VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY

Transkript

1 VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY Ročník LV Sešit 4 Duben 1999 O B S A H Část metodická - Učební plán studijního oboru M/001 ( ) Zubní technik - Učební osnova předmětu Somatologie a stomatologie - Učební osnova předmětu Stomatologické protézy - Učební osnova předmětu Zhotovování stomatologických protéz - Učební osnovy matematiky pro třídy s rozšířeným vyučováním matematiky a přírodovědných předmětů v rámci vzdělávacího programu Základní škola - Organizace školního roku 2000/2001 v základních, středních a speciálních školách - Vzor kolektivní smlouvy Část oznamovací - Informace o ukončování přípravy v praktické škole s tříletou přípravou Dodatek k seznamu povinné dokumentace škol a školských zařízení pro školní rok 1999/ Seznam vydaných učebnic a učebních textů pro základní školy platný ve školním roce 1998/ Seznam schválených a vydaných učebnic s polským vyučovacím jazykem - Informace MŠMT o Standardu odborného vzdělávání pro studijní obory SOŠ hotelového typu - Oznámení o ztrátě razítek - Tisková oprava v textu Metodického pokynu MŠMT k činnosti a zásadám financování a hospodaření středisek pro volný čas dětí a mládeže (sešit 2/1999 Věstníku MŠMT ČR) Poznámka : Texty neprošly korekturou.

2 ČÁST METODICKÁ MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky dne 2. března 1999, č.j /99-23, s účinností od 1. září 1999 UČEBNÍ PLÁN Kmenový obor: 5344M Technik ve zdravotnictví Studijní obor: M/001 ( ) Zubní technik Studium pro absolventy základní školy Denní studium Kategorie a názvy vyučovacích předmětů Počet týdenních vyučovacích hodin v ročníku Celkem Povinné Společenskovědní a jazykové Český jazyk a literatura MP Cizí jazyk MP Latinský jazyk Občanská nauka Dějepis Matematicko-přírodovědné Matematika 3 (2) 2 (1) (3) Fyzika 3 (0,5) (0,5) Chemie 2 (0,5) 2 (0,5) (1) Biologie Výpočetní technika 1 (1) (1) Tělesná výchova Tělesná výchova Odborné

3 Somatologie a stomatologie Kreslení a modelování 5 (5) (5) Mikrobiologie, epidemiologie a hygiena První pomoc (1) 1 (1) Základy veřejného zdravotnictví Stomatologické protézy OMP Protetická technologie 4 (3) (3) OMP Zhotovování stomatologických protéz - 12 (12) 20 (20) 19 (19) 51 (51) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Učební osnova předmětu SOMATOLOGIE A STOMATOLOGIE Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky dne 2.března 1999,čj /99-23, s účinnosti od 1. září Pojetí a cíle vyučovacího předmětu Odborný profil zubního technika je zaměřen na zvládnutí technologických postupů při zhotovování stomatologických protéz. K tomu, aby nebyly po začlenění do žvýkacího ústrojí rušivým, natož patologickým činitelem, je nutno seznámit budoucí techniky s anatomií, fyziologií, patologií, s klinickými projevy souvisejícími se změnami v orofaciální oblasti i se somatickými a psychickými stavy celého organismu v souvislosti s celkovými onemocněními i vlivem stárnutí. Technické vzdělání musí být nutně doplněno znalostmi biologickými a medicínskými. Obsah předmětu tvoří v 1. ročníku výuka somatologie, která má dát žákům přehled o anatomii a fyziologii člověka. Činnost trávicí soustavy, význam výživy pro život a základní poznatky ze všeobecné patologie je ve výuce 2. ročníku. Do 3. a 4. ročníku je zařazena stomatologie, která žáky seznámí s patologií orofaciálního systému. Dále jsou probírány patologické projevy jednotlivých tkání systému, jejich změny vlivem nemoci, stárnutí i vlivem užívaných protéz. V posledním ročníku se žáci seznamují s problematikou jednotlivých oborů stomatologie a s jejich vývojem jako celku. Cílové vědomosti jsou znalost a automatické používání základních obecných patologických pojmů,

4 porozumění podstatě nemoci a pochopení vztahu nemoci k lidskému organismu jako celku, schopnost analýzy a syntézy získaných vědomostí, schopnost aplikovat získané vědomosti. Počet hodin u jednotlivých tematických celků má pouze orientační charakter. Vyučující má možnost upravit obsah učiva až do výše 30 % jeho rozsahu (zařazení nových poznatků, přizpůsobení učiva aktuálním a specifickým potřebám oboru atd.). Podle vlastního uvážení stanoví i konkrétní postup ve vyučování, tj. pořadí tematických celků. 2. Rozpis učiva SOMATOLOGIE 1. ročník (1 hodina týdně, celkem 34 hodin) Doporučený počet hodin 1. Úvod do somatologie Pojem anatomie a fyziologie, jejich náplň a význam v lékařství Funkční morfologie tkání 4 Buňka. Typ tkání, orgán, orgánový systém, organismus. Zevní a vnitřní prostředí organismu. Zubní tkáně. 3. Základní orientace na lidském těle 1 4. Pohybový systém 7 Tvar, vývoj a růst kostí, spojení kostí. Přehled kostry lidského těla. Kostra hlavy - horní a dolní čelist. Čelistní kloub. 5. Svalový systém 6 Stavba, složení, vlastnosti svalů, svalová činnost. Přehled svalů lidského těla. Svaly hlavy, žvýkací svaly a jejich funkce. 6. Systém trávicí 15 Úkoly trávicího systému, popis jednotlivých oddílů. Přijímání a zpracování potravy (podrobně). Činnost chrupu, svalů a čelistního kloubu. 2. ročník (2 hodiny týdně, celkem 68 hodin) 1. Systém trávicí 3

5 Trávení potravy v jednotlivých oddílech trávicího traktu. Pankreas, játra, pobřišnice. 2. Fyziologie výživy 5 Složení potravin, energetická hodnota potravin, bazální metabolismus. Vitaminy - rozdělení, význam a potřeba. 3. Krev a krevní oběh 9 Složení, množství krve. Stavba a druhy cév. Principy cirkulace. Srdce, tvar, uložení, činnost. Krevní tlak. 4. Systém dýchací 2 Dýchací cesty, plíce, poplicnice. Mechanismus dýchání. 5. Žlázy s vnitřní sekrecí 2 Popis, skladba, funkce, hormony. 6. Močový systém a vylučování 2 7. Pohlavní systém 2 Reprodukční systém muže. Pohlavní systém ženy. Gravidita - prevence zubního kazu. Pohlavní choroby - AIDS. 8. Kožní systém 1 Stavba a funkce kůže, přídatné kožní orgány. Mléčná žláza - laktace. 9. Nervové řízení organismu - nervový systém 8 Obecné základy nervové činnosti - reflexy. Smyslová ústrojí, CNS. Doporučený počet hodin STOMATOLOGIE 1. Základní poznatky ze všeobecné patologie Zdraví - nemoc. Vnější příčiny onemocnění - vnitřní faktory nemocí. 1.2 Regresivní změny. Nekróza, gangréna, atrofie. Tkáňová dystrofie. Pigmenty - exo, endogenní. 1.3 Vznik a druhy kamenů. 1.4 Cysty. 1.5 Zánik organismu. Známky smrti. 1.6 Progresivní změny. Hypertrofie, hyperplazie, metaplazie. 1.7 Regenerace - reparace. 1.8 Transplantace. Autotransplantace, replantace, homotransplantace, heterotransplantace.

6 Alotransplantace. 1.9 Zánět jako obranná reakce organismu. Místní - celkové projevy. Formy zánětů - specifické, nespecifické, akutní, chronické, subchronické, alterační, exsudační, proliferační Úrazy. Fraktury kostí Nádory. Vlastnosti, histologie, růst, metastáza. Etiologie, Rozdělení nádorů. Nádory orofaciální oblasti. Terapie, prevence. Prekancerózy. 2. Fyziologie a patologie orofaciálního systému 10 Příjem potravy. Fyziologie a patologie hlasu. Řeč - orgány řeči, artikulační orgány. Vliv stomatologického ošetření na fyziologii a patologii orofaciálního systému. Doporučený počet hodin 3. ročník (1 hodina týdně, celkem 34 hodin) 1. Patologie zubů a chrupu Poškození zubů, vnější a vnitřní příčiny, vývojové poruchy. Atrofie, degenerace. 1.2 Anomálie počtu, tvaru, velikosti, postavení zubů. Anomálie vztahů zubů, zubních oblouků a čelistí. Léčba ortodontická, chirurgická, protetická. 1.3 Zubní kaz. Vznik, rozdělení. 1.4 Parodontopatie. Fyziologie - patologie parodontu. 1.5 Abraze, klínové defekty, zbarvení skloviny. 2. Změny na čelistních kostech po ztrátě zubů s přibývajícím věkem Částečná - úplná ztráta chrupu. 2.2 Gerostomatologie. 3. Vznik okluzních - artikulačních překážek Léčba. 3.2 Immediátní protézy. 4. Nemoci organismu a jejich projevy 8 Průběh - projevy nemoci. 4.1 Příznaky subjektivní - objektivní 4.2 Základní fyzikální vyšetření.

7 4.3 Sledování fyziologických funkcí. Doporučený počet hodin 4.4 Anamnéza osobní, rodinná, nynější onemocnění. 4.5 Chorobopis, diagnostika. Léčba ve vnitřním lékařství, léčebný řád, výživa. 4.6 Fyzikální léčba. 5. Stomatologická rentgenologie 2 Extra - intraorální. Telertg, ortopantomograf. 6. Onemocnění měkkých tkání dutiny ústní Vrozené anomálie orgánů ústní dutiny. 6.2 Degenerativní změny a změny látkové výměny. 6.3 Alergické projevy v dutině ústní. 6.4 Projevy krevních chorob v dutině ústní. 6.5 Projevy infekčních nemocí v dutině ústní. 7. Úrazy čelistí a obličeje Poranění měkkých - tvrdých tkání. 7.2 Druhy zlomenin, příznaky. 7.3 Léčba - dlahy, osteosyntéza. 7.4 Zlomeniny dolní - horní čelisti. 4. ročník (1 hodina týdně, celkem 30 hodin) 1. Péče o chrup obyvatelstva Histrocký vývoj - současnost, budoucnost. 1.2 Komplexní pojetí. 1.3 Prevence - profylaxe. 1.4 Dispenzarizace. 2. Pracovní úseky stomatologie Stomatologie a příbuzné, hraniční obory, vztahy. 2.2 Záchovná stomagologie a endodoncie. Vyšetření, diagnóza, léčebný plán. Ošetření zubního kazu a jeho následků. 2.3 Dětská stomatologie. Prevence, správná výživa, hygiena, fluoridace, pečetění fisur, dětská protetika. 2.4 Ortodoncie. Léčení ortodontických anomálií. Účinky snímacích a pevných ortodontických aparátů. 2.5 Parodontologie. Gingivitidy, parodontitidy, konzeravační i churirgické ošetření,

8 protetické zajištění léčby. 2.6 Ústní, čelistní a obličejová chirurgie. Extrakce zubů, záněty, cysty, nádory, operační rekonstrukce. 2.7 Protetika. Vztah protetiky k ostatním úsekům stomagologie. Doporučený počet hodin 3. Předprotetické ošetření - postprotetická péče 4 4. Implantologie 2 5. Dezinfekce - sterilizace 2 Ministerstvo školství, tělovýchovy České republiky Učební osnova předmětu STOMATOLOGICKÉ PROTÉZY Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky dne 2. března 1999,čj , s účinností od 1. září Pojetí a cíle vyučovacího předmětu Předmět stomatologické protézy poskytuje žákům základní a speciální vědomosti o indikacích, konstrukci a zhotovení všech typů stomatologických protéz. Předmět má pro studium zubního technika základní význam, protože vyzbrojí žáka všemi potřebnými znalostmi nutnými pro úspěšnou protetickou rehabilitaci pacienta. Výchovně vzdělávací cíle předmětu se uskutečňují vysvětlováním systematiky stomatologických protéz, jejich funkce a významu v živém organismu. Žáci musí dokázat správně navrhnout indikovaný typ protézy, vysvětlit jeho funkci a také zvolit správný technologický postup k jeho zhotovení.

9 Při uplatňování komplexních výchovných hledisek má zásadní význam fixování správných teoretických i praktických poznatků, nutných pro indikaci a konstrukci všech druhů stomatologických protéz, zdůrazňování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jako nedílné součásti celé výuky předmětu. Kromě práce s odbornou literaturou tomu napomáhá i vhodné užívání názorných vyučovacích pomůcek a didaktické techniky. Dílčí cíle poskytnout žákům teoretické základy protetické stomatologie nutné pro laboratorní cvičení, vědomí základního poznatku, že protéza musí být konstruována především z biologického hlediska a že musí vhodně spojovat funkční profylaktické, hygienické a estetické požadavky, poznání škodlivého působení nesprávně indikovaných či konstruovaných protéz, podněcování zájmu o zdokonalování pracovních metod a zavádění moderní, racionální techniky, používání správné obecné i odborné terminologie, správné a racionální pracovní postupy nutné ke konstrukci všech základních typů stomatologických protéz, znát pracovní postupy nutné ke zhotovení základních typů ortodontických přístrojů. Funkce vyučovacího předmětu jako součásti odborného vzdělání zubního technika spočívá v získání přehledu a speciálních znalostí v protetické rekonstrukci chrupu. Učivo předmětu stomatologické protézy navazuje na učivo z biologie, fyziky a chemie, z technologie a stomatologie a je teoretickým základem pro laboratorní cvičení. Závaznost obsahu: Učivo stanovené učební osnovou je minimálním základním učivem závazným pro výchovu a vzdělávání ve studijním oboru zubní technik. Učitel může po dohodě s ředitelem střední zdravotnické školy doplnit učební osnovy o rozšiřující učivo s ohledem na specifiku regionu. Počty vyučovacích hodin: Počty hodin uvedené v rozpisu učiva jsou orientační. Vyučující si může rozpis upravit podle potřeb školy nebo třídy. Přitom celkový počet vyučovacích hodin týdně v ročníku daného předmětu v učebním plánu, upravený popř. ředitelem školy, je závazný. 2. Rozpis učiva 1. ročník (1 hodina týdně, celkem 34 hodin) Doporučený počet hodin 1. Úvod do nauky o stomatologických protézách 1.1 Historický vývoj stomatologické protetiky Celkový ráz protetické práce Modelová reprodukce základních útvarů žvýkacího ústrojí. 7

10 1.4 Přehled základních gnatologických pojmů Obecné zásady protetického ošetřování 2.1 Plánování protetického ošetření Vlastní zhotovení zubní protézy Základy gnatologie 3.1 Žvýkací ústrojí Fyziologie žvýkání ročník (3 hodiny týdně, celkem 102 hodin) 1. Fixní protézy 1.1 Společná charakteristika a základní znaky soudobé fixní protetiky Korunkové inleje Poloplášťové kovové korunky Kořenové inleje Celoplášťová pryskyřičná korunka Celoplášťová keramická korunka Celoplášťové kovové korunky Litá korunka. Doporučený počet hodin 2. Obroučková korunka (pouze informativně jako součást vývojové řady korunek). 1.8 Celoplášťové kombinované korunky Čepová korunka Dočasné fixní náhrady Fixní můstky Biomechanika a indikace fixních můstků Pilířové konstrukce, jejich typy a použití Mezičleny, jejich typy a základní pravidla pro tvarovou úpravu. Užívané materiály Spojovací prvky fixních můstků. 3. ročník (2 hodiny týdně, celkem 68 hodin) 1. Fixní můstky (pokračování) Předpoklady pro zhotovení fixního můstku. 1.2 Celokeramický můstek. 1.3 Opravy fixních náhrad. 2. Částečné snímatelné protézy 2.1 Základní charakteristika. 2

11 2.2 Konstrukční prvky částečných snímatelných zubních protéz Opravy částečných snímatelných protéz Celkové snímatelné protézy 3.1 Definice a základní pojmy Laboratorní zhotovení celkových protéz v obou čelistech Laboratorní zhotovení celkových protéz při anomálních čelistních vztazích Laboratorní zhotovení celkových protéz z pryskyřic lisováním Laboratorní zhotovení celkových protéz z pryskyřic litím Opravy celkových snímatelných protéz ročník (2 hodiny týdně, celkem 60 hodin) 1. Částečné snímatelné protézy 1.1 Plánování částečné snímatelné protézy Příprava zubů pro zakotvení částečné snímatelné protézy Výroba částečné snímatelné protézy kotvené sponami Výroba částečné snímatelné protézy kotvené zásuvnými spoji Návrhy řešení typických defektů chrupu částečnou snímatelnou zubní protézou. 6 Doporučený počet hodin 2. Jednodobá protetická rekonstrukce chrupu 6 3. Ortodontické přístroje 3.1 Ortodontické anomálie Modelová technika v ortodoncii Fixní a snímatelné ortodontické přístroje Stomatologické dlahy 4 5. Orofaciální protézy 5

12 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Učební osnova předmětu Zhotovování stomatologických protéz republiky Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České dne 2. března 1999, čj /99-23, s účinností od 1. září Pojetí vyučovacího předmětu Předmět zhotovování stomatologických protéz poskytuje žákům základní znalosti a manuální dovednosti potřebné pro praktické zhotovení stomatologických protéz, je těžištěm odborného vzdělávání zubního technika, dotváří a prakticky realizuje vědomosti získané ve speciálních a základních odborných předmětech. Nedílnou součástí je výchova k tvořivému myšlení při plnění jednotlivých tematických celků, dotváření organizace a ekonomiky práce, šetrnému hospodaření s materiály, energií, pracovními pomůckami a vybavením laboratoře. Obsah vzdělávání dává všechny předpoklady pro rozvoj přirozeného talentu žáka, získání trvalého zájmu o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, o kulturu práce. Dílčí cíle - znalost aplikace pracovních a technologických postupů, - znalost osobní a týmové organizace práce v zubní laboratoři a stomatologické ordinaci, - zásady při používání a údržbě nástrojů a přístrojů, - zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při dílčích pracovních postupech, - zásady ekonomiky práce, využívání materiálů a energie, - praktické zhotovení individuálních protetických pomůcek, - praktické zhotovení základních typů fixních protéz, - praktické zhotovení základních typů snímatelných protéz, - znalost výroby ortodontických přístrojů, - manuální zručnost v zacházení s nástroji a přístroji a provádění jejich běžné základní údržby v souladu s BOZP. Při uplatňování komplexních výchovných a vzdělávacích hledisek v předmětu zhotovování stomatologických protéz tvoří nedílnou součást i 4týdenní souvislá odborná praxe v závěru 3. ročníku, která se uskutečňuje ve vybraných zubních laboratořích, po jejich předchozím seznámení s obsahem dosavadního studia a záměry předmětu.

13 Z vazeb na ostatní vyučovací předměty jsou uvedeny pouze podstatné. Obsah předmětu zhotovování stomatologických protéz přímo navazuje na speciální a základní odborné předměty: stomatologické protézy, kde obsahem jsou teoretické poznatky pro konstruování protéz a základy nutné pro pochopení problematiky oboru, technologie, kde obsahem jsou znalosti o vlastnostech, složení a zpracování dentálních materiálů a seznámení se zařízením laboratoře, kreslení a modelování, kde žáci využívají vědomostí o tvarovém uspořádání zubů v jednotlivých úsecích chrupu a znalostí jejich anatomického a estetického ztvárnění při zhotovování voskových modelů. Funkce vyučovacího předmětu jako hlavní součásti odborného vzdělání spočívá v syntetizaci odborných (matematicko-přírodovědných) vědomostí, získání manuálních dovedností a znalostí pro konstruování a praktické zhotovení stomatologických protéz. Nedílnou součástí funkce předmětu je rozvoj přirozeného talentu žáka pro daný obor a zejména jeho výtvarné oblasti. Předmět se vyučuje ve všech ročnících ve školní zubní laboratoři. Při laboratorní práci se třída dělí podle platných předpisů. Ve 4. ročníku při opakování tematických celků na modelech pro pacienty je výhodné umístění žáků (nebo části) ve vybraných, prostorově a technicky zabezpečených stomatologických pracovištích. Výuka je dělena do 4-5hodinových celků. Pro zlepšení hygieny a pohody práce je před hlavní přestávkou zařazena krátká, vhodně sestavená rozcvička. Při vyučování volí vyučující podle konkrétního učiva nejvhodnější metody a formy práce. Hlavní důraz se klade na vhodné fázování pracovního postupu s krátkou úvodní instruktáží a praktickým předvedením dílčího pracovního úseku. Co nejšíře je nutno zabezpečit výuku trojrozměrnými pomůckami, příp. předlohami ve zvětšeném měřítku i skutečné velikosti. Materiální zajištění výuky je stanoveno platnými normativy pro osobní vybavení žáka a školní laboratoře. Laboratorní výuka je uspořádána lineárně. Výjimku tvoří opakování tematických celků při pracích pro pacienty ve 4. ročníku. Žáci zde pracují na individuálně zadaných úkolech podle záměru opakovací činnosti. Úvodní práce v tematickém celku jsou prováděny na ideálních modelech situace. Následná témata a cvičné modelace jsou již uskutečňovány na běžných modelech situace. Žáci podle pokynu vyučujícího průběžně zpracovávají zprávu o práci, kterou odevzdají k závěrečnému hodnocení tematického celku. Obsahem je konstrukčně a technologicky správně pojatý postup zhotovení stanoveného typu protéz s případným uvedením chyb vzniklých v průběhu práce nebo zjevných nedostatků u dokončeného protetického výrobku. V průběhu výuky jsou žáci hodnoceni zejména z těchto hledisek: 1. dovednost zvládnutí dílčích pracovních úseků, 2. dodržení technologie zpracování dentálních materiálů,

14 3. dovednost zorganizovat si laboratorní práci v čase i v prostoru, 4. osvojení si návyku v oblasti hygieny a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, 5. pochopení a zvládnutí celého pracovního postupu, 6. přesnost a estetické ztvárnění protetického výrobku, 7. dovednost vypracovat přehlednou, komplexně pojatou zprávu o práci. Závaznost obsahu: Učivo stanovené učební osnovou je minimálním základním učivem závazným pro výchovu a vzdělávání ve studijním oboru zubní technik. Učitel může po dohodě s ředitelem střední zdravotnické školy doplnit obsah učební osnovy o rozšiřující učivo s ohledem na specifiku regionu. Počty vyučovacích hodin: Počty hodin uvedené v rozpisu učiva jsou orientační. Vyučující si může rozpis upravit podle potřeb školy nebo třídy. Přitom celkový počet vyučovacích hodin týdně v ročníku daného předmětu v učebním plánu (upravený popř. ředitelem školy) je závazný. 2. Rozpis učiva 2. ročník (12 hodin týdně, celkem 408 hodin) Doporučený počet hodin Laboratorní cvičení 1. Zhotovení studijního modelu situace s pomocí skusového otisku 6 (Montáž situačních modelů do artikulačního přístroje) 2. Zhotovení modelu situace pomocí metody vodicích čepů a retenčních kroužků, využití repoziční destičky Korunková inlej MOD (nepřímý postup) ONLAY (kompozitní materiál) 5. Kořenové inleje Plášťové korunky pryskyřičné Pryskyřičná korunka jednotlivě stojící, zhotovená na kořenovou inlej 6.2. Skupina pryskyřičných korunek (tři vedle sebe stojící) 7. Plášťové korunky kovové lité 7.1. Korunka litá neodlehčená - dolní premolárový úsek 40

15 Korunka litá odlehčená - dolní molárový úsek 8. Plášťové korunky kombinované 8.1. Fazetová korunka s pryskyřičnou fazetou (frontální úsek) 8.2. Fazetová korunka s pryskyřičnou fazetou (premolárová oblast) 9. Dočasný fixní můstek z rychle tuhnoucí pryskyřice 10. Fixní můstek v dolním postranním úseku s mezičleny nedotýkajícími se sliznice Proplachovací můstek (postupné zhotovení - neodlehčené korunky) 3. ročník (20 hodin týdně, celkem 680 hodin) Laboratorní cvičení Doporučený počet hodin Fixní můstky 1.1. Fixní můstek s pryskyřičnými fazetami v horním frontálním úseku podle elastického otisku, jednofázové zhotovení (dočasný fixní můstek) 1.2. Fixní můstek s pryskyřičnými fazetami v horním postranním úseku podle elastického otisku, jednofázové zhotovení (dočasný fixní můstek) 1.3. Fixní můstek s pryskyřičnými fazetami v dolním postranním úseku (dočasný fixní můstek) 1.4. Fixní můstek s pryskyřičnými fazetami v horním frontálním úseku (dočasný fixní můstek) 2. Částečné snímatelné protézy 2.1. Individuální otiskovací lžíce + šablony (16) 2.2. Model situace v artikulátoru (10) 2.3. Částečná snímatelná protéza dočasná v dolním frontálním úseku (48) 2.4. Částečná snímatelná desková protéza v horní čelisti s kombinovanými

16 sponami (66) Opravy částečných protéz 3.1. Náhrada zubu v protéze rychle tuhnoucí pryskyřicí (4) 3.2. Spojení zlomeného těla protézy rychle tuhnoucí pryskyřicí (6) 3.3. Náhrada drátěného spojového dílce rychle tuhnoucí pryskyřicí (10) 210 progenie(40) (100) Celkové snímatelné protézy 4.1. Individuální otiskovací lžíce + šablony (15) 4.2. Model situace v artikulátoru (10) 4.3. Sestavení H+D celkové protézy v okludoru pomocí artikulační lžičky - příprava voskového modelu na zkoušku (40) 4.4. Sestavení H+D celkové protézy při anomálním čelistním vztahu Montáž modelu situace do artikulátoru (5) 4.6. Zhotovení H+D celkové protézy, sestavení v artikulátoru (normookluze) 5. Oprava celkové snímatelné protézy - obnova báze a těla horní protézy 6. Částečné snímatelné protézy s kovovou konstrukcí Kovová výztuha pro částečnou snímací protézu

17 4. ročník (19 hodin týdně, celkem 570 hodin) Laboratorní cvičení Doporučený počet hodin 210 spojovací plochým 140 frontálním Částečné snímatelné protézy s kovovou konstrukcí (pokračování) 1.1. Částečná snímatelná protéza v horní čelisti s jednoduchou kovovou konstrukcí, přední a zadní patrový třmen, lité spony (60) 1.2. Sedlová protéza v dolní čelisti s oblým spojovacím třmenem a průběžnou sponou (65) 1.3. Kovová konstrukce pro snímatelný v dolní čelisti s litou kotevní a ploténkou (45) 1.4. Kovová konstrukce pro snímatelný můstek v horní čelisti se zadním spojovacím třmenem a litými sponami (40) 2. Řešení defektu kombinací fixní a snímatelné náhrady v dolní čelisti 2.1. Kotevní korunka a můstek s využitím zásuvných spojů v dolním úseku (80) 2.2. Sedlová protéza s oblým podjazykovým třmenem a litými sponami (60) 3. Adhezivní můstek 4. Snímatelné ortodontické přístroje 5. Kovokeramika - plášťová korunka 6. Zhotovování stomatologických protéz na modelech pro pacienty - opakování všech témat ODBORNÁ PRAXE Odborná praxe je součástí vyučovacího předmětu zhotovování stomatologických protéz a její absolvování je podmínkou k ukončení 3. ročníku studia.vytváří prostor a podmínky pro samostatnou práci žáků v provozních podmínkách zdravotnického zařízení. Představuje jednu z účinných forem spojení školy s praxí. Strukturu obsahu odborné praxe tvoří činnosti, které jsou pro odborný profil zubního technika typické a nezbytné. Výchovně vzdělávacím cílem

18 odborné praxe je prohloubit a upevnit odborné dovednosti, návyky, pracovní vlastnosti a rozvíjet morální a intelektuální schopnosti žáků. Cílové vědomosti jsou - ověřit platnost osvojených teoretických poznatků, zákonitostí, pravidel a pouček, - upevnit a procvičit vědomosti pro další studium, - prověřit učivo v širších souvislostech ve zdravotnické praxi. Cílové dovednosti - získané vědomosti a dovednosti aplikovat v praxi, - samostatně řešit poznanou odbornou problematiku, - organizovat pracovní proces. Obsahem odborné praxe je samostatná praktická činnost žáků ve zdravotnických zařízeních. Funkce odborné praxe spočívá v profesionální praktické přípravě na výkon povolání, a to v provozních podmínkách. Organizace výuky odborné praxe Odborná praxe žáků je organizována v souladu s vyhláškou MŠMT ČR o středních školách. Vztahy mezi školou a organizací, v níž probíhá praxe, jsou zajišťovány rámcovou dohodou. Součástí této dohody musí být druh pracovní činnosti, kterou budou žáci vykonávat místo praxe, časový rozvrh práce, pracovní a hygienické podmínky, ev. způsob odměňování a opatření zaměřená na BOZP. Na začátku odborné praxe vysvětlí vyučující, spolu s pověřeným pracovníkem stomatologické laboratoře, žákům účel odborné praxe, vedení záznamů a problematiku spojenou s BOZP. Je vhodné uvést žákům příklady o nedodržování předpisů o bezpečnosti a hygieně práce, o poškozování a tvorbě životního prostředí apod. První den při nástupu na praxi musí být žáci poučeni o organizační struktuře zdravotnického zařízení, provozním řádu pracoviště, předpisech o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, protipožárních předpisech a péči o životní prostředí. Odbornou praxi zabezpečují vyučující předmětu zhotovování stomatologických protéz. Odborná praxe je klasifikována v rámci předmětu zhotovování stomatologických protéz jako jeho součást na konci 2. pololetí 3. ročníku. 3. ročník (4 týdny 7 hodin denně, tj. celkem 140 hodin) Pracoviště: stomatologické laboratoře 1. Organizace a provoz oddělení. 2. Odlévání otisků a zhotovování modelů.

19 3. Opracování snímatelných protéz. 4. Zhotovení pryskyřičných korunek. 5. Samostatné zhotovení částečných snímatelných protéz z pryskyřice - dočasných, s dvouramennými kombinovanými sponami a trvalých, s tříramennými kombinovanými sponami a jednoduchými konstrukcemi. 6. Modelování inleje a fixních konstrukcí. 7. Zhotovování individuálních lžic a skusových šablon. Pod vedením instruktora se žáci mají seznámit s přejímáním otisků a jiných protetických výrobků z ordinace, s vyplňováním laboratorních štítků, s jednotlivými etapami práce a odevzdáváním hotových protéz všech druhů. Při práci s kovy by měli žáci vidět zpracovávání drahých kovů, jejich vážení a evidenci. Seznámit se se spoluprací ordinace a zubní laboratoře. Učební osnovy matematiky pro třídy s rozšířeným vyučováním matematiky a přírodovědných předmětů v rámci vzdělávacího programu Základní škola ročník (Schváleno MŠMT ČR dne pod čj /99-22) Na základě žádostí učitelů matematiky vyučujících ve třídách s rozšířeným vyučováním matematiky a přírodovědných předmětů v rámci vzdělávacího programu Základní škola zpracovali autoři tohoto vzdělávacího programu rámcové učební osnovy pro rozšířené vyučování matematiky. Tyto osnovy ministerstvo nabízí školám jako model, podle kterého mohou postupovat, případně si ho upraví podle vlastních podmínek a potřeb. Rozšířené vyučování matematiky a přírodovědných předmětů se realizuje v hodinových dotacích uvedených v modelovém učebním plánu pro třídy s rozšířeným vyučováním matematiky a přírodovědných předmětů čj / ročník 1. Shrnutí a opakování učiva z ročníku Množina, prvek množiny, podmnožina, Sjednocení a průnik dvou množin.

20 2. Desetinná čísla Rozšíření pojmu desetinné číslo. Porovnávání desetinných čísel. Zaokrouhlování desetinných čísel. Sčítání a odčítání desetinných čísel. Násobení a dělení desetinných čísel přirozeným číslem. Násobení a dělení desetinných čísel. Vlastnosti početních výkonů s desetinnými čísly. Řešení slovních úloh a úloh s více početními operacemi. 3. Dělitelnost přirozených čísel Násobek a dělitel. Znaky dělitelnosti 2, 3, 4, 5, 6, 9, 10. Prvočísla. Rozklad čísla na prvočinitele. Společný dělitel. Největší společný dělitel. Společný násobek. Nejmenší společný násobek. Čísla soudělná a nesoudělná. Diofantovské rovnice. 4. Celá čísla Čísla kladná a záporná. Čísla navzájem opačná. Absolutní hodnota celého čísla. Uspořádání celých čísel. Sčítání a odčítání celých čísel. Násobení a dělení celých čísel. Vlastnosti početních operací s celými čísly. Záporná desetinná čísla. Absolutní hodnota kladných a záporných desetinných čísel. 5. Úhel a jeho velikost Úhel, osa úhlu. Velikost úhlu; jednotky; stupeň, minuta, vteřina. Úhloměr. Konvexní a nekonvexní úhel. Přímý, ostrý, pravý, tupý úhel. Vedlejší a vrcholové úhly. Souhlasné a střídavé úhly. Grafické sčítání a odčítání úhlů; sčítání a odčítání velikostí úhlů. Grafické násobení a dělení úhlu přirozeným číslem v jednoduchých případech. Násobení a dělení velikosti úhlu přirozeným číslem. Konstrukce některých úhlů pomocí pravítka a kružítka. 6. Osová a středová souměrnost Shodnost geometrických obrazců. Shodnost trojúhelníků. Osová souměrnost. Vzor a obraz. Samodružný bod. Osa souměrnosti. Konstrukce obrazu daného útvaru v osové souměrnosti. Osově souměrné obrazce. Středová souměrnost. Střed souměrnosti. Konstrukce obrazu daného útvaru ve středové souměrnosti. Středově souměrné obrazce. 7. Trojúhelník Vnější a vnitřní úhly trojúhelníku. Součet vnitřních úhlů v trojúhelníku. Konstrukce os vnitřních úhlů trojúhelníků; konstrukce os stran. Konstrukce kružnice opsané a vepsané trojúhelníku. Výšky a těžnice trojúhelníku. Těžiště. Trojúhelníková nerovnost. Konstrukce trojúhelníku ze tří stran. Rovnoramenný a rovnostranný trojúhelník a jejich vlastnosti. 8. Objem a povrch kvádru a krychle