energeticky efektivnímu chování bilance je výchozím prvkem pro koncepci návrhová část scénářů- 1.kceptační,2.dekarbonizační,3.umírněný

10 Demografické údaje Tab.: Porovnání počtu obyvatel, domů a bytů v roce 21 a 211 Kód ORP Název ORP Okres počet: bytů domů 21 - počet: obyvatel bytů domů Změna v % u (21 = 1 %): obyvatel bytů domů obyvatel 721 Bystřice pod Hostýnem Kroměříž ,14 3,13-4, Holešov Kroměříž ,3 4,65-2, Kroměříž Kroměříž ,54 4,79-2, Luhačovice Zlín ,64 2,99-5, Otrokovice Zlín ,22 6,45-3, Rožnov pod Radhoštěm Vsetín ,95 7,71-2, Uherské Hradiště Uherské Hradiště ,59 5,17-1, Uherský Brod Uherské Hradiště ,76 3,16-3,9 729 Valašské Klobouky Vsetín ,21 3,73-6, Valašské Meziříčí Vsetín ,49 8,29-1, Vizovice Zlín ,32 5,73-1, Vsetín Vsetín ,76 5,31-5, Zlín Zlín ,92 7,88-3, ,4 5,48-2,99 Celkem Zlínský kraj

11 Demografické údaje- úbytek obyvatel

12 Demografické údaje - nárůst domů

13 Demografické údaje nárůst bytů

14 Bilance primární spotřeby 21 Bilance spotřeby primárních energetických zdrojů ORP ve Zlínském kraji rok 21 Název ORP Tuhá Kapalná Plynná Elektřina OZE (bez Celkem paliva (vč. paliva paliva (vč. dřeva a dřeva) bioplynu) bioplynu) [GJ] Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Celkem Zlínský kraj [GJ] [GJ] [GJ] [GJ] [GJ]

15 ÚEK 24

16 ÚEK potenciál OZE

17 2,28 PJ PEZ 4,91% EE 1%

18 4,25PJ/year, PEZ 9,5%

19 ÚEK 24 Stávající stav Výhled Biomasa 93,7% Biomasa 38%

20 ÚEK 24 Porovnání skladby spotřeby po přeměnách (GJ) EPP - varianty stávající stav 21, variantní výhled do r. 225 členěno dle energie CZT Spotřeba (GJ) 35 elektřina OZE 3 plynná paliva 25 kapalná paliva 2 tuhá paliva Stávající stav Varianta V1 Varianta V2 Varianta V3 Varianta V4 Varianta V5

21 ÚEK 24 Investiční náklady jednotlivých variant (mil. Kč) Úspory ve spotřebě 1 OZE 8 Plyn, elektřina 6 CZT V V V V V5

22 Bilance primární spotřeby 212 Bilance spotřeby primárních energetických zdrojů ORP ve Zlínském kraji rok 212 Název ORP Tuhá Kapalná Plynná Elektřina OZE (bez Celkem paliva (vč. paliva paliva (vč. dřeva a dřeva) bioplynu) bioplynu) [GJ] Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Celkem Zlínský kraj Celkem Zlínský kraj (el. energie dle "Roční zpráva o provozu ES ČR 212") [GJ] [GJ] [GJ] [GJ] [GJ]

23 ÚEK 213 Bilance ZK PEZ před přeměnou Obec: Zlínský kraj celkem (TJ/r) 18, 16, OZE 1,% 14, Elektři na 16,2% TJ/r 12, 1, 8, Kapaln áp 1,3% Tuhá P 26,2% 6, 4, 2, Plynná P 46,3%, Obec Tuhá paliva Kapalná (bez dřeva) (TJ/r) Zlínský kraj celkem 9 434,5 paliva (TJ/r) 463,9 Plynná Elektřina OZE (vč. paliva (bez dřeva a bioplynu) bioplynu) (TJ/r) (TJ/r) (TJ/r) , ,2 3 62, Celkem (TJ/r) ,8

24 Bilance ZK - PEZ po přeměně Obec: Zlínský kraj celkem 16, (TJ/r) OZE 9,8% 14, 12, Tuhá P 26,7% TJ/r 1, 8, Elektři na 18,6% 6, 4, 2,, Kapaln áp 1,2% Plynná P 43,6% Obec Tuhá paliva Kapalná (bez dřeva) (TJ/r) Zlínský kraj celkem 8 195,8 paliva (TJ/r) 369,5 Plynná Elektřina OZE (vč. paliva (bez dřeva a bioplynu) bioplynu) (TJ/r) (TJ/r) (TJ/r) 13 41, , 3 11,2 Celkem (TJ/r) 3 73,5

25 Bilance ZK- po sektorech před přeměnou Obec: Zlínský kraj celkem 25, T 8,3% TJ/r 2, (TJ/r) D,% 15, Z 1,5% B 27,9% 1, 5,, B Obec P T Sektor D Bydlení (TJ/r) Zlínský kraj celkem 1 55, Z P 62,2% Průmysl Terciární (TJ/r) sféra (TJ/r) , ,2 Doprava Zeměděl- (TJ/r), ství (TJ/r) 55,7 Celkem (TJ/r) ,8

26 Bilance ZK- po sektorech po přeměně Územní energetická koncepce Zlínského kraje Bilance spotřeby paliv a energie po přeměnách dle sektorů Obec: Zlínský kraj celkem 25, T 8,1% TJ/r 2, (TJ/r) D,% Z 1,5% B 28,4% 15, 1, 5,, B P T Sektor D Z P 62,1%

27 Struktura spotřeby paliv ve ZK Celková struktura spotřeby energie individuální vytápění 31,92% zdroje elektřiny a CZT 39,62% osvětlení (VO),24% individuální příp. TUV 6,99% technologie 21,22%

28 Instalovaný el. Výkon OZE ve ZK Instalovaný výkon ES ČR ve Zlínském kraji v roce 212 Plynové, Parní Vodní spalovací Větrné Fotovoltaické elektrárny elektrárny elektrárny elektrárny elektrárny (PE) (VE) (PSE) (VTE) (FVE) [MW] 137,1 [MW] [MW] 7,5 [MW] 23,3 [MW],3 16,9 Celkem [MW] 329,

29 Soustavy CZT ve ZK Držitelé licencí na rozvod tepelné energie ve Zlínském kraji a seznam vymezených území k licenci na rozvod tepelné energie Název ORP Přenosová Délka rozvodu kapacita Parní Horkovodní Teplovodní MW km km km Bystřice pod Hostýnem 66,864 1,5 1,,874 Holešov 66,19 2,5, 2,65 Kroměříž 74,256,96, 29,286 Luhačovice 3,912 3,25, 3,527 Otrokovice 1 44,317 32,44 48,468 7,9 Rožnov pod Radhoštěm 81,85,9 1,93 9,6 Uherské Hradiště 58,84 1,1 1,6 13,23 Uherský Brod 35,,, 4,5 7,9,, 2, ,8 11,4 17, 4,174 3,89,,,65 Vsetín 143,6 3,5 11,37 27,997 Zlín 663,1 53, 88,163 31, ,519 11, , ,719 Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Celkem Zlínský kraj

30 Rozvojové plochy dle ÚP Celkem je identifikováno ploch o celkové výměře m² (tj. průměrně m² na jednu rozvojovou plochu), Nejvíce je specifikováno ploch pro individuální bydlení (B1), celkem o výměře m² Plochy pro výrobu a skladování (V) obsahují celkem m² v 862 lokalitách Plochy pro výrobu a sklady (VP) obsahují celkem m² ve 18 lokalitách Plochy pro bydlení hromadné (BH) obsahují celkem m² ve 33 lokalitách Plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby (VD) obsahují celkem m² ve 15 lokalitách Podíl rozvojových ploch formulovaných jako rozvojové oblasti, rozvojové plochy a specifické oblasti dle PÚR ČR 28 a ZÚR ZK tvoří cca 77% celkové výměry rozvojových ploch ve Zlínském kraji. Nejvíce rozvojových ploch je plánováno v ORP Holešov, Kroměříž a Vsetín. Nevětší rozvojová plocha ve Zlínském kraji je plánována v Holešově.

31 Rozvojové plochy pro zásobování energií Zpracovatel vytvořil model preferencí rozvojových lokalit dle následujícího postupu: Za ohniska rozvoje ve Zlínském kraji byla určena okresní města. Byly vybrány obce ve vzdálenostech 1 a 15 km od těchto měst. Výběr byl proveden na základě dat ČSÚ databáze Registr sčítacích obvodů definiční body obcí. Vzhledem k počtu vybraných obcí byla vybrána vzdálenost 1 km. Z obcí vybraných v bodě 1) byly vybrány obce s počtem obyvatel nad 1. Výběr byl proveden na základě dat ČSÚ SLBD 211. K obcím z výběru v bodě 2) byly připojeny údaje z územních plánů poskytnutých Krajským úřadem Zlínského kraje. Z těchto obcí byly vybrány ty, které splňují alespoň jednu z těchto podmínek - na území obce v ÚP vymezeny celkově: Plochy vymezil velikostně na : plochy BH (bydlení hromadné) nad 3 ha plochy BI (bydlení individuální) nad 5 ha plochy V (výroba a skladování) nad 1 ha plochy VD (drobná výroba a sklady) nad 1 ha plochy VP (průmyslová výroba a skladování) nad 1 ha plochy VZ (zemědělská a lesnická výroba) nad 1 ha

32 Rozvojové plochy dle ÚEK

33 Rozvojové plochy dle ÚEK

34 Rozvojové plochy dle ÚEK Závěry zpracovatele 1. územními plány formulují velmi značné množství a velikosti rozvojových ploch určených pro jednotlivé typy využití 2. Většinu (cca 77%) rozvojových ploch tvoří rozvojové oblasti, rozvojové plochy a specifické oblasti dle PÚR ČR 28 a ZÚR ZK 3. Je nereálné v ÚEK předpokládat v průběhu návrhového období uspokojení budoucí poptávky po energii vyplývající z plánovaného využití rozvojových ploch 4. Tato velikost poptávky by nepochybně vyžadovala revizi plánů rozvoje distribučních soustav elektřiny a distribučních soustav zemního plynu. 5. Ve formulaci variant rozvoje ÚEK ZK je nezbytné pracovat s výsledky preferenční analýzy pro potřeby stanovení reálné poptávky po energii v jednotlivých územních částech Zlínského kraje. 6. Dominantní rozvojovou zónou ve Zlínském kraji je průmyslová zóna Holešov. Tato zóna je z hlediska technické energetické infrastruktury zajištěna s ohledem na předpokládané využití. 7. Příprava jednotlivých staveb plně podléhá podmínkám zákona č.183/26 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon).

35 EMISE 21 Emise sledovaných škodlivin a CO2 (tun/rok) členěno dle druhu paliva výchozí rok 21 Skupenství paliv Tuhá paliva Kapalná paliva Energie koks černé uhlí prachové černé uhlí tříděné hnědé uhlí prachové hnědé uhlí tříděné brikety hnědouhelné dřevo jiná tuhá paliva TTO střední topný olej lehký topný olej Tuhé látky Oxidy dusíku NO x Oxid uhelnatý CO CxHy 627,37 Oxid uhličitý CO Pb Cd As Ni Hg Benzen BaP 114,74 154,83 25,66 55,12,32 562,65 22, ,52 18,94, ,76 2,26 121,62 18,54,58 28,3 8,36 378,53 135,56,69 58,16 14,76 9,53 3, ,38 723,35 124,56 24,82 218,69 118,16,18 3,12,62,3,2 1,47 13,93 7,3,96, ,17,12,4,1 13 2,32E-8 6,96E-7 7,24E-7 2,E-5 1,86E-6 3,77E-6 9,98E-11,1,6,2,9 1,9,5,48,27,6,3,2,1,2,1, 8,64E-6 2,59E-4 3,66E-4 6,95E-3 6,91E-4 3,15E-5 8,32E-1 1,16E-7 3,47E-6 3,61E-6 9,97E-5 9,25E-6 1,77E-5 4,68E-1 5,32E-8 1,6E-6 1,66E-6 4,59E-5 4,26E-6 1,47,7,14 6,6,9,7 583,25 2,96,66 141,5 4,64,12 27,99,18, ,88E-7 1,8E-1 4,22 1,15 3,7 19,23 63,5 nízkosirnatý topný olej,2 extralehký topný olej vyjetý olej nafta jiná kapalná paliva zemní plyn bioplyn Plynná paliva propan-butan jiná plynná paliva Technologie bez spotřeby paliva Dodávka elektřiny elektřina Neroztříděno Neroztříděno Celkem [tun/rok] Oxid siřičitý SO2 3,39E-1 6,55E-3 1,15E-1 8,71E-3 1,56E-1 7,2E-3 1,9E-7 3,52E-3 6,96E-5 1,71E-3 1,1E-2 5,29E-3 6,53E-3 1,73E-7 4,17E-1 9,4E-3 2,57E-1 5,9E-2 1,9E-1 5,7E-2 1,34E-6 1,83E-2 3,96E-4 1,13E-2 2,23E-3 8,31E-3 1,76E-3 4,66E-8 7,35E-2 1,95E-6 2,36E-7 7,9E-6 7,37E-6 2,4E-4 1,89E-5 1,5E-7 3,16E-6 3,29E-6 9,8E-5 8,43E-6 2,72E-7 1,56E , ,26 3 6,9 875, ,6 6,82E-1 4,4E-2 5,83E-2 1,87E-1 4,32E-2 1,63E+2 7,18E , , , , , ,46E+ 5,67E-2 4,44E-1 2,67E-1 4,4E-1 1,63E+2 7,18E-1

36 Znečištění ovzduší dle krajů

37 Znečištění ovzduší dle krajů

38 Porovnání emisí v ČR Emise hlavních znečišťujících látek v České republice 3, 25, [t/rok] 2, 21 15, 211 1, 5,, TZL SO2 NOx CO VOC NH3

39 Porovnání emisí ve ZK Emise hlavních znečišťujících látek ve Zlínském kraji 1, 9, 8, 7, [t/rok] 6, 21 5, 211 4, 3, 2, 1,, TZL SO2 NOx CO VOC NH3

40 Porovnání energetických bilancí Bilance primárních energetických zdrojů ve Zlínském kraji 25 2 [GJ] Tuhá paliva (vč. dřeva) Kapalná paliva Plynná paliva (vč. bioplynu) Elektřina OZE (bez dřeva a bioplynu)

41 Rozvoje energetických sítí Délky rozvodu elektrické energie (VN a VVN) v ORP ve Zlínském kraji rok 23 Název ORP VN VVN 11 kv [m] Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Celkem Zlínský kraj VVN 22 kv [m] VVN 4 kv [m] Celkem [m] rok 212 Název ORP VN VVN 11 kv VVN 22 kv [m] VVN 4 kv [m] Celkem [m] [m] Porovnání změny údajů roku 212 proti roku 23 Celkem [%] [m] [m] Bystřice pod Hostýnem , Holešov , Kroměříž , Luhačovice , Otrokovice , Rožnov pod Radhoštěm , Uherské Hradiště , Uherský Brod , Valašské Klobouky , Valašské Meziříčí , Vizovice , Vsetín , Zlín , Celkem ORP ,2

42 WEB OZE pohraničí

43 WEB OZE pohraničí

44 ÚEK 24 WEB OZE pohraničí

45 Potenciál OZE Potenciál OZE je v roce GJ, po odečtení stavu v roce 212 zbývá do roku GJ v jednotlivých scénářích je předpokládáno jeho využití (resp. zvýšení využití OZE proti stavu roku 212 o 4 %, 25% a 2 %, což odpovídá v jednotlivých scénářích: GJ- varianta GJ - varianta GJ - varianta 3 V roce 232 bude zbývající potenciál OZE (varianta GJ, varianta GJ, varianta GJ).

46 Potenciál úspor Potenciál úspor je do roku 232 odhadován na 4 66 GJ, v jednotlivých scénářích (varianta 1, varianta 2, varianta 3) je předpokládáno jeho využití na 5 %, 25 % a 2 %, což odpovídá v jednotlivých scénářích: 2 33 GJ - varianta GJ - varianta GJ- varianta 3 V roce 232 bude zbývající potenciál úspor (varianta GJ, varianta GJ, varianta GJ).

47 Kontakt: Energetická agentura Zlínského kraje, o.p.s Třída T. Bati, 21. budova Zlín