Metodika výcviku pilotů horkovzdušných balónů. vydáno

Transkript

1 Metodika výcviku pilotů horkovzdušných balónů vydáno.6.202

2 Cílem zpracování metodiky je sjednotit názor na to, jak cvičit jednotlivé prvky výcviku a sjednotit výkon instruktorů. Předpisová báze: CAA ZLP 050 a L 2.3 s přihlédnutím k budoucím Part-FCL Dokumenty: Letová příručka (LP), Příručka o údržbě, Postupy pro vydání pověření pro examinátory, Výcvikový deník ČBS, Postupy při letu balónem, Seznam výtek při přezkušovacím letu Web: I. Příprava, administrativa:. Uplatňuje se princip jednoho zodpovědného hlavního instruktora (dále hlavní instruktor), který vede celý výcvik, předává žáka dalšímu instruktorovi k jednotlivým letům. 2. Doporučuje se, aby třetinu výcviku absolvoval žák s jiným instruktorem než s hlavním instruktorem. 3. Oznamovací povinnost na ÚCL. Informaci o zahájení výcviku volnou formou s identifikací žáka podává hlavní instruktor písemně ( , fax) na podatelnu, nejlépe podatelna@caa.cz kontakt na IZLP je paní Skálová tel Oznámení se podává po seznamovacím letu, aby bylo jisté, že výcvik skutečně proběhne.. Minimální doba ve výcviku je 6 hodin, které zahrnují: jeden samostatný let 2 hodin letu ve dvojím (s instruktorem) 0 vzletů a 20 přistání jeden sólo let v minimální délce 30 minut. 5. Minimální věk pro zahájení výcviku je let, pro získání kvalifikace BPL 6 let a pro komerční lety 8 let. 6. Teoretická zkouška předchází praktickou zkoušku.. Požadavky na výcvik nové kvalifikaci LAPL(B) jsou navíc shodné s tímto dokumentem. 8. Žák musí před sólovým letem získat platné osvědčení zdravotní způsobilosti. nebo 2. třídy vydané podle předpisu L. Na tuto skutečnost je instruktorem upozorněn před zahájením výcviku. Je v zájmu žáka si zdravotní prohlídku zařídit co nejdříve, aby zbytečně neplýtval penězi a silami. Seznam pověřených lékařů je uveden na 9. Získání licence radiotelefonisty obvykle předchází zahájení výcviku. Žák musí mít tuto kvalifikaci před prvním letem s praktickým nácvikem radiokorespondence. Klade se důraz na kvalitní komunikaci s ŘLP a doprovodem. 0. Podmínkou pro zařazení žáka do praktického výcviku je zvládnutí teoretické výuky, zodpovídá hlavní instruktor.. Osnovou níže je stanoven obsah výcviku a minimální počet cyklů nebo cvičení. 2. Každý instruktor zaznamenává cvičené úlohy do Tabulky osnovy výcviku, aby ostatní instruktoři měli jasný a rychlý přehled o průběhu výcviku žáka. Instruktor rozhodne o zvládnutí cvičeného prvku, event. o jeho opakování. Nácvik základních úkonů se opakuje v průběhu všech letů. 3. Záznamy o letu si pořizuje instruktor i žák do svých pilotních/výcvikových deníků.. Předletová příprava a poletový rozbor se provádí písemně. V poletovém rozboru se provádí porovnání plánu a skutečného letu společně s krátkým písemným zhodnocením výkonu žáka. 5. Instruktor je ve funkci PIC (velitel letadla), žák ve funkci PUT (pilot ve výcviku). 6. Let s jedním žákem v koši - po dotyku a mezipřistání se nepovažuje za další let. Pokud se po mezipřistání vystřídá posádka - žáci v koši, zaznamenává si každý z nich nový let. Let se dvěma žáky v koši zaznamenává se jako jeden let, přičemž oběma se zaznamenává čas zvlášť, a to do kolonky čas samostatně. Let se třemi žáky v koši se nedoporučuje. Metodika výcviku, vydáno strana

3 . Vyjma samostatného letu (sóla) je instruktor přítomen v koši. 8. Přezkoušení před samostatným letem a samostatný let (sólo) provádí žák s instruktorem, který žáka vedl největším počtem výcvikových letů a nebo s examinátorem, který nese zodpovědnost za vyslání žáka na sólo. Během sóla je instruktor nebo examinátor v doprovodném voze, s žákem na spojení vysílačkou. 9. Praktickou zkoušku provádí žák s examinátorem, instruktor nemusí být přítomen. 20. Minimální doba na provedení zkoušky dovednosti / přezkoušení odborné způsobilosti jsou 2 hodiny pro PVB Hot, a 3 hodiny FI(B), včetně předletové přípravy, provedení zkoušky /přezkoušení, poletového rozboru a vyhodnocení žadatele a dokumentace. Vlastní přezkušovací let má délku minimálně 35 minut. II. Letová praxe. Při výcviku přizpůsobit výšku nad terénem s ohledem na bezpečnost letu cvičeného prvku. Ve všech případech jsou manévry pod výškou 50 m AGL podmíněny dokonalou znalostí překážek, sklonů terénu a výkonů balónu. 2. Nácvik letu v nízké hladině se provádí za počasí bez termiky, v prostoru bez zastavěných oblastí a lesních porostů. Dbá se vždy na ohleduplnost vůči okolí (např. vhodné použití tichého hořáku). Minimální výška je 0 m nad zemí nebo překážkou. Opatření ÚCL 2/2005 Za překážku vysokou 5 m se pro tento účel rozumí i jakékoli neuzavřené komunikace (silnice, cesty, železniční dráhy, vodní toky atd.) či přístupné účelové plochy (parkoviště, hřiště, vodní plochy atd.). 3. Úlohy se cvičí v logické posloupnosti, zvládnutí jednodušších prvků by mělo předcházet výcviku zvláštních případů.. Dbát vždy na ohleduplnost vůči třetím osobám jak ve vzduchu, tak v terénu. 5. Nepřecenit schopnosti žáka zejména při nácviku zvláštních případů, nouzových postupů a nácviku zvládnutí nebezpečných situací. 6. Přezkušovací let vždy zahrnuje dosažení minimálně 50 % hodnoty povolených max. výkonů balónu, na kterém je přezkoušení provedeno.. Instruktor se má vyhnout negativním poznámkám, nebo kritice během letu a všechna hodnocení nechat až na poletový rozbor. 8. Činnosti při letecké nehodě (LN) nejsou v osnově výcviku, je třeba zohlednit v teoretické přípravě s důrazem na znalosti postupu činností po LN a postupu hlášení LN. 9. Obsahem jednotlivých výcvikových prvků nejsou některé dovednosti a návyky, které přesto jsou vizitkou dobrého pilota balónu. V kolonce praktické dovednosti a návyky jsou některé uvedeny a měl by na ně být kladen přiměřený důraz. Aktuální soupis instruktorů je uveden na webu balónového svazu III. Osnova výcviku Cílem je naučit žáka správně se rozhodnout o provedení letu, zvládnout všechny prvky techniky pilotáže pro samostatný let, nouzové postupy, navigační vedení balónu a komunikaci za letu. Instruktor klade zejména důraz na neopožděné a správné reakce žáka, jeho jistotu v rozpočtech, odhadech a rozhodnutích o dalším průběhu letu. Při výcviku pilota balónu je třeba vycházet ze skutečnosti, že každý balónový let má své neopakovatelné zvláštnosti a žák musí být schopen správně a včas reagovat na vzniklé situace. Vycvičit pilota balónu ohleduplného vůči třetím osobám, profesně zodpovědného. Metodika výcviku, vydáno strana 2

4 Číslování cvičení slouží hlavně jako reference a jako hrubá posloupnost cvičení. Není nutné létat lekce přesně podle daného pořadí. Skutečné pořadí závisí na následujících souvisejících faktorech: schopnosti žáka a jeho pokročilost ve výcviku aktuální počasí během letu doba a délka letu uvažovaná technika instruktáže teorie nebo praktická ukázka prostředí, ve kterém let probíhá typ balónu č. Úloha Cykly min. počet Seznamovací let 2 Předletová příprava rozhodnutí o letu 3 Briefing posádky a pasažérů Sestavení a rozložení balónu Popis Let provádí instruktor a seznamu je žáka detailně s letadlem, výběrem místa vzletu, způsobem přípravy balónu ke vzletu, předvede základní prvky pilotáže a přistání. Zaměří se na ukázku setrvačnosti balónu. Žák aktivně neovlivňuje let. Všechny lety A/ Meteo příprava. Staví na znalostech žáka v oboru meteorologie, na zdrojích meteoinformací a jejich rozboru a vyhodnocení. B/ Prostor. Úvaha o místě vzletu, předpokládané trati, místech pro vhodné přistání. Práce s ICAO mapou a mapou pro srovnávací navigaci. Zprávy NOTAM. Citlivé oblasti farmy, chráněná území. C/ Informace o letadle. Seznámení s letovou příručkou. Části balónu, jeho systémy a vybavení. Zaměřit se zejména na provozní omezení, výkony a určení vzletové hmotnosti (posádka a množství paliva), porovnání s nosností (Loading chart) vs. MTOW. Platnost a kompletnost dokladů balónu a jeho vybavení. D/ Teorie cvičených úloh pro chystaný let. Používání check-listů a procedur (Letová příručka LP). Organizace a briefing posádky, pasažérů a diváků. Vhodný oděv. 5 Nafukování 6 Start za různých větrných podmínek A/ Výběr místa vzletu přímo v prostoru. Zhodnocení větru a překážek. Zajištění bezpečnosti pomocníků na zemi a diváků při vzletu balónu. B/ Sestavení balónu a kontroly. Pečlivost, logičnost pořadí úkonů, zodpovědnost. Důraz na zařízení pro vypouštění vzduchu, všechny nosné prvky, tkaninu, propojení palivového systému, zásoba paliva a zkouška hořáků. Zahrnuje též kontrolu výstroje. A/ Plnění studeným vzduchem. Zajištění balónu proti samovolnému vzletu. Práce s odepínačem, zakotvení za pevný bod (nejčastěji předek auta). B/ Plnění horkým vzduchem. Součinnost s pomocníky s důrazem na manipulaci s korunovým lanem a pomocníky u ústí. Obsluha a pozice ventilátoru. Procedury po plnění (kontrola ZVV, lanek, karabin, vybavení, nastavení přístrojů,...). A/ Vyvážení balónu. Posouzení správnosti teoretického výpočtu vzletové hmotnosti s aktuálním stavem při startu. Posouzení teploty v obalu při vzletu. Pokyny a kontroly před startem. Koš zatížit/uvolnit procedura pro pozemní posádku. Kontrola volnosti koše (proti nechtěnému vynesení osob). B/ Vzlet. Odpoutání odepínače. Při určení rychlosti stoupání zohlednit rychlost větru a výšku překážek ve směru letu. Zajistit bezpečnost pomocníků na zemi a diváků při vzletu balónu. Uložení odepínače v koši. C/ Vzlet za silného větru. Limity podle letové příručky. Důraz na zohlednění možností balónu při překonání překážek ve směru letu vzhledem k okolním podmínkám. Nebezpečí falešného vztlaku při kotvení balónu. Důležité faktory: dostatečný výkon ventilátoru a naplnění studeným vzduchem, rychlost vytopení, upevnění scoopu, dostatečná zátěž. Důraz na správné zakotvení balónu. D/ Vzlet z větrného stínu. Zohlednit vlivy přízemní turbulence na průběh vzletu. Vzít v úvahu nebezpečí deformací obalu při průletu větrným střihem. Vzlet z omezeného prostoru nebezpečí překážek, zohlednění rychlosti letu. Metodika výcviku, vydáno strana 3

5 Stoupání do horizontálního letu 8 Let v hladině 9 Klesání do horizontálního letu 0a 0b Nouzové postupy Ostatní nouzové postupy a Navigace b Let v řízeném prostoru A/ Stoupání do stanovené výšky. Rychlost jednotlivých stoupání zvyšovat postupně. Dodržení zvolené rychlosti. Kontrola prostoru nad balónem. Změna teploty v obalu. Limity pro rychlost stoupání dané LP. Podrovnání ve stanovené výšce. B/ Dynamické stoupání alespoň 5 % max. výkonu udávaného LP. Uvedení do stoupání intenzivním topením. Při stoupání sledovat teplotu v obalu a správnou pozici paraventilu. Vzít v úvahu pozici ostatních balónů v místě provozu. Kategoricky upozornit na nepoužívání ZVV při rychlém stoupání. C/ Intenzívní stoupání alespoň 000 výškových metrů. Udržení stálé rychlosti stoupání. A/ Standardní let. Stabilizaci v horizontálním letu cvičit i bez sledování přístrojů. Použití ZVV a rotačního ventilu (pokud jsou). B/ Let za silného větru. Vliv turbulencí na let. Bezpečná výška nad překážkou při přiblížení na přistání i při kopírování terénu. Navigace za silného větru. A/ Klesání do stanovené výšky. Rychlost jednotlivých klesání zvyšovat postupně. Dodržení zvolené rychlosti. Kontrola prostoru pod balónem. Změna teploty v obalu. Limity pro rychlost stoupání dané LP. Vyvážení ve stanovené výšce. B/ Dynamické klesání alespoň 5 % max. výkonu udávaného LP. Uvedení do klesání odvětráním pomocí ZVV. Při klesání sledovat případné deformace ústí obalu. Vzít v úvahu možnou rotaci balónu. Vzít v úvahu pozici ostatních balónů v místě provozu. Vzít v úvahu parametr z LP o zastavení maximálního klesání. Kategoricky upozornit na nepoužívání ZVV při studeném klesání. C/ Intenzívní klesání alespoň 000 výškových metrů. Zdůraznit význam navigace, předejít možné ztrátě orientace. Zohlednit nebezpečí zhasnutí pilotního plamene. Udržení stálé rychlosti klesání. A/ Selhání zapalovacího hořáku. Zapálení hořáku nouzovými prostředky. B/ Selhání hlavního letového ventilu (zavřený, otevřený). C/ Únik plynu. Poškození palivové hadice nebo netěsnost systému. D/ Přetopení obalu - pád tavné pojistky. Následný let bez prudkých manévrů. Postup, který následuje po letu. Pád tavné pojistky se pouze simuluje. E/ Poškození obalu za letu. Lze cvičit pootevřením ZVV. F/ Přistání s nefunkčním ZVV. A/ Požár za letu, na zemi, použití hasicího přístroje a roušky. (Práce s hasicím přístrojem se cvičí teoreticky). B/ Vyhnutí překážkám. Nácvik rozhodnutí přeletět nebo přistát. Let nad překážkami. Důraz na rozdíl mezi nízkou a vysokou překážkou. C/ Kontakt s elektrickým vedením specifická nebezpečí střetu s el. vedením. Nouzové opuštění koše (cvičí se teoreticky). D/ Přistání do omezeného prostoru. Použití manévrovacího lana, jeho umístění v koši, ukotvení na balón a organizace pomocníků na zemi. A/ Navigace volba map, nakreslení očekávané trajektorie (navigace výpočtem). Značení pozice a času (srovnávací navigace), odhad zbývající délky letu, max. výška letu (z hlediska ATC, počasí, teplota v obalu, výkon hořáku), plánování za letu, pozorování počasí za letu a následné akce, monitorování spotřeby paliva a teploty v obalu, komunikace s doprovodem, použití GPS, činnosti při ztrátě orientace. B/ Let ve směru. Využití směru a rychlosti větru v různých výškách a vlivu orografie na ovlivnění směru letu. Let v CTR / TMA / ACC / LK. Důraz na komunikaci s ATC a práce s ICAO mapou. Metodika výcviku, vydáno strana

6 2 Práce s palivem 3 Přiblížení a přistání z nízké hladiny Přiblížení a přist. z vysoké hladiny 5 Let v nízké hladině před přistáním (kopírování terénu) 6 Přistání za různých větrných podmínek A/ Sestavení palivového systému. Rozložení lahví v koši a systémy hořáku, napájení pilotního plamene (kapalina/plyn), použití lahví Master, požadavek na množství paliva a jeho předpokládaná spotřeba, stav, tlak a rezerva paliva, palivoměr, použití T-propojek. B/ Výměna a přepojení letové láhve za letu. Klást důraz na neustálý přehled o množství paliva v jednotlivých láhvích. Zásada dostatku paliva pro každou hořákovou jednotku v průběhu celého letu. Dbát na vypuštění plynu z hadic před demontáží z láhve. Dostupnost náhradních zapalovacích prostředků. Po přepojení ověřit správnou funkci systému. C/ Plnění plynu do letových láhví. Důraz na rukavice a minimalizaci rizika zapálení odpouštěného plynu. Rozbor teoretických možností vhodných míst pro přistání se provádí v průběhu celého výcviku, které žák během letů vyhodnocuje. Při výběru místa pro přistání zohlednit terén, porost, vítr, překážky, dostupnost doprovodu, ohleduplnost vůči třetím osobám. Řízený sestup do stále menších výšek až po dotyky. Kontrola prostoru kolem balónu. Přerušení přistání a pokračování v letu. Stejné jako předchozí bod č.3, pouze z vysoké hladiny. Nácvik přízemních letů v malých výškách, které přechází v kopírování terénu. Ověření vlivu terénu na let. Počasí bez termiky a mech. turbulencí. Prostor bez zastavěných oblastí a lesních porostů. Ohleduplnost, použití tichého hořáku. Použití ZVV, kontrola prostoru, vyhnutí se překážkám. Nácvik krátkého pravidelného topení. Samostatný let A/ Přistání. Poučit posádku. Komunikace s doprovodem. Správná a konstantní rychlost klesání. Kontrola prostoru kolem balónu. Použití ZVV. Dbát na rozhodnost a jistotu provedení. Činnost po přistání, organizace bezpečného vypuštění a sbalení. Chování se k majitelům pozemků. B/ Práce s RDS (Smart-Vent). Pokud není balón vybaven, cvičí se teoreticky. C/ Přistání za ztížených podmínek. Nácvik se provádí s ohledem na bezpečnost do přiměřené fáze. a/ Přistání do svahu a po svahu. b/ Tvrdé přistání (z rychlého klesání). c/ Přistání v termice. d/ Přistání do porostu (cvičí se teoreticky). e/ Přistání v blízkosti překážek (strom). D/ Přistání do větrného stínu (za překážku). Nebezpečí skrytých překážek, drátů el. vedení. Dbát na správné provedení manévru. E/ Přistání za silného větru. Vhodný prostor. Poučení a kontrola pasažérů. Rychlost vypuštění horkého vzduchu. Použití rotačního ventilu a RDS, zhasnutí pilotních plamenů. Pozn: Mezipřistáním se rozumí uvedení koše po dotyku do klidu. A/ Přezkoušení před samostatným letem. Teoretické a praktické přezkoušení s cílem posoudit celkovou schopnost žáka k provedení samostatného letu. B/ Samostatný let (SÓLO). Provedení kompletního letu od přípravy po sbalení balónu. Instruktor nebo examinátor má vizuální kontakt s balónem, je na radiospojení. Let se provede v přiměřeném odstupu od přezkoušení před samostatným letem a za podobných podmínek a ve stejném typu balónu. Let může být pokračováním přezkoušení. 8 Ukotvený balón Příprava na zemi. Vhodnost počasí. Kotevní body (návětrné, závětrné). Kotevní lana (tripod). MTOW limitace. Práce s diváky/pasažéry. Kontrola a briefing před startem. Koš zatížit / uvolnit procedura pro pozemní posádku. Zhodnocení vztlaku. Zhodnocení větru a překážek. Vzlet a kontrolovatelné stoupání do min. výšky 20 m. Praktické dovednosti a návyky (nepovinné) Uzlování, přepouštění plynu, skladování a údržba balónu, doprovod balónu, práce s buzolou, s GPS, výběr vhodných map, pečlivost a pořádek v dokumentaci, pilotní brašně, zdrojích informací. Plnění studeným vzduchem bez ventilátoru. Metodika výcviku, vydáno strana 5