Ministerstvo životního prostředí ISO NORMY

Transkript

1 Ministerstvo životního prostředí ISO NORMY PRAHA 2003

2 Ministerstvo životního prostøedí Praha, 2003 ISBN

3 Ing. Květoslava Remtová, CSc. ISO NORMY Obsah 1 Úvod Normalizace na mezinárodní úrovni Struktura Mezinárodní normalizaèní organizace Vznik technického výboru TC Pracovní stádia vzniku norem øady ISO Normalizace v Èeské republice Odpovìdné orgány Platnost a závaznost norem v Èeské republice Spolupráce na tvorbì mezinárodních norem øady ISO Pøehled souèasného stavu norem øady ISO

4 1 Úvod V souèasné dobì jsou v praxi velmi známé dvì øady mezinárodních norem, tzv. devítitisícovka (ISO 9000), která se týká komplexního øízení jakosti v podniku a ètrnáctitisícovka (ISO 14000), která se týká vytvoøení environmentálního manažerského systému v podniku. Ménì je však už znám mechanismus vzniku tìchto norem, význam oznaèení ISO a skuteènost, že existují i další ISO normy. Vìtšinou pøevládá domnìnka, že ISO je zkratka anglického názvu pro Mezinárodní normalizaèní organizaci, tj. pro organizaci vytváøející mezinárodní normy. Nicménì oficiální anglický název pro Mezinárodní normalizaèní organizaci je: The International Organization for Standardisation, což by vedlo ke zkratce IOS, která se nepoužívá. Sama Mezinárodní normalizaèní organizace vysvìtluje používání oznaèení ISO jako odvozeninu z øeckého slova isos, které znamená stejný a které se èasto užívá i u fyzikálních pojmù k oznaèení stejné (téže, nemìnné, konstantní) hodnoty nìjaké velièiny. Napø. isochorický dìj je dìj o stále stejném (konstantním) tlaku, isothermický dìj je dìj probíhající za konstantní (nemìnící se) teploty, isobara je èára spojující místa o stejném tlaku, atp. Použití výrazu ISO v normách má pak zdùraznit, že jde o jednotné mezinárodní normy, které mají stejné znìní a stejnou platnost ve všech státech, jež se rozhodly je akceptovat. Pøes používání pojmu ISO normy se èasem došlo také k pojmu ISO organizace, což se nakonec zkrátilo jen na ISO, nicménì jde o neoficiální, v praxi vzniklé, spíše slangové, oznaèení 2 Normalizace na mezinárodní úrovni První mezinárodní normy vznikly v oblasti elektrotechniky, když v roce 1906 byla vytvoøena Mezinárodní Elektrotechnická komise (the International Electrotechnical Commission, zkrácenì IEC). Mezinárodní federace národních normalizaèních asociací (International Federation of the National Standardising Associations, zkr. ISA) byla založena až v roce 1926, pøièemž jedním ze zakládajících èlenù byla Èeskoslovenská spoleènost normalizaèní, vzniklá v roce Èinnost Mezinárodní federace 4

5 národních normalizaèních asociací byla zastavena v dùsledku 2.svìtové války v roce Po válce v roce 1946 se delegáti z 25 zemí sešli v Londýnì a domluvili vznik nové Mezinárodní normalizaèní organizace, která pak byla založena 23. února Struktura Mezinárodní normalizační organizace Nejvyším orgánem souèasné Mezinárodní normalizaèní organizace je Valné shromáždìní, které se schází jedenkrát roènì a jsou v nìm zastoupeni všichni èlenové organizace. Valnému shromáždìní podléhá Rada a ètyøi výbory pro politický rozvoj: Výbor pro posouzení shody (CASCO) Výbor pro spotøební politiku (COPOLCO) Výbor pro rozvíjející se zemì (DEVCO) Výbor pro informaèní systémy a služby (INFO). Rada øídí: Ústøední sekretariát se sídlem v Ženevì, ad hoc vytváøené poradní skupiny, Technický øídící výbor, pod který spadají jednotlivé technické výbory, jejichž náplní je vlastní tvorba norem. V souèasné dobì má Mezinárodní normalizaèní organizace více než 3000 technických výborù, které se skládají z podvýborù a pracovních skupin. Technické výbory se oznaèují èísly a zastøešují tvorbu norem pro tématicky širší okruhy. Napø. za všechny normy známé øady ISO 14000, které se týkají environmentálního managementu, odpovídá technický výbor (technical committee) TC 207. Technické výbory se dìlí podle užší tématiky na podvýbory (subcommittee) oznaèované SC. Napø. zmínìný technický výbor TC 207 se dìlí do šesti podvýborù: SC1 Environmentální manažerské systémy, SC2 Audity environmentálních manažerských systémù, SC3 Environmentální znaèení SC4 Hodnocení environmentálního profilu SC5 Posuzování životního cyklu SC6 Termíny a definice. 5

6 Vedle podvýborù existují pracovní skupiny (working groups, zkrácenì WG), které jsou také oznaèovány èísly a zøizují se podle potøeby vždy pro vypracování jedné normy. Podle tématu normy, kterou vypracovávají, jsou pracovní skupiny øazeny do podvýborù (jestliže téma normy spadá do pracovní náplnì pøíslušného podvýboru) anebo existují nezávisle, mimo podvýbory, jestliže téma normy je nezaøaditelné. Po dokonèení normy mùže být pracovní skupina rozpuštìna, nìkdy se však stává, že zùstane a pøipravuje novelizaci normy. Jindy je pro novelizaci ustanovena nová pracovní skupina. Napøíklad v podvýboru SC1 byly dvì pracovní skupiny: WG1 pro normu ISO a WG2 pro normu ISO Podvýbor SC2 mìl 3 pracovní skupiny WG1 pro ISO 14010, WG2 pro ISO 14011, WG3 pro ISO 14012, podvýbor SC5 mìl dokonce 7 pracovních skupin. Jak vyplývá z uvedeného pøíkladu normy spadající pod technický výbor TC 207 (Environmentální management) a oznaèené jako ISO 14000, se dále rozlišují podle podvýborù, pøièemž každému podvýboru pøísluší jedna dekáda: pro SC1 je vyèlenìna dekáda až 14009, pro SC2 je vyèlenìna dekáda až 14019, pro SC3 je vyèlenìna dekáda až 14029, pro SC4 je vyèlenìna až 14039, pro SC5 je vyèlenìna dekáda až pro SC6 a pro pracovní skupiny, které pracují na tématech nezapadajících do témat uvedených SC je vyèlenìna dekáda až Složení všech uvedených složek je mezinárodní. Lidé pracující v technickém výboru, podvýboru i v pracovních skupinách jsou vybírány národní normalizaèní institucí, jež je èlenem Mezinárodní normalizaèní organizace. Èlenství národní normalizaèní instituce v daném technickém výboru mùže mít rùzný charakter. P-èlenství znamená, že se èlenská zemì aktivnì úèastní zpracovávání a projednávání návrhù mezinárodních norem. Její delegáti mají pak právo hlasovat o pøijetí pøedkládaných návrhù normy a o koneèném znìní normy. O-èlenství znamená, že se èlenská zemì pouze nechá informovat o prùbìhu prací. Pøidružené èlenství znamená, že se èlenská zemì mùže úèastnit prací na tvorbì normy jako pozorovatel. Nemá však hlasovací právo. Èeský normalizaèní institut má P-èlenství. 6

7 2.2 Vznik technického výboru TC 207 Mezinárodní normy øady ISO nejsou jedinými normami v oblasti životního prostøedí. Již pøed jejich vznikem existovaly a dále vznikají normy, které se týkají problematiky životního prostøedí a jejichž tvorba spadá pod jiné technické výbory než je TC 207. Napø. environmentální normy týkající se kvality ovzduší jsou v pùsobnosti technického výboru TC 146, environmentální normy vztahující se ke kvalitì vody patøí pod technický výbor TC 147 a o environmentální normy týkající se kvality pùdy se stará technický výbor TC 190. Celkem už Mezinárodní normalizaèní organizace publikovala pøes 400 norem zamìøených na mìøení hluku a testování a mìøení úrovnì zneèištìní v jednotlivých složkách životního prostøedí. V nedávné dobì byly publikovány také normy, které se zabývají oznaèením složení obalu. Mezinárodní normy øady ISO patøí mezi normy nejmladší. Motivací jejich vzniku nebyl jen zhoršující se stav životního prostøedí a potøeba aktivnìjšího zapojení vedení podnikù do ochrany životního prostøedí, ale také úspìch norem øady ISO Normy øady ISO 9000 se týkají komplexního øízení kvality zboží v podniku. Technický výbor TC 176, který práce na tìchto normách øídí byl založen na zaèátku 80-tých let. Vzhledem k tomu, že normy vytváøejí systém øízení kvality, nabízela se myšlenka vytvoøit analogický systém øízení pro ochranu (kvalitu) životního prostøedí. V roce 1991 byla proto vytvoøena mezinárodní Strategická poradní skupina pro životní prostøedí (Strategic Advisory Group on the Environment, zkratka SAGE), která se skládala z odborníkù z Mezinárodní normalizaèní organizace a z èlenù Mezinárodní elektrotechnické komise (International Electrotechnical Commission, zkratka IEC). Úkolem této skupiny SAGE bylo zjistit, zda má význam vytvoøit podobné normy jako byla øada ISO 9000, ale zamìøené na øízení ochrany životního prostøedí podnikem èili normy na vytvoøení podnikového environmentálního manažerského systému. Výsledek jednání byl pozitivní a v èervnu 1993 se v kanadském Torontu konalo první zasedání novì vzniklého technického výboru TC 207, jehož úkolem bylo tyto normy vytvoøit. Do ledna 1994 bylo vytvoøeno všech 6 podvýborù SC1 až SC6 (viz pøedcházející odstavec) a stanoven jejich pracovní program. Vedle uvedených šesti podvýborù byla ustanovena ještì specielní pracovní skupina WG1, jejímž tématem jsou environmentální aspekty ve výrobkových normách. 7

8 Podle rozsahu práce byly stanoveny i jednotlivé pracovní skupiny v uvedených podvýborech. Sekretariáty jednotlivých podvýborù sídlí v rùzných zemích, SC1 ve Velké Británii, SC2 v Nizozemí, SC3 v Austrálii, SC4 v USA, SC5 ve Francii a SC6 v Norsku. Celkem je v technickém výboru TC 207 zastoupeno více jak 85 národních normalizaèních orgánù. Práce na normách je kontinuální a výsledky se soustøeïují v sekretariátech jednotlivých podvýborù. Pravidelnì jednou roènì se všichni pracovníci setkávají na plenárním zasedání, kde jsou pøítomni i ostatními spolupracovníci vèetnì delegátù a pozorovatelù z národních normalizaèních institutù, jež jsou èleny Mezinárodní normalizaèní organizace. První plenární zasedání se konalo v roce 1993 v Budapešti. Rozsah práce technického výboru 207 se stále mìní. Po dokonèení normy se pracovní skupiny rozpouštìjí, ale na druhé stranì se opìt formují pracovní skupiny nové pro tvorbu dalších norem, popøípadì pro novelizaci norem stávajících. Napøíklad v èervnu 1996 ustanovil technický výbor ještì jednu pracovní skupinu (nezahrnutou do podvýboru), jejímž úkolem je pøipravit referenèní materiály pro zavedení environmentálního manažerského systému do lesního hospodáøství. Pozdìji byly ustanoveny ještì další pracovní skupiny zabývající se novými aktuálními tématy jako je zahrnutí environmentálních aspektù do výrobkových norem a environmentální komunikace. Na plenárním zasedání v Johanesburgu v èervnu 2002 bylo ohlášeno vytvoøení skupiny WG 3 pro zmìny klimatu a zároveò rozpuštìní pracovní skupiny, která již dokonèila technickou zprávu ISO TR Design pro životní prostøedí, jež je pøipravena k publikaci. Pøehled všech hotových i rozpracovaných norem, technických zpráv a dalších normativních forem zpracovávaných jednotlivými složkami technického výboru 207 v oblasti environmentálního managementu, je struènì uveden v kap Pracovní stádia vzniku norem řady ISO Pøi svém vzniku prochází mezinárodní norma nìkolika stádii, jež se na pøíslušném dokumentu pro získání systematického pøehledu vyznaèují zkratkou, která je odvozena z anglického názvu stádia (viz tab.2). S každým stádiem jsou delegáti seznámeni a mají pøedložit své pøipomínky. Po zapracování pøijatých pøipomínek je o koneèné verzi daného stádia hlasováno. Aby verze byla pøijata musí pro ni hlasovat alespoò 75% delegátù. Odsou- 8

9 hlasená verze normy v daném stádiu postupuje do dalšího stádia a celý postup se opakuje dokud norma není hotová èili dokud se nedostane do publikaèního stádia. Doba vytvoøení normy závisí na mnoha okolnostech a lze ji tìžko pøesnì odhadnout, i když je v pracovním plánu uvedena. Pro ilustraci prvních pìt norem øady ISO (ISO 14001, ISO 14004, ISO 14010, ISO 14011, ISO 14012) byly na mezinárodní úrovni publikovány v roce 1996 èili cca za tøi roky po zahájení prací. Èasový skluz mezi publikací mezinárodní normy a téže normy pøijaté už pøíslušným národním normalizaèním institutem závisí na mnoha okolnostech, pøedevším na druhu èlenství národního normalizaèního institutu v Mezinárodní normalizaèní organizaci. Vzhledem k tomu, že Èeský normalizaèní institut má P-èlenství, úèastní se pøíslušní pracovníci aktivnì tvorby norem a jsou tak prakticky okamžitì seznámeni se znìním daného stádia normy a je proto možné zaèít vèas pøipravovat èeský pøeklad dané normy. Obecnì lze øíci, že po skonèení stádia CD nebývají ve znìní budoucí normy vìtšinou už žádné velké zásadní zmìny, takže stádium DIS lze již orientaènì pøekládat a ze stádia FDIS lze už vždy vycházet, nebo pøípadnì provedené zmìny nebudou velké a nebude tìžké je do textu dodateènì zapracovat. Vytvoøená mezinárodní norma mùže být pøevzata také Evropským normalizaèním výborem (The European Committee for Standardisation) a je pak uznána jako evropská norma, což se v oznaèení normy projeví zaøazením písmen EN. Analogicky pøijetí mezinárodní normy národním normalizaèním institutem urèitého státu se na oznaèení normy projeví zaøazením pøíslušného oznaèení používaného pro normy. V našem pøípadì oznaèením ÈSN (Èeská státní norma). Napøíklad mezinárodní norma ISO je uznána jako èeská státní norma a jako evropská norma, takže na ní nalezneme oznaèení: ÈSN EN ISO Na mezinárodní normì ISO 14004, kterou jsme také pøijali, ale která nebyla pøevzata Evropským normalizaèním výborem, nalezneme oznaèení: ÈSN ISO Vzhledem k tomu, že nové normy obsahují velmi èasto pojmy, pro nìž ještì neexistují jednotnì používané èeské ekvivalenty, je dobrým zvykem vydávat ISO normy dvojjazyènì, vedle èeského pøekladu zùstává anglický originál. Dvojjazyènost textu také pøispívá k dorozumìní se zahranièními spolupracovníky, a už se jedná o vedení firmy nebo certifikaèní èi konzultaèní organizace. 9

10 3 Normalizace v České republice 3.1 Odpovědné orgány V Èeské republice je odpovìdným orgánem státní správy v oblasti normalizace Ministerstvo hospodáøství. Výkony státní správy zabezpeèuje národní normalizaèní organizace, kterou je Úøad pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ), jenž je také èlenem Mezinárodní normalizaèní organizace a Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC). Také je pøidruženou organizací Evropské komise pro normalizaci (CEN), Evropské komise pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a spolupracuje v oblasti evropské normalizace telekomunikací s ETSI. Úøad pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví vydává také pravidelnì Vìstník ÚNMZ. Vedle Úøadu pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví existuje existuje Èeský normalizaèní institut, který byl založen 1.ledna 1993 Ministerstvem hospodáøství jako pøíspìvková organizace metodicky øízená Úøadem pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Hlavním posláním Èeského normalizaèního institutu je: tvorba norem, vydávání a distribuce norem poskytování informací o èeských i zahranièních normách, mezinárodních normách a evropských normách. V souèasné dobì je jedním z významných úkolù i harmonizace èeských norem se soustavou evropských a mezinárodních norem, což je nutná podmínka pro zaèlenìní Èeské republiky do Evropské unie. Èeský normalizaèní institut vydává vedle norem i Magazín ÈSN, což je mìsíèník poskytující informace jak z oblasti technické normalizace, tak i z øady dalších pøíbuzných oblastí, napø. zkušebnictví, certifikace, akreditace, jakosti, ochrany životního prostøedí a ochrany spotøebitele. Informace o zahranièních normách mùže Èeský normalizaèní institut poskytovat i ze zahranièních databází, napø.: databáze PERINORM obsahuje normy EN, ISO, ÈSN IEC, národní normy Nìmecka, Francie, Spojeného království Velké Británie a Rakouska, databáze STANDARDS INFODISK obsahuje normy USA, USA-MIL, Švédska, Japonska, Austrálie, Spojeného Království, Nìmecka, Kanady, Francie, Norska, ISO, IEC, EN, 10

11 databáze JUSTIS obsahuje smìrnice Evropské unie. Vedle informací ze zmínìné databáze lze informace o smìrnicích Evropské unie získat i z jejího Úøedního vìstníku. 3.2 Platnost a závaznost norem v České republice Zmìna zamìøení normalizace po roce 1989 vyvolala potøebu nové právní úpravy týkající se technických norem. Od 15. kvìtna 1991 platí zákon è.142/1991 Sb., o èeskoslovenských technických normách, který byl novelizován zákonem è.632/1992 Sb. Do nabytí úèinnosti nového zákona byly normy závazné. Podle nového zákona jsou normy v zásadì dobrovolné s vyjímkou ustanovení, jejichž závaznost byla stanovena na základì požadavku orgánu státní správy s pravomocí vydávat v pøíslušné oblasti (ochrana zdraví, bezpeènost apod.) obecnì závazné pøedpisy. Platnost døívìjších oborových norem byla ukonèena k 31.prosinci 1993 a závaznost èeskoslovenských státních norem (schválených pøed 15.kvìtnem 1991) byla ukonèena ke dni 31. prosince Spolupráce na tvorbě mezinárodních norem řady ISO Pokud jde o spolupráci pøi vytváøení mezinárodních norem øady ISO 14000, byla pøi Èeském normalizaèním institutu zøízena 6. prosince 1994 Technická normalizaèní komise 106 (zkrácenì TNK 106), nazvaná Management životního prostøedí. Tato komise byla nejdøíve rozdìlena jen do ètyø podkomisí. Na rozdíl od TC 207 byly spojeny podvýbory SC3 a SC5 do P3 a podvýbory SC4 a SC6 do P4. Pozdìji došlo ke stejnému rozdìlení jako v TC 207 vzniklo také šest podkomisí, jejichž tématické náplnì se shodují s odpovídajícími podvýbory SC ustanovenými na mezinárodní úrovni. Úkolem TNK 106 je prùbìžné zpracovávání dokumentù týkajících se norem øady ISO Èlenové TNK 106 se také dle možností úèastní relevantních mezinárodních setkání a zasedání na nejrùznìjších úrovních. 11

12 4 Přehled norem řady ČSN ISO Jak již bylo uvedeno, jsou všechny normy øady ISO tématicky rozdìleny do 6 dekád. V první dekádì nazvané Systémy environmentálního managementu byly v Èeské republice publikovány dvì normy: ÈSN EN ISO Systémy environmentálního managementu Specifikace s návodem pro použití Vydaná v èervnu 1997 ÈSN ISO Systémy environmentálního managementu Všeobecná smìrnice k zásadám, systémùm a podpùrným metodám Vydaná v èervnu 1997 V druhé dekádì nazvané Smìrnice pro provádìní environmentálních auditù byly u nás zatím publikovány tøi normy: ÈSN EN ISO Smìrnice pro provádìní environmentálních auditù Všeobecné zásady Vydaná v èervnu 1997 ÈSN EN ISO Smìrnice pro provádìní environmentálních auditù-postupy auditu provádìní auditu systémù environmentálního managementu Vydaná v èervnu 1997 ÈSN EN ISO Smìrnice pro provádìní environmentálních auditù Kvalifikaèní kritéria pro environmentální auditory Vydaná v èervnu 1997 Ve tøetí dekádì nazvané Environmentální znaèky a prohlášení byly vydány ètyøi normy: ÈSN ISO Environmentální znaèky a prohlášení Obecné zásady Vydaná v záøí

13 ÈSN ISO Environmentální znaèky a prohlášení Vlastní environmentální tvrzení (typ II environmentálního znaèení) Vydaná v prosinci 2000 Poznámka: V lednu 2002 je uveøejnìno, že norma ISO byla pøijata také jako evropská norma, doplòuje se oznaèení EN ÈSN ISO Environmentální znaèky a prohlášení Environmentální znaèení typu I Zásady a postupy Vydaná v dubnu 2000 ÈSN ISO/TR Environmentální znaèky a prohlášení Environmentální prohlášení typu III Vydaná v kvìtnu 2001 Poznámka: Oznaèení ISO/TR znamená, že na mezinárodní úrovni se nejedná o normu, nýbrž jen o technickou zprávu (technical report, zkratka TR). Nicménì u nás je zaøazena mezi normy, má oznaèení ÈSN. Ve ètvrté dekádì týkající se hodnocení environmentálních vlivù podniku na životní prostøedí byly zatím vydány dvì normy: ÈSN EN ISO Environmentální management Hodnocení environmentálního profilu Smìrnice Vydaná v prosinci 2000 ÈSN ISO/TR Environmentální management Pøíklady na hodnocení environmentálního profilu (EPE) Vydaná 2002 V páté dekádì týkající se posuzování životního cyklu je zatím vydáno pìt norem, ale na mezinárodní úrovni jsou již dokonèeny další dvì normy ISO a ISO 14048: ÈSN EN ISO Posuzování životního cyklu Základy a osnova Vydána v listopadu 1998 ÈSN EN ISO Environmentální management Posuzování životního cyklu Stanovení cíle a rozsahu a inventarizaèní analýza Vydána v listopadu

14 ÈSN EN ISO Environmentální management Posuzování životního cyklu Hodnocení dopadù Vydána v dubnu 2001 ÈSN EN ISO Environmentální management Posuzování životního cyklu Interpretace životního cyklu Vydána v dubnu 2001 ÈSN ISO/TR Ilustraèní pøíklady pro aplikaci ISO Vydána v roce 2002 V šesté dekádì, která se týká definic a termínù, byla zatím vydána jedna norma: ÈSN ISO Environmentální mangement Slovník Vydána v listopadu

15 ISBN