Vladimíra Labounková, Milan Půček, Ludmila Rohrerová a kolektiv METODICKÁ PŘÍRUČKA PRO ZPRACOVÁNÍ STRATEGICKÝCH ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŮ MIKROREGIONŮ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vladimíra Labounková, Milan Půček, Ludmila Rohrerová a kolektiv METODICKÁ PŘÍRUČKA PRO ZPRACOVÁNÍ STRATEGICKÝCH ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŮ MIKROREGIONŮ"

Transkript

1 Vladimíra Labounková, Milan Půček, Ludmila Rohrerová a kolektiv METODICKÁ PŘÍRUČKA PRO ZPRACOVÁNÍ STRATEGICKÝCH ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŮ MIKROREGIONŮ Ministerstvo pro místní rozvoj Ústav územního rozvoje 2009

2

3 Vladimíra Labounková, Milan Půček, Ludmila Rohrerová a kolektiv METODICKÁ PŘÍRUČKA PRO ZPRACOVÁNÍ STRATEGICKÝCH ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŮ MIKROREGIONŮ Ministerstvo pro místní rozvoj Ústav územního rozvoje 2009

4

5 METODICKÁ PÍRUKA PRO ZPRACOVÁNÍ STRATEGICKÝCH ROZVOJOVÝCH DOKUMENT MIKROREGION Vladimíra Labounková, Milan Pek, Ludmila Rohrerová a kolektiv Vydavatel: Ústav územního rozvoje Jakubské námstí Brno Autorský kolektiv za Ministerstvo pro místní rozvoj: Ing. Milan Pek, MBA, Ph.D. (ást D) Ing. Josef Vlk, CSc. Autorský kolektiv za Ústav územního rozvoje: RNDr. Vladimíra Labounková Ing. Ludmila Rohrerová Ing. Igor Kyselka, CSc. Konzultant za Krajský úad Jihomoravského kraje: Ing. Bc. Pavel Fišer Za pipomínky dkujeme firm GaREP, spol. s.r.o., jednotlivým krajským úadm a MAS Frýdlantsko. Publikace vznikla v rámci úkolu Ústavu územního rozvoje A.4.10/RP Monitoring mikroregion Jihomoravského kraje a byla modelov pouita pro území Jihomoravského kraje. vojových Publikaci je moné získat v elektronické podob na internetových stránkách: Brno, duben 2009 Publikace neprošla tiskovou úpravou.

6

7 Obsah: Úvod... 7 A. Poízení SRD mikroregionu... 9 I. Zadání SRD mikroregionu I.1. Rozhodnutí o ízení I.2. Zpracování zámru I.3. Zadání zakázky a výbr zpracovatele I.4. Uzavení smlouvy o dílo II. Zpracování a projednání SRD mikroregionu II. 1. Úastníci zpracování SRD mikroregionu II.2. Zpracování analytické ásti II.3. Projednání analytické ásti II.4. Zpracování návrhové ásti II.5. Projednání návrhové ásti III. Schvalování SRD mikroregionu IV. Implementace schváleného SRD mikroregionu B. Obsah SRD mikroregionu I. Úvod II. Analytická ást II.1. Situaní analýza mikroregionu (profil mikroregionu) II.2. SWOT analýza II.3. Shrnutí hlavních odtvových a územních rozdílností vydefinovaných z analytické ásti III. Návrhová ást III.1. Stanovení vize rozvoje mikroregionu III.2. Formulování cíl rozvoje a priorit v asovém horizontu III.3. Rozvojové projekty IV. Akní plán V. Zpracování finanního rámce C. Realizace a monitoring SRD mikroregionu I. Zpracování návrhu systému implementace II. Píprava projektových fiší... 25

8

9 Úvod Jako mikroregion je zde chápán pedevším dobrovolný svazek obcí - právnická osoba ustavená v souladu s zákona. 128/2000 Sb., o obcích, ve znní pozdjších edpis. Vzniká pro územn ucelenou oblast vymezenou irozenými írodními, technickými nebo historickými hranicemi nebo pojícími prvky. V obecné form se jedná o spádové území, které vyívá principu soudrnosti, kde více obcí propojuje a provazuje své zájmy a zámry jednotlivých akcí a aktivit s cílem vymezení a realizování cích zmn ve všech obcích nebo ásti obcí takto vymezeného území. Za mikroregiony jsou rovn povvána zájmová sdruení právnických osob se soukromoprávními subjekty dle ( 20 f a 20 j) obanského zákoníku. Jednotlivé kraje R mohou definovat mikroregion zným sobem. Úlohou mikroregion je koncepní a výkonná innost samosprávných orgán obcí v oblasti místního rozvoje, jejich inicianí innost v oblasti ešení mikroregionálních problém a definování mikroregionálních program a aktivit a jejich úast na realizaci regionálních program. Pro identifikaci poteb, urení smr rozvoje, rozvojových aktivit a strategické rozhodování zpracovávají mikroregiony rozvojové strategie. Strategický rozvojový dokument mikroregionu (SRD mikroregionu) je koncepním dokumentem, který napomáhá systematicky ídit a organizovat zmny v území. Je dokumentem, který vychází ze znalosti daného území a jeho potenciálu. Dokument charakterizuje slabé a silné stránky dané oblasti, vymezuje základní priority rozvoje, které budou podporovány, cíle rozvoje, jednotlivá opatení vedoucí k jejich naplnní a doporuení. SRD mikroregion je moné chápat jako soubor postupných konkrétních krok, které smují k udritelnému rozvoji ešeného území. Pro vypracování SRD mikroregionu je nezbytná systémová týmová práce odborník a konzultant z rzných obor s cílem vyuití jejich znalostí a zkušeností. Je pitom vhodné vytvoit nkolik pracovních skupin, a to podle jednotlivých problémových ešených oblastí v mikroregionu. V dokumentu by mly být ešeny zejména následující oblasti: hospodáství regionu drobné, malé a stední podnikání (prmysl, stavebnictví, sluby, zemdlství, trní sluby atd.), zamstnanost a trh práce, lidské zdroje, inovace, doprava, 7

10 technická infrastruktura (elektroenergetika, plynárenství, teplárenství, dálkovody, telekomunikace, vodovody a kanalizace pro veejnou potebu, odpadové hospodáství, vodní hospodáství, ochrana ped povodnmi), obanská vybavenost, regionální marketing a podpora investování do regionu, ivotní prostedí a pírodní zdroje, sociální rozvoj, vzdlanost, kultura, turistika a cestovní ruch, stav ÚPD obcí mikroregionu, vnjší vztahy mikroregionu, brownfieldy, prmyslové zóny. Legislativní a metodické zakotvení strategických rozvojových dokument Na rozdíl od územního plánování není strategické plánování obecn zakotveno v legislativ ani EU. Zpracování strategických dokument nemá jednoznnou podporu v zákonech nebo jiných právních pedpisech. ozvojové dokumenty na úrovni obcí jsou v podob programu rozvoje územního obvodu obce ji od roku 1990 uvedeny v zákon o obcích (v obecním zízení), kde je rovn ustanovena jako jedna ze základních kompetencí zastupitelstva právo schvalovat program rozvoje obce. Svj pvod mají v místním programu obnovy vesnice. Strategické dokumenty jsou rámcov legislativn upraveny v zákon. 248/2000 Sb., o podpoe regionálního rozvoje, ve znní pozdjších pedpi, který v 2 definuje Strategii regionálního rozvoje jako stedndobý dokument, který formuluje pístup státu k podpoe regionálního rozvoje, poskytuje potebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních program rozvoje. Zákon dále definuje Strategii regionálního rozvoje a upravuje postavení jednotlivých orgán pi zpracování a projednávání tohoto typu dokumentu. Zákon se však nezmiuje o strategických dokumentech na jiných úrovních územní veejné správy, tedy nap. na úrovni mikroregion. 8

11 A. Poízení SRD mikroregion

12 Poízení SRD: Zadání SRD mikroregionu Zpracování SRD mikroregionu Projednávání SRD mikroregionu Schvalování SRD mikroregionu Implementace schváleného SRD mikroregionu Úastníci zpracování SRD mikroregion I. Zadání SRD mikroregionu I.1. Rozhodnutí o poízení O poízení SRD mikroregionu rozhoduje Valná hromada mikroregionu (dále jen Valná hromada ). Valná hromada je definována ve stanovách mikroregionu (delegovaní zástupci jednotlivých obcí v mikroregionu). Vymezení území, pro které bude dokument zpracován, je dáno územní obností mikroregionu. Valná hromada odpovídá za zadání, zpracování, projednání, schválení a implementaci SRD mikroregionu. Veejnost bude seznámena s rozhodnutím o poízení SRD mikroregionu na úední desce obecního úadu v sídle mikroregionu a lenských obcí a dále zsobem místn obvyklým. Veejnost me podávat své námty ke zpracování SRD mikroregionu písemn k manerovi mikroregionu. I.2. Zpracování zámru Zámr SRD mikroregionu zpracovává na základ stanovených poadavk Valnou hromadou maner mikroregionu. V zámru musí být pesn popsána poadovaná struktura a rozsah SRD mikroregionu, cíl a úel vyuití SRD mikroregionu a další podmínky vedoucí k procesnímu a kvalitativnímu zajištní SRD mikroregionu. I.3. Zadání zakázky a výbr zpracovatele Zpracovatel SRD mikroregionu je vybírán na základ przkumu trhu v souladu se zákonem. 137/2006 Sb., o veejných zakázkách, ve znní pozdjších pedpi. V pípad varianty externího zpracovatele je nutno se pi zadání zakázky ídit principem hospodárnosti, transparentnosti a rovnosti píleitostí. Legislativn se jedná o zakázku malého rozsahu. O výbru zhotovitele na základ doporuení hodnotící komise rozhoduje Valná hromada mikroregionu. 10

13 I.4. Uzavení smlouvy o dílo Po schválení vhodného uchazee na Valné hromad je uzavena mezi /1991 Sb, obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpi II. Zpracování a projednání SRD mikroregionu V pípad tvorby SRD mikroregionu je mono vyuívat ji pi analýze prostedí a tvorb profilu regionu, stejn jako v dalších fázích tvorby rozvojové strategie, externích zpracovatel (konzultant) Ped zahájením vlastních prací na dokumentu je teba si obstarat dostatené mnoství dat a informací o území a prostudovat ostatní dotené dokumenty vztahující se k ešenému území, viz píloha - potenciální zdroje informací pro vypracování situaní analýzy II.1. Úastníci zpracování SRD mikroregionu Valná hromada mikroregionu odpovídá za zadání, zpracování, projednání, schválení a implementaci SRD mikroregionu Samosprávné orgány obce (rada a zastupitelstvo obce) reprezentují zájmy oban a projednávají SRD mikroregionu v souladu s ostí upravenou obecním zízením ídící skupina, pracovní skupiny a manaer mikroregionu V pípad tvorby SRD mikroregionu by mla vzniknout dvouúrvá hierarchie zpracovatelských orgán ídící skupina a pracovní skupiny ídící skupina (S) zizovaná Valnou hromadou je sloená ze zástupc lenských obcís by mla být výkonným orgánem, který bude pijímat rozhodnutí a bude mít odpovdnost za sloitý proces vzniku SRD mikroregionu Ve své funkci zejména stanovuje a kontroluje harmonogram zpracování SRD mikroregionu a schvaluje jednotlivé ásti SRD mikroregionuz ddu operativního rozhodování by mla mít lichý poet len (-7), jinak je moné pihlédnout k potu lenských obcí mikroregionu Pracovní skupiny zizuje Valná hromada mikroregionumly by být vytvoeny pro jednotlivé problémové oblasti, pípadn v rámci tvorby SRD mikroregionu prezov územní problematikou lenských obcí Jejich pedsedou by ml být len ídící skupiny V pracovních skupinách by mli pobit odborníci pro danou problematiku píslušného území Pizváni by mli být rovn pracovníci 11

14

15

16

17

18

19

20 II. Analytická ást II.1. Situaní analýza mikroregionu (profil mikroregionu) Situační Situaní analýza, která charakterizuje profil regionu, je podkladem a hlavním faktografickým materiálem pro všechny další kroky procesu zpracování SRD mikroregionu, a a sice sice k vymezení k problémových oblastí, oblastí, cílů a cíl priorit. a Fakta priorit. a poznatky Fakta a získané poznatky při získané zpracování pi zpracování situační analýzy situaní mikroregionu analýzy mikroregionu jsou východiskem jsou východiskem a hlavním a podkladem hlavním podkladem pro zpracování pro zpracování SWOT analýzy. SWOT analýzy. Situační analýza Situaní vede analýza k nalezení vede k charakteristických nalezení charakteristických rysů místní ry ekonomiky, místní ekonomiky, místních zvláštností místních a zvláštností zhodnocení a vývojových zhodnocení trendů vývojových na pozadí trend obecných na pozadí trendů obecných vývoje trend na regionální vývoje a na národní regionální úrovni. a Posuzování národní úrovni. území Posuzování mikroregionu území by mělo mikroregionu být proto založeno by mlo na být komplexním proto zaloeno přístupu na se komplexním zaměřením pístupu na jeho se předcházející zamením vývoj na jeho a současnou pedcházející situaci. vývoj a souasnou situaci. Struktura profilu mikroregionu Utídné analytické informace charakterizující mikroregion je vhodné z hlediska jejich dalšího pouití strukturovat do následujících kapitol: A. Identifikace regionu poloha a základní geografická charakteristika mikroregionu. Informace o zásadách jeho fungování vycházejících ze stanov mikroregionu. B. Charakteristika území: a) obyvatelstvo a sídla, b) trh práce, c) doprava, d) ekonomická situace mikroregionu a struktura ekonomiky mikroregionu, e) komerní sly a maloobchodní sféra, f) nestátní neziskový sektor, g) sociální a obanská vybavenost, h) t nerostných surovin, yslová výroba a stavebnictví, i) zemdlství a lesnictví, j) emesla a jiné drobné podnikatelské aktivity, inovace, k) technická infrastruktura (elektroenergetika, plynárenství, teplárenství, dálkovody, telekomunikace, vodovody a kanalizace pro veejnou potebu, odpadové hospodáství, vodní hospodáství, ochrana ed povodnmi a ivelními pohromami), l) rekreace a cestovní ruch, m) kultura a ochrana kulturních památek, spolnské a sportovní aktivity, n) ekologická situace a ochrana ivotního prostedí. C. Širší vztahy mikroregionu: a) vnjší vazby mikroregionu na regionální a nadregionální úrovni, íhraniní spolupráce, b) vyhodnocení stávajících dokument, které mají vztah k území mikroregionu, 18

21 c) vyhodnocení návaznosti na strategické dokumenty rozvoje kraje a sousedních mikroregion. D. Aktéi regionálního rozvoje v mikroregionu E. ÚPD obcí a kraje F. Závry situaní analýzy struné shrnutí všech poznatk analýzy. Kadá z uvedených ástí A-F by mla mít zpracovaný dílí závr v bodech, nebo práv závry z jednotlivých ástí situaní analýzy budou podkladem pro zpracování SWOT analýzy. Textová ást situaní analýzy by mla být doplnna odpovídajícími grafy a kartogramy. Poznámky ke zpracování dat v analytické ásti: Veškerá data by mla být hodnocena v dostaten dlouhých asových adách, které dávají skutený obraz o stavu sledovaného jevu. Délka asové 5 let. Data je nutné kvantifikovat skuten za celý mikroregion, nikoliv uvádt v tabulkách za jednotlivé obce mikroregionu. Tabulky nebudou jen pehledem základních dat pevzatých z SÚ, ale je vhodný jejich pepoet na relativní ukazatele a srovnání s jinými územními jednotkami stejného ádu nebo jednotkami vyššího ádu. Tam, kde neexistují adekvátní data z SÚ, je potebné doplnit údaje vlastním šetením v terénu, dotazníkovým šetením atp. Nejvhodnjší metodou vyhodnocení získaných regionálních dat je jejich porovnání s relevantními údaji vyšších územnsprávních celk, které dávají pedstavu o standardu a hlavních vývojových trendech ve spolenosti v celorepublikovém pípadn krajském kontextu. Analytická ást není jen shromdním dat, ale má byt skutenou a kvalitní analýzou prezentovaných dat a doplnnou závry, které z této analýzy vyplývají. Analytická ást musí být doplnna vhodnými formami grafického a kartografického vyjádení v dostatném rozsahu. Pokud je to moné, data by mla být vztena k jednomu datu a vykazována za stejná období. V analytické ásti je nutné rovn vyhodnocení dalších dokument ve vztahu k SRD mikroregionu. II.2. SWOT analýza SWOT analýza vychází z popi, výst a dílích závr situní analýzy. Obsahuje souhrnné hodnocení silných stránek (Strong point) a slabých stránek 19

22 (Weak point), píleitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats) pro realizaci rozvoje mikroregionu. Pedstavuje základ pro formulaci strategických cíl, priorit a rozvojových aktivit. SWOT analýza je rovn nezbytná pro identifikaci negativních tendencí rozvoje a stanovení disparit (nerovností) v území. Pi zpracování SWOT analýzy je teba odlišit vnitní a vnjší analýzu. Z vnitní analýzy vyplývají silné a slabé stránky mikroregionu a z vnjší analýzy píleitosti a hrozby. Toto hodnocení je nejlépe pehledné v tabulkách. Poet zaazených silných a slabých stránek, a píleitostí a hrozeb by neml být velký a mly by být azeny sestupn od tch nejdleitjších. SWOT analýza by mla být v souladu s metodikou doporuovanou EU zpracována jako souhrnná. Vnitní analýza - silné a slabé stránky Vnitní analýza vychází z posouzení vnitní situace regionu. Pro úely SRD mikroregionu jsou jako silné a slabé stránky vybrány vnitní faktory sociální a hospodáské soudrnosti mikroregionu, které je moné potenciáln ovlivnit rozvojovými aktivitami a intervencemi mikroregionu. Silné stránky pitom zahrnují jakékoliv konkurenní výhody regionu pro jakékoliv typy rozvojových aktivit. Slabé stránky jsou veškeré faktory, které uvnit mikroregionu limitují nebo ohroují tyto aktivity. Vnjší analýza - píleitosti a ohroení Píleitosti a ohroení vycházejí z vnjšího prostedí a vztahují se k procesm a trendm, které se vyskytují mimo oblast sociální a hospodáské soudrnosti mikroregionu. Patí sem napíklad: zmny zákon, hospodáské a finanní zmny na národní a mezinárodní úrovni, sociální a politické zmny, demografické zmny, infrastruktura na národní a mezinárodní úrovni, ivelné pohromy. Mikroregion me ovlivnit celá ada vnjších vli, ale jejich pravdpodobné úinky na regionální ekonomiku jsou dleité pi tvorb strategie. Na píleitosti a ohroení mají pedevším vliv nástroje strukturální a regionální politiky Evropské unie, eské republiky a regionu soudrnosti (pokud ho tvoí dva a více kraj) a kraje. Ve vnjší analýze je nutné správn rozpoznat, které okolnosti a tendence jsou pro region dleité, zda mohou mít pozitivní nebo negativní dopad a jakou vyadují konstruktivní reakci ze strany mikroregionu. Mikroregiony mají velmi omezené monosti ešit hrozby a kritické oblasti, které spadají napíklad do odpovdnosti státu (nap. privatizace, sociální politika, základní otázky školství, zdravotnictví 20

23 apod.), mohou však pi ešení hrozeb a kritických oblastí spolupracovat s krajem, státem, místními partnery (podnikateli, neziskovým sektorem atd.). Ve správné identifikaci silných stránek a píleitostí rozvoje mikroregionu spoívá stanovení rozvojového potenciálu mikroregionu. Ve vymezení silných a slabých stránek a pílitostí a hrozeb a odlišení vnitní a vnjší analýzy se asto chybuje a dochází k zámn. II.3. Shrnutí hlavních odvtvových a územních rozdílností mikroregionu vydefinovaných z analytické ásti Disparity definujeme jako rozdílnost resp. nerovnost znak, jev, i proce, její identifikace a srovnání má njaký racionální smysl. V SRD mikroregionu jsou: a) definovány odvtvové disparity a vymezeny cílové skupiny obyvatelstva se soustednou podporou, spolu s uvedením priorit, na n bude podpora zamena, b) stanoveny územní disparity, vztené ke konkrétnímu území a vymezeno podporované území. Územní disparity se mohou projevovat jen v ásti území mikroregionu, pípadn me vykazovat celé území mikroregionu negativní, nebo pozitivní odchylku napíklad proti krajskému normálu. U opatení zamených na odstraování neodvodnných odvtvových a územních rozdíl budou stanoveny cílové skupiny, pro které jsou rozvojové aktivity urny, a územní pokrytí. III. Návrhová ást III.1. Stanovení vize rozvoje mikroregionu Správn a výstin formulovaná souhrnná vize mikroregionu významn ovlivuje zamení strategie rozvoje mikroregionu. Vize by mla být konkrétní a charakterizovat stav, kterého chce mikroregion na svém území v asovém horizontu poizované strategie rozvoje dosáhnout. III.2. Formulování cíl rozvoje a priorit v asovém horizontu Cíle rozvoje pedstavují smrné ukazatele pro rozvoj regionu a informaci o stavu, kterého by mlo být dosaeno. Stanovení cíl musí být jasné a struné. Cíle se odvozují od vize regionu o jeho budoucím vývoji a SWOT analýzy. Mly by vyuívat silné stránky a eliminovat slabé stránky mikroregionu, dále by mly vyuívat pílitosti rozvoje a reagovat na ohroení rozvoje mikroregionu. Cíle rozvoje mikroregionu musí být v souladu se strategickými cíli strategie rozvoje kraje. 21

24 Priorita je pednostní smr ešení pro dosahování píslušného cíle. Ke kadému cíli pro problémový okruh bude existovat zpravidla více ne jedna priorita. asový horizont pro jejich trvání me být rzný, ale vdy v rámci asového úseku, pro který se SRD mikroregionu pipravuje. Priority jsou definovány v píslušném programovém dokumentu. Ve vztahu k formulování cíl rozvoje a priorit me být SRD mikroregionu postaven bu na posílení a podpoe silných stránek mikroregionu, nebo na eliminaci slabých stránek. Která ze dvou moností bude zvolena, závisí na konkrétních podmínkách a na rozhodnutí mikroregionu. Pípadn me být zvolena kombinace obou píst. Aplikace jednotlivých konkrétních priorit je realizována formou projekt, nebo jiných rozvojových aktivit. III.3. Rozvojové projekty. Po odsouhlasení jednotlivých cíl a priorit zanou pracovní skupiny vypracovávat konkrétní rozvojové projekty, které urují, jak se jednotlivá opatení budou realizovat. V prhu zpracování návrhové ásti dokumentu se vytvoí tzv. zásobník projekt. Do zásobníku projekt je zpravidla piazeno více rozvojových projekt ke kadé priorit. Sestavení uceleného souboru konkrétních námt na projekty - zásobníku projekt - je významným krokem prací na SRD mikroregionu. Sbr námr na projekty se provádí rovn formou zapojení veejnosti do zpracování SRD mikroregionu, nebo prostednictvím veejné výzvy. Ze zásobníku projekt jsou poté vybírány nejvhodnjší a nejpotebnjší projekty na kratší asové období a je sestavován Akní plán. IV. Akní plán Akní plán (AP) je provádcím dokumentem, který napluje SRD mikroregionu. Jedná se o zcela konkrétní nástroj ízení, jeho úkolem je urit co, kdo, kdy a kde má udlat, aby cíle SRD mikroregionu byly naplnny. V implementaní fázi rozhodne Valná hromada mikroregionu o schválení, píp. neschválení projekt obsaených v AP. V AP budou uvedeny z návrhové ásti SRD mikroregionu projekty, které se budou po dobu platnosti AP realizovat. Projekty, které budou vybrány pro realizaci v daném období platnosti AP, budou posuzovány podle specifických kritérií. Pi posuzování budou brány v úvahu zejména: priorita a konsensus Valné hromady, 22

25 naasování, vliv na pracovní místa, velikost ovlivnného území, finanní zdroje, schopnost spolufinancování a realizovatelnost, monost zapojení soukromého a obanského sektoru a propojitelnost s jinými cíli. AP by ml být sestaven pro období dvou let. V rámci AP bude uvedeno, které projekty v rámci jakých cíl a priorit budou v daném období podporovány, jaký zob podpory bude pro daný projekt vyuit, kdy bude dokonen a kdo bude zodpovdný za jeho realizaci. Souástí akního plánu me být i návrh konkrétních opatení a programy k naplnní projekt, obsaených v akním plánu. Souástí AP by ml být i návrh finanních proste vylenných na zpracování projektových dokumentací k projektm, které budou v rámci AP realizovány. V. Zpracování finanního rámce Cílem sestavení finanního rámce je omezit finanní riziko a zajistit efektivní hospodaení s disponibilními prostedky mikroregionu. Finanní rámec posuzuje návrhovou ást SRD mikroregionu z hlediska finanních moností mikroregionu a stanovuje zdroje financování zámr obsaených v návrhové ásti SRD mikroregionu. Finanní rámec vychází z rozpotových moností, skuteností uplynulých rozpotových let (minimáln 3 roky) a rozpotového výhledu mikroregionu (optimální na 3 budoucí roky) podle zákona. 250/2000 Sb., o rozpotových pravidlech územních rozpot, ve znní pozdjších pedpi. Rozpotový výhled mikroregionu a rozpoty v budoucích letech by mly zohlednit investiní zámry obsaené v SRD mikroregionu. Postup pi zpracování finanního rámce na období platnosti SRD mikroregionu Rámcový odhad finanních poteb mikroregionu na realizaci projekt obsaených v návrhové ásti SRD mikroregionu. Analýza potenciálních zdroj financování zámr v SRD mikroregionu zahrnuje analýzu vlastních a cizích zdroj analýza vlastních finanních zdroj mikroregionu podklady pro tuto analýzu tvoí 23

26 platné zásady pro sdruování finanních prostedk obcí v rámci mikroregionu; rozpoty mikroregionu v pedcházejících 3 5 letech. Doporuuje se sledovat vývoj píjm a výdaj a vývoj kapitálových výdaj; aktuální rozpoet mikroregionu; rozpotový výhled mikroregionu; analýza cizích finanních zdroj mikroregiony mohou k financování svých projektových zámr vyuít: dotace evropské, státní, krajské a jiné, nap. nadací; úvry. Stanovení poteby vlastních a cizích zdroj financování zámr v SRD mikroregionu vetn konkrétních finanních ástek dle potebnosti, dopadu do území a jednotlivých let. Posouzení, zda na základ analýzy rozpotových moností mikroregionu s doplnním cizích zdroj je financování zámr v SRD mikroregionu ze strany mikroregionu reálné. V pípad, e zdrojové financování zámr projekt mikroregionu není reálné: doporuit Valné hromad mikroregionu zvýšení podílu spolufinancování lenských obcí; provést korekci návrhové ásti SRD z hlediska potebnosti a jednotlivých let; doporuit u strategických projekt mikroregionu lobbing na úrovni kraje nebo státu k získání mimoádné dotace mimo systémovou podporu. Obsah finanního rámce SRD mikroregionu: analýza finanních zdroj mikroregionu za období 3-5 let (píjmy a výdaje mikroregionu, rozpotový výhled, pehled realizovaných projekt investiní a neinvestiní výdaje), souasné finanní monosti mikroregionu pi sdruování prostedk, pehled námt na projekty dle potebnosti a jednotlivých let, zajištní moností financování jednotlivých námt na projekty z vlastních a cizích zdroj, závrená doporuení. Zásady pro alokaci finanních zdroj pro SRD mikroregionu Adekvátnost opatení ve vztahu k disponibilním zdrojm. Pesmrovatelnost disponibilních zdroj. Kapacita, resp. schopnost institucí v mikroregionu realizovat opatení. Pipravenost a schopnost participujících stran poskytnout financování v konkrétních termínech. Pipravenost konkrétních projekt a aktivit z hlediska jejich realizace. U akního plánu provést rozloení finanních prostedk na celé období vzhledem k víceletému plánování a ízení veejných rozpot. 24

27

28 Sledování indikátor pro realizaci SRD mikroregionu Pro monitorování úinnosti SRD mikroregionu a akních plán je vhodné stanovit mitelné indikátory. Základem indikátor mohou být dostupná statistická data získaná z externích zdroj (nap. SÚ, ÚP). V tomto pípad jsou však jejich zmny tém vdy dsledkem mnoha externích vliv mimo rámec SRD mikroregionu. Vhodnjší tedy je zvolit monitorovací ukazatele zaloené na výstupech z projekt nebo vlastního šetení. V tomto pípad je však nutné poítat s tím, e se jedná o velmi pracnou a náronou zálitost. Úlohou indikátor je hodnotit souasnou situaci jevu v mikroregionu a srovnat ji se situací cílovou (nap. ukonení realizace projektu), pípadn situací v jednotlivých asových etapách realizace SRD mikroregionu. V metodice nejsou pedepsané konkrétní hodnotící indikátory. Je zde však stanovena povinnost zpracovatele dokumentu zaadit do pílohy dokumentu navrené indikátory pro hodnocení realizace a úspšnosti strategie a jednotlivých projekt. Toto vyhodnocování se provádí 1x ron (nejlépe s vyhodnocením naplvání SRD mikroregionu). S výsledky plnní dokumentu jsou seznámeni všichni zástupci mikroregionu a veejnost prostednictvím k tomu vhodných médií a jiných obvyklých zo. IV. Aktualizace, zmny a doplky SRD mikroregionu Pokud pi vyhodnocení plnní SRD mikroregionu dospla Valná hromada mikroregionu k závru, e je teba v SRD mikroregionu provést zmny, popípad nkterou ást doplnit nebo aktualizovat vzhledem ke zmnným vstupním podmínkám, postupuje se obdobným zobem jako pi poizování SRD mikroregionu. Souástí jsou i podnty a pipomínky podané ze strany veejnosti, pracovních skupin a lenských obcí mikroregionu, které v dledku mohou vést k návrhm zmnových opatení. Zámr zpracuje maner mikroregionu na základ doporuení Valné hromady mikroregionu. V. Nezávislé posouzení srozumitelnosti a loginosti SRD mikroregionu V této ásti bude zaazeno pedbné hodnocení SRD mikroregionu provedeného vnjším nezávislým expertem. Takové hodnocení je interaktivní proces, jeho cílem je zajištní budoucí úspšné realizace dokumentu, úelnosti a efektivnosti vyuití investovaných prostedk. Specifickými cíli hodnocení je zejména posouzení: celkové provázanosti SRD mikroregionu, klíových problém v situaní analýze a SWOT analýze, 26

29

30 D. Moderní metody strategického plánování mikroregion I. Úvod Do této kapitoly byla zaazena dv témata: (1) ízení strategie mikroregionu pomocí Metody vyvených ukazatel (Balanced Scorecard) a (2) vyuití metodiky Integrovaných plán rozvoje mst pro integrovaný rozvoj území. V posledních deseti letech se moderní metody ízení stále astji a úspšn uplatují ve veejném sektoru. Dodem je snaha o zvyšování výkonnosti a kvality veejné správy a slueb. Více informací o moderních metodách ízení ve veejném sektoru je mono získat v publikaci Smart Administration (Chytrá veejná správa), která je k dispozici ke stení na stránkách a II. Metoda vyváených ukazatel II.1. Co je Metoda vyváených ukazatel - Balanced Scorecard (BSC) V posledních deseti letech se pi ízení strategií v podnikatelském i veejném sektoru stále více zaíná uplatvat metoda BSC. Autoi metody jsou Kaplan a Norton. Metoda vznikla v USA a je pouívána nejen v USA, ale i v Evrop. Název metody se do eštiny bu nepekládá vbec, nebo se setkáme s názvy Metoda vyvených ukazatel nebo Metoda vyváeného úspchu (zkratka BSC) a podobn. Metoda je vhodná také pro ízení strategie mikroregionu. Logiku metody BSC vysvtluje obráze Jádrem metody BSC je soubor vyvených ukazatel (indikátor). Metoda, je-li správn uplatnna, je také základem pro koncept uících se region. Ped uplatnním metody BSC je teba si vyjasnit vizi a strategické priority. Úkolem metody není stanovit vizi a strategie, ale zajistit jejich naplnní. Na vizi a jednotlivé strategie mikroregionu pohlííme ze ty perspektiv, které musí být vyveny. Nejprve je nutné vyjasnit, zda jsou známy poteby a oekávání našich oban i zákazník. Zkrátka, zda víme, co chtjí. S tím souvisí zjištní, co je teba udlat, aby byli spokojeni. Tyto a podobné otázky patí do obanské/zákaznické perspektivy. Další skupina témat se týká finanních vcí. Jaké zdroje (finanní, lidské, budovy, vybavení atd.) potebujeme, abychom naplnili svoji vizi (a strategie) a souasn uspokojili zákazníky/obany? Dále je teba identifikovat systém proces, kterými zajistíme dostatek zdroj a spokojenost zákazník/oban. Dleité je nezapomenout na rst a uení se. Tedy vyešit, co se musíme nauit, abychom vše zvládli. 28

31 Obr. D.1 Metoda BSC pro organizace veejného sektoru (Zdroj: Hušek, Šusta, Pek 2006) Víme, co chtjí obané? Co musíme udlat, aby byli spokojení? Cyklus zlepšování strategického plánování Obanská (zákaznická) perspektiva Jaké zdroje musíme zajistit, aby byli obané spokojeni? Perspektiva uní se a rstu VIZE STRATEGIE Finanní perspektiva Co všechno se musíme nauit, abychom to zvládli? Perspektiva interních proces Jakými procesy zajistíme spokojenost oban a dostatek zdroj II.2. Sestavení strategické mapy a souboru mítek Pro jakýkoli strategický plán mikroregionu je dleitá pehlednost a jednoduchost pro jednotlivé obce mikroregionu a jejich obany. Jednotlivé oblasti se pak vetn vazeb zobrazí pomocí strategické mapy. Vzor strategické mapy msta je na následujícím obrázku. 29

32 Obr. D.2 BSC píklad strategické mapy pro msto (Zdroj: Hušek, Šusta, Pek 2006) Vize: Priority: msto xxx píjemné msto k ivotu, práci a zábav; msto usilující o zvyšování kvality ivota pi respektování udritelného rozvoje Oban, zákazník: Pracovní ílitosti Dostupné bydlení Píleitosti k vyu volného asu Zdravé a vabné msto Bezpené msto Motivující pracovní píleitost Hospodárnost a financování: Dostupné sluby, pe, vzdlávání a monosti spolkového, kulturního a duchovního ivota Monosti pro zdravý ivotní styl a sportování Odpovídající bydlení a upravené msto Prevence a bezpenost Zodpovdné financování a financování z rzných zdroj Úelné hospodaení s finanními prostedky a majetkem msta Interní procesy: Promyšlená píprava a realizace investiních akcí Partnerství k realizaci zámr, podnikání a vzdlanosti; podpora spol a neziskových organizací Kvalitní innost radnice, mstské policie, technických slub, vlastních školských, kulturních, sportovních a ostatních zaízení Uení se a rst: Posilování prostedí spolupráce, dry a zodpovdnosti Zdokonalování procesu komunitního plánování a projektového ízení Rozvíjení dovedností a znalostí, zavádní nových metod a efektivních technologií 30

33 Pro kadý ovál je vytvoen uritý poet mítek (indikátor), které zachycují pozitivní, pípadn negativní vývoj úspšnosti daného tématu. K mítkm se stanovuje jednoznaná metodika. Poet mítek závisí na místních podmínkách (za pimený lze u mikroregionu povovat cca 15 a 30 mítek). Pouívají se i dosud nepostiené, tzv. mkké faktory (spokojenost, kvalita apod.), které jsou pro jednotlivé obany asto dlitjší, n tabulky vykazující plnní rozpotu. Vzniklou tabulku mítek potom nazýváme Balanced Scorecard. Pro mikroregiony mohou být inspirací mítka, která pouívají obce. Ty pi ízení strategií pomocí metody BSC pouívají napíklad tato mítka: poet obyvatel, ekologická stopa, index spokojenosti oban, míra nezamstnanosti, dopravní nehodovost, kriminalita, finanní ukazatele (zadluenost, získané dotace, pírtek majetku atd.) a podobn. Inspiraci lze najít také na kde jsou zveejnny indikátory v rámci projektu benchmarkingu mikroregion. II.3. Závr k BSC Hlavními pínosy BSC jsou: a) pehlednost: strategická mapa je na 1 stran formátu A4, b) vyváenost: neíkáme jen co chceme pro obany realizovat, ale také za jakých finanních podmínek, pomocí jakých proces a také, co se pro to musíme nauit, c) mitelnost: lze stanovit relativn malý poet mítek a ty lze sledovat a hodnotit trend, d) vytvoení základny pro odmování (mení výkonu a kvality práce). Více informací lze nalézt v publikaci Aplikace metody Balanced Scorecard ve veejném sektoru (viz III. Vyuití IPRM pro integrovaný rozvoj území III.1. Základní informace o Integrovaných plánech rozvoje mst Následující text je pevzat z metodického pokynu, který vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj. Úelem metodického pokynu je dosaení jednotného postupu pi píprav, hodnocení, schvalování a realizaci Integrovaného plánu rozvoje msta (dále jen IPRM ). Pokyn je ke stení na IPRM je jedním z úinných nástroj urbánní politiky, který zajišuje koordinaci odvtvových a územních politik ve mstech. Zárove pedstavuje nástroj pro erpání finanních prostedk ze strukturálních f s cílem zajistit synergický efekt jednotlivých intervencí podporujících urená msta jako póly rozvoje regionu prostednictvím koncentrace alokace finanních prostedk do geograficky vymezené zóny msta nebo v rámci ešení klíového tématu rozvoje msta. 31

34 Cílem IPRM je koordinace aktivit a soustední zdroj na ešení nejzávanjších identifikovaných problém a vyuití ekonomického a dalšího rozvojového potenciálu mst. Efektivita spoívá pedevším ve smysluplné návaznosti a synergickém efektu jednotlivých aktivit a opatení. Tento integrovaný pístup pináší významný multiplikní efekt, který mobilizuje jak veejné, tak soukromé zdroje. Definice IPRM: Integrovaným plánem rozvoje msta se rozumí soubor vzájemn obsahov a asov provázaných akcí, které jsou realizovány ve vymezeném území nebo v rámci tematického pístupu ve mstech a smují k dosaení spoleného cíle i cíl msta, obce i lokality. Mohou být podpoeny z jednoho i více operních program. IPRM je základním koordinním rámcem navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje msta za úelem identifikace a ešení problém rozvojových oblastí msta v návaznosti na vyuití podpory ze strukturálních fond v programovacím období III.2. Vyuití pro integrovaný rozvoj území Metodický pokyn pro zpracování IPRM (viz me slouit jako inspirace pro zpracování integrovaných plán rozvoje území. 32

35 Pílohy: Píloha. 1. Základní principy uplatnné pi tvorb dokumentu Princip partnerství Zapojení partner Finanní spoluúast Na píprav dokument se v co nejvtší míe podíleli samotní píjemci Princip programování Snaha o integrovaný, stedndobý a dlouhodobý pístup k ešení územních problém formou víceletých programovacích období Draz se klade na komplexní pístup k ešení problémových území v co nejširších asových a prostorových souvislostech Prostedky jsou alokovány na základ víceletých program, nikoliv na základ jednoho izolovaného projektu Princip koncentrace Prostedky mají být vyuívány co nejúelnji a nemají být rozmlvány na adu drobných a mén významných akcí Úsilí soustedit se na nejproblémovjší regiony Prostedky mohou být vyuívány pouze k realizaci pedem stanovených cíl Princip doplkovosti (adicionality) Spolufinancování schválených aktivit (vícezdrojové financování) Prostedky vynakládané ze spoleného rozpotu mikroregionu mají doplvat ostatní veejné nebo soukromé výdaje (píjemc podpory) nikoli je nahrazovat Prostedky na stran píjemce lze vhodn kombinovat Princip monitorování a vyhodnocování Prné sledování a vyhodnocování provádných opatení a celkové efektivnosti vynakládaných prostedk Dsledná kontrola asového, vcného a finanního plnní Ped schválením konkrétních projekt je vyadováno hodnocení dopad, poté následuje prné monitorování realizace a po stanoveném asovém období dojde ke zhodnocení skutených pínos SRD mikroregionu 33

36 Princip rovnosti píleitostí usiluje o potírání diskriminace osob na základ pohlaví, rasy, etnického du, náboenství, víry, zdravotního postiení, vku i sexuální orientace. Vztahuje se i na další znevýhodnné skupiny jako jsou rzná etnika, emigranti, dlouhodob nezamstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtín dopravn dostupných oblastí, drogov závislí, propuštní vzni, absolventi škol, tedy skupiny se sociálním vylouením. Zvláštní draz je kladen na rovné píleitosti mu a n. Respektování udritelného rozvoje Udritelný rozvoj je takový rozvoj, který zajistí poteby souasných generací, ani by bylo ohroeno splnní poteb generací píštích, a ani by se to dlo na úkor jiných národ a zárove zajistí rovnováhu mezi temi základními pilíi - sociálním, ekonomickým a environmentálním. Z pohledu aplikovatelnosti trvale udritelného rozvoje pi zpracování SRD mikroregion je moné aplikovat následující pojetí trvalé udritelnosti: Trvale udritelný rozvoj je komplexní soubor strategií, které umoují pomocí ekonomických nástroj a technologií uspokojovat sociální poteby lidí, materiální i duchovní, pi plném respektování environmentálních limit. Aby to bylo v globálním mítku souasného svta moné, je nutné nov redefinovat na lokální, regionální i globální úrovni jejich instituce a procesy. Zásady trvale udritelného rozvoje musí být tedy respektovány pi stanovování cíl a aktivit vedoucích k naplování vize strategického rozvoje mikroregionu. S udritelným rozvojem souvisí Lipska charta o udritelných evropských mstech, která je aplikací píst a metod, vedoucích reáln k udritelnému rozvoji mst ve všech jejich aspektech - ekonomických, sociálních a ekologických, zaloených na principu aktivního zapojení zainteresovaných partner do procesu strategického plánování. Ze zásad udritelného rozvoje a optimálního vyuívání potenciálu území vychází rovn Aalborská charta. Místní Agenda 21 (MA21) - je programem, na základ kterého obce, msta a regiony ve spolupráci s obany a organizacemi zavádí principy udritelného rozvoje do praxe pi zohlevání místních podmínek a problém. Cílem je zajištní dlouhodob kvalitního ivota oban v souladu s respektováním a ochranou ivotního prostedí. Kadý místní úad by ml pijmout Místní Agendu 21. Programy a právní normy vypracované místními úady k dosaení cíl místní Agendy 21 by mly být v souladu s cíli strategie rozvoje mikroregionu. 34

37

38 Píloha. 3. Potenciální zdroje informací pro vypracování situaní analýzy Informace pro vypracování situaní analýzy je mono získat z rzných zdroj. Dále jsou uvedeny nejvýznamnjší z nich. eský statistický úad - vytváí a spravuje rzn obsáhlé a rzn aktualizované databáze. Pro poteby dokumentu jsou potebná zejména data na úrovni obcí. SÚ poskytuje data, která nepodléhají utajení podle zákona o statistice (89/1995 Sb.), rovn za jednotlivé obce. Na základ objednávky jsou jednotlivé divize SÚ schopny a vesms i ochotny nasítat data za jednotlivé mikroregiony, nebo jinak vymezené územní celky. Velmi podrobná demografická data lze získat zejména ze Sítání lidu, dom a byt, které se koná v desetiletých intervalech. Data z roku 2001 jsou však dnes ji velmi neaktuální. Pro rozhodování o dalším rozvoji jsou vyuitelná napíklad pro posuzování trend pi srovnání s aktuálnjšími daty (MOS, KROK atd.). Z pohledu zpracování dokumentu na úrovni mikroregionu je upotebitelná zejména MOS Mstská a obecní statistika nebo KROK kraje a okresy. Regionální a municipální instituce, které mohou poskytnout informace zpravidla podrobnjší, aktuálnjší, ale jejich získání je v mnoha pípadech náronjší ne v pípad informací z SÚ. Instituce disponující informacemi o aktuální situaci v regionu: Finanní úady disponují velmi potebnými daty z oblasti ekonomické a finanní. astým problémem je špatná dostupnost tchto dat. Úady práce vedou podrobná a aktuální data o zamstnanosti a trhu práce v okresním lenní a za jednotlivé své obvody a jednotlivé obce. Aktualizace u vtšiny dat probíhá kontinuáln a poskytuje se jednou msín, tvrtletn a ron. eská správa sociálního zabezpeení má k dispozici pehled o zamstnanosti v malých podnicích a o jejím vývoji. Mstské úady a obecní úady (stavební úady, matriky, ivotní prostedí, kultura, školství, doprava, územní plánování, ivnostenský úad). Krajské úady (regionální rozvoj, uzemní plánování, ivotní prostedí, kultura, doprava, zdravotnictví, sociální oblast, ivnostenský úad, školství). Pozemkový fond Katastrální úad eský hydrometeorologický ústav Informaní a poradenské stedisko pro místní kulturu Okresní hospodáské komory Ústav zdravotnických informací a statistiky 36

39 Ústav pro hospodáskou úpravu les Zemdlská a vodohospodáská správa Správa povodí tok eský ekologický ústav Agentura ochrany pírody a krajiny Ústav územního rozvoje Ústav pro informace ve vzdlávání (ÚIV) Vysoké školy (výzkum) Místní podniky, správci a majitelé technické infrastruktury mají k dispozici individuální data, jinde nedostupná. Vtšina z tchto institucí není povinna poskytovat jakékoliv údaje a záleí jen na jejich vstícnosti. Vlastní šetení v terénu a dotazníková šetení - mnohdy je nutné doplnit chybjící nebo nedostupná data vlastním šetením v terénu. Tato forma je asov a organizan velmi nároná. Nedílnou souást systému tvoí geografický informaní systém, který umouje pehledné grafické zobrazení dat a informací o tomto území. Výstupy ze systému je moné získat na Vhodným zdrojem dat o obcích a dat z prné evidence je moné získat na portálu veejné správy v rubrice kraje. 37

40 Píloha. 4. Závry, poznatky a asté chyby, monitorované pi hodnocení vybraných strategických rozvojových dokument mikroregion Analytická ást Situaní analýza Nejastjší identifikované chyby a problémy Situaní analýza je jednostrann zamená pouze na sloky pírodního prostedí, nebo naopak jen sloky socioekonomické. Taková analýza potom není komplexní, avšak na ni navazující dokument je mnohdy jako komplexn zamený prezentován. Struktura analytické ásti nemusí být u dokument zcela jednotná a pedepsaná struktura striktn dodrována, musí však obsahovat všechny potebné sloky prostedí. V nkterých pípadech jsou za analýzy oznovány pouhé souhrny podkladových dat bez jakéhokoliv náznaku analytických prací. Analýzy jsou provedeny pouze za jednotlivé obce. Analýzy za mikroregion jako celek chybí a mnohdy chybí i souhrn podkladových dat k provedení analýz v sumarizované podob za mikroregion. U jednotlivých ástí situaní analýzy chybí zpracovaný dílí závr v bodech. Takto zpracovaný závr je vhodný jako podklad pro SWOT analýzu. Textová ást situaní analýzy není doplnna odpovídajícími grafy, kartogramy a kartodiagramy, nebo ne v dostateném mnoství a kvalit. SWOT analýza Nejastjší identifikované chyby a problémy SWOT analýza není v souladu s metodikou EU (má být zpracovaná jako souhrnná, azená podle jednotlivých sloek). Tato metodika je dodrená rovn v pípad krajských dokument. Za chybu je tedy povováno azení podle jednotlivých sloek situaní analýzy, nebo podle jednotlivých skupin zaazených do tematických oblastí (nap. hospodáství a trh práce, lidské zdroje, rozvoj venkova a zemdlství, infrastruktura, ivotní prostedí, rekreace a cestovní ruch, vnitní a vnjší vztahy). U SWOT analýzy není správn odlišena vnitní a vnjší analýza. Z vnitní analýzy vyplývají silné a slabé stránky mikroregionu a z vnjší analýzy píleitosti a hrozby. Neúmrn obsáhlý výet silných a slabých stránek, co vede k odvedení pozornosti od podstatného pi formulace návrhové ásti. 38

41 Problémová analýza a stanovení odvtvových, sektorových a územních disparit Nejastjší identifikované chyby a problémy Problémová analýza není vtšinou píliš kvalitn zpracována, nebo je v textu obsaena jen kuse a nesystematicky. Identifikace odvtvových, ale zejména územních disparit se jeví jako velký problém. Návrhová ást: Souhrnná strategická vize rozvoje mikroregionu, strategické cíle, priority rozvoje, opatení Nejastjší identifikované chyby a problémy Stanovení souhrnné strategické vize rozvoje mikroregionu je vtšinou formulováno výstin, nevhodné jsou nkdy dlouhé a píliš sloité slovní formulace. Strategické cíle jsou vesms formulovány velmi výstn a kvalifikovan, v nkterých pípadech je velké mnoství cíl. Strategické smry rozvoje jsou pravdpodobn pro zpracovatele he uchopitelné a asto nejsou obsany vbec. V nkterých pípadech jsou zamvány cíle a smry rozvoje. Vzhledem k velmi špatné uchopitelnosti pojmu smry rozvoje a k astým chybám pi jejich stanovení a práci s nimi v posuzovaných dokumentech, nejsou v návrhu metodiky SRD mikroregion definovány a není s nimi pracováno. Zpracování finanního rámce strategie: Nejastjší identifikované chyby a problémy Zpracování finanního rámce je slabinou rozvojových dokument mikroregion. Finanní rámec bu zcela chybí, nebo jeho struktura a zpracování není vyhovující. Jsou stanoveny pouze potenciální zdroje financování, nebo rozpoet u jednotlivých projekt. Návaznost konkrétních projekt: Z hlediska financování je nezbytná pipravenost konkrétních projekt k zabezpeení jejich realizace. Pílohou rozvojové strategie má tedy být návrh konkrétních projekt, vetn asového harmonogramu jejich zpracování. Nejastjší identifikované chyby a problémy Na rozvojové dokumenty navazují vesms konkrétní projekty. Jejich zpracování a návaznost na cíle a priority rozvoje je vtšinou na dobré 39

42 úrovni. V ad rozvojových dokument jsou projekty propracovány do podoby projektových fiší. V nkterých pípadech je souástí rozvojového dokumentu jen jejich výet bez dalšího rozpracování. Obecné závry z hodnocení strategických rozvojových dokument mikroregion: Lépe jsou vesms zpracovány ty SRD mikroregionu, které si mikroregiony zadaly ke zpracování u odborné firmy, která se zabývá zpracováním dokument dlouhodob a má v této oblasti vtší zkušenosti. Jedná se zejména o provedení samotných analýz a jejich vyhodnocení a schopnost formulování závr a cíl rozvoje. Rovn grafické vyjádení formou kartogram, kartodiagram a graf je u tchto zavedených firem kvalitn zpracováno a má velkou informaní a vypovídací hodnotu. U tchto dokument je také patrná vtší návaznost na dokumenty vyššího ádu. Nezbytné je však i v tomto pípad zapojení místních subjekt, znalých velmi podrobn místních pomr. Analytická ást je v mnoha pípadech u posuzovaných dokument jen souhrn podklad, bez vlastních analýz, nebo je provedena analýza jen za jednotlivé obce mikroregionu a ne za mikroregion jako celek. V nkterých pípadech chybí doplnní dokumentu o grafy a kartogramy a další názorná grafická vyjádení. V pípad nkterých dokument jsou zamvány cíle a smry rozvoje. Není rozlišena vnitní a vnjší analýza u SWOT analýzy, nemohou být potom ani správn odlišeny silné a slabé stránky a píleitosti a hrozby mikroregionu. Finanní rámec asto úpln chybí, nebo je velmi struný a obsahuje jen výet potenciálních zdroj bez konkrétních rozpot. U vtšiny dokument je patrná návaznost na rozvojové zámry kraje. Peváná ást navrných strategických cíl a priorit navrných v rámci SRD mikroregionu odpovídá strategickým cílm krajským, by jinak formulovaným a v odlišném poadí. Naopak nkteré ze smr a aktivit krajského dokumentu nemají logicky u mikroregion ekvivalent, nebo se jedná o územn nesrovnatelný celek, který navíc nemá odpovídající ekonomické a pírodní podmínky pro naplnní nkterých cíl, smr a aktivit krajské strategie. Není jasn stanovený a popsaný systém implementace dokumentu, nebo tato fáze zcela chybí. Není vytvoen systém ukazatel a rozpracován systém vyhodnocování SRD mikroregionu. SRD mikroregionu v nkterých pípadech není vyvený, pevauje objemov analytická ást nad návrhovou. 40

43

44

45 Pouité pojmy: Cílová skupina fyzické a právnické osoby, které mohou ádat o dotaci a v pípad jejího získání se stát píjemci dotace. Cílová skupina je konkrétn vymezená v jednotlivém programu, je dotena realizací projektu a má z nj uitek (úastníci rekvalifikních kurz, turisté, etnické menšiny, podnikatelé apod.). Disparity - disparity definujeme jako rozdílnost resp. nerovnost znak, jev, i proce, její identifikace a srovnání má njaký racionální smysl. EIA (Environmental Impact Assessment) - Posouzení vlivu na ivotní prostedí u vybraných projekt je nutné mít zpracovanou tzv. studii EIA - posouzení vlivu projektu na ivotní prostedí - viz zákon. 100/2001 Sb., v novelizovaném znní zákon. 93/2004 Sb. Základním významem EIA je zjistit, popsat a komplexn vyhodnotit pedpokládané vlivy pipravovaných zámr (staveb, inností a technologií) na ivotní prostedí a formulovat tak opatení ke zmírnní negativních vliv na ivotní prostedí. Tímto má být podpoeno zakotvení politiky ochrany ivotního prostedí do rozhodovacího procesu o realizaci investiních projekt. Pokud je EIA povinn souástí projektové ádosti, je to specifikováno v textu výzvy a v Pírue pro adatele. Ex-ante hodnocení (pedbné hodnocení), jeho úelem je poskytnout základnu pro pípravu plán rozvoje, pomoci a programového dodatku, jejich je souástí. Hodnocení zahrnuje analýzu silných a slabých stránek a potenciálu lenského státu, píslušného regionu a sektoru. Obsahuje hodnocení souladu strategie a vybraných cíl, vetn demografických trend a oekávaného dopadu plánovaných priorit, kvantifikaci jejich specifických cíl ve vztahu k výchozí situaci tam, kde je to moné. Poskytuje prvotní závry o tom, zda otázky rozvoje byly správn urny, zda navrená strategie a úkoly jsou relevantní, zda existuje soulad se strategií rozvoje kraje, zda jsou oekávané dopady realistické atd. Implementace dokumentu - implementace má více rovin. V prvé ad jde o vymezení struktury a povinností subjekt odpovdných za realizaci SRD mikroregionu. Dále zahrnuje soubor inností a postup pi samotné realizaci SRD mikroregionu a projekt (informace a publicita, výbr projekt, vcná a finanní kontrola). Proces implementace SRD mikroregionu navazuje na proces programování. U implementace programu se jedná o strukturu, ve které jsou jasn stanoveny odpovdnosti zúastnných orgán za jednotlivé etapy ivotního cyklu projektu. Indikátory (ukazatele) - indikátory slouí pro monitorování prhu a výsledku realizace dokumentu (projekt) vzhledem ke stanoveným cílm. Seznam sledovaných indikátor stanovuje zpracovatel dokumentu. Kadý adatel o finanní podporu je povinen v rámci ádosti o podporu doloit monitorovací ukazatele 43

46

47 schváleným místním programm. Strategie mohou být také pouity jako podpora ádostí pro lokální, národní, regionální a mezinárodní fondy. Posouzení rozvojové strategie z hlediska jejího vlivu na ivotní prostedí V pípad, e rozvojová strategie mikroregionu bude zpracována a projednána ve smyslu pedloené metodiky, pak tento dokument nutnosti strategického posuzování vliv na ivotní prostedí dle zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na ivotní prostedí, nepodléhá. 45

48 Literatura: GALVASOVÁ, Iva a kol. Strategie rozvoje mikroregionu Vranovsko. Brno: GAREP, s. GALVASOVÁ, Iva a kol. Strategie rozvoje mikroregionu Letovicko. Brno: GAREP, s. HUŠEK, Zdenk, ŠUSTA, Marek, PEK, Milan. Aplikace metody Balanced Scorecard ve veejném sektoru. Informní stedisko Národní politiky jakosti, Praha, Dostupné KAŠPAROVÁ, Ludmila, PEK, Milan a kol. Kohezní politika: Osídlení v eské republice. Brno: Ústav územního rozvoje, Dostupné na LABOUNKOVÁ, Vladimíra a kol. Metodická íruka pro zpracování strategických rozvojových dokument mikroregi. Brno: Ústav územního rozvoje, Nestr. PERLÍN Radim, BIÍK Ivan. Strategický plán mikroregionu - metodická íruka pro zájemce o strategické plánování ve venkovských mikroregionech a obcích. Praha: Univerzita Karlova, s. PEK, Milan, OCHRANA, František. Smart Administration (Chytrá veejná správa). Praha, Dostupné na VYSTOUPIL Jií, KUNC Josef, HOLEŠINSKÁ Andrea, ŠAUER Martin. Metody pro tvorbu strategických a programových dokument v cestovním ruchu. Brno: Ekonomicko-správní fakulta MU, s. ŠKRABAL, Ivo, NUNVÁOVÁ, Svatava, NOVÁK, Josef, TEBÍCKÝ, Viktor. Metodika zavádní managementu rozvoje mikroregi. Perov, s. Metodika tvorby lokálních rozvojových strategií. Ústí nad Labem: Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, [2005?] 47 s. Problémy mikroregi i tvorb spolných projekt. Hradec Králové: Civitas per Populi, s. Program rozvoje kraje (PRK). Metodická íruka. Praha: Agentura pro regionální rozvoj, s. Zákon. 250/2000 Sb., o rozpotových pravidlech územních rozpot, ve znní pozdjších pedpi. In Portál veejné správy eské republiky [online]. Praha: Ministerstvo vnitra, 2008 [cit ]. Dostupné z Systémové a metodické aspekty tvorby strategií rozvoje regi (VÚSC) eské republiky. Most: DHV, RRA Most. Metodika zpracování regionálních operaních program a spolného regionálního operaního programu na léta DHV. 46

49 Metodika posuzování vliv regionálních rozvojových koncepcí na ivotní prostedí. Praha: Ministerstvo ivotního prostedí. Metodický pokyn k Integrovanému plánu rozvoje msta (IPRM) (dostupné na Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj. Problémy mikroregi i tvorb spolných projekt. Pardubice: MMR, PRA, Univerzita Pardubice ESF, CEP. BROTÁNEK, Aleš, TMA, Miroslav, PLOS, Jií: Odpodné (územní) plánování správy venkovských obcí a mikroregion. Libeves: ŠOV, Metodika pro Místní agendy 21 v eské republice. Praha: eský ekologický ústav, Sedm krok k zapojení veejnosti. Praha: Agora,

50

51 Auto: Názv: Vydavatl: sk: Náklad: Vydání: Vladmíra Labounková, Mlan Pk, Ludla Rohrrová a kolkv Mtodcká píruka pro zpracování stratgckých rozvojových dokumnt krorgon Ústav úzmního rozvoj Grafx Agncy, s.r.o. 500 výs První Rok vydání: 2009 Nprodjná pubkac ISBN:

52

Vladimíra Labounková, Milan Půček, Ludmila Rohrerová a kolektiv METODICKÁ PŘÍRUČKA PRO ZPRACOVÁNÍ STRATEGICKÝCH ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŮ MIKROREGIONŮ

Vladimíra Labounková, Milan Půček, Ludmila Rohrerová a kolektiv METODICKÁ PŘÍRUČKA PRO ZPRACOVÁNÍ STRATEGICKÝCH ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŮ MIKROREGIONŮ Vladimíra Labounková, Milan Půček, Ludmila Rohrerová a kolektiv METODICKÁ PŘÍRUČKA PRO ZPRACOVÁNÍ STRATEGICKÝCH ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŮ MIKROREGIONŮ Ministerstvo pro místní rozvoj Ústav územního rozvoje

Více

Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů monitoring mikroregionů.

Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů monitoring mikroregionů. Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů monitoring mikroregionů. Vladimíra Labounková Ústav územního rozvoje, Brno Co jsou mikroregiony? V rámci České republiky

Více

ČR Jiří Čunek, předseda NSZM ČR NSZM ČR

ČR Jiří Čunek, předseda NSZM ČR NSZM ČR NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST M ČR Jiří Čunek, předseda NSZM ČR NSZM ČR 2006 1 1 Zdravá města, obce, regiony 1994 2006 76 členů (města, obce, kraje, mikroregiony) 24% obyvatel ČR NSZM ČR 2 2 Praha 6.12.20

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

2. Žadatel 2.1. Identifikace žadatele Název pozemkového úadu (nap. Ministerstvo Zemdlství R Pozemkový úad Jihlava)

2. Žadatel 2.1. Identifikace žadatele Název pozemkového úadu (nap. Ministerstvo Zemdlství R Pozemkový úad Jihlava) 1. Název projektu 1.1. Struný a výstižný název projektu - uvete, struný a výstižný název projektu, návaznost projektu k priorit, opatení, podopatení a investinímu zámru; 1.2. Cíle projektu 1.2.1. Specifické

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

Praha 20.4.2007. Kvalita života. Ing. Milan Půček, MBA milan.pucek@mestovsetin.cz

Praha 20.4.2007. Kvalita života. Ing. Milan Půček, MBA milan.pucek@mestovsetin.cz Praha 20.4.2007 Procesnířízen zení a strategické plánov nování zkušenosti Vsetín Kvalita života Ing. Milan Půček, MBA milan.pucek@mestovsetin.cz 1 Přístup města Vsetín: strategie systematických malých

Více

MSTO KOPIVNICE MSTSKÝ ÚAD KOPIVNICE

MSTO KOPIVNICE MSTSKÝ ÚAD KOPIVNICE MSTO KOPIVNICE MSTSKÝ ÚAD KOPIVNICE 1/OŠKS/2019 Dotaní program na podporu mládeže, tlovýchovy a sportu Úvod Dotaní program je vyhlášen v souladu s místní Agendou 21 a se strategickými cíli msta stanovenými

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

Koncept návrhové ásti RPSS

Koncept návrhové ásti RPSS Koncept návrhové ásti RPSS Priorita 1 Zvyšování informovanosti v sociální oblasti Opatení 1.1 Zvyšování informovanosti o nabídce sociálních služeb na území SO ORP (s drazem na území mimo statutární msto.b.)

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Zápis. 1/2009 ze zasedání obecního zastupitelstva Obce Nýrov ze dne

Zápis. 1/2009 ze zasedání obecního zastupitelstva Obce Nýrov ze dne Zápis. 1/2009 ze zasedání obecního zastupitelstva Obce Nýrov ze dne 22. 2. 2009 Pítomni: Stanislav Michal, Ing. František Hladil Pavel Toman Kamil ech Radek Dvoáek Vladimír Konopá Program: 1) Zpráva finanního

Více

Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území

Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Nástroje udržitelného ÚP dle zákona. 83/6 Sb. (stavební zákon) rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ)

Více

Balanced scorecard (BSC) jako strategický nástroj řízení UR v samosprávě

Balanced scorecard (BSC) jako strategický nástroj řízení UR v samosprávě Balanced scorecard (BSC) jako strategický nástroj řízení UR v samosprávě Ing. Radomír Zimek Vedoucí odboru strategického rozvoje města Vsetín Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního

Více

Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem

Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Strategický cíl: 2.C1 Opatení: 2.C1.1 Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Ze zpracovaného profilu msta je nutné vytvoit spolen s místními

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 eská energetická agentura Píspvková organizace MPO (1.9.1995) Hlavní nápl innosti iniciace aktivit vedoucích

Více

TÉMATA BAKALÁSKÝCH PRACÍ OBORU 6208R123 EKONOMIKA A MANAGEMENT V PRMYSLU PRO AKADEMICKÝ ROK 2009/2010

TÉMATA BAKALÁSKÝCH PRACÍ OBORU 6208R123 EKONOMIKA A MANAGEMENT V PRMYSLU PRO AKADEMICKÝ ROK 2009/2010 TÉMATA BAKALÁSKÝCH PRACÍ OBORU 6208R123 EKONOMIKA A MANAGEMENT V PRMYSLU PRO AKADEMICKÝ ROK 2009/2010 Rámcové téma 1. Analýza podmínek založení nového podnikatelského subjektu 2. Píprava podnikatelského

Více

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU. R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Zpracovatel: Ing. Jan Kvasnika, povený vedením odboru kancelá starosty Rozsah psobnosti: uvolnní lenové zastupitelstva, pedsedové výbor ZM a komisí RM

Více

#$%&' +$ ! " #" $" % 5. $& '!( " ( ' 6. ) # 7. *# # ( + 8., 9. -( 10., *' # # 13. / " 14. # "

#$%&' +$ !  # $ % 5. $& '!(  ( ' 6. ) # 7. *# # ( + 8., 9. -( 10., *' # # 13. /  14. # !" #$%&' (%)*+#,-,./!0 1%2#"3 +$4 1. 2. 3. 4.! " #" $" % 5. $& '!( " ( ' 6. ) # 7. *# # ( + 8., 9. -( 10., 11.. 12. *' # # 13. / " 14. # 15. 0 " l. 1 Úvod 1.1. Dotaní program Podpora sportu ve m"st" Blansko

Více

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

Více

Pehled dokument, jimiž se prokazuje vliv realizace projektu na životní prostedí:

Pehled dokument, jimiž se prokazuje vliv realizace projektu na životní prostedí: !" # Z Operaního programu Rozvoj venkova a multifunkní zemdlství mohou být financovány pouze projekty, které nemají negativní vliv na životní prostedí. Z toho dvodu je k vybraným typm projekt nutno spolu

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) :

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) : ne_10zadprispchpm.pdf Registraní íslo ÚP: CHPM Úad práce: OSÚ S 10 Žádost o píspvek na vytvoení hránného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením 75 zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti, ve

Více

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice Smlouva mandátní uzavená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami: Mandantem: Msto Kopivnice povený zástupce: Ing. Ivan Viskupi, vedoucí ORM Se sídlem: Štefánikova 1163,

Více

Regulaní plán Litvínov - Osada. Zmna. 5. Zadání

Regulaní plán Litvínov - Osada. Zmna. 5. Zadání Regulaní plán Litvínov - Osada Zmna. 5 Zadání (schválené zastupitelstvem msta) Listopad 2015 Zpracováno v souladu s 64 zákona. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním ádu, ve znní pozdjších pedpis

Více

Identifikaní údaje územního samosprávného celku. mstys Nehvizdy. zastupitelstvo mstysu Nehvizdy, zastoupené starostou, panem Vladimírem Nekolným

Identifikaní údaje územního samosprávného celku. mstys Nehvizdy. zastupitelstvo mstysu Nehvizdy, zastoupené starostou, panem Vladimírem Nekolným Ing. Eva Neužilová auditorka, zapsaná u Komory auditorr íslo oprávnní 1338 Galandova 1240 163 00 Praha 6 tel.: 603814749 e-mail: neuzilovaeva@seznam.cz ZPRÁVA AUDITORA o výsledku pezkoumání hospodaení

Více

Ekologická výchova ve vzd lávacích dokumentech a v eduka ním procesu

Ekologická výchova ve vzd lávacích dokumentech a v eduka ním procesu Ekologická výchova ve vzdlávacích dokumentech a v edukaním procesu kolní environmentální vzdlávání, výchova a osvta kola jako instituce poznání a pochopení ekologických souvislostí - uvdomní si rizik z

Více

ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ Zpracování této analýzy podpoila nadace Trust for Civil Society in Central & Eastern Europe Výhradní odpovdnost za obsah analýzy nese Ekologický právní servis. ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek Pl roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice Novela ZVZ praktické aspekty vyhlášek Odvodnní úelnosti veejné zakázky pro úely pedbného oznámení a) splnním veejné

Více

Zkušenosti ze souběžné implementace metod BSC, CAF a Controlling&Reporting na Ministerstvu pro místní rozvoj

Zkušenosti ze souběžné implementace metod BSC, CAF a Controlling&Reporting na Ministerstvu pro místní rozvoj Zkušenosti ze souběžné implementace metod BSC, CAF a Controlling&Reporting na Ministerstvu pro místní rozvoj Karlovy Vary, 23. - 24.1. 2008 4. Národní konference kvality ve veřejné správě Milan Půček,

Více

Schválený dokument. Závrený úet Mikroregionu Hrádecko Chrastavsko za rok 2016 byl schválen na jednání lenské schze Mikroregionu Hrádecko - Chrastavsko

Schválený dokument. Závrený úet Mikroregionu Hrádecko Chrastavsko za rok 2016 byl schválen na jednání lenské schze Mikroregionu Hrádecko - Chrastavsko MIKROREGION HRÁDECKO CHRASTAVSKO Se sídlem: Mstský úad Chrastava, nám. 1. máje 1, 463 31 Chrastava Dobrovolný svazek obcí, I: 70908222 www.mikroregion.info Závrený úet Mikroregionu Hrádecko Chrastavsko

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

Návrh dokumentu Závrený úet Mikroregionu Hrádecko Chrastavsko za rok 2017

Návrh dokumentu Závrený úet Mikroregionu Hrádecko Chrastavsko za rok 2017 MIKROREGION HRÁDECKO CHRASTAVSKO Se sídlem: Mstský úad Chrastava, nám. 1. máje 1, 463 31 Chrastava Dobrovolný svazek obcí, I: 70908222 www.mikroregion.info Závrený úet Mikroregionu Hrádecko Chrastavsko

Více

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Dodatek. 5 ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Jihoeský kraj U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 eské Budjovice I 70890650 zastoupený hejtmanem

Více

Obec K U N I C E Kunice LYSICE

Obec K U N I C E Kunice LYSICE Obec K U N I C E Kunice 16 679 71 LYSICE Zmna.III územního plánu obce Kunice Zastupitelstvo obce Kunice, píslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební

Více

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 1. Úvodní ustanovení (1) V návaznosti na Programy státní podpory práce s dtmi a mládeží pro NNO

Více

ORGANIZANÍ ÁD SPRÁVY KOLEJÍ A MENZ MENDELOVY UNIVERZITY V BRN

ORGANIZANÍ ÁD SPRÁVY KOLEJÍ A MENZ MENDELOVY UNIVERZITY V BRN ORGANIZANÍ ÁD SPRÁVY KOLEJÍ A MENZ MENDELOVY UNIVERZITY V BRN j. 25953/2011-43810 ze dne 19. prosince 2011 Organizaní ád Správy kolejí a menz Mendelovy univerzity v Brn ást I Zízení, právní postavení a

Více

Údaje o plnní píjm a výdaj za rok 2016 a o stavu finanních prostedk k Skutenost. Upravený. Schválený rozpoet (K) Název položky (K)

Údaje o plnní píjm a výdaj za rok 2016 a o stavu finanních prostedk k Skutenost. Upravený. Schválený rozpoet (K) Název položky (K) Závrený úet hospodaení Venkovského mikroregionu Moravice za rok 2016 (podle 17 zákona. 250/2000 Sb., o rozpotových pravidlech územních rozpot) ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

ÚVOD... 4 ANALYTICKÁ ČÁST... 7

ÚVOD... 4 ANALYTICKÁ ČÁST... 7 Leden 2016 OBSAH 1 2 ÚVOD... 4 ANALYTICKÁ ČÁST... 7 2.1 CHARAKTERISTIKA OBCE... 7 2.1.1 ÚZEMÍ... 7 2.1.2 OBYVATELSTVO... 11 2.1.3 HOSPODÁŘSTVÍ... 30 2.1.4 INFRASTRUKTURA... 55 2.1.5 VYBAVENOST... 74 2.1.6

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském Projekt APVS Cílem projektu APVS - Akademie peshraniního vzdlávání zamstnanc samosprávy je vytvoení nové a prohloubení stávající spolupráce slovenských a eských samosprávných celk v oblasti vzdlávání,

Více

Program rozvoje Karlovarského kraje Úvod Zadavatel: Karlovarský kraj Zpracovatel: EC Consulting a.s.

Program rozvoje Karlovarského kraje Úvod Zadavatel: Karlovarský kraj Zpracovatel: EC Consulting a.s. Program rozvoje Karlovarského kraje 2007-2013 Úvod Zadavatel: Zpracovatel: Karlovarský kraj EC Consulting a.s. 1. Poslání Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007-2013 Program rozvoje územního obvodu

Více

Mikroregion Miroslavsko, nám. Svobody 1, Miroslav I , ZÁVRENÝ ÚET. za rok 2015

Mikroregion Miroslavsko, nám. Svobody 1, Miroslav I ,   ZÁVRENÝ ÚET. za rok 2015 Mikroregion Miroslavsko, nám. Svobody 1, 671 72 Miroslav I 71182039, www.miroslavsko.cz N á v r h ZÁVRENÝ ÚET za rok 2015 V Miroslavi, dne 12. kvtna 2016 Pedkládá: Volf Roman v.r. pedseda svazku Zpracovala:

Více

NÁVRHOVÁ ČÁST. Zpracování Strategického plánu rozvoje města Příbram na období let

NÁVRHOVÁ ČÁST. Zpracování Strategického plánu rozvoje města Příbram na období let NÁVRHOVÁ ČÁST Zpracování Strategického plánu rozvoje města Příbram na období let 2014-2020 2014 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Dokument zpracovala

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

Organizaní ád Mstského úadu Jevíko

Organizaní ád Mstského úadu Jevíko Organizaní ád Mstského úadu Jevíko Smrnice. 1-T/2013 Úinnost od 1. 7. 2013 Za vcnou správnost odpovídá tajemník MÚ Bc. Pavel Sedlák. Smrnice je závazná pro zamstnance Msta Jevíko zaazené do Mstského úadu

Více

Strategické prostorové plánování

Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování

Více

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských

Více

.j. : SÚ/328/1171/2011/!e MUDr. Michael Mrzek SÚ/330/1172/2011/!e Opavská 1127/62

.j. : SÚ/328/1171/2011/!e MUDr. Michael Mrzek SÚ/330/1172/2011/!e Opavská 1127/62 Mstský ú ad Brušperk K Námstí 22, 739 44 Brušperk stavební ú ad.j. : SÚ/328/1171/2011/!e MUDr. Michael Mrzek SÚ/330/1172/2011/!e Opavská 1127/62 vy$izuje : Ing. Ji$ina!ermáková 708 00 Ostrava - Poruba

Více

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r.

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r. EKIS ENERGETICKÉ KONZULTANÍ A INFORMANÍ STEDISKO BEZPLATNÉ ENERGETICKÉ PORADENSTVÍ PRO VEEJNOST S PODPOROU MINISTRSTVA PRMYSLU A OBCHODU R A MSTA VSETÍN Stedisko EKIS.2018, MEPS VSETÍN Sídlo: 755 01 Vsetín,

Více

Územní studie horských oblastí Gebietsstudie von Bergregionen

Územní studie horských oblastí Gebietsstudie von Bergregionen Územní studie horských oblastí Gebietsstudie von Bergregionen Bc. Vlastimil Veselý, Karlovarský kraj Informaní systém pro územní plánování pomže pekonat hranice plánování CROSS-DATA Závrená konference

Více

lánek 1. Cíle a psobnost standardu VKIS 1) Cílem standardu VKIS je zlepšení dostupnosti a kvality VKIS jejich uživatelm.

lánek 1. Cíle a psobnost standardu VKIS 1) Cílem standardu VKIS je zlepšení dostupnosti a kvality VKIS jejich uživatelm. Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veejných knihovnických a informaních služeb poskytovaných knihovnami zizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území eské republiky Ministerstvo

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

Pravidla pro poskytování finanních dotací a píspvk v oblasti volnoasových aktivit dtí a mládeže z rozpotu Msta Jindichv Hradec

Pravidla pro poskytování finanních dotací a píspvk v oblasti volnoasových aktivit dtí a mládeže z rozpotu Msta Jindichv Hradec Pravidla pro poskytování finanních dotací a píspvk v oblasti volnoasových aktivit dtí a mládeže z rozpotu Msta Jindichv Hradec Poskytování finanních dotací a píspvk se ídí obecn závaznými pedpisy. Jedná

Více

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R I. Úvodní ustanovení OBECNÁ PRAVIDLA HOSPODAENÍ (1) SRLA R v souladu se Stanovami

Více

VEEJNÁ VYHLÁŠKA Oznámení o vydání zastavného území v k.ú. Popovice u Brandýsa

VEEJNÁ VYHLÁŠKA Oznámení o vydání zastavného území v k.ú. Popovice u Brandýsa Mstský úad Brandýs nad Labem Stará Boleslav ODBOR ÚZEMNÍHO ROZVOJE A PAMÁTKOVÉ PE pracovišt Praha 1 nám. Republiky 3, 110 01 Praha 1, 221 621 111. jedn. : 2008/ 9515-140 65 V/5 Vyizuje: Ing. arch. Bredová

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

Celoživotní vzdlávání EIA/SEA. Seminá k projektu Podpora kvality procesu EIA/SEA 18.11.2009, Praha erný Most, Hotel Pramen

Celoživotní vzdlávání EIA/SEA. Seminá k projektu Podpora kvality procesu EIA/SEA 18.11.2009, Praha erný Most, Hotel Pramen Celoživotní vzdlávání EIA/SEA Seminá k projektu Podpora kvality procesu EIA/SEA 18.11.2009, Praha erný Most, Hotel Pramen Program 9,30-10,00 Registrace úastník 10,00 10,30 11,00-10,30-11,00-11,15 Úvodní

Více

3. Charakteristika ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zamení školy Dané podmínky spolen s bohatou historií ve výuce pírodovdných pedmt pedurují zamení školy, které je všeobecné s drazem na pírodovdnou a jazykovou oblast. Zamení

Více

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Praktická využitelnost obnovitelných zdroj energie,konané v Dín 15.ervna 2005 Osnova pednášky : 1. Legislativní rámec a správní

Více

Proces "Investice - výstavba nového objektu"

Proces Investice - výstavba nového objektu Proces "Investice - výstavba nového objektu" po.. popis innosti - úkolu gestor souinnost výstup asová jednotka rizika právní norma poznámka 1 Zadání investice-pedložení evidenního listu stavební akce -zadání

Více

ÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDLÁVÁNÍ

ÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDLÁVÁNÍ Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o zmn a doplnní dalších zákon (zákon o vysokých školách), dne 30. ervna 2008 pod j.

Více

Strategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec

Strategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec Strategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec Listopad 2015 1 OBSAH Úvodní slovo starosty. 3 Popis dokumentu 4 Popis procesu tvorby dokumentu... 5 Struktura dokumentu.. 6 Schvalovací proces dokumentu..

Více

R O Z V O J V E S N I C E

R O Z V O J V E S N I C E P R O G R A M O B N O V Y V E N K O V A V E S N I C E R O Z V O J V E S N I C E Ludmila Kašparová a kolektiv MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ R 7 ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ÚSTAV

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Správa daní se zaměřením na vymáhací řízení Plzeň 2013 Jindřich Lorenc Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra národního

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Žádost Mgr. Hladilové o prodej pozemku v blízkosti jejího domu 2. Uzavení smnné smlouvy

Více

Metodická práce s mikroregiony

Metodická práce s mikroregiony Metodická práce s mikroregiony Semináře pro zástupce mikroregionů a krajských úřadů Jako mikroregion je zde chápán především Svazek obcí - právnická osoba ustavená v souladu s 49 až 53 č. zákona 128/2000

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

K úastenství nevládních organizací ve stavebním ízení podle nového stavebního zákona

K úastenství nevládních organizací ve stavebním ízení podle nového stavebního zákona K úastenství nevládních organizací ve stavebním ízení podle nového stavebního zákona Ekologický právní servis, 2010 Pavel erný Tato analýza byla vytvoena za finanní podpory Státního fondu životního prostedí

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

REGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJOVÝCH PRIORIT a STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROVZOJE ČR RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj

REGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJOVÝCH PRIORIT a STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROVZOJE ČR RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj REGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJOVÝCH PRIORIT a STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROVZOJE ČR 2014+ RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj INTEGROVANÝ ROZVOJ ÚZEMÍ vymezení národních rozvojových priorit -

Více

D3 Doba obratu pohledávek A3 Rentabilita provozní.

D3 Doba obratu pohledávek A3 Rentabilita provozní. VII. VYBRANÉ METODY MENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU SPIDER ANALÝZA (grafická analýza) Ke zvýšení názornosti ve finanní analýze používáme rzných graf, nejbžnjší jsou sloupkové, spojnicové a výseové grafy. V poslední

Více

M A G I S T R Á T M S T A L I B E R E C

M A G I S T R Á T M S T A L I B E R E C M A G I S T R Á T M S T A L I B E R E C 2. zasedání zastupitelstva msta dne: 21.12.2006 Bod poadu jednání: Vc: Návrh 27. zmny územního plánu msta Liberec Zpracovala: Simona Petroviová odbor, oddlení: Stavební

Více

Ing. Petr Laube, 28. íjna 909, , Neratovice

Ing. Petr Laube, 28. íjna 909, , Neratovice ZMNA.4 ÚPSNÚ NOVÉ STRAŠECÍ Poizovatel: Projektant: Mstský úad Nové Strašecí Ing. Petr Laube, 28. íjna 909, 277 11, Neratovice leden 2013 Název dokumentace: Poizovatel: Urený zastupitel: Projektant: Zmna.4

Více

Úvod do zdravotní politiky. Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008

Úvod do zdravotní politiky. Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008 Úvod do zdravotní politiky Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008 Zdravotní POLITIKA Zdravotní politika je výrazem zájmu státu na zdravotní stavu obyvatelstva. V eštin existuje

Více

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKV LES KTINY.j. 896/99

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKV LES KTINY.j. 896/99 MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKV LES KTINY.j. 896/99 Úplné znní organizaního ádu ŠLP Ktiny ve znní Zmn a doplk.j. 105/2007-981 schválených

Více

Zápis z prbžného oponentního ízení

Zápis z prbžného oponentního ízení Zápis z prbžného oponentního ízení Identifikaní kód projektu: 1PO5ME816 1. Název projektu: Píprava odborník pro oblast inovaního podnikání 2. Píjemce úelové podpory: Vysoká škola manažerské informatiky

Více

M sto Kop ivnice. zdravemesto.koprivnice.org, Zpracovalo: Odd lení strategického plánování,

M sto Kop ivnice. zdravemesto.koprivnice.org,   Zpracovalo: Odd lení strategického plánování, M sto Kop ivnice zdravemesto.koprivnice.org, https://cs-cz.facebook.com/zdravemesto Zpracovalo: Odd lení strategického plánování, I. Zkvalitnní kategorií A, B 1 vize Obhájení kategorie B / dle celonárodních

Více

ZNALECKÝ POSUDEK /19/2015. O cenásti pozemku v k.ú. a obci Písek. msto Písek Velké námstí 114/ Písek

ZNALECKÝ POSUDEK /19/2015. O cenásti pozemku v k.ú. a obci Písek. msto Písek Velké námstí 114/ Písek ZNALECKÝ POSUDEK. 1136/19/2015 O cenásti pozemku. 5983 v k.ú. a obci Písek Objednatel znaleckého posudku: msto Písek Velké námstí 114/3 39719 Písek Úel znaleckého posudku: Stanovení ceny podle platného

Více

íslo jednací: /14 íslo žádosti: Dvod vydání Vyjádení : Stavební ízení

íslo jednací: /14 íslo žádosti: Dvod vydání Vyjádení : Stavební ízení VYJÁDENÍ O EXISTENCI SÍT ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ A VŠEOBECNÉ PODMÍNKY OCHRANY SÍT ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ SPOLENOSTI O2 CZECH REPUBLIC A.S. vydané podle 101 zákona. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

Více

10. EŠENÍ INDIVIDUÁLNÍCH PRACOVNPRÁVNÍCH SPOR

10. EŠENÍ INDIVIDUÁLNÍCH PRACOVNPRÁVNÍCH SPOR 170 10. ešení individuálních pracovnprávních spor 10. EŠENÍ INDIVIDUÁLNÍCH PRACOVNPRÁVNÍCH SPOR 10.1 POJEM PRACOVNÍHO SPORU Právní ád jako celek a jeho jednotlivá právní odvtví stanoví subjektivní práva

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro období 2007-2010 DM DTÍ A MLÁDEŽE PRAHA 9 MŠICKÁ 720, PRAHA 9 OBSAH ŠVP : 1. Identifikaní údaje DDM 2. Charakteristika DDM 2. 1. Prostorové a materiální podmínky 2. 2. Personální

Více

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Kolektiv autorů MěÚ Vsetín: Bc. Věra Goldová Ing. Milan Půček, MBAMBA Ing. JiříTrezner Martin Kučný (SPKP Vsetín o.p.s.)

Více

Oznámení p edb žných informací sm rnicí 2004/18/ES

Oznámení p edb žných informací sm rnicí 2004/18/ES Page 1 of 6 Evidenní íslo zakázky: 228684 Evidenní íslo formuláe: 7201011028684 Datum odeslání do TED: 20.08.2012 Typ: ádný NoDocExt: 2012-353090 Evropská unie Vydání dodatku k Úednímu vstníku Evropské

Více

! "#!# $!%&'() *+,"-#!"$!!"!"./0*1%2134(5&'$! 0! ! " #" $" %

! #!# $!%&'() *+,-#!$!!!./0*1%2134(5&'$! 0! !  # $ % ! "#!# $!%&'() *+,"-#!"$!!"!"./0*1%2134(5&'$! 6""!*")7 0!+8 1. 2. 3. 4.! " #" $" % 5. $& '!( " ( ' 6. ) # 7. *# # ( + 8., 9. -( 10., 11.. 12. *' # # 13. / " 14. # 15. 0 " l. 1 Úvod 1.1. Dotaní program

Více

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb. MPO Energetická úinnost asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Stránka. 1 z 6 Ministerstvo prmyslu a obchodu asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Publikováno: 23.2.2009 Autor: odbor 05200

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 1024 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Projekt Zpracování strategického plánu

Více

Nový tarifní model a p íprava IV. regula ního období v elektroenergetice

Nový tarifní model a p íprava IV. regula ního období v elektroenergetice Nový tarifní model a píprava IV. regulaního období v elektroenergetice Ing. Vojtch Jahoda, LL.M. editel odboru elektroenergetiky Špindlerv mlýn, duben 2014 Klíové úkoly ERÚ v nejbližší budoucnosti Nová

Více

SBÍRKA PEDPIS ESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA PEDPIS ESKÉ REPUBLIKY Roník 2005 SBÍRKA PEDPIS ESKÉ REPUBLIKY PROFIL AKTUALIZOVANÉHO ZNNÍ: Titul pvodního pedpisu: Vyhláška o základním umleckém vzdlávání Citace pv. pedpisu: 71/2005 Sb. ástka: 20/2005 Sb. Datum pijetí: 9.

Více

Informační seminář pro MAS ke strategiím komunitně vedeného místního rozvoje. Praha,

Informační seminář pro MAS ke strategiím komunitně vedeného místního rozvoje. Praha, Informační seminář pro MAS ke strategiím komunitně vedeného místního rozvoje Praha, 29. 7. 2015 Ing. Jan Voborník, externí konzultant v projektu MEDUIN 1) VYHODNOCENÍ STRATEGIÍ 2) PARTICIPACE 3) ANALYTICKÁ

Více

M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí

M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí Masarykovo nám. 1007, 763 12 Vizovice íslo jednací : MUVIZ 010573/2009 ZP-EJ Spisová znaka : MUVIZ 003267/2009 VYIZUJE: Ing. Eva Jelénková TEL.:

Více

Zprostedkování nákupu reklamního asu pro eské ddictví UNESCO

Zprostedkování nákupu reklamního asu pro eské ddictví UNESCO Poptávkové ízení k plnní podlimitní veejné zakázky pro eské ddictví UNESCO Zadavatel: eské ddictví UNESCO, Bí Šastných 1000, 570 01 Litomyšl IO: 70963452, DI: CZ70963452 Zastoupený: Ing. Michaelou Severovou,

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži O B S A H : A. ÚVOD Strana 2 B. PÍPRAVA A PROVEDENÍ PRZKUM 1. Rozdlení území na dopravní oblasti 2 2. Metoda smrového przkumu 3 3. Uzávry

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 9 konaného dne 25. dubna 2012

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 9 konaného dne 25. dubna 2012 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 9 konaného dne 25. dubna 2012 Projednání pedkládaných zpráv: 1. TIMUR, o. s. seznámení s výsledky dotazníkového šetení Spokojenost oban s místním spoleenstvím

Více

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín Úmluva o biomedicín JUDr. Ondej Dostál, Ph.D., LL.M. Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Advokátní kancelá JUDr. Bohumily Holubové l.1 Úel a pedmt Úvodní ustanovení Smluvní strany budou chránit dstojnost

Více